Kristian Birkeland
Kristian Birkeland (13. prosince 1867 Kristiania – 15. června 1917, Tokio) byl norský vědec, fyzik, vynálezce a profesor na univerzitě v Kristianii, dnešním Oslu.
| Kristian Birkeland | |
|---|---|
 | |
| Rodné jméno | Kristian Olaf Bernhard Birkeland |
| Narození | 13. prosince 1867 Kristiania,  Norsko |
| Úmrtí | 15. června 1917 (ve věku 49 let) Tokio,  Japonsko |
| Příčina úmrtí | předávkování barbituráty |
| Místo pohřbení | Západní hřbitov |
| Bydliště | Norsko |
| Povolání | fyzik a profesor |
| Zaměstnavatel | Univerzita v Oslu |
| Ocenění | Fridtjof Nansens belønning for fremragende forskning, matematisk-naturvitenskaplig klasse (1908) komandér Řádu svatého Olafa |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ve své laboratoři experimentoval s elektřinou. V zimě 1899/1900 začal měřit geomagnetickou aktivitu na severu Norska pod polární záře. Ze starých záznamů zjistil, že se polární záře vyskytují spolu s geomagnetickými bouřemi a často se slunečními skvrnami. Díky znalosti Maxwellovy práce zjistil, že polární záři způsobují elektrické proudy ze Slunce. Tento objev zveřejnil v knize, kterou vydal na jaře 1901. V Norsku tím získal ohlas, ale v zahraničí byl odmítnut. V laboratoři také vytvořil napodobeninu polárních září, tzv. terrellu (kulová anoda ve vakuové komoře s elektromagnetem uvnitř). V roce 1908 vydal knihu The Norvegian Aurora Polaris Expedition 1902-1903 a zaslal výtisky významným evropským vědcům a státníkům. Byla dobře přijata všude kromě Spojeného království. Ke konci života odjel pracovat do Japonska. Později byl nemocný a zřejmě ze zoufalství z neustálého odmítání jeho práce spáchal sebevraždu.[1] Alternativním vysvětlením je, že se nešťastnou náhodou předávkoval lékem na spaní Veronal, na němž byl závislý. Tento lék u něj také patrně podporoval paranoidní tendence.[2]
Kvůli nedostatku peněz na výzkum se stal také vynálezcem. Vynalezl například elektromagnetické dělo a spolu se Samem Eydem metodu umělé výroby chilského ledku pomocí elektrického výboje. Během života získal 59 patentů.[1]
Byl nejméně sedmkrát nominován na Nobelovu cenu, ale nikdy ji nezískal. Jeho portrét a terrella jsou od roku 1994 na norské dvou set korunové bankovce.[3] Jsou po něm pomenovány elektrické proudy v kosmickém plazmatu, které tečou podél magnetických indukčních čar. Zjistil, že mívají typický šroubovicový tvar. Předpověděl, že vesmír je plný plazmatu (pojem plazma zavedl později Irving Langmuir). Spolu s vysvětlením polárních září to bylo později potvrzeno pomocí sond.
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b https://www.aldebaran.cz/famous/people/Birkeland_Kristian.php
- ↑ Kristian Birkeland - Biography, Facts and Pictures. www.famousscientists.org [online]. [cit. 2018-05-31]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ HOLTET, Jan A. Kristian Birkeland - Store norske leksikon. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. (norsky)
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kristian Birkeland na Wikimedia Commons
