Tetrachlordifosfan
chemická sloučenina
Tetrachlordifosfan je anorganická sloučenina s chemickým vzorcem P2Cl4.
| tetrachlordifosfan | |
|---|---|
 | |
 | |
| Obecné | |
| Systematický název | Tetrachlordifosfan |
| Anglický název | Diphosphorus tetrachloride |
| Německý název | Diphosphortetrachlorid |
| Sumární vzorec | P2Cl4 |
| Vzhled | bezbarvá kapalina |
| Identifikace | |
| Registrační číslo CAS | 13497-91-1 |
| PubChem | 139480 |
| SMILES | P(P(Cl)Cl)(Cl)Cl |
| InChI | InChI=1S/Cl4P2/c1-5(2)6(3)4
Key: SWRNIYAQKATHDJ-UHFFFAOYSA-N |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 203,75 g/mol |
| Teplota tání | −28 °C[1] |
| Teplota varu | 180 °C[1] |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Příprava
editovatTetrachlordifosfan byl poprvé připraven v roce 1910:[1][2]
- 2 PCl3 + H2 → P2Cl4 + 2 HCl
Lze jej také připravit společným odpařováním chloridu fosforitého s mědí:[3]
- 2 PCl3 + 2 Cu → P2Cl4 + 2 CuCl
Vlastnosti
editovatTetrachlordifosfan je bezbarvá kapalina, která je hořlavá na vzduchu za vzniku POCI3 a (PCI)x.[3]
Reaktivita
editovatTetrachlordifosfan se pomalu začíná rozkládat při teplotě 0 °C a plně se rozkládá při pokojové teplotě:[3][4][5]
- P2Cl4 → PCl3 + 1/x (PCl)x
Tetrachlordifosfan se aduje k cyklohexenu za vzniku trans-C6H10-1,2-(PCl2)2.[3]
V zásaditém roztoku tetrachlordifosfan hydrolyzuje za vzniku difosfanu a P2(OH)4.[5][6]
- 2 P2Cl4 + 2 NaOH → P2H4 + P2(OH)4 + NaCl
Reference
editovatV tomto článku byly použity překlady textů z článků Diphosphorus tetrachloride na anglické Wikipedii a Diphosphortetrachlorid na německé Wikipedii.
- ↑ a b c HOFMANN, Karl A. Anorganische Chemie. [s.l.]: Springer-Verlag 875 s. Dostupné online. ISBN 978-3-663-14240-9. S. 273. (německy)
- ↑ SANDOVAL, Antonio A.; MOSER, H. C. Preparation of Diphosphorus Tetrachloride. Inorganic Chemistry. 1963-02, roč. 2, čís. 1, s. 27–29. Dostupné online [cit. 2024-09-22]. ISSN 0020-1669. DOI 10.1021/ic50005a008. (anglicky)
- ↑ a b c d DRIESS, M.; HAIBER, G. Eine neue Synthese von Tetrachlordiphosphan sowie Untersuchungen zur 1,2‐Addition an Cycloalkene. Zeitschrift für anorganische und allgemeine Chemie. 1993-01, roč. 619, čís. 1, s. 215–219. Dostupné online [cit. 2024-09-22]. ISSN 0044-2313. DOI 10.1002/zaac.19936190135. (německy)
- ↑ LINDAHL, Charles B.; JOLLY, William L. The Reactions of Diphosphorus Tetrachloride with Nickel Carbonyl and Boron Tribromide. University of California. Berkeley, California: 1964-05-01. Dostupné online [cit. 2024-09-22]. UCRL-11479. (anglicky)
- ↑ a b GREENWOOD, Norman Neill. Chemie prvků. Sv. 1.. 1. vyd. vyd. Praha: Informatorium 793 s., 1 příl s. Dostupné online. ISBN 80-85427-38-9, ISBN 978-80-85427-38-7. OCLC 320245801 S. 600.
- ↑ Inorganic Chemistry. [s.l.]: PHI Learning Pvt. Ltd. 1069 s. Dostupné online. ISBN 978-81-203-4308-5. S. 371. (anglicky)