Přeskočit na obsah

Rudolf Reissig: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
vytvořeno překladem stránky „Рейссиг, Рудольф
 
opravy po překladu, doplnění, infobox, stylistika, zdroje
Řádek 1: Řádek 1:
{{Infobox - hudební umělec}}

{{Infobox - hudební umělec}}'''Rudolf Reissig''' ([[11. duben|11. dubna]] [[1874]] [[Smíchov]] [[12. červenec|12. července]] [[1939]] [[Praha]]) byl český [[houslista]], [[dirigent]] a [[Hudba|hudební]] [[Učitel|pedagog]].
'''Rudolf Reissig''' ([[11. duben|11. dubna]] [[1874]] [[Smíchov]] [[12. červenec|12. července]] [[1939]] [[Praha]])<ref name=":0">{{Citace elektronického periodika
| titul = Archivní katalog
| periodikum = katalog.ahmp.cz
| url = https://katalog.ahmp.cz/pragapublica/permalink?xid=66a5918dd71a4bad94f70fcfd4cd231e&scan=258#scan258
| datum přístupu = 2024-06-28
}}</ref> byl český [[houslista]], [[dirigent]] a [[Hudba|hudební]] [[Učitel|pedagog]].


== Životopis ==
== Životopis ==
Narodil se na pražském Smíchově. Roku 1892 absolvoval hru na housle na [[Pražská konzervatoř|Pražské konzervatoři]] jakožto žák [[Antonín Bennewitz|Antonína Bennewitze]]. Přátelil se s [[Vítězslav Novák|Vítězslavem Novákem]] a patrně na něj měl významný vliv ve věci studia [[Morava|moravského]] hudebního folklóru.
Narodil se na pražském Smíchově. Roku 1892 absolvoval hru na housle na [[Pražská konzervatoř|Pražské konzervatoři]] jakožto žák [[Antonín Bennewitz|Antonína Bennewitze]]. Přátelil se s [[Vítězslav Novák|Vítězslavem Novákem]] a patrně na něj měl významný vliv ve věci studia [[Morava|moravského]] hudebního folklóru.


Od roku 1894 působil ve spolku Moravna v [[Kroměříž|Kroměříži]],<ref name=":1">{{Citace elektronického periodika
Od roku 1896 žil a působil v [[Brno|Brně]]. V letech 1899 1918 vedl Symfonický orchestr Brněnského kroužku (Beseda brněnská), kterou založil [[Leoš Janáček]], uvedla premiéru mnoha Novákových děl. Jako pedagog působil na škole Brněnského kroužku a od roku 1904 také na městské varhanické škole. V roce 1919 se stal prvním profesorem hry na housle na nově založené brněnské konzervatoři (rovněž s Janáčka). Učil zde však pouhý rok, poté se vrátil do Prahy jako profesor Pražské konzervatoře. V roce 1930 se připojil k [[České kvarteto|Českému kvartetu]] jako druhá viola na oficiální premiéře Kvintetu č. 1 op. 1 pro dvoje housle, dvoje violy a violoncello [[Antonín Dvořák|Antonína Dvořáka]].
| titul = Encyklopedie dějin města Brna
| periodikum = encyklopedie.brna.cz
| url = https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=322
| datum vydání = 2004
| datum přístupu = 2024-06-28
}}</ref> od roku 1896 pak žil a působil v [[Brno|Brně]]. V letech 1899 až 1918 vedl Symfonický orchestr Brněnského kroužku (Beseda brněnská),<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = 1900-1945
| periodikum = www.bfsbb.cz
| url = https://www.bfsbb.cz/fr/o-nas/historie/historie-3.html
| datum přístupu = 2024-06-28
}}</ref> kterou založil [[Leoš Janáček]]. Soubor uvedl premiéry řady Novákových děl, mj. opery Bouře 17. dubna 1910 v brněnském [[Besední dům|Besedním domě]], kterou Reissig toho večera dirigoval. Jako pedagog působil na škole Brněnského kroužku a od roku 1904 také na městské varhanické škole. V roce 1919 se stal prvním profesorem hry na housle na nově založené [[Brněnská konzervatoř|brněnské konzervatoři]] (rovněž s Janáčkovým přispěním). Učil zde však pouhý rok, poté se vrátil do Prahy jako profesor Pražské konzervatoře. V roce 1930 se připojil k [[České kvarteto|Českému kvartetu]] jako druhá viola na oficiální premiéře Kvintetu č. 1 op. 1 pro dvoje housle, dvoje violy a violoncello [[Antonín Dvořák|Antonína Dvořáka]].


Mezi jeho žáky patřili mj. Luděk Pacák,
Mezi jeho žáky patřili mj. [[Luděk Pacák]], [[Spytihněv Šorm]], [[Antonín Modr]] či [[Josef Holub (skladatel)|Josef Holub]].


Zemřel 12. července 1939 v Praze na [[infarkt myokardu]]. Pohřben byl na [[Olšanské hřbitovy|Olšanských hřbitovech]].<ref name=":0" />
V roce 1946 byla po Reissigovi pojmenována ulice v Brně.


V roce 1946 byla po Reissigovi pojmenována ulice v Brně.<ref name=":1" /><ref>{{Citace elektronického periodika
== Poznámky ==
| titul = Encyklopedie dějin města Brna
{{Reflist}}
| periodikum = encyklopedie.brna.cz
| url = https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_ulice&load=4602
| datum vydání = 2004
| datum přístupu = 2024-06-28
}}</ref>

== Odkazy ==

=== Reference ===
{{Překlad|ru|Рейссиг, Рудольф|138493958}}
<references />

=== Literatura ===

* SEKANINA, František. ''Album representantů všech oborů veřejného života československého''. Praha: Umělecké nakl. Josef Zeibrdlich, 1927, s. 1100. [https://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:80238526-9ce5-11e0-9ad4-0050569d679d Dostupné online]

=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}
* [https://slovnik.ceskyhudebnislovnik.cz/index.php?option=com_mdictionary&task=record.record_detail&id=5771 Český hudební slovník]

{{Autoritní data}}
{{Portály|Česko|Lidé|Hudba}}

{{DEFAULTSORT:Reissig, Rudolf}}
[[Kategorie:Čeští dirigenti]]
[[Kategorie:Čeští dirigenti]]
[[Kategorie:Čeští hudební pedagogové]]
[[Kategorie:Absolventi Pražské konzervatoře]]
[[Kategorie:Čeští houslisté]]
[[Kategorie:Čeští houslisté]]
[[Kategorie:Narození na Smíchově]]
[[Kategorie:Úmrtí v Praze]]
[[Kategorie:Úmrtí v Praze]]
[[Kategorie:Úmrtí v roce 1939]]
[[Kategorie:Úmrtí 12. července]]
[[Kategorie:Úmrtí 12. července]]
[[Kategorie:Úmrtí v roce 1939]]
[[Kategorie:Narození v Praze]]
[[Kategorie:Narození v Praze]]
[[Kategorie:Narození v roce 1874]]
[[Kategorie:Narození v roce 1874]]
[[Kategorie:Narození 11. dubna]]
[[Kategorie:Narození 11. dubna]]
[[Kategorie:Zemřelí na srdeční selhání]]
[[Kategorie:Pohřbení na Olšanech]]

Verze z 28. 6. 2024, 03:30

Rudolf Reissig
Rudolf Reissig (okolo roku 1927)
Rudolf Reissig (okolo roku 1927)
Základní informace
Narození11. dubna 1874
Praha
Úmrtí12. července 1939 (ve věku 65 let)
Staré Město
Povolánídirigent
Nástrojehousle
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rudolf Reissig (11. dubna 1874 Smíchov12. července 1939 Praha)[1] byl český houslista, dirigent a hudební pedagog.

Životopis

Narodil se na pražském Smíchově. Roku 1892 absolvoval hru na housle na Pražské konzervatoři jakožto žák Antonína Bennewitze. Přátelil se s Vítězslavem Novákem a patrně na něj měl významný vliv ve věci studia moravského hudebního folklóru.

Od roku 1894 působil ve spolku Moravna v Kroměříži,[2] od roku 1896 pak žil a působil v Brně. V letech 1899 až 1918 vedl Symfonický orchestr Brněnského kroužku (Beseda brněnská),[3] kterou založil Leoš Janáček. Soubor uvedl premiéry řady Novákových děl, mj. opery Bouře 17. dubna 1910 v brněnském Besedním domě, kterou Reissig toho večera dirigoval. Jako pedagog působil na škole Brněnského kroužku a od roku 1904 také na městské varhanické škole. V roce 1919 se stal prvním profesorem hry na housle na nově založené brněnské konzervatoři (rovněž s Janáčkovým přispěním). Učil zde však pouhý rok, poté se vrátil do Prahy jako profesor Pražské konzervatoře. V roce 1930 se připojil k Českému kvartetu jako druhá viola na oficiální premiéře Kvintetu č. 1 op. 1 pro dvoje housle, dvoje violy a violoncello Antonína Dvořáka.

Mezi jeho žáky patřili mj. Luděk Pacák, Spytihněv Šorm, Antonín Modr či Josef Holub.

Zemřel 12. července 1939 v Praze na infarkt myokardu. Pohřben byl na Olšanských hřbitovech.[1]

V roce 1946 byla po Reissigovi pojmenována ulice v Brně.[2][4]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Рейссиг, Рудольф na ruské Wikipedii.

  1. a b Archivní katalog. katalog.ahmp.cz [online]. [cit. 2024-06-28]. Dostupné online. 
  2. a b Encyklopedie dějin města Brna. encyklopedie.brna.cz [online]. 2004 [cit. 2024-06-28]. Dostupné online. 
  3. 1900-1945. www.bfsbb.cz [online]. [cit. 2024-06-28]. Dostupné online. 
  4. Encyklopedie dějin města Brna. encyklopedie.brna.cz [online]. 2004 [cit. 2024-06-28]. Dostupné online. 

Literatura

  • SEKANINA, František. Album representantů všech oborů veřejného života československého. Praha: Umělecké nakl. Josef Zeibrdlich, 1927, s. 1100. Dostupné online

Externí odkazy