Tolentino
Tolentino je italské město v oblasti Marche, v provincii Macerata. Leží v údolí Chienti. Jeho konkatedrála je jedním ze sídel spojené římskokatolické diecéze Macerata-Tolentino-Recanati-Cingoli-Treia.
| Tolentino | |
|---|---|
 Panorama města | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 43°10′ s. š., 13°23′ v. d. |
| Nadmořská výška | 256 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas) |
| Stát |  Itálie |
| Region | Marche |
| Provincie | Macerata |
  Tolentino | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 94,86 km² |
| Počet obyvatel | 18 858 (2019) |
| Hustota zalidnění | 198,8 obyv./km² |
| Správa | |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | + 0733 |
| PSČ | 62029 |
| Označení vozidel | MC |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
K 31. prosinci 2019 zde žilo 18 858 obyvatel.
Historie
editovatArcheologické nálezy lokalitu dokládají od starší doby kamenné. Římské sídlo se nazývalo Tolentinum, bylo založeno při Via Flaminia, hlavní komunikaci do Říma, mělo svůj chrám Panteum a sloužilo zejména obchodníkům. Římským prefektem zde byl ve 4. století Flavius Iulius Catervius, který vyznával křesťanskou víru, stejně jako jeho manželka Septimia Severina; oba pro ni byli umučeni a později svatořečeni, svatý Catervius je dosud patronem města.
Středověké sídlo vévodů z Ancony s připomíná k roku 1166. Od té doby se rozrůstalo v město. Usídlili se zde benediktini, kteří založili katedrálu, augustiniáni eremité založili klášter Sant'Angelo. Proslavil je kazatel a eremita Mikuláš Tolentinský, který se zde narodil i zemřel. Z tolentinské rodiny Mauruzziů pocházeli tři slavní kondotiéři, kteří se od poloviny 14. do počátku 16. století bojovali ve službách Milánských vévodů nebo benátských dóžat.
Po obsazení kraje napoleonovým vojskem v roce 1797 zde zástupci papeže a Napoleona podepsali tzv. Traktát z Tolentina (Mír z Tolentina) o postoupení papežského území pod správu Francie a jeho spojenců. V závěru napoleonských válek ve dnech 2.-3. května 1815 tuto situaci změnila bitva u Tolentina mezi rakouským vojskem a vojskem Neapolského království, které vedl Napoleonův švagr Joachim Murat, skončila drtivou porážkou Neapolských.
Památky
editovat
- Konkatedrála sv. Caterva – na místě pozdně římského pantea byla postavena raně gotická stavba, zbudovaná kolem roku 1256 na jeho základech, stavěli a spravovali ji benediktini; pobořena za napoleonských válek, dostavěna v klasicistním stylu kolem roku 1820
- Sarkofág sv. Caterva z červenohnědého mramoru, s nápisy a reliéfy: Klanění Tří mudrců, Tři mudrci u krále Herodesa, na boční straně Kristus Dobrý pastýř mezi sv. Petrem a Pavlem.
- Bazilika sv. Mikuláše Tolentinského – trojlodní gotická stavba, v kryptě dochován hrob sv. Mikuláše Tolentinského
- Castello della Rancia – gotický hrad z let 1355-1357, dominanta a symbol města
- Věž s orlojem
- Palazzo Sangallo - renesanční stavba, sídlo Muzea karikatury, pořádá bienále kresleného humoru[1]; přiléhá k ní novogotická Biblioteca filolfica
- Ponte diavolo - Ďábelský most
Osobnosti
editovat- Mikuláš Tolentinský – kazatel a světec
- Niccolò Mauruzzi da Tolentino (1350–1435) – kondotiér, bojoval u Romana, jeho epitaf ve Florentském dómu namaloval Andrea del Castagno
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Archivovaná kopie. www.biennaleumorismo.it [online]. [cit. 2021-03-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-04-17.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Tolentino na Wikimedia Commons - oficiální web
- tolentinoline.com Archivováno 15. 10. 2021 na Wayback Machine.
- Bienále humoru
- Bazilika sv. Mikuláše Tolentinského
- Historie 1815 Archivováno 11. 2. 2021 na Wayback Machine.
