Přeskočit na obsah

Robert Freissler

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
JUDr. Robert Freissler
poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1911 – 1918
poslanec Provizor. nár. shromáždění Německého Rakouska
Ve funkci:
21. října 1918 – 16. února 1919
zemský hejtman provincie Sudetenland
Ve funkci:
1918 – 1919
Stranická příslušnost
ČlenstvíDNP
Narození23. března 1877
Opava
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí7. ledna 1950 (ve věku 72 let)
Štýrský Hradec
RakouskoRakousko Rakousko
Alma materVídeňská univerzita
Profeseprávník a politik
CommonsRobert Freissler
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Robert Freissler, též Robert Freißler (23. března 1877 Opava[1] – 7. ledna 1950 Štýrský Hradec), byl německojazyčný politik v Rakouském Slezsku, na podzim roku 1918 zemský hejtman provincie Sudetenland v rámci Německého Rakouska.

Život

[editovat | editovat zdroj]

Narodil se jako syn německého lékaře a dlouholetého ředitele Slezské zemské nemocnice v Opavě Ernsta Freisslera. V letech 1887–1895 vystudoval opavské německé gymnázium. Poté pokračoval ve studiu práva na Univerzitě ve Vídni, kde 25. května 1900 získal titul doktora práv. Krátce pracoval u prezidia Vrchního zemského soudu ve Vídní a pak jako koncipista v Obchodní a živnostenské komoře v Brně a později v Opavě. Dne 22. ledna 1905 se v opavském evangelickém kostele oženil s Ilse Weishuhnovou, dcerou podnikatele Carla Weisshuhna. V souvislosti se sňatkem změnil Freissler náboženství z katolického na evangelické.[2][3]

Ve volbách do Říšské rady roku 1911 se stal za Německou nacionální stranu (DNP)[4] poslancem Říšské rady (celostátní parlament), kam byl zvolen za okrsek Slezsko 03. Usedl do poslanecké frakce Německý národní svaz (Deutscher Nationalverband). Ve vídeňském parlamentu setrval do zániku monarchie.[5]

Když se 30. října 1918 z převážně německých okresů Rakouského Slezska a severní Moravy zformovala provincie Sudetenland, stal se Robert Freissler jejím zemským hejtmanem.[6] V této době také zasedal v Provizorním národním shromáždění Německého Rakouska.[3] Sám ale podle svých pozdějších vzpomínek již věděl, že přežití německých separatistických provincií je nereálné. Ovšem jak zpětně uvedl, „nemohli jsme o tom zevrubně poučit naše obyvatelstvo.“ Ještě se pokusil prosadit požadavky na sebeurčení Sudetských Němců na Pařížské mírové konferenci roku 1919, kam odjel on, Rudolf Lodgman a Josef Seliger coby hlavní představitelé této etnické skupiny. Když pak v září 1919 Rakousko podepsalo Saint-Germainskou mírovou smlouvu, kterou uznalo přičlenění většinově etnicky německých oblastí českých zemí k Československu, vystoupil v rakouském parlamentu s protestním projevem, v němž prohlašoval: „Nikdy se nevzdá náš národ nároku na právo sebeurčení, nikdy neuzná znásilnění za právní stav a nikdy nepřestane všemi vhodnými prostředky vést boj za svou národní svobodu. Naším nejbližším úkolem je vybojovat německému lidu v rámci státu, do kterého byl imperialismem západních mocností vnucen, plnou, neomezenou samosprávu jeho národních věcí.“[7]

Dne 25. listopadu 1946 byl spolu se svou manželkou odsunut z Československa do americké okupační zóny Německa, odkud se v roce 1947 přestěhovali ke svému švagrovi Ernstu Weishuhnovi do Rakouska. Zde 7. ledna 1950 zemřel na následky rakoviny plic.[8]

Dílo

[editovat | editovat zdroj]
  • Vom Zerfall Oesterreichs bis zum tschechoslowakischen Staate : eine historisch-politische Studie mit besonderer Berücksichtigung der Verhältnisse in Schlesien, Nordmähren und Ostböhmen. Berlin : Hela-Verlag, 1921. 266 s.
  • Gesellschaftliche Probleme : 1. Gedanken zur nationalen politik. Troppau : Adolf Drechsler, 1923. 26 s.

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu
  2. ↑ MARTINEK, Branislav. Několik poznámek k osobě dr. Roberta Freisslera. In: Acta historica et museologica Universitatis Silesianae Opaviensis. C 6. Opava: Slezská univerzita, Filozoficko-přírodovědecká fakulta, Ústav historie a muzeologie, 2003. Dále jen Několik poznámek k osobě dr. Roberta Freisslera. ISBN 80-7248-213-0. S. 325.
  3. ↑ a b Dr. Robert Freißler [online]. parlament.gv.at [cit. 2013-05-23]. Dostupné online. (německy) 
  4. ↑ Několik poznámek k osobě dr. Roberta Freisslera, s. 326
  5. ↑ Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  6. ↑ KÁRNÍK, Zdeněk. České země v éře První republiky (1918-1938). Díl první. Vznik, budování a zlatá léta republiky (1918-1929). 2. vyd. Praha: Libri, 2003. 571 s. ISBN 80-7277-195-7. S. 38. 
  7. ↑ Macoun, Marian: Konec provincie Sudetenland v Šumperku [online]. muni.cz [cit. 2013-05-23]. Dostupné online. 
  8. ↑ Několik poznámek k osobě dr. Roberta Freisslera, s. 330

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • MARTINEK, Branislav. Několik poznámek k osobě dr. Roberta Freisslera. In: Acta historica et museologica Universitatis Silesianae Opaviensis. C 6. Opava: Slezská univerzita, Filozoficko-přírodovědecká fakulta, Ústav historie a muzeologie, 2003. ISBN 80-7248-213-0. S. 325–331.
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století I. A-J. Praha ; Litomyšl: Paseka, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Robert_Freissler&oldid=24124838“