Přeskočit na obsah

Velvyslanectví České republiky v Budapešti: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
Přejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
vytvořeno překladem stránky „Csehország budapesti nagykövetsége“
 
opravy po překladu, doplnění, infobox, stylistika, zdroje
Řádek 1: Řádek 1:
{{Infobox - budova}}
{{Diplomáciai misszió infobox
<!--Kezdőknek: ha javítani akarsz egy adatot, de nem találod itt, a bal oldali menüben keresd meg a Wikidata-adatlap linket, és kattints arra! Ha segítségre van szükséged, keresd fel a Wikipédia:Wikidata-segítségkérés oldalt. -->}}'''Velvyslanectví České republiky v Budapešti''' je hlavním českým [[Zastupitelský úřad|diplomatickým zastoupením]] v [[Maďarsko|Maďarsku]]. Nachází se v budově na adrese Rózsa utca 61, v [[VI. obvod (Budapešť)|VI. obvodu]] hlavního města [[Budapešť|Budapešti]]. Původně vzniklo jako nové velvyslanectví [[Československo|Československa]] v novém hlavním městě, po [[Zánik Československa|rozdělení země]] roku 1993 byly dvě budovy velvyslanectví rozděleny mezi objektu českou a [[Slovensko|slovenskou]] diplomatickou misi. Od roku 2023 vykonává funkci [[Velvyslanec|ambasadorky]] Eva Dvořáková.
'''Velvyslanectví České republiky v Budapešti''' je hlavním českým [[Zastupitelský úřad|diplomatickým zastoupením]] v [[Maďarsko|Maďarsku]]. Nachází se v budově na adrese Rózsa utca 61, v [[VI. obvod (Budapešť)|VI. obvodu]] hlavního města [[Budapešť|Budapešti]]. Původně vzniklo jako velvyslanectví [[Československo|Československa]], po [[Zánik Československa|rozdělení země]] roku 1993 byly dvě budovy velvyslanectví rozděleny mezi objektu českou a [[Slovensko|slovenskou]] diplomatickou misi. Od roku 2023 vykonává funkci [[Velvyslanec|ambasadorky]] [[Eva Dvořáková (diplomatka)|Eva Dvořáková]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Velvyslanec

⚫
== Historie ==
Po [[Zánik Rakousko-Uherska|rozpadu Rakouska-Uherska]] a [[Vznik Československa|vzniku Československa]] koncem roku 1918, a následně pak po signaci Trianonské mírové smlouvy Československou a Maďarském v čevnu 1920, v rámci které Maďarsko uznalo nezávislost Československa, byly zahájeny vzájemné diplomatické vztahy.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Diplomatické styky Československo/ČR - Rakouská republika
| periodikum = mzv.gov.cz
| periodikum = mzv.gov.cz
| url = https://mzv.gov.cz/vienna/cz/cesko_rakouske_vztahy/diplomaticke_vztahy/diplomaticke_styky_ceskoslovensko_cr.html
| url = https://mzv.gov.cz/budapest/cz/o_velvyslanectvi/velvyslanec/velvyslanec.html
| jazyk = cs
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2024-05-27
| datum přístupu = 2024-05-28
}}</ref>
⚫
}}</ref> V Budapešti bylo zřízeno velvyslanectví, které od roku 1922 sídlilo v budově ulici Rózsa, kterou pro tyto účely čs. stát zakoupil. Vzájemné vztahy pak byly přerušeny rozpadem Československa následkem Mnichovské dohody a následnou německou okupací Čech, Moravy a Slezka a k jejich obnovení došlo až po [[Druhá světová válka|druhé světové válce]].


Po [[Zánik Československa|rozdělení Československa]] roku 1993 začala prostory původního čs. velvyslanectví využívat česká diplomatická mise.

[[Československo]] vzniklo po rozpadu [[Rakousko-Uhersko|rakousko-uherské monarchie]] v roce 1918. Tento stát existoval až do roku 1939, kdy byla česká území, [[Sudety]] a [[Morava]] napadena Německem a připojena ke [[Třetí říše (pojem)|Třetí říši]] pod názvem [[Protektorát Čechy a Morava|Českomoravský protektorát]] . Ze zbývajících území se Vysočina stala součástí Maďarska, vznikla [[Jozef Tiso|Tisova]] [[Slovenská republika (1939–1945)|první Slovenská republika]] a část byla součástí Polska. Po [[Druhá světová válka|druhé světové válce]] bylo Československo obnoveno jako federativní republika, která zůstala pohromadě až do posledního dne roku 1992, kdy se rozdělila na [[Česko|Českou]] a [[Slovensko|Slovenskou republiku]] .


⚫
== Historie ==
⚫
Po [[Zánik Rakousko-Uherska|rozpadu Rakouska-Uherska]] a [[Vznik Československa|vzniku Československa]] koncem roku 1918, a následně pak po signaci Trianonské mírové smlouvy Československou a Maďarském v čevnu 1920, v rámci které Maďarsko uznalo nezávislost Československa, byly zahájeny vzájemné diplomatické vztahy. V Budapešti bylo zřízeno velvyslanectví, které od roku 1922 sídlilo v budově ulici Rózsa, kterou pro tyto účely čs. stát zakoupil. Vzájemné vztahy pak byly přerušeny dočasným zánikem Československa následkem [[Mnichovská dohoda|Mnichovské dohody]] a následnou [[Německá okupace Čech, Moravy a Slezska|německou okupací Čech, Moravy a Slezka]], a k jejich obnovení došlo až po [[Druhá světová válka|druhé světové válce]]. 18. ledna 1954 byla zdejší dplomatická mise povýšena na velvyslanectví.
== Budova velvyslanectví ==
== Budova velvyslanectví ==
[[Soubor:Czech_Embassy,_Budapest,_(2019).jpg|vlevo|náhled|200x200pixelů| Vlevo je česká ambasáda]]
[[Soubor:Czech_Embassy,_Budapest,_(2019).jpg|vlevo|náhled|200x200pixelů| Budova ambasády v Rózsa utca]]
Nemovitost na ulici Rózsa sloužila českým nebo československým zájmům od doby, kdy se stala veřejnou institucí a byla zakoupena v roce 1922. Přestože byl majetek po roce 1945 vrácen, velvyslanectví zde mohlo fungovat jen několik měsíců a k jeho oficiálnímu znovuotevření je v roce 1947. Telefonním seznam z roku 1948 uvádi adresu ambasády na 22-24 Stefánia utca (tehdy Vorosilov, poté Népstadion utza), konzulát a obchodní kancelář pak zůstaly v budově na Rózsa utca. 18. ledna 1954 byla zdejší dplomatická mise povýšena na velvyslanectví.
Nemovitost na ulici Rózsa byla Československem pro potřeby zastupitelského úřadu zakoupena v roce 1922. Přestože byla během druhé světové vílky zabavena a po roce 1945 Československu navrácena, velvyslanectví zde mohlo fungovat jen několik měsíců a k jeho oficiálnímu znovuotevření je v roce 1947. Telefonní seznam z roku 1948 uvádi adresu ambasády na 22-24 Stefánia utca (tehdy Vorosilov, poté Népstadion utza), konzulát a obchodní kancelář pak zůstaly v budově na Rózsa utca.


Když se Československo v roce 1993 rozdělilo, byly rozděleny i pozemky a budovy: na základě dohody, dle které bude dle národnosti velvyslance přidělena české či slovenské straně. Vzhledem k tomu, že tehdejší československý velvyslanec v Maďarsku [[Rudolf Chmel]] byl slovenské národnosti, hlavní budova v ulici Stefánia se stala ambasádou Slovenska a budova v ulici Rózsa se stala sídlem českého velvyslanectví.
Když se Československo v roce 1993 rozdělilo, byly rozděleny i pozemky a budovy: na základě dohody, dle které bude dle národnosti velvyslance přidělena české či slovenské straně. Vzhledem k tomu, že tehdejší československý velvyslanec v Maďarsku [[Rudolf Chmel]] byl slovenské národnosti, hlavní budova v ulici Stefánia se stala ambasádou Slovenska a budova v ulici Rózsa se stala sídlem českého velvyslanectví.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Népszabadság, 1993. január (51. évfolyam, 1-25. szám) {{!}} Arcanum Újságok
| periodikum = adt.arcanum.com
| url = https://adt.arcanum.com/hu/view/Nepszabadsag_1993_01/?pg=56&layout=s
| jazyk = hu
| datum přístupu = 2024-05-28
}}</ref>


Česká konzulární úřad se nachází u bočního vchodu stejné budovy, na adrese Szegfű utca 4.
Česká [[Konzulát|konzulární úřad]] se nachází u bočního vchodu stejné budovy, na adrese Szegfű utca 4. V Budapešti rovněž působí [[Česká centra|České centrum v Budapešti]].


== Vedoucí mise ==
== Vedoucí mise ==
⚫
* 1993–1994 Michal Černý (správce)
{{Bővebben|Csehország budapesti követeinek és nagyköveteinek listája}}

⚫
* 1993–1994 Michal Černý, správce
* 1994–1998 [[Richard Pražák]]
* 1994–1998 [[Richard Pražák]]
* 1998–2002 [[Rudolf Jindrák]]
* 1998–2002 [[Rudolf Jindrák]]
* 2002–2006 Hana Hubáčková
* 2002–2006 [[Hana Hubáčková]]
* 2006–2010 [[Jaromír Plíšek]]
* 2006–2010 [[Jaromír Plíšek]]
* 2010–2014 [[Helena Bambasová]]
* 2010–2014 [[Helena Bambasová]]
* 2014-2019 [[Juraj Chmiel]]
* 2014-2019 [[Juraj Chmiel]]
* 2019-2023 Tibor Bial
* 2019-2023 [[Tibor Bial]]
* 2023-? Eva Dvořáková
* 2023-? Eva Dvořáková


== Poznámky ==
== Odkazy ==

{{Jegyzetek}}{{Portály|Politika||Csehország|-}}
=== Reference ===
{{překlad|hu|Csehország budapesti nagykövetsége|26568060}}
<references />

=== Literatura ===

* TÓTH, Andrej. Trianonská mírová smlouva a politika Budapešti (prosinec 1919 – červen 1920). ''Historický obzor'', 2010, 21 (9/10), s. 208-218. ISSN 1210-6097.

=== Související články ===
* [[Česko-maďarské vztahy]]
* [[Maďarské velvyslanectví v Praze]]

=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}
* [https://mzv.gov.cz/budapest/cz/ Oficiální stránky]
* [https://budapest.czechcentres.cz/ber-uns Oficiální stránky - České centrum v Budapešti]

{{Autoritní data}}
{{Portály|Politika|Maďarsko|Česko|Architektura a stavebnictví}}

[[Kategorie:České zastupitelské úřady|Budapešť]]
[[Kategorie:Česko-maďarské vztahy]]
[[Kategorie:Česko-maďarské vztahy]]
[[Kategorie:České zastupitelské úřady]]
[[Kategorie:Vzniklo 1922]]

Verze z 28. 5. 2024, 12:43

Velvyslanectví České republiky v Budapešti
Základní informace
Výstavba1993
Poloha
AdresaRózsa utca 61., Terezín, MaďarskoMaďarsko Maďarsko
Souřadnice47°30′28,3″ s. š., 19°4′7,5″ v. d.
Map
Další informace
WebOficiální web
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Velvyslanectví České republiky v Budapešti je hlavním českým diplomatickým zastoupením v Maďarsku. Nachází se v budově na adrese Rózsa utca 61, v VI. obvodu hlavního města Budapešti. Původně vzniklo jako velvyslanectví Československa, po rozdělení země roku 1993 byly dvě budovy velvyslanectví rozděleny mezi objektu českou a slovenskou diplomatickou misi. Od roku 2023 vykonává funkci ambasadorky Eva Dvořáková.[1]

Historie

Po rozpadu Rakouska-Uherska a vzniku Československa koncem roku 1918, a následně pak po signaci Trianonské mírové smlouvy Československou a Maďarském v čevnu 1920, v rámci které Maďarsko uznalo nezávislost Československa, byly zahájeny vzájemné diplomatické vztahy. V Budapešti bylo zřízeno velvyslanectví, které od roku 1922 sídlilo v budově ulici Rózsa, kterou pro tyto účely čs. stát zakoupil. Vzájemné vztahy pak byly přerušeny dočasným zánikem Československa následkem Mnichovské dohody a následnou německou okupací Čech, Moravy a Slezka, a k jejich obnovení došlo až po druhé světové válce. 18. ledna 1954 byla zdejší dplomatická mise povýšena na velvyslanectví.

Budova velvyslanectví

Budova ambasády v Rózsa utca

Nemovitost na ulici Rózsa byla Československem pro potřeby zastupitelského úřadu zakoupena v roce 1922. Přestože byla během druhé světové vílky zabavena a po roce 1945 Československu navrácena, velvyslanectví zde mohlo fungovat jen několik měsíců a k jeho oficiálnímu znovuotevření je v roce 1947. Telefonní seznam z roku 1948 uvádi adresu ambasády na 22-24 Stefánia utca (tehdy Vorosilov, poté Népstadion utza), konzulát a obchodní kancelář pak zůstaly v budově na Rózsa utca.

Když se Československo v roce 1993 rozdělilo, byly rozděleny i pozemky a budovy: na základě dohody, dle které bude dle národnosti velvyslance přidělena české či slovenské straně. Vzhledem k tomu, že tehdejší československý velvyslanec v Maďarsku Rudolf Chmel byl slovenské národnosti, hlavní budova v ulici Stefánia se stala ambasádou Slovenska a budova v ulici Rózsa se stala sídlem českého velvyslanectví.[2]

Česká konzulární úřad se nachází u bočního vchodu stejné budovy, na adrese Szegfű utca 4. V Budapešti rovněž působí České centrum v Budapešti.

Vedoucí mise

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Csehország budapesti nagykövetsége na maďarské Wikipedii.

  1. ↑ Velvyslanec. mzv.gov.cz [online]. [cit. 2024-05-28]. Dostupné online. 
  2. ↑ Népszabadság, 1993. január (51. évfolyam, 1-25. szám) | Arcanum Újságok. adt.arcanum.com [online]. [cit. 2024-05-28]. Dostupné online. (maďarsky) 

Literatura

  • TÓTH, Andrej. Trianonská mírová smlouva a politika Budapešti (prosinec 1919 – červen 1920). Historický obzor, 2010, 21 (9/10), s. 208-218. ISSN 1210-6097.

Související články

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Velvyslanectví_České_republiky_v_Budapešti&oldid=23959401“