Přeskočit na obsah

Josefina a Růžena Blažkovy: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Vytvoření stránky
(Žádný rozdíl)

Verze z 1. 7. 2024, 12:17

Josefina a Růžena Blažkovy
Josefina (vlevo) a Růžena Blažkovy
Josefina (vlevo) a Růžena Blažkovy
Povoláníhouslista, zpěvák a xylofonista
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Josefina a Růžena Blažkovy (též Josefina a Rosálie, 20. ledna 1878 Skrýchov u Opařan30. března 1922 Chicago)[1] byly české hudebnice, houslistky a podnikatelky, siamská dvojčata srostlá na jejich bocích. Získaly dobré hudební vzdělání a následně úspěšně koncertovaly v zahraničí. Po fatálním onemocnění jedné z nich během turné v USA roku 1922 druhá z dvojčat odmítla chirurgický pokus o oddělení a dobrovolně zemřela se svou sestrou.

Život

Dětství

Sestry se narodily v obci Skrýchov u Opařan v jižních Čechách v rodině domkáře Františka Blažka a jeho manželky Rozálie, rozené Duškové.[1] Narodily se s formou vzácného genetického fenoménu siamských dvojčat, konkrétně typu pygopagus. Dívky byly spojeny kostěným pásem na úrovni křížové kosti se společnou močovou trubicí a řitním otvorem, každá však s vlastním poševním otvorem (dvojitá pochva byla rozdělená přepážkou). Samotné narození vzbudilo ve vsi i okolí značnou pozornost. Růžena vyrostla jako nejsilnější, při chůzi dvojčat kupředu šla pak ona jako první, Josefina pak kráčela mírně šikmo a vzad. Jinak byly sestry psychicky i fyzicky zcela autonomní: měli různé chutě a nápady, jedna mohla spát, když byla druhá vzhůru, společně nemívali hlad či žízeň. Dům Blažkových krátce po porodu navštívil také rytíř Otmar Nádherný z Borutína, majitel zdejšího panství sídlící v Jistebnici, který rodině slíbil finanční pomoc. Jeho přičiněním se jim v mládí dostalo náležité péče a hudebního vzdělání, mj. se naučily německy a francouzsky, uměli zpívat, hrát na housle a xylofon.

Veřejné vystupování

Již v dětství budily zájem tisku. Okolo dvanáctého roku života sestry následně začaly pořádat koncerty a hudební produkce. S programem měli značný úspěch a následně podnikly výjezdy do zahraničí. Okolo roku 1890 navštívili Anglii, v roce 1891 potom Francii (Paříž a další místa), kde byly představeny jako Les jumelles de Bohême (Česká dvojčata). Na cestách je pak doprovázeli jejich rodiče. Postupně měly turné po řadě evropských zemí,[2] hostovaly pak také ve Spojených státech amerických, kde mj. vystoupily také pro komunity amerických Čechů. Vystupovaly také ve Varieté Tichý (pozdější Karlínské divadlo) v Praze. Po turné se vracely do rodného kraje, v roce 1896 uspořádaly vystoupení také v od Skrýchova nedalekém Milevsku. Možností jejich chirurgického oddelení se roku 1906 zabýval mj. prof. MUDr. Otakar Kukula, později bylo od tohoto pokusu upuštěno. Jejich impresáriem se posléze stal Italo-Američan Ike Rosa.[3] Obě sestry byly různé si svými povahami: Růžena byla extrovertní a společenská, Josefa pak introvertní.[4] Ještě většího zájmu veřejnosti se jim dostalo poté, co Růžena Blažková otěhotněla. Jméno otce nikdy neuvedla, veřejně se spekulovalo, že jeho otcem je Ike Rosa umělecké dvojice sester Blažkových. 16. dubna 1910 se v Praze narodil František Blažek, dítě bez jakýchkoli zdravotních komplikací. Ve své době se jednalo o jediný úspěšný porod zaznamenaný u siamské sestry.

V roce 1911 si nechaly v blízkém Sepekově postavit hostinec Na zastávce, umístěný přímo naproti zdejší železniční zastávky, který vlastnily, pronajímaly a následně se sem vracely trávit svou dovolenou.[5]

Úmrtí

Šířeji vystupovat pak opět začaly po první světové válce.[3] V roce 1921 opět odcestovaly na turné do Spojených států. Zde jedna z nich po úrazu těžce onemocněla otravou krve a lékaři následně vyhodnotili, že již není možné ji pomoci. Druhé z nich navrhli operativní zákrok, který měl díky fyzické autonomii obou značnou naději na úspěch. Ta ale odmítla a po smrti své sestry přibliždě za půl hodiny také zemřela na otravu krve. Oběma bylo 44 let. Jejich ostatky byly v USA zpopelněny, popel byl pak převezen do Československa a uložen v rodinném hrobě na hřbitově v Sepekově.[6] Sestry Blažkovy zmiňuje u hesla Zrůdnosti také Ottův naučný slovník ve vydání z roku 1894.

V umění

Jejich památku připomínají provozovatelé stále funkčního sepekovského penzionu. Sestry se staly rovněž námětem povídky Egona Erwina Kische Srostlé sestry[3] či posměšné písně Le cas de Rosa Josepha francouzského autora Paula Lacka z roku 1910.[7]

Odkazy

Reference

  1. a b Matriční záznam o narození a křtu: SOA Třeboň, farní úřad Hodušín, kniha 7, N 1873–1890, fol. 56, snímek 59
  2. PROKÝŠKOVÁ, Monika. Siamská dvojčata z Táborska vystupovala po světě v cirkusech a varieté. iDNES.cz [online]. 2017-04-01 [cit. 2024-07-01]. Dostupné online. 
  3. a b c KREJČOVÁ, Kateřina. Siamská dvojčata ze Skrýchova si okolo prstu omotala celý svět. Táborský deník. 2014-03-28. Dostupné online [cit. 2024-07-01]. 
  4. BLAHOŇOVSKÁ, Šárka. Siamská dvojčata Blažkova: Jedna byla zdrogovaná, druhá si užívala. Řekneme vám, kde je pravda. OnlyMen [online]. 2022-03-07 [cit. 2024-07-01]. Dostupné online. 
  5. BLAŽKOVY, Šumavský rozcestník: siamská dvojčata, sestry. Šumavský rozcestník: siamská dvojčata, sestry Blažkovy. Šumavský rozcestník: siamská dvojčata, sestry Blažkovy [online]. [cit. 2024-07-01]. Dostupné online. 
  6. KYTKA, Josef. Milevsko a jeho kraj: turistika, památky, historie.. Milevsko: Nákladem odboru klubu českých turistů, 1940. S. 183. 
  7. Gomme-laque, celluloïd et vieilles cires : disques et cylindres de la Belle Époque en ligne. www.phonobase.org [online]. [cit. 2024-07-01]. Dostupné online. 

Literatura

  • CÍSLER, Josef, Duchoslav PANÝREK a Vilém FRNKA. Domácí lékař: lékařský rádce zdravých i chorých. V Praze: Nákladem Bursíka & Kohouta, 1903. sv. 2, s. 743. Dostupné online
  • E. S. Sills, J. Vrbikova et B. Kastratovic-Kotlica. American Journal of Obstetrics and Gynecology, vol. 185, no. 6,‎ prosinec 2001. s. 1396–1402. ISSN 0002-9378
  • HERZA, Filip. Navždy spolu. Osudy siamských dvojčat sester Blažkových. Milevsko: Milevské muzeum, 2022. 203 s. ISBN 978-80-907449-4-3
  • Osvěta americká. Omaha, 1904-1905(21), s. 8. ISSN 2374-4847. Dostupné online
  • Ottův slovník naučný: illustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí. V Praze: J. Otto, 1908. sv. 27, s. 690. Dostupné online
  • Slavie: Týdenník věnovaný politice, všeobecnému vzdělání a jiným praktickým potřebám Čechoslovanů v Americe. Racina (Wisconsin): Masek, Vojtech, 1905-1907(2693), s. [3]. ISSN 2159-3256. Dostupné online

Externí odkazy