Přeskočit na obsah

Jonathan Toews

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jonathan Toews
Osobní informace
Datum narození29. dubna 1988 (36 let)
Místo narozeníWinnipeg, Manitoba, Kanada
StátKanadaKanada Kanada
Výška188 cm
Hmotnost91 kg
Držení holevlevo
PřezdívkaTazer
PříbuzníDavid Toews (sourozenec)
Klubové informace
Současný klubChicago Blackhawks – Kapitán
Číslo19
PoziceStřední útočník
Předchozí klubyShattuck-St. Mary's (High-MN)
North Dakota Fighting Sioux (NCAA)
Draft NHLV roce 2006 jako 3. celkově
týmem Chicago Blackhawks
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Olympijské kruhy Lední hokej na ZOH
zlato ZOH 2010 Kanada
zlato ZOH 2014 Kanada
Mistrovství světa
zlato MS 2007 Kanada
stříbro MS 2008 Kanada
Mistrovství světa juniorů
zlato MSJ 2006 Kanada 20
zlato MSJ 2007 Kanada 20
Stanley Cup
vítěz 2009/2010 Chicago Blackhawks
vítěz 2012/2013 Chicago Blackhawks
vítěz 2014/2015 Chicago Blackhawks
Světový pohár
vítěz SP 2016 Kanada

Jonathan Bryan Toews (* 29. dubna 1988, Winnipeg, Manitoba, Kanada) je kanadský hokejový útočník hrající v týmu Chicago Blackhawks v severoamerické lize (NHL). Je členem Triple Gold Clubu, do kterého patří hráč jemuž se podaří vyhrát zlatou medaili na Olympijských hrách (tu vyhrál již 2× v letech 2010 a 2014), Mistrovství světa a k tomu vyhrát Stanley Cup (ten vyhrál dokonce 3× v letech 2010, 2013 a 2015). V roce 2016 přidal do sbírky další triumf, a to vítězství na Světovém poháru. U příležitosti 100. výročí NHL byl v lednu 2017 vybrán jako jeden ze sta nejlepších hráčů historie ligy.[1]

Hráčská kariéra

[editovat | editovat zdroj]

Amatérská a univerzitní kariéra

[editovat | editovat zdroj]

Toews byl draftován v roce 2003 v dorosteneckém draftu WHL 2003 týmem Tri-City Americans. Jenže on se místo toho rozhodl pro hraní ve středoškolské lize v týmu Shattuck-St. Marie's při internátní škole ve Faribaultu v americkém státě Minnesota. V sezóně 2004-05, která byla jeho jedinou v tomto týmu zaznamenal 110 bodů v 64 zápasech. Poté odešel hrát univerzitní hokej na Univerzitu v Severní Dakotě, kde hrál za North Dakota Fighting Sioux v lize Western Collegiate Hockey Association (Západní vysokoškolská hokejová asociace).

Toews hrál v Severní Dakotě 2 sezóny, ve kterých si celkově připsal 85 bodů za 40 gólů a 45 asistencí v 76 zápasech a pomohl týmu Fighting Sioux k dosažení Frozen Four v letech 2006 a 2007. Toews byl ve své premiérové sezóně dvakrát vyhlášen nováčkem týdne. Severní Dakotě také pomohl k vítězství Broadmoor Cupu pro mistry WCHA a byl vyhlášen nejlepším hráčem západního regionu National Collegiate Athletic Association (Národní vysokoškolské sportovní asociace).

Ve vstupním draftu NHL 2006 byl draftován na celkově 3. místě Chicagem Blackhawks.

Profesionální kariéra

[editovat | editovat zdroj]

Před sezónou 2007-08 se rozhodl pro debut v Chicagu Blackhawks, se kterým 16. května 2007 podepsal tříletý nováčkovský kontrakt. 10. října 2007 dal hned ve svém prvním zápase, ze své první střely, svůj první gól v National Hockey League (Národní hokejové lize) proti San Jose Sharks. Poté zaznamenal druhou nejdelší šňůru zápasů v historii NHL ve kterých od debutu bodoval, když v každém z jeho prvních 10 zápasů bodoval. 1. ledna 2008 si vykloubil koleno v utkání proti Los Angeles Kings. I přes 16 zápasovou pauzu vynucenou již zmíněným zraněním zvítězil ve střelecké statistice mezi nováčky a v bodování nováčků byl třetí. V bodování týmu skončil druhý za spoluhráčem Patrickem Kanem. Toews a Kane soupeřili celou sezonu o vítězství v bodování týmu a nováčků ligy. Oba byli nominováni na Calder Memorial Trophy společně s útočníkem Washingtonu Capitals Nicklasem Bäckströmem. Nakonec tuto trofej získal Kane.

Po úspěšné nováčkovské sezóně byl Toews 18. července 2008 jmenován kapitánem týmu Blackhawks. V 19 letech a 79 dnech věku se stal třetím nejmladším kapitánem v historii NHL po Sidney Crosbym z Pittsburghu Penguins a Vincentu Lecavalierovi z Tampy Bay Lightning. V sezóně 2008-09 byl společně se svými spoluhráči Patrickem Kanem a Brianem Campbellem, zvolen do NHL All-Star Game 2009 v Montrealu. 27. února 2009 vstřelil svůj první hattrick kariéry při porážce 4-5 v prodloužení od Pittsburghu Penguins. Sezónu dokončil s 69 body v 82 zápasech a pomohl tím k prvnímu postupu Blackhawks do playoff od roku 2002. Toews v playoff přidal v 17 zápasech dalších 13 bodů a pomohl postoupit Chicagu do finále konference, kde ale vypadli po pěti zápasové bitvě s Detroitem Red Wings.

Necelý měsíc po začátku sezóny 2009-10 se u Toewse projevily symptomy otřesu mozku, ke kterému došlo 21. října 2009 při porážce 2-3 s Vancouverem Canucks po bodyčeku Willieho Mitchella. Na začátku prosince 2009 podepsal Toews a jeho dva spoluhráči Duncan Keith a Patrick Kane s Blackhawks nové prodloužení smlouvy. Toews prodloužil smlouvu na 5 let za 6,3 miliónů amerických dolarů na sezónu. 7. května 2010 Toews zaznamenal svůj druhý hattrick společně se dvěma asistencemi ve vítězném zápase 7-4 s Vancouverem Canucks. 9. června 2010 vyhrál Toews s Chicagem Blackhawks Stanley Cup po šestizápasovém kole proti Philadelphii Flyers. Stal se druhým nejmladším kapitánem, který vyhrál Stanley Cup. Před ním se to povedlo pouze Sidnymu Crosbymu v Pittsburghu Penguins. Díky 7 vstřeleným gólům a 29 kanadským bodům získal Conn Smythe Trophy pro nejlepšího hráče playoff. Ve 22 letech se také stal nejmladším členem Triple Gold Clubu (vítězové Stanley cupu, olympijských her a mistrovství světa).

21. června 2010 byl Toews vybrán, aby se stal tváří videohry NHL 11 od EA. Poprvé se stalo, že dva hráči stejného týmu byli tváří série videoher dva roky po sobě. V roce 2010 byl totiž tváří hry Patrick Kane.

V sezoně 2010-11 byl nejproduktivnějším hráčem Chicaga a 10. nejproduktivnější hráč NHL se 76 body (32+44). Během sezony vyhrál celkem 937 vhazování, nejvíce z celé NHL. Úspěšnost na vhazování měl 56.7%, což byl 9. nejlepší výkon v lize. V lednu 2011 se opět zúčastnil utkání hvězd NHL. Za únor byl vyhlášen první hvězdou měsíce NHL, když nasbíral 21 bodů (6+15) ve 13 utkáních.

V sezoně 2011-12 kvůli otřesu mozku odehrál jen 59 zápasů, ve kterých nasbíral 57 bodů. V listopadu 2011 nasbíral 18 bodů (9+9) ve 14 utkáních a byl vyhlášen druhou hvězdou NHL měsíce. Znovu byl nominován do NHL All-Star Game, ale nakonec se nezúčastnil kvůli zranění.

Ve zkrácené sezóně 2012-13 Toews pomohl 48 body v 47 zápasech Chicagu k zisku Prezidentovy trofeje a nakonec také k zisku Stanley Cupu. Po sezóně byl vyhlášen nejlepším hráčem v defenzivě celého ročníku NHL.

V sezoně 2013-14 nasbíral 68 bodů v 76 zápasech a tradičně byl nejlepším hráčem Blackhawks na vhazování s 884 vyhranými vhazováními (5. v NHL) a úspěšností vhazování 57.2%. Také vstřelil svůj 3. hattrick v kariéře 29. října 2013 proti Ottawě. Dne 9. července 2014 podepsal společně s Kanem novou 8letou smlouvu, tedy o maximální délce podle nových pravidel NHL, s ročním cap hitem 10,5 milionu dolarů za sezonu.

V sezoně 2014-15 se podruhé v kariéře se stal nejproduktivnějším hráčem Blackhawks v základní části a potřetí pak nejlepším střelcem. Stačilo mu na to 66 bodů, respektive 28 gólů, které nasbíral 81 zápasech. Nejlepší v týmu byl v +/- statistice, ve které si připsal osobní maximum +30 bodů (5. v celé NHL a nejlepší hráč v Západní konferenci), a rovněž ve vhazováních s 947 vyhranými vhazováními (4. v NHL) a úspěšností 56,5% (6. v NHL). Během sezony dosáhl na významné milníky: 500. zápas v NHL odehrál 11. listopadu 2014 a 500. bod získal 23. března 2015 na ledě Caroliny. V lednu byl zvolen fanoušky do NHL All-Star Game, kde zaznamenal 5 bodů (1+4). Získal Mark Messier Leadership Award. V playoff nasbíral 21 bodů za 10 branek (osobní maximum v playoff) a 11 asistencí v 23 zápasech a byl tak 4. nejproduktivnějším hráčem playoff NHL. Dovedl tak Blackhawks ke zisku 3. Stanley Cupu od roku 2010. Po sezoně získal cenu ESPY pro nejlepšího hráče NHL, kterou uděluje televizní stanice ESPN na základě hlasování fanoušků.

V sezoně 2015–16 potřetí v řadě nastřílel 28 branek a k tomu si připsal 30 asistencí v 80 utkáních. Byl 3. nejproduktivnějším hráčem Blackhawks i jejich 3. nejlepším střelcem. Byl nejlepší v NHL s 5 vítěznými góly vstřelenými v prodloužení a s 8 vítěznými góly celkem se dělil o 4. místo v NHL. Vedl NHL v úspěšnosti na vhazování s 58,6% (min. 400 vhazování) a celkově byl 8. v počtu vítězných vhazování (921). V playoff si připsal 6 asistencí v 7 utkáních, ale na postup přes St. Louis to nestačilo.

V sezoně 2016–17 odehrál 72 zápasů, nasbíral 58 bodů (21+37) a opět byl 3. nejproduktivnějším hráčem týmu. Ve všech 10 sezonách od začátku kariéry dokázal vstřelit alespoň 20 branek a 14. března 2017 se svým 269. gólem dostal na 7. místo mezi nejlepšími střelci Blackhawks, když přeskočil Tonyho Amonteho. Tradičně byl nejlepším hráčem Blackhawks na vhazování (úspěšnost měl 54,9% - jediný hráč Blackhawks na 50% a celkem vyhrál 852 vhazování - 8. v NHL). V lednu byl vybrán na NHL All-Star Game a za únor byl vyhlášen 1. hvězdou měsíce.

V sezoně 2017-18 pojedenácté v řadě dosáhl na hranici 20 gólů, ale zaznamenal jich nejméně v kariéře a rovněž nasbíral nejméně bodů v kariéře (s výjimkou výlukou zkrácené sezony), když si připsal 52 bodů (20+32) v 74 zápasech a Blackhawks po 10 letech nepostoupili do playoff. Poprvé v kariéře se v hodnocení +/- dostal do záporných čísel, když zaznamenal -1 bod. Vyhrál 900 vhazování (6. místo v NHL) a měl úspěšnost 58% (7. místo v NHL).

Reprezentační kariéra

[editovat | editovat zdroj]

V roce 2005 byl Toews kapitánem západní Kanady na mistrovství světa do 17 let a vyhrál s týmem zlaté medaile. Ve finále vstřelil vítězný gól při vítězství 3-1 nad pacifickou Kanadou. S 12 body vyhrál bodování šampionátu a byl jmenován nejlepším hráčem turnaje.

V roce 2006 byl nejmladším hráčem kanadské juniorské reprezentace v rámci mistrovství světa juniorů. Toews pomohl týmu dvěma asistencemi, které si připsal v zápase proti Norsku. Poté, co ve finále vyhráli nad Ruskem 5-0, tak získali zlatou medaili.

V roce 2007 vyhrál s Kanadou opět juniorský šampionát. V semifinálovém zápase proti USA vstřelil tři góly v rozhodujících nájezdech. Toews vedl týmové bodování a byl jmenován do All-Star týmu turnaje společně se spoluhráčem Carey Pricem.

V tom samém roce také debutoval v seniorské reprezentaci Kanady na mistrovství světa 2007, kde zaznamenal 7 bodů v 9 zápasech a konkuroval tak i profesionálním hráčům NHL, ačkoliv sám hrál teprve ve vysokoškolské lize. Kanada vyhrála zlato při vítězném finále 4-2 nad Finskem. Díky tomu se stal prvním Kanaďanem, který dokázal vyhrát mistrovství světa juniorů a dospělých ve stejném roce. 29. června 2007 bylo Toewsovi uděleno ocenění Řád bizoního lovce, který je udělován provincií Manitoba za sportovní úspěchy, kterých dosáhl na mistrovství světa juniorů a dospělých.

V nováčkovské sezóně NHL, ve které se nedostal s Chicagem Blackhawks do playoff hrál opět na mistrovství světa v roce 2008.

3. prosince 2009 byl Toews nominován do reprezentace pro olympijské hry 2010 ve Vancouveru. Nominován byl společně s jeho spoluhráči z Chicaga - Brentem Seabrookem a Duncanem Keithem. Turnaj zakončil jako lídr bodování s osmi body. Se svými sedmi asistencemi byl společně se Slovákem Pavlem Demitrou nejlepší nahrávač turnaje. Ve finále svým gólem otevřel skóre se Spojenými státy, které nakonec skončilo 3-2 pro Kanadu a Toews tak ve své zemi vyhrál zlatou olympijskou medaili. Po turnaji byl vyhlášen nejlepším útočníkem a byl jmenován do All-Star týmu turnaje.

V roce 2014 hrál na Zimních olympijských hrách v Soči, kde ve finále proti Švédsku vstřelil první gól svého týmu a pomohl tak výrazně k zisku zlatých medailí. Bylo to pro Toewse již druhé zlato z Olympijských her.

V roce 2016 získal další zlatou medaili s Kanadou, tentokrát na Světovém poháru, kde v 6 utkáních nasbíral 5 bodů (3+2) a byl 4. nejproduktivnějším hráčem turnaje (i Kanady).

Způsob hraní

[editovat | editovat zdroj]

Předdraftové zprávy ho popisovali jako velmi inteligentního, všestranného útočníka oplývajícího výbornými bruslařskými vlastnostmi a šikovnýma rukama. Zprávy rovněž zmiňovaly jeho vůdcovské schopnosti a týmového ducha.[2]

Jako jeden z mála hokejistů tyto rok co rok opakující se předpovědi ve světě profesionálního hokeje nejenže splnil, ale dokonce překonal. Jeho největším přínosem pro tým je jeho všestrannost a zodpovědný přístup. Neřadí se mezi hokejisty, kteří za každou cenu sbírají body do kanadského bodování. Má nadprůměrné buly, je výborný ve hře dopředu, ale především dozadu kde skvěle forčekuje (Two-way Forward). V sezóně 2011/12 strávil za svůj tým průměrně nejvíce času v oslabení jako útočník. Neřádí se mezi agresivní hráče. Nehádá se s rozhodčími. Jeho hra je elegantní a sofistikovaná. Řada expertů jeho hru přirovnává k Stevu Yzermanovi.[3]

Osobní život

[editovat | editovat zdroj]

Jonathan se narodil Bryanu Toewsovi, elektrikáři na Manitobské univerzitě a Andrée Gilbertové, Frankokanaďance ze Sainte-Marie (Québec), která byla ředitelkou a finanční expertkou družstevní záložny ve Winnipegském regionu. Toto zaměstnání opustila před tím než začala dbát o svého syna jako PR manažerka. Jonathanův mladší bratr David také navštěvoval Shattuck-St. Marie's, kde hrál hokej. V sezóně 2008-09 přešel také do univerzitního týmu Severní Dakoty (University of North Dakota). V roce 2008 byl draftován ve 3. kole na celkově 66. místě týmem New York Islanders.

V lednu 2007 byl Toews a jeho bývalý spoluhráč T.J. Oshie přistiženi v hospodě v Grand Forks v Severní Dakotě při pití alkoholu, což bylo v nezletilém věku v rozporu s americkými zákony.

Při oslavách Stanley Cupu dovezl Toews ukázat pohár do Winnipegu v provincii Manitoba. Manitoba pojmenovala jezero severně od Flin Flonu Toewsovým jezerem.

V rozhovoru pro magazín Chicago Avenue 2010 uvedl, že je single (nemá přítelkyni).

Individuální úspěchy

[editovat | editovat zdroj]

Týmové úspěchy

[editovat | editovat zdroj]

Klubové statistiky

[editovat | editovat zdroj]
Sezona Klub Soutěž Základní část Play off
Z G A B TM Z G A B TM
2004–05 Shattuck-Saint Mary's High-MN 64 48 62 110 38 — — — — —
2005–06 North Dakota Fighting Sioux WCHA 42 22 17 39 22 — — — — —
2006–07 North Dakota Fighting Sioux WCHA 34 18 28 46 22 — — — — —
2007–08 Chicago Blackhawks NHL 64 24 30 54 44 — — — — —
2008–09 Chicago Blackhawks (C) NHL 82 34 35 69 51 17 7 6 13 26
2009–10 Chicago Blackhawks (C) NHL 76 25 43 68 47 22 7 22 29 4
2010–11 Chicago Blackhawks (C) NHL 80 32 44 76 26 7 1 3 4 2
2011–12 Chicago Blackhawks (C) NHL 59 29 28 57 28 6 2 2 4 6
2012–13 Chicago Blackhawks (C) NHL 47 23 25 48 27 23 3 11 14 18
2013–14 Chicago Blackhawks (C) NHL 76 28 40 68 34 19 9 8 17 8
2014–15 Chicago Blackhawks (C) NHL 81 28 38 66 36 23 10 11 21 8
2015–16 Chicago Blackhawks (C) NHL 80 28 30 58 62 7 0 6 6 10
2016–17 Chicago Blackhawks (C) NHL 72 21 37 58 35 4 1 1 2 0
2017–18 Chicago Blackhawks (C) NHL 74 20 32 52 47 — — — — —
2018–19 Chicago Blackhawks (C) NHL 82 35 46 81 40 — — — — —
2019–20 Chicago Blackhawks (C) NHL 70 18 42 60 48 9 5 4 9 2
2020–21 Chicago Blackhawks (C) NHL 0 0 0 0 0 — — — — —
2021–22 Chicago Blackhawks (C) NHL 71 12 25 37 39 — — — — —
2022–23 Chicago Blackhawks (C) NHL 53 15 16 31 43 — — — — —
NHL celkem 1067 372 511 883 607 137 45 74 119 84

Reprezentační statistiky

[editovat | editovat zdroj]
Rok Reprezentace Soutěž
Z G A B TM
2005 Kanada západ MS 17' 6 8 4 12 2
2006 Kanada MSJ 6 0 2 2 2
2007 Kanada MSJ 6 4 3 7 12
2007 Kanada MS 9 2 5 7 6
2008 Kanada MS 9 2 3 5 8
2010 Kanada ZOH 7 1 7 8 2
2014 Kanada ZOH 6 1 2 3 0
2016 Kanada SP 6 3 2 5 0
Juniorská reprezentace 18 12 9 21 16
Seniorská reprezentace 37 9 19 28 16

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ 100 Greatest NHL Players [online]. NHL.com. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ http://www.tsn.ca/nhl/feature/?fid=10738&hubname=
  3. ↑ http://www.hockeysfuture.com/prospects/jonathan_toews/

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Výběr v prvních kolech vstupního draftu NHL týmem Chicago Blackhawks
Předchůdce:
Jack Skille 		2006
Jonathan Toews 		Nástupce:
Patrick Kane
Olympijští medailisté v ledním hokeji – turnaj 2010 ve Vancouveru

 Kanada (CAN)

 Spojené státy (USA)

 Finsko (FIN)
Trenéři jsou zde uvedeni pouze pro úplnost, neboť olympijské medaile nedostávají.
Olympijští medailisté v ledním hokeji – turnaj 2014 v Soči

 Kanada (CAN)

 Švédsko (SWE)

 Finsko (FIN)
Trenéři jsou zde uvedeni pouze pro úplnost, neboť olympijské medaile nedostávají.
Zlatá medaile Stříbrná medaile Bronzová medaile Medailisté na MSJ 2006 Zlatá medaile Stříbrná medaile Bronzová medaile
Kanada 20 Zlatá medaile
Rusko 20 Stříbrná medaile
Finsko 20 Bronzová medaile
Zlatá medaile Stříbrná medaile Bronzová medaile Medailisté na MSJ 2007 Zlatá medaile Stříbrná medaile Bronzová medaile
Kanada 20 Zlatá medaile
Rusko 20 Stříbrná medaile
USA 20 Bronzová medaile
Zlatá medaile MS 2007 – Kanada Zlatá medaile
Brankáři
Obránci
Útočníci
Trenér
Stříbrná medaile MS 2008 – Kanada Stříbrná medaile
Brankáři
Obránci
Útočníci
Trenér
Vítěz – Chicago Blackhawks – NHL 2009/2010 – Stanley Cup
Brankáři
Obránci
Útočníci
Trenér
Generální manažér
Vítěz – Chicago Blackhawks – NHL 2012/2013 – Stanley Cup
Brankáři
Obránci
Útočníci
Trenér
Generální manažér
Vítěz – Chicago Blackhawks – NHL 2014/2015 – Stanley Cup
Brankáři
Obránci
Útočníci
Trenér
Generální manažér
Triple Gold Club
Hráči
Kanada Kanada
Švédsko Švédsko
Rusko Rusko
Česko Česko
Finsko Finsko
Trenéři
Kanada Kanada
Zlatá medaile Světový pohár v ledním hokeji 2016 – Kanada Zlatá medaile
Brankáři
Obránci
Útočníci
Hlavní trenér
Conn Smythe Trophy (nejužitečnější hráč play off) – NHL
Mark Messier Leadership Award (největší vůdčí schopnosti na ledě i mimo led) – NHL
Frank J. Selke Trophy (nejlépe bránící útočník) – NHL
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Jonathan_Toews&oldid=24086151“