Turistické cíle v okolí obce Kutrovice

Neobvyklý památník zapomenutého básníka 19. století Jaroslava Herdy byl zřízen na starém nepoužívaném hřbitově při severním okraji městyse Mšec. Tvoří ho alej nových stromků a osmi pískovcových desek s úryvky veršů a opravená márnice s textovou expozicí.

Farnost připomínána již roku 1352. R. 1588 vystavěna farní budova a pak nově v letech 1804 – 1807. Patrová, jednoduchá budova s mansardovou střechou. R. 1937 povýšena na arciděkanství. V současnosti sídlo Arciděkanského úřadu.

Vila z let 1850–1854. Po řediteli dolů PŽS G. Bacherovi nazývána Bachrovna. R. 1889 vypleněna lidem a námět pro román Marie Majerové Siréna. Od r. 1967 kulturní památka, 1975 muzeum Poldi SONP Kladno, Muzeum Strojíren Poldi, zrušeno r. 2006.

Renesanční tvrz jako rytířské sídlo postavila po r. 1584 Ludmila Valkounová, po r. 1601 byla opatřena bohatými figurálními sgrafity. Když Valkounové r. 1708 Bakov prodávali Kolowratům, tvrz již sloužila jako sýpka. Po dlouhodobém chátrání na jaře 2017 zbořena.

Novogotický zámeček u Libovice vznikl r. 1867 ze selské usedlosti Beyerů, kteří podnikali v místní těžbě černého uhlí. Těžba skončila po r. 1871. Zámek po převzetí státem po 2. světové válce zchátral a v letech 1964-1967 zanikl stejně jako osada Svatý Jan. Nyní jen terénní stopy.

První zmínky o vsi z r. 1406, před r. 1475 patří Bedřichu z Donína. Ve vlastnictví jeho rodu do r. 1611. Tvrz uváděna r. 1563. V roce 1611 ji získávají Martinicové. Poté ztratila funkci panského sídla. Od r. 1801 lázně. Dnes ústav sociální péče.

Mohutná, pseudorenesanční, budova, dvoupatrová budova z roku 1870 s četnými rizality.

V r. 1637 Jan Karel Příchovský z Příchovic dal starou tvrz přestavět na barokní zámek.

Dvě místa upomínající na legendární záchranu přemyslovské dynastie před vymřením po meči: studánka proti údajnému Křesinovu statku, kde měla prát Božena; a staletý dub v údolí pod vsí.

Barokní boží muka z roku 1700 stojí na náměstí ve Zlonicích od roku 1968. Původně stála nedaleko poutního kostela sv. Isidora v Budenicích a na současné místo byla přesunuta při úpravách zlonického náměstí. Restaurována byla Pavlem Kytkou, na reliéfní výzdobě pracoval akad. sochař Jiří Kaifosz.

Pískovcová boží muka pocházejí z roku 1593. Od roku 1958 patří mezi chráněné kulturní památky ČR. Boží muka, která jsou nejstarší památkou obce, stoji u barokního špýcharu z 18. stol.

Soška sv. Rocha postavena na tomto místě r. 1838 na balvanu pískovce zvaném Žehrovák. Koncem 19. stol. socha poškozena a pak odstraněna. R. 1936 vyrobena kopie, kterou v r. 1981 zničili vandalové. Zrestaurována a na původní místo umístěna r. 1987 její kopie. Ale i ta r. 2004 zmizela. Další kopie vysvěcena r. 2005.