Anežka Akvitánská (1105–1159)
Anežka Akvitánská | |
---|---|
Anežka Akvitánská | |
Narození | 1103 |
Úmrtí | 1159 (ve věku 55–56 let) Fontevraud-l'Abbaye |
Povolání | aristokratka |
Choť | Amaury V., vikomt z Thouar (do 1127) Ramiro II. Aragonský (1135–1157)[1][2] |
Děti | Geoffroy IV. z Thouars Guillaume I. de Thouars Petronila Aragonská |
Rodiče | Vilém IX. Akvitánský[2] a Filipa z Toulouse[2] |
Rod | Ramnulfovci |
Příbuzní | Vilém X. Akvitánský[2], Henry of Poitiers a Raimond z Poitiers (sourozenci) Vít z Thouars, Aimé VII. z Thouars, Hugo I. z Thouars a Raymond I. z Thouars (vnoučata) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Anežka Akvitánská (francouzsky: Agnès, španělsky: Inés; asi 1105 – asi 1159)[3] byla aragonskou královnou během svého krátkého manželství s králem Ramirem II., bývalým mnichem. Pár od sebe odešel po narození jejich jediného dítěte, královny Petronily, a oba odešli do klášterů. Anežka si vybrala klášter Fontevrault, odkud pokračovala v účasti v záležitostech svých synů z prvního manželství s vikomtem Amaurym V. z Thouars.
První manželství
[editovat | editovat zdroj]Anežka se narodila jako dcera vévody Viléma IX. Akvitánského[4] a hraběnky Filipy z Toulouse.[5] Jmenovala se po své tetě Anežce, manželce krále Petra I. Aragonského a Navarrského. Její první svatba s vikomtem Amaurym V. z Thouars se konala někdy před 9. lednem 1117, kdy pár potvrdil majetek opatství Saint-Laon de Thouars.[6] Před manželovou smrtí v roce 1127 mu porodila tři syny:[7]
- Vilém I. († 1151), nástupce svého otce[3]
- Vít, pán z Oironu[3] († asi 1149)
- Geoffroy IV. († 1173), nástupce Viléma.[3] Otec Víta z Thouars, který si vzal vévodkyni Konstancii Bretaňskou. Dědeček Alice z Thouars.
Druhé manželství
[editovat | editovat zdroj]Dne 13. listopadu 1135 se v katedrále v Jace, starobylém hlavním městě Aragonského království, provdala za krále Ramira II., mnicha, který se vzdal funkce biskupa z Rody s cílem nahradit svého bezdětného bratra Alfonsa I. Aragonského.[7]
Anežčin věk (asi třicet let) a její osvědčená plodnost z předchozího manželství byly pravděpodobně hlavními důvody, že si Aragonci vybrali právě ji. Anežčin bratr, Vilém X. Akvitánský, byl také jedním z mála oblastních stoupenců vzdoropapeže Anakleta II., který, jako slabší žadatel papežova stolce, by mohl být přesvědčeným podporovatelem Ramirova protizákonného nastoupení. Anežčiným věnem byl kostel v Loscertales.
V dokumentu ze stejného měsíce jako se konala jejich svatba, Ramiro prohlašuje, že "se oženil ne z tělesného chtíče, ale pro obnovu krve a rodu". Chronicle of San Juan de la Peña ze čtrnáctého století zaznamenává, že byli k papeži ihned posláni posli, aby získali potřebné povolení k Ramirově sňatku.
Vývod z předků
[editovat | editovat zdroj]Vilém IV. Akvitánský | ||||||||||||
Vilém V. Akvitánský | ||||||||||||
Ema z Blois | ||||||||||||
Vilém VIII. Akvitánský | ||||||||||||
Ota Vilém Burgundský | ||||||||||||
Anežka Burgundská | ||||||||||||
Ermentruda z Roucy | ||||||||||||
Vilém IX. Akvitánský | ||||||||||||
Robert II. Francouzský | ||||||||||||
Robert I. Burgundský | ||||||||||||
Konstancie z Arles | ||||||||||||
Hildegarda Burgundská | ||||||||||||
Fulko III. z Anjou | ||||||||||||
Ermengarda z Anjou | ||||||||||||
Hildegarda ze Sundgau | ||||||||||||
Anežka Akvitánská | ||||||||||||
Vilém III. Toulouský | ||||||||||||
Pons z Toulouse | ||||||||||||
Ema Provensálská | ||||||||||||
Vilém IV. Toulouský | ||||||||||||
Bernard I de La Marche | ||||||||||||
Almodis de la Marche | ||||||||||||
Amelia | ||||||||||||
Filipa z Toulouse | ||||||||||||
Herluin de Conteville | ||||||||||||
Robert z Mortain | ||||||||||||
Herleva | ||||||||||||
Emma of Mortain | ||||||||||||
Roger de Montgomerie, 1st Earl of Shrewsbury | ||||||||||||
Matilda de Montgomery | ||||||||||||
Mabel de Bellême | ||||||||||||
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Agnes of Aquitaine, Queen of Aragon na anglické Wikipedii.
- ↑ Dostupné online. [cit. 2020-08-07].
- ↑ a b c d Kindred Britain.
- ↑ a b c d UBIETO ARTETA, Antonio. Historia de Aragón: creación y desarrollo de la corona de Aragón. Zaragoza: Anubar, 1987. Dostupné online. S. 128–132. (španělsky) Archivováno 15. 7. 2014 na Wayback Machine.
- ↑ MCDOUGALL, Sara. Royal Bastards: The Birth of Illegitimacy, 800-1230. [s.l.]: Oxford University Press, 2016. S. 199. (anglicky)
- ↑ DUNBABIN, Jean. France in the Making 843-1180. [s.l.]: Oxford University Press, 1985. S. 384. (anglicky)
- ↑ IMBERT, Hugues. Cartulaire de l'abbaye de Saint-Laon de Thouars. Niort: L. Clouzot, 1876. S. 11. (francouzsky)
- ↑ a b REILLY, Bernard F. The Kingdom of León–Castilla Under King Alfonso VII, 1126–1157. Philadelphia: University of Pennsylvania Press, 1998. S. 53. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Anežka Akvitánská na Wikimedia Commons