Přeskočit na obsah

Molochov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Molochov
Molochov v roce 2010
Molochov v roce 2010
Základní informace
Slohfunkcionalismus
ArchitektiJosef Havlíček, Otto Kohn a Karl Kohn
Poloha
AdresaMilady Horákové 862/72, Bubeneč, Praha 7, ČeskoČesko Česko
UliceMilady Horákové
Souřadnice
Molochov
Molochov
Další informace
Rejstříkové číslo památky40592/1-1558 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Molochov je lidový název pro funkcionalistický blok třinácti luxusních nájemních domů na pražské Letné s výhledem na Pražský hrad a Letenskou pláň. Jméno „Molochov“ se objevuje již v době stavby v roce 1937,[1] původ názvu pravděpodobně vychází z pejorativního označení této mohutné budovy (od slova moloch) stavebními dělníky. Stavba byla dokončena roku 1938.[2] Od roku 1964 je objekt chráněn jako památka číslo 40592/1-1558.

Poloha a popis

[editovat | editovat zdroj]
Molochov
Vlajka na Molochově během demonstrace Je to na nás! v červnu 2019
Pohled na celý blok domů z Letenské pláně
Novinový článek z roku 1937 – Kde je v Praze Molochov

Zčásti zanedbaný Molochov stále dominuje Letenské pláni v ulici Milady Horákové (č. 72–96), která v době stavby nesla jméno Belcrediho třída. Objekt je zezadu ohraničen uličkou U Letenské vodárny, ze stran jsou ulice U Sparty a Korunovační. Složitá majetková struktura jednotlivých domů a bytů komplikuje rekonstrukci domovního bloku. Na začátku září 2021 mělo 9 ze 13 domů opravenou fasádu směřující na Letnou (včetně keramických obkladů lodžií) a 4 domy i fasádu do ulice U Letenské vodárny.

Za jednotnou fasádou se skrývá soubor třinácti šestipatrových činžovních domů s betonovým a v jednom případě železobetonovým skeletem. Blok domů je 252 m dlouhý a 16,5 m široký. Byty jsou různých velikostí – od nejmenších jednopokojových pro někdejší domovníky až po desetipokojový byt přes celé patro. Tento typ bytu byl po roce 1948 přidělován komunistickým ministrům.

Nejluxusnější vchod je obložen carrarským mramorem z italských dolů. Dům je pokryt již poničeným keramickým obkladem, zakryt plochou střechou a ustupujícím posledním patrem. Obsahuje velmi zajímavé kovové prvky od zábradlí přes poštovní schránky po například kovové části dveří atd. Stavbu realizovala firma Ing. Jaromíra Bečky.

V některých pramenech je uvedeno, že blok má 14 domů, architekt Josef Havlíček totiž ve svých textech dům s č. p. 848 označoval jako dvojdům. Tento dům je ze všech nejširší, má dva výtahy a dvoje schodiště, nicméně pouze jeden vchod a jedno číslo popisné i orientační a v katastru nemovitostí je veden jako jeden dům.

Slavní obyvatelé

[editovat | editovat zdroj]

Do války zde dominovali bohatí obchodníci, z nichž část skončila během války v koncentračních táborech a nahradila je nacistická smetánka a zaměstnanci říšského filmového průmyslu. Po roce 1948 začali uprázdněná místa nahrazovat představitelé komunistického režimu a tlak na změnu nájemníků vznikal i z nedalekého ministerstva vnitra.

Mezi známé obyvatele domu patřil ministr zahraničí Bohuslav Chňoupek,[3] komunistický ministr spojů Karel Hoffman,[4] který zde obýval celé patro, velitel Státní bezpečnosti plukovník Osvald Závodský,[5] generální prokurátor Jan Bartuška, poslanec KSČ Lumír Čivrný, komunistický funkcionář Jozef Lenárt,[5] komunistický politik Čestmír Císař,[6] komunistický politik a pražský primátor Adolf Svoboda,[7] stalinistický novinář Vojtěch Dolejší a celá řada dalších prominentů komunistického režimu.

V Molochově měl byt i premiér Ladislav Adamec. Tam za ním přišli v neděli 19. 11. 1989 pánové Michal Horáček a Michael Kocáb jako iniciativa Most, jež zprostředkovala vyjednávání vlády s opoziční Chartou 77 a vznikajícím Občanským fórem.[8]

Domy měly být původně stavěny odděleně různými architekty, až později přišlo rozhodnutí budovu sjednotit fasádou. Nakonec byl postaven v letech 1936–1938 architekty Josefem Havlíčkem (mj. autor sjednocující fasády) a bratry Otto Kohnem a Karlem Kohnem (mj. autory okrajových domů a také původního projektu). Oba bratři Kohnové byli před postupujícími nacistickými vojsky nuceni v roce 1938 uprchnout s rodinami do Ekvádoru. Otto Kohn byl biologickým otcem Miloše Formana.

Na vnitřním řešení jednotlivých domů se podíleli tito architekti: Josef Havlíček (č. p. 852 a 853), Otto a Karel Kohnovi (č. p. 845, 848, 849, 850, 851 a 862), Ernst Mühlstein a Victor Fürth (č. p. 846 a 861; navrhli i již zmíněný mramorový vchod), František Votava (č. p. 847) a Leo Lauermann (č. p. 859 a 860).

Příběh jednotné fasády podrobně popsal Josef Havlíček v článku „Jednotné řešení obytného bloku na Letné u Vodárny“ v časopise Architekt SIA (ročník 1939, str. 37–41) a v kapitole „Jednotné řešení bloku obytných domů v Praze na Letné“ ve své knize Návrhy a stavby (SNTL 1964, str. 28–29).

Dům je památkově chráněn, je zapsán pod rejstříkovým číslem 40592/1-1558. Ochrana mu byla přiznána od 1. ledna 1964.

  1. Polední list, č. 292, 21. 10. 1937, str. 4, ISSN 1804-8838
  2. http://www.praha7.cz/historicke-budovy-a-mista/soubor-cinzovnich-domu-molochov-milady-horakove.html[nedostupný zdroj]
  3. http://www.zachranmeletnou.cz/6932/zl_clanek/soumrak-nad-letnou/[nedostupný zdroj] Historka o Chňoupkovi v Molochově
  4. http://archiv.neviditelnypes.lidovky.cz/clanky/2002/09/24793_13_7_0.html Archivováno 4. 3. 2016 na Wayback Machine. Hoffmann v Molochově
  5. a b Havlíček, Dušan: Jaro na krku: zážitky ze zákulisí sekretariátu ÚV KSČ od června do prosince 1968, str. 28, Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, Praha 1998, ISBN 80-85270-82-X
  6. Císař, Čestmír: Paměti nejen o zákulisí Pražského jara, str. 1143, SinCon, Praha 2005, ISBN 80-86718-53-0
  7. Havlíček, Dušan: Jaro na krku: zážitky ze zákulisí sekretariátu ÚV KSČ od června do prosince 1968, str. 29, Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, Praha 1998, ISBN 80-85270-82-X
  8. Zdroj: https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/muj-muz-ladislav-adamec.A071113_111736_domaci_itu

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]