Přeskočit na obsah

Letiště Priština: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m ibox clean
rozš.
značka: odkazy na rozcestníky
Řádek 16: Řádek 16:
| dráhy = {{Infobox - letiště/RWY|17/35|044|224|beton|2501|45|}}
| dráhy = {{Infobox - letiště/RWY|17/35|044|224|beton|2501|45|}}
}}
}}
'''Mezinárodní letiště Priština''' ([[International Air Transport Association|IATA]]: PRN, [[Mezinárodní organizace pro civilní letectví|ICAO]]: BKPR) ([[Albánština|albánsky]]: Aeroporti Ndërkombëtar i Prishtinës "Adem Jashari"; [[Srbština|Srbsky]]: Међународни аеродром Приштина, Međunarodni Aerodrom Priština) se nachází 15 km jihozápadně od [[hlavní město|hlavního města]] [[Kosovo|Kosova]] [[Priština|Prištiny]]. Jedná se o mezinárodní letiště, které za rok přepraví přes 1 milion cestujících. Na letišti se nachází [[Slatina Air Base]]. Je v pravomoci [[Vláda Kosova|Vlády Kosova]] a je hlavním letištěm pro leteckou dopravu do Kosova.
'''Mezinárodní letiště Priština''' ([[International Air Transport Association|IATA]]: PRN, [[Mezinárodní organizace pro civilní letectví|ICAO]]: BKPR) ({{vjazyce2|sq|Aeroporti Ndërkombëtar i Prishtinës "Adem Jashari"}}; {{vjazyce2|sr|Међународни аеродром Приштина}}) je hlavní letiště pro [[Kosovo]] a [[Priština|Prištinu]]. Vzhledem k tomu, že [[Letiště Đakovica]] není dlouhodobě provozováno je tak jediným pro pravidlenou osobní dopravu na území [[Kosovo|Kosova]].

== Poloha ==

Letiště se nachází 15 km jihozápadně od Prištiny v blízkosti obce Slatina (Malá a Velká Slatina – Sllatinë e Vogël/Sllatinë e Madh) a silnice, která spojuje Prištinu s [[Peć]]í. Nedaleko od letiště leží také pevnost [[Pevnost Ariljača|Ariljača]] a povrchový důl [[Magura (důl)|Magura]]. Vybudováno bylo v rovinaté krajině okraje [[Kosovo pole|Kosova pole]] nedaleko říčky [[Sitnica]].

== Využití ==

Prištinské letiště za rok odbaví několik milionů cestujících. Trend je dlouhodobě rostoucí. Vývoj počtu cestujících je uveden níže:

{| class="wikitable"
! Rok !! Cestující !! Růst
|-
| 2004 || 910797 || 9,1 %
|-
| 2005 || 930346 || 2,1 %
|-
| 2006 || 882731 || 5,1 %
|-
| 2007 || 990259 || 12,2 %
|-
| 2008 || 1130639 || 14,2 %
|-
| 2009 || 1191978 || 5,4 %
|-
| 2010 || 1305532 || 9,5 %
|-
| 2011 || 1422302 || 8,9 %
|-
| 2012 || 1527134 || 7,4 %
|-
| 2013 || 1628678 || 6,6 %
|-
| 2014 || 1404775 || 13,7 %
|-
| 2015 || 1549198 || 10,3 %
|-
| 2016 || 1744202 || 12,6 %
|-
| 2017 || 1885136 || 8,0 %
|-
| 2018 || 2161874 || 14,7 %
|-
| 2019 || 2373698 || 9,6 %
|-
| 2020 || 1102091 || 53,4 %
|-
| 2021 || 2180809 || 97 %
|-
| 2022 || 2994560 || 37,3 %
|-
| 2023 || 3424883 || 14,3 %
|}

V roce [[2023]] přivítalo letiště třímiliontého cestujícího.<ref name="ey3">{{Citace elektronického periodika
| titul = Pristina Airport handles three-millionth passenger
| periodikum = EX YU Aviation
| url = https://www.exyuaviation.com/2023/11/pristina-airport-handles-three.html
| jazyk = en
| datum přístupu = 2024-08-06
}}</ref> Za leden a únor [[2024]] počet cestujících dosáhl půl milionu.<ref name="koha.net-sq">{{Citace elektronického periodika
| titul = Rritet numri i udhëtarëve në ANP, 500 mijë vetëm gjatë periudhës janar - shkurt
| periodikum = Koha Ditore
| url = https://www.koha.net/arberi/414713/rritet-numri-i-udhetareve-ne-anp-500-mije-vetem-gjate-periudhes-janar-shkurt
| jazyk = sr
| datum přístupu = 2024-08-06
}}</ref>

Z letiště je ročně odbaveno cca 1 milion tun nákladu na nákladních letech.<ref name="stat"/>

== Zázemí ==

Letiště splňuje všechna očekávání i normy v mezinárodní letecké dopravě. Nachází se zde například také [[duty-free shop]]. Letiště má vlastní restauraci a tři bary, dále potom i letištní salonek pro [[business class]] cestující. K areálu přiléhá parkoviště s kapacitou 1750 vozidel. Má jediný terminál, který slouží pro přílety i odlety.

Délka hlavní runwaye činí 2500 metrů, je zde kromě toho i spoustu dalších pojezdových drah, dále opravárenských objektů, obytných budov a hangárů. Letiště dokáže odbavit všechny typy moderních letadel.{{chybí zdroj}} Příjmy prištinského letiště v roce [[2008]] činily 25 milionů [[euro|eur]].

S letištěm spolupracuje 35 leteckých společností a letadla jsou vypravována do 30 různých destinací.

Na letišti rovněž sídlí kosovská agentura pro civilní letectví [[ASHNA]].

Nedaleko se nachází také [[Slatina Air Base]]. Je v pravomoci [[Vláda Kosova|Vlády Kosova]] (dříve patřilo Jugoslávii, resp. do jejího rozpadu, po vyhlášení nezávislosti Kosova jej převzala místní vláda.<ref name="nezavisne.com-sr">{{Citace elektronického periodika
| titul = Šta spada u imovinu SFRJ koju Kosovo prisvaja?
| periodikum = nezavisne.com
| url = https://www.nezavisne.com/novosti/ex-yu/Sta-spada-u-imovinu-SFRJ-koju-Kosovo-prisvaja/417395
| jazyk = sr
| datum přístupu = 2024-08-06
}}</ref>) a je hlavním pro leteckou dopravu do Kosova.


== Historie ==
== Historie ==
[[Soubor:Vladimir Putin in Serbia 16-17 June 2001-7.jpg|náhled|vlevo|200px|Návštěva Vladimira Putina v Kosovu na letišti v Prištině 16. června 2001]]
Letiště bylo otevřeno v roce [[1965]], původně pouze pro vnitrostátní lety do [[Bělehrad]]u. V průběhu roku [[1990]] začalo provozovat mezinárodní lety především do [[Německo|Německa]] a [[Švýcarsko|Švýcarska]].


[[Soubor:Prishtinainternationalairport brightened.jpg|náhled|vpravo|Letištní terminál v roce [[2010]].]]
Těsně po skončení [[Válka v Kosovu|války v Kosovu]] bylo letiště místem [[Prištinský incident|krátké konfrontace]] mezi jednotkami [[KFOR]] z řad [[Severoatlantická aliance|NATO]] a příslušníky ruských ozbrojených sil.
[[Soubor:Passport Check Prishtina Airport.jpg|náhled|vpravo|Pasová kontrola.]]
[[Soubor:Pristina airport new terminal.JPG|náhled|vpravo|Nový letištní terminál.]]
[[Soubor:Airport KFC and Burger King - Pristina International Airport, June 2023.jpg|náhled|vpravo|Interiér letiště.]]
[[Soubor:Pristina International Airport at night, Feb 2020.jpg|náhled|vpravo|Noční pohled na nový terminál letiště.]]
Letiště bylo otevřeno v roce [[1965]]<ref name="AC-8">{{Citace monografie
| příjmení = Ejupi
| jméno = Bujar
| příjmení2 = Abdixhiku
| jméno2 = Lumir
| příjmení3 = Hashani
| jméno3 = Alban
| příjmení4 = Vokrri
| jméno4 = Visar
| odkaz na autora =
| titul = Airport consession
| vydavatel = RIINVEST INSTITUTE
| místo = Priština
| rok = 2015
| strany = 8
| jazyk = en
| url =
}}</ref>, a to jako rozšíření původního [[Letiště Slatina (Kosovo)|vojenského]] pro civilní účely. Priština byla posledním regionálním centrem, které nemělo vlastní vzdušný přístav. Dislokovány zde byly formace Jugoslávského letectva. V 80. letech [[20. století]] bylo letiště zapojeno do vnitrostátní sítě letů [[|Jat Airways|JAT]] ({{vjazyce2|sh|Jugoslovenski aerotransport}}) a vypravovány byly odsud spoje do [[Bělehrad]]u<ref name="TKV-23">{{Citace monografie
| příjmení = Ukjaj
| jméno = Nikola
| odkaz na autora =
| titul = Kosovo – turistički vodič
| vydavatel = Turistički savez Kosova
| místo = Priština
| rok = 1973
| počet stran =
| isbn =
| kapitola =
| strany = 23
| jazyk = srbština
}}</ref> a [[Záhřeb]]u. V roce [[1985]] bylo upraveno tak, aby jeho provoz odpovídal standardům [[ICAO]]. Další modernizací prošlo o deset let později.<ref name="AC-8"/>


V průběhu roku [[1990]] začalo provozovat mezinárodní lety především do [[Německo|Německa]] a [[Švýcarsko|Švýcarska]]. Letiště mělo původně tři runwaye, společně s vojenským letištěm Slatina. Ve své současné podobě má runway jedinou, orientovanou severo-jižním směrem.
Po válce začalo letiště provoz se 45 zaměstnanci. Terminál pro cestující byl v roce [[2002]] renovován a rozšířen. V roce 2007 letištěm prošlo 990 259 cestujících.

V 90. letech [[20. století]] byl civilní provoz přerušen a letiště bylo využíváno pro potřeby [[Jugoslávská armáda|Jugoslávské armády]]. Bylo tomu tak v roce [[1993]]<ref name="BSA-273">{{Citace monografie
| příjmení = Vickers
| jméno = Miranda
| odkaz na autora =
| titul = Between Serb and Albanian: A History of Kosovo
| url = https://archive.org/details/betweenserbalban00vick
| vydavatel = Columbia University Press New York
| místo = London
| rok = 1998
| počet stran =
| isbn = 0-231-11383-8
| kapitola =
| strany = 273
| jazyk = angličtina
}}</ref>, a potom od března [[1999]] za kosovské války. Výhradní vojenské využití letiště probíhalo do [[říjen 1999|října téhož roku]].

Během [[Operace Spojenecká síla|bombardování Jugoslávie]] bylo letiště cílem.<ref name="NAW-29">{{Citace monografie
| příjmení = Lambeth
| jméno = Benjamin S.
| odkaz na autora =
| titul = Nato's Air War for Kosovo
| vydavatel = RAND
| místo = Santa Monica
| rok = 2001
| strany = 29
| jazyk = en
| url =
}}</ref> Bylo uskutečněno celkem deset vzdušných úderů pomocí letounů [[F-15]]. První z nich se odehrál dne [[22. dubna]] [[1999]]. Letouny jugoslávského letectva, které však byly umístěny v raženém tunelu, nebyly poškozeny.

Těsně po skončení [[Válka v Kosovu|války v Kosovu]] bylo letiště místem [[Prištinský incident|krátké konfrontace]] mezi jednotkami [[KFOR]] z řad [[Severoatlantická aliance|NATO]] a příslušníky ruských ozbrojených sil.<ref name="bbc.co.uk">{{Citace elektronického periodika
| titul = Singer James Blunt 'prevented World War III'
| periodikum = BBC
| url = https://www.bbc.com/news/uk-politics-11753050
| jazyk = en
| datum přístupu = 2024-08-06
}}</ref>

Po válce začalo letiště provoz se 45 zaměstnanci. Terminál pro cestující byl v roce [[2002]] renovován a rozšířen. V roce [[2006]] získalo ocenění jako Nejlepší letiště roku. V roce [[2007]] ním prošlo 990 259 cestujících. Při své rekonstrukci bylo přestavěno podle environmentálních norem Evropské unie.<ref name="FIA-98">{{Citace sborníku
| příjmení = Abdullahu
| jméno = Lorik
| příjmení2 = Reshidi
| jméno2 = Nail
| titul = FACTORS IMPACTING AIRPORT PERFORMANCE: THE CASE OF PRISHTINA AND TIRANA
| sborník = EKONOMIKA
| odkaz na sborník =
| vydavatel =
| odkaz na vydavatele =
| místo =
| rok vydání = 2018
| strany = 98
| jazyk = en
}}</ref>

V roce [[2010]] bylo letiště [[Privatizace v Kosovu|zprivatizováno]]. Vlastníkem se stal [[Limak Holding-Aeroport de Lyon]], který jej má na základě smlouvy provozovat 20 let.<ref name="AC-8"/> Holding tvoří z 90 % turecký kapitál společnosti LIMAK a z 10 % francouzské Aeroport de Lyon.<ref name="AC-8"/> Podle koncese mělo být modernizováno a vystavěna nová odbavovací hala.<ref name="b92.net-sr">{{Citace elektronického periodika
| titul = Aerodrom Priština dat na koncesiju
| periodikum = b92
| url = https://www.b92.net/o/vesti/vesti?nav_id=431242
| jazyk = sr
| datum přístupu = 2024-08-06
}}</ref> Předpokládán byl souvislý růst počtu cestujících na letišti. Podle původního požadavku vznikl nový terminál, který byl předán do užívání v [[listopad 2013|listopadu 2013]]. Jeho výstavba stála 130 milionů [[euro|eur]].<ref name="AC-9">{{Citace monografie
| příjmení = Ejupi
| jméno = Bujar
| příjmení2 = Abdixhiku
| jméno2 = Lumir
| příjmení3 = Hashani
| jméno3 = Alban
| příjmení4 = Vokrri
| jméno4 = Visar
| odkaz na autora =
| titul = Airport consession
| vydavatel = RIINVEST INSTITUTE
| místo = Priština
| rok = 2015
| strany = 9
| jazyk = en
| url =
}}</ref> Původní terminál, který stojí na severním okraji dnešního letiště, přestal být využíván. V roce [[2010]] bylo pojmenováno po [[Adem Jashari|Ademu Jasharim]]. Toto rozhodnutí vyvolalo jistou míru kritiky v regionu<ref name="balkaninsight.com-en01">{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Collaku
| jméno = Petrit
| titul = Kosovo Airport To Bear Name Of KLA Fighter
| periodikum = Balkan Insight
| url = https://balkaninsight.com/2010/11/19/controversy-follows-adem-jashari-renaming-of-pristina-airport/
| jazyk = en
| datum přístupu = 2024-08-06
}}</ref>, neboť Jashari je považován za kontroverzní postavu kosovských dějin. V témže roce také předáno z hlediska bezpečnosti [[Kosovská policie|kosovské policii]] od jednotek [[KFOR]].

Liberalizace letecké dopravy a privatizace letiště umožnily snížení nákladů na jeho provoz, což přispělo k většímu provozu.<ref name="FIA-92">{{Citace sborníku
| příjmení = Abdullahu
| jméno = Lorik
| příjmení2 = Reshidi
| jméno2 = Nail
| titul = FACTORS IMPACTING AIRPORT PERFORMANCE: THE CASE OF PRISHTINA AND TIRANA
| sborník = EKONOMIKA
| odkaz na sborník =
| vydavatel =
| odkaz na vydavatele =
| místo =
| rok vydání = 2018
| strany = 92
| jazyk = en
}}</ref>

Vzhledem k mezinárodnímu sporu o status Kosova, resp. skutečnosti, že [[Srbsko]] existenci republiky Kosovo neustává, jsou lety z Prištiny vypravovány přes [[vzdušný prostor]] všech dalších států ([[Černá Hora|Černé Hory]], [[Albánie]] a [[Severní Makedonie]]).<ref name="FIA-96">{{Citace sborníku
| příjmení = Abdullahu
| jméno = Lorik
| příjmení2 = Reshidi
| jméno2 = Nail
| titul = FACTORS IMPACTING AIRPORT PERFORMANCE: THE CASE OF PRISHTINA AND TIRANA
| sborník = EKONOMIKA
| odkaz na sborník =
| vydavatel =
| odkaz na vydavatele =
| místo =
| rok vydání = 2018
| strany = 96
| jazyk = en
}}</ref> Srbské řízení letového prostoru odmítá odbavovat lety, které směřují do Prištiny a odlétají z Prištiny. Provoz nad letištěm není předmětem kontroly letového provozu Srbska. Tato skutečnost přibližně o 30 minut prodlužuje délku trvání letů především ze zemí severně od Kosova. Do roku [[2023]] nebyl možný ani přílet z černohorského vzdušného prostoru.<ref name="rtklive.com-02">{{Citace elektronického periodika
| titul = Otvara se nebo između Kosova i Crne Gore, skraćuje se vreme leta
| periodikum = RTKlive
| url = https://www.rtklive.com/srpski/?id=2&r=86232
| jazyk = sr
| datum přístupu = 2024-08-06
}}</ref>

Letiště v druhé dekádě [[21. století]] sloužilo jako druhotná základna pro [[Slovinsko|slovinské]] aerolinky [[Adria Airways]]. Jako jednu ze svých základen ho využívají i aerolinie [[Eurowings]].

V souvislosti s propadem letecké dopravy během pandemie [[COVID-19]] se letiště zařadilo v roce [[2021]] náhlým růstem počtu cestujících na jaře [[2021]] mezi nejživější na území bývalé Jugoslávie.<ref name="klix.ba-bs">{{Citace elektronického periodika
| titul = Aerodrom u Prištini prvi put najprometniji u regionu, bolji čak i od nekih u evropskim metropolama
| periodikum = klix.ba
| url = https://www.klix.ba/biznis/aerodrom-u-pristini-prvi-put-najprometniji-u-regionu-bolji-cak-i-od-nekih-u-evropskim-metropolama/210427004
| jazyk = bs
| datum přístupu = 2024-08-06
}}</ref>

Roku [[2023]] začalo letiště umožňovat samoobslužné odbavování.<ref name="PTT">{{Citace elektronického periodika
| titul = Pristina Airport moves passenger processing solutions to the cloud with Amadeus
| periodikum = Passenger Terminal Today
| url = https://www.passengerterminaltoday.com/news/technology/pristina-airport-moves-passenger-processing-solutions-to-the-cloud-with-amadeus.html
| jazyk = en
| datum přístupu = 2024-08-06
}}</ref>

V roce [[2024]] bylo modernizováno, uskutečnily se stavební práce v hodnotě tří milionů [[euro|eur]].<ref name="ey2">{{Citace elektronického periodika
| titul = Pristina Airport terminal expansion nears completion
| periodikum = EX YU Aviation
| url = https://www.exyuaviation.com/2024/06/pristina-airport-terminal-expansion.html
| jazyk = en
| datum přístupu = 2024-08-06
}}</ref> Bylo rozšířeno vrchní patro a celková kapacita se zvýší na 12 gatů. Správa letiště předpokládá, že v témže roce odbaví více než 4 miliony lidí.<ref name="ey2"/>

== Návazná doprava ==

Letiště je přístupné po silnici od uvedené silniční komunikace, která směřuje z Prištiny do Peći (E 851). Zavedena je sem veřejná autobusová doprava z města, a to linka 1A.<ref>[https://trafikurban-pr.com/orari-dhe-linjat Seznam linek {{sq}}]</ref>

[[Vláda Kosova]] ve spolupráci s [[Evropská unie|Evropskou unií]] vyjádřila zájem realizovat železniční spojení na letiště; toto má být financováno prostřednictvím evropských fondů.<ref name="rtklive.com-sr">{{Citace elektronického periodika
| titul = Aljiu: Gradi se železnička linija Priština – Aerodrom Adem Jašari
| periodikum = RTK Live
| url = https://www.rtklive.com/srpski/?id=2&r=93922
| jazyk = sr
| datum přístupu = 2024-08-05
}}</ref><ref name="ey1">{{Citace elektronického periodika
| titul = Pristna Airport to get city rail link
| periodikum = EX YU Aviation
| url = https://www.exyuaviation.com/2024/07/pristna-airport-to-get-city-rail-link.html
| jazyk = en
| datum přístupu = 2024-08-06
}}</ref>


== Aerolinie ==
== Aerolinie ==
* [[Belair]] - [[Letiště Curych]].
* [[Corendon Airlines]] - [[Letiště Antalya]]
* [[Flybaboo Flybaboo]] - [[Letiště Ženeva]]
* [[Hello]] - Curych, Ženeva, Basilej
* [[Mistral Air]] - [[Letiště Mnichov]]
* [[Pronair]] - Mnichov, Düsseldorf, Hannover, Hamburg
* [[Montenegro Airlines]] - [[Podgorica]], [[Tivat]]


Letiště obsluhují následující letecké společnosti:{{chybí zdroj}}
* [[Sky Work Airlines]] - [[Letiště Bern]]

* [[SunExpress]] - [[Letiště Antalya]] (sezónní)
* [[Aegean Airlines]]: [[Iraklion]] (sezónní)
* [[Swiss International Air Lines]] - Letiště Curych
* [[airBaltic]]: [[Riga]] (sezónní)
* [[AJet]]: [[Istanbul]], [[Bodrum]] (sezónní)
* [[Austrian Airlines]]: [[Vídeň]]
* [[Chair Airlines]]: [[Basilej]], [[Curych]], [[Stuttgart]] (sezónní)
* [[Condor]]: [[Düsseldorf]] (sezónní), [[Hamburg]] (sezónní), [[Mnichov]] (sezónní), [[Stuttgart]] (sezónní)
* [[Corendon Airlines]]: [[Kolín nad Rýnem]]/[[Bonn]]
* [[easyJet]]: [[Amsterdam]], [[Basilej]], [[Berlín]], [[Ženeva]], [[Milán]].
* [[Edelweiss Air]]: [[Curych]]
* [[Eurowings]]: [[Düsseldorf]], [[Frankfurt]], [[Hamburg]], [[Hannover]], [[Mnichov]], [[Stuttgart]]
* [[GP Aviation]]: (vše sezónní): [[Basilej]], [[Berlín]], [[Burgas]], [[Düsseldorf]], [[Halmstad]], [[Hamburk]], [[Hannover]], [[Lublaň]], [[Lucemburk]], [[Memmingen]], [[Mnichov]], [[Münster]], [[Norimberk]], [[Stuttgart]], [[Växjö]].
* [[Norwegian Air Shuttle]]: [[Oslo]], sezónní: [[Kodaň]], [[Göteborg]], [[Helsinki]], [[Stockholm]]
* [[Pegasus Airlines]]: [[Istanbul]], [[Antalya]] (sezónní)
* [[Scandinavian Airlines]]: [[Kodaň]], [[Oslo]], [[Stockholm]] (vše sezónní)
* [[SunExpress]]: [[Antalya]], [[Izmir]].
* [[Swiss International Air Lines]]: [[Ženeva]]
* [[Trade Air]]: [[Basilej]], [[Brémy]], [[Dortmund]], [[Göteborg]], [[Hahn]], [[Helsinki]], [[Malmö]], [[Memmingen]], [[Mnichov]], [[Norimberk]], [[Paderborn]], [[Stuttgart]].
* [[TUI fly Belgium]]: [[Brusel]]
* [[Turkish Airlines]]: [[Istanbul]]
* [[Wizz Air]]: [[Dortmund]], Londýn–[[Luton]], [[Memmingen]], [[Milán]], [[Vídeň]]

Výběr destinací leteckých dopravců ovlivňují především potřeby místní diaspory, která žije v [[Západní Evropa|Západní Evropě]] a na nějakou dobu se vrací pravidelně do [[Kosovo|Kosova]].<ref name="FIA-103">{{Citace sborníku
| příjmení = Abdullahu
| jméno = Lorik
| příjmení2 = Reshidi
| jméno2 = Nail
| titul = FACTORS IMPACTING AIRPORT PERFORMANCE: THE CASE OF PRISHTINA AND TIRANA
| sborník = EKONOMIKA
| odkaz na sborník =
| vydavatel =
| odkaz na vydavatele =
| místo =
| rok vydání = 2018
| strany = 103
| jazyk = en
}}</ref> Potřeby z hlediska turistiky nebo obchodu jsou tímto upozaděny. Největší počet pasežérů statisticky cestuje z/do [[Švýcarsko|Švýcarska]], [[Německo|Německa]] a v menší míře i do [[Turecko|Turecka]].<ref name="stat">[https://caa.rks-gov.net/wp-content/uploads/2024/01/Statistikat-e-perpunuara-2023-15012024-1.pdf]</ref> Dále někteří z nich pokračují do [[USA]].

== Incidenty a nehody ==

S výjimkou situace, ke které došlo v roce [[1999]] s [[Rusko|ruskými]] vojáky, došlo v blízkosti letiště k dvěma leteckým nehodám:

* Dne [[12. listopad]]u [[1999]] let společnosti [[Si Fly Flight]] č. 3275 z [[Řím|Říma]] havaroval v blízkosti prištinského letiště, při čemž zahynulo všech 24 cestujících.
* Dne [[19. ledna]] [[2006]] let slovenských vzdušných sil vypravený z prištinského letiště havaroval na maďarském území. Jednalo se o letoun [[Antonov An-24]].
* Dne [[12. května]] [[2015]] zde došlo k havárii helikoptéry mezinárodní mise. Jeden člověk byl zraněn a provoz na letišti byl v tu chvíli přerušen.<ref name="balkaninsight.com-02">{{Citace elektronického periodika
| titul = EU Helicopter Crashes at Pristina Airport
| periodikum = Balkan Insight
| url = https://balkaninsight.com/2015/05/12/eulex-helicopter-crashes-at-pristina-airport/
| jazyk = en
| datum přístupu = 2024-08-06
}}</ref>

== Reference ==

{{Překlad|hu|Priština nemzetközi repülőtér|23743785|sr|Аеродром Приштина|27804366}}
<references/>


== Externí odkazy ==
== Externí odkazy ==

* {{Commonscat}}
* {{Commonscat}}
* [http://www.airportpristina.com Webové stránky prištinského letiště]
* [http://www.airportpristina.com Webové stránky prištinského letiště]

Verze z 6. 8. 2024, 17:17

Mezinárodní letiště Priština
Aeroporti Ndërkombëtar i Prishtinës
Међународни аеродром Приштина
Společnost British Airways na letišti v Prištině
Společnost British Airways na letišti v Prištině
Základní informace
StátKosovoKosovo Kosovo
Nejbližší městoPriština (15 km)
Typ letištěmezinárodní veřejné civilní
ProvozovatelPrishtina International Airport J.S.C.
Otevření1965
Kód letiště ICAOBKPR
Kód letiště IATAPRN
Souřadnice42°34′22″ s. š., 21°2′9″ v. d.
Map
Nadmořská výška1 789 ft / 545 m
Statistika (2008)
Cestujících1 130 639
Pohybů4 928
Vzletové a přistávací dráhy
  • 17/35 – beton, 2501×45 m
Odkazy
WebOficiální web
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mezinárodní letiště Priština (IATA: PRN, ICAO: BKPR) (albánsky Aeroporti Ndërkombëtar i Prishtinës "Adem Jashari"; srbsky Међународни аеродром Приштина) je hlavní letiště pro Kosovo a Prištinu. Vzhledem k tomu, že Letiště Đakovica není dlouhodobě provozováno je tak jediným pro pravidlenou osobní dopravu na území Kosova.

Poloha

Letiště se nachází 15 km jihozápadně od Prištiny v blízkosti obce Slatina (Malá a Velká Slatina – Sllatinë e Vogël/Sllatinë e Madh) a silnice, která spojuje Prištinu s Pećí. Nedaleko od letiště leží také pevnost Ariljača a povrchový důl Magura. Vybudováno bylo v rovinaté krajině okraje Kosova pole nedaleko říčky Sitnica.

Využití

Prištinské letiště za rok odbaví několik milionů cestujících. Trend je dlouhodobě rostoucí. Vývoj počtu cestujících je uveden níže:

Rok Cestující Růst
2004 910797 9,1 %
2005 930346 2,1 %
2006 882731 5,1 %
2007 990259 12,2 %
2008 1130639 14,2 %
2009 1191978 5,4 %
2010 1305532 9,5 %
2011 1422302 8,9 %
2012 1527134 7,4 %
2013 1628678 6,6 %
2014 1404775 13,7 %
2015 1549198 10,3 %
2016 1744202 12,6 %
2017 1885136 8,0 %
2018 2161874 14,7 %
2019 2373698 9,6 %
2020 1102091 53,4 %
2021 2180809 97 %
2022 2994560 37,3 %
2023 3424883 14,3 %

V roce 2023 přivítalo letiště třímiliontého cestujícího.[1] Za leden a únor 2024 počet cestujících dosáhl půl milionu.[2]

Z letiště je ročně odbaveno cca 1 milion tun nákladu na nákladních letech.[3]

Zázemí

Letiště splňuje všechna očekávání i normy v mezinárodní letecké dopravě. Nachází se zde například také duty-free shop. Letiště má vlastní restauraci a tři bary, dále potom i letištní salonek pro business class cestující. K areálu přiléhá parkoviště s kapacitou 1750 vozidel. Má jediný terminál, který slouží pro přílety i odlety.

Délka hlavní runwaye činí 2500 metrů, je zde kromě toho i spoustu dalších pojezdových drah, dále opravárenských objektů, obytných budov a hangárů. Letiště dokáže odbavit všechny typy moderních letadel.[zdroj?] Příjmy prištinského letiště v roce 2008 činily 25 milionů eur.

S letištěm spolupracuje 35 leteckých společností a letadla jsou vypravována do 30 různých destinací.

Na letišti rovněž sídlí kosovská agentura pro civilní letectví ASHNA.

Nedaleko se nachází také Slatina Air Base. Je v pravomoci Vlády Kosova (dříve patřilo Jugoslávii, resp. do jejího rozpadu, po vyhlášení nezávislosti Kosova jej převzala místní vláda.[4]) a je hlavním pro leteckou dopravu do Kosova.

Historie

Letištní terminál v roce 2010.
Pasová kontrola.
Nový letištní terminál.
Interiér letiště.
Noční pohled na nový terminál letiště.

Letiště bylo otevřeno v roce 1965[5], a to jako rozšíření původního vojenského pro civilní účely. Priština byla posledním regionálním centrem, které nemělo vlastní vzdušný přístav. Dislokovány zde byly formace Jugoslávského letectva. V 80. letech 20. století bylo letiště zapojeno do vnitrostátní sítě letů [[|Jat Airways|JAT]] (srbochorvatsky Jugoslovenski aerotransport) a vypravovány byly odsud spoje do Bělehradu[6] a Záhřebu. V roce 1985 bylo upraveno tak, aby jeho provoz odpovídal standardům ICAO. Další modernizací prošlo o deset let později.[5]

V průběhu roku 1990 začalo provozovat mezinárodní lety především do Německa a Švýcarska. Letiště mělo původně tři runwaye, společně s vojenským letištěm Slatina. Ve své současné podobě má runway jedinou, orientovanou severo-jižním směrem.

V 90. letech 20. století byl civilní provoz přerušen a letiště bylo využíváno pro potřeby Jugoslávské armády. Bylo tomu tak v roce 1993[7], a potom od března 1999 za kosovské války. Výhradní vojenské využití letiště probíhalo do října téhož roku.

Během bombardování Jugoslávie bylo letiště cílem.[8] Bylo uskutečněno celkem deset vzdušných úderů pomocí letounů F-15. První z nich se odehrál dne 22. dubna 1999. Letouny jugoslávského letectva, které však byly umístěny v raženém tunelu, nebyly poškozeny.

Těsně po skončení války v Kosovu bylo letiště místem krátké konfrontace mezi jednotkami KFOR z řad NATO a příslušníky ruských ozbrojených sil.[9]

Po válce začalo letiště provoz se 45 zaměstnanci. Terminál pro cestující byl v roce 2002 renovován a rozšířen. V roce 2006 získalo ocenění jako Nejlepší letiště roku. V roce 2007 ním prošlo 990 259 cestujících. Při své rekonstrukci bylo přestavěno podle environmentálních norem Evropské unie.[10]

V roce 2010 bylo letiště zprivatizováno. Vlastníkem se stal Limak Holding-Aeroport de Lyon, který jej má na základě smlouvy provozovat 20 let.[5] Holding tvoří z 90 % turecký kapitál společnosti LIMAK a z 10 % francouzské Aeroport de Lyon.[5] Podle koncese mělo být modernizováno a vystavěna nová odbavovací hala.[11] Předpokládán byl souvislý růst počtu cestujících na letišti. Podle původního požadavku vznikl nový terminál, který byl předán do užívání v listopadu 2013. Jeho výstavba stála 130 milionů eur.[12] Původní terminál, který stojí na severním okraji dnešního letiště, přestal být využíván. V roce 2010 bylo pojmenováno po Ademu Jasharim. Toto rozhodnutí vyvolalo jistou míru kritiky v regionu[13], neboť Jashari je považován za kontroverzní postavu kosovských dějin. V témže roce také předáno z hlediska bezpečnosti kosovské policii od jednotek KFOR.

Liberalizace letecké dopravy a privatizace letiště umožnily snížení nákladů na jeho provoz, což přispělo k většímu provozu.[14]

Vzhledem k mezinárodnímu sporu o status Kosova, resp. skutečnosti, že Srbsko existenci republiky Kosovo neustává, jsou lety z Prištiny vypravovány přes vzdušný prostor všech dalších států (Černé Hory, Albánie a Severní Makedonie).[15] Srbské řízení letového prostoru odmítá odbavovat lety, které směřují do Prištiny a odlétají z Prištiny. Provoz nad letištěm není předmětem kontroly letového provozu Srbska. Tato skutečnost přibližně o 30 minut prodlužuje délku trvání letů především ze zemí severně od Kosova. Do roku 2023 nebyl možný ani přílet z černohorského vzdušného prostoru.[16]

Letiště v druhé dekádě 21. století sloužilo jako druhotná základna pro slovinské aerolinky Adria Airways. Jako jednu ze svých základen ho využívají i aerolinie Eurowings.

V souvislosti s propadem letecké dopravy během pandemie COVID-19 se letiště zařadilo v roce 2021 náhlým růstem počtu cestujících na jaře 2021 mezi nejživější na území bývalé Jugoslávie.[17]

Roku 2023 začalo letiště umožňovat samoobslužné odbavování.[18]

V roce 2024 bylo modernizováno, uskutečnily se stavební práce v hodnotě tří milionů eur.[19] Bylo rozšířeno vrchní patro a celková kapacita se zvýší na 12 gatů. Správa letiště předpokládá, že v témže roce odbaví více než 4 miliony lidí.[19]

Návazná doprava

Letiště je přístupné po silnici od uvedené silniční komunikace, která směřuje z Prištiny do Peći (E 851). Zavedena je sem veřejná autobusová doprava z města, a to linka 1A.[20]

Vláda Kosova ve spolupráci s Evropskou unií vyjádřila zájem realizovat železniční spojení na letiště; toto má být financováno prostřednictvím evropských fondů.[21][22]

Aerolinie

Letiště obsluhují následující letecké společnosti:[zdroj?]

Výběr destinací leteckých dopravců ovlivňují především potřeby místní diaspory, která žije v Západní Evropě a na nějakou dobu se vrací pravidelně do Kosova.[23] Potřeby z hlediska turistiky nebo obchodu jsou tímto upozaděny. Největší počet pasežérů statisticky cestuje z/do Švýcarska, Německa a v menší míře i do Turecka.[3] Dále někteří z nich pokračují do USA.

Incidenty a nehody

S výjimkou situace, ke které došlo v roce 1999 s ruskými vojáky, došlo v blízkosti letiště k dvěma leteckým nehodám:

  • Dne 12. listopadu 1999 let společnosti Si Fly Flight č. 3275 z Říma havaroval v blízkosti prištinského letiště, při čemž zahynulo všech 24 cestujících.
  • Dne 19. ledna 2006 let slovenských vzdušných sil vypravený z prištinského letiště havaroval na maďarském území. Jednalo se o letoun Antonov An-24.
  • Dne 12. května 2015 zde došlo k havárii helikoptéry mezinárodní mise. Jeden člověk byl zraněn a provoz na letišti byl v tu chvíli přerušen.[24]

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Priština nemzetközi repülőtér na maďarské Wikipedii a Аеродром Приштина na srbské Wikipedii.

  1. ↑ Pristina Airport handles three-millionth passenger. EX YU Aviation [online]. [cit. 2024-08-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ Rritet numri i udhëtarëve në ANP, 500 mijë vetëm gjatë periudhës janar - shkurt. Koha Ditore [online]. [cit. 2024-08-06]. Dostupné online. (srbsky) 
  3. ↑ a b [1]
  4. ↑ Šta spada u imovinu SFRJ koju Kosovo prisvaja?. nezavisne.com [online]. [cit. 2024-08-06]. Dostupné online. (srbsky) 
  5. ↑ a b c d EJUPI, Bujar; ABDIXHIKU, Lumir; HASHANI, Alban; VOKRRI, Visar. Airport consession. Priština: RIINVEST INSTITUTE, 2015. S. 8. (anglicky) 
  6. ↑ UKJAJ, Nikola. Kosovo – turistički vodič. Priština: Turistički savez Kosova, 1973. S. 23. (srbština) 
  7. ↑ VICKERS, Miranda. Between Serb and Albanian: A History of Kosovo. London: Columbia University Press New York, 1998. Dostupné online. ISBN 0-231-11383-8. S. 273. (angličtina) 
  8. ↑ LAMBETH, Benjamin S. Nato's Air War for Kosovo. Santa Monica: RAND, 2001. S. 29. (anglicky) 
  9. ↑ Singer James Blunt 'prevented World War III'. BBC [online]. [cit. 2024-08-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ↑ ABDULLAHU, Lorik; RESHIDI, Nail. FACTORS IMPACTING AIRPORT PERFORMANCE: THE CASE OF PRISHTINA AND TIRANA. In: EKONOMIKA. [s.l.]: [s.n.], 2018. S. 98. (anglicky)
  11. ↑ Aerodrom Priština dat na koncesiju. b92 [online]. [cit. 2024-08-06]. Dostupné online. (srbsky) 
  12. ↑ EJUPI, Bujar; ABDIXHIKU, Lumir; HASHANI, Alban; VOKRRI, Visar. Airport consession. Priština: RIINVEST INSTITUTE, 2015. S. 9. (anglicky) 
  13. ↑ COLLAKU, Petrit. Kosovo Airport To Bear Name Of KLA Fighter. Balkan Insight [online]. [cit. 2024-08-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. ↑ ABDULLAHU, Lorik; RESHIDI, Nail. FACTORS IMPACTING AIRPORT PERFORMANCE: THE CASE OF PRISHTINA AND TIRANA. In: EKONOMIKA. [s.l.]: [s.n.], 2018. S. 92. (anglicky)
  15. ↑ ABDULLAHU, Lorik; RESHIDI, Nail. FACTORS IMPACTING AIRPORT PERFORMANCE: THE CASE OF PRISHTINA AND TIRANA. In: EKONOMIKA. [s.l.]: [s.n.], 2018. S. 96. (anglicky)
  16. ↑ Otvara se nebo između Kosova i Crne Gore, skraćuje se vreme leta. RTKlive [online]. [cit. 2024-08-06]. Dostupné online. (srbsky) 
  17. ↑ Aerodrom u Prištini prvi put najprometniji u regionu, bolji čak i od nekih u evropskim metropolama. klix.ba [online]. [cit. 2024-08-06]. Dostupné online. (bosensky) 
  18. ↑ Pristina Airport moves passenger processing solutions to the cloud with Amadeus. Passenger Terminal Today [online]. [cit. 2024-08-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  19. ↑ a b Pristina Airport terminal expansion nears completion. EX YU Aviation [online]. [cit. 2024-08-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  20. ↑ Seznam linek (albánsky)
  21. ↑ Aljiu: Gradi se železnička linija Priština – Aerodrom Adem Jašari. RTK Live [online]. [cit. 2024-08-05]. Dostupné online. (srbsky) 
  22. ↑ Pristna Airport to get city rail link. EX YU Aviation [online]. [cit. 2024-08-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  23. ↑ ABDULLAHU, Lorik; RESHIDI, Nail. FACTORS IMPACTING AIRPORT PERFORMANCE: THE CASE OF PRISHTINA AND TIRANA. In: EKONOMIKA. [s.l.]: [s.n.], 2018. S. 103. (anglicky)
  24. ↑ EU Helicopter Crashes at Pristina Airport. Balkan Insight [online]. [cit. 2024-08-06]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Letiště_Priština&oldid=24147596“