Přeskočit na obsah

Chasechemuej: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Místní jm. bez kurzivy
značky: editace z mobilu editace z mobilního webu
edit: text&pictures&references-reconstruction
značka: odkazy na rozcestníky
Řádek 1: Řádek 1:
{{Infobox - faraon
{{Infobox - faraon
| jméno = Chasechemuej
| jméno = Chasechemuej
| alternativní jména =
| alternativní jména = Khasekhem, Khasekhemwy
| obrázek = Khasekhemwy statue Ashmolean.JPG
| obrázek = Khasekhemwy statue Ashmolean.JPG
| popisek = Chasechemuej – socha
| popisek =Khasekhemwy – socha, Ashmolean Museum Oxford
| doba vlády = [[2734 př. n. l.|2734]]/[[2684 př. n. l.|2684]]–[[2707 př. n. l.|2707]]/[[2657 př. n. l.|2657]] př. n. l.
| doba vlády = 2610-2593 př. n. l.<ref name="Hornung"/><br> resp. 2709-2682 př. n. l.<ref name="Bec"/>
| rodné jméno =
| rodné jméno =
| trůnní jméno = <hiero>M23-L2-<- DA-DA-D1-i-i-></hiero>Djadjay
| trůnní jméno = <hiero>M23-L2-<-DA-DA-D1-i-i->!M23-t:n-A45-<-D58-D58-F51B-M17-M17-></hiero> Dja-djay<ref name="Gau">{{Citace monografie
| příjmení = Gauthier
| Horovo jméno = -E20-N28-S42-S42-
| jméno = Henri
| jméno obou paní = <hiero>-G16-N28:S42*S42-nbw:F32-s-n-</hiero>Kha sekhemwy hetep netjerwy imef
| Zlatý Hor =
| rok = 1907
| titul = Le livre des rois d'Égypte Vol. I
| manželky = Nimaathap<ref name="Tyldesley24a25">{{Citace monografie
| vydavatel = D'Archeolgie Oriental
| příjmení = Tyldesley
| jméno = Joyce
| místo = Paris
| strany = 24
| odkaz na autora = Joyce Tyldesley
| poznámka =
| titul = Kronika egyptských královen
|jazyk= fr
| vydavatel = Mladá fronta
}}</ref><ref group="p">Varianty podle královského seznamu Abydos resp. Sakkára</ref>
| místo = Praha
| Horovo jméno =N28-S42
| rok = 2008
| význam Horova jména = Kha-sekhem "''Ten mocný se zjevil"''
| isbn = 978-80-204-1642-1
| jméno obou paní = <hiero>-G16-N28:S42*S42-nbw:F32-s-n-</hiero>Dva mocní září, jejich těla jsou zlatá
| kapitola = První královny
| manželky = Nimaathap (Ni-Maat-Hapi), princezna z Dolního Egyptu, <hiero>V28-Aa5:V28-Aa5:Q3-n:U1-Aa11:t! G14-M23:t-L2:t </hiero> Ona patří [[Maat|Maât]] a [[Hapi (bůh záplav)|Hâpy]] a matka krále, <hiero>M23-ms-G14</hiero> Matka královských dětí
| počet stran = 224
| potomci = [[Sanacht]], [[Džoser|Netjerikhet]], dcery Hetephernebti <hiero>G16-R4:D2</hiero><ref group="p">později provdaná za faraona Džosera</ref>,<br> Inetkaes (Ini-net-ka-es) <hiero>ini-n:t-k:s</hiero> (Ka-přináší) <ref group="p">později provdaná za [[Sanacht]]a</ref>
| strany = 24 a 25
| jazyk =
| otec =
| matka =
}}</ref> (Nimaat-Hapi)<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Rice
| datum úmrtí =
| hrobka = Hrobka v [[Abydos (starověký Egypt)|Abydu]][https://mapy.cz/letecka?q=26.1728014N%2C%2031.9080664E&source=coor&id=31.9080664%2C26.1728014&ds=1&x=31.9080664&y=26.1728592&z=18]
| jméno = Michael
(GPS: 26.1728014N, 31.9080664E)
}}

'''Chasechemuej''', také ''Khasekhem'', ''(Kha'-Sékhem)'', '''''Khasekhemwy''''' ( Kha'-Sekhemwj)<ref name="Grd"/> byl králem, který navázal na svého předchůdce [[Peribsen]]a <ref group="p"> Mezi jejich vládou se uvádějí další dva nejistí králové</ref> v úsilí o sjednocení severu a jihu Egypta.
Období jeho vlády se uvádí 2610-2593 př. n. l.<ref name="Hornung">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Hornug
| jméno = Erik
| odkaz na autora =
| odkaz na autora =
| titul = Who's Who in Ancient Egypt
| titul = Ancient Egyptian Chronology
| url = https://archive.org/details/AncientEgyptianChronology
| url = https://books.google.cz/books?id=nfiFAgAAQBAJ&pg=PA68&lpg=PA68&dq=Intkaes&source=bl&ots=AG5Mny65Hu&sig=ACfU3U2UI0jM7h9NSwTZte0r10TI_Q_M3w&hl=cs&sa=X&ved=2ahUKEwijrNznhtbmAhXQIVAKHS_iCjYQ6AEwEnoECAoQAQ#v=onepage&q=Intkaes&f=false
| datum vydání =1999
| datum vydání =2006
| stránky = 491
| datum aktualizace =
| datum aktualizace =
| datum přístupu =
| datum přístupu =
| strany = 68
| vydavatel = Bril
| vydavatel = Routledge
| isbn =
| místo = Leiden, Boston:Brill
| jazyk =en
}}</ref>, ale podle Beckeratha také 2709-2682 př. n. l.<ref name="Bec">{{Citace monografie
| příjmení = Beckerath
| jméno = Jÿrgen
| odkaz na autora =
| titul = Handbuch der Ägyptischen Königsnamen,
| datum vydání =1984
| datum aktualizace =
| datum přístupu =
| strany = 108-113
| vydavatel = Deutscher Kunstverlag
| místo = München
| jazyk =de
}}</ref> Řadí se jako poslední faraon [[2. dynastie]], ale také jako zakladatel [[3. dynastie]] a otec faraona [[Džoser]]a.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Budge
| jméno = Wallis
| odkaz na autora =
| titul = The Book of the King of Egypt Vol.I.
| url = https://ia804507.us.archive.org/6/items/bookkingsegypt00budggoog/bookkingsegypt00budggoog.pdf
| datum vydání =1908
| datum aktualizace =
| datum přístupu =
| strany =
| vydavatel = Kagan Paul
| místo = London
| jazyk =en
}}</ref> Jeho zásluhou bylo sjednocení [[Horní Egypt|Horního]] a [[Dolní Egypt|Dolního Egypta]] pod jednu centrální moc, takže nesporně významně přispěl k dalšímu dynamickému rozvoji 3. dynastie a vytvoření podmínek pro budoucí stavitele grandiózních pyramid.

==Historický vývoj==
[[Soubor:Khasekhema granit&alabastr jar.tif|náhled|270px|Pečetě (zleva doprava) na nádobách krále Khasekhemwye, jeho serech se sokolem (Horus) s bílou korunou Horního Egypta, znakem sjednocení [[Soubor:Sema-tawy R26.png|20px]], bohyně [[Nechbet]] (znak supa), sedící na rané formě kartuše [[Soubor:Abydos-Bold-hieroglyph-V9.png|16px]] (Shen), figura poražených nepřátel]]
[[Soubor:Khasekhemwy Horus-Seth_Abydos tomb (V).tif|náhled|270px|Pečeť "''Khasekhemwy''" na nádobě - sklad státní pokladny pro redistribuci zemědělské produkce<ref name="Wilk">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Wilkinson
| jméno = Toby
| odkaz na autora =
| titul = Early Dynastic Egypt
| url =https://archive.org/stream/EarlyDynasticEgyptUploadBySamySalah/Early+Dynastic+Egypt++Upload++by+Samy+Salah_djvu.txt
| datum vydání =1999
| datum aktualizace =
| datum přístupu =
| strany = 75-77, 109
| vydavatel = Random House
| místo = New York
| místo = New York
|isbn=
| jazyk =en
}}</ref><ref name="Petr"/>]]
Historické období 2. dynastie, které trvalo ~140-150 roků<ref group="p">Podle standardní chronologie</ref> se přibližně v první třetině vztahuje zejména k Hornímu Egyptu, kde jsou identifikováni tři králové ([[Hetepsechemuej]], [[Raneb]] a [[Ninecer]]), se ve střední části ztrácí v mlze rozsáhlých vnitřních nepokojů a rozbrojů mezi lokálními vládci, o kterých nejsou k dispozicí hodnověrné údaje. V poslední třetině se uvádějí dominantní králové [[Peribsen]] a Khasekhemwy.<ref group="p">Forma jména ''Khasekhemwy'' je používána v odkazované literatuře, jakož i v tomto dalším textu</ref><br>
Poslední král druhé dynastie Khasekhemwy je důležitou historickou postavou v mnoha ohledech. O jeho vládě je známo více než o kterémkoli z jiné dynastie, jeho dochované památky jsou zdaleka nejpůsobivější ze všech raně dynastických vládců před faraonem [[3. dynastie]] [[Džoser|Netjerikhetem]].
{{citace|Na začátku své vlády přijal Horovo jméno Khasekhem, "''Ten mocný se zjevil''". Později však přidal symbol boha [[Sutech]]a a ke svém královském [[Serech|serechu]] si přidal přídomek [[Soubor: Abydos-Bold-hieroglyph-G7.png|20px]][[Soubor: Abydos-Bold-hieroglyph-G7.png|20px]]&nbsp;&nbsp;/[[Soubor:Abydos-Bold-hieroglyph-R4.png|30px]][[Soubor:Abydos-Bold-hieroglyph-Z11.png|13px]][[Soubor:Abydos-Bold-hieroglyph-I9.png|30px]] a podle toho si také změnil jméno na duální formu Khasekhemwy, ''Objevily se dvě síly'', spolu s dodatkem " ''dva páni jsou s ním v míru''"<center>[[Soubor: Khasehem-serech.tif|60px]]&nbsp;<big>⇒</big>&nbsp; [[Soubor:Chasechemuej-serech.tif|80px]] &nbsp;<big>⇒</big>&nbsp; [[Soubor: Khasekhemwy Horus-Seth serekh.tif|350px]]</center> |<ref name="Mul">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Müller
| jméno = Hugo
| odkaz na autora =
| titul = Die formale Entwicklung der Titulature Ägyptischen Könige
| url = https://oi-idb-static.uchicago.edu/multimedia/1240/AF_7.pdf
| datum vydání =1938
| datum aktualizace =
| datum přístupu =
| strany = 26-29
| vydavatel = J.J. Augustin
| místo = Hamburg
| jazyk =de
}}</ref><ref name="Grd"/>}} Je zde jistá analogie s předchůdcem [[Peribsen]]em, zejména v pokračování jeho politiky a ideologie sjednocení země.<ref name="Grd">{{Citace elektronické monografie
| příjmení =Grdseloff
| jméno = Bernhard
|autor2=[[Jaroslav Černý (egyptolog)|Černý]]
| odkaz na autora =
| titul = Notes d’épigraphie archaïque, in:Annales du Service des Antiquités de l'Égypte (1944)
| url = https://ia804602.us.archive.org/26/items/ASAE-44-1944/ASAE%2044%20%281944%29%20LR.pdf
| datum vydání =1944
| datum aktualizace =
| datum přístupu =
| strany = 279-302
| vydavatel = Le Caire, Imprimerie de l'Institut Français d'Archéologie Orientale
| místo = Cairo
| jazyk =fr
}}</ref><br>
Nápisy na artefaktech v jeho hrobce v nekropoli Abydos vypovídají, že král jihu převzal moc na severu země po násilné občanské válce v Dolním Egyptě, v deltě Nilu. Vojenský střet nakonec vyústil ve vítězství Khasekhemwye a umožnil mu sjednocení vlády Horního a Dolního Egypta.<ref name="Mul"/> Tento proces byl završen ~ v 18. roce jeho vlády, kdy si také vzal za manželku princeznu ze severu [[Nimaathap]]<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Grimal
| jméno = Nicolaus-Christofe
| rok = 1992
| titul = A history of ancient Egypt
| vydavatel = Oxford, UK
| místo =
| strany =
| poznámka =
| isbn =
}}</ref><br>
[[Soubor:Khasekhemwy Monument (V).jpg|náhled|vlevo|250px|Hrobka Khasekhemwye (V), nekropole Abydos]]
[[Soubor:LimestoneVesselWithGoldCoverFromTombOfKhasekhemwy1-BritishMuseum-August21-08.jpg|náhled|vlevo|250px|Vápencová nádoba se zlatým krytem z hrobky Khasekhemwy; Britské Muzeum]]
Na památku tohoto vítězství si změnil jméno na dvojí formu, aby ukázal, že jeho úsilím se vrátil mír a harmonie do země. Mnohé údaje pocházejí ze sídla v [[Nechen]] (Hierakonpolis) a dále nálezy s jeho jménem na kamenné nádobě nalezené v Hierakonpolis a podobně na alabastrové míse<ref name="Quib">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Quibell
| jméno = James
| odkaz na autora =
| titul = Hierakonpolis Vo. I
| url = https://archive.org/details/hierakonpolis-part-i/page/n1/mode/2up
| datum vydání =1900
| datum aktualizace =
| datum přístupu =
| strany = 75-79
| vydavatel = B. Quaritch
| místo = London
| jazyk =en
}}</ref> Z tohoto období pochází nález nádoby s pečetí<ref group="p">Pečeť Petrie pl.197</ref>, která nad serechem zobrazuje [[Hor|Hor]]a (sokola) s obvyklou dvojitou korunou sjednoceného Egypta, zatím co Sutech nese korunu bílou symbol Dolního Egypta. V doplňujícím textu se čte ''"dům rozdělování"'', nebo také ''"dům štědrosti"''.<ref name="Petr">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Petrie
| jméno = Flinders
| odkaz na autora =
| titul = The Royal tombs ef the earliest dynasties Part II.
| url = https://ia600200.us.archive.org/33/items/cu31924020551267/cu31924020551267.pdf
| datum vydání =1901
| datum aktualizace =
| datum přístupu =
| strany = 12, 21-24
| vydavatel = The Egypt Exploration fund
| místo = London
| jazyk =en
}}</ref> Podle Wilkinsona<ref name="Wilk"/> to dokládá jistou existenci centrálního administrativního systému, v tomto případě zemědělské produkce.<ref group="p">Obdobně pečeť 198 se znakem domu - (skladu) s jinými produkty?</ref><br>
Jakékoli zkoumání struktury raně dynastické administrativní správy závisí do značné míry na četných otiscích pečetí získaných z královských a soukromých hrobek té dob, nicméně pečetě přičítané vládě Khasekhemwye dokládají, že shromažďování zásob pro kultovní účely, nebo potřeby královského paláce již byly administrativně evidovány a distribuovány. S tím souvisí i existence administrativního personálu, i když údaje o jejich přímé hierarchii jsou jen zlomkovité<ref name="Petr"/><ref name="Wilk"/>

==Hrobka Abydos (V)==
Khasekhemwy zvolil, obdobně jak jeho předchůdce [[Peribsen]], před zhruba polovinou století, za místo výstavby své hrobky areál královského pohřebiště [[1. dynastie]]. Již zmíněná, hrobka [[Peribsen]]a se svojí architekturou a stavebními prvky odlišovala od hrobek králů [[1. dynastie]]. Obdobně hrobka Khasekhemwy (V) se od Peribsenovi liší jak architekturou, tak i svoji mohutností. Je obdélníkového tvaru se stranami 69 x 12,2 m, obklopenou ohradou 123 x 64 m s stěnami tlustými ~5,35 m, které dosud dosahující výšku až 11 m.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = O’Connor
| jméno = David
| odkaz na autora =
| titul = Boat Graves and Pyramide Origins; New Disciveries at Abydos, Egypt
| url = https://www.penn.museum/documents/publications/expedition/33-3/Boat.pdf
| datum vydání =1991
| datum aktualizace =
| poznámka = EXPEDITION Vol.33 No.3
| strany =
| vydavatel = Penn Museum [https://www.penn.museum]
| místo = Philadelfia
| jazyk =en
}}</ref> Ke stavbě byly použity hliněné cihly, které se časem v důsledku celkového zatížení částečně zbortily do komor, ale zároveň tam zakonzervovali četné cenné artefakty, které unikly vykradačům hrobů. Poblíž východního rohu byla malá budova o rozměrech 18,3 x 15,5 m. Vnitřní prostor s chodbou lemovanou 58 zděnými místnostmi, určenou k obětím, a samotnou pohřební komorou obloženou vápencovými bloky<ref group="p">prvotně zaznamenané použití kamene při stavbě mastab</ref><ref name="Petr"/> Celý objekt zaujímá plochu více jak půl hektaru. Petrie <ref name="Petr"/> byl asi prvním, kdo systematicky popsal v hrobce nalezené artefakty, které se nacházely v komorách 1-12, ať již pocházely z prvotní francouzské výpravy v roce 1897, nebo jeho vlastní expedice v roce 1901. V hrobce se zachovalo poměrně velké množství z pohřební výbavy, které uniklo vykradačům hrobů, včetně váz vyrobených z brekcie<ref group="p">brekcie, úlomky horniny složené z nejméně 50 % hranatých prvků zachycených v přírodním cementu</ref> a pískovce, jehož okraje byly potaženy zlatem. Archeologie prokázala, že použití zlata jako dekorace pro záhrobní předměty bylo poprvé doloženo zde. Řemeslná dovedenost je patrná i na dochovaných měděných nádobách. Je to doklad počátku [[Doba bronzová|doby bronzové ]] v Egyptě.<ref name="Wilk"/>

==Monument v Nachen==
Po znovu sjednocení země převedl Khasekhemwy své hlavní město do [[Nechen| Hierakonpolis]]. Od té chvíle zde uskutečňoval rozsáhlé stavební projekty, zejména v El Kab<ref group="p">Město v Horním Egyptu u pohoří Wadi Hillal,</ref> Hierakonpolisu a [[Abydos]]u. Archeologové objevili v Hierakonpolisu impozantní „''ohradu''", také označovanou jako ''"pevnost“'' z nepálených cihel. Pevnost ([https://www.google.com/maps/@25.0912662,32.7736332,3a,75y,90t/data=!3m8!1e2!3m6!1sAF1QipMXCpouFxsXVfBvUA_EDcyowJT5qJweCVguw_q0!2e10!3e12!6shttps:%2F%2Flh5.googleusercontent.com%2Fp%2FAF1QipMXCpouFxsXVfBvUA_EDcyowJT5qJweCVguw_q0%3Dw86-h86-k-no!7i3000!8i3000?entry=ttu]''mapa'') o rozměrech 67 m x 57 m se zdmi silnými 5 m u základny, přičemž je stále zachována a v několika místech téměř ve své původní výšce 10 m. Na vnější straně je zdobená řadou vyvýšených [[Pilastr|pilastrů]] vytvářejících výklenkovou „''palácovou fasádou''“ známou z raně dynastických královských serechů. Původně byla potažena lesklou bílou omítkou, jejíž stopy se dodnes zachovaly. Stavbu Khasekhemwye potvrzuje jeden ze žulových sloupů s jeho serechem. [[Soubor:Chasechemuej-serech.tif|18px]] Scény na překladu, zejména ty s králem oblečeným v oděvu [[Sed (svátek)|svátku Heb-Sed]], naznačují, jaké aktivity se v pevnosti odehrávaly, ale nevíme kdy: v životě nebo posmrtně? Vybavení vnitřní struktury naznačuje, že pevnost není replikou mastaby pro použití v příštím světě, ale stavbou pro použití v živém světě. Potvrzuje to keramika získaná během vykopávek v roce 1999, což je datování aktivity druhé dynastie v období poloviny vlády Khasekhemwy. Protože nebyla nalezena žádná keramika charakteristická pro konec jeho více než ~27-30 leté vlády, zdá se nepravděpodobné, že by pevnost byla kenotafem nebo druhým pohřebním zařízením. Místo toho mohla být tato impozantní ohrada postavena na památku králových slavností omlazení, nebo znovu sjednocení země a velkolepého festivalu, kdy se Khasekhem znovuzrodil jako Khasekhemwy.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Friedman
| jméno = Renee
| odkaz na autora =
| titul = The ceremonial enclosure of Khasekhemwy: The Fort at Hierakonpolis
| url = http://www.hierakonpolis-online.org/index.php/explore-the-fort
| datum vydání =2022
| datum aktualizace =
| datum přístupu =
| strany =
| vydavatel = The Hierakonpolis Expedition
| místo = Oxford
| jazyk =en
| jazyk =en
}}</ref>
}}</ref>
| potomci = [[Džoser]]
| otec =
| matka =
| datum úmrtí = ??
| hrobka = Hrobka v [[Abydos (starověký Egypt)|Abydu]]
}}
'''Chasechemuej''' byl posledním [[starověký Egypt|egyptským]] [[faraon]]em [[2. dynastie]]. Vládl pravděpodobně v letech [[2734 př. n. l.|2734]]/[[2684 př. n. l.|2684]]–[[2707 př. n. l.|2707]]/[[2657 př. n. l.|2657]] př. n. l.


==Epilog==
O tomto panovníkovi není příliš mnoho známo. Ví se pouze, že vedl několik důležitých vojenských kampaní, např. válku proti seveřanům. Postavil také několik známých staveb, některé z nich dodnes existují. Vybudoval mimo jiné pevnost v Hierakonpoli a v Abydu.
[[Soubor:Hapi (God).png|vlevo|náhled|100px|Hapi bůh Nilu, který přináší úrodu egyptskému lidu]]
Druhá půle trvání [[2. dynastie]], především počínaje vládou [[Peribsen]]a, cílené sjednocení Egypta pod centrální administrativou, rozvojem hospodářství, obchodu ale i kultury, vytvořila předpoklady pro dynamický nástup [[3. dynastie]]. Dokladem jsou realizované stavby, které ve stále mohutnější velikosti určovaly rozvoj stavebních technologií a jejich logistického zabezpečení, včetně nezbytných s tím souvisejících administrativních struktur. Byl to i rozvoj řemeslného umění výroby předmětů, jak dosvědčují v muzeích vystavované předměty, částečně zachované z pohřební výbavy v hrobce Khasekhemwye. Není pochyb, že jeho synové [[Sanacht]]<ref group="p"> Sanachtovi je připisována nedokončená pyramida,<br>na okraji města Shabramat, (29.9327778N, 31.1611111E)</ref><ref>{{Citace monografie
| příjmení = Goneim
| jméno = Zakaria
| rok = 1956
| titul = The Lost Pyramide
| vydavatel = Rinhardt
| místo = University Michigan
| strany =
| poznámka =
}}</ref> a zejména jeho bratr [[Džoser|Netjerikhet]], měli dostatek inspirativních podnětů pro svoji příští vládu.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Korecký
| jméno = Miroslav
| odkaz na autora =
| titul = Objevy pod pyramidami
| datum vydání =1983
| datum aktualizace =
| datum přístupu =
| strany = 19
| vydavatel = Odeon
| místo = Praha
| jazyk =cs
}}</ref>Éra vlády Khasekhemwye je proto v historickém kontextu důležitou fází vývoje statnosti Egypta.
Zvyšující se egyptská angažovanost v sousedních oblastech a vnucování politické kontroly nad územím mimo hranice Egypta,<ref group="p"> Sinaj, jižní Palestina</ref> jsou důležitými ukazateli rostoucího sebevědomí. Intenzita zahraničních vztahů Egypta v raně dynastické období je komplexní směsí ideologie a praktické ekonomie, osvětlující některé problémy a priority, kterým čelili první egyptští vládci.<ref name="Wilk"/><br> Celou historií Egypta, který v se v četných obdobích sjednocoval, bohatl a expandoval svůj vliv na rozsáhlá území a opět se v přechodných obdobích rozděloval, se prolíná osudová dominanta - Nil řeka a jeho [[Hapi (bůh záplav)| mytologie]] spolu s ochrannými bohyněmi [[Nechbet]] a [[Vedžat]].<ref name="Bud-II>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Budge
| jméno = Wallis
| odkaz na autora =
| titul = The Gods of the Egyptians or Studies in Egiptian Mythology
| url = https://ia902804.us.archive.org/26/items/godsofegyptianso02budg/godsofegyptianso02budg.pdf
| datum vydání =1904 Vol.II.
| datum aktualizace =
| datum přístupu =
| strany =
| vydavatel = London :Mathuen & Co.
| místo = Chicago
| jazyk =en
}}</ref>


Chasechemuej je většinou považován za nástupce faraona [[Peribsen]]a, avšak několik egyptologů se domnívá, že mezi nimi vládl ještě jiný panovník. Spousta z nich ale věří, že Chasechemuej a tento „další“ faraon byli ve skutečnosti toutéž osobou. Tento faraon si totiž mohl změnit své jméno na Chasechemuej poté, co opět sjednotil [[Horní Egypt|Horní]] a [[Dolní Egypt]] po občanské válce mezi přívrženci boha [[Hor]]a a boha [[Sutech|Setha]]. Ještě se bere v úvahu jedna možnost. Podle ní Chasechemuej porazil Peribsena poté, co se vrátil z [[Núbie]], kde potíral povstání.


Někteří [[egyptologie|egyptologové]] se domnívají, že spíše Chasechemuej než [[Narmer]] či [[Meni]] sjednotil Horní a Dolní Egypt v jeden stát.


== Odkazy ==
==Literatura==
* Béatrix Midant-Reynes, Les origines de l'Égypte, l’Institut français d’archéologie orientale, 2021,[https://www.clio.fr/bibliotheque/pdf/pdf_les_origines_de_legypte.pdf]
* Jean-Philippe Lauer, Le Mystéere des Pyramides, Presses de la Cité, 1987
* Toby Wilkinson, The Rise and Fall of Ancient Egypt, Random House, New York, 2010 [https://ia802804.us.archive.org/4/items/theriseandfallofancientegypt_202002/The%20Rise%20and%20Fall%20of%20Ancient%20Egypt.pdf]
* Frank Müller-Römer, Die Technik des Pyramidenbaus im Alten Ägypten, München, Univ. 2008, Ludwig-Maximilians-Universität München, 2008
* Břetislav Vachala, Abúsír: Staroegyptské královské pohřebiště, Nadace Universitas v Brně, 2005 [https://is.muni.cz/do/rect/el/estud/prif/js10/panorama/web/modules/27_antropo_vachala.pdf]
* Miroslav Verner, Several consideretion concerning the old Kingdom palace (′ḥ), Anthtopologie XLVIII/2, pp 91-96, 2010


== Poznámky ==
<references group="p"/>
=== Reference ===
=== Reference ===
<references />
<references />

=== Externí odkazy ===
=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}
* {{Commonscat}}
* [https://web.archive.org/web/20060517181709/http://www.manetho.de/pharao/02dyn/chasechemui.htm Chasechemuej (německy)]


{{Egyptský král| titul =Egyptský král| předchůdce =[[Peribsen]]| nástupce =[[Sanacht]]|kdy=2610-2593 - př. n. l. <ref name="Hornung">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Hornug
| jméno = Erik
| odkaz na autora =
| titul = Ancient Egyptian Chronology
| url = https://archive.org/details/AncientEgyptianChronology
| datum vydání =2006
| stránky = 491
| datum aktualizace =
| datum přístupu =
| vydavatel = Bril
| isbn =
| místo = Leiden, Boston:Brill
| jazyk =en
}}</ref>/2709-2682 př. n. l<ref name="Bec">{{Citace monografie
| příjmení = Beckerath
| jméno = Jÿrgen
| odkaz na autora =
| titul = Handbuch der ägyptischen königsnamen,
| datum vydání =1984
| datum aktualizace =
| datum přístupu =
| strany = 108-113
| vydavatel = Deutscher Kunstverlag
| místo = München
| jazyk =de
}}</ref>}}


{{Egyptský král| titul =Egyptský král| předchůdce =[[Peribsen]]| nástupce =[[Sanacht]]|kdy=[[2734 př. n. l.|2734]]/[[2684 př. n. l.|2684]]–[[2707 př. n. l.|2707]]/[[2657 př. n. l.|2657]]}}


{{faraoni archaického období}}
{{faraoni archaického období}}

{{Portály|Starověký Egypt|Lidé}}
{{Portály|Starověký Egypt|Lidé}}


Verze z 14. 11. 2023, 14:26

Chasechemuej
Khasekhem, Khasekhemwy
Khasekhemwy – socha, Ashmolean Museum Oxford
Khasekhemwy – socha, Ashmolean Museum Oxford
Doba vlády2610-2593 př. n. l.[1]
resp. 2709-2682 př. n. l.[2]
Trůnní jméno
M23L2<
DADAD1ii
>
M23t
n		 A45<
D58D58F51BM17M17
>
Dja-djay[3][p 1]
Horovo jméno
G5<h1
N28S42
h1>O33
 Kha-sekhem "Ten mocný se zjevil"
Jméno obou paní
G16N28
S42 S42		 nbw
F32		 sn
Dva mocní září, jejich těla jsou zlatá
ManželkyNimaathap (Ni-Maat-Hapi), princezna z Dolního Egyptu,
V28Aa5
V28		 Aa5
Q3		 n
U1		 Aa11
t
G14M23
t		 L2
t
Ona patří Maât a Hâpy a matka krále,
M23msG14
Matka královských dětí
PotomciSanacht, Netjerikhet, dcery Hetephernebti
G16R4
D2
[p 2],
Inetkaes (Ini-net-ka-es)
inin
t		 k
s
(Ka-přináší) [p 3]
Narození28. století př. n. l.
HrobkaHrobka v Abydu[2] (GPS: 26.1728014N, 31.9080664E)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Chasechemuej, také Khasekhem, (Kha'-Sékhem), Khasekhemwy ( Kha'-Sekhemwj)[4] byl králem, který navázal na svého předchůdce Peribsena [p 4] v úsilí o sjednocení severu a jihu Egypta. Období jeho vlády se uvádí 2610-2593 př. n. l.[1], ale podle Beckeratha také 2709-2682 př. n. l.[2] Řadí se jako poslední faraon 2. dynastie, ale také jako zakladatel 3. dynastie a otec faraona Džosera.[5] Jeho zásluhou bylo sjednocení Horního a Dolního Egypta pod jednu centrální moc, takže nesporně významně přispěl k dalšímu dynamickému rozvoji 3. dynastie a vytvoření podmínek pro budoucí stavitele grandiózních pyramid.

Historický vývoj

Pečetě (zleva doprava) na nádobách krále Khasekhemwye, jeho serech se sokolem (Horus) s bílou korunou Horního Egypta, znakem sjednocení , bohyně Nechbet (znak supa), sedící na rané formě kartuše (Shen), figura poražených nepřátel
Pečeť "Khasekhemwy" na nádobě - sklad státní pokladny pro redistribuci zemědělské produkce[6][7]

Historické období 2. dynastie, které trvalo ~140-150 roků[p 5] se přibližně v první třetině vztahuje zejména k Hornímu Egyptu, kde jsou identifikováni tři králové (Hetepsechemuej, Raneb a Ninecer), se ve střední části ztrácí v mlze rozsáhlých vnitřních nepokojů a rozbrojů mezi lokálními vládci, o kterých nejsou k dispozicí hodnověrné údaje. V poslední třetině se uvádějí dominantní králové Peribsen a Khasekhemwy.[p 6]
Poslední král druhé dynastie Khasekhemwy je důležitou historickou postavou v mnoha ohledech. O jeho vládě je známo více než o kterémkoli z jiné dynastie, jeho dochované památky jsou zdaleka nejpůsobivější ze všech raně dynastických vládců před faraonem 3. dynastie Netjerikhetem.

Na začátku své vlády přijal Horovo jméno Khasekhem, "Ten mocný se zjevil". Později však přidal symbol boha Sutecha a ke svém královském serechu si přidal přídomek   / a podle toho si také změnil jméno na duální formu Khasekhemwy, Objevily se dvě síly, spolu s dodatkem " dva páni jsou s ním v míru"
 ⇒   ⇒ 

[8][4]

Je zde jistá analogie s předchůdcem Peribsenem, zejména v pokračování jeho politiky a ideologie sjednocení země.[4]

Nápisy na artefaktech v jeho hrobce v nekropoli Abydos vypovídají, že král jihu převzal moc na severu země po násilné občanské válce v Dolním Egyptě, v deltě Nilu. Vojenský střet nakonec vyústil ve vítězství Khasekhemwye a umožnil mu sjednocení vlády Horního a Dolního Egypta.[8] Tento proces byl završen ~ v 18. roce jeho vlády, kdy si také vzal za manželku princeznu ze severu Nimaathap[9]

Hrobka Khasekhemwye (V), nekropole Abydos
Vápencová nádoba se zlatým krytem z hrobky Khasekhemwy; Britské Muzeum

Na památku tohoto vítězství si změnil jméno na dvojí formu, aby ukázal, že jeho úsilím se vrátil mír a harmonie do země. Mnohé údaje pocházejí ze sídla v Nechen (Hierakonpolis) a dále nálezy s jeho jménem na kamenné nádobě nalezené v Hierakonpolis a podobně na alabastrové míse[10] Z tohoto období pochází nález nádoby s pečetí[p 7], která nad serechem zobrazuje Hora (sokola) s obvyklou dvojitou korunou sjednoceného Egypta, zatím co Sutech nese korunu bílou symbol Dolního Egypta. V doplňujícím textu se čte "dům rozdělování", nebo také "dům štědrosti".[7] Podle Wilkinsona[6] to dokládá jistou existenci centrálního administrativního systému, v tomto případě zemědělské produkce.[p 8]
Jakékoli zkoumání struktury raně dynastické administrativní správy závisí do značné míry na četných otiscích pečetí získaných z královských a soukromých hrobek té dob, nicméně pečetě přičítané vládě Khasekhemwye dokládají, že shromažďování zásob pro kultovní účely, nebo potřeby královského paláce již byly administrativně evidovány a distribuovány. S tím souvisí i existence administrativního personálu, i když údaje o jejich přímé hierarchii jsou jen zlomkovité[7][6]

Hrobka Abydos (V)

Khasekhemwy zvolil, obdobně jak jeho předchůdce Peribsen, před zhruba polovinou století, za místo výstavby své hrobky areál královského pohřebiště 1. dynastie. Již zmíněná, hrobka Peribsena se svojí architekturou a stavebními prvky odlišovala od hrobek králů 1. dynastie. Obdobně hrobka Khasekhemwy (V) se od Peribsenovi liší jak architekturou, tak i svoji mohutností. Je obdélníkového tvaru se stranami 69 x 12,2 m, obklopenou ohradou 123 x 64 m s stěnami tlustými ~5,35 m, které dosud dosahující výšku až 11 m.[11] Ke stavbě byly použity hliněné cihly, které se časem v důsledku celkového zatížení částečně zbortily do komor, ale zároveň tam zakonzervovali četné cenné artefakty, které unikly vykradačům hrobů. Poblíž východního rohu byla malá budova o rozměrech 18,3 x 15,5 m. Vnitřní prostor s chodbou lemovanou 58 zděnými místnostmi, určenou k obětím, a samotnou pohřební komorou obloženou vápencovými bloky[p 9][7] Celý objekt zaujímá plochu více jak půl hektaru. Petrie [7] byl asi prvním, kdo systematicky popsal v hrobce nalezené artefakty, které se nacházely v komorách 1-12, ať již pocházely z prvotní francouzské výpravy v roce 1897, nebo jeho vlastní expedice v roce 1901. V hrobce se zachovalo poměrně velké množství z pohřební výbavy, které uniklo vykradačům hrobů, včetně váz vyrobených z brekcie[p 10] a pískovce, jehož okraje byly potaženy zlatem. Archeologie prokázala, že použití zlata jako dekorace pro záhrobní předměty bylo poprvé doloženo zde. Řemeslná dovedenost je patrná i na dochovaných měděných nádobách. Je to doklad počátku doby bronzové v Egyptě.[6]

Monument v Nachen

Po znovu sjednocení země převedl Khasekhemwy své hlavní město do Hierakonpolis. Od té chvíle zde uskutečňoval rozsáhlé stavební projekty, zejména v El Kab[p 11] Hierakonpolisu a Abydosu. Archeologové objevili v Hierakonpolisu impozantní „ohradu", také označovanou jako "pevnost“ z nepálených cihel. Pevnost ([3]mapa) o rozměrech 67 m x 57 m se zdmi silnými 5 m u základny, přičemž je stále zachována a v několika místech téměř ve své původní výšce 10 m. Na vnější straně je zdobená řadou vyvýšených pilastrů vytvářejících výklenkovou „palácovou fasádou“ známou z raně dynastických královských serechů. Původně byla potažena lesklou bílou omítkou, jejíž stopy se dodnes zachovaly. Stavbu Khasekhemwye potvrzuje jeden ze žulových sloupů s jeho serechem. Scény na překladu, zejména ty s králem oblečeným v oděvu svátku Heb-Sed, naznačují, jaké aktivity se v pevnosti odehrávaly, ale nevíme kdy: v životě nebo posmrtně? Vybavení vnitřní struktury naznačuje, že pevnost není replikou mastaby pro použití v příštím světě, ale stavbou pro použití v živém světě. Potvrzuje to keramika získaná během vykopávek v roce 1999, což je datování aktivity druhé dynastie v období poloviny vlády Khasekhemwy. Protože nebyla nalezena žádná keramika charakteristická pro konec jeho více než ~27-30 leté vlády, zdá se nepravděpodobné, že by pevnost byla kenotafem nebo druhým pohřebním zařízením. Místo toho mohla být tato impozantní ohrada postavena na památku králových slavností omlazení, nebo znovu sjednocení země a velkolepého festivalu, kdy se Khasekhem znovuzrodil jako Khasekhemwy.[12]

Epilog

Hapi bůh Nilu, který přináší úrodu egyptskému lidu

Druhá půle trvání 2. dynastie, především počínaje vládou Peribsena, cílené sjednocení Egypta pod centrální administrativou, rozvojem hospodářství, obchodu ale i kultury, vytvořila předpoklady pro dynamický nástup 3. dynastie. Dokladem jsou realizované stavby, které ve stále mohutnější velikosti určovaly rozvoj stavebních technologií a jejich logistického zabezpečení, včetně nezbytných s tím souvisejících administrativních struktur. Byl to i rozvoj řemeslného umění výroby předmětů, jak dosvědčují v muzeích vystavované předměty, částečně zachované z pohřební výbavy v hrobce Khasekhemwye. Není pochyb, že jeho synové Sanacht[p 12][13] a zejména jeho bratr Netjerikhet, měli dostatek inspirativních podnětů pro svoji příští vládu.[14]Éra vlády Khasekhemwye je proto v historickém kontextu důležitou fází vývoje statnosti Egypta. Zvyšující se egyptská angažovanost v sousedních oblastech a vnucování politické kontroly nad územím mimo hranice Egypta,[p 13] jsou důležitými ukazateli rostoucího sebevědomí. Intenzita zahraničních vztahů Egypta v raně dynastické období je komplexní směsí ideologie a praktické ekonomie, osvětlující některé problémy a priority, kterým čelili první egyptští vládci.[6]
Celou historií Egypta, který v se v četných obdobích sjednocoval, bohatl a expandoval svůj vliv na rozsáhlá území a opět se v přechodných obdobích rozděloval, se prolíná osudová dominanta - Nil řeka a jeho mytologie spolu s ochrannými bohyněmi Nechbet a Vedžat.[15]


Literatura

  • Béatrix Midant-Reynes, Les origines de l'Égypte, l’Institut français d’archéologie orientale, 2021,[4]
  • Jean-Philippe Lauer, Le Mystéere des Pyramides, Presses de la Cité, 1987
  • Toby Wilkinson, The Rise and Fall of Ancient Egypt, Random House, New York, 2010 [5]
  • Frank Müller-Römer, Die Technik des Pyramidenbaus im Alten Ägypten, München, Univ. 2008, Ludwig-Maximilians-Universität München, 2008
  • Břetislav Vachala, Abúsír: Staroegyptské královské pohřebiště, Nadace Universitas v Brně, 2005 [6]
  • Miroslav Verner, Several consideretion concerning the old Kingdom palace (′ḥ), Anthtopologie XLVIII/2, pp 91-96, 2010


Poznámky

  1. ↑ Varianty podle královského seznamu Abydos resp. Sakkára
  2. ↑ později provdaná za faraona Džosera
  3. ↑ později provdaná za Sanachta
  4. ↑ Mezi jejich vládou se uvádějí další dva nejistí králové
  5. ↑ Podle standardní chronologie
  6. ↑ Forma jména Khasekhemwy je používána v odkazované literatuře, jakož i v tomto dalším textu
  7. ↑ Pečeť Petrie pl.197
  8. ↑ Obdobně pečeť 198 se znakem domu - (skladu) s jinými produkty?
  9. ↑ prvotně zaznamenané použití kamene při stavbě mastab
  10. ↑ brekcie, úlomky horniny složené z nejméně 50 % hranatých prvků zachycených v přírodním cementu
  11. ↑ Město v Horním Egyptu u pohoří Wadi Hillal,
  12. ↑ Sanachtovi je připisována nedokončená pyramida,
    na okraji města Shabramat, (29.9327778N, 31.1611111E)
  13. ↑ Sinaj, jižní Palestina

Reference

  1. ↑ a b HORNUG, Erik. Ancient Egyptian Chronology [online]. Leiden, Boston:Brill: Bril, 2006. S. 491. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ a b BECKERATH, Jÿrgen. Handbuch der Ägyptischen Königsnamen,. München: Deutscher Kunstverlag, 1984. S. 108-113. (německy) 
  3. ↑ GAUTHIER, Henri. Le livre des rois d'Égypte Vol. I. Paris: D'Archeolgie Oriental, 1907. S. 24. (francouzsky) 
  4. ↑ a b c GRDSELOFF, Bernhard; Černý. Notes d’épigraphie archaïque, in:Annales du Service des Antiquités de l'Égypte (1944) [online]. Cairo: Le Caire, Imprimerie de l'Institut Français d'Archéologie Orientale, 1944. S. 279-302. Dostupné online. (francouzsky) 
  5. ↑ BUDGE, Wallis. The Book of the King of Egypt Vol.I. [online]. London: Kagan Paul, 1908. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ a b c d e WILKINSON, Toby. Early Dynastic Egypt [online]. New York: Random House, 1999. S. 75-77, 109. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ a b c d e PETRIE, Flinders. The Royal tombs ef the earliest dynasties Part II. [online]. London: The Egypt Exploration fund, 1901. S. 12, 21-24. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ a b MÜLLER, Hugo. Die formale Entwicklung der Titulature Ägyptischen Könige [online]. Hamburg: J.J. Augustin, 1938. S. 26-29. Dostupné online. (německy) 
  9. ↑ GRIMAL, Nicolaus-Christofe. A history of ancient Egypt. [s.l.]: Oxford, UK, 1992. 
  10. ↑ QUIBELL, James. Hierakonpolis Vo. I [online]. London: B. Quaritch, 1900. S. 75-79. Dostupné online. (anglicky) 
  11. ↑ O’CONNOR, David. Boat Graves and Pyramide Origins; New Disciveries at Abydos, Egypt [online]. Philadelfia: Penn Museum [1], 1991. EXPEDITION Vol.33 No.3. Dostupné online. (anglicky) 
  12. ↑ FRIEDMAN, Renee. The ceremonial enclosure of Khasekhemwy: The Fort at Hierakonpolis [online]. Oxford: The Hierakonpolis Expedition, 2022. Dostupné online. (anglicky) 
  13. ↑ GONEIM, Zakaria. The Lost Pyramide. University Michigan: Rinhardt, 1956. 
  14. ↑ KORECKÝ, Miroslav. Objevy pod pyramidami [online]. Praha: Odeon, 1983. S. 19. 
  15. ↑ BUDGE, Wallis. The Gods of the Egyptians or Studies in Egiptian Mythology [online]. Chicago: London :Mathuen & Co., 1904 Vol.II.. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Předchůdce:
Peribsen 		Znak z doby nástupu Egyptský král
2610-2593 - př. n. l. [1]/2709-2682 př. n. l[2] 		Znak z doby konce vlády Nástupce:
Sanacht


Faraoni archaického období
1. dynastie (cca 3032/2982–2707/2657)
Hor Aha (Meni?) • Iti • Džer • Wadži • Den • Adžib • Semerchet • Kaa
2. dynastie (cca 2853/2803–2707/2657)
  1. ↑ HORNUG, Erik. Ancient Egyptian Chronology [online]. Leiden, Boston:Brill: Bril, 2006. S. 491. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ BECKERATH, Jÿrgen. Handbuch der ägyptischen königsnamen,. München: Deutscher Kunstverlag, 1984. S. 108-113. (německy) 
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Chasechemuej&oldid=23377556“