Velvyslanectví České republiky v Tel Avivu: Porovnání verzí
vytvořeno překladem stránky „שגרירות צ'כיה בישראל“ |
opravy po překladu značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox - budova}} |
|||
{{נציגות דיפלומטית|מפה={{ממי|כיוון כתב=שמאלה}}|שטח האמנה={{דגל|ישראל||+}}|מדינה מיוצגת={{דגל|צ'כיה||+}}{{ש}}{{דגל|צ'כוסלובקיה||+}} (1949-1967)|חלק מ=[[יחסי ישראל–צ'כיה]]{{ש}}[[יחסי ישראל-צ'כוסלובקיה]]|תאריך פתיחה=}} |
|||
⚫ | '''Velvyslanectví České republiky v Tel Avivu''' je hlavním [[Česko|českým]] [[Zastupitelský úřad|diplomatickým zastoupením]] v [[Izrael|Izraeli]]. Nachází se na adrese 23 Zeitlin v centru [[Tel Aviv|Tel Avivu]], [[Hlavní město|hlavního města]] země. Původně vzniklo jako velvyslanectví [[Československo|Československa]], po [[Zánik Československa|rozdělení země]] roku 1993 byl úřad rozdělen mezi objektu českou a [[Slovensko|slovenskou]] diplomatickou misi. V roce 2021 Česká republika otevřela pobočku velvyslanectví v [[Jeruzalém|Jeruzalémě]]<ref name=":0">{{Citace elektronického periodika |
||
⚫ | |||
| titul = Zahájení činnosti jeruzalémské pobočky českého velvyslanectví v Tel Avivu |
|||
⚫ | '''Velvyslanectví České republiky |
||
| periodikum = mzv.gov.cz |
|||
| url = https://mzv.gov.cz/telaviv/cz/zahajeni_cinnosti_jeruzalemske_pobocky.html |
|||
| jazyk = cs |
|||
| datum přístupu = 2024-06-06 |
|||
}}</ref> se záměrem tam přesunout také velvyslanectví. |
|||
⚫ | |||
== |
== Historie == |
||
⚫ | Během [[Mandátní Palestina|britského mandátu Palestina]] zřizovalo Československo konzulát obsazený generálním konzulem se sídlem v Jeruzalémě. |
||
== |
=== 20. století === |
||
⚫ | Během [[Mandátní Palestina|britského mandátu Palestina]] zřizovalo [[První republika|prvorepublikové Československo]] konzulát obsazený generálním konzulem se sídlem v Jeruzalémě. Zdejší úřady pak po následné [[Německá okupace Čech, Moravy a Slezska|německé okupace Čech, Moravy a Slezka]] spolupracovaly s [[Exilová vláda Edvarda Beneše|čs. exilovou vládou]] [[Edvard Beneš|Edvarda Beneše]] v [[Londýn|Londýně]] při formování čs. zahraničního vojska ve [[Druhá světová válka|druhé světové válce]]. |
||
⚫ | [[Třetí Československá republika|Poválečné Československo]] oficiálně uznalo Stát Izrael 18. května 1948. Konzulem v nově zřízeném hlavním městě Tel Avivu (dříve [[Jaffa]]) byl jmenován Dr. [[Viktor Grünwald]], původem [[Židé v Česku|český Žid]]. Zároveň ve své funkci ale pokračoval úřad generálního konzula v Jeruzalémě od doby trvání britského mandátu. |
||
Po zintenzivnění styku obou zemí koncem 40. let 20. století Československo v lednu 1950 zvýšilo úroveň svého zastoupení v Tel Avivu z konzulátu na vyslanectví. Jmenovaný ambasador Dr. [[Eduard Goldstücker]]<ref>{{Citace elektronického periodika |
|||
⚫ | Československo oficiálně uznalo Stát Izrael |
||
| titul = Eduard Goldstücker |
|||
| periodikum = www.abczech.cz |
|||
| url = https://www.abczech.cz/Eduard-Goldstucker-P7036168.html |
|||
| datum přístupu = 2024-06-06 |
|||
}}</ref> předložil svůj pověřovací dopis izraelskému prezidentu [[Chajim Weizmann|Chaimovi Weizmannovi]] 18. ledna 1950. Goldstücker, rovněž židovského původu a někdejší člen [[Sionismus|sionistické]], [[Levice|levicově orientované]] organizace [[Ha-Šomer ha-ca'ir]], v roce 1939 uprchl do [[Britské impérium|Spojeného království]], kde spolupracoval s čs. exilovou vládou v Londýně a působil pak jako její zástupce v osvobozené [[Paříž|Paříži]]. V červnu 1950 byla v telavivské čtvrti Kirjat Meir otevřena stálá budova konzulátu (pozdějšího velvyslanectví) Československa. |
|||
⚫ | Po [[Proces se Slánským|politickém procesu se skupinou Slánského]] v ČSR v listopadu 1952, se silně antisemitským podtextem, byl velvyslanec Edward Goldshticker povolán k návratu do Prahy, krátce nato byl pak zatčen, odsouzen v politickém procesu a vězněn. Po něm nebyl jmenován žádný jeho náhradník až do obnovení plných diplomatických styků obou zemí v červenci 1956. Po [[Šestidenní válka|šestidenní válce]] roku 1967 Československo, spolu s ostatními zeměmi [[Sovětský svaz|Sovětským svazem]] kontrolovaného tzv. [[Východní blok|Východního bloku]], přerušilo vztahy s Izraelem a velvyslanectví bylo opět uzavřeno. K obnovení vzahů došlo až po [[Sametová revoluce|Sametové revoluci]] a pádu [[Komunistický režim v Československu|komunistického režimu]] v [[Československá socialistická republika|ČSSR]], krátce po začátku roku 1990 a československá ambasáda v Tel Avivu byla znovu otevřena. Po [[rozdělení Československa]] byla v Izraeli zřízena samostatná česká diplomatická mise |
||
Po zintenzivnění styku obou zemí koncem 40. let 20. století Československo v lednu 1950 zvýšilo úroveň svého zastoupení v Tel Avivu z konzulátu na vyslanectví. Jmenovaný ambasador, Dr. Eduard Goldshticker, předložil svůj pověřovací dopis izraelskému prezidentu [[Chajim Weizmann|Chaimovi Weizmannovi]] 18. ledna 1950 .{{Refn|{{קול העם||ישראל לא תשכח עזרת צ.ס.ד. במאבק תקומתה|19500119|12}}{{ש}}{{מעריב||עזרתה של צ'כוסלובקיה לישראל במלחמה הועלתה על נס|19500118|8}}}} Goldsteiker, rovněž židovského původu, někdejší člen [[Sionismus|sionistické]], levicově orientované organizace [[Ha-Šomer ha-ca'ir|Hašomer Hacair]], v roce 1939 uprchl do Anglie, kde spolupracoval s exilové vlády v Londýně a působil pak jako její zástupce v osvobozené Paříži {{Refn|{{כותרת ראשית|אלי שאלתיאל|לברוח מן השורה - להישרד|19831130|6}}}} . V červnu 1950 byla v telavivské čtvrti Kirjat Meir otevřena stálá budova konzulátu (později velvyslanectví) Československa {{Refn|{{קול העם||החלטת שלום של צ'ס"ר הועברה לישראל|19500503|1}}}} . |
|||
=== 21. století === |
|||
Po politickém [[Proces se Slánským|pražských procesech]] v listopadu 1952, se silně antisemitským podtextem, byl velvyslanec Edward Goldshticker povolán k návratu do Prahy a nebyl jmenován žádný jeho náhradník až do obnovení plných diplomatických styků obou zemí v červenci 1956 {{Refn|{{קול העם||נשיא צ"כוסלובקיה מאחל שלום לישראל ומקווה לידידות ושיתוף־פעולה ישראל-צ'ס"ר|19560731|14}}}} .{{Refn|{{מעריב||הצירות ה צ 'כית: לא ידענו|19521125|5}}}} . |
|||
Dne 24. května 2017, v den 50. výročí sjednocení [[Jeruzalém|Jeruzaléma]] pod izraelskou správou, [[Parlament České republiky|český parlament]] oficiálně uznal Jeruzalém za hlavní město Izraele. Česká republika zároveň uznává nezávislost [[Stát Palestina|palestinského státu]]. Po oznámení [[Prezident Spojených států amerických|prezidenta Spojených států]] [[Donald Trump|Donalda Trumpa]] z 6. prosince 2017, že jeho země uznává Jeruzalém jako hlavní město Izraele,<ref>{{Citace monografie |
|||
| titul = Jeruzalém jako hlavní město Izraele - 6. prosince 2017 - Události, komentáře {{!}} Česká televize |
|||
| url = https://www.ceskatelevize.cz/porady/1096898594-udalosti-komentare/217411000371206/cast/586854/ |
|||
| jazyk = cs |
|||
⚫ | }}</ref> [[Vláda České republiky|česká vláda]] rovněž oznámila, že uznává [[západní Jeruzalém]] jako hlavní město Izraele a že bude sledovat proces [[Spojené státy americké|Spojených států]] a přesunout své velvyslanectví do Jeruzaléma. Později toho roku [[Prezident České republiky|český prezident]] [[Miloš Zeman]] oznámil, že do Jeruzaléma bude přestěhován nejprve český konzulát a poté samotná ambasáda.<ref>{{Citace elektronického periodika |
||
| příjmení = iDNES.cz |
|||
| jméno = ČTK |
|||
| titul = Ambasádu by do Jeruzaléma měla přesunout i Česká republika, řekl Zeman |
|||
| periodikum = iDNES.cz |
|||
| url = https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/presun-velvyslanectvi-milos-zeman-donald-trump-jeruzalem-izrael.A171207_204943_domaci_nub |
|||
| datum vydání = 2017-12-07 |
|||
| jazyk = cs |
|||
| datum přístupu = 2024-06-06 |
|||
}}</ref> |
|||
⚫ | Dne 11. března 2021 byla otevřena pobočka českého velvyslanectví v ulici Washington v Jeruzalémě (nedaleko [[Hotel Krále Davida|hotelu King David]], kde obvykle pobývají zahraniční diplomaté při návštěvách Izraele). Pobočka velvyslanectví byla slavnostně otevřena za přítomnosti tehdejšího předsedy české vlády [[Andrej Babiš|Andreje Babiše]], izraelských ministrů zahraničních věcí [[Gabi Aškenazi|Gabi Aškenaziho]] a vnitřní bezpečnosti [[Amir Ochana|Amira Ochany]], a velvyslanců obou zemí, pražského velvyslance Izraele [[Daniel Miron|Daniela Mirona]] a jeho českého protějšku [[Martin Stropnický|Martina Stropnického]].<ref name=":0" /> V reakci na otevření pobočky [[Palestinská autonomie|Palestinská samospráva]] i [[Liga arabských států|Arabská liga]] odsoudily její otevření a prohlásily, že se jedná o porušení [[Mezinárodní právo|mezinárodního práva]].<ref>{{Citace periodika |
||
⚫ | Po [[Šestidenní válka|šestidenní válce]] Československo spolu s ostatními zeměmi |
||
| příjmení = חדשות |
|||
| titul = הפלסטינים והליגה הערבית גינו את פתיחת הנציגות הדיפלומטית של צ'כיה בירושלים |
|||
| periodikum = Ynet |
|||
| datum vydání = 2021-03-13 |
|||
| jazyk = he |
|||
| url = https://www.ynet.co.il/news/article/rJoOSI57d |
|||
| datum přístupu = 2024-06-06 |
|||
}}</ref> |
|||
== Odkazy == |
|||
=== Reference === |
|||
{{překlad|he|שגרירות צ'כיה בישראל|37687316}} |
|||
<references /> |
|||
=== Literatura === |
|||
Dne 24. května [[2017]], v den 50. výročí sjednocení [[Jeruzalém|Jeruzaléma]] pod izraelskou [[Svrchovanost|suverenitou]], [[Parlament České republiky|český parlament]] oficiálně uznal Jeruzalém za hlavní město Izraele .{{Refn|{{ynet|איתמר אייכנר|היסטוריה בצ'כיה: הפרלמנט הכיר בירושלים כבירת ישראל|4966858|24 במאי 2017}}}} Česká republika zároveň uznává nezávislost [[Stát Palestina|palestinského státu]] . |
|||
* ''Organisace československého státního zřízení: Přehled státních úřadů a veřejných institucí s rozvrhem jejich agend''. Praha: Orbis, 1946, s. 104. [https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:8891ab80-52f5-11e3-ae93-001018b5eb5c Dostupné online] |
|||
⚫ | |||
=== Související články === |
|||
⚫ | Dne |
||
* [[Česko-izraelské vztahy]] |
|||
* [[Izraelské velvyslanectví v Praze]] |
|||
== |
=== Externí odkazy === |
||
* {{Commonscat}} |
|||
{{ויקישיתוף בשורה}} |
|||
* [https://mzv.gov.cz/telaviv/cz Oficiální stránky] |
|||
* [https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/35799/RPTX_2010_1_11210_0_335556_0_103536.pdf?sequence=1 Československo-arabské vztahy v meziválečném období. Politické a hospodářské vztahy meziválečného Československa k arabským zemím Blízkého východu (diplomová práce)] |
|||
{{Zastupitelské úřady Česka}} |
|||
{{Autoritní data}} |
|||
{{Portály|Politika|Česko|Izrael|Architektura a stavebnictví}} |
|||
== Poznámky pod čarou == |
|||
{{Reflist}} |
|||
[[Kategorie:Česko-izraelské vztahy]] |
[[Kategorie:Česko-izraelské vztahy]] |
||
[[Kategorie:Stavby v Tel Avivu]] |
|||
[[Kategorie:České zastupitelské úřady|Tel Aviv]] |
|||
[[Kategorie:Údržba:Souřadnice z Wikidat]] |
[[Kategorie:Údržba:Souřadnice z Wikidat]] |
Verze z 6. 6. 2024, 21:17
Velvyslanectví České republiky v Tel Avivu | |
---|---|
Poloha | |
Adresa | 23 Zeitlin Street, Tel Aviv, Izrael |
Souřadnice | 32°4′46,2″ s. š., 34°47′4,42″ v. d. |
Další informace | |
Web | Oficiální web |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Velvyslanectví České republiky v Tel Avivu je hlavním českým diplomatickým zastoupením v Izraeli. Nachází se na adrese 23 Zeitlin v centru Tel Avivu, hlavního města země. Původně vzniklo jako velvyslanectví Československa, po rozdělení země roku 1993 byl úřad rozdělen mezi objektu českou a slovenskou diplomatickou misi. V roce 2021 Česká republika otevřela pobočku velvyslanectví v Jeruzalémě[1] se záměrem tam přesunout také velvyslanectví.
Historie
20. století
Během britského mandátu Palestina zřizovalo prvorepublikové Československo konzulát obsazený generálním konzulem se sídlem v Jeruzalémě. Zdejší úřady pak po následné německé okupace Čech, Moravy a Slezka spolupracovaly s čs. exilovou vládou Edvarda Beneše v Londýně při formování čs. zahraničního vojska ve druhé světové válce.
Poválečné Československo oficiálně uznalo Stát Izrael 18. května 1948. Konzulem v nově zřízeném hlavním městě Tel Avivu (dříve Jaffa) byl jmenován Dr. Viktor Grünwald, původem český Žid. Zároveň ve své funkci ale pokračoval úřad generálního konzula v Jeruzalémě od doby trvání britského mandátu.
Po zintenzivnění styku obou zemí koncem 40. let 20. století Československo v lednu 1950 zvýšilo úroveň svého zastoupení v Tel Avivu z konzulátu na vyslanectví. Jmenovaný ambasador Dr. Eduard Goldstücker[2] předložil svůj pověřovací dopis izraelskému prezidentu Chaimovi Weizmannovi 18. ledna 1950. Goldstücker, rovněž židovského původu a někdejší člen sionistické, levicově orientované organizace Ha-Šomer ha-ca'ir, v roce 1939 uprchl do Spojeného království, kde spolupracoval s čs. exilovou vládou v Londýně a působil pak jako její zástupce v osvobozené Paříži. V červnu 1950 byla v telavivské čtvrti Kirjat Meir otevřena stálá budova konzulátu (pozdějšího velvyslanectví) Československa.
Po politickém procesu se skupinou Slánského v ČSR v listopadu 1952, se silně antisemitským podtextem, byl velvyslanec Edward Goldshticker povolán k návratu do Prahy, krátce nato byl pak zatčen, odsouzen v politickém procesu a vězněn. Po něm nebyl jmenován žádný jeho náhradník až do obnovení plných diplomatických styků obou zemí v červenci 1956. Po šestidenní válce roku 1967 Československo, spolu s ostatními zeměmi Sovětským svazem kontrolovaného tzv. Východního bloku, přerušilo vztahy s Izraelem a velvyslanectví bylo opět uzavřeno. K obnovení vzahů došlo až po Sametové revoluci a pádu komunistického režimu v ČSSR, krátce po začátku roku 1990 a československá ambasáda v Tel Avivu byla znovu otevřena. Po rozdělení Československa byla v Izraeli zřízena samostatná česká diplomatická mise
21. století
Dne 24. května 2017, v den 50. výročí sjednocení Jeruzaléma pod izraelskou správou, český parlament oficiálně uznal Jeruzalém za hlavní město Izraele. Česká republika zároveň uznává nezávislost palestinského státu. Po oznámení prezidenta Spojených států Donalda Trumpa z 6. prosince 2017, že jeho země uznává Jeruzalém jako hlavní město Izraele,[3] česká vláda rovněž oznámila, že uznává západní Jeruzalém jako hlavní město Izraele a že bude sledovat proces Spojených států a přesunout své velvyslanectví do Jeruzaléma. Později toho roku český prezident Miloš Zeman oznámil, že do Jeruzaléma bude přestěhován nejprve český konzulát a poté samotná ambasáda.[4]
Dne 11. března 2021 byla otevřena pobočka českého velvyslanectví v ulici Washington v Jeruzalémě (nedaleko hotelu King David, kde obvykle pobývají zahraniční diplomaté při návštěvách Izraele). Pobočka velvyslanectví byla slavnostně otevřena za přítomnosti tehdejšího předsedy české vlády Andreje Babiše, izraelských ministrů zahraničních věcí Gabi Aškenaziho a vnitřní bezpečnosti Amira Ochany, a velvyslanců obou zemí, pražského velvyslance Izraele Daniela Mirona a jeho českého protějšku Martina Stropnického.[1] V reakci na otevření pobočky Palestinská samospráva i Arabská liga odsoudily její otevření a prohlásily, že se jedná o porušení mezinárodního práva.[5]
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku שגרירות צ'כיה בישראל na hebrejské Wikipedii.
- ↑ a b Zahájení činnosti jeruzalémské pobočky českého velvyslanectví v Tel Avivu. mzv.gov.cz [online]. [cit. 2024-06-06]. Dostupné online.
- ↑ Eduard Goldstücker. www.abczech.cz [online]. [cit. 2024-06-06]. Dostupné online.
- ↑ Jeruzalém jako hlavní město Izraele - 6. prosince 2017 - Události, komentáře | Česká televize. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
- ↑ IDNES.CZ, ČTK. Ambasádu by do Jeruzaléma měla přesunout i Česká republika, řekl Zeman. iDNES.cz [online]. 2017-12-07 [cit. 2024-06-06]. Dostupné online.
- ↑ חדשות. הפלסטינים והליגה הערבית גינו את פתיחת הנציגות הדיפלומטית של צ'כיה בירושלים. Ynet. 2021-03-13. Dostupné online [cit. 2024-06-06]. (hebrejsky)
Literatura
- Organisace československého státního zřízení: Přehled státních úřadů a veřejných institucí s rozvrhem jejich agend. Praha: Orbis, 1946, s. 104. Dostupné online