Přívoz (Ostrava): Porovnání verzí

Přívoz
	Nádražní ulice v Přívoze
Lokalita
Charakter	městská čtvrť
Městský obvod	Moravská Ostrava a Přívoz
Obec	Ostrava
Okres	Ostrava-město
Kraj	Moravskoslezský kraj
Historická země	Morava
Stát	Česko
Zeměpisné souřadnice	49°51′22″ s. š., 18°16′24″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	3 897 (2021)
Katastrální území	Přívoz (5,6 km²)
PSČ	702 00
Počet domů	366 (2011)
	Přívoz
Další údaje
Kód části obce	413968
Kód k. ú.	713767
Geodata (OSM)	OSM, WMF
	multimediální obsah na Commons
	Zdroje k infoboxu a českým sídlům.; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Interaktivně procházet historii

← Přejít na předchozí porovnání

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

V textu

Aktuální verze z 2. 6. 2024, 09:04

Přívoz je dřívější město ležící dnes na území Ostravy. V současné době je součástí městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz. Od roku 1992 je jeho historické jádro prohlášeno za městskou památkovou zónu.

Historie

Přívoz leží na bývalé obchodní stezce z Opavy do Těšína. Jeho název je odvozen od slova „převoz“ (přívoz) – v těchto místech převážel převozník povozy a pěší. Počátky osady spadají do začátku 14. století, první písemná zmínka pochází z roku 1377 (Prsiewoz). Kuriózní je, že se jednalo o zápis biskupského manského soudu v Olomouci s biskupským manem Bedřichem z Kotojed, který se zodpovídal z krádeže. V roce 1389 došlo k rozdělení vsi na dva díly. K opětovnému sloučení došlo až v roce 1524 Matyášem Felkelem z Čechendorfu. Dne 1. dubna 1555 koupilo město Moravská Ostrava za 3700 zlatých Přívoz a 6. srpna 1555 propustil olomoucký biskup Přívoz z lenní závislosti. Moravská Ostrava tak až do roku 1848 byla vrchností nad přívozskými poddanými.

Významnou událostí obce byl příjezd prvního vlaku Severní dráhy císaře Ferdinanda na nově vybudované nádraží dne 1. května 1847. Přívoz ležel na trati Lipník–Bohumín, která tvořila úsek mezinárodní trati Vídeň–Krakov. Bylo proto logické, že v roce 1855 napojil majitel Vítkovických železáren Salomon Mayer Rothschild dráhu ze svého závodu a jámy Karolina. Tuto dráhu Severní dráha císaře Ferdinanda odkoupila, v roce 1862 vybudovala Báňskou dráhu z Přívozu do Michálkovic a roku 1870 dále do Doubravy a Orlové. Touto drahou tak byly postupně spojeny všechny jámy ostravského revíru, které přes přívozské nádraží dopravovaly uhlí svým zákazníkům. V roce 1869 byla na nádraží připojena nová železniční trať z Ostravy do Frýdlantu nad Ostravicí. Tím vzrostl význam nádraží a Přívoz byl právě považován za největší nádraží Severní dráhy císaře Ferdinanda. Součástí železniční stanice byla i opravna lokomotiv a vagónů. Od 18. srpna 1894 byla k nádraží přivedena tramvajová trať.

Neméně důležitá byla také těžba uhlí v katastru obce. Již v roce 1849 začali bratři Kleinové hloubit jámu František, ze které od roku 1851 těžili uhlí.

V roce 1909 byla poblíž jámy vybudována moderní koksovna, která v roce 1917 vyráběla 20 % veškeré produkce koksu v ostravsko-karvinském revíru (OKR). Spolu s ní zde byla postavena elektrárna, rovněž s nejvyšším výkonem v rámci OKR.

Průmyslový rozvoj Ostravy se projevil na původně zemědělském charakteru obce. Zatímco v roce 1843 zde žilo 424 obyvatel, v roce 1921 to bylo již 17 351 lidí. Nově příchozí byli především pracovníci v ostravských dolech. Ačkoliv jen menšina z nich byli Němci, byla za podpory německého vedení dolů prováděna rozsáhlá germanizace českého obyvatelstva.

Pro dělníky byly postaveny kolonie U jámy František (1870–1926), U koksovny František (1906–1926), U Odry (1910–1912) atd. Pro železniční a jiné zaměstnance byly vybudovány činžovní domy. Rozsáhlá bytová výstavba neprobíhala živelně, ale podle územního plánu obce, který vypracoval přední vídeňský architekt Camillo Sitte. Ten se podílel také na projektu novobarokní radnice postavené v letech 1896–1897 (dnešní sídlo Archivu města Ostravy) a novogotického farního kostela Neposkvrněného početí Panny Marie.

2. srpna 1900 byl Přívoz povýšen na město. Němci ovládaná městská správa si u vídeňského ministerstva vnitra prosadila přejmenování na Oderfurt, který byl v roce 1920 zrušen. Od roku 1924 byl Přívoz připojen k Moravské Ostravě.

Odkazy

Reference

↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Přívoz na Wikimedia Commons

[9023ab7ef288de47a49355aecfa7c6546e388db9-1] Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].

[6637e77189822d525d5399b4f0d2439fc792d4f3-2] Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.

[1]

[2]

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
 {{infobox - české sídlo
-| název = Přívoz
+ | název = Přívoz
-| obrázek = Agraelus better- 22.5.2010.jpg
+ | obrázek = Ostrava, Přívoz, Nádražní ulice.jpg
-| popisek = Nádražní ulice v Přívoze
+ | popisek = Nádražní ulice v Přívoze
-| charakter = městská čtvrť
+ | charakter = městská čtvrť
-| PSČ = 702 00
+ | PSČ = 702 00
-| obec = [[Ostrava]]
+ | obec = [[Ostrava]]
-| městský obvod = [[Moravská Ostrava a Přívoz]]
+ | městský obvod = [[Moravská Ostrava a Přívoz]]
-| okres = Ostrava-město
+ | okres = Ostrava-město
-| země = [[Morava]]
+ | země = [[Morava]]
-| katastrální území = Přívoz
+ | katastrální území = Přívoz
-| rozloha = 5,6
+ | rozloha = 5,6
-| nadmořská výška =
+ | nadmořská výška = }}
+'''Přívoz''' je dřívější [[město]] ležící dnes na území [[Ostrava|Ostravy]]. V současné době je součástí [[městská část a městský obvod|městského obvodu]] [[Moravská Ostrava a Přívoz]]. Od roku 1992 je jeho historické jádro prohlášeno za [[městská památková zóna|městskou památkovou zónu]].[[Soubor:2014 Ostrawa, Kościół Niepokalanego Poczęcia NMP 02.jpg|náhled|[[Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie (Ostrava-Přívoz)|Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie]]]]
-}}
-'''Přívoz''' je dřívější [[město]] ležící dnes na území [[Ostrava|Ostravy]]. V současné době je součástí [[městská část a městský obvod|městského obvodu]] [[Moravská Ostrava a Přívoz]]. Od roku [[1992]] je jeho historické jádro prohlášeno za [[městská památková zóna|městskou památkovou zónu]].[[Soubor:2014 Ostrawa, Kościół Niepokalanego Poczęcia NMP 02.jpg|náhled|[[Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie (Ostrava-Přívoz)|Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie]]]]
 == Historie ==
-Přívoz leží na bývalé obchodní stezce z [[Opava|Opavy]] do [[Těšín]]a. Jeho název je odvozen od slova „převoz“ ([[přívoz]]) – v těchto místech převážel [[převozník]] povozy a pěší. Počátky osady spadají do začátku [[14. století]], první písemná zmínka pochází z roku [[1377]] (''Prsiewoz''). Kuriózní je, že se jednalo o zápis biskupského manského [[soud]]u v [[Olomouc]]i s biskupským manem Bedřichem z Kotojed, který se zodpovídal z krádeže. V roce [[1389]] došlo k rozdělení vsi na dva díly. K opětovnému sloučení došlo až v roce [[1524]] Matyášem Felkelem z Čechendorfu. Dne [[1. duben|1.&nbsp;dubna]] [[1555]] koupilo město [[Moravská Ostrava]] za 3700&nbsp;zlatých Přívoz a [[6. srpen|6.&nbsp;srpna]] [[1555]] propustil olomoucký biskup Přívoz z lenní závislosti. Moravská Ostrava tak až do roku [[1848]] byla vrchností nad přívozskými poddanými.
+Přívoz leží na bývalé obchodní stezce z [[Opava|Opavy]] do [[Těšín]]a. Jeho název je odvozen od slova „převoz“ ([[přívoz]]) – v těchto místech převážel [[převozník]] povozy a pěší. Počátky osady spadají do začátku [[14. století]], první písemná zmínka pochází z roku [[1377]] (''Prsiewoz''). Kuriózní je, že se jednalo o zápis biskupského manského [[soud]]u v [[Olomouc]]i s biskupským manem Bedřichem z Kotojed, který se zodpovídal z krádeže. V roce 1389 došlo k rozdělení vsi na dva díly. K opětovnému sloučení došlo až v roce 1524 Matyášem Felkelem z Čechendorfu. Dne 1.&nbsp;dubna 1555 koupilo město [[Moravská Ostrava]] za 3700&nbsp;zlatých Přívoz a 6.&nbsp;srpna 1555 propustil olomoucký biskup Přívoz z lenní závislosti. Moravská Ostrava tak až do roku 1848 byla vrchností nad přívozskými poddanými.
-Významnou událostí obce byl příjezd prvního [[vlak]]u [[Severní dráha císaře Ferdinanda|Severní dráhy císaře Ferdinanda]] na nově vybudované [[Ostrava hlavní nádraží|nádraží]] dne [[1. květen|1.&nbsp;května]] [[1847]]. Přívoz ležel na trati [[Lipník nad Bečvou|Lipník]]–[[Bohumín]], která tvořila úsek mezinárodní trati [[Vídeň]]–[[Krakov]]. Bylo proto logické, že v roce [[1855]] napojil majitel [[Vítkovické železárny|Vítkovických železáren]] [[Salomon Mayer Rothschild]] dráhu ze svého závodu a [[důl Karolina|jámy Karolina]]. Tuto dráhu Severní dráha císaře Ferdinanda odkoupila, v&nbsp;roce [[1862]] vybudovala báňskou dráhu z&nbsp;Přívozu do [[Michálkovice|Michálkovic]] a roku [[1870]] dále do [[Doubrava (okres Karviná)|Doubravy]] a [[Orlová|Orlové]]. Touto drahou tak byly postupně spojeny všechny jámy ostravského revíru, které přes přívozské nádraží dopravovaly uhlí svým zákazníkům. V roce [[1869]] byla na nádraží připojena nová železniční trať z [[Ostrava|Ostravy]] do [[Frýdlant nad Ostravicí|Frýdlantu nad Ostravicí]]. Tím vzrostl význam nádraží a Přívoz byl právě považován za největší nádraží Severní dráhy císaře Ferdinanda. Součástí železniční stanice byla i opravna lokomotiv a vagónů. Od [[18. srpen|18.&nbsp;srpna]] [[1894]] byla k nádraží přivedena [[tramvaj]]ová trať.
+Významnou událostí obce byl příjezd prvního [[vlak]]u [[Severní dráha císaře Ferdinanda|Severní dráhy císaře Ferdinanda]] na nově vybudované [[Ostrava hlavní nádraží|nádraží]] dne 1.&nbsp;května 1847. Přívoz ležel na trati [[Lipník nad Bečvou|Lipník]]–[[Bohumín]], která tvořila úsek mezinárodní trati [[Vídeň]]–[[Krakov]]. Bylo proto logické, že v roce 1855 napojil majitel [[Vítkovické železárny|Vítkovických železáren]] [[Salomon Mayer Rothschild]] dráhu ze svého závodu a [[důl Karolina|jámy Karolina]]. Tuto dráhu Severní dráha císaře Ferdinanda odkoupila, v&nbsp;roce 1862 vybudovala [[Báňská dráha|Báňskou dráhu]] z&nbsp;Přívozu do [[Michálkovice|Michálkovic]] a roku 1870 dále do [[Doubrava (okres Karviná)|Doubravy]] a [[Orlová|Orlové]]. Touto drahou tak byly postupně spojeny všechny jámy ostravského revíru, které přes přívozské nádraží dopravovaly uhlí svým zákazníkům. V roce 1869 byla na nádraží připojena nová železniční trať z [[Ostrava|Ostravy]] do [[Frýdlant nad Ostravicí|Frýdlantu nad Ostravicí]]. Tím vzrostl význam nádraží a Přívoz byl právě považován za největší nádraží Severní dráhy císaře Ferdinanda. Součástí železniční stanice byla i opravna lokomotiv a vagónů. Od 18.&nbsp;srpna 1894 byla k nádraží přivedena [[tramvaj]]ová trať.
-Neméně důležitá byla také těžba uhlí v katastru obce. Již v roce [[1849]] začali bratři Kleinové hloubit jámu František, ze které od roku [[1851]] těžili uhlí.
+Neméně důležitá byla také těžba uhlí v katastru obce. Již v roce 1849 začali bratři Kleinové hloubit [[Důl František (Ostrava-Přívoz)|jámu František]], ze které od roku 1851 těžili uhlí.
-V roce [[1909]] byla poblíž jámy vybudována moderní [[koksovna]], která v roce [[1917]] vyráběla 20 %veškeré produkce [[koks]]u v ostravsko-karvinském revíru (OKR). Spolu s ní zde byla postavena [[elektrárna]], rovněž s nejvyšším výkonem v rámci OKR.
+V roce 1909 byla poblíž jámy vybudována moderní [[Koksovna Svoboda|koksovna]], která v roce 1917 vyráběla 20 % veškeré produkce [[koks]]u v ostravsko-karvinském revíru (OKR). Spolu s ní zde byla postavena [[Teplárna Přívoz|elektrárna]], rovněž s nejvyšším výkonem v rámci OKR.
-Průmyslový rozvoj Ostravy se projevil na původně zemědělském charakteru obce. Zatímco v roce [[1843]] zde žilo 424&nbsp;obyvatel, v roce [[1921]] to bylo již 17&nbsp;351&nbsp;lidí. Nově příchozí byli především pracovníci v ostravských dolech. Ačkoliv jen menšina z nich byli Němci, byla za podpory německého vedené dolů prováděna rozsáhlá germanizace českého obyvatelstva.
+Průmyslový rozvoj Ostravy se projevil na původně zemědělském charakteru obce. Zatímco v roce 1843 zde žilo 424&nbsp;obyvatel, v roce 1921 to bylo již 17&nbsp;351&nbsp;lidí. Nově příchozí byli především pracovníci v ostravských dolech. Ačkoliv jen menšina z nich byli Němci, byla za podpory německého vedení dolů prováděna rozsáhlá germanizace českého obyvatelstva.
-Pro dělníky byly postaveny kolonie U jámy František ([[1870]]–[[1926]]), U koksovny František ([[1906]]–[[1926]]), U Odry ([[1910]]–[[1912]]) atd. Pro železniční a jiné zaměstnance byly vybudovány činžovní domy. Rozsáhlá bytová výstavba neprobíhala živelně, ale podle územního plánu obce, který vypracoval přední vídeňský architekt [[Camillo Sitte]]. Ten se podílel také na projektu [[novobaroko|novobarokní]] radnice postavené v letech [[1896]]–[[1897]] (dnešní sídlo Archivu města Ostravy) a [[novogotika|novogotického]] farního kostela [[Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie (Ostrava-Přívoz)|Neposkvrněného početí Panny Marie]].
+Pro dělníky byly postaveny kolonie U jámy František (1870–1926), U koksovny František (1906–1926), U Odry (1910–1912) atd. Pro železniční a jiné zaměstnance byly vybudovány činžovní domy. Rozsáhlá bytová výstavba neprobíhala živelně, ale podle územního plánu obce, který vypracoval přední vídeňský architekt [[Camillo Sitte]]. Ten se podílel také na projektu [[novobaroko|novobarokní]] radnice postavené v letech 1896–1897 (dnešní sídlo Archivu města Ostravy) a [[novogotika|novogotického]] farního kostela [[Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie (Ostrava-Přívoz)|Neposkvrněného početí Panny Marie]].
-Dne [[2. srpen|2. srpna]] [[1900]] byl Přívoz povýšen na město. Němci ovládaná městská správa si u vídeňského ministerstva vnitra prosadila přejmenování na Oderfurt, který byl v roce [[1920]] zrušen. Od roku [[1924]] byl Přívoz připojen k Moravské Ostravě.
+. srpna 1900 byl Přívoz povýšen na město. Němci ovládaná městská správa si u vídeňského ministerstva vnitra prosadila přejmenování na Oderfurt, který byl v roce 1920 zrušen. Od roku 1924 byl Přívoz připojen k Moravské Ostravě.
 == Odkazy ==