Louis Barthou
| Louis Barthou | |
|---|---|
 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Demokratická republikánská aliance |
| Narození | 25. srpna 1862 Oloron-Sainte-Marie |
| Úmrtí | 9. října 1934 (ve věku 72 let) Marseille |
| Místo pohřbení | Hřbitov Père-Lachaise Grave of Barthou |
| Choť | Alice Mayeurová |
| Alma mater | Lyceum Louise Barthoua |
| Profese | politik, diplomat, historik a advokát |
| Ocenění | Řád Bílého lva s kolanou (1924) velkokříž Řádu svatého Jakuba od meče velkokříž Řádu věže a meče |
| Podpis |  |
| Commons | Louis Barthou |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Louis Barthou (25. srpna 1862 Oloron-Sainte-Marie – 9. října 1934 Marseille) byl francouzský politik třetí republiky.
Život
[editovat | editovat zdroj]Barthou zpočátku absolvoval právní vzdělání, ale brzy vstoupil do politiky. V roce 1889 se poprvé stal členem francouzského parlamentu, patřil k pravému středu. Od roku 1894 byl opakovaně ministrem a od března do prosince 1913 byl francouzským předsedou vlády. V této funkci s ohledem na německé zbrojení a proti odporu politické levice prodloužil povinnou vojenskou službu na tři roky. 2. května 1918 byl zvolen do Académie française. V roce 1922 přešel do Senátu. Od roku 1922 do roku 1926 byl předsedou reparační komise.
Od roku 1934 Barthou jako francouzský ministr zahraničí budoval systém smluv se státy východní Evropy (Pacte de l'Est) a zahájil jednání o francouzsko-sovětské smlouvě. Chtěl diplomaticky izolovat „Třetí říši“ i prostřednictvím sblížení s Velkou Británií a Itálií. Kvůli sblížení se Sovětským svazem se dostal do konfliktu s pravicovými kruhy.
Dne 9. října 1934 byl Barthou zabit při atentátu na jugoslávského krále Alexandra I. Ten byl na státní návštěvě v Marseille, a tam ho přijal Barthou. Krátce nato krále zastřelil atentátník Vlado Černozemski. Při přestřelce byl na ruce zraněn i Louis Barthou; protože mu nebyla včas poskytnuta pomoc, zemřel asi hodinu poté v nemocnici v Marseille; vykrvácel. Pohřben je na hřbitově Père Lachaise v Paříži.
Dílo
[editovat | editovat zdroj]- Thiers et la Loi Falloux, 1903
- Mirabeau, 1913
- Lamartine orateur, 1916
- Amours d'un poète, 1918
- La Vie ardente de Richard Wagner, 1925 (česky Milostný život Richarda Wagnera, 1996)
- Danton, 1932
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Louis Barthou na německé Wikipedii.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Vladeta Milićević : Der Königsmord von Marseille. Das Verbrechen und seine Hintergründe. Nakladatelství Hohwacht, Bad Godesberg 1959.
- Robert Young: Power and Pleasure: Louis Barthou and the Third French Republic. Mcgill Queens University Press, Montreal 1991 ISBN 0773508635
- Pouvoir et passions. Louis Barthou et la troisième republique Trans. Jean-François Saget. Marrimpouey, Pau 2012 ISBN 2853021645
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Louis Barthou na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Louis Barthou
- Politické vraždy, které změnily svět : můjRozhlas.cz
| 28. křeslo Francouzské akademie | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Henry Roujon |
1918–1934 Louis Barthou |
Nástupce: Claude Farrère |
