Gulfstream III

Gulfstream III
	C-20 Gulfstream III působící v US Navy
Určení	obchodní dopravní letoun
Výrobce	Gulfstream Aerospace
První let	2. prosince 1979
Zařazeno	1980
Charakter	Ve službě
Uživatel	Spojené státy americké; Gabon; Indie; Itálie
Výroba	1979–1986
Vyrobeno kusů	202
Cena za kus	37 mil. USD
Vyvinuto z typu	Grumman Gulfstream II
Varianty	Gulfstream IV/G400/G450
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Gulfstream III je malé obchodní dopravní letadlo (business jet) vyráběné společností Gulfstream Aerospace. Je to rychlý letoun dlouhého doletu, který je poháněn dvěma dvouproudovými motory Rolls-Royce Spey s možností zpětného tahu.

Popis a vývoj

Gulfstream III byl postaven v Savannah, stát Georgie ve Spojených státech amerických, jako vylepšená verze letounu Grumman Gulfstream II. Rozpětí křídel bylo zvětšeno o šest stop a na konce křídel byla přidána svislá křidélka. Prodloužen byl i trup s hlavním vstupem na zádi. Gulfstream III také měl nové zakřivené sklo pilotní kabiny, změněné přístroje v kokpitu a autopilota. Byla rovněž zvýšena maximální vzletová hmotnost. Letoun obdržel schválení od amerického leteckého úřadu (Federal Aviation Administration) v září 1980.

Nehody a incidenty

29. března 2001 – Během pokusu o přistání v Aspenu na letišti Pitkin County Airport letoun Gulfstream III narazil do kopce. Při nehodě zahynulo všech 18 lidí na palubě.^[2]

Varianty

Civilní varianty

Gulfstream III v roce 1981

Model G-1159A Gulfstream III – Malý dopravní letoun s dvou nebo tříčlennou posádkou.

Vojenské varianty

C-20A – varianta pro americké letectvo (USAF) upravená pro 14 cestujících a pětičlennou posádku. Letouny byly vyřazeny ze služby v roce 2002. Jeden letoun byl převeden k NASA do výzkumného centra na leteckou základnu Edwards, Kalifornie jako testovací letoun.^[3]^[4]^[5]
C-20B – varianta pro americké letectvo (USAF) a pobřežní stráž (USCG) s vylepšenou elektronikou. Jsou používány pro přepravu vysokých civilních a vojenských představitelů. Jeden letoun působící u americké pobřežní stráže je využíván k přepravě velitele pobřežní stráže, vysokých důstojníků a představitelů ministerstva vnitřní bezpečnosti USA.^[3]
C-20C – Letoun C-20B USAF s vylepšenou a lépe zabezpečenou komunikací, často je využíván jako záložní letoun doprovázející letoun VC-25A, když slouží v roli Air Force One^[3]
C-20D – Varianta určená pro US Navy s upraveným komunikačním vybavením pro použití u amerického námořnictva. Slouží k přepravě vysokých námořních důstojníků.^[3]
C-20E – Varianta určená pro americkou armádu (US Army) se zesíleným trupem a upravenými křídly.^[3]^[6]
Gulfstream III SRA-1 – Speciální průzkumná a hlídková verze určená pro vývoz do dalších zemí.
Gulfstream III SMA-3 – Exportní verze pro dánské letectvo vybavená vyhledávacím radarem Texas Instruments APS-127. Pro dánské královské letectvo byly v roce 1983 postaveny tři letouny, které sloužily pro průzkum, hlídkování, ochranu rybolovu, pátrací a záchranné akce a přepravu VIP osob. V současné době již nejsou ve službě.

POZNÁMKA: Letouny C-20F a C-20J US Army, C-20G US Navy a USMC, a C-20H USAF jsou varianty letounu Gulfstream IV.

Specifikace (Gulfstream III)

Technické údaje pocházejí z „Jane's Civil and Military Aircraft Upgrades 1994–95“^[7]

Technické údaje

Posádka: 2 nebo 3
Kapacita: 19 cestujících (standardní sedadla)
Rozpětí: 23,72 m
Délka: 25,32 m
Výška: 7,43 m
Nosná plocha: 86,83 m²
Plošné zatížení: 364 kg/m²
Prázdná hmotnost: 17 236 kg
Max. vzletová hmotnost : 31 615 kg
Pohonná jednotka: 2x dvouproudový motor Rolls-Royce Spey RB.163 Mk 511-8
Výkon pohonné jednotky: 50,7 kN

Výkony

Cestovní rychlost: 818 km/h (508 mph, 442 uzlů) ve výšce ? m
Maximální rychlost: 928 km/h (576 mph, 501 uzlů) ve výšce ? m
Dolet: 6 760 km (s osmi pasažéry a rezervou paliva)
Dostup: 13 716 m (45 000 stop)
Stoupavost: 19,3 m/s

Uživatelé

Vojenští a vládní uživatelé

Kokpit letounu C-20A

Alžírsko Alžírsko
Dánsko Dánsko

Dánské královské letectvo (Flyvevåbnet)

Gabon Gabon
Ghana Ghana

Ghanské letectvo

Indie Indie

Indické letectvo (Bhartiya Vāyu Senā)

Itálie Itálie

Italské vojenské letectvo (Aeronautica Militare)

Irsko Irsko

Irský letecký sbor (Irish Air Corps)

Kamerun Kamerun

Kamerunské letectvo (Armée de l'Air du Cameroun)

Maroko Maroko

Marocké královské letectvo (Forces Royales Air)

Mexiko Mexiko

Mexické letectvo (Fuerza Aérea Mexicana)

Omán Omán
Pobřeží slonoviny Pobřeží slonoviny
Spojené státy americké

NASA (National Aeronautics and Space Administration)
United States Air Force (vojenské letectvo)
United States Army (armáda)
United States Coast Guard (pobřežní stráž)
United States Navy (námořnictvo)

Uganda Uganda

Ugandské letectvo

Zimbabwe Zimbabwe

Zimbabwské letectvo

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gulfstream III na anglické Wikipedii.

↑ Taylor 1982, str. 383–384.
↑ Záznam letecké nehody na stránkách aviation-safety.net
↑ ^a ^b ^c ^d ^e Model Designation of Military Aerospace Vehicles, DoD 4120.15L, 2004-05-12
↑ www.af.mil [online]. [cit. 29-05-2012]. Dostupné v archivu pořízeném dne 29-05-2012.
↑ Archivovaná kopie. www.dfrc.nasa.gov [online]. [cit. 2011-01-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2009-05-11.
↑ The United States Military Aviation Directory, AIRTime Publishing, Norwalk, CT, c2000, ISBN 1-880588-29-3
↑ Michell 1994, str. 313.

Literatura

Michell, Simon. Jane's Civil and Military Aircraft Upgrades 1994–95. Coulsdon, UK:Jane's Information Group, 1994. ISBN 0-7106-1208-7.
Taylor, John W. R.(editor). Jane's All The World's Aircraft 1982–83. London:Jane's Yearbooks, 1982. ISBN 0-7106-0748-2.

Související články

Gulfstream IV

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Gulfstream III na Wikimedia Commons
C-20 Gulfstream III na stránkách military.cz.
C-20 Gulfstream III na stránkách specwar.info

[Janes_82_p383-4-1] Taylor 1982, str. 383–384.

[2] Záznam letecké nehody na stránkách aviation-safety.net

[dod-3] Model Designation of Military Aerospace Vehicles, DoD 4120.15L, 2004-05-12

[4] www.af.mil [online]. [cit. 29-05-2012]. Dostupné v archivu pořízeném dne 29-05-2012.

[5] Archivovaná kopie. www.dfrc.nasa.gov [online]. [cit. 2011-01-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2009-05-11.

[6] The United States Military Aviation Directory, AIRTime Publishing, Norwalk, CT, c2000, ISBN 1-880588-29-3

[Janes_up_94_p313-7] Michell 1994, str. 313.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]