Mechorosty
Mechorosty | |
---|---|
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | vyšší rostliny (Embryophyta) |
Nadoddělení | mechorosty (Bryophytae, Bryophyta sensu lato) |
Oddělení | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Mechorosty (Bryophyta sensu lato) jsou bazální klad vyšších rostlin, které ještě nemají vytvořená pravá vodivá pletiva. Jejich těla mají charakter stélky, která je buď rozlišená na rhizoidy, kauloid a fyloidy, nebo je lupenitá (známe i přechody mezi oběma formami).
Monofylie mechorostů byla v minulosti zpochybněna a převažoval názor, že se jednotlivá oddělení (mechy, játrovky a hlevíky) odvětvovala postupně a mechorosty tak tvoří pouze skupinu ekologickou. Nové fylogenetické studie však podporují mechorosty jako přirozený taxon, kde hlevíky (Anthocerotophyta) tvoří bazální skupinu sesterskou k taxonu Setaphyta, který slučuje mechy (Bryophyta) a játrovky (Marchantiophyta).[1][2][3]
Pro území České republiky je udáváno 863 druhů mechorostů (4 hlevíky, 207 játrovek a 652 mechů)[4].
Charakteristika
[editovat | editovat zdroj]Mechorosty jsou zelené rostliny nižšího vzrůstu (nejvyšším zástupcem je novoguinejský mech druhu Dawsonia superba, dorůstající výšky až 70 cm). Největší biomasu tvoří na stanovištích s vysokou vzdušnou vlhkostí, některé jsou vyloženě vodní (např. Platihypidium riparioides), značný počet druhů osídluje i suché xerotermní biotopy (např. Polytrichum piliferum). Osídlují všechny biotopy s výjimkou moře, největší význam mají v rašeliništích. Od zelených řas se odštěpily již v průběhu prvohor, jejich předkové pocházeli patrně ze skupiny parožnatek.
Rodozměna
[editovat | editovat zdroj]Patří mezi výtrusné rostliny a na rozdíl od ostatních vyšších rostlin je v jejich životním cyklu dominantní životní formou haploidní gametofyt. Gametofyt vyrůstá z haploidního výtrusu (spora) jako tzv. prvoklíček (protonema), který doroste v mechovou rostlinku (gametofor); ta nese pohlavní orgány (gametangia): samčí pelatky (antheridia) a samičí zárodečníky (archaegonia). Oplození vyžaduje vodní prostředí - samčí gamety jsou aktivně pohyblivé biciliátní spermatozoidy (dvoubičíkaté spermatické buňky). Z diploidní zygoty se vyvíjí sporofyt, který je v drtivé většině případů závislý na gametofytu, ze kterého vyrůstá a který ho také vyživuje (výjimkou je např. zelený sporofyt mechu druhu Buxbaumia viridis). Jinak převážně nezelený sporofyt je tvořen štětem (seta) a tobolkou (capsula), kde dochází k meiotickému dělení a následně k tvorbě haploidních výtrusů, které slouží k rozšiřování rostlinek na větší vzdálenosti a po čase z nich klíčí nový gametofyt.
Mechorosty jsou schopné i vegetativního rozmnožování. Děje se tak především odlomením různých částí stélky, nebo prostřednictvím mnohobuněčných propagulí, tzv. množilek (gemy).
Význam
[editovat | editovat zdroj]Význam mechorostů tkví hlavně v zadržování vody a tak bránění povodním. Dalšími funkcemi jsou ochrana proti erozi, tvorba humusu a vznik rašeliny (hnojivo, palivo, léčebné využití). V minulosti se mechy plnily polštáře, člověku sloužily také jako tepelná izolace.
Systém mechorostů
[editovat | editovat zdroj]Hlevíky (Anthocerotophyta)
[editovat | editovat zdroj]- Anthocerotaceae
- Notothyladaceae
Játrovky (Marchantiophyta)
[editovat | editovat zdroj]- Haplomitriopsida
- Haplomitriales
- Haplomitriaceae
- Treubiales
- Treubiaceae
- Haplomitriales
- Jungermanniopsida
- Fossombroniales
- Fossombroniaceae
- Pelliaceae
- Metzgeriales
- Aneuraceae
- Metzgeriaceae
- Pallavicianiaceae
- Lepicoleales
- Ptilidiaceae
- Trichocoleaceae
- Jungermanniales
- Antheliaceae
- Calypogeiaceae
- Cephaloziaceae
- Cephaloziellaceae
- Geocalycaceae
- Gymnomitriaceae
- Jungermanniaceae
- Lepidoziaceae
- Lphoziaceae
- Plagiochilaceae
- Pseudolepicoleaceae
- Scapaniaceae
- Porellales
- Jubulaceae
- Lejeuneaceae
- Porellaceae
- Radulales
- Radulaceae
- Fossombroniales
- Marchantiopsida
- Blasiales
- Blasiaceae
- Marchantiales
- Aytoniaceae
- Conocephalaceae
- Lunulariaceae
- Marchantiaceae
- Targioniaceae
- Ricciales
- Ricciaceae
- Blasiales
Mechy (Bryophyta)
[editovat | editovat zdroj]- Sphagnopsida
- Sphagnales
- Sphagnaceae
- Sphagnales
- Andreaeopsida
- Andreaeales
- Andreaeaceae
- Andreaeales
- Polytrichopsida
- Buxbaumiales
- Buxbaumiaceae
- Diphysciales
- Diphysciaceae
- Polytrichales
- Polytrichaceae
- Tetraphidales
- Tetraphidaceae
- Buxbaumiales
- Bryopsida
- Archidiales
- Úpolníčkovité (Archidiaceae)
- Bryales
- Aulacomniaceae
- Bartramiaceae
- Bryaceae
- Sítozubkovité (Cinclidiaceae)
- Meesiaceae
- Mniaceae
- Plagiomniaceae
- Schistostegaceae
- Dicranales
- Bruchovkovité (Bruchiaceae)
- Dvouhrotcovité (Dicranaceae)
- Útlovláskovité (Ditrichaceae)
- Ephemeraceae
- Fissidentaceae
- Bělomechovité (Leucobryaceae)
- Encalyptales
- Encalyptaceae
- Funariales
- Disceliaceae
- Funariaceae
- Grimmiales
- Děrkavkovité (Grimmiaceae)
- Mnoholistcovité (Ptychomitriaceae)
- Kápěnkovité (Seligeriaceae)
- Hedwigiales
- Hedwigiaceae
- Hookeriales
- Hookeriaceae
- Hypnales
- Amblystegiaceae
- Brachytheciaceae
- Entodontaceae
- Hylocomiaceae
- Hypnaceae
- Leskeaceae
- Plagiotheciaceae
- Pterigynandraceae
- Rhytidiaceae
- Thuidiaceae
- Leucodontales
- Fontinalaceae
- Leucodontaceae
- Neckeraceae
- Orthotrichales
- Orthotrichaceae
- Pottiales
- Cinclidotaceae
- Pozemničkovité (Pottiaceae)
- Splachnales
- Splachnaceae
- Timmiales
- Timmiaceae
- Archidiales
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Angiosperm Phylogeny Website. www.mobot.org [online]. [cit. 2020-09-03]. Dostupné online.
- ↑ LEEBENS-MACK, James H.; BARKER, Michael S.; CARPENTER, Eric J., et al. (One Thousand Plant Transcriptomes Initiative). One thousand plant transcriptomes and the phylogenomics of green plants. S. 679–685. Nature [online]. Springer Nature Limited, 23. říjen 2019. Svazek 574, čís. 7780, s. 679–685. Dostupné online. Dostupné také na: [1]. Dále dostupné na: [2]. ISSN 1476-4687. DOI 10.1038/s41586-019-1693-2. PMID 31645766. (anglicky)
- ↑ Setaphyta:A New Family Tree Given to Plants----Chinese Academy of Sciences. english.cas.cn [online]. [cit. 2020-09-03]. Dostupné online.
- ↑ KUČERA, Jan; VÁŇA, Jiří; HRADÍLEK, Zbyněk. Bryophyte flora of the Czech Republic: updated checklist and Red List and a brief analysis. S. 813–850. Preslia [online]. 2012 [cit. 2017-01-15]. Roč. 84, s. 813–850. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu mechorosty na Wikimedia Commons