Původní budova fojtství byla patrně stavbou dřevěnou s kamennými klenutými sklepy, z nichž jeden se dochoval do současnosti. Stará budova byla v roce 1789 přestavěna Jakubem Šustalou a tuto novou podobu si fojtství udrželo až do dneška.
Jedná se o 26 m dlouhý a 15 m široký objekt s mansardovou střechou. Vstupní síň je rozdělena na dvě přibližně stejné části. Ve východní části měl fojt svůj byt, který se skládal z kuchyně, representačního pokoje se štukovým stropem a ložnice. U příčné chodby, přístupné z hlavní haly, byly dvě místnosti, které sloužily jako fojtův výminek. V západní půlce objektu, u cesty, se nacházela velká hospodská místnost zvaná „šenk“, spojená s kuchyní a zvlášť vyhrazenou místností pro honoraci. Snad tato místnost sloužila nějakou dobu jako tzv. „stará škola“. Z hlavní síně vedly schody na půdu se sýpkami. Pod fojtovým bytem bývaly kdysi klenuté chlévy a sklepy přístupné ze dvora. Ve dvoře se nacházely rozsáhlé stodoly srubového charakteru. Zděný suterén jedné z nich posloužil později jako první Šustalova dílna na kočáry. Po pravé straně vjezdu do dvora se nachází památná „Fojtova lípa“. Tady kdysi fojt konal porady a soudil provinilce (například měl pravomoc nechat vysázet provinilci „pětadvacet“ kyjem na lavici). Ze dvora vedla cesta na tzv. záhumenní cestu a na náves u starého hřbitova. K fojtství patřil také mlýn č.p. 121 (zbořený v roce 1961) s rybníkem, který bral vodu z tzv. Šutyrovy studánky na svahu Červeného kamene. Tento mlýn byl příslušenstvím fojtství až do roku 1869. K příslušenství fojtství patřila i tzv. stará bělárňa č.p. 194 na bělení plátna a dvě velké ovocnářské zahrady a kus lesa zvaný Fojťák (dnes již vykácený). Role kopřivnických fojtů se táhla od fojtství až k závišickému katastru.Text: historie
14.6. 2006 - Jan P. Štěpánek
Zdroje
texty J. Tichánka
|
Přihlášení |
