Wikipedista:Lukáš Nekolný/Pískoviště: Porovnání verzí
značka: editace z Vizuálního editoru |
značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 34: | Řádek 34: | ||
}}</ref> |
}}</ref> |
||
Výraz hlavního průčelí objektu je založen na spolupůsobení fasády středního nižšího horizontálního křídla členěného vertikálními pásy oken a převýšených vertikálních štítů křídel s nečleněnými fasádami otevřenými pouze vstupy se schodišti, subtilními markýzami a původně i reliéfy sokolů pod korunními římsami. V architektuře stavby se uplatnily |
Výraz hlavního průčelí objektu je založen na spolupůsobení fasády středního nižšího horizontálního křídla členěného vertikálními pásy oken a převýšených vertikálních štítů křídel s nečleněnými fasádami otevřenými pouze vstupy se schodišti, subtilními markýzami a původně i reliéfy sokolů pod korunními římsami. V architektuře stavby se uplatnily neonové reklamní nápisy a barevné omítky ve dvou hrubostech.<ref name=":60" /><ref name=":61">{{Citace elektronického periodika |
||
| titul = Filharmonie Hradec Králové - Architektonické památky - Městská architektura - Česká republika - Královéhradecký kraj |
|||
| periodikum = www.historickasidla.cz |
|||
| url = https://www.historickasidla.cz/redakce/index.php?xuser=&lanG=&dr=2752 |
|||
| datum přístupu = 2024-09-10 |
|||
}}</ref> |
|||
Multifunkční budova sokolovny zahrnovala dva sály tělocvičen, restauraci a kinosál, devět hostinských pokojů a dvě spolkové noclehárny. V horních patrech se navíc nacházela výborovna, čítárna a zkušební síň pro sokolskou filharmonii. Zajímavými prvky objektu jsou vstupy v umělém kameni se zabudovanými výkladními skříněmi, harmonická linie zábradlí bočních schodišť, dešťové svody severního křídla a působivý trámový strop ve vstupním prostoru.<ref name=":60" /> |
Multifunkční budova sokolovny zahrnovala dva sály tělocvičen, restauraci a kinosál, devět hostinských pokojů a dvě spolkové noclehárny. V horních patrech se navíc nacházela výborovna, čítárna a zkušební síň pro sokolskou filharmonii. Zajímavými prvky objektu jsou vstupy v umělém kameni se zabudovanými výkladními skříněmi, harmonická linie zábradlí bočních schodišť, dešťové svody severního křídla a působivý trámový strop ve vstupním prostoru.<ref name=":60" /> |
||
Řádek 40: | Řádek 45: | ||
(tyto dva odstavce ještě upravit, doplnit) |
(tyto dva odstavce ještě upravit, doplnit) |
||
=== Kino === |
|||
⚫ | |||
Součástí komplexu sokolovny byla i budova kina, která se skládala ze sálu s galerií (778 sedadel), předsálí s šatnami, cukrárny a kuřárny. Hudební doprovod promítaných filmů zajišťoval velký orchestr. Během okupace byla sokolovna konfiskována a původní Grand-bio Sokol bylo přejmenováno na Kino Elektra. Později došlo k další změně názvu na kino Oko, jež poskytovalo zázemí pro orchestr a estrádní divadlo Reflektor. Činnost kina byla ukončena na počátku 90. let 20. století. Od roku 1991 v budově sídlí [[Filharmonie Hradec Králové]] navazující na odkaz původní Sokolské filharmonie. V letech 2004–2005 byl původní sál přestavěn podle projektu arch. Alexandra Wagnera.<ref name=":61" /> |
|||
{{Podrobně|Budova Filharmonie Hradec Králové}} |
|||
⚫ | |||
'''Budova filharmonie v Hradci Králové''' je stavba na [[Eliščino nábřeží|Eliščině nábřeží]], která vznikla v letech 1929'''–'''1930 jako součást [[Sokolovna v Hradci Králové|Sokolovny]] podle návrhu architekta [[Milan Babuška|Milana Babušky]]. Původně sloužil sál filharmonie jako kino Oko, později byl upraven pro účinkování hudebníků. V roce 2005 došlo k zásadní rekonstrukci budovy a byly zde vybudovány nové varhany.<ref>{{Citace elektronického periodika |
'''Budova filharmonie v Hradci Králové''' je stavba na [[Eliščino nábřeží|Eliščině nábřeží]], která vznikla v letech 1929'''–'''1930 jako součást [[Sokolovna v Hradci Králové|Sokolovny]] podle návrhu architekta [[Milan Babuška|Milana Babušky]]. Původně sloužil sál filharmonie jako kino Oko, později byl upraven pro účinkování hudebníků. V roce 2005 došlo k zásadní rekonstrukci budovy a byly zde vybudovány nové varhany.<ref>{{Citace elektronického periodika |
||
| titul = Filharmonie Hradec Králové |
| titul = Filharmonie Hradec Králové |
||
Řádek 108: | Řádek 117: | ||
=== Varhany === |
=== Varhany === |
||
Součástí prestiže sálu se |
Součástí prestiže sálu se měly stát varhany s 61 rejstříky, 3 777 píšťalami a španělskými trumpetami a s pohyblivým stolem. Pro Filharmonii Hradec Králové je nechal zhotovit Nadační fond kulturního dědictví českých a moravských varhan Prostějov. Na jejich vzniku se podílel varhanář Vladimír Grygar a odbornými konzultacemi přispěl i významný český [[Organologie (nauka o varhanách)|organolog]] prof. [[Václav Uhlíř]]. Celkové náklady na pořízení varhan se v roce 2007 odhadovaly kolem 18 milionů Kč.<ref name=":41" /> |
||
==== Základní údaje ==== |
|||
* Počet znějících rejstříků: 54 |
|||
* Počet píšťal: 3 481 |
|||
* Délka největší píšťaly: 560 cm |
|||
* Délka nejmenší píšťaly: 2 cm<ref name=":62">{{Citace elektronického periodika |
|||
| titul = Varhany {{!}} Filharmonie Hradec Králové |
|||
| periodikum = www.fhk.cz |
|||
| url = https://www.fhk.cz/134/Varhany/ |
|||
| datum přístupu = 2024-09-10 |
|||
}}</ref> |
|||
Inaugurační koncert varhan proběhl v roce 2018.<ref name=":62" /> |
|||
== Commons - poznámky == |
== Commons - poznámky == |
Verze z 10. 9. 2024, 21:46
Cassandra
https://cassandra.wikimedia.cz/muzeumhk
Sbírka MVČ
Sokolovna v Hradci Králové
Projekt: 1928
Realizace: 1928–1930
Architekt: Milan Babuška[1]
Stavitelé: Capoušek & Šandera, Josef Trnka[1]
Stavebník: TJ Sokol Hradec Králové[1]
Hlavní budova je trojkřídlá s půdorysem písmene H. Na ni na severu navazuje nižší hmota se sedlovou střechou původního kina, později přestavěného na budovu filharmonie.[2]
Výraz hlavního průčelí objektu je založen na spolupůsobení fasády středního nižšího horizontálního křídla členěného vertikálními pásy oken a převýšených vertikálních štítů křídel s nečleněnými fasádami otevřenými pouze vstupy se schodišti, subtilními markýzami a původně i reliéfy sokolů pod korunními římsami. V architektuře stavby se uplatnily neonové reklamní nápisy a barevné omítky ve dvou hrubostech.[2][3]
Multifunkční budova sokolovny zahrnovala dva sály tělocvičen, restauraci a kinosál, devět hostinských pokojů a dvě spolkové noclehárny. V horních patrech se navíc nacházela výborovna, čítárna a zkušební síň pro sokolskou filharmonii. Zajímavými prvky objektu jsou vstupy v umělém kameni se zabudovanými výkladními skříněmi, harmonická linie zábradlí bočních schodišť, dešťové svody severního křídla a působivý trámový strop ve vstupním prostoru.[2]
(tyto dva odstavce ještě upravit, doplnit)
Kino
Součástí komplexu sokolovny byla i budova kina, která se skládala ze sálu s galerií (778 sedadel), předsálí s šatnami, cukrárny a kuřárny. Hudební doprovod promítaných filmů zajišťoval velký orchestr. Během okupace byla sokolovna konfiskována a původní Grand-bio Sokol bylo přejmenováno na Kino Elektra. Později došlo k další změně názvu na kino Oko, jež poskytovalo zázemí pro orchestr a estrádní divadlo Reflektor. Činnost kina byla ukončena na počátku 90. let 20. století. Od roku 1991 v budově sídlí Filharmonie Hradec Králové navazující na odkaz původní Sokolské filharmonie. V letech 2004–2005 byl původní sál přestavěn podle projektu arch. Alexandra Wagnera.[3]
Budova Filharmonie Hradec Králové
Budova filharmonie v Hradci Králové je stavba na Eliščině nábřeží, která vznikla v letech 1929–1930 jako součást Sokolovny podle návrhu architekta Milana Babušky. Původně sloužil sál filharmonie jako kino Oko, později byl upraven pro účinkování hudebníků. V roce 2005 došlo k zásadní rekonstrukci budovy a byly zde vybudovány nové varhany.[4][5] Stavba se dostala do finále soutěže Stavba roku 2006.[6]
Rekonstrukce (2005)
Začátek realizace: 5. 4. 2004
Konec realizace: 30. 9. 2005
Náklady na realizaci: cca 120 mil. vč. DPH
Budova sálu Filharmonie sloužila původně jako kino, ale později došlo k několika úpravám. Vznikla přístavba zázemí pro účinkující instrumentalisty a další dílčí změny v původní budově (pódium, kabiny zvukové a světelné techniky, doplnění divadelní techniky). Sedadla určená pro sledování filmového plátna byla pro hudební představení nevhodně umístěna, sál měl nedostačující akustiku a nevyhovoval ani z hlediska kapacity. Z toho důvodu se Statutární město Hradec Králové jakožto majitel budovy rozhodlo pro kompletní rekonstrukci.[6]
První zmínky o přestavbě budovy pocházejí z roku 1994. Vlastní rekonstrukce začala v roce 2004. Autorem projektu rekonstrukce je Ing. arch. Alexandr Wagner. Generálním dodavatelem stavby se stala společnost VCES, a. s.[6]
Projektová příprava proběhla ve dvou etapách. Podle projektu z let 2001–2002 měly být obvodové zdi hlediště a jeviště zachovány, zvýšeny a obestavěny přilehlými přísálími, která by spojovala lóže, nově vložené po stranách hlediště. Na počátku roku 2004 však vypracoval ing. arch. Wagner z vlastní iniciativy variantu, která pojala celou rekonstrukci dispozičně a prostorově více velkoryse. Město tuto změnu akceptovalo a následně projektová příprava začala nanovo, a to už v době, kdy běžely stavební práce.[6]
Rekonstrukce proběhla ve třech částech.
Nejprve došlo k demolici objektu původního kinosálu a části přístavby, která se sálem bezprostředně staticky souvisela. Odbourány byly i původní základy, zůstala pouze vstupní hala a balkón. Hlediště i jeviště tak mohlo být rozšířeno o tři metry, hrana forbíny se posunula více do hlediště, zvětšen byl portál. Nový návrh počítal s možností instalace varhanního stroje po stranách sálu.[6]
Vzniklá koncertní hala disponuje kapacitou 624 diváků, z toho dole v sále je k dispozici 333 sedadel, zbylá místa jsou na balkónech. Hlavní balkón je umístěn tradičně kolmo k jeho ose sálu, 16 menších balkónů se nachází ve dvou řadách nad sebou po bocích sálu. Přísálí je situováno do lehké ocelové konstrukce s průhlednou prosklenou fasádou a slouží současně jako hlavní přístupová cesta k balkónům. Samotný sál s jevištěm tvoří železobetonová skořepina o tloušťce pouhých 20 cm, ale celkové výšce stěny až 17 m. Naopak nejhlubší místo nové budovy je 2,5 m pod hladinou spodní vody s kontrolním systémem dvojité fóliové hydroizolace.[6]
Další část rekonstrukce tvořila přestavba objektu, který je nedílnou součástí přilehlé budovy TJ Sokol z roku 1930. Původní mohutné nosné zdi v suterénu nahradily lehké ocelové konstrukce a v nově vzniklých prostorách bylo umístěno občerstvení. Proměnou prošla i stará vstupní hala.[6]
Třetí část rekonstrukce se týkala zázemí filharmoniků, které bylo vybudováno v roce 1972 jako přístavba tehdejší filharmonie. Zde byly obnoveny technické rozvody, omítky i konstrukce podlah.[6]
Sál
Hlavní prostorou je sál o kapacitě 543 míst[7], který dosahuje z hlediska akustiky úrovně předních evropských koncertních síní. Je koncipován pro operní, činoherní, baletní, operetní či muzikálová představení s možností využití moderní osvětlovací a projekční techniky.[6]
Návrh a realizaci akustiky sálu prováděla firma SONING Praha. Hodnocení akustiky je B+.[8]
V roce 2023 došlo k rekonstrukce dřevěné jevištní podlahy.[9]
Varhany
Součástí prestiže sálu se měly stát varhany s 61 rejstříky, 3 777 píšťalami a španělskými trumpetami a s pohyblivým stolem. Pro Filharmonii Hradec Králové je nechal zhotovit Nadační fond kulturního dědictví českých a moravských varhan Prostějov. Na jejich vzniku se podílel varhanář Vladimír Grygar a odbornými konzultacemi přispěl i významný český organolog prof. Václav Uhlíř. Celkové náklady na pořízení varhan se v roce 2007 odhadovaly kolem 18 milionů Kč.[6]
Základní údaje
- Počet znějících rejstříků: 54
- Počet píšťal: 3 481
- Délka největší píšťaly: 560 cm
- Délka nejmenší píšťaly: 2 cm[10]
Inaugurační koncert varhan proběhl v roce 2018.[10]
Commons - poznámky
Uveďte autora: UNESCO https://commons.wikimedia.org/w/index.php?title=File:Peace,_Paris_-_UNESCO_-_PHOTO0000004932_0001.tiff&action=edit§ion=1
Kdo je kdo
TŘEŠTÍK, Michael. Kdo je kdo v České republice na přelomu 20. století: 5000 biografických hesel nejvýznamnějších osobností. Praha: Agentura Kdo je kdo, 1998. ISBN 80-902586-0-3. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:39906950-ec6e-11e3-b72e-005056827e52
Wikiprojekt
mustr
Wikipedie:WikiProjekt GLAM/Státní oblastní archiv v Praze
Obecní dům (Hradec Králové)
Obecní dům, Eliščino nábřeží 626 (Q65613386)
https://kam.hradcekralove.cz/objekt/27-obecni-dum
Seznam pomníků obětem první světové války v Hradci Králové
Kategorie:Pomníky a památníky v Hradci Králové
Kategorie:Pomníky a památníky první světové války v Královéhradeckém kraji
Pasport uměleckých děl v HK
--
Pomník padlým občanům Věkoš v první světové válce (Q66220890)
Pomník padlým v první světové válce v Pouchově (Q66220997)
už existuje jako Pomník padlým v 1. světové válce (Q30275895)
Pomník padlých ve světových válkách na třídě SNP v Hradci Králové (Q66221078)
Pomník padlých ve světových válkách na třídě SNP v Hradci Králové je žulový pomník, který se nachází přibližně 100 metrů jihozápadně od vlakové stanice Hradec Králové – Slezské Předměstí.[11] Pomník byl odhalen v roce 1970.[12]
Nápis[13]:
POLOŽILI SVÉ ŽIVOTY ZA LEPŠÍ SVĚT1914 – 1918 VÁCLAV ALOUNEK, ALOIS HAVLÍK ALOIS HAVLAS, JAN HOLEČEK, JAN JUKL EMANUEL MATĚJČEK, KAREL NOVÁK FRANTIŠEK PULTAR, JOSEF ŘEHÁK JOSEF STŘEMCHA
1939 – 1945 POR. JIŘÍ ARNOŠT, VÁCLAV ERBAN VLADIMÍR JIRKA, PLK. JOSEF MATOHLÍNA POR. FRANTIŠEK MUNZAR ML., DR. JOSEF NOVÁK MJR. VÁCLAV SNÍTIL, VÁCLAV ŠKALDA
ING. C. IVAN ŠTEFAN, ŠKPT. BENIGNUS ŠTEFAN
Pomník padlým ve světových válkách a obětem nacistického a komunistického teroru u haly TJ Sokol Hradec Králové
Lidé spjatí s HK
https://www.hkcity.cz/slavne-osobnosti-hradce-kralove-narozeni/
https://www.svkhk.cz/Informace/Vyznamna-regionalni-vyroci.aspx
https://knihovna.jicin.cz/regionalni-osobnosti/#AdlaZden%C4%9Bk Jičínsko
Ocenění Královéhradeckého kraje
Královéhradecký kraj uděluje tři ocenění: Řád Královéhradeckého kraje, Medaile Královéhradeckého kraje I. stupně a Medaile Královéhradeckého kraje II. stupně.[14]
Řád Královéhradeckého kraje
Ocenění 2024:
- Miroslav Wajsar – za dlouholetý a systematický rozvoj sociálních služeb v Královéhradeckém kraji
- Dominik Duka – za rozvoj duchovního života a kultury
Medaile Královéhradeckého kraje I. stupně
Ocenění 2024:
- Kamil Kuča – za vědeckou práci a rozvoj vzdělanosti
- Josef Suchár – za rozvoj kvality života v Královéhradeckém kraji
- Radomír Tichý – za celoživotní vědeckou práci a odvahu experimentovat
- Václav Derner – za rozvoj umění v Královéhradeckém kraji
- Aleš Suk – za celoživotní rozvoj sportu a podporu sportovních talentů
- Jiří Hloušek – za celoživotní rozvoj sportu
- Jiří Flousek (in memoriam) – za celoživotní vědeckou práci a ochranu přírody
- Tomáš Dědek – za celoživotní vědeckou a lékařskou práci
- Libor Šnajdr – za celoživotní rozvoj sportu a parasportu
Medaile Královéhradeckého kraje II. stupně
Ocenění 2024:
- Jan Pešek – za celoživotní rozvoj zemědělství
- Jitka Fučíková – za neutuchající vůli pomáhat lidem
- Jiří Pekař – za celoživotní rozvoj sportu
- Alena Naimanová – za obětavou pomoc druhým
- Jana Horáková – za obětavou pomoc druhým
- Ladislav Bartůška – za rozvoj vzdělanosti v Královéhradeckém kraji
- Pavlína Špatenková – za rozvoj tělesné zdatnosti a úsilí o uchování paměti Sokola
- Josef Donát – za rozvoj autosportu v Královéhradeckém kraji
- Jiří Kaloč – za celoživotní přínos umění
Historická lékárna Hradec - muzeum
https://www.ipcgroup.cz/muzeum
Pozn.
Ida - Běloves: http://www.agris.cz/clanek/115795
Almanach lázeňský republiky československé https://www.digitalniknihovna.cz/knav/view/uuid:70f62e17-cc3d-4f63-a381-5e6f7caf82d9?page=uuid:bfda6889-f8fd-4fec-afd7-51a4311252c2&fulltext=velichovky
Lékařská fakulta 50 let https://www.lfhk.cuni.cz/Fakulta/O-fakulte/Historie/historie_50vyroci.aspx/
seznam přednostů klinik: https://www.lfhk.cuni.cz/Fakulta/O-fakulte/Historie/prednostove_web.aspx/
dobové VZ muzea: https://www.digitalniknihovna.cz/svkhk/periodical/uuid:41e91cf9-3aa7-48c2-8966-1655deb723cf
cenná publikace: Hradec Králové v roce 1925
Po stopách hradeckých lvů https://www.hradeckralove.org/prochazka-po-stopach-hradeckych-lvu/d-69812
https://www.hkcity.cz/slavne-osobnosti-hradce-kralove-narozeni/
měšťanské a erbovní rodiny v HK: https://kramerius.svkhk.cz/view/uuid:aeec5a50-7e2c-4fd3-9ad7-a5d8d0a1ed55?page=uuid:d5cdd4f0-995b-11e8-a805-00155d012102&fulltext=cejpova
Solař - info o zaniklých kostelech https://kramerius.svkhk.cz/view/uuid:44970c60-f425-11dd-9488-000d606f5dc6?page=uuid:203db7f0-037b-11de-8bc4-000d606f5dc6
Historie královéhradeckého gymnaziálního školství
Wolfgang Laiml von Dedina
Wolfgang Laiml von Dedina | |
---|---|
Chybí svobodný obrázek. |
Wolfgang Laiml von Dedina (1767 České Budějovice – 26. července 1830 Hradec Králové) byl c. k. polní podmaršálek a velitel královéhradecké vojenské pevnosti.[15][16]
Wolfgang Laiml von Dedina vstoupil do císařské armády v dubnu 1785 jako velitel u pluku č. 10 a dne 9. září 1789 se stal praporčíkem u pěšího pluku č. 56. U tohoto pluku zůstal 28 let a postoupil až do hodnosti generálmajora, do níž byl jmenován 21. ledna 1817. Nyní přišel do Ofenu jako brigadýr, kde zůstal 13 let, načež postoupil do hodnosti polního maršála-poručíka. Během tohoto období se L. zúčastnil 13 tažení proti Turkům a Francouzům, bojoval v bitvách a střetnutích u Mehadie, Ilowa, Bělehradu, Neerwindenu, Louvain, Gurgies, Valenciennes, Maubeuge, Hausen, Regensburgu, Wagramu a Drážďan a obdržel deset zranění. V louvainské aféře se vyznamenal natolik, že mu sedm generálů vydalo osvědčení o statečnosti k žádosti o udělení řádu Marie Terezie. Deset let, včetně pěti tažení, sloužil jako pobočník polního maršála Václava hraběte Colloreda, v této funkci byl často povolán k plnění důležitých úkolů, které přesahovaly sféru jeho pobočníka. Za své zásluhy byl L. povýšen do dědičného rytířského stavu s predikátem Dedina (ten je názvem hory v Srbsku, kam L., tehdy pobočník polního maršála hraběte Colloreda, postupoval s dobrovolníky) Allerhovým rozhodnutím z 21. června 1831.[17]
Jeho dva synové Alexander a Friedrich vstoupili stejně jako on do císařské armády a Alexander byl v roce 1848 plukovníkem a velitelem pěšího pluku č. 25, v roce 1850 generálmajorem a brigadýrem ve 12. armádním sboru v Klausenburgu a později odešel do výslužby v hodnosti polního maršála-poručíka. - Mladší Friedrich se stal v roce 1846 majorem u pěšího pluku č. 29, v roce 1849 podplukovníkem, poté odešel rovněž do výslužby a žil jako plukovník spolu se svým bratrem, polním maršálem-poručíkem Alexandrem, v Bratislavě.
Syn posledně jmenovaného, plukovník Friedrich, známý také jako Friedrich, byl poručíkem 9. jägerského praporu a také adjutantem praporu. Jeho jméno patří mezi hrdiny z Oeversee. Devátý feldjägerský prapor patřil mezi jednotky, které byly přikázány do Šlesvicka-Holštýnska. Dne 6. února po poledni ve tři hodiny se u Oeversee odehrála bitva mezi avantgardní brigádou generálmajora von Nostitze a dánskými pomocnými jednotkami vyslanými z Flensburgu, aby kryly ustupující dánskou armádu. Postupoval devátý feldjägerský prapor s lichtenštejnsko-huzarovskou jednotkou v čele. Nadporučík praporu adjutant Laiml na koni projížděl po hlavní silnici v hustém dešti kulek k čele postupující jägerské útočné kolony a jel před ní. Nejprve byl jeho kůň zraněn a L. s ním padl k zemi, ale okamžitě vyskočil a se šavlí v pěsti vyrazil vpřed; - nyní byl postřelen do nohy; přesto vyrazil vpřed až na okraj zalesněné výšiny. Zde byl v šarvátce s Dány sražen k zemi ranou z pažby pušky; znovu se zvedl, zkropen krví, a s výkřikem: "Ať žije císař! Vpřed!" nezadržitelně útočil vpřed, dokud kulka v hrdinově hrudi neučinila přítrž jeho životu a kariéře. V několika bitevních zprávách, např. v té z "Ambassadoru", 1861, č. 55, je Laiml uveden jako podplukovník. Jde o omyl nebo tiskovou chybu, neboť L. byl podplukovníkem, a protože byl adjutantem praporu, byl na koni.[17]
Rytířský diplom z 23. listopadu 1833 [Ačkoli byl rytířský titul polnímu maršálovi-poručíkovi Wolfgangu L. udělen již Allerh. rozhodnutím z 21. června 1831, diplom byl vydán až 23. listopadu 1833]. - Oesterreichischer Militär-Kalender, vydal Hirtenfeld (Vídeň, malý 8°.) III. ročník (1852), s. 200 - Rheinische Blätter (Unterhaltungsbeiblatt des Mainzer Journals) 1864, č. 41, s. 163 [líčí se hrdinská smrt Friedricha Laimla mladšího]. - Erb. Štít podélně dělený modrou a stříbrnou barvou s lemem stejných, ale střídavých barev. Tato bordura je ke štítu připojena v horním a dolním úhlu, v hlavě štítu a v dolním cípu jedním nýtem, po obou stranách dvěma nýty, rovněž střídavých barev. Ve středu štítu a těsně nad dělením je německý bodný meč hrotem vzhůru, opět stříbrné a modré barvy, podélně zacelený, jílcem otočený k pravé straně. Za ním černý prapor se žlutým vodorovným pruhem, dále žlutá standarta se zlatým lemem a černým vodorovným pruhem; prapor a standarta se žlutým křížem a černým vodorovným pruhem.[17]
Byl pohřben na hřbitově Zámeček v Hradci Králové.[18] Na jeho hrobě je napsáno[19]:
„WOLFGANG LAIML Ritter von DedinaK. K. Feldmarschall-Lieutenant
und Commandant der Festung Königgrätz.
Gestorben den 26. July 1830
im 73. Lebens und 55 Dienst Jahr.“
Výroční ceny města Hradec Králové
Výroční ceny města Hradec Králové jsou ocenění, která město od roku 1993 každoročně uděluje na základě návrhů občanů a institucí osobnostem, které žijí a působí v tomto krajském městě.[20]
Udělováno je několik cen[20]:
- Hradecká múza – výroční cena za významné počiny v oblasti kultury
- Hradecká sportovní cena – výroční cena za významné počiny v oblasti sportu
- Cena primátora města za studentskou tvůrčí práci – výroční cena za výjimečnou studentskou práci
- Hradecké srdce – výroční cena za významné počiny v oblasti sociální, životního prostředí nebo záchrany lidského života
- Primus inter pares – cena za výjimečné, dlouhodobé výsledky v oblasti kultury, vědy, výchovy, sportu, sociální práce, ochrany životního prostředí
- Cena dr. Františka Ulricha – cena za celoživotní dílo kulturního, vědeckého, sportovního nebo společenského významu, které má významný přínos pro město Hradec Králové a přispělo k jeho mimořádné propagaci nejen v Česku, ale i v zahraničí[20]
- Událost roku Hradce Králové – cena za výjimečný čin, investici, projekt, stavbu, výjimečnou událost či akci přínosnou pro město a kvalitu života jeho obyvatel
Možnost podání návrhu
Návrh na udělení výroční ceny může člověk podat do 31. ledna, a to pokud splňuje alespoň jednu z definic:
- fyzická osoba s trvalým bydlištěm v Hradci Králové
- fyzická osoba, které bylo uděleno čestné občanství města
- právnická osoba, která má v Hradci Králové sídlo
Návrh musí obsahovat jméno a adresu navrhovaného (u události roku její název) a zdůvodnění předkládaného návrhu. Návrh obsahuje rovněž kontakt na navrhovatele – jméno, adresu, telefonické spojení a podpis.[20]
Laureáti
Hradecká múza
Hradecká sportovní cena
Cena primátora města za studentskou tvůrčí práci
Hradecké srdce
Primus inter pares
Cena dr. Františka Ulricha
Událost roku Hradce Králové
František Ulrich
Otazníky existují kolem data úmrtí Františka Ulricha. Část zdrojů uvádí datum 17. května 1939, další část potom 18. května 1939. Druhé datum je přitom přejímáno častěji - např.[23][24]
Ulrich byl předsedou Obchodní, živnostenské a průmyslové ústředny a z této pozice výrazně přispěl k rozvoji celých severovýchodních Čech.[25]
--
Seznam čestných občanů města Smiřic
http://www.smirice.eu/lide/lide/cest.htm
Vrchoviny významné osobnosti
https://www.vrchoviny.cz/vyznamne-osobnosti
Seznam čestných občanů města Rychnova nad Kněžnou
Seznam čestných občanů města Rychnova nad Kněžnou je chronologický seznam osobností, které obdržely titul Čestné občanství města Rychnova nad Kněžnou.
Jméno | Udělení | Povolání, popis zásluh |
---|---|---|
Tomáš Garrigue Masaryk(1850–1937) | ?[26] | první prezident Československa |
Ladislav Zemánek (sochař)
Ladislav Zemánek (10. února 1931 Doudleby nad Orlicí – 18. ledna 2004 Doudleby nad Orlicí) byl český sochař, řezbář a restaurátor.[27] Jeho bratrem byl rovněž sochař Miroslav Zemánek.[28]
Život
Zemánek studoval v letech 1945–1948 na Střední uměleckoprůmyslové škole v Praze u Václava Markupa a Františka Kmenta.[27] Poté (1948–1953[27]) pokračoval na Vysoké škole umělecko-průmyslové v ateliéru Karla Dvořáka a Josefa Wagnera. V roce 1967 se na stipendium dostal do Dánska, ale projel i Švédsko, Německo a Norsko (vše ve stejném roce).[27][28]
Aktivně tvořil od počátku 50. let 20. století. Na začátku 60. let vytvářel portrétní plastiky, v nichž volné téma portrétu rozvinul do zjednodušených a monumentalizovaných tvarů. Ve 2. polovině 60. let a na počátku 70. let 20. století se zaměřoval na dekorativní abstraktní plastiky. V 80. letech se zabýval už jen figurální tvorbou.[27] V období druhé poloviny 80. let 20. století se v jeho díle objevily mimo jiné vlivy díla sochaře Otty Gutfreunda.[29] Zároveň byl restaurátorem kamenných plastik.[27]
Dílo
Ve své práci se soustředil na světlo, které hmotné tvary zbavuje tíže. V designování povrchu jeho soch byla spatřována lyrika. Zatímco jiní sochaři se vyjadřovali prostřednictvím torza, tedy fragmentu těla bez hlavy, Zemánek v kameni měkce modeloval hlavy. Jeho Hlavy vypadaly jako valouny, v rozporu s klasickou tradicí neměly krk, ale o to větší jemně tajemná starodávná síla z nich vyzařovala. V Hradci Králové má realizace zejména v areálu nemocnice.[28]
- Žena s mísou hojnosti (Pomona), Hradec Králové – Před budovou hotelu Amber – Černigov u Hlavního nádraží stojí nenápadně ukrytá socha. Hotel byl postaven v letech 1968–75 podle návrhu architekta Jana Zídka. A i když socha bývá datována do roku 1966, osazena musela být spíše až v závěru realizace. Promyšleně velmi zjednodušená stylizace sochy připomíná antické a pravěké sochy žen, tzv. venuše.[28]
- Rudoarmějec, pomník obětem 2. světové války, Masarykovy sady, Jaroměř, 1981[30]
- sousoší Rodina, Pardubice – osazeno 1986 – ve spolupráci se sochaři Stanislavem Malým (1947) a Lubošem Moravcem (1925–2010). Umístění: před kulturním domem na sídlišti Dubina.[29]
- Matka s dítětem, České Meziříčí – 1975 – pískovcová skulptura, parčík před sokolovnou, spoluautor: Antonín Wagner[31]
- Památník spisovatele Karla Poláčka, Rychnov nad Kněžnou, 1967 – Poláškovo náměstí[32]
- Pamětní deska bratří Čapků, Úpice, 1959 – pískovcová pamětní deska na fasádě domu č. p. 265[33]
- Pamětní deska Protidrahotní bouře na Rychnovsku, Rychnov nad Kněžnou, 1972 – na průčelí budovy bývalého okresního hejtmanství, posléze hotelu Rudá hvězda, následné umístění neznámé[34]
- Žena s květinami, Vrchlabí, 1976 – umístění: v blízkosti objektu stávajícího domu s pečovatelskou službou, č. p. 1343[35]
- Pamětní deska s bustou A. Zápotockého, Častolovice, 1973 – původní umístění: na průčelí zámku
- Odpočívající žena , Ústí nad Orlicí, 1982 – umístění: před nákupním střediskem[36]
- Socha dívky před základní školou, Ústí nad Orlicí, 1979[37]
- Skulptura před nemocnicí, Vysoké Mýto, 1966[38]
- Spirála, Pardubice, 1978[39]
- Matka, Pardubice, 1985[40]
- Sedící dívka, Pardubice, 1977 – umístění: u gymnázia Mozartova[41]
- Dvojice, Hradec Králové, 1981–84 – umístění: v areálu Fakultní nemocnice v Hradci Králové, před pavilonem č. 21 (pavilonem Akademika Bedrny)[42]
- Plastika pro ZDŠ Labská II, Hradec Králové, 1975 – novodobé umístění: před Základní školou Bezručova, Hradec Králové, na travnatém ostrůvku ve středu běžeckého (atletického) oválu.[43]
- Jaro, Hradec Králové, 1984 – bronzová socha stojící mladé ženy; umístění: atrium bývalého obchodního domu Hvězda na sídlišti Moravské předměstí.[44]
- Socha u vstupu do cementárny, Prachovice, 1981[45]
Zastoupení ve sbírkách
- Galerie moderního umění v Hradci Králové
- Galerie umění Karlovy Vary
- Herning Højskole
- Muzeum bratří Čapků, Malé Svatoňovice
- Národní galerie Praha
- Regionální muzeum a galerie v Jičíně
- Obrazárna ve Slatině nad Zdobnicí
- Orlická galerie v Rychnově nad Kněžnou
- Východočeská galerie, Pardubice[27]
Doudleby nad Orlicí
doplnit stránku, je příliš stručná
seznam osobností: https://www.doudleby.cz/osobnosti včetně obou Zemánků - doplnit.
Bohumil Kubeček
Bohumil Kubeček byl český architekt působící ve východních Čechách.
Dílo
- základní škola s věží (pův. měšťanská chlapecká škola), Hronov (1903–1904)[46][47][48] – také realizace
- Husův sbor, Hronov (1923–1924)[49]
- rondokubistický obecní činžovní dům čp. 378, Jaroměř (1924)[50][51]
- nájemní dům č. p. 120, Jaroměř (1924–1925)[51]
- vila Josefa Hodka č. p. 391, Jaroměř, Pražské předměstí, Husovo náměstí (1926)[51]
- vila Františka Polického čp. 425, Jaroměř, Pražské předměstí, Pionýrská ul. (1927–1928)[50][51]
- Tyršova sokolovna, Jaroměř (1926–1928)[52][53]
- Husův sbor, Jaroměř (1927–1928)[50][54][53]
- koupaliště, Lázně Velichovky (1935)[55]
Budova Masarykovy základní školy Jaroměř
V přízemních místnostech bylo umístěno městské muzeum, v druhém poschodí byla městská zasedací síň.[56]
https://www.zsostrov.cz/informace/nas-ostruvek/historie/
Novorenesanční budova Masarykovy základní školy (původně chlapecká) se nachází v lokalitě Na ostrově v Masarykových sadech. Se stavbou školy bylo započato v roce 1884 dle projektu architekta Arnošta Jenšovského, dokončena byla v roce 1885. Ve své době škola patřila k nejhonosnějším v severovýchodních Čechách.[57]
Orni Park Jaroměř
Zoopark Česká Skalice
Seznam chovaných zvířat
Toto je seznam chovaných zvířat v červenci 2024.[58]
Savci
- aguti zlatý
- fenek berberský
- kapybara
- klokan parma
- lama alpaka
- lemur kata
- malpa hnědá
- psoun prériový
- serval
- surikata
- tamarín žlutoruký
- velemyš obláčková
- veverka šedobřichá
- ženetka skvrnitá
Ptáci
- tukan obrovský
- arassari zelený
- arassari černokrký
- arassari zlatolící
- turako Livingstonův
- ara ararauna
- hoko žlutolaločný
- hoko žlutozobý
- Hoko proměnlivý
- hoko proměnlivý pruhovaný
- hoko přílbový
- kur srílanský
- ibis rudý
- zoborožec kaferský
- perlička supí
- jeřáb panenský
- ledňák modrokřídlý
- kur domácí Ga doung tao
- kur domácí Španělka
- ledňák obrovský
- puštík bělavý
- puštík brýlatý
- výr bledý
- kondor krocanovitý
- výreček bělolící
- výreček indický
- kulíšek brazilský
- husa tulská
- nandu pampový
Plazi
V srpnu 2024 byl nově k vidění kynkažu, varan žlutoskvrnný a užovka červená.[59]
Farma Wenet
Seznam muzeí a galerií zřizovaných Královéhradeckým krajem
Muzeum a galerie Orlických hor
Název pobočky | Obec | Adresa | Externí odkaz | Kategorie | Klíčová slova | Poznámka |
---|---|---|---|---|---|---|
Muzeum a galerie Orlických hor | Rychnov nad Kněžnou | Oficiální | Muzeum + galerie |
Návštěvnost muzeí v Královéhradeckém kraji
Bohuslav Drahoš
Bohuslav Drahoš (8. listopadu 1894 Vysoké Mýto – ?) byl český úředně autorizovaný civilní inženýr stavební, stavitel a architekt. Byl specialistou na vodohospodářské stavby.[60]
Ve školním roce 1905/1906 začal chodit na Obecné gymnasium ve Vysokém Mýtě.[61] V roce 1913 maturoval na reálce v Kostelci nad Orlicí.[62]
V roce 1929 převzal tehdy významnou stavební firmu Josef Drahoš. Realizoval pozemní, železobetonové, vodní, vodovodní, silniční, železniční a tunelové stavby.[63]
Dílo
- Věžový vodojem, Hradec Králové – Třebeš (1937)[60][64]
- Josef Sodomka, továrna na karoserie, adaptace a přístavba dílny ve dvoře[65][66]
- Vodovod v Albrechticích (1941)[67]
Seznam vyobrazení lvů v Hradci Králové
viz brožura a publikace
Sokolovna v Hradci Králové
Sokolovna v Hradci Králové je stavba na Eliščině nábřeží. podle: Milan Babuška (1929–1930)[68]
Městské divadlo (Jaroměř)
Městské divadlo Jaroměř bylo postaveno v letech 1901–1903 jako víceúčelový Sokolský dům pro tělocvičné a kulturní aktivity místní veřejnosti (neboli Fügnerova sokolovna[69]).[70] Stavba vznikla podle projektu architekta Josefa Podhajského.[71]
Historie
Dlouhodobě se jednalo o jediný velký sál ve městě, a proto se budova stala centrem společenského života. Pro svou činnost zde našly zázemí ochotnické spolky a sál byl dlouhodobě obsazen pro kulturní aktivity – divadla a jeho zkoušky, pro koncerty, kino, přednášky či besedy.[69] Po dokončení stavby Tyršovy sokolovny v roce 1926 byla v budově ukončena tělocvičná činnost a provoz byl věnován ryze kulturním aktivitám.[71]
V 50. letech 20. století byla budova majetkem ZV n. p. JUTA Jaroměř. V té době došlo k přestavbě včetně rekonstrukce interiérů, během nichž byl velký sál upraven výhradně pro divadelní účely. V roce 1991 byla budova navrácena TJ Sokolu Jaroměř.[72]
V létě roku 2000 stavbu zakoupilo město Jaroměř a přistoupilo k postupné rekonstrukci. Její okamžité zahájení si vyžádala zejména povodeň, která v březnu 2000 zatopila všechny suterénní prostory divadla. První etapa rekonstrukce (právě suterénu divadla) proběhla ještě téhož roku. V letech 2002–2003 následovala rozsáhlá rekonstrukce interiérů podle projektu architekta Jaromíra Pizingera. Rekonstrukce fasády byla zahájena v létě 2005.[71][72]
I přes rozsáhlou rekonstrukci si divadlo ponechalo svůj původní starobylý ráz. Právě pro něj a jedinečnou akustiku je sál divadla oblíbený nejen mezi umělci a diváky, ale také mezi televiznímu režiséry či vydavateli hudebních nahrávek.[72]
Budova
Jedná se o volně stojící jednopatrovou reprezentační víceúčelovou budovu vystavěnou na okraji území tzv. Ostrova. Stavba kombinuje prvky secese a novorenesance.[72] Budova vyniká složitým hmotovým členěním se sálem uprostřed. Vzadu s věží se nachází provaziště. Průčelí je romanticky nesymetrické čtyřosé. Před 2. osou je předsazený trojosý pilířový portikus s nápisem DIVADLO na překladu, na nárožích na nízkých pilířích je litinový svícen. Vstupní dveře jsou půlkruhově zaklenuté, v 1. ose v přízemí se nachází segmentově zaklenuté okno se šambránou. V 1. patře jsou obdélná okna s vrchní římsou a štukovým maskaronem.[72]
2. osa – vchod na balkon, půlkruhově zaklenut, ve cviklech se nachází štuková výzdoba, kolem šambrány, nad rovnou římsou vlevo štukový sokol s listy lípy, ve středu na architrávu nápis TUŽME SE, nad římsou na vysoké atice štukový reliéf – na soklu postava sokola s praporem, kolem lipové listy a paprsky, na soklu nápis SOKOL. Nahoře na atice segmentový nástavec. Nad římsou 1. osy atika se středním štítem segmentově zakončeným nad římsou 3. osy věž – 7 os, nad římsou segmentové štíty, cibulová věž, lucerna, makovice. 4. osa – pod oknem 1. patra nápis Z.K.MÍR, nad oknem rovná římsa, nad římsou slepá atika. Pravý bok – 7.p. V přízemí okna segmentově zaklenuta , v 1. patře osa – kolem okna pilastry, nad obdélnými okny kruhová okna s klenáky, nad rovnou římsou reliéf z květin, listů, uprostřed nápis SOKOL. Štít zakončen segmentově. 5.–7. osa – velká okna sálu v 1. patře se středními pilíři, nad římsou segmentově zaklenuta s klenákem, v přízemí boční schodiště k bočnímu vchodu se zábradlím až 2 litinovými svícny, ve stěně 10 menších oken segmentově zaklenutých, nad nimi zábradlí balkonu. Zadní část boku – 7 menších oken, nad boční střechou vystupuje provaziště jeviště a bok zadního balkonu. Levý bok – 6 os, v 1. patře 1.–3. osa členěna stejně jako 2. osa v pravém boku, jen místo nápisu je lyra. 6. osa boční vchod se schodištěm nad 4.–6. osou balkon se zábradlím, v 1. patře okna sálu jako v pravém boku, vzadu 8 menších oken, nad boční střechou provaziště a bok balkonu, zadní průčelí . 3 osy v přízemí, v 1. patře balkon. Střecha – sedlová, volská oka, ražené tašky. Vnitřek – za vstupními dveřmi schodiště, plochostropé vchází se do vestibulu s ochozem a dřevěným zábradlím v patře.[72]
Velký sál divadla má kapacitu 399 míst, Malý sál divadla kapacitu má 80 míst. V divadle se také nachází kavárna.[70]
80-200-1074-2 https://ndk.cz/uuid/uuid:4c494d80-2731-11e3-bd38-5ef3fc9ae867
Karel Meisner
Karel Meisner (1904-)
Seznam čestných občanů města Jičína
- Jaroslav Rejlek, lékař – 1993[73]
- Antonín Fingerland, lékař, patolog – 1991[74]
- Antonín Mareš, politik, právník
- Radek Pilař
- Václav Čtvrtek – 1975
Seznam čestných občanů města Dobrušky
Seznam čestných občanů města Dobrušky je chronologický seznam osobností, které obdržely titul Čestné občanství města Dobrušky.
Lázně odkazy
https://spa.upol.cz/velichovky/
Lázně Běloves
aktualizovat
Areál lázní Běloves lze rozdělit na tzv. Velké (neboli Staré) lázně a Malé lázně.[77]
Po roce 2010
V září 2015 muselo město na základě nařízení ministerstva zdravotnictví uzavřít pronajatý prameník minerálky Ida kvůli nedořešenému odstraňování arzenu (město neodstraňování tajilo).[78] V říjnu 2016 začalo město hloubit nové vrty pro vodu.[79]
V roce 2017 odkoupila někdejší lázně společnost Lázně Běloves, provázaná s firmou IDA SpaMed.[79] V prosinci 2017 byl oznámen plán společnosti IDA SpaMed do čtyř let postavit nový lázeňský areál za půl miliardy korun s kapacitou 200 lůžek. Pacienti by se léčili s nemocemi srdce, obezitou nebo gynekologickými problémy. Součástí plánu bylo i obnovení stáčení minerální vody Ida a výstavba stáčírny za 50 mil. Kč. Zkušební provoz stáčírny byl plánován zahájit za rok a půl. Vzhledem k havarijnímu stavu historických budov počítal majitel s jejich demolicí a stavbou nových. Firma IDA SpaMed chtěla znovu zprovoznit a zpřístupním prameník Jakub, který byl kvůli sporům předchozího majitele lázní s městem v té době dva roky zavřený (do té doby volně přístupný veřejnosti).[80] V roce 2018 firma vykácela několik stromů, strhla z budov střechy a chystala se na demolici staveb. Delší dobu se pak nic nedělo a město vypovědělo spolupráci s tímto soukromým subjektem.[78]
V polovině roku 2019 ohlásilo město Náchod zájem vybudovat nové lázeňské pavilony se suchými koupelemi i balneoprovozem. V plánu tehdy bylo získat v roce 2020 stavební povolení a stavět minimálně dva nové pavilony.[81]
V říjnu 2019 koupily Velké lázně včetně historického parku Priessnitzovy lázně v Jeseníku, které začaly spolupracovat s městem. V tu chvíli bylo jasné, že budovy bude nutné zbourat. Společnost získala demoliční výměr.[82] K demolici mělo dojít v květnu 2020, ale nakonec došlo k časově změně a došlo k ní již v únoru roku 2020. Další část demolic měla probíhat na podzim stejného roku. Zachovány zůstaly pouze dvě budovy Velkých lázní – budova Helena I a stará kolonáda.
Město tehdy plánovalo vybudovat nový lázeňský park poblíž soukromých lázní (přes most od nových Malých lázní) a do lázeňství během dvou let investovat cca 120 mil. Kč.[79] Následně situaci výrazně změnila pandemie covidu-19. Priessnitzovy léčebné lázně přehodnotily investiční záměr a rozhodly se městu nabídnout lázeňský areál ke koupi. V listopadu 2021 proto koupilo někdejší Velké lázně s posledními dvěma budovami od společnosti Priessnitzovy léčebné lázně za 40 milionů Kč (úvěrem od ČSOB) město Náchod. Město zároveň oznámilo, že v následujícím roce plánuje začít obnovu lázeňského parku.[83]
Stáčírna
Stáčírna minerálních vod zkrachovala v roce 2001, od té doby si lidé nadivoko čepovali vodu z přepadových trubek na břehu řeky Metuje.[84]
Stáčírna byla řadu let v majetku Mariana Khalify. Podle katastru nemovitostí na ni bylo uvaleno zástavní právo z titulu exekuce. Elektronicky se dražila 15. listopadu 2021/22. Město se přihlásilo s 18 miliony korun, nový vlastník však uhradil 39 milionů, a získal tak i ochranné známky pro vodu Ida.[85]
V roce 2023 se městu podařilo odkoupit sedm ochranných známek od majitele někdejší stáčírny firmy Robot World za 700 tisíc Kč.[84]
---
V roce 2022 koupilo město ještě za 10 mil. Kč vilu Panzinka z roku 1905, která sloužila k ubytování lázeňských hostů. Vilu nechal postavit někdejší majitel lázní Ivan Honl a pojmenoval ji podle svého dobrého přítele pana Zinka.[86]
V roce 2022 město dále vyjádřilo zájem v lázních postavit budovu Platýz navrženou architektem Janem Kaplickým. Zároveň připravilo projektovou dokumentaci na obnovu parku a byly provedeny základní prořezy.[85] V létě 2022 povolilo ministerstvo zdravotnictví městu využívat všechny čtyři léčivé zdroje (Běla, Jan, Ida I, Ida II) pro pitné kůry, balneoprovoz a získávání léčivého plynu.[84]
Do obnovy parku má být vložen odkaz místní rodačky, ilustrátorky herbářů akademické malířky Jiřiny Kaplické (1901–1984), matky architekta Jana Kaplického. Náklady na obnovu parku byly v roce 2023 městem odhadnuty na 45 mil. Kč. Na konci srpna 2023 začalo město stavět úpravnu vody v podobě, jakou měla zdejší stáčírna ve 20. letech 20. století, a to za 10,7 mil. Kč. Cílem bylo snížit v Idě obsah arzenu do hygienických limitů.[87] Dne 6. 4. 2024 došlo ke opětovnému slavnostnímu otevření prameníku Jakub a požehnání pramene Ida.[88]
Dále bylo oznámeno v roce 2023, že kolonáda bude muset být z větší části zbourána a postavena její replika. S její výstavbou se počítá v letech 2024 a 2025. V roce 2023 byly náklady odhadnuty na 25 mil. Kč. Rekonstruována by měla být i nejstarší budova areálu Helena, kde má vzniknout ambulantní lékařský provoz. Zároveň bylo upuštěno do lázní umisťovat některý z projektů Jana Kaplického, vzhledem k tomu, že o tom pochybovali odborníci i laici.[87]
Ochranné známky s označením IDA
- Běloveská kyselka z pramene IDA
- Léčivá voda IDA
- Minerální voda IDA
- Běloveská kyselka IDA
- IDA
- Léčivá voda IDA
- Minerální voda IDA[84]
Stavby
- Helena I – lázeňský dům, nejstarší stavba areálu z roku 1818[85]
- stará kolonáda
- Helena II – budova byla odstraněna v roce 2020
- Prameník Kaplička[89]
Správa přírodních zdrojů a lázní Běloves
Dne 16. října 2017 vznikla Správa přírodních zdrojů a lázní Běloves, příspěvková organizace, zřizovaná městem Náchod za účelem odborné správy přírodních léčivých zdrojů a souvisejících zařízení nebo objektů lázeňského místa Běloves.
Malé lázně Běloves
Malé lázně Běloves (nebo dříve také Nové lázně[90]) je lázeňské místo v Náchodě-Bělovsi. Nachází se na druhém břehu řeky Metuje než tzv. Velké Lázně.
Historie
Malé lázně byly založeny v roce 1873,[77] když byl objeven pramen minerální vody František. Augustin Sauer u pramene založil tzv. Malé lázně – komplex restaurace, letních lázní, dřevěné besídky, dřevěných kabin pro koupele a zděného prameníku[91], z něhož byl čerpán pramen Hedva[92].
Rozvoj byl omezován častými povodněmi, neboť lázně byly umístěny v záplavovém území.[91] Lázně vystřídaly mnoho majitelů. V roce 1896 získal komplex obchodník František Markus z Prahy, který přikročil k zásadní přestavbě lázní a nedaleko původního stavení vybudoval v letech 1896–97 patrovou vilu.[93] Roku 1902 vlastnila lázně Josefa Černá, která získala povolení k plnění a prodeji minerálky. Několik desetiletí se jednalo o přímou konkurenci zavedeným Velkým běloveským lázním existujícím na druhém břehu Metuje. V roce 1907[90] ve veřejné dražbě nakonec koupil Malé lázně tehdejší majitel Velkých lázní dr. Honl a oba komplexy vlastnicky spojil.[91][92] V Malých lázních zůstal zachován hostinec a ubytovací pokoje ve vile, která byla pojmenována jako vila Komenský.[90]
V roce 1929 musela být část budov zbourána, protože byly poničeny požárem, a navíc podmáčeny.[91] V roce 1931 byl provoz Malých lázní kvůli opakujícím se povodním a několika požárům definitivně ukončen. Pramen Hedva byl zaslepen a František byl roku 1965 zasypán. Postupně chátrala i vila, která však zbourána nebyla.[93]
V době socialismu a útlumu Velkých lázní došlo v Malých lázních k úpravám budov pro zemědělské účely a bydlení.[91]
Současnost
V současné podobě byl areál zprovozněn na podzim 2019.[94] Slavnostní otevření se konalo 15. prosince 2019.[95] Vodě při slavnostní akci požehnal děkan římskokatolické církve Zdeněk Kubeš.[96] Po čtyřech letech tak bylo možné si načepovat v Bělovsi minerální vodu.
Příprava akce započala v roce 2016. Stavba byla zahájena dne 25. října 2017. Nejprve bylo nutné odstranit původní objekt vily. Slavnostní zahájení s poklepáním na základní kámen potom připadlo na 24. března 2018.[97] Původní zhotovitel neplnil podmínky smlouvy, a proto byla stavba pozastavena[98] a zhotovitel byl nahrazen novým – firmou Průmstav Náchod s.r.o., která stavbu dokončila. Celkové náklady činily přibližně 26 mil. Kč; z toho dotace byly ve výši 13,5 mil. Kč. Jednalo se o jednu ze čtyř hlavních investic, které byly spolufinancovány z projektu Aqua Mineralis Glacensis.[99] Projektantem stavby byl Atelier TSUNAMI Náchod.[95]
Areál vznikl výstavbou věrné repliky Vily Komenský se snahou navázat na 200 let starou tradici lázeňství v Bělovsi, která byla ovšem mezitím na 23 let přerušena.[99] Ve vile se v přízemí nachází kavárna, a v patře informační centrum, jehož součástí je expozice věnovaná historii místního lázeňství. K vidění je vrtná hlavice, ukázky průřezů zdejšího geologického podloží, historické lahve minerálky Ida. Informační panely s fotografiemi seznamují s historií i současností lázní.[100]
K replice vily byla připojena zastřešená betonová kolonáda s třinácti pítky[93], kde je možné ochutnat minerální vodu ze dvou vrtů (Jan a Běla).[100] Pítka jsou v létě v provozu denně od 8 do 20 h. V zimě je k dispozici tzv. zimní pítko, a to od 8 do 18 hodin za předpokladu, že teploty neklesnou pod -3 stupně Celsia. Minerální voda byla nazvána Běloveské bublinky.[99] Minerální voda není zpoplatněna.[95] Pro návštěvníky je k dispozici i Kneippův chodník.[100]
V létě se zde pořádají kulturní akce jako jarmarky, koncerty a dětské dny.[100]
Velké lázně Běloves
Město Náchod oznámilo na počátku roku 2023 plán obnovy Velkých lázní v Bělovsi za přibližně 30 mil. Kč. Cílem bylo obnovit kolonádu a znovu zpřístupnit prameník minerální vody Ida. Vzhledem ke špatnému technickému stavu budovy bylo zřejmé, že kolonáda bude muset být z větší části nahrazena kopií. Opravy kolonády měly podle tehdejšího plánu začít nejdříve v roce 2024. Prameník se však měl po rekonstrukci za 10 mil. Kč otevřít veřejnosti už v druhé polovině roku 2023, a to po osmi letech.[101]
prameník nově opraven v roce 2024
Vila Panzinka
Vila Panzinka je historická vila v Náchodě-Bělovsi, kde vznikla jako součást areálu Lázní Běloves. Byla postavena v roce 1905 tehdejším majitelem lázní MUDr. Václavem Honlem, který ji pojmenoval podle svého přítele pana Zinka. Původně si ji postavil Honl pro sebe (bydlel zde) a jako ubytovací kapacitu pro významné hosty lázní.[102]
Honl byl milovníkem vojenské historie a ve vile shromáždil unikátní sbírku zbraní a obrazů od středověku až po zbraně z prusko-rakouské války (1866). Sbírka byla v roce 1959 předána do Okresního muzea Náchodska.[103]
Chátrající budovu v roce 2022 koupilo za 10 mil. Kč[103] město Náchod s plánem zapojit do zpět do procesu obnovy lázeňského areálu v Bělovsi (ordinace lékařů či ubytování).[104]
Jan Hofman (učitel)
Jan Hofman (1860 Holovousy – 26. března 1926 Opočno) byl český učitel a kronikář.
Od roku 1879 učil v Dobrušce, v Osečnici, v Náchodě, v Nahořanech a následně a poté opět Dobrušce. Od 1. září 1901 se stal ředitelem škol v Opočně. Na té pozici působil až do roku 1922, kdy odešel do důchodu. Zemřel v Opočně 26. března 1926.[105]
Jako kronikář se věnoval dějinám Dobrušky a sepsal její vývoj od první zmínky v Kosmově kronice až do roku 1920. V městské kronice popsal 249 stran.[105]
Dne 25. února 1926 byl jmenován čestným občanem města Opočna.[106]
Karel Bedrna
Prof. JUDr. Karel Bedrna | |
---|---|
Povolání | Právník, básník, odbojář, vysokoškolský pedagog |
Chybí svobodný obrázek. |
Karel Bedrna (23. ledna 1901 Český Brod – 20. ledna 1959 Praha) byl český právník, básník, odbojář a vysokoškolský pedagog. Jeho bratrem byl Jan Bedrna, klíčová postava československé chirurgie a kardiochirurgie.[107]
Karel Bedrna vystudoval práva v Praze a poté právě v Praze působil na soudech. V roce 1929 se přestěhoval na Slovensko a pomáhal v budováním slovenského soudnictví.[108] Působil na okresních soudech ve Spišské Sobotě a ve Svidníku. V období Slovenského štátu pak působil jako předseda soudního senátu na krajském soudu v Levoči.[108][109]
Karel Bedrna byl velitelem partyzánského oddílu a zúčastnil se Slovenského národního povstání.[110]
Po roce 1945 byl náměstkem předsedy Štátneho súdu pro jeho oddělení v Bratislavě. Tento soud vedl politické procesy na Slovensku a Bedrna předsedal několik z nich. Bedrna z této pozice mj. vynesl rozsudek nad dr. Jozefem Tisem.[110]
Po zániku tohoto soudu se stal vedoucím Katedry občianskeho práva Právnické fakultě univerzity Komenského v Bratislavě. Později byl náměstkem ministra kultury a školství v Praze.[110][108]
V roce 1950 byl přísedícím v procesu Biskup Zela a společníci.
Je autorem satirické básnické sbírky Satirické verše (1925).[110][111][112] Zároveň překládal z němčiny.[113] Byl přítelem Petra Jilemnického.[110]
Muzea Správy Krkonošského národního parku
Muzeum Krkonoš
Muzeum Krkonoš – Návštěvnické centrum Krkonošského národního parku je hlavním muzeem Krkonošského muzea Správy KRNAP ve Vrchlabí[114] a je umístěna v prostorách bývalého augustiniánského kláštera. Muzeum představuje příběh nejvyššího českého pohoří Krkonoš s důrazem na jedinečnou přírodu a soužití přírody a člověka.[115] Muzeum bylo veřejnosti otevřeno v listopadu 2023. Původní expozice v těchto prostorách zvaná Kámen a život byla otevřena v roce 1984 a byla považována za špičku českého muzejnictví. Uzavřena byla po 33 letech v roce 2017.[116]
Expozice otevřená v roce 2023
Muzeum Krkonoš je umístěno v prostorách barokního kláštera a disponuje 2 500 m2 expoziční plochy. Prezentuje několik témat: Krkonoše od vzniku prvních hornin po současnost, Krkonoše ovlivňované lidmi a lidé ovlivňovaní Krkonošemi, největší ekologické katastrofy v Krkonoších, tekoucí vodu jako exponát s chovem živých zvířat i štolu historického dolu. Součástí expozice je Zajímavostí je schodiště ve tvaru DNA.[117]
V expozici je k vidění model mohyly Hanče a Vrbaty či sklenářovické kapličky[118], modely pralesa, krkonošské arkto-alpinské tundry i historické mapy.[119] V muzeu se rovněž nacházejí prostory pro dočasné výstavy[120] a kavárna.[121] Muzeum je otevřeno denně kromě pondělí.[114]
Výstavba včetně vybavení stále 340 mil. Kč. Součástí rekonstrukční akce byla výměna veškerých technologií v přízemí i prvním patře budovy někdejšího kláštera. Proběhla kompletní výměna kanalizace, podlah, oprava omítek i statické zajištění některých částí objektu. Došlo k obnově nádvoří a výstavbě vstupního objektu v podobě skály od Romana Kouckého a zavedení bezbariérového přístupu.[119]
Historie
Krkonošské muzeum ve Vrchlabí vzniklo přičiněním Rakouského krkonošského spolku, který usiloval o turistické zpřístupnění Krkonoš, ale též o jejich ochranu a hlubší odborné poznání, už v roce 1883. Osobností, která stála u jeho vzniku, byl průmyslník a přírodozpytec Viktor Cypers von Landrecy, který byl následně též pověřen vedením muzea. Cypers ovšem nezačínal od nuly, neboť mohl navázat na přírodovědný kabinet manželů Kablíkových, který ve Vrchlabí působil v první polovině 19. století. Základem sbírek nově zřízeného Krkonošského muzea, nejstaršího v regionu, byly vlastní Cypersovy botanické, zoologické a mineralogické sběry. Muzeum tak mělo zprvu výrazně přírodovědné zaměření, ovšem záměrem zřizovatelů bylo budovat instituci širšího záběru. Kulturně historické exponáty se však scházely jen velmi pomalu. Zde sehrál zásadní roli jeden významný dárce z řad členů spolku - papírenský podnikatel Prosper Piette de Rivage. Jak šel čas, expozice zastarávaly a přestávaly fungovat. Původní myšlenka náhrady tehdy již dožívajících expozic se snižující se návštěvností pochází z roku 2008. Muzeum uzavřelo své brány na podzim roku 2017 a od té doby probíhala rekonstrukce. Na stavební část realizace měla vliv neuspokojivá situace ve stavebnictví, kdy nedostatek pracovních kapacit a růst cen stavebních prací ovlivnil již začátek celé akce. Stavební a expoziční rekonstrukce kláštera nabrala zpoždění vlivem vysoké hladiny spodní vody, ale i opatřeními v souvislosti s epidemií viru covid-19, kdy se stavba na čas zastavila. Přes všechny tyto nepříznivé okolnosti tu dnes po těch téměř 15 letech stojíme na počátku něčeho zcela nového. Opět je ve Vrchlabí nová expozice, která má ambice stát se špičkou českého, možná i středoevropského muzejnictví a vlajkovou lodí krkonošské ochrany přírody. Celkové náklady na realizaci projektu dosáhly 318 mil. Kč a byly složeny ze zdrojů Fondů EU (OP Životní prostředí a IROP) a kofinancovány z rozpočtu Správy KRNAP.[115]
Návštěvnost
Během prvních třech měsíců provozu expozici Muzea Krkonoš navštívilo 11 tisíc zájemců. Nejvyšší denní návštěvnost přesáhla 800 lidí a za jeden týden přišlo až 3 000 návštěv.[115]
Libor Kristian Stefan
Syn Kristiana Stefana se narodil v Hradci Králové, kde v letech 1867-75 vystudoval gymnázium. Poté studoval na Lékařské fakultě Karlo-Ferdinandovy university v Praze. Během studia nastoupil na vojenskou službu, byl přidělen k 28. pěšímu pluku. V roce 1879 byl jako vojenský lékař v záloze přidělen k budoucí službě v Josefově. Studium zakončil promocí roku 1881. Poté nastoupil kariéru vojenského lékaře a od října 1881 působil v Olomouci. V roce 1882 byl převelen do Chorvatska jako praporní lékař k 22. pěšímu pluku s velitelstvím ve Splitu. V dubnu 1888 byl převelen zpět do Čech ke 102. pěšímu pluku v Benešově u Prahy, kde působil do října 1894 a poté byl převelen jako "plukovní šéflékař" do Mladé Boleslavi. Tam se seznámil s Marií Rosamovou a v roce 1895 se s ní oženil. Společně měli tři děti, Marie během porodu třetího syna zemřela. O děti se pak starala Liborova matka Terezie a sestra Bohumila v Hradci Králové. V roce 1902 se Libor podruhé oženil, vzal si Olgu Hegerovou, neteř své první ženy. Zároveň byl převelen do Vídně, kam se s ním přestěhovala i rodina. V roce 1910 se jim narodil první syn Oto František a o rok později druhý syn Aurelius Anton. V roce 1912 Libor zažádal o penzionování a s rodinou se vrátil do Hradce Králové, kde bydleli na Slezském Předměstí. Na přelomu roku 1913 a 1914 spáchal sebevraždu syn z prvního manželství Libor. Na konci ledna 1914 se narodil syn Ivan. Po vypuknutí 1. světové války byl Libor Kristian Stefan povolán do aktivní služby a byl poslán do Krakova ve funkci přednosty vojenského velitelství zeměbraneckého odboru. V květnu 1915 byl zraněn. V srpnu 1915 byl převelen do Vídně a od roku 1916 působil na ministerstvu zeměbrany. V roce 1918 se manželům narodil další syn, Benignus. Po skončení války byl Libor Kristian převeden do nově vznikající československé armády, byla mu udělena hodnost generála zdravotnictva a velel záložní nemocnici č. 2 v Pardubicích. Ke konci června 1919 byl zproštěn aktivní služby. Libor Kristian zemřel v roce 1926 na infarkt a je pohřben do rodinné hrobky na hřibově na Pouchově.[122]
Ivan Štefan
https://www.vhu.cz/ivan-stefan-podruhe-nacistum-neunikl/
Karel Teubner
Karel Teubner (Hradec Králové – ) byl český velkostatkář působící ve Vídni. Dne 25. února 1908 byl jmenován čestným občanem Hradce Králové.[123] Založil nadaci pro královéhradecké chudé a studující.[124]
František Xaver Gruss
František Xaver Gruss | |
---|---|
Povolání | duchovní |
Chybí svobodný obrázek. |
František Xaver Gruss (13. května 1820 Jablonné[125] – 6. srpna[126] 1867 Hradec Králové) byl římskokatolický duchovní, kanovník při katedrále sv. Ducha v Hradci Králové.
Dne 15. července 1845 byl vysvěcen na kněze. Do roku 1851 byl obřadníkem biskupa Karla Hanla. Poté půl roku učil náboženství na gymnáziu v Hradci Králové. V listopadu 1852 se stal místoředitelem (zástupcem ředitele) biskupského semináře v Hradci Králové, v prosinci 1859 konsistorním radou. V září 1867 byl jmenován ředitelem (rektorem) bohosloveckého semináře Borromeum.[125]
Byl pohřben na hřbitově v Pouchově.
Josef Leiner
Josef Leiner | |
---|---|
Povolání | vojenský důstojník, generál |
Chybí svobodný obrázek. |
Josef Leiner (16. března 1871 Hluboká – 10. února 1925 Hradec Králové) byl český vojenský důstojník a generál V. hodnostní třídy.
Josef Leiner získal všeobecné vzdělání na reálce v Českých Budějovicích, kterou absolvoval v letech 1882–1888.[127] Následně se vydal na dráhu vojáka a v letech 1888–1892 vystudoval kadetní školu dělostřelectva (Artillerie-Kadetten-Schule) ve Vídni. Vzdělání si doplnil i na důstojnické škole v Josefově v letech 1903–1904.
Od září 1892 působil jako dělostřelecký důstojník, postupně v Terezíně, Josefově, Hradci Králové a Litoměřicích. V roce 1909 se stal velitelem baterie, o pět let později (1914) velitelem dělostřelecké baterie, oddílu, pluku na ruské frontě. Od září 1917 velel dělostřeleckému pluku na italské frontě, kde byl v říjnu 1918 zajat. V březnu 1919 byl přijat do branné moci Republiky Československé v hodnosti podplukovníka a působil na posádkovém velitelství v Litoměřicích. V červenci 1919 se stal velitelem 9. lehkého dělostřeleckého pluku a o necelý rok později v červnu 1920 velitelem dělostřelectva 4. divize. Od prosince 1921 působil jako velitel 4. polní dělostřelecké brigády.[128]
V dubnu 1924 přestal ze zdravotních důvodů svou funkci vykonávat a na konci téhož roku byl povýšen na generála V. hodnostní třídy. Zemřel jen o pár týdnů později v únoru 1925.[128] Pohřben byl na vojenském hřbitově v Pouchově.
Vývoj důstojnických hodností
- 18. srpna 1892 – kadet rakousko-uherské branné moci
- 1. listopadu 1893 – poručík rakousko-uherské branné moci
- 1. května 1897 – nadporučík rakousko-uherské branné moci
- 1. května 1907 – setník rakousko-uherské branné moci
- 1. září 1915 – major rakousko-uherské branné moci
- 1. listopadu 1917 – podplukovník rakousko-uherské branné moci
- 28. března 1919 – podplukovník dělostřelectva
- 19. listopadu 1920 – plukovník dělostřelectva
- 31. prosince 1924 – generál V. hodnostní třídy[127]
Podrobný průběh vojenské služby
- srpen 1892 – květen 1897 – velitel dělostřelecké čety Divisního dělostřeleckého pluku č. 26, Terezín
- květen 1897 – listopad 1900 – praporní pobočník Divisního dělostřeleckého pluku č. 26, Terezín
- listopad 1900 – říjen 1903 – pobočník velitele Divisního dělostřeleckého pluku č. 26, Terezín
- říjen 1903 – říjen 1904 – vojenské studium, Josefov
- říjen 1904 – květen 1907 – pobočník velitele Divisního dělostřeleckého pluku č. 26, Terezín
- květen 1907 – květen 1908 – velitel dělostřelecké baterie Divisního dělostřeleckého pluku č. 25, Josefov
- květen 1908 – leden 1909 – velitel Zeměbranecké kanonové baterie č. 2/9, Hradec Králové
- leden 1909 – květen 1915 – velitel dělostřelecké baterie Zeměbraneckého polního houfnicového oddílu č. 26, Litoměřice a bojiště ve východní Evropě
- květen 1915 – září 1916 – velitel oddílu Polního kanonového pluku č. 26, bojiště ve východní Evropě
- září 1916 – prosinec 1916 – velitel Polního kanonového pluku č. 26, bojiště ve východní Evropě
- prosinec 1916 – říjen 1918 – velitel Těžkého polního dělostřeleckého pluku č. 29, bojiště v Itálii a ve východní Evropě
- říjen 1918 – březen 1919 – mimo službu
- březen 1919 – červenec 1919 – dělostřelecký referent posádkového velitelství, Litoměřice
- červenec 1919 – červen 1920 – velitel Dělostřeleckého pluku č. 9, slovenské válčiště a Žilina
- červen 1920 – prosinec 1921 – velitel Velitelství dělostřelectva 4. divise, Hradec Králové
- prosinec 1921 – únor 1925 – velitel Polní dělostřelecké brigády 4, Hradec Králové[127]
Georg von Isakovics
Georg von Isakovics | |
---|---|
Povolání | rytmistr |
Chybí svobodný obrázek. |
Georg von Isakovics (22. ledna 1793 Sremska Mitrovica, Vojvodina, Srbsko – 24. září 1870 Hradec Králové[129]) byl rytmistr husarského pluku.[130][131]
Rytíř ruského řádu svatého Vladimíra a nositel armádního kříže.[130][131]
V roce 1813 se účastnil bitvy u Lipska. Dle rodové tradice byl v suitě důstojníků, která v roce 1814 doprovázela Napoleona na ostrov Elba.[131]
Majitel domů v Hradci Králové na Malém náměstí (čp. 115) a v Tomkově ulici (čp. 177).[131]
Byl pohřben na hřbitově v Pouchově.[130][131]
Jan Evangelista Pažout
Jan Evangelista Pažout (1795/96–1862), městský děkan a kanovník v Hradci Králové.
V letech 1825–1829 byl vicerektorem kněžského semináře v Litoměřicích.
Byl pohřben na hřbitově v Pouchově.
Návštěvnost památek a muzeí v Královéhradeckém kraji
Historie královéhradeckého gymnaziálního školství
300 let královéhradeckého gymnasia a 600 let latinských škol v Hradci Králové
Návštěvnost Muzea východních Čech
Zpravodaj, Krajské muzeum východních Čech https://kramerius.svkhk.cz/periodical/uuid:0368873b-540c-4d07-9477-348e0be77a07
Rok | celkem | školní mládež | v hromadných výpravách | cizinci |
---|---|---|---|---|
1976 | 12 635 | 6328 | 632 | 1053 |
Rok | Celkem | školní mládež | v hromadných výpravách | cizinci |
---|---|---|---|---|
1976 | 2 187 | 1265 | 458 | 121 |
Lázeňství
https://celyoturismu.cz/lazenstvi-v-ceske-republice/
Počet hostů v lázeňských ubytovacích zařízeních
https://tourdata.cz/data/lazensky-cestovni-ruch-2012-2022/
2012 | 710 858 | ||
2013 | 745 935 | ||
2014 | 742 281 | ||
2015 | 732 276 | ||
2016 | 780 122 | ||
2017 | 839 127 | ||
2018 | 851 002 | ||
2019 | 880 134 | ||
2020 | 518 516 | ||
2021 | 571 208 | ||
2022 | 642 020 | ||
2023 | 925 893 |
Seznam lázeňských míst
https://www.mzcr.cz/seznam-lazenskych-mist-v-cr/-
Velichovky doplňky
- Velichovky - do 22. července 1904 navštívilo lázně 281 lázeňských hostů[133]
Lázně Železnice
Lázně Železnice jsou bývalé lázně v městě Železnice poblíž Jičína v Královéhradeckém kraji.
lázně: https://www.wikidata.org/wiki/Q107093360
vyhláška o zrušení lázní z roku 2004 (viz wikidata)
Krátká noticka v Jičínských novinách z 15. září 1904 uvádí „Lázně slatinné, které loňského roku vystavěl p. poštmistr Vondrák v Železnici a které letošním rokem otevřeny byly, prodal p. Vondrák obci Železnické, z příčin, jež nám nejsou známy, za 12.000 zl.“[134]
--
Historie
Počátky lázeňství
Prvopočátky lázeňství v Železnici sahají do roku 1894, kdy okolní naleziště slatinné zeminy inspirovalo místního poštmistra Jana Vondráka k založení společenstva „Železnické lázně pod horou Táborem“. Rašelinné lázně založil v roce 1903 poštmistr Jan Vondrák. Tehdy byla pod vedením stavitele J. Jakubce zahájena stavba lázeňské budovy pro léčbu zejména nemocí pohybového ústrojí. Dne 24. července 1904 lázně uvedeny do provozu. Vondrák byl prvním provozním vedoucím a majitelem lázní do své smrti v roce 1906. Rašelina se zde získávala ze dvou nalezišť: dvouhektarové slatiniště „Pod Lipinou“ vzdáleného od lázní asi kilometr a slatiniště „U Prostředního Mlýna“ na úpatí čedičového kopce Zebína.[135]
Po Vondrákově smrti v roce 1906 začal zdejší rodák Ing. Antonín Zikmund na sousedním pozemku stavět luxusní hotel, čímž došlo k propojení parcel pod lázněmi a budoucím hotelem. Autory návrhu byli pražští architekti Václav Vejrych a Vojtěch Pikl. Dokončením hotelu vznikl nový lázeňsko-hotelový komplex „Valdštýnův dvůr“, zprovozněný v červnu 1907. Kromě 20 hotelových pokojů obsahoval také divadelní sál a taneční parket.[135] V navazující budově se léčily hlavně pohybové poruchy páteře, kloubů, revmatismus, gynekologické poruchy či srdeční vady. Ačkoliv měly lázně dobrou pověst, bohatou klientelu se ve větším nalákat nepodařilo, a tak nebyl provoz hotelu rentabilní. Již po pěti letech (v roce 1912) tak ztrátový objekt Zikmund prodal pražské pojišťovací bance, která na něm měla nemalou pohledávku za pouhých 63 tisíc korun. Následně majetková práva převzalo město Železnice. Ze sčítacího operátu z února 1921 vyplývá, že v té době byl vlastníkem a provozovatelem areálu architekt a stavitel Prokop Teige z Prahy. Na konci léta 1931[136]/v roce 1932[135] areál odkoupil Alois Vedlich z Cerhenic na Kolínsku. 30. dubna 1932 získal lázeňskou licenci. K provozu a k dodržení podmínek licence však neměl dostatek prostředků. Finančně nákladná rekonstrukce v roce 1939 jej proto definitivně přivedla ke krachu. V roce 1940 tak lázně prodal Josefě Karenové, která požádala o převedení licence k provozování rašelinných a uhličitých lázní. Povolení získala od Inspektorátu pro přírodní léčivé zdroje při ministerstvu zdravotní a sociální správy dne 17. září 1940. Brzy na to však areál až do roku 1948 pronajala B. Urbanovi. Ve 40. letech 20. století se objevil nový problém – rašelina z místních ložisek byla vytěžena.[137]
V období obou světových válek sloužil lázeňský komplex jako vojenské zdravotnické zařízení.[135][136]
Po druhé světové válce – z rašelinných lázní dětská léčebna
Nový rozkvět lázeňství přišel krátce po znárodnění v roce 1948. V roce 1949 bylo k dispozici 80 lůžek. Prováděly se rašelinné a umělé uhličité koupele a také elektroléčba.[138] Zároveň však znamenal zánik éry rašelinných lázní. Ve čtvrtek 19. února 1953 zde byla otevřena první lázeňská léčebna v Československu specializovaná na rehabilitační léčbu dětí s centrálními pohybovými poruchami, zejména dětí postižených dětskou mozkovou obrnou.[135]
Klíčovou zásluhu na zřízení dětské léčebny měl prof. MUDr. Václav Vojta z dětského oddělení pražské Neurologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice. Později s ním začal spolupracovat další dětský neurolog ze stejné pražské kliniky – prof. MUDr. Ivan Lesný. Ten se stal od roku 1971 šéfem Dětské neurologické kliniky Fakultní nemocnice v Praze-Motole, ale i tak do Železnice pravidelně dojížděl a děti konziliárně vyšetřoval.[136] V roce 1954 právě díky dr. Vojtovi vznikla v Lázních Železnice celosvětově známá Vojtova metoda, která se stala základem místní léčby. Tato léčebna tak proslavila lázně po celém světě.[135]
V letech 1954–1962 prošla léčebna první rozsáhlou a nákladnou rekonstrukcí. První etapa proběhla v letech 1954–1955, na což navázala v letech 1957–1962 rozsáhlá „Přístavba“, jak byla nová část označována (přístavba hlavní budovy, nástavbou prvního patra, rekonstrukce vodovodů a elektroinstalace, vznikla i nová kotelna a další. V 80. letech 20. století měla léčebna kapacitu 125 lůžek, tedy dvojnásobek stavu v roce 1953. Tehdy také vznikl nový školní pavilon, který byl propojen s původní lázeňskou budovou.[136]
Lázně byly oficiálním léčebným zařízením pod správou Ministerstva zdravotnictví. Oproti tomu zřizovatelem školy byl školský úřad v Jičíně. Škola sloužila jak pacientům lázní, tak i dětem, které potřebovaly speciální pedagogickou výuku a pocházejícím z regionu Jičínska. Škola měla tři výukové plány: 1) pro první a druhý stupeň základní školy, 2) oba stupně zvláštní školy a 3) pomocná škola.[135]
Prvním vedoucím lékařem dětské léčebny byl ustanoven MUDr. Jaroslav Kraus, kterého v roce 1958 vystřídal MUDr. Evžen Opatrný. Na jaře 1974 na stejné místo nastoupil MUDr. Marcel Nachtmann, který byl v lednu 1990 vystřídán MUDr. Aloisem Stehlíkem (od roku 1967 vedoucím rehabilitačním lékařem). Od dubna 1995 vedl léčebnu MUDr. Jan Tomášek. V květnu 1999 došlo ke včlenění léčebny pod Svaz léčebných lázní Janské Lázně. Od té doby až do zániku léčebny dne 27. září 2002[135] instituci řídila MUDr. Lenka Smetanová. Proces postupné likvidace léčebny dozoroval MUDr. Roman Koudele, tehdejší ředitel SLL Janské Lázně.[136]
V zařízení se úspěšně léčily děti od 3 do 15 let, a jezdily do léčebny opakovaně každoročně na tří až čtyřměsíční pobyt. Kvůli dlouhodobému pobytu dětí byla v léčebně zřízena i základní a mateřská škola. Díky vyhlášeným léčebným výsledkům přijíždělo od února 1957 na léčebný pobyt i mnoho dětských pacientů ze zahraničí: z Itálie, Řecka, Rumunska, Bulharska, tehdejšího Sovětského svazu (Ruska a Gruzie), Německa, Rakouska, i z arabských zemí a dokonce zámoří.[136]
--
Základem léčby byla léčebná rehabilitace, která využívala speciální metody léčebné tělesné výchovy. Nejvíce se používala tzv. Vojtova metoda, kterou propracoval, a do praxe uvedl MUDr. Vojta. Dobré výsledky přinášela i léčba prací (ergoterapie). Zde se děti učily běžným denním činnostem. Trénovaly tak obratnost a jemnou motoriku rukou. Zpočátku se jako příprava před vlastní rehabilitací používala místní slatinná zemina. Ta se zahřívala horkou párou a přikládala na končetiny v podobě zábalů. Později se ukázalo, že stejný účinek má i teplá koupel, teplé žerzejové zábaly či parafín, a tak se rašelina se přestala používat. Děti si v léčebně osvojily postupy cvičení. Na konci každého pobytu byla rodičům předvedena instruktáž o způsobu cvičení s dítětem. Od začátku 70. let 20. století dokonce léčebna pořádala pro rodiče každoroční týdenní školení, na nichž přednášeli neurologové, pediatři, ortopedi, rehabilitační lékaři, psychologové, rehabilitační sestry atd.) Postupem času byla léčba rozšířena i na další poruchy centrální nervové soustavy, tzn. na stavy po úrazech mozku, po zánětech mozku, po cévní příhodě mozkové apod.[136]
V roce 1981 však byla v Janských Lázních otevřena nová velká dětská léčebna Vesna s kapacitou 400 lůžek. Brzy se nicméně ukázaly problémy s naplněním kapacity tak velké léčebny dětskými pacienty. Z toho plynuly počátkem 90. let 20. století ze strany vedení Státních léčebných lázní Janské Lázně tlaky na uzavření léčebny v Železnici a převedení pacientů do Janských Lázní. V Železnici tím odstartovala náročná jednání o zachování provozu. Situaci navíc zkomplikovala restituce dvou nejstarších budov – lázní a hotelu. Další mezník nastal, když se v roce 1999 do té doby samostatná dětská léčebna v Železnici s konečnou platností stala organizačně součástí Státních léčebných lázní Janské Lázně.[136] V roce 2002 byly lázně z důvodu restitučních sporů a posledního provozovatele uzavřeny.
V léčebně pracovalo až sto lidí, převážně z Železnice.[139]
V roce 2013 se skupina bývalých zaměstnanců a pacientů rozhodla, že se pokusí dětskou léčebnu obnovit. Založili proto občanské sdružení Vláčkaři s cílem koupit secesní budovu někdejšího lázeňského hotelu a později léčebny, zrekonstruovat ji a využívat pro sociální projekty.[139] V březnu 2014 se v médiích objevila zpráva, že areál někdejší léčebny má nového majitele a že plánuje obnovení provozu.[140]
Z Valdštýnova dvora se po rekonstrukci stal bytový dům.[137]
Lázeňský park Lázně Bohdaneč
Park byl založen krátce po vzniku lázní. Je rozdělen na přední parkovou a zadní lesoparkovou část. Přední část je udržována a protkána řadou cestiček, zadní část pozvolna přechází ve volnou krajinu.[141]
https://www.kudyznudy.cz/aktivity/lazensky-pak-v-bohdanci
https://botany.cz/cs/lazne-bohdanec/
https://pamatkovykatalog.cz/park-18230772 (park je památkově chráněn)
Janské Lázně (lázně)
V roce 1901 koupila lázně od dosavadního majitele Jiřího Stefana obec, a to za takřka 1 mil. korun. Následně zde byly vytvořeny uhličnaté lázně.[142]
Velichovky - do slatinných lázní se ze slatinišť přihání železitá voda elektricky.[142]
Bělohrad - 1901 - lázně rozšířeny o 6 pokojů.[142]
Počet lázeňských hostů v Čechách
Zpráva o poměrech zdravotních v království Českém roku. V Praze: C.k. místodržitelství, 1894-1913. Dostupné také z: https://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:1a6b21e0-a4a1-11ea-949f-005056827e51
1899 | 1900 | 1901 | 1902 | 1903 | 1904 | 1905 | 1906 | 1907 | 1908 | 1909 | 1910 | 1911 | 1912 | 1913 | |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Bílina | 132 | 103 | 137 | 133 | 84 | 40 | 41 | 64 | 76 | 75 | 114 | 104 | 177 | ||
Libverda | 699 | 509 | 501 | 686 | 505 | 504 | 806 | 837 | 893 | 781 | 770 | 905 | 911 | ||
Františkovy Lázně | 7 632 | 7 606 | 7 932 | 7 949 | 8 628 | 9 701 | 11 173 | 12 074 | 13 136 | 13 892 | 14 540 | 15 422 | 16 086 | ||
Brandýs nad Orlicí | 261 | 272 | 245 | 188 | |||||||||||
Železnice | ? | ? | ? | 215 | 103 | 151 | 140 | 215 | 179 | 205 | |||||
Jičín | 234 | 169 | 165 | ||||||||||||
Klášterec nad Ohří | 15 | ? | 51 | 45 | 172 | 130 | 110 | 90 | 90 | 38 | 203 | ||||
Krondorf | 61 | 52 | 79 | 76 | 68 | 158 | |||||||||
Čachovice | 56 | 159 | 308 | 286 | 208 | 72 | 255 | 122 | 135 | 128 | 148 | 129 | 115 | ||
Svatá Kateřina, Počátky | 59 | 67 | 73 | 64 | 142 | 226 | 265 | ||||||||
Karlovy Vary | 50 543 | 49 471 | 51 454 | 52 497 | 54 692 | 54 960 | 59 736 | 62 332 | 62 928 | 62 986 | 66 153 | 68 394 | 70 935 | ||
Kyselka (Kysibl) | 466 | 626 | 541 | 574 | 526 | 553 | 519 | 523 | 441 | 462 | 448 | 447 | 531 | ||
Houšťka | 267 | 227 | 259 | 219 | 213 | 194 | 319 | 312 | 111 | 95 | 78 | 170 | 160 | ||
Ostrov | 113 | 136 | 140 | 144 | 146 | 156 | 166 | 172 | 168 | 138 | 168 | 173 | 181 | ||
Toušeň | 480 | 470 | 496 | 464 | 586 | 580 | 670 | 698 | 710 | 725 | 734 | 668 | 785 | ||
Mlazovice | 157 | 167 | 141 | 112 | 177 | ? | ? | ? | 229 | 169 | 168 | 176 | 132 | ||
Velichovky | 384 | 843 | 793 | 810 | 720 | 283 | 331 | 263 | 676 | 718 | |||||
Lázně Jeleč, Levín | 338 | 327 | 304 | 271 | 296 | 229 | 201 | 190 | 198 | ? | ? | ? | ? | ||
Lázně Kynžvart | 438 | 504 | 499 | 456 | 391 | 561 | 511 | 545 | 584 | 709 | 845 | 851 | 1 038 | ||
Mariánské Lázně | 21 275 | 20 723 | 22 244 | 22 987 | 24 472 | 26 401 | 27 871 | 29 507 | 30 680 | 31 245 | 31 969 | 33 309 | 34 509 | ||
Prameny (Sangerberg) | 55 | 96 | 61 | 70 | 40 | 245 | 265 | 342 | 132 | 204 | 156 | 198 | 18 | ||
Bechyně | 900 | 755 | 996 | 964 | 1 142 | 182 | 256 | 169 | 162 | 161 | 161 | 145 | 280 | ||
Lázně Bělohrad | 1 301 | 1 433 | 930 | 986 | 842 | 1 371 | 1 383 | 999 | 1 203 | 1 047 | 1 102 | 1 292 | 1 203 | ||
Lázně Bohdaneč | 680 | 723 | 801 | 482 | 362 | 289 | 251 | 278 | 366 | 520 | 507 | 386 | 450 | ||
Konstantinovy Lázně | 452 | 424 | 506 | 442 | 541 | 657 | 736 | 757 | 855 | 1 092 | 1 092 | 1 083 | 1 201 | ||
Poděbrady | 121 | 639 | 2 899 | 2 153 | |||||||||||
Lázně Letiny | 548 | 746 | 1 012 | 1 026 | 654 | 562 | 890 | 820 | 778 | 792 | |||||
Mšené Lázně (Mšeno) | 20 | 30 | 62 | 350 | 643 | 723 | 753 | 708 | 370 | 419 | 442 | 467 | 568 | ||
Šternberk (Ledce) | 124 | 85 | 110 | 104 | 134 | 146 | 164 | 68 | 61 | 45 | 58 | 46 | ? | ||
Dubí | 1 220 | 2 548 | 2 837 | 2 342 | 3 016 | 1 979 | 928 | 2 541 | 1 858 | 3 050 | 1 830 | 2 431 | 2 363 | ||
Teplice-Šanov | 5 380 | 5 022 | 5 342 | 5 650 | 5 735 | 5 539 | 5 658 | 5 603 | 6 196 | 5 946 | 6 631 | 6 744 | 7 551 | ||
Janské Lázně | 2 945 | 3 129 | 3 268 | 3 845 | 4 007 | 4 251 | 4 514 | 5 116 | 5 413 | 5 585 | 5 750 | 6 066 | 6 354 | ||
Malé Svatoňovice | 260 | 130 | 153 | 107 | 150 | 94 | 90 | 60 | 66 | 24 | ? | ? | ? | ||
Sedmihorky | 555 | 537 | 528 | 468 | 515 | 539 | 501 | 507 | 543 | 521 | 562 | 479 | 605 | ||
Celkem | 96 741 | 96 265 | 100 901 | 103 520 | 109 671 | 107 716 | 120 049 | 126 260 | 128 704 | 131 787 | 137 277 | 145 635 | 149 190 |
Lázně Mlázovice
Lázně Mlázovice jsou zaniklé lázeňské místo v Podkrkonoší, v městysu Mlázovice.
Lázeňské provozy se zde postupně nacházely na třech místech.
Historie lázeňství
Staré lázně „V Podlesí“
Historie lázní v Mlázovicích za začala psát těsně před rokem 1850. Tehdy byla „V Podlesí“ v lokalitě U sedmi pramenů u tamních vydatných vodních pramenů na úpatí severních svahů Chlumů (pod nejvyšším vrchem Maxincem) zřízena vodoléčba (prostá sprchová lázeň) v jednoduchých koupacích budkách/dřevěné boudě.[146][147]
V roce 1859 došlo k prvnímu rozšíření, když tu František Rejman, kterému patřil daný pozemek, na návrh lesního hořického velkostatku Ladislava Riegla vybudoval dřevěné stavení (boudu) s vanami a kotlem na ohřev vody. Tak byla připojena i vodoléčba horkou lázní.[148]
V roce 1860 vypracoval „zkoušený mistr tesařský“ Jan Gabriel stavební plán zděné lázně v Mlázovicích. V průčelí byla situována světnička a za ní tři koupací komůrky s vanami, do nichž se voda vyhřívala ve dvou kotlích. Vstup do prostor byl z podélného přístřešku.[149]
Díky rostoucímu věhlasu vodoléčení byl roku 1863 Rejmanem na tomtéž místě vykácen les a postaveno první větší lázeňské zařízení – srub se čtyřmi dřevěnými kabinami a pohostinstvím. Oficiální otevření železitých lázní se uskutečnilo dne 3. května 1863. K dispozici byly studené i teplé koupele, masáže a lidové léčitelství. Pro ošetření poruch krevního oběhu byly na tělo přikládány pijavice a nahřívané skleněné baňky.[147]
Počátkem 70. let 19. století byla v Mlázovicích objevena cenná rašelinná ložiska. Tento nález podnítil další rozvoj Mlázovic jakožto lázeňského letoviska s bohatým společenským životem. Nově zavedené slatinné koupele byly stále doplňovány místní tradiční vodoléčbou.[146]
Dalším majitelem lázní se stal František Novotný.[148]
Z roku 1886 pochází zpráva, že od června toho roku vyjížděly speciální vlaky z Nového Bydžova a Chlumce nad Cidlinou do zastávky Lhota Šárová, aby se usnadnila návštěva lázní v Mlázovicích. Zároveň se kvůli lázním zakládal park a byl ustanoven lázeňský okrašlovací spolek.[150]
Před rokem 1890 vznikly kamenné lázně, které byly na počátku 20. století přestavěny, doplněny o společenskou místnost a restauraci.[147]
V roce 1891 se František Novotný lázně snažil prodat.[151] Novotný byl ovšem majitelem lázní snad ještě v roce 1900, kdy však jeho stejnojmenný syn spáchal sebevraždu.[152]
V roce 1896 byla vybudována nová lázeňská budova se zahradní restaurací.[146]
Hrádkovy slatinné lázně
Mezitím v roce 1896 byla západně od kostela na loukách s označením Pod zelenou objevena ložiska rašeliny. Díky tomu mohly být v obci zřízeny druhé lázně – rašelinné. V domě čp. 147 je zřídil místní rolník[153] František Hrádek, podle něhož se lázním říkalo Hrádkovy lázně. Ačkoliv je běžně uváděno, že Hrádkovy lázně vznikly v roce 1898, v dobovém tisku se lze o zřízení Hrádkových lázní dočíst již v červenci 1897.[154] Rok 1897 uvádí i Almanach léčebných míst, lázní a letních sídel českých z roku 1898[155] a odpovídá i tomu, že od 27. května 1897 zde začal ordinovat MUDr. Josef Urban[156] či fakt, že v roce 1908 probíhala 12. sezona.[157]
V roce 1898 C.k. místodržitelství v Praze svolilo ke zřízení slatinných lázní v Mlázovicích, s tím, že k tomu byly definovány čtyři podmínky, mj. stálý dohled lékaře.[158]
Slatinné lázně tak od počátku začaly fungovat pod stálým lékařským dohledem. Kvalita místní sirnaté rašeliny, okolní příroda a příjemné prostředí lákaly četné lázeňské hosty a vytvářely z Mlázovic vyhledávané letovisko, kde pobývala řada významných osobností.[146] Zasloužil se o to i příznivý posudek prof. Karlovy univerzity Augusta Bělohoubka.[148]
Na lázeňskou budovu navazovala zahradní restaurace a malé koupaliště.[147]
V roce 1899 získaly slatinné lázně v Mlázovicích oficiální úřední povolení.[142] V roce 1899 sezona trvala od 10. května do 15. září. Před lázněmi existoval lázeňský park.[159] K dispozici byl i kulečník a kuželník.[160]
Dle Zprávy o poměrech a zařízeních zdravotních v království Českém se v Mlázovicích slatina dobývala asi 200 m od obce na úpatí severního svahu Břídy, a to v takovém množství, že mělo vydržet na dlouhá léta.[142]
Z let 1897, 1898[155] i 1899 pochází zmínka o tom, že v lázních je lékařem MUDr. Josef Urban (1867–1919).[159]
Z let 1901, 1902 i 1903 pochází informace, že lázeňským lékařem byl MUDr. Josef Pácal.[161][162][163] V letech 1905–1912[164] byl lékařem v Hrádkových lázních místní rodák MUDr. Josef Klepl (1877–1948).[148] Působil zároveň jako obvodní lékař.[164] Poté se stal lázeňským lékařem Jaroslav Dostál.[165]
Od 12. května do 26. června 1901 slatinné koupele v Hrádkových lázní využilo 66 osob.[166]
V roce 1903 proběhla lázeňská sezona od 5. května do 15. září.[163]
Lázeňští hosté byli převážně ubytováváni v soukromých domech v obci. V sezoně zde bylo 60 až 80 hostů denně.[147] Léčily se zde ženské nemoci i nemoci pohybového ústrojí.[153]
Almanach lázeňský republiky Československé z roku 1922 uvádí, že zde bylo v lázeňském domě 6 kabin a 50 pokojů s kapacitou 100 osob. Sezóna začal 15. května a trvala až do 15. září. Průměrně lázně za sezonu navštívilo 200 hostů. Lékařem byl. stále dr. Jaroslav Dostál (od 1912 obvodní lékař).[167]
Největšího rozkvětu se tyto lázně dočkaly díky Jaroslavu Hrádkovi, synovi zakladatele. Po jeho smrti a po první světové válce ovšem došlo k zániku lázní.[148]
V roce 1907 založeny slatinné lázně???. V roce 1925 byl majitelem lázní František Hrádek.[147] V druhé polovině 20. let 20. století původní Hrádkovy lázně byly zrušeny a postupně se z budov staly obytné prostory a truhlářské dílny.[147]
Léčebný ústav lázeňský MUDr. Urbana
MUDr. Josef Urban (1867–1919)[159], rodák z Nové Paky, který se v roce 1899 stal lázeňským lékařem v Hrádkových lázních, se rozhodl, že otevře vlastní lázně V Podlesí na místě starých lázní a založí zde jakési sanatorium využívající léčivých účinků místních vod.[164]
Dne 23. června 1901 MUDr. Josef Urban tak opravdu slavnostně otevřel opravené staré Mlázovické vanové lázně[168] v Podlesí U sedmi pramenů, a to pod názvem Léčebný ústav lázeňský MUDra. Josefa Urbana. Slavnostní akci koncertně doprovodila mlázovická kapela. V tu chvíli se tak jednalo o druhé rašelinné lázně ve vsi, neboť již od konce 90. let 19. století století fungovaly v obci Hrádkovy lázně.[148] Měly odpovídat novým požadavkům tehdejší doby. Léčení probíhalo formou slatinných, jehličnatých a sirných koupelí, elektřinou, studenou vodou i masáží.[168]
V roce 1904 byly lázně rozšířeny o rašelinnou léčbu.[169] V noci z neděle na pondělí 6. června 1904 ovšem vypukl požár v tehdy už neobydlených lázních Františky Novotné „V Podlesí“. Lázně měl tehdy pronajaty MUDr. J. Urban, toho času obvodní lékař v Chomuticích. Lázně tehdy vyhořely úplně.[170]
Urban zemřel v roce 1919.[148] Další zdroje uvádějí, že krátce po ukončení 1. světové války byly tzv. Staré lázně uzavřeny. Od roku 1920 začala budova těchto lázní (tehdy v majetku Miroslava Novotného) sloužit jako výletní restaurace. Vznikl zde kuželník a otevřený dřevěný parket. Konaly se zde večerní i odpolední taneční zábavy a koncerty. Po roce 1945 se stala budova majetkem státu. Obec ji začala pronajímat. Ubytování zde našly romské rodiny a dělníci z blízké cihelny. Následně došlo k chátrání a změnám majitelů. Poté se stala místem rodinné rekreace.[147]
Nové slatinné lázně na náměstí
V roce 1926 došlo k obnovení lázní, když byly na náměstí postaveny nové lázeňské budovy (čp. 43). Tyto Nové lázně postavil majitel Starých lázní Miroslav Novotný a cestmistr ve Vysokém Mýtě František Klepl. V nové budově čp. 43 bylo 12 koupelových kabin a lékařská ordinace. V sousedství vstupní budovy byl otevřen dvoupatrový hotel s restaurací. Novotný, který byl zároveň náčelníkem Sokola, nechal v Podlesí vybudovat koupaliště a hřiště, čímž se zvýšila přitažlivost celého letoviska.[148]
Lázeňské služby byly rozšiřovány. Byly poskytovány rašelinné koupele sirného charakteru, rašelinové zábaly, uhličité a jehličnaté koupele, klasická i vodní masáž. Lázně byly využívány pro léčbu revmatismu, ischias, po poranění pohybového aparátu, zánětů dělohy, trombózy a flebitidy.
Údaje ze 30. let 20. století hovoří o 2000 koupelích za sezonu.[171]
Lázeňským lékařem byl nejprve MUDr. K. J. Zeilman.[172] V letech 1935–1947 byl obvodním i lázeňským lékařem MUDr. Stanislav Heřman (1912–1968). Byl zároveň muzikantem a hudebním nadšencem, který organizoval řadu kulturních akcí v obci. Posledním lázeňským lékařem pak byl až do uzavření lázní MUDr. Miroslav Měšťan (1906–1973), rodák z Jičína, mj. vášnivý myslivec.[164]
Na počátku 40. let 20. století se zvýšila ubytovací kapacita díky penzionu Jiřího Lauschmanna (čp. 172, severní/spodní okraj obce). Denní kapacita lázní byla 80 až 100 hostů. Přibližně polovina z nich využívala ubytování u místních obyvatel.[147]
Zánik lázní
Vývoj lázní negativně narušila druhá světová válka. Poslední lázeňská sezona proběhla v roce 1951. Lázně byly znárodněny a začleněny pod nedaleké Lázně Bělohrad. Řešilo se jejich další využití. v roce 1952 již nebyly uvedeny do provozu.[147] V rámci reorganizace zdravotnictví byly roku 1953[146] z politických důvodů definitivně zrušeny, resp. přestěhovány do blízkých Lázní Bělohrad.[173] Lázeňské budovy (včetně hotelu a penzionu) byly využity jako základ ústavu sociální péče pro důchodce.[146]
-
V okolí Mlázovic bylo dříve dvanáct železitých pramenů a ložiska rašeliny.[173]
Domov důchodců
V budovách zrušených rašelinných lázní zahájil v prosinci 1954 provoz domov důchodců s kapacitou 88 míst. V 60. a 70. letech 20. století prošel areál stavebními a modernizačními úpravami. V letech 1985–1987 byla vybudována jednopodlažní stavba typu okál navazující na dosavadní provozy, čímž se zvýšily ubytovací kapacity. V roce 1989 vznikla čistička odpadních vod a centrální kotelna na pevná paliva, ale také se snížila ubytovací možnost ústavu ze 103 na 66 míst. K další změně došlo při uplatnění restitučních nároků původních majitelů na některé bývalé lázeňské nemovitosti - na budovu hotelu a penzionu.[146]
V letech 1991–1994 byla postavena nová kuchyně a vstupní budova byla adaptována na kancelářské místnosti ústavu a zdravotní středisko obce s ordinacemi všeobecného obvodního a zubního lékaře. V roce 1996 byla centrální kotelna převedena na zemní plyn. Od roku 1999 je zřizovatelem domova důchodců obec Mlázovice. Od roku 2001 se jedná o příspěvkovou organizaci.[146]
V roce 2001 byl přistavěn u čela ubytovny ústavu v okálu vnější výtah a vstupní prostor z nádvoří byl zastřešen. Další velkou investiční akcí byla výstavba nové prádelny a sociálního zařízení, která započala v roce 2004.[146]
Významní hosté
Mezi první lázeňské hosty patřila i spisovatelka Věnceslava Lužická. Do Mlázovic dokonce umístila závěr svého románu Salomena z roku 1887.[174][175]
Do lázní jezdíval Jan Malát, Václav Tille, dr. Jan Gebauer, Adolf Liebscher, prof. Roman Kadlický či Josef Hais Týnecký, který napsal básnickou sbírku Mlázovické písničky. [176] Lázeňské koupele využíval i Jan Levit (např. 1934).[148]
František Poličanský
František Poličanský byl český architekt a stavitel působící na Hořicku.
František Poličanský vyprojektoval novogotickou radnici v Hořicích (1872)[177] a později v roce 1900 také přestavbu radnice v blízkých Mlázovicích v novorenesančním duchu.[153]
Seznam významných osobností kraje
Mezi Labem a Orlicí
Jan Vavřina
Jan Vavřina (1848 Hradec Králové – 20. října 1881 Nový Bydžov) byl český malíř a pedagog.[178][179]
Jan Vavřina učil v Novém Bydžově. Byl v rámci malířské profese byl portrétistou a malířem oltářních obrazů.[180]
Byl synovcem Jana Ludvíka Klemense.[180]
--
https://kam.hradcekralove.cz/objekt/143-pomnik-mistra-jana-husa-i
https://hradecky.denik.cz/zpravy_region/kamenni_svedkove20090314.html
Jan Josef ze Šternberka
stavitel kaple ve Smiřicích
Seznam muzeí v Královéhradeckém kraji
Krátkodobé výstavy muzea (do 1980)
1896
- Výstava krajkářského průmyslu (1. až 10. srpna), v reálce
Název výstavy | Termín | Pořadatel | Umístění | Návštěvnost | Poznámky |
---|---|---|---|---|---|
Výstava krajkářského průmyslu | 1. až 10. srpna | MPM | reálka |
1898
- Soubor prací Alfonse Muchy (26. února až 6. března), v obchodní akademii (Výstava prací z muzejního kurzu)
1900
- Výstava prací z muzejních kurzů
1902
- Souborná výstava S. V. U. Mánes (31. března až 21. dubna)
- Výstava učňovských prací
- Výstava nábytku zakoupeného na výstavě v Paříži (27. dubna), umístění: obchodní akademie
- Umění v životě dítěte: umělecká výchova mládeže (výstava grafických pomůcek) – první výstava pořádaná ve spolupráci se Svazem rakouských průmyslových muzeí (25. prosince 1902 až 6. ledna 1903), umístění: slavnostní síň obchodní akademie, návštěvnost: 2 638 osob
- Výstava přírůstků muzea, např. ze Světové výstavy v Paříži (23. února), přírůstky z let 1900 a 1901 zakoupené na světové výstavě + zápůjčka pařížské firmy Christofle et Comp., nové nástroje na obrábění kovů a dřeva, soudobé průmyslové předměty; umístění: čítárna, návštěvnost: 837 osob
- Výstava prací z muzejních kurzů (6. července), návštěvnost: 1 102 osob
Název výstavy | Termín | Pořadatel | Umístění | Návštěvnost | Poznámky |
---|---|---|---|---|---|
Souborná výstava S. V. U. Mánes | 31. března až 21. dubna | MPM | |||
Výstava učňovských prací | MPM | ||||
Výstava nábytku zakoupeného na výstavě v Paříži | 27. dubna | MPM | obchodní akademie | ||
Umění v životě dítěte: umělecká výchova mládeže | 25. prosince 1902 až 6. ledna 1903 | MPM | slavnostní síň obchodní akademie | 2 638 osob | výstava grafických pomůcek) – první výstava pořádaná ve spolupráci se Svazem rakouských průmyslových muzeí; přednáška L. Haněla ""O umělecké výchově vůbec" |
Výstava přírůstků muzea, např. ze Světové výstavy v Paříži | 23. února | MPM | čítárna | 837 osob | přírůstky z let 1900 a 1901 zakoupené na světové výstavě + zápůjčka pařížské firmy Christofle et Comp., nové nástroje na obrábění kovů a dřeva, soudobé průmyslové předměty |
Výstava prací z muzejních kurzů | 6. července | MPM | 1 102 osob |
1903
- Reprodukce uměleckých děl 19. století (3 týdny), spolupráce: c. k. ministerstvo kultu a vyučování, cyklus přednášek; návštěvnost: 2 234 osob
- Výroční výstava prací z muzejních kurzů (2 dny); práce z kurzu malířského, kreslířského, modelářského a cizelérského; umístění: muzejní čítárna, návštěvnost: 511 osob
- Výstava nejvýznamnějších exponátů muzea na krajinské výstavě v Hořicích
- Výšivky a krajky (8 dní), autorka M. Klumparová, spolupráce: Svaz rakouských průmyslových muzeí; návštěvnost: 1 388 osob
- Umělecký průmysl 19. století (16. prosince 1903 až 6. ledna 1904), spolupráce: Svaz rakouských průmyslových muzeí; návštěvnost: 2 353 osob
Název výstavy | Termín | Pořadatel | Umístění | Návštěvnost | Poznámky |
---|---|---|---|---|---|
Reprodukce uměleckých děl 19. století | 3 týdny | MPM, spolupráce: c. k. ministerstvo vyučování a kultu | 2 234 osob | doprovodný cyklus přednášek | |
Výroční výstava prací z muzejních kurzů | 2 dny | MPM | čítárna muzea | 511 osob | práce z kurzu malířského, kreslířského, modelářského a cizelérského |
Výstava nejvýznamnějších exponátů muzea na krajinské výstavě v Hořicích | MPM | krajinská výstava Hořice | |||
Výšivky a krajky | 27. září až 4. října | MPM, spolupráce: Svaz rakouských průmyslových muzeí | 1388 osob | autorka M. Klumparová; vydán katalog | |
Umělecký průmysl 19. století | 16. prosince 1903 až 6. ledna 1904 | MPM, spolupráce: Svaz rakouských průmyslových muzeí | 2 353 osob |
1904
- Výstavka moderních tkanin zhotovených dle návrhů malířů R. Schlattauera a H. Švajgra (20. až 22. února), tkané práce z Valašska a výsledky z akce krajkářské na Žamberecku; prodejní výstava; umístění: čítárna průmyslového muzea, návštěvnost: 641 osob
- Výroční výstava prací z muzejních kurzů (11. července), návštěvnost: 898 osob
- Výstava prací z kursu pro paličkování krajek (4. září), měšťanská škola Žamberk, návštěvnost: 812 osob
- Výstava obrazů Karla Langra (11. září), 27 obrazů; Langer vedl od roku 1904 malířský kurz pořádaný městským průmyslovým muzeem; návštěvnost: 316 osob
- Výstava prací z kursu pro paličkování krajek (25. září, opakování výstavy v Žamberku ze dne 4. září), návštěvnost: 583 osob
- Obrazy a plastiky českých umělců (30. září až 13. listopadu); autoři vystavených děl: František Bílek, Hugo Böttinger, Zdenka Braunerová, Oldřich Homoláč, Alois Kalvoda, František Kaván, Quido Kocián, Karel Langer, V. Slabý, Luděk Marold, František Šimon, Otakar Španiel, Josef Ullmann, Richard Lauda; kromě soukromých děl prodejní výstava; návštěvnost: 2 949 osob
- Prodejní předvánoční výstava drobného uměleckého průmyslu (8 dní), návštěvnost: 867 osob
Název výstavy | Termín | Pořadatel | Umístění | Návštěvnost | Poznámky |
---|---|---|---|---|---|
Výstavka moderních tkanin zhotovených dle návrhů malířů R. Schlattauera a H. Švajgra | 20. až 22. února | MPM | čítárna průmyslového muzea | 641 osob | prodejní výstava; tkané práce z Valašska a výsledky z akce krajkářské na Žamberecku |
Výroční výstava prací z muzejních kurzů | 11. července | MPM | 898 osob | ||
Výstava prací z kursu pro paličkování krajek | 4. září | MPM | měšťanská škola Žamberk | 812 osob | |
Výstava obrazů Karla Langra | 11. září | MPM | 316 osob | 27 obrazů; Langer vedl od roku 1904 malířský kurz pořádaný městským průmyslovým muzeem | |
Výstava prací z kursu pro paličkování krajek | 25. září | MPM | 583 osob | opakování výstavy v Žamberku ze dne 4. září | |
Obrazy a plastiky českých umělců | 30. září až 13. listopadu | MPM | 2 949 osob | autoři vystavených děl: František Bílek, Hugo Böttinger, Zdenka Braunerová, Oldřich Homoláč, Alois Kalvoda, František Kaván, Quido Kocián, Karel Langer, V. Slabý, Luděk Marold, František Šimon, Otakar Španiel, Josef Ullmann, Richard Lauda; kromě soukromých děl prodejní výstava | |
Prodejní předvánoční výstava drobného uměleckého průmyslu | 8 dní | MPM | 867 osob |
1905
- Výstava kolekce paličkovaných krajek určená pro výstavu ve Vídni (5. dubna)
- Výstava předsádkových a obalových papírů knižních a vzorných prací z knihařských kurzů. Moderní knižní obálky (11 dní), spolupráce: Technologické muzeum v Praze, odborná přednáška, návštěvnost: 1 090 osob
- Vývoj grafiky (11. až 16. května), výstavka grafických prací, grafické práce od starých dřevořezeb po současnost, přehled reprodukčního umění; návštěvnost: 501 osob
- Výstava přírůstků muzea za léta 1902 až 1905 (3 dny, 4. až 6. listopadu), umístění: čítárna průmyslového muzea; návštěvnost: 958 osob
- Druhá vánoční výstavka drobného umění a uměleckého průmyslu (18. až 31. prosince); drobné umění (H. Böttinger, J. Holub, J. Honsa, F. Kaván, J. Král, K. Langer, R. Lauda, Joža Novák, J. Petr, O. Španiel), umělecký průmysl F. Anýž, c. k. odb. škola keramická z Bechyně, Výrobní družstvo keramické Bechyně, c. k. odb. škola pro uměl. zámečnictví v Hradci Králové, Josef Kratina, J. Lankaš, K. Lindauer, Joža Novák, V. Pecina, J. Pitor, R. Schlattauer, c. k. odb. škola zlatnická z Turnova, Ústřední tržnice žambereckých krajek v Hradci Králové, F. Zitte; návštěvnost: 1 854 osob
Název výstavy | Termín | Pořadatel | Umístění | Návštěvnost | Poznámky |
---|---|---|---|---|---|
Výstava kolekce paličkovaných krajek určená pro výstavu ve Vídni | 5. dubna | MPM | |||
Výstava předsádkových a obalových papírů knižních a vzorných prací z knihařských kurzů. Moderní knižní obálky | 11 dní | MPM, spolupráce: Technologické muzeum v Praze | 1 090 osob | odborná přednáška | |
Vývoj grafiky | 11. až 16. května | MPM | 501 osob | grafické práce od starých dřevořezeb po současnost, přehled reprodukčního umění | |
Výstava přírůstků muzea za léta 1902 až 1905 | 4. až 6. listopadu | MPM | čítárna průmyslového muzea | 958 osob | |
Druhá vánoční výstavka drobného umění a uměleckého průmyslu | 18. až 31. prosince | MPM | 1 854 osob | drobné umění (H. Böttinger, J. Holub, J. Honsa, F. Kaván, J. Král, K. Langer, R. Lauda, Joža Novák, J. Petr, O. Španiel), umělecký průmysl F. Anýž, c. k. odb. škola keramická z Bechyně, Výrobní družstvo keramické Bechyně, c. k. odb. škola pro uměl. zámečnictví v Hradci Králové, Josef Kratina, J. Lankaš, K. Lindauer, Joža Novák, V. Pecina, J. Pitor, R. Schlattauer, c. k. odb. škola zlatnická z Turnova, Ústřední tržnice žambereckých krajek v Hradci Králové, F. Zitte |
1906
- Výstava prací uměleckoprůmyslových škol z Rakouska vystavených v St. Louis v USA (14. až 18. ledna), putovní výstava c. k. ministerstva kultu a vyučování; práce rakouských uměleckoprůmyslových a odborných škol vystavených na světové výstavě 1904 v St. Louis; knižní vazby, kovové práce, keramika, sklo a email, práce ze dřeva; návštěvnost: 1 172 osob
- Chorvatské lidové umění (24. a 25. února), výšivky od 17. století, kroje a lidové výrobky; prodejní výstava (sbírka zakoupena pro muzeum), návštěvnost: 430 osob
- Výroční výstavka prací z muzejních kursů (15. a 16. července), návštěvnost: 1 038 osob
- Reprodukce Rembrandtových obrazů (6. až 14. října)
- Výstava silhouet (25. listopadu až 2. prosince), 500 děl od 38 soukromých vlastníků; spolupráce: Svaz rakouských průmyslových muzeí; návštěvnost: 894 osob
- Třetí vánoční výstava drobného umění a uměleckého a lidového průmyslu (16. až 31. prosince), umístění: čítárna muzea; vstup volný, návštěvnost: 948 osob
Název výstavy | Termín | Pořadatel | Umístění | Návštěvnost | Poznámky |
---|---|---|---|---|---|
Výstava prací uměleckoprůmyslových škol z Rakouska vystavených v St. Louis v USA | 14. až 18. ledna | MPM | 1 172 osob | putovní výstava c. k. ministerstva kultu a vyučování; práce rakouských uměleckoprůmyslových a odborných škol vystavených na světové výstavě 1904 v St. Louis; knižní vazby, kovové práce, keramika, sklo a email, práce ze dřeva | |
Chorvatské lidové umění | 24. a 25. února | MPM | 430 osob | výšivky od 17. století, kroje a jiné lidové výrobky; prodejní výstava | |
Výroční výstavka prací z muzejních kursů | 15. a 16. července | MPM | 1 038 osob | práce z muzejního kurzu malířského a cizelérského | |
Reprodukce Rembrandtových obrazů | 6. až 14. října | MPM; spolupráce: Svaz rakouských průmyslových muzeí | 1 386 osob | ||
Výstava silhouet (siluet) | 25. listopadu až 2. prosince | MPM; spolupráce: Svaz rakouských průmyslových muzeí | 894 osob | 500 děl od 38 soukromých vlastníků | |
Třetí vánoční výstava drobného umění a uměleckého a lidového průmyslu | 16. až 31. prosince | MPM | čítárna muzea | 948 osob | vstup volný |
1907
- Výstava c. k. umělecko-průmyslové školy z Prahy (20. ledna až 10. února)
- Výroční výstava prací z muzejních kursů
- Barevné lepty Vojtěcha Preissiga (společně se spolkem Dobroslav, 11. až 25. srpna)
Název výstavy | Termín | Pořadatel | Umístění | Návštěvnost | Poznámky |
---|---|---|---|---|---|
Výstava c. k. umělecko-průmyslové školy z Prahy | 20. ledna až 10. února | MPM | obchodní akademie | 2 411 osob | kresby, plastiky, práce kovové, výšivky a jiné textilie |
Výroční výstava prací z muzejních kursů | 29. a 30. června | MPM | 403 osob | z muzejního kurzu cizelerského a typografického | |
Barevné lepty Vojtěcha Preissiga | 11. až 25. srpna | MPM, společně se spolkem Dobroslav | 384 osob |
1908
- Krajky a krajkové předměty
- Práce z muzejních kursů (krajky, intarzované dřevo, cizelérské práce)
- Eliška Mikanová-Urbanová
- Hořické hračky
- Archeologická výstava nových nálezů
- Knižní vazby (všechny výše zmíněné výstavky ve výkladu bývalé tržnice na Malém náměstí)
- II. výstava učňovských prací (v reálce)
Název výstavy | Termín | Pořadatel | Umístění | Návštěvnost | Poznámky |
---|---|---|---|---|---|
Krajky a krajkové předměty | MPM | velká výkladní skříň bývalé tržnice na Malém náměstí | |||
Práce z muzejních kursů | MPM | velká výkladní skříň bývalé tržnice na Malém náměstí | intarzované dřevo, kovové předměty, krajky, kolekce krajkových předmětů zaslaných na uměleckoprůmyslovou výstavu do Petrohradu | ||
Eliška Mikanová-Urbanová | MPM | velká výkladní skříň bývalé tržnice na Malém náměstí | malby, kresby, grafiky, výšivky, dřevěné a kovové předměty vyrobené dle jejích návrhů | ||
Hořické hračky | MPM | velká výkladní skříň bývalé tržnice na Malém náměstí | + dřevěné hračky podle návrhu Elly Mikanové | ||
Archeologická výstava nových nálezů | MPM | velká výkladní skříň bývalé tržnice na Malém náměstí | |||
Knižní vazby | MPM | čítárna | |||
II. výstava učňovských prací | 5. až 12. července | MPM | reálka | 1 360 osob | 27 řemeslných oborů; přednášky; v rámci výstavy soutěž o nejlepší dílo |
1909
- Fr. Šimon – O. Španiel – lepty a plakety (18. dubna až 2. května)
- Jan Honsa, obrazy (2. května až 10. června) společně s Dobroslavem
- Práce z muzejních kursů (12. a 13. června)
- Václav Jícha, akvarely (27. června až 4. července)
- Výstava měřicích obrazů fotografických (architektur) král. měř. ústavu v Berlíně (svazová) (17. až 25. července)
- Regulační plány na úpravu hradeckých kotlin (26. července až 15. srpna)
- Ella Mikanová-Urbanová (28. září až 3. října)
Název výstavy | Termín | Pořadatel | Umístění | Návštěvnost | Poznámky |
---|---|---|---|---|---|
Fr. Šimon – O. Španiel – lepty a plakety | 18. dubna až 2. května | MPM | 1 175 osob | prodejní výstava | |
Jan Honsa, obrazy | 2. května až 10. června | MPM, spolupráce: spolek Dobroslav | 660 osob | prodejní výstava | |
Práce z muzejních kursů (Výstavka prací z kurzů muzejních) | 12. a 13. června | MPM | 368 osob | práce z kurzu truhlářského, lakýrnického a knihařského | |
Václav Jícha, akvarely | 27. června až 4. července | MPM | 887 osob | prodejní výstava | |
Výstava měřicích obrazů fotografických (architektur) král. měř. ústavu v Berlíně | 17. až 25. července | MPM; spolupráce: Svaz rakouských průmyslových muzeí | 514 osob | svazová výstava | |
Regulační plány na úpravu hradeckých kotlin | 26. července až 15. srpna | MPM | 890 osob | ||
Ella Mikanová-Urbanová (Výstava obrazů a předmětů uměleckoprůmyslových Elly Mikanové-Urbanové a výstavka prací kurzů muzejních) | 28. září až 3. října | MPM | čítárna | 1 113 osob | práce z kurzu malířského, cizelérského a lakýrnického |
Výstava keramiky "Graniton" | MPM | velká výkladní skříň bývalé tržnice na Malém náměstí | |||
Výstava starých perníkářských forem hradeckých | MPM | velká výkladní skříň bývalé tržnice na Malém náměstí |
1910
- Práce z muzejních kursů (6. února)
- Pohřebiště a sídliště v Třebešově – nálezy (10. ledna až 28. února)
- Josef Šíma, akvarely (27. a 28. března)
- Výstava prací z kursů Severočeského průmyslového muzea (1. až 8. května)
- Ciselérské a truhlářské práce frekventantů muzejních kursů (28. a 29. června)
- Miloš Jiránek, obrazy a grafika (22. června až 3. července)
- Umělecká keramika "Graniton" (2 měsíce)
- Eliška Mikanová-Urbanová (9. až 11. července)
- Knižní vazby
- Jaroslav Panuška – Bohumil Vlček, obrazy a plastiky (21. srpna až 11. září)
- Jan Dědina (25. září až 16. října)
- Modlitební kniha Maxmiliána I. (13. až 20. listopadu)
- Lidové hračky české, ruské a slovácké (14. prosince)
Název výstavy | Termín | Pořadatel | Umístění | Návštěvnost | Poznámky |
---|---|---|---|---|---|
Práce z muzejních kursů | 6. února | MPM | 520 osob | z kurzu pro malíře pokojů | |
Pohřebiště a sídliště v Třebešově – nálezy | 10. ledna až 28. února | historické muzeum | |||
Josef Šíma, akvarely | 27. a 28. března | MPM | čítárna muzea | 242 osob | akvarely krajiny Hradecka a Jaroměřska; prodejní výstava |
Výstava prací z kursů Severočeského průmyslového muzea | 1. až 8. května | MPM | 1204 osob | z kurzů pro kreslení a malování | |
Ciselérské a truhlářské práce frekventantů muzejních kursů | 28. a 29. června | MPM | čítárna muzea | dekorační předměty, jemné kování a šperky | |
Miloš Jiránek, obrazy a grafika | 22. června až 3. července | MPM | čítárna muzea | 947 osob | oleje, pastely, akvarely a grafika; prodejní výstava (vydán katalog); |
Umělecká keramika "Graniton" | doba trvání: 2 měsíce | MPM | velká výkladní skříň bývalé tržnice na Malém náměstí | ||
Eliška Mikanová-Urbanová, kresby + výstava prací kurzu malířského, kreslířského a knihařského | 9. až 11. července | MPM | 506 osob | výšivky a krajky, kresby, knižní vazby | |
Jaroslav Panuška – Bohumil Vlček, obrazy a plastiky | 21. srpna až 11. září | MPM | |||
Jan Dědina | 25. září až 16. října | MPM | |||
Modlitební kniha Maxmiliána I. | 13. až 20. listopadu | MPM, spolupráce: Svaz rakouských průmyslových muzeí | čítárna muzea | 457 osob | putovní výstava |
Lidové hračky české, ruské a slovácké | 14. prosince | MPM | hračky lidové a hračky podle návrhů E. Mikanové, M. Podhajské, J. Kysely, F. Barviga, E. Brunnera + doprovodná přednáška |
1911
- Slovenské uměleckoprůmyslové předměty výr. družstva v Uherské Skalici (29. a 30. ledna)
- František Fabiánek – plastiky (2. až 12. února), v divadle
- Richard a Bohouš Lauda, obrazy a plastiky (3. až 19. března)
- České umělecké řemeslo (9. až 18. dubna), v divadle
- Koželužské výrobky
- Malířské práce z kursu E. Mikanové-Urbanové (29. června až 2. července)
- Knižní vazby z muzejního kursu (29. července)
- Výstava zahradních měst a expozice stavebního vývoje Hradce Králové (29. září až 5. listopadu)
Název výstavy | Termín | Pořadatel | Umístění | Návštěvnost | Poznámky |
---|---|---|---|---|---|
Slovenské uměleckoprůmyslové předměty výr. družstva v Uherské Skalici | 29. a 30. ledna | MPM | téměř 2000 osob | ||
František Fabiánek – plastiky | 2. až 11. února | MPM | foyer Klicperova divadla | 558 osob | část výstavy prodejní |
Richard Lauda, obrazy a Bohouš Lauda, plastiky | 3. až 19. března | MPM | čítárna muzea | 1 025 osob | vstup volný |
České umělecké řemeslo (výstavka předmětů českého uměleckého moderního průmyslu) | 9. až 18. dubna | MPM | foyer Klicperova divadla | díla uměleckého sdružení ARTĚL, keramika "Graniton", firma Rydl a Thon, keramické družstvo v Bechyni atd. | |
Koželužské výrobky | MPM | odborná literatura koželužského průmyslu, koželužské výrobky a pomůcky | |||
Malířské práce z kursu E. Mikanové-Urbanové | 29. června až 2. července | MPM | čítárna muzea | volný vstup;
výstava prací kreslířského a malířského kurzu, ruční práce Elly Mikanové-Urbanové, výstava výkresů, ručních prací a uměleckých reprodukcí žákyň kurzů | |
Knižní vazby z muzejního kursu | 29. července až 10. srpna | MPM | |||
Výstava zahradních měst a expozice stavebního vývoje Hradce Králové | 29. září (října) až 5. listopadu | MPM | aula obchodní akademie | 422 osob | návrhy zahradních měst v Anglii, Německu a Holandsku |
1913 (nově otevřen výstavní sál v tehdy nové historické budově muzea)
- M. Beránek – F. Fabiánek, obrazy a plastiky (7. až 23. září)
- A. Hudeček – J. Mařatka, obrazy a plastiky (23. října až 15. prosince)
Název výstavy | Termín | Pořadatel | Umístění | Návštěvnost | Poznámky |
---|---|---|---|---|---|
M. Beránek – F. Fabiánek, obrazy a plastiky | 7. až 23. září | MPM | prodejní výstava | ||
A. Hudeček – J. Mařatka,, obrazy a plastiky | 23. října až 15. prosince | MPM | výstavní sál muzea | 1 920 osob | vstup 50 haléřů |
1914
- II. výstava umělecké reklamy obchodní a průmyslové (19. února/21. února až 9. března)
- Václav Jansa, obrazy (15. března až 5. dubna)
- Návrhy maleb pokojových 1800–1860 (26. dubna. až 10. května)
Název výstavy | Termín | Pořadatel | Umístění | Návštěvnost | Poznámky |
---|---|---|---|---|---|
II. výstava umělecké reklamy obchodní a průmyslové | 19. února/21. února až 9. března | MPM | výstavní sál muzea | 578 osob | vstup volný; expozice německého Muzea pro umění v obchodu a průmyslu města Hagenu ve Vestfálsku a vzorné ukázky českých grafických závodů |
Posmrtná výstava Václava Jansy (obrazy) | 15. března až 5. dubna | MPM | výstatní sál muzea | 1 416 osob | vstupné 40 haléřů; prodejní výstava |
Návrhy maleb pokojových 1800–1860 | 26. dubna až 10. května | MPM, spolupráce: Umělecko-průmyslové muzeum, Obchodní a živnostenské komory v Praze | 503 osob | vstup volný; doprovodná přednáška |
1915
- Současné české malířství (10. října až 30. listopadu)
- Grafické a knihařské práce (8. až 31. prosince)
Název výstavy | Termín | Pořadatel | Umístění | Návštěvnost | Poznámky |
---|---|---|---|---|---|
Výstava českých výtvarníků (Současné české malířství) | 10. října až 30. listopadu | MPM | 1 112 osob | prodejní výstava
| |
Grafické a knihařské práce | 8. až 31. prosince | MPM | 518 osob | práce pražského Technologického průmyslového muzea |
1916
- Lidové umění Moravy a Slovenska (20. až 27. dubna)
- E. Mikanová a její malířská škola (4. až 14. června)
- Ruční a výtvarné práce žáků (2. až 4. července)
- Textil ve sbírkách muzea (5. až 30. listopadu)
Název výstavy | Termín | Pořadatel | Umístění | Návštěvnost | Poznámky |
---|---|---|---|---|---|
Lidové umění Moravy a Slovenska | 20. až 27. dubna | MPM | 2 457 platících osob | předměty ze sbírek Ž. Huskové a K. Fuchslové z Uherského Hradiště | |
E. Mikanová a její malířská škola | 4. až 14. června | MPM | 861 osob | výtěžek ze vstupného věnován do fondu pro válečné vdovy a sirotky | |
Ruční práce Vyšší školy pro ženská povolání hospodářská a dívčího lycea v Hradci Králové | 2. až 4. července | MPM | 437 osob | ||
Textil ve sbírkách muzea | 5. až 30. listopadu | MPM | 1 686 osob | přes 1 500 sbírkových předmětů (např. výšivek, krojů, krajek) |
1917
- Obrazy českých umělců (25. dubna až 7. května)
- Družstvo pro svéráz krojový a bytový (12. až 21. května)
- Umělecký průmysl současnosti (12. až 19. srpna)
- Mykologická výstava (7. října)
- Nové předměty a odlitky zvonů ve sbírkách muzea (7. října až 4. listopadu)
- Julius Jelínek, obrazy a sklo (20. listopadu až 3. prosince)
- Vánoční výstava umělců – vojínů z Prahy (16. až 31. prosince)
Název výstavy | Termín | Pořadatel | Umístění | Návštěvnost | Poznámky |
---|---|---|---|---|---|
Obrazy českých umělců | 25. dubna až 7. května | MPM | 960 osob | ||
Družstvo pro svéráz krojový a bytový | 12. až 21. května | MPM | 488 osob | vstupné 30 halířů;
výstava lidového umění, výšivek, krajek a výrobků uměleckého průmyslu | |
Umělecký průmysl současnosti | 12. až 19. srpna | MPM | 728 osob | obrazy, dřevořezby a keramika | |
Mykologická výstava (velká výstava hub jedlých i nejedlých) | 7. října | MPM, spolupráce: František Smotlacha | vstupné 20 halířů;
doprovodná přednáška | ||
Nové předměty a odlitky zvonů ve sbírkách muzea (výstava vlastních sbírek předmětů kovových spojená s výstavou odlitků rekvírovaných zvonů) | 7. října až 4. listopadu | MPM | 214 osob + hromadné návštěvy | vstupné 30 halířů, | |
Julius Jelínek, obrazy a sklo | 20. listopadu až 3. prosince | MPM | 472 osob | vstupné 20 halířů; prodejní výstava;
akvarely, perokresby, olejomalby, sklo; | |
Vánoční výstava umělců – vojínů z Prahy (Vánoční výstavka a trh krajek, slovácké výšivky) | 16./17. až 31. prosince | MPM | čítárna muzea | 812 osob | vstupné 20 halířů (ve prospěch chudých krajkářek); prodejní výstava
autoři děl: V. Beneš, J. Blažíček, O. Bubeníček, K. Fiala, F. Horký, F. Jakub, C. Jelínek, K. Langer, F. Naske, O. Nejedlý, J. Ulmann, J. Vabřina |
1918
- Alois Kalvoda, obrazy (3. až 24. září)
- Pravoslav Kotík a Jaroslav Votruba (6. až 10. října)
Název výstavy | Termín | Pořadatel | Umístění | Návštěvnost | Poznámky |
---|---|---|---|---|---|
Alois Kalvoda, obrazy | 3. až 24. září | MPM | 816 osob | prodejní výstava, vstupné 1 K | |
Pravoslav Kotík a Jaroslav Votruba | 6. až 10. října | MPM | 374 osob | vstupné 1 K |
1919
- Volné sdružení výtvarníků, souborná výstava (3. až 25. června)
- Josef Kubíček, plastiky a dřevoryty (3. až 28. února)
- Kupkova družina malířů – legionářů z bojiště ve Francii (ve spolupráci s památníkem odboje; 1. až 14. října)
- České malířství ze soukromé sbírky Z. Ú. Ú. (18. října až 31. listopadu)
- František Charvát a Otakar Sedloň, obrazy (9. prosince 1919 až 6. ledna 1920)
Název výstavy | Termín | Pořadatel | Umístění | Návštěvnost | Poznámky |
---|---|---|---|---|---|
Josef Kubíček, plastiky a dřevoryty | 3. až 28. února (3. až 30. září)[181] | MPM | 584 osob | vstupné 1 K | |
Volné sdružení výtvarníků, souborná výstava | 3. až 25. června | MPM | 364 osob | umělci: V. Kresinger, P. F. Malý, J. Procházka, J. Rector, J. Šimůnek, K. Štika, J. Váchal, K. Vavřina, arch. V. Vavřina | |
Kupkova družina malířů – legionářů z bojiště ve Francii | 1. až 14. října (3. až 15. října)[181] | MPM, spolupráce: památník odboje | 986 osob | vstupné 1 K
umělci: Fr. Kupka, K. Cipra, J. Šejnoha, H. Němeček, J. Dálný + foto bojišť a Němci zpustošených uměleckých památek | |
České malířství ze soukromé sbírky Z. Ú. Ú. | 18. října až 31. listopadu | MPM | 1 072 osob | prodejní výstava; vstupné 1 K
umělci: J. Bárta, Knüpfer, Schwaiger, Fr. Lolek, Bubeníček, Kašpar, Honsa, Harlas, Bašek, Štáfl, Ullman, Kaván, Braunerová, Švabinský, Malec, Mánes, Marold, Mařák, Aleš, Jaroš, Kejmar, Schwaiger, Martinka, Hujer, Böttinger, Navrátil, Jakší, Neumann, Kašpar, Strof, Wagner, Jansa, Věšín, Úprka, Satra, Porš, Škramlík, Piepenhagen, Bém, Špilar, Lhota, Kalvodová | |
František Charvát a Otakar Sedloň, obrazy + mramorové plastiky provedené na sochařském oddělení průmyslové školy v Hořicích | 9. prosince 1919 až 6. ledna 1920 | MPM | 612 osob | prodejní výstava; vstupné 1 K |
20. léta 20. století
Rok | Název výstavy | Termín | Pořadatel | Umístění | Návštěvnost | Poznámky |
---|---|---|---|---|---|---|
1920 | Obrazy a keramika z Telče a z Bechyně | 8. až 14. ledna | MPM | |||
1920 | Václav Šrámek z Třebechovic, obrazy | 20. ledna až 10. února | MPM | prodejní výstava; vstupné 1 K | ||
1920 | Naše dílo | 15. února až 12. března | MPM | vstupné 1 K | ||
1920 | Hradečtí výtvarníci: Šimon, Škrábal, Škodová | 21. března až 15. dubna | MPM | prodejní výstava; vstupné 1 K; autoři: Liboslav Šimon, Rudolf Škrábal, Emča Škodová, Josef Škoda | ||
1920 | Bohumil Kubišta, posmrtná výstava | 1. až 18. května | MPM | vstupné 1 K | ||
1920 | Bohumil Lízner, obrazy | 1. až 30. července | MPM | vstupné 1 K | ||
1920 | Východočeská vzorková výstava | 1. až 30. července | MPM | |||
1920 | Legionářská výstava 4. čs. pěšího pluku Prokopa Velikého (Legionářská výstava snímků, obrázků z bojů 4. střeleckého pluku Prokopa Velikého Na Rusi | 24. října až 10. listopadu | MPM | vstupné 3 K | ||
1920 | Jindřich Vlček, akvarely | 15. listopadu až 14. prosince | MPM | Jindřich Vlček, malíř legionář; spolupráce Památník Odboje | ||
1921 | Kruh výtvarných umělkyň Praha | 13. až 31. března | MPM | 699 osob | vstupné 1 K; umělci: J. Burghauserová, Z. Burghauserová, M. Dokoupilová, V. Dysmanová, M. Fialová, M. Fischerová-Kvěchová, O. Fridrichová-Steinzová, V. Hachla-Myslivečková, O. Hlavínová, M. Chodounská, L. Jenšovská, M. Kálalová, M. Kredbová, J. Křížková, A. Lukášová, J. Michálková, A. Mokrá, M. Moravcová, A. Sequencová, Z. Severová, Z. Starchová, H. Šrámková, B. Vohánková, J. Winterová-Mezerová, M. Podhajská, A. Macková | |
1921 | Práce státní odborné školy pro umělecko-průmyslové zpracování kovů | 26. června až 17. července | MPM | 1 552 osob | ||
1921 | Společnost architektů | 23. července až 7. srpna | MPM | 450 osob | ||
1921 | Obrazy a plastiky českých umělců ze soukromého majetku v Hradci Králové | 21. srpna až 2. října | MPM | 2 500 osob | zápůjčka 188 obrazů a plastik (díla od 19. stol. po současnost) od 31 sběratelů | |
1921 | Památník odboje, ruští legionáři – výtvarníci | 23. října až 6. listopadu | MPM | 600 osob | umělci: O. Matoušek, M. Smolka, V. Nikodém, J. Vlček, J. Malý, J. Pištělka aj. | |
1921 | Vánoční tržnice | 8. až 12. prosince | MPM | |||
1922 | České sklo | 15. až 29. ledna | MPM, spolupráce: Ústav pro zvelebování živností | přes 12 000 osob | ||
1922 | Soutěžní návrhy a novostavby sokolovny a stadionu v Hradci Králové | 5. až 19. února | MPM | |||
1922 | Jaroslav Rérych, krajiny, portréty, kresby | 26. února až 25. března | MPM | vstupné 2 K, prodejní výstava | ||
1922 | Podkarpatská keramika z okolí Užhorodu | 2. až 14. dubna | MPM | prodejní výstava | ||
1922 | Práce kuchařské a číšnické školy | 15. až 18. dubna | MPM | 4 500 osob | ||
1922 | Koberce a umělecký průmysl "SUP" | 14. až 31. května | MPM | dále vystaveny práce Mil. Dokoupilové a obrazy Adolfa Doležala (Kukleny) | ||
1922 | Osvětová a mravní výchova ve vojsku | 4. až 6. června | MPM, spolupráce Odbočka Svazu čsl. důstojníků v HK) u příležitosti odhalení pomníku Svobody v Jiráskových sadech | |||
1922 | S. V. U. Hollar, Praha a Ladislav Beneš, plastiky | 15. června až 19. července | MPM | 600 osob | vstupné 2 K, prodejní výstava | |
1922 | Řemeslnické práce učňů a mladistvého dělnictva českého severovýchodu | 27. srpna až 10. září | MPM, spolupráce: ústřední výstavní výbor v Hořicích | |||
1922 | Augustin Mervant, obrazy z Valašska | 3. až 24. září | MPM | 1 300 osob | prodejní výstava | |
1922 | O. Bubeníček – Č. Jelínek – J. Fiala, obrazy | 28. září až 20. října | MPM, spolupráce: Družstvo pro stavbu Sokolovny | 1 800 osob | ||
1922 | Poštovní známky | 28. října až 2. listopadu | MPM | |||
1922 | J. Konůpek – grafika, L. Kubíček – plastiky, B. Gabrielová – keramika, Artěl, Praha, práce dětí ze škol | MPM | ||||
1922 | Václav Radimský, Polabské nálady | 8. až 31. prosince | MPM | 1 000 osob | vstupné 2 K, prodejní výstava | |
1923 | Dálný Východ v obrazech Václava Fialy | 4. až 25. února | MPM | 686 osob | prodejní výstava; obrazy z Japonska, ostrovů Tichého oceánu, Dálného východu | |
1923 | Plakát ve sbírkách muzea – Hynais, Marold, Mucha, Švabinský i zahraniční | 25. března až 8. dubna | MPM | přes 500 osob | umělci: Hynais, Marold, Mucha, Švabinský i zahraniční (Francie, Anglie, Itálie, Německo) | |
1923 | Stavební živnosti a průmysl | 22. dubna až 6. května | MPM | všechny prostory muzea i prostor nábřeží před budovou | z akce obraz Ad. Doležala s pohledem na výstaviště a muzeum, věnován Fr. Ulrichovi, ten poté věnoval obraz muzeu | |
1923 | Jean d'Ylen, francouzský plakát | 20. května až 10. června | MPM | plakáty i dalších umělců ze sbírky závodu J. Zieglosera v Praze; dále soutěžní návrhy plakátů výstavy stavebních živností a průmyslu | ||
1923 | Práce slepců | 4. až 18. června | MPM | 400 osob | ||
1923 | O. Sedloň, obrazy | 8. až 29. července | MPM | 800 osob | vstupné 2 K, prodejní výstava | |
1923 | Výstava prací učňů (Komorní výstava učňovských prací) | 12. až 19. července | MPM, spolupráce Ústav pro zvelebování živností v HK | prodejní výstava | ||
1923 | Výstava módy 1923 | 1. až 10. září | MPM | místní módní, krejčovské, obuvnické a kloboučnické závody a firmy | ||
1923 | A. Moravec – V. Silovský – J. Rambousek, grafika | 23. září až 7. října | MPM | 800 osob | vstupné 2 K, prodejní výstava | |
1923 | E. Kodet a F. Líbal, plastiky a obrazy | 14. října až 4. listopadu | MPM | přes 1 200 osob | vstupné 3 K, prodejní výstava | |
1923 | Brněnští výtvarníci | 11. listopadu až 2. prosince | MPM | 698 osob | vstupné 2 K, akademičtí malíři: J. Antoš, L. Dvořáček, F. Koudelka, S. de Pian, sochař R. Březa, architekt B. Fuchs; prodejní výstava | |
1924 | František Horký, grafika a obrazy z Orlických hor a Štramberka | 3. až 24. února | MPM | přes 1 200 osob | prodejní výstava | |
1924 | 100 let od narození Bedřicha Smetany | 2. až 15. března | MPM | |||
1924 | Max Švabinský, obrazy a grafika | 23. března až 23. dubna | MPM | přes 3 000 osob | zápůjčky děl od soukromníků; částečně prodejní výstava | |
1924 | 2. souborná výstava Augustina Mervarta | 1. až 25. května | MPM | přes 2 000 osob | vstupné 2,50 K, prodejní výstava | |
1924 | Technická práce v severovýchodních Čechách | 7. až 15. června | MPM | k IV. sjezdu SIA | ||
1924 | Dr. Desiderius, Veselé kresby (Hugo Boettinger) | 1. až 22. června | MPM | prodejní výstava | ||
1924 | Retrospektivní výstava prací st. odborné školy pro umělecko-průmyslové zpracování kovů | 29. června až 28. července | MPM | přes 1 200 osob | prodejní výstava | |
1924 | Výstava Českolužického spolku Ad. Černý v Praze | 29. června až 28. července | MPM | čítárna muzea | k 60. narozeninám A. Černého - Rokyty | |
1924 | Výstava sociální péče, práce dětí z Hradecka, Orlických hor, Valašska | 5. až 28. října | MPM | |||
1924 | Výstava výtvarného odboru Umělecké besedy, Praha | 16. listopadu až 9. prosince | MPM | vstupné 3 K, umělci: E. Frynta, M. Holý, M. Kopřiva, P. Kotík, A. Moravec, G. Musatov, V. Rabas, V. Rada, V. Sedláček, L. Sutnar, B. Ulrych, V. Živec, L. Málková-Ondrušová, B. Mudroch; prodejní výstava | ||
1924 | Slovenské výtvarné umění a umělecký průmysl SUB, Bratislava, Detva, Sup, Modra | 8. prosince 1924 až 7. ledna 1925 | MPM | přes 3 000 platících | vystavuje Výtvarný odbor S.U.B.v Bratislavě, S.U.P. v Bratislavě, ""Detva"" (ústav pro lidové umění v Bratislavě), dále vystavují: J. Alexy, J. Augusta, M. Galanda, J. Jareš, G. Mallý, A. Petříček, Š. Polkoráb, L. Rambouská, J. Votruba, I. Žabota, A. Balán, J. Grossmann, J. Chorvát, J. Jareš, A. Pinkas, V. Šebor, K. Šilinger, B. Weinwurm, Č. Vořech; prodejní výstava | |
1925 | Jihoslovanské motivy Stanislava Feikla a plastiky Josef Paši, čl. Mánesa | 18. ledna až 8. února | MPM | 1 200 osob | vstupné 2,50 Kč, prodejní výstava | |
1925 | Oldřich Koníček a Břetislav Benda, obrazy a sochy | 15. února až 8. března | MPM | vstupné 3 Kč, prodejní výstava | ||
1925 | J. Č. U. V. Praha, souborná výstava Jednoty umělců výtvarných | 15. března až 5. dubna | MPM | vystavující umělci: J. Šejnost, J. Obrovský, V. Hlava, F. Jakub, J. Procházka, J. Loukota, F. Líbal, J. Pašek, J. Novák, F. Holan, F. Jelínek, R. Puchold, A. Frolka, O. Cihelka, K. Suchlík, J. T. Blažek, C. Jelínek, F. Hofman, J. Bubeníček, J. Svoboda, Č. Choděra, F. Vavřina, F. X. Diblík, A. Boudová, J. Fiala, O. Homoláč, E. Schovánek, Z. S. Špringerová, F. Naske, V. Hlava, V. Röhling, B. Jaroněk; prodejní výstava | ||
1925 | Výstava učebních pomůcek pro školy | 12. až 26. dubna | MPM, spolupráce: Župní pedagogické muzeum v Hradci Králové | vstupné 3 Kč | ||
1925 | Zdravotnická výstava | 31. května až 12. června | MPM, spolupráce: Ministerstvo veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy | ve všech prostorách muzea i na okolních prostranstvích | ||
1925 | F. X. Procházka, obrazy a studie zvířat | 13. až 28. září | MPM | 1 400 osob | vstupné 3 Kč, prodejní výstava | |
1925 | Výstava průmyslové propagandy | 4. až 18. října | MPM, spolupráce: Ústav k podpoře průmyslu obchodní a živnostenské komory v Praze | vstupné 1 Kč | ||
1925 | Alois Moravec – Jan Pašek – Bohumil Ullrych, obrazy a grafika | 25. října až 8. listopadu | MPM | vstupné 3 Kč, prodejní výstava | ||
1925 | Výstavka Ústavu pro stavbu měst při Masarykově akademii práce v Praze | 10. až 15. listopadu | MPM | čítárna muzea | vstup volný | |
1925 | Adolf Doležal, obrazy a kresby | 15. listopadu až 6. prosince | MPM | vstupné 3 Kč, prodejní výstava | ||
1925 | Spolek výtvarných umělců Mánes, souborná výstava | 13. prosince 1925 až 10. ledna 1926 | MPM | vystavující umělci: V. Beneš, B. Dvořák, E. Filla, J. Grus, J. Hubáček, F. Janoušek, O. Koníček, R. Lauda, F. Muzika, O. Nejedlý, R. Kremlička, A. Procházka, J. Rambousek, J, Slavíček, J. Gočár, P. Janák, l. Machoň, O.Novotný, V. Stretti, B. Jelínková, V. Špála, S. Tonderová-Zátková, J. Trampota, A. Zeyer, B. Benda, K. Dvořák, O. Gutfreund, J. Horejc, B. Kafka, J. Lauda, K. Pokorný, O. Španiel, O. Švec; prodejní výstava | ||
1926 | Zimní krajina | 30. ledna až 28. února | MPM, spolupráce: Český ski klub | 2 227 osob | vstupné 3 Kč, prodejní výstava; vystavující umělci: J. Antoš, O. Blažíček, O. Bubeníček, A. Doležal, C. Freitag, J. Grus, R. Havelka, F. Holana, F. Horký, F. K. Hron, A. Hudeček, A. Kalvoda, O. Koníček, F. Kaván, K. Langr, F. Líbal, B. Lizner, A. Mervart, J. Písecký, J. Rérych, O. Sedloň, J. Trampota, J. Ullman, J. Votruba, E. Hlavica, L. Kubíček | |
1926 | Václav Radimský, obrazy | 7. až 21. března | MPM | 500 osob | vstupné 3 Kč, prodejní výstava | |
1926 | Druhá výstava Českého klubu fotografů amatérů | 28. března až 11. dubna | MPM | 114 vystavovatelů z ČSR | ||
1926 | Kočovná elektrovýstava ESČ | 22. až 25. května | MPM | |||
1926 | Hugo Boettinger, souborná výstava obrazů | 25. dubna až 7. května | MPM | přes 1 000 osob | vstupné 3 Kč, prodejní výstava | |
1926 | Souborná výstava obrazů Ad. Zahela | 13. června až 18. července | MPM | 700 osob | vstupné 3 Kč, prodejní výstava | |
1926 | Letecká výstava | 19. září až 3. října | MPM, spolupráce: pobočka Masarykovy letecké ligy | ve všech prostorách muzea a před budovou ve čtyřech hangárech | ||
1926 | Spolek výtvarných umělců Mánes, členská výstava grafiků | 24. října až 14. listopadu | MPM | 620 osob | vstupné 3 Kč, prodejní výstava; vystavující umělci: A. J. Alex, Fr. Bílek, P. Dilinger, Fr. Kobliha, R. Lauda, A. Majer, A. Naumann, J. Rambousek, V. Silovský, V. Stretti, J. Stretti - Zamponi, T. F. Šimon, K. Tondl, K. Vik, J. C. Vondrouš | |
1926 | Sdružení výtvarných umělců severočeských | 12. prosince 1926 až 9. ledna 1927 | MPM | |||
1927 | Výstava východočeského Radioklubu v Hradci Králové | 8. až 16. ledna | MPM | |||
1927 | Jaroslav Votruba – Alois Bučánek, obrazy, grafika a sochy | 13. února až 7. března | MPM | 927 osob | vstupné 3 Kč, prodejní výstava | |
1927 | Ludvík Kuba, souborná výstava obrazů, akvarelů a kreseb | 3. až 29. dubna | MPM, spolupráce: Odbor československo-jihoslovanské ligy v Hradci Králové | 1 230 osob | vstupné 3 Kč, prodejní výstava | |
1927 | Jan Lauschmann, fotografie 1922–1927 | 1. až 8. května | MPM | 580 osob | ||
1927 | Dánská architektura | 26. května až 2. června | MPM, spolupráce: čs.- dánská společnost v Praze | čítárna muzea | vstupné 1 Kč; vystaven soubor reprodukcí prací dánských architektů: S. C. Larsena, prof. J. Bentensena, K. Fiskera, prof. K. Gotloba, G. N. Brandta, prof. E. Thomsena, K. Kinta a jejich žáků | |
1927 | 10 let pěšího pluku 4 Prokopa Velikého, výstava památek | 29. května až 11. září | MPM | výstava památek při oslavách 10. výročí založení pěšího pluku 4 Prokopa Velikého a sjezdu příslušníků býv. 4 čs. střel. pluku Prokopa Velikého a býv. pluku č. 18 | ||
1927 | Souborná výstava obrazů Jana Trampoty z Orlických hor | 19. června až 10. července | MPM | vstupné 3 Kč, prodejní výstava, ta samá výstava pravděpodobně uspořádána i 3.-11. září 1927 | ||
1927 | Antonín Waldhauser a staromistrovská grafika domácí i cizí | 18. září až 9. října | MPM | 760 osob | vstupné 3 Kč, prodejní výstava | |
1927 | 21 lokomotiv Dr. Desidera | MPM | ||||
1927 | Richard Lauda, obrazy, grafika, kresby | 16. října až 6. listopadu | MPM | 890 osob | prodejní výstava | |
1927 | Třetí výstava Českého klubu fotografů amatérů | 20. až 27. listopadu | MPM | 647 osob | vystavující umělci: V. Audrlický, B. Blahoslav, J. Fogl, J. Brix, K. Dolanský, M. Duchoň, R. Forst, R. Helvich, A. Hiršl, K. Chráska, ing. F. Kepka, A. Kohoutek, ing. J. Krupka, A. Malcová, V. Mánek, ing. S. Markovič, A. Mráz, PhDr. Č. Mrázek, ing. R. Neumann, Č. Slavík, J. Šejvl, Z. Šindelář, A. Ungerman, F. Vachek, ing. J. Vostřel | |
1927 | Slovenská Umelecká beseda, souborná výstava (XIX. Výstava výtvarného odboru Umelecké besedy slovenské v Bratislavě) | 20. listopadu až 4. prosince | MPM | 647 osob | vystavující umělci: J. Augusta, M. Benka, A. Holub, A. Hosenedlová, J. Jareš, J. Korezska, V. Krupec, J. Ladvenica, G. Mallý, J. Mandel, A. Petříček, L. Rambouská, M. Schurmann, K. Srp, J. Tomec, J. Tuma, J. Votruba, F. Duša, M. Galanda, A. Petříček, J. PokA. Balán, J. Grossmann, F. Faulhammer, D. Jurkovič, M. Josef, J. Nowotný, A. Szalatnai, V. Šebor, K. Šilinger, průmyslový závod ""Detva""; prodejní výstava (v katalogu uvedeny ceny) | |
1927 | Výstava prací zemské školy gobelínové a kobercové ve Valašském Meziříčí | 11. až 27. prosince | MPM | prodejní výstava; k příležitosti výstavy v kinu Sokol promítán film o výrobě gobelínů | ||
1928 | Otto Gutfreund, posmrtná výstava | 22. ledna až 5. února | MPM | přes 800 osob | vstupné 3 Kč, prodejní výstava | |
1928 | Soutěžní plány (návrhy) na stavbu státní průmyslové školy | 8. až 15. února | MPM | návrhy od 30 autorů | ||
1928 | Zdeněk Kratochvíl, karikatury, kresby | 19. února až 11. března | MPM, spolupráce: odbor Masarykovy ligy v Hradci Králové | 700 osob | vstupné 3 Kč, prodejní výstava | |
1928 | Tavík František Šimon, soubor grafik, kreseb a obrazů | 1. až 23. dubna | MPM | 1 200 osob | vstupné 3 Kč, prodejní výstava | |
1928 | Otakar Štáfl, obrazy a kresby z Vysokých Tater a jiných míst | 29. dubna až 17. května | MPM | vstupné 3 Kč, prodejní výstava | ||
1928 | České leptané sklo | 3. až 18. června | MPM, spolupráce: Sklářský ústav v Hradci Králové | 3 996 osob | vystavovalo 22 sklářských firem, vstupné 3 Kč | |
1928 | Václav Leo Anderle, Lovecké motivy (Lovecké a jiné obrazy) | 16. července až 6. srpna | MPM | 600 osob | u příležitosti lesnického sjezdu v Hradci Králové | |
1928 | František Charvát, Podkrkonošské motivy, sobourná výstava | 16. září až 7. října | MPM | 700 osob | vstupné 3 Kč, prodejní výstava | |
1928 | Rudolf Kremlička, soubor kreseb a obrazů | 21. října až 18. listopadu | MPM | 800 osob | vstupné 3 Kč, prodejní výstava | |
1928 | Jindra Vlček, obrazy, akvarely a kresby | 2. prosince 1928 až 6. ledna 1929 | MPM | 1 600 osob | vstupné 4 Kč, prodejní výstava | |
1929 | Propagační letáky a plakáty sociální a zdravotní péče evropských, asijských a amerických států | 20. ledna až 3. února | MPM, spolupráce: okresní péče o mládež a Lidový ústav sociální zdravotní péče v Hradci Králové | 400 osob | ||
1929 | Sdružení výtvarných umělců severočeských, členská výstava = XXVI. Souborná výstava | 17. března až 7. dubna | MPM | 632 osob | vstupné 3 Kč, prodejní výstava; vystavující umělci: Z. Dvořák, Z. Eichler, J. Fučík, F. Hromádko, F. Charvát, A. Kalous, V. Kautský, J. Lenhart, S. Matějček, C. Nestoupil, F. Soukup, J. Vlček, J. Vávra, B. Zvěřina, K. Beneš, J. Rejchl, J. Škoda | |
1929 | František Šindelář, krajina Itálie a Sicilie, souborná výstava | 14. dubna až 5. května | MPM | 675 osob | vstupné 3 Kč, prodejní výstava | |
1929 | Výstava památek Spolku divadelních ochotníků "Klicpera" | 12. až 26. května | MPM | cca 700 osob | u příležitosti 60. výročí založení spolku | |
1929 | Sklo státní odborné školy sklářské v Železném Brodě | 2. až 12. června | MPM | |||
1929 | Václav Radimský, motivy z Polabí – Ladislav Sutnar, fotomontáže | 29. června až 21. července | MPM | 592 osob | vstupné 3 Kč, prodejní výstava | |
1929 | Bohumil Stanislav Urban – Antonie S. Urbanová, obrazy a plastiky | 15. září až 6. října | MPM | prodejní výstava | ||
1929 | Moderní čs. textil | 12. až 28. října | MPM, spolupráce: Svaz československého díla v Praze | vstupné 3 Kč, výtvarný návrh výstavy Ladislav Sutnar, u příležitosti 1. sjezdu Svazu čsl. díla v Hradci Králové, účast 20 firem | ||
1929 | Radiovýstava, přístroje a pomůcky | 1. až 11. listopadu | MPM | přes 1 000 osob | ||
1929 | Jaroslav Horejc – Bohumil Lizner, sochy, obrazy a kresby | 17. listopadu až 8. prosince | MPM | 739 osob | vstupné 4 Kč, prodejní výstava | |
1929 | Emanuel Salomon Friedberg-Mírohorský (1829–1908), akvarely a kresby | 24. listopadu až 29. prosince | MPM | čítárna muzea | vstup volný, prodejní výstava | |
1929 | Krásná jízda Družstevní práce 1929 | 15. prosince 1929 až 12. ledna 1930 | MPM, spolupráce: místní skupina Družstevní práce | 1 618 osob |
|
1920
- Obrazy a keramika z Telče a z Bechyně (8. až 14. ledna)
- Václav Šrámek z Třebechovic, obrazy (20. ledna až 10. února)
- Naše dílo
- Hradečtí výtvarníci: Šimon, Škrábal, Škodová (21. března až 15. dubna)
- Bohumil Kubišta, posmrtná výstava (1. až 18. května)
- Bohumil Lízner, obrazy (1. až 30. července)
- Východočeská vzorková výstava (1. až 30. července)
- Legionářská výstava 4. čs. pěšího pluku Prokopa Velikého (24. října až 10. listopadu)
- Jindřich Vlček, akvarely (15. listopadu až 14. prosince)
1921
- Kruh výtvarných umělců Praha (13. až 31. března)
- Práce státní odborné školy pro umělecko-průmyslové zpracování kovů (26. června až 17. července)
- Společnost architektů (23. července až 7. srpna)
- Obrazy a plastiky českých umělců ze soukromého majetku v Hradci Králové (21. srpna až 2. října)
- Památník odboje, ruští legionáři – výtvarníci (23. října až 6. listopadu)
- Vánoční tržnice (8. až 12. prosince)
1922
- České sklo (15. až 29. ledna)
- Soutěžní návrhy a novostavby sokolovny a stadionu v Hradci Králové (5. až 19. února)
- Jaroslav Rérych, krajiny, portréty, kresby (26. února až 25. března)
- Podkarpatská keramika z okolí Užhorodu (2. až 14. dubna)
- Práce kuchařské a číšnické školy (15. až 18. dubna)
- Koberce a umělecký průmysl "SUP" (Dokoupilová, Doležal A.; 14. až 31. května)
- Osvětová a mravní výchova ve vojsku (4. až 6. června)
- S. V. U. Hollar, Praha a Ladislav Beneš, plastiky (15. června až 19. července)
- Řemeslnické práce učňů a mladistvého dělnictva českého severovýchodu (27. srpna až 10. září)
- Augustin Mervant, obrazy z Valašska (3. až 24. září)
- O. Bubeníček – Č. Jelínek – J. Fiala, obrazy (28. září až 20. října)
- Poštovní známky (28. října až 2. listopadu)
- J. Konůpek – grafika, L. Kubíček – plastiky, B. Gabrielová – keramika, Artěl, Praha, práce dětí ze škol
- Václav Radimský, Polabské nálady (8. až 31. prosince)
1923
- Dálný Východ v obrazech Václava Fialy (4. až 25. února)
- Plakát ve sbírkách muzea – Hynais, Marold, Mucha, Švabinský i zahraniční (25. března až 8. dubna)
- Stavební živnosti a průmysl (22. dubna až 6. května), všechny prostory muzea i prostor nábřeží před budovou
- Jean d'Ylen, francouzský plakát (20. května až 10. června)
- Práce slepců (4. až 18. června)
- O. Sedloň, obrazy (8. až 29. července)
- Výstava prací učňů (12. až 19. července)
- Výstava módy 1923 – místní módní, krejčovské, obuvnické a kloboučnické závody a firmy (1. až 10. září)
- A. Moravec – V. Silovský – J. Rambousek, grafika (23. září až 7. října)
- E. Kodet a F. Líbal, plastiky a obrazy (14. října až 4. listopadu)
- Brněnští výtvarníci (11. listopadu až 2. prosince)
1924
- František Horký, grafika a obrazy z Orlických hor a Štramberka (3. až 24. února)
- 100 let od narození Bedřicha Smetany (2. až 15. března)
- Max Švabinský, obrazy a grafika (23. března až 23. dubna)
- 2. souborná výstava Augustina Mervarta (1. až 25. května)
- Technická práce v severovýchodních Čechách, k IV. sjezdu SIA (7. až 15. června)
- Dr. Desiderius, Veselé kresby (Hugo Boettinger) (1. až 22. června)
- Retrospektivní výstava prací st. odborné školy pro umělecko-průmyslové zpracování kovů (29. června až 28. července)
- Výstava Českolužického spolku Ad. Černý v Praze k 60. narozeninám A. Černého - Rokyty (29. června až 28. července)
- Výstava sociální péče, práce dětí z Hradecka, Orlických hor, Valašska (5. až 28. října)
- Výstava Umělecké besedy, Praha (16. listopadu až 9. prosince)
- Slovenské výtvarné umění a umělecký průmysl SUB, Bratislava, Detva, Sup, Modra (8. prosince 1924 až 7. ledna 1925)
1925
- Jihoslovanské motivy Stanislava Feikla a plastiky Josef Paši, čl. Mánesa (18. ledna až 8. února)
- Oldřich Koníček a Břetislav Benda, obrazy a sochy (15. února až 8. března)
- J. Č. U. V. Praha, souborná výstava Jednoty umělců výtvarných (15. března až 5. dubna)
- Výstava učebních pomůcek pro školy (12. až 26. dubna)
- Zdravotnická výstava (31. května až 12. června), ve všech prostorách muzea i na okolních prostranstvích
- F. X. Procházka, obrazy (13. až 28. září)
- Alois Moravec – Jan Pašek – Bohumil Ullrych, obrazy a grafika (25. října až 8. listopadu)
- Adolf Doležal, obrazy a kresby (15. listopadu až 6. prosince)
- Spolek výtvarných umělců Mánes, souborná výstava (13. prosince 1925 až 10. ledna 1926)
1926
- Zimní krajina (30. ledna až 28. února), společně se Ski klubem
- Václav Radimský, obrazy (7. až 21. března)
- Druhá výstava Českého klubu fotografů amatérů (28. března až 11. dubna)
- Elektrovýstava ESČ (22. až 25. května)
- Hugo Boettinger, souborná výstava obrazů (13. června až 18. července)
- Letecká výstava (19. září až 3. října), ve všech prostorách muzea a před budovou ve čtyřech hangárech
- Spolek výtvarných umělců Mánes, členská výstava grafiků (24. října až 14. listopadu)
- Sdružení výtvarných umělců severočeských (12. prosince 1926 až 9. ledna 1927)
1927
- Jaroslav Votruba – Alois Bučánek, obrazy, grafika a sochy (13. února až 7. března)
- Ludvík Kuba, souborná výstava obrazů, akvarelů a kreseb (3. až 25. dubna)
- Jan Lauschmann, fotografie (1. až 8. května)
- Dánská architektura (26. května až 2. června)
- 10 let pěšího pluku 4 Prokopa Velikého, výstava památek (29. května až 11. září)
- Antonín Waldhauser a staromistrovská grafika domácí i cizí (18. září až 9. října)
- Richard Lauda, obrazy, grafika, kresby (16. října až 6. listopadu)
- Třetí výstava Českého klubu fotografů amatérů (20. až 27. listopadu)
- Slovenská Umelecká beseda, souborná výstava (20. listopadu až 4. prosince)
- Gobeliny a koberce z Valašského Meziříčí (11. až 27. prosince)
1928
- Otto Gutfreund, posmrtná výstava (22. ledna až 5. února)
- Soutěžní plány na stavbu st. průmyslové školy (8. až 15. února)
- Zdeněk Kratochvíl, karikatury, kresby (19. února až 11. března)
- Tavík František Šimon, soubor grafik, kreseb a obrazů (1. až 23. dubna)
- Otakar Štáfl, obrazy a kresby z vysokých Tater (29. dubna až 17. května)
- České leptané sklo (3. až 18. června)
- Václav Leo Anderle, Lovecké motivy (16. července až 6. srpna)
- František Charvát, Podkrkonošské motivy (16. září až 7. října)
- Rudolf Kremlička, soubor kreseb a obrazů (21. října až 18. listopadu)
- Jindra Vlček, obrazy, akvarely a kresby (2. prosince 1928 až 6. ledna 1929)
1929
- Propagační letáky a plakáty sociální a zdravotní péče evropských, asijských a amerických států (20. ledna až 3. února)
- Sdružení výtvarných umělců severočeských, členská výstava (17. března až 7. dubna)
- František Šindelář, krajina Itálie a Sicilie (14. dubna až 5. května)
- Výstava památek Spolku divadelních ochotníků "Klicpera" (12. až 26. května)
- Sklo státní odborné školy sklářské v Železném Brodě (2. až 12. června)
- Václav Radimský, motivy z Polabí – Ladislav Sutnar, fotomontáže (29. června až 21. července)
- Bohumil Stanislav Urban – Antonie S. Urbanová, obrazy a plastiky (15. září až 6. října)
- Moderní čs. textil (12. až 28. října); výtvarný návrh výstavy Ladislav Sutnar
- Radiovýstava, přístroje a pomůcky (1. až 11. listopadu)
- Jaroslav Horejc – Bohumil Lizner, sochy, obrazy a kresby (17. listopadu až 8. prosince)
- Emanuel Salomon Friedberg-Mírohorský (1829–1908), akvarely a kresby (24. listopadu až 29. prosince)
- Krásná jízda DP 1929 (15. prosince 1929 až 12. ledna 1930)
30. léta 20. století
Rok | Název výstavy | Termín | Pořadatel | Umístění | Návštěvnost | Poznámky |
---|---|---|---|---|---|---|
1930 | Josef Váchal, dřevoryty (souborná výstava grafiky) | 12. ledna až 30. března | MPM | čítárna | 700 osob | vstup volný, prodejní výstava |
1930 | Maxmilián Pirner, Jan Preisler a Vlaho Bukovac ve sbírce náchodského továrníka Leo Strasse | 19. ledna až 16. února | MPM | 917 osob | vstupné 3 Kč | |
1930 | Spolek výtvarných umělců, Brno, souborná výstava prací | 23. února až 16. března | MPM | 682 osob | vstupné 3 Kč, prodejní výstava; autoři: L. Dvořáček, B. Fuchs, A. Handzel, J. Král, V. Kristin, A. Procházka, L. Procházková, F. Srp, F. Süsser, V. Vokálek, L. Žák, E. Stavinoha | |
1930 | Souborná výstava prací členů sdružení českých umělců grafiků Hollar; Helena Johnová – Josef Škoda, grafika, plastiky | 30. března až 1. května | MPM | 750 osob | vstupné 3 Kč, prodejní výstava, vystavující: A. J. Alex, C. Bouda, Z. Braunerová, P. Dilinger, B. Jaroněk, F. Kobliha, A. Majer, A. Moravec, A. Nauman, J. Rambousek,P. Rosová-Vicenová, V. Silovský, J. Stretti-Zamponi, V. Stretti, T. F. Šimon, Dr. Karel Tondl, K. Vik, J. C. Vondrouš; Helena Johnová: grafické listy a majoliky; Josef Škoda: plastiky | |
1930 | Anto Trstenjak, obrazy, akvarely a kresby | 11. května až 9. června | MPM, spolupráce: čsl.- jihoslovanská liga a česko-lužický spolek v Hradci Králové | 386 osob | vstupné 3 Kč, prodejní výstava | |
1930 | Výstava grafiky Hollar | 1. až 29. června | MPM | |||
1930 | I. putovní výstava východočeských klubů fotografů amatérů | 7. až 15. června | MPM | |||
1930 | Soutěžní návrhy na stavbu obecné a měšťanské školy v Pojizeří | 7. až 15. června | ||||
1930 | Pirotské koberce a jihoslovanský drobný umělecký průmysl | 8. až 23. června | MPM | 400 osob | ||
1930 | Antoš Frolka, motivy z moravského Slovácka, akvarely a pastely | 21. září až 12. října | MPM | 1 100 osob | prodejní výstava | |
1930 | Václav Špála, souborná výstava | 19. října až 9. listopadu | MPM | 700 osob | prodejní výstava, doprovodná přednáška | |
1930 | Anna Macková, dřevoryty (souborná výstava grafických prací) | 5. října až 31. prosince | MPM | prodejní výstava | ||
1930 | Čeněk Kvíčala, obrazy | 23. listopadu až 14. prosince | MPM | 720 osob | prodejní výstava | |
1930 | Hradečtí umělci – souborná výstava projektů, obrazů a plastik | 21. prosince 1930 až 18. ledna 1931 | MPM | 600 osob | vystavující: F. Bartoš, J. Heřman, F. Kratochvíl, B. Lizner, J. Rejchl, K. Seifert, J. Škoda, B. Waigant, M. Waigantová | |
1931 | Antonín Hudeček – Ladislav Beneš, obrazy a plastiky (souborná výstava) | 15. února až 15. března | MPM | 1 800 osob | prodejní výstava | |
1931 | Vojtěch Sedláček, souborná výstava obrazů, akvarelů, kreseb a graf. prací | 22. března až 12. dubna | MPM, spolupráce: Umělecká Beseda v Praze | 850 osob | vstupné 3 Kč, prodejní výstava | |
1931 | Alois Wierer, obrazy, grafika | 19. dubna až 3. května | MPM | 660 osob | vstupné 3 Kč, prodejní výstava | |
1931 | Jaroslav Veris, obrazy a kresby | 10. až 26. května | MPM | 750 osob | vstupné 3 Kč, prodejní výstava | |
1931 | Památky osvobození 1918 ve výtvarném umění | 31. května až 21. června | MPM, spolupráce: museum Památníku národního osvobození v Praze | 4 000 osob | ||
1931 | Pestrý týden škole a rodině, hlubotiskové obrazy | 13. až 30. září | MPM, spolupráce: Masarykova vyšší lidová škola okres. osvět. sboru | 1 100 osob | putovní výstava, doprovodná přednáška | |
1931 | Vladimír Svoboda, figurální motivy a krajiny | 4. až 18. října | MPM | 400 osob | vstupné 3 Kč, prodejní výstava | |
1931 | Otto Matoušek, obrazy, kresby, grafika | 25. října až 15. listopadu | MPM | 450 osob | vstupné 3 Kč, prodejní výstava | |
1931 | II. východočeská radiovýstava | 22. až 29. listopadu | MPM, spolupráce: Východočeský radioklub | 4 200 osob | ||
1931 | Ilja Repin a skupina ruských malířů z Paříže | 13. prosince 1931 až 17. ledna 1932 | MPM | 2100 osob | prodejní výstava; vystavující: S. Archipov, J. Bilibin, M. Bogdanov-Bělskij, A. Korovin, K. Korovin, V. Levi, V. Masjutin, M. Orlov, J. Rjepin, P. Zacharov, M. Veščilov, S. Vinogradov, S. Žukovskij | |
1932 | Otakar Sedloň, souborná výstava akvarelů a kreseb z Orlických hor | 24. ledna až 29. února | MPM | čítárna | vstup volný, prodejní výstava | |
1932 | Dobri Dobrov (Bulharsko), obrazy a kresby (souborná výstava) | 21. února až 3. května | MPM | 600 osob | vstupné 3 Kč, prodejní výstava | |
1932 | Milada Marešová, obrazy a kresby (souborná výstava) | 21. února až 20. března | MPM | 550 osob | vstupné 3 Kč, prodejní výstava | |
1932 | František Aron, obrazy Podkarptskoruské (souborná výstava) | 27. března až 17. dubna | MPM | 500 osob | vstupné 3 Kč, prodejní výstava | |
1932 | Bedřich Mudroch z Trutnova, obrazy a kresby | 24. dubna až 8. května | MPM | 430 osob | vstupné 3 Kč, prodejní výstava | |
1932 | I. výstava obrazů a plastik čes. umělců ze soukromého majetku členů Kruhu přátel umění v Hradci | 5. června až 10. července | MPM | 700 osob | vstupné 2 Kč | |
1932 | I. výstava památek hudebního života v Hradci Králové | 1. až 21. září | MPM, spolupráce: Historické muzeum | 541 osob | vstupné 3 Kč | |
1932 | Antonín Hudeček, obrazy | 25. září až 19. října | MPM | 850 osob | vstupné 3 Kč, prodejní výstava | |
1932 | III. východočeská radio výstava | 23. až 30. října | MPM, spolupráce: Východočeský radioklub | 3000 osob | ||
1932 | Jindra Vlček, Naše legie v Rusku a Sibiři (souborná výstava obrazů) | 6. až 27. listopadu | MPM | 1 630 osob | vstupné 3 Kč, prodejní výstava | |
1932 | Franta Kaván, souborná výstava | 4. prosince 1932 až 1. ledna 1933 | MPM | 1 960 osob | vstupné 3 Kč, prodejní výstava | |
1933 | Hradečtí výtvarníci: Heřman, Lizner, Sedláček, Škoda, Vávra | 15. ledna až 5. února | MPM | 811 osob | vstupné 3 Kč, prodejní výstava | |
1933 | Zušlechtěná výroba a výtvarná práce severovýchodních Čech | 19. února až 12. března | MPM, spolupráce: Svaz čs. díla v Hradci Králové | 3 500 osob | vstupné 3 kč, tři interiéry, textilie, krajky, užitkové sklo a keramika, svítidla, drobné dekorační předměty, vazby knih, expozice SPŠ v Hradci Králové; výstavu navštívil František Ulrich | |
1933 | Josef Hodek – Václav Karel –Alois Langenberg, obrazy, plastiky, grafiky, kresby, knižní vazby, ex libris | 19. března až 9. dubna | MPM | 476 osob | vstupné 3 Kč, prodejní výstava | |
1933 | Vincent Beneš – Břetislav Benda, obrazy a plastiky | 16. dubna až 7. května | MPM | 749 osob | vstupné 3 Kč, prodejní výstava | |
1933 | Železnobrodské sklo (Výstava moderního skla železnobrodského) | 14. až 28. května | MPM, spolupráce: Sklářský ústav v Hradci Králové | 4 200 osob | vstupné 2 Kč | |
1933 | Alfons Mucha, obrazy a kresby | 4. června až 16. července | MPM | 3 131 osob | vstupné 3 Kč, prodejní výstava | |
1933 | Marta Rožánková-Drábková, obrazy | 24. září až 8. října | MPM | 612 osob | vstupné 3 Kč, prodejní výstava | |
1933 | Výstava československo-polské vzájemnosti | 15. až 29. října | MPM, spolupráce: Historické museum, Československo-polská společnost v Hradci Králové | 3 000 osob | ||
1933 | 4. východočeská radiovýstava | 5. až 12. listopadu | MPM, spolupráce: Východočeský radioklub | přes 4 000 osob | ||
1933 | Jaroslav Panuška, obrazy a kresby | 19. listopadu až 10. prosince | MPM | 1 289 osob | vstupné 3 Kč, prodejní výstava | |
1933 | Ch. R. Knapp (USA), akvarely | 19. listopadu až 3. prosince | MPM | čítárna | prodejní výstava, doprovodné přednášky | |
1933 | Fotografie členů Klubu fotografů amatérů v Hradci Králové | 6. až 11. prosince | MPM | čítárna | vstupné 2 Kč | |
1933 | Vojtěch Preissig, souborná výstava (Souborná výstava obrazů a grafiky členů SČUG Hollar se zvláštním souborem mistra Vojtěcha Preissiga) | 17. prosince 1933 až 7. ledna 1934 | MPM | 800 osob | vstupné 3 kč, prodejní výstava | |
1934 | Výstava módy, místních módních salonů | 25. února až 4. března | MPM, spolupráce: Sdružení krejčích, švadlen a modistek | přes 1500 osob | ||
1934 | Ludvík Vacátko, obrazy, kresby a plastiky | 11. března až 2. dubna | MPM | 1 052 osob | vstupné 3 kč, prodejní výstava | |
1934 | Jaroslav Grus – Karel Dvořák, obrazy a plastiky | 8. až 29. dubna | MPM | 652 osob | vstupné 3 kč, prodejní výstava | |
1934 | Václav Pavlík a Ladislav Šmída, obrazy | 6. až 27. května | MPM | 608 osob | vstupné 3 kč, prodejní výstava | |
1934 | Julius Mařák a jeho žáci | 10. června až 15. července | MPM (ze soukr. majetku Klubu přítel umění) | 665 platících | vstupné 3 Kč | |
1934 | V. východočeská radiovýstava | 23. až 30. září | MPM, spolupráce: Východočeský radioklub | cca 3 000 osob | ||
1934 | Helena Broftová-Piťhová, obrazy | 7. až 21. října | MPM | 331 osob | vstupné 3 kč, prodejní výstava | |
1934 | Podkarpatoruský lidový průmysl "Rusínka" Užhorod | 27. října až 4. listopadu | MPM, spolupráce: společnost ""Rusínka"" v Užhorodě | 900 osob | vstup volný, prodejní výstava; textilie, keramika, hračky | |
1934 | Oldřich Homoláč – Karel Kotrba, obrazy a plastiky | 11. listopadu až 2. prosince | MPM | 617 osob | vstupné 3 kč, prodejní výstava | |
1934 | Užitá grafika | MPM | čítárna | novoročenky aj. | ||
1934 | Současná grafika | od 5. července | MPM | čítárna | u příležitosti sjezdu Svazu českých muzeí a České archivní společnosti | |
1934 | Stavební vývoj Hradce Králové a jeho topografie | 3. července až 31. prosince | čítárna | k 15. sjezdu čs. muzeí | ||
1934 | Václav Radimský, motivy z Polabí | 5. prosince 1934 až 1. ledna 1935 | MPM | 715 osob | vstupné 3 kč, prodejní výstava | |
1935 | S. V. U. Mánes, souborná výstava obrazů a plastik | 16. února až 17. března | MPM | 871 osob | vstupné 3 kč, prodejní výstava | |
1935 | Julie Winterová-Mezerová, obrazy – Josef Škoda, plastiky | 31. března až 22. dubna | MPM | 638 osob | vstupné 3 kč, prodejní výstava | |
1935 | Bulharská grafika | 1. června až 14. července | ||||
1935 | Augustin Ságner, obrazy – Zdeněk Dvořák, plastické karikatury | 27. září až 13. října | MPM | 481 platících | vstupné 3 kč, prodejní výstava | |
1935 | Ľudovít Csordák z Košic, obrazy | 10. listopadu až 1. prosince | MPM | 1 030 osob | vstupné 3 kč, prodejní výstava | |
1935 | Stavební vývoj Hradce Králové | 15. až 22. září | MPM | 300 osob (odborná veřejnost) + 254 (laická veřejnost) | ke konferenci mezinárodního Kongresu pro obchodní vzdělání a ke konferenci 90 architektů a inženýrů | |
1935 | Novoročenky a jiné tisky (dvě výstavky) | MPM | čítárna | |||
1935 | Rok 1848 v obrazech, rytinách a dokumentech | MPM, zapůjčeno lékárníkem Františkem Dvořáčkem z Brna | čítárna | |||
1935 | Fotoskupina pěti, Brno | 1. prosince 1935 až 31. května 1936 | MPM | čítárna | vstup volný, prodejní výstava; vystavující: J. Kamenický, B. Němec, J. Nohel, F. Povolný, H. Táborský z Brna; fotoexperimenty, fotografiky, fotogramy, fotomontáže | |
1935 | VI. východočeská radiovýstava | 27. října až 3. listopadu | MPM, spolupráce: Východočeský radioklub | cca 3 000 osob | ||
1935 | Moderní zubní technika | 10. až 17. listopadu | MPM | čítárna | ||
1935 | Spolek slovenských umělců v Bratislavě, souborná výstava obrazů a plastik | 7. prosince 1935 až 1. ledna 1936 | MPM | 539 platících | vstupné 3 Kč, prodejní výstava, vystavující: L. Křižan, St. Polkoráb, J. Votruba, M. Benka, Fr. Hoffstädter, Jul. Koreszba, J. Ladvenica, E. Lehotský, V. Mydlo, K. Ondreiček, Al. Strúhár | |
1936 | Dobri Dobrov (Bulharsko), souborná výstava obrazůa kreseb | 15. března až 5. dubna | MPM | 712 osob | vstupné 2,50 Kč, prodejní výstava | |
1936 | Fotografie klubu fotografů amatérů | 11. až 16. dubna | MPM | čítárna | ||
1936 | Milena Šimková-Elgrová, Ing. Robert Schmidt, obrazy | 12. dubna až 3. května | MPM | 40 platících? | vstupné 2,50 Kč, prodejní výstava | |
1936 | František Kaván, obrazy – Jan Štursa, plastiky | 7. června až 19. července | MPM | 1 530 osob | na počet 70. narozenin Františka Kavána; vstupné 2,50 Kč, prodejní výstava | |
1936 | Skupina výtvarníků z Hradce Králové (Souborná výstava prací členů SVU v Hradci Králové) | 20. září až 18. října | MPM | 1 022 platících | vstupné 2,50 Kč, prodejní výstava, vystavující: M. Beránek, A. Doležal, C. Freitag, J. Heřman, K. Hostovský, F. Kaván, A. Macková, K. Meisner, V. Pavlík, E. Mikanová-Urbanová, A. J. Svoboda, J. Váchal, J. Vlček, L. Wolfová, V. Škoda, M. Vávra, arch. O. Liska | |
1936 | VII. východočeská radiovýstava | 25. října až 1. listopadu | MPM, spolupráce: Východočeský radioklub | cca 3 000 osob | ||
1936 | Pravoslav Kotík – F. V. Mokrý – Václav Blažek – Karel Lidický, obrazy a plastiky | 8. až 29. listopadu | MPM | 368 osob | vstupné 2,50 Kč, prodejní výstava | |
1936 | Výstavka typonávrhů Typografie | 29. listopadu | MPM | k příležitosti ukončení návrhářského kurzu | ||
1936 | Výstavky grafiky Hollar, fotografie, jiné tisky | MPM | čítárna | |||
1936 | Expozice výzkumného ústavu sklářského | MPM, spolupráce: Sklářský ústav v Hradci Králové | vestibul, 1. poschodí | čtyři vitríny, kde byly pravidelně vystavovány nové ukázky uměleckého a užitkového skla | ||
1936 | Výstava k 70. výročí války 1866 | 15. června až 31. srpna | vestibul, 1. poschodí | |||
1936 | Augustin Vlček – Amélie Hausmannová – Olga Th. Pikhartová – Emanuel Salomon Friedberg-Mírohorský – Konstantin Bušek aj., grafika | 13. prosince 1936 až 10. ledna 1937 | MPM | 220 platících | vstupné 2,50 Kč, prodejní výstava | |
1937 | Richard Lauda, obrazy, kresby a grafika | 20./21. února až 14. března | MPM | 406 platících | vstupné 2,50 Kč, prodejní výstava | |
1937 | Skupina výtvarných umělců Brno, členská výstava | 21. března až 11. dubna | MPM | 317 platících | vstupné 2,50 Kč, prodejní výstava | |
1937 | Rudolf Vejrych, obrazy – Marta Jirásková-Havlíčková, plastiky | 17. dubna až 20. května | MPM | 491 platících | vstupné 2,50 Kč, prodejní výstava | |
1937 | Železnobrodské sklo (výstava uměleckého skla Státní sklářské školy v Železném Brodě) | 27. května až 13. června | MPM | 2 509 osob | vstupné 1 Kč, prodejní výstava, u příležitosti 19. sjezdu Elektrotechnického svazu čsl. | |
1937 | Václav Sochor, obrazy | 20. června až 25. července, prodlouženo 12. až 19. září | MPM | 743 platících | vstupné 2,50 Kč, prodejní výstava | |
1937 | Jaroslav Skrbek, obrazy a grafika – Josef Bílek, sochy | 6. až 28. listopadu | MPM | 244 platících | vstupné 2,50 Kč, prodejní výstava | |
1937 | VIII. východočeská radiovýstava | 24. října až 1. listopadu | MPM, spolupráce: Východočeský radioklub | 1 620 platících | vstupné 1 Kč | |
1937 | Jednota umělců výtvarných Praha, souborná členská výstava | 4. prosince 1937 až 2. ledna 1938 | MPM | 475 platících | vstupné 2,50 Kč, prodejní výstava | |
1937 | Expozice nejnovějšího skla Sklářského ústavu | po celý rok | vestibul 1. patra | |||
1938 | Antonín Hudeček – Jiří Hudeček – Ladislav Beneš, obrazy a plastiky | 26. února až 20. března | MPM | 475 platících | prodejní výstava | |
1938 | Václav Radimský, Polabí a Krkonoše | 27. března až 18. dubna | MPM | 332 platících | vstupné 2,50 Kč, prodejní výstava | |
1938 | Vladimír Pleiner, obrazy | 1. až 29. května) | MPM | 279 osob | vstupné 2,50 Kč, prodejní výstava | |
1938 | Malířské dojmy z Norska a Švédska: obrazy a kresby Ludviky Smrčkové | 11. června až 17. července | MPM | 181 platících | vstupné 2,50 Kč, prodejní výstava; pod záštitou městské rady v Hradci Králové a za účasti "Ústavu skandinávského a nizozemského v Praze" | |
1938 | 300 let divadla v Hradci Králové | 4. až 28. září | MPM, spolupráce Historické muzeum | v důsledku doby velmi nízká: 78 platících + účastníci vernisáže | vstupné 2,50 Kč, vydán obsáhlý katalog | |
1938 | Kolekce uměleckého a užitkového skla | průběžně | vestibul 1. patra | |||
1939 | H. Boettinger, kresby, studie a akvarely | 10. června až 16. července | MPM | kulturní dům (pozdější městská knihovna) | 322 platících | prodejní výstava, výhradně vážné kresby, studie, záznamy a náčrtky (ne karikatury pod pseudonymem Dr. Desiderius) |
1939 | Národ svým výtvarným umělcům, východočeští umělci | 12. listopadu až 10. prosince | MPM, spolupráce: národní okresní vedení Národního souručenství v Hradci Králové | kulturní dům (pozdější městská knihovna) | 2 074 platících | prodejní výstava; práce Skupiny výtvarníků v Hradci Králové a některých umělců ze severovýchodních Čech |
1939 | Výstava české knihy | 3. až 10. prosince | MPM | čítárna | přes 1 000 osob | staré tisky, bibliografie |
1939 | Bohumil Knyttl, obrazy | 16. prosince 1939 až 15. ledna 1940 | MPM | kulturní dům (pozdější městská knihovna) | 321 platících |
1930
- Josef Váchal, dřevoryty (12. ledna až 30. března)
- Maxmilián Pirner, Jan Preisler a Vlaho Bukovac ve sbírce náchodského továrníka Leo Strasse (19. ledna až 16. února)
- Spolek výtvarných umělců, Brno, souborná výstava prací (23. února až 16. března)
- Hollar – Helena Johnová – Josef Škoda, grafika, plastiky (30. března až 1. května)
- Anto Trstenjak, obrazy, akvarely a kresby (11. května až 9. června)
- Výstava grafiky Hollar (1. až 29. června)
- I. putovní výstava východočeských klubů fotografů amatérů (7. až 15. června)
- Soutěžní návrhy na stavbu obecné a měšťanské školy v Pojizeří (7. až 15. června)
- Pirotské koberce a jihoslovanský drobný umělecký průmysl (8. až 23. června)
- Antoš Frolka, motivy z moravského Slovácka, akvarely a pastely (21. září až 12. října)
- Václav Špála, souborná výstava (19. října až 9. listopadu)
- Anna Macková, dřevoryty (5. října až 31. prosince)
- Čeněk Kvíčala, obrazy (23. listopadu až 14. prosince)
- Hradečtí umělci – souborná výstava projektů, obrazů a plastik (21. prosince 1930 až 18. ledna 1931)
1931
- Antonín Hudeček – Ladislav Beneš, obrazy a plastiky (15. února až 15. března)
- Vojtěch Sedláček, souborná výstava (22. března až 12. dubna)
- Alois Wierer, obrazy, grafika (19. dubna až 3. května)
- Jaroslav Veris, obrazy a kresby (10. až 26. května)
- Památky osvobození 1918 ve výtvarném umění (31. května až 21. června)
- Pestrý týden škole a rodině, hlubotiskové obrazy (13. až 30. září)
- Vladimír Svoboda, figurální motivy a krajiny (4. až 18. října)
- Otto Matoušek, obrazy, kresby, grafika (25. října až 15. listopadu)
- II. východočeská radiovýstava (22. až 29. listopadu)
- Ilja Repin a skupiny ruských malířů z Paříže (13. prosince 1931 až 17. ledna 1932)
1932
- Dobri Dobrov (Bulharsko), obrazy a kresby (21. února až 3. května)
- Milada Marešová, obrazy a kresby (21. února až 20. března)
- František Aron, obrazy (27. března až 17. dubna)
- Bedřich Mudroch, obrazy a kresby (24. dubna až 8. května)
- I. výstava obrazů a plastik čes. umělců ze soukromého majetku členů Klubu přátel umění v Hradci (5. června až 10. července)
- I. výstava obrazů a plastik českých umělců v Hradci Králové (1. až 21. září)
- Antonín Hudeček, obrazy (25. září až 19. října)
- III. východočeská radio výstava (23. až 30. října)
- Jindra Vlček, Naše legie v Rusku a Sibiři (6. až 27. listopadu)
- Franta Kaván, souborná výstava (4. prosince 1932 až 1. ledna 1933)
1933
- Hradečtí výtvarníci: Heřman, Lizner, Sedláček, Škoda, Vávra (15. ledna až 5. února)
- Zušlechtěná výroba a výtvarná práce severovýchodních Čech (19. února až 12. března)
- Josef Hodek – Václav Karel –Al. Langenberg, obrazy, plastiky, grafiky, kresby, knižní vazby, ex libris (19. března až 9. dubna)
- Vincent Beneš – Břetislav Benda, obrazy a plastiky (16. dubna až 7. května)
- Železnobrodské sklo (14. až 28. května)
- Alfons Mucha, obrazy a kresby (4. června až 16. července)
- Marta Rožánková-Drábková, obrazy (24. září až 8. října)
- Výstava československo-polské vzájemnosti (15. až 29. října)
- 4. východočeská radiovýstava (5. až 12. listopadu)
- Jaroslav Panuška, obrazy a kresby (19. listopadu až 10. prosince)
- Ch. R. Knapp (USA), akvarely (19. listopadu až 3. prosince)
- Fotografie členů Klubu fotografů amatérů (6. až 11. prosince)
- Vojtěch Preissig, souborná výstava (17. prosince 1933 až 7. ledna 1934)
1934
- Výstava módy, místních módních salonů (25. února až 4. března)
- Ludvík Vacátko, obrazy a plastiky (11. března až 2. dubna)
- Jaroslav Grus – Karel Dvořák, obrazy a plastiky (8. až 29. dubna)
- Václav Pavlík a Ladislav Šmída, obrazy (6. až 27. května)
- Julius Mařák a jeho žáci (ze soukr. majetku Klubu přítel umění) (10. června až 15. července)
- V. východočeská radiovýstava (23. až 30. září)
- Helena Broftová-Piťhová, obrazy (7. až 21. října)
- Podkarpatoruský lidový průmysl "Rusínka" Užhorod (27. října až 4. listopadu), textilie, keramika, hračky
- Oldřich Homoláč – Karel Kotrba, obrazy a plastiky (11. listopadu až 2. prosince)
- Užitá grafika (novoročenky aj.), umístění: čítárna
- Současná grafika, umístění: čítárna
- Stavební vývoj Hradce Králové a jeho topografie (3. července až 31. prosince), k 15. sjezdu čs. muzeí, umístění: čítárna
- Václav Radimský, motivy z Polabí (5. prosince 1934 až 1. ledna 1935)
1935
- S. V. U. Mánes, souborná výstava obrazů a plastik (16. února až 17. března)
- Julie Winterová-Mezerová, obrazy – Josef Škoda, plastiky (31. března až 22. dubna)
- Bulharská grafika (1. června až 14. července)
- Augustin Ságner, obrazy – Zdeněk Dvořák, plastiky (27. září až 13. října)
- Luděk Csordák, obrazy (10. listopadu až 1. prosince)
- Novoročenky a jiné tisky (dvě výstavky), umístění: čítárna
- Rok 1848 v obrazech, rytinách a dokumentech, umístění: čítárna
- Fotoskupina pěti, Brno
- VI. východočeská radiovýstava (27. října až 3. listopadu)
- Moderní zubní technika (10. až 17. listopadu)
- Spolek slovenských umělců v Bratislavě (7. prosince 1935 až 1. ledna 1936)
1936
- Dobri Dobrov (Bulharsko), soubor obrazů (15. března až 5. dubna)
- Milena Šimková-Elgrová, Ing. Robert Schmidt, obrazy (12. dubna až 3. května)
- František Kaván – Jan Štursa, obrazy a plastiky (7. června až 19. července)
- Skupina výtvarníků z Hradce Králové (20. září až 18. října)
- VII. východočeská radiovýstava (25. října až 1. listopadu)
- Pravoslav Kotík – F. V. Mokrý – Václav Blažek – Karel Lidický, obrazy a plastiky (8. až 29. listopadu)
- Fotografie klubu fotografů amatérů (11. až 16. dubna), umístění: čítárna
- Výstavka typonávrhů Typografie (29. listopadu)
- Výstavky grafiky Hollar, fotografie, jiné tisky; umístění: čítárna
- Expozice výzkumného ústavu sklářského; umístění: vestibul, 1. poschodí
- Výstava k 70. výročí války 1866 (15. června až 31. srpna); umístění: vestibul, 1. poschodí
- Augustin Vlček – Amélie Hausmannová – Olga Th. Pikhartová – Emanuel Salomon Friedberg-Mírohorský – Konstantin Bušek aj., grafika (13. prosince 1936 až 10. ledna 1937)
1937
- Richard Lauda, obrazy, kresby a grafika (21. února až 14. března)
- Skupina výtvarných umělců Brno, členská výstava (21. března až 11. dubna)
- Rudolf Vejrych, obrazy – Marta Jirásková-Havlíčková, plastiky (17. dubna až 20. května)
- Železnobrodské sklo (27. května až 13. června)
- Václav Sochor, obrazy (20. června až 25. července, prodlouženo 12. až 19. září)
- Jaroslav Skrbek, obrazy a grafika – Josef Bílek, sochy (6. až 28. listopadu)
- VIII. východočeská radiovýstava (24. října až 1. listopadu)
- Jednota umělců výtvarných Praha, souborná členská výstava (4. prosince 1937 až 2. ledna 1938)
- Expozice nejnovějšího skla Sklářského ústavu (po celý rok), umístění: I. poschodí vestibul
1938
- Antonín Hudeček – Jiří Hudeček – Ladislav Beneš, obrazy a plastiky (26. února až 20. března)
- Václav Radimský, Polabí a Krkonoše (27. března až 18. dubna)
- Vladimír Pleiner, obrazy (1. až 29. května)
- Ludvika Smrčková, Malířské dojmy z Norska a Švédska (11. června až 17. července)
- 300 let divadla v Hradci Králové (4. až 29. září)
- Kolekce uměleckého a užitkového skla (průběžně ve vestibulu prvního patra)
1939 (hlavní výstavy v kulturním domě, pozdější městské knihovně)
- H. Boettinger, kresby, studie a akvarely (10. června až 16. července)
- Národ svým výtvarným umělcům, východočeští umělci (12. listopadu až 10. prosince)
- Výstava české knihy (3. až 10. prosince), staré tisky, bibliografie; umístění: čítárna
- Bohumil Knyttl, obrazy (16. prosince 1939 až 15. ledna 1940)
40. léta 20. století
Rok | Název výstavy | Termín | Pořadatel | Umístění | Návštěvnost | Poznámky |
---|---|---|---|---|---|---|
1940 | Mladí hradečtí výtvarníci | 11. února až 11. března (7. až 21. dubna)[182] | ||||
1940 | Královéhradecký kraj | 13. a 14. dubna | MPM | čítárna | doprovodná přednáška | |
1940 | Nejkrásnější knihy "Kmene" | 26. května až 2. června | MPM, spolupráce: místní knihkupci | čítárna | velká | |
1940 | Výstava nových tkanin | 26. až 30. září | MPM, spolupráce: Arbeitgemeinschaft Deutsche Textilstoffe v Berlíně, výbor pro nové hmoty v Praze, Ústav pro zvelebování živností, Obchodní a živnostenská komora | čítárna | cca 5 000 osob | |
1940 | Práce posluchačů Uměleckoprůmyslové školy v Praze, prof. J. Benda (Užitá grafika, knižní umění, propagace) | 13. až 20. října | MPM, spolupráce: Ústav pro zvelebování živností | 800 osob | ||
1940 | České umělecké knižní značky (ex libris) | MPM | čítárna | |||
1940 | Lidové stavby Královéhradecka v kresbách Václava Šrámka | 1. listopadu až 29. prosince | MPM | čítárna | ||
1941 | Nové hmoty a textilie | 8. až 16. února | městská knihovna | |||
1941 | Gustav Porš, obrazy | 4. až 26. května | městská knihovna | |||
1941 | Hradec Králové ve fotografii | 1. až 22. června | městská knihovna | |||
1941 | Václav Pavlík, obrazy | 22. listopadu až 14. prosince | MPM | městská knihovna | vstupné 2 K | |
1941 | Jaroslav Míšek, grafika | 24. listopadu až 13. prosince | čítárna | vstup volný | ||
1942 | Jindra Vlček, "Z mého rodného kraje" | 18. ledna až 15. února | ||||
1942 | Bedřich Horálek, O. Nejedlý, V. Beneš, A. Hudeček, V. Rada, V. Sedláček | 22. února až 15. března | MPM | |||
1942 | Bohumil Lízner, souborná výstava | 22. března až 12. dubna | ||||
1942 | Ferdinand Kotvald, obrazy | 19. dubna až 10. května | ||||
1942 | Jaroslav Dědina | 11. až 25. října | opět v budově muzea | vstupné 2 K | ||
1942 | Josef Škoda, sochy | 1. až 30. listopadu | ||||
1942 | Umělci národu 1942 až 1943 | 6 až 23. prosince | ||||
1943 | Věra Jičínská, obrazy | 7. až 28. února | ||||
1943 | Německo v kroji | od 28. dubna | ||||
1943 | Leoš Kubíček, plastiky | 30. května až 30. června | ||||
1943 | Sudetští grafikové (Metzner-Bund) | 2. až 28. září | část prací prodejná | |||
1943 | Josef Tomáš Blažek | 10. až 31. října | Městská kulturní služba | prodejní výstava | ||
1943 | Karel Karas, obrazy | listopad | Kulturní úřad města | prodejní výstava | ||
1943 | Adolf Doležal, obrazy | 5. až 24. prosince | Kulturní úřad města | prodejní výstava | ||
1944 | Česká grafika | 27. února až 15. března | Kulturní rada | putovní výstava | ||
1944 | Pardubičtí výtvarníci (členská výstava spolku výtvarných umělců východočeských v Pardubicích) | 9. až 30. dubna | vystavující: J. Salavec, B. Tůma, L. Vele, F. Zuska, J. Bílek, E. Kubíček, J. Vávra, Ing. arch. K. Kalvoda, Ak. Arch. K Řepa, Ing. arch. J. Salák, F. V. Danihelka, S. havrlík, O. Karel, B. Lomek, L. Pejchl, J. Podhajský | |||
1944 | Karel Jan Sigmund | 14. května až 4. června | Kulturní úřad města | prodejní výstava | ||
1944 | Julie Winterová-Mezerová, obrazy | 18. června až 9. července | Kulturní úřad města | prodejní výstava, 260. výstava | ||
1944 | Radostná tvorba po práci | 15. až 30. července | výstava obrazů, plastik a architektury zaměstnanců Škodových závodů v Plotišti; vstup volný | |||
1945 | Hitler v sovětské karikatuře | 21. října až 4. listopadu | Společnost pro kulturní a hospodářské styky se SSSR | putovní výstava | ||
1945 | Skupina výtvarníků Hradec Králové | 16. prosince 1945 až 15. ledna 1946 | prodejní výstava, vystavující: J. Bílek, F. Bureš, A. Doležal, M. Fňouková, J. Heřman, D. Hess, k. Hostovský, K. Hladík, B. Jüngling, A. Kozák, L. Kubíček, K. Langer, O. Liska, K. Meisner, J. Mezerová-Winterová, E. Mikanová-Urbanová, A. Militky, J. Rejchl, F. Soukup, F. Stupecká, K. Šterba, J. Škoda, B. Tůma, B. S. Urban, J. Vlček, V. Walter, J. Života | |||
1946 | Vincenc Walter | 3. až 23./24. března | 1 242 osob | vstupné 3 K, prodejní výstava | ||
1946 | Královéhradecko v odboji, revoluci a výstavbě | 5. května až 16./30.[1] června | ||||
1946 | Výbor děl z městské obrazárny | září až říjen | 1 311 osob | vstupné 3 Kč | ||
1946 | František Strážnický, výstava malířského díla | 10. až 30. listopadu | 666 osob | vstupné 4 Kč, prodejní výstava | ||
1946 | Jindra Vlček: Terezín 1946 - Rumburk, odsun Němců | 7. až 31. prosince | spolupráce: Svaz osvobozených politických vězňů v HK | 1 310 osob | vstupné 4 Kč, prodejní výstava | |
1947 | Umělecká beseda, členská výstava | 26. ledna až 23. února | 695 osob + školní výpravy | vstupné 4 Kč, prodejní výstava | ||
1947 | Vojenská osvětová výchova | 1. až 7. března | ||||
1947 | S. V. U. Aleš, Praha | 20. dubna až 18. května | 863 osob | vstupné 4 Kč, prodejní výstava | ||
1947 | Jiří Židlický, obrazy | 25. května až 6. července | spolupráce: Okresní myslivecký spolek | 1 489 osob | vstupné 10 Kčs, prodejní výstava | |
1947 | Výbor děl z městské obrazárny | červenec až září | ||||
1947 | Výstava poštovních známek | 12. až 19. října | ||||
1947 | Skupina výtvarníků Hradec Králové | 26. října až 23. listopadu | spolupráce: Okresní a místní rada osvětová | |||
1947 | Josef Gočár, celoživotní dílo | 30. listopadu až 31. prosince | spolupráce: Okresní a Místní rada osvětová, stavební úřad MNV | 490 osob | vstupné 5 Kčs | |
1947 | Výstava obrazů třinácti členů Jednoty umělců výtvarných z Prahy | 20. dubna až 18. května | 714 osob | vstupné 5 Kčs, prodejní výstava | ||
1948 | Výchova učňů v n. p. Škodovy závody | 14. až 22. února | vstup volný | |||
1948 | Výstava obrazů ze STM | 22. až 30. května | STM = Soutěž tvořivosti mládeže | |||
1948 | Výstava plánování moderního Hradce Králové | 20. až 30. května | ||||
1948 | S. V. U. Aleš, Brno | červen | 1 692 osob | vstupné 5 Kčs, prodejní výstava | ||
1948 | Výběr obrazů a plastik z městské galerie | červenec až září | ||||
1948 | Bedřich Mudroch – Josef Škoda | 26. září až 17. října | 793 osob | vstupné 5 Kčs, prodejní výstava | ||
1948 | Členská výstava spolku východočeských výtvarných umělců | 28. listopadu až 23. prosince | 900 osob | vstupné 5 Kčs, prodejní výstava | ||
1949 | Dětská kresba a malba | 6. až 20. února | spolupráce: Kulturní referát MNV a Okresní pedagogický sbor v Hradci Králové | 1 081 osob | vstupné 5 Kčs, práce žáků ředitele Josefa Bartušky | |
1949 | S. V. U. Purkyně, Praha | 13. března až 4. dubna | spolupráce: kulturní referát MNV | 617 osob | vstupné 5 Kčs, prodejní výstava | |
1949 | S. Č. U. G. Hollar | 22. května až 8. června | spolupráce: kulturní referát MNV | 648 osob | vstupné 5 Kčs, prodejní výstava | |
1949 | Výstava dětské kresby | 3. až 12. května | spolupráce: Školský, osvětový a tělovýchovný referát KNV | vstupné dobrovolné | ||
1949 | V. Pavlík, obrazy | 22. května až 8. června | 822 osob | vstupné 5 Kčs | ||
1949 | S. V. U. Mánes | 19. června až 10. července | spolupráce: Kulturní referát MNV | 845 osob | vstupné 5 Kčs, prodejní výstava | |
1949 | Městská galerie, výběr obrazů a plastik | červenec až srpen | ||||
1949 | Česká kresba 19. století z NG | 11. září až 2. října | putovní výstava | |||
1949 | Dělník v práci a po práci | 9. až 23. října | ||||
1949 | Jan Slavíček, obrazy | 6. až 27. listopadu | spolupráce: Kulturní referát MNV | 1 182 osob | vstupné 5 Kčs, prodejní výstava | |
1949 | Anglické předvolební plakáty | 29. listopadu až 20. prosince | čítárna | |||
1949 | Jindra Vlček mezi horníky | 3. až 26. prosince | spolupráce: Svaz čs. výtvarných umělců | 402 osob | vstupné 5 Kčs, prodejní výstava | |
1949 | Polský tisk | 1. prosince 1949 až 31. ledna 1950 |
1940
- Mladí hradečtí výtvarníci (11. února až 11. března)
- Královéhradecký kraj (13. a 14. dubna); umístění: čítárna
- Nejkrásnější knihy "Kmene" (26. května až 2. června); umístění: čítárna
- Výstava nových tkanin (26. až 30. září); umístění: čítárna
- Práce posluchačů Uměleckoprůmyslové školy v Praze, prof. J. Benda (13. až 20. října)
- České umělecké knižní značky
- Lidové stavby Královéhradecka v kresbách Václava Šrámka (1. listopadu až 29. prosince); umístění: čítárna
1941
- Nové hmoty a textilie (8. až 16. února), umístění: městská knihovna
- Gustav Porš, obrazy (4. až 26. května), umístění: městská knihovna
- Hradec Králové ve fotografii (1. až 22. června), umístění: městská knihovna
- Václav Pavlík, obrazy (22. listopadu až 14. prosince), umístění: městská knihovna
- Jaroslav Míšek, grafika (24. listopadu až 13. prosince), umístění: čítárna
1942
- Jindra Vlček, Z rodného kraje (18. ledna až 15. února)
- Bedřich Horálek, O. Nejedlý, V. Beneš, A. Hudeček, V. Rada, V. Sedláček (22. února až 15. března)
- Bohumil Lízner, souborná výstava (22. března až 12. dubna)
- Ferdinand Kotvald, obrazy (19. dubna až 10. května)
- Jaroslav Dědina (11. až 25. října), výstava opět v budově muzea
- Josef Škoda, sochy (1. až 30. listopadu)
- Umělci národa 1942 až 1943 (6 až 23. prosince)
1943
- Věra Jičínská, obrazy (7. až 28. února)
- Německo v kroji (od 28. dubna)
- Leoš Kubíček, plastiky (30. května až 30. června)
- Sudetští grafikové (Metzner-Bund) (září)
- Josef Tomáš Blažek (10. až 31. října)
- Karel Karas, obrazy (listopad)
- Adolf Doležal, obrazy (5. až 24. prosince)
1944
- Česká grafika (27. února až 15. března)
- Pardubičtí výtvarníci (od 9. dubna)
- Karel Jan Sigmund (od 14. května)
- Julie Winterová-Mezerová, obrazy (18. června až 9. července), 260. výstava
1945
Skupina výtvarníků Hradec Králové (16. prosince 1945 až 15. ledna 1946)
1946
- Vincenc Walter (3. až 23. března)
- Královéhradecko v odboji, revoluci a výstavbě (5. května až 16. června)
- Výbor děl z městské obrazárny (září až říjen)
- František Strážnický (10. až 30. listopadu)
- Jindra Vlček (7. až 31. prosince)
1947
- Umělecká beseda (26. ledna až 23. února)
- Vojenská osvětová výchova (1. až 7. března)
- S. V. U. Aleš, Praha (20. dubna až 18. května)
- Jiří Židlický, obrazy (25. května až 6. července)
- Výbor děl z městské obrazárny (červenec až září)
- Výstava poštovních známek (12. až 19. října)
- Skupina výtvarníků Hradec Králové (26. října až 23. listopadu)
- Josef Gočár, celoživotní dílo (30. listopadu až 31. prosince)
1948
- Výchova učňů v n. p. Škodovy závody (14. až 22. února)
- Výstava obrazů ze STM (22. až 30. května)
- Výstava plánování moderního Hradce Králové (20. až 30. května)
- S. V. U. Aleš, Brno (červen)
- Výběr obrazů a plastik z městské galerie (červenec až září)
- Bedřich Mudroch – J. Škoda (26. září až 17. října)
- Členská výstava spolku východočeských výtvarných umělců (28. listopadu až 23. prosince)
1949
- Dětská kresba a malba (6. až 20. února)
- S. V. U. Purkyně, Praha (13. března až 4. dubna)
- S. Č. U. G. Hollar (22. května až 8. června), 285. výstava
- Výstava dětské kresby (3. až 12. května)
- V. Pavlík, obrazy (22. května až 8. června)
- S. V. U. Mánes (19. června až 10. července)
- Městská galerie, výběr obrazů a plastik (červenec až srpen)
- Česká kresba 19. století z NG (11. září až 2. října)
- Dělník v práci a po práci (9. až 23. října)
- Jan Slavíček, obrazy (6. až 27. listopadu)
- Anglické předvolební plakáty (29. listopadu až 20. prosince), umístění: čítárna
- Jindra Vlček mezi horníky (3. až 26. prosince)
50. léta 20. století
Rok | Název výstavy | Termín | Pořadatel | Umístění | Návštěvnost | Poznámky |
---|---|---|---|---|---|---|
1950 | Karel Hodr, obrazy | 5. až 19. února | 1 120 osob | vstupné 5 Kčs, prodejní výstava | ||
1950 | Slovenská grafika | 26. února až 16. března | spolupráce: Československá společnost | putovní výstava, prodejní výstava | ||
1950 | Výtvarník mezi horníky | 26. března až 16. dubna | 197 osob | vstupné 5 Kčs, putovní výstava k oslavám 700 let československého hornictví, pořádaných pod záštitou prezidenta Klementa Gottwalda | ||
1950 | Slovenské výtvarné umění | 30. dubna až 21. května | spolupráce: Národní slovenská galerie v Bratislavě, Lidová akademie a pobočka Československé společnosti v Hradci Králové | 314 osob | vstupné 5 Kčs, prodejní výstava | |
1950 | Petr Dilinger | 28. května až 14. června | 309 osob | vstupné 5 Kčs, prodejní výstava | ||
1950 | Julius Mařák, souborná výstava | 1. černa až 31. července | 1 414 osob | vstupné 5 Kčs; k 50. výročí úmrtí | ||
1950 | Tisk lidově demokratických států a SSSR | |||||
1950 | Malířství 19. století | |||||
1951 | Mikoláš Aleš, kresby | 1. dubna až 1./5.[183] května | spolupráce: Národní galerie | 2 597 osob | vstupné 5 Kčs | |
1951 | Josef Škoda, posmrtná výstava sochařského díla | 10. května až 10./16.[183] června | spolupráce: Krajská galerie a Svaz čs. výtvarných umělců | |||
1951 | Umění Afriky | 26. května až 20. června | putovní výstava z Náprstkova muzea | 1 337 osob | vstupné 5 Kčs | |
1951 | Alois Jirásek na studiích v Hradci Králové | 1 500 osob | vstupné 2 Kčs | |||
1951 | Výstava ze sbírek Městské galerie | |||||
1951 | Václav Brožík, kresby | |||||
1951 | Výstava československé armády | 30. září až 17. října | ||||
1951 | Filatelistická výstava | 20. až 28. října | spolupráce s Klubem filatelistů | |||
1951 | Výstava sovětské knihy | 12. až 18. listopadu | 1 400 osob včetně škol | |||
1951 | Bedřich Havránek, kresby | |||||
1951 | Čína včera a dnes | 10. prosince 1951 až 6. ledna 1952 | ||||
1951 | Josef Navrátil, kresby a obrazy | |||||
1951 | Vojtěch Sedláček, obrazy a kresby[183] | |||||
1952 | Max Švabinský, obrazy | 25. ledna až 17. února | 1 067 osob | vstupné 5 Kčs | ||
1952 | Vojenská výstava | |||||
1952 | Honoré Daumier | |||||
1952 | Vývoj knihy od prvotisku až po současnost | 6. dubna až 4. května | vstupné 5 Kčs; výstava se sbírkových předmětů muzea | |||
1952 | To jsou oni (SNB) | |||||
1952 | Výstava sovětské knihy | |||||
1952 | Výstava kancelářských strojů | |||||
1952 | Mikoláš Aleš, dílo | |||||
1953 | Zdeněk Nejedlý, život a dílo | 8. února až 30. března | ||||
1953 | Cestou Hanzelky a Zikmunda | 24. ledna až 22. února | ||||
1953 | Husitství na Hradecku | 3. května až 1. prosince | autor: Karel Michl, později jako expozice, místo toho expozice feudalismu a kapitalismu | |||
1953 | Antonín Mánes, obrazy | 9. května až 7. června | ||||
1953 | Státní péče a ochrana přírody (Ochrana přírodních památek) | 28. srpna až 30. září | ||||
1954 | Výtvarníci a kniha | 7. května až 13. června | ||||
1954 | Česká krajina 19. a 20. století, ze sbírek krajské galerie | srpen až říjen | ||||
1954 | Ignát Hermann | září až říjen | ||||
1954 | 3 agitační výstavky k volbám | nádražní hala | ||||
1954 | Kulturní obraz Hradeckého kraje | 19. listopadu až 20. prosince | knihy, staré tisky | |||
1954 | Klement Gottwald, dílo | |||||
1954 | J. V. Stalin, život a dílo | |||||
1955 | Grafika, kresby a akvarely krajské galerie | 13. února až 6. března | ||||
1955 | 10 let kulturního rozvoje Hradeckého kraje | 15. května až 15. července | ||||
1955 | 100 let Babičky Boženy Němcové | 18. září až 30. října | ||||
1955 | Členská výstava krajského výtvarného střediska | 27. listopadu až 31. prosince | ||||
1955 | S. K Neumann | |||||
1955 | Zdeněk Nejedlý | |||||
1956 | Včela medonosná | 3. června až 15. září | historie včelařství po soudobé včelíny, výrobky z medu i vosku, včelařské nářadí | |||
1956 | Škůdci polního hospodářství | 3. června až 15. září | ||||
1956 | Výtvarné práce z jiráskovské soutěže | 8. až 30. dubna | ||||
1956 | Výstava KVS | 18. listopadu až 31. prosince | ||||
1956 | Výstava starých tisků | |||||
1956 | Výstava k 30. výročí KSČ | |||||
1956 | Michal Silorád Patrčka | |||||
1957 | Výstava kronik | 7. února až 10. března | ||||
1957 | Nové archeologické nálezy u Lochenic | 15. až 28. března | ||||
1957 | Rjepin a jeho současníci | 21. dubna až 12. května | ||||
1957 | Létající květy (výstava motýlů) | 1. až 30. června | ||||
1957 | Temno na Hradecku | 9. června až 31. srpna | výstavní sál muzea | |||
1957 | Vývoj řemesel v 18. století | |||||
1957 | Antonín Hudeček | 1. až 18. září | ||||
1957 | Josef Heřman, posmrtná výstava | 22. září až 20. října | ||||
1957 | Zkamenělý život pravěku | 1. až 31. října | ||||
1957 | Slavný Říjen, výstava k 40. výročí VŘSR | 3. až 30. listopadu | ||||
1957 | Členská výstava ČFVU | od 8. prosince | ||||
1958 | Soutěžní návrhy na náměstí 28. října, Sukovy sady a U soutoku | 6. až 20. dubna | ||||
1958 | 500 let české knihy | březen | ||||
1958 | Militarismus bez masky | 1. až 31. května | ||||
1958 | Zkamenělý život | |||||
1958 | Nerostné bohatství Hradeckého kraje | 15. června až 19. září | ||||
1958 | Jak čs. buržoazie připravovala Mnichov (Již nikdy Mnichov) | 1. až 31. října | ||||
1958 | Profil 57 | od 19. října | ||||
1958 | Jaroslav Pacovský, fotografie | 19. října až 10. listopadu | ||||
1958 | Šabacký: Po stopách J. A. Komenského na Hradecku, obrazy, kresby | 13. listopadu až 7. prosince | ||||
1958 | Zeměměřič přispívá k budování socialismu ve své vlasti | 15. až 30. listopadu | výstava geodetických a kartografických prací | |||
1958 | Keramika ze sbírky Emanuela Hloupého | |||||
1958 | Perníkové formy | |||||
1958 | Umělecké památky antického Řecka | |||||
1959 | Výstava novoročenek | |||||
1959 | Po stopách Jiráskova kraje | |||||
1959 | Zahraniční výměna "Prací krajského muzea v HK" | |||||
1959 | Domácí nářadí od pravěku k dnešku | |||||
1959 | Severní ptačí hosté v ČSR | 1. až 30. března | ||||
1959 | Chraňte užitečné ptactvo | |||||
1959 | České umění 18. a 19. století | |||||
1959 | Výstava soutěžních návrhů na pomník Jana Žižky | 1. až 14. května | ||||
1959 | Hradec Králové v obrazech tří století | |||||
1959 | Neznámý Tibet | 24. května až 30. června | ||||
1959 | Josef Krapka Náchodský | |||||
1959 | Sýrie ve fotografii a umělecké výrobě | |||||
1959 | Dokumenty a historie Hradeckého kraje | 1. září až 15. října | ||||
1959 | Vojtěch Sedláček, obrazy a kresby | |||||
1959 | Napiš to, Kischi! | 1. až 30. listopadu | spolupráce: Památník národního písemnictví | výstava o životě a díle světového reportéra | ||
1959 | Vincent Hložník, grafika | 1. až 6. prosince | ||||
1959 | 20 000 km po Sovětském svazu | 10. až 31. prosince | autor: Adolf Čejchan | |||
1959 | 1 100 let české architektury (Tisíc a sto let architektura na území ČSR) | 10. prosince 1959 až 10. ledna 1960 | ||||
1959 | Vojtěch Sedláček, obrazy a kresby |
1950
- Karel Hodr, obrazy (5. až 19. února)
- Slovenská grafika (26. února až 16. března)
- Výtvarník mezi horníky (26. března až 16. dubna)
- Slovenské výtvarné umění (30. dubna až 21. května)
- Petr Dilinger (28. května až 14. června)
- Julius Mařák
- Tisk lidově demokratických států a SSSR
- Malířství 19. století
1951
- Mikoláš Aleš, kresby (1. dubna až 1. května)
- Josef Škoda, posmrtná výstava sochařského díla (10. května až 10. června)
- Umění Afriky
- Alois Jirásek na studiích v Hradci Králové
- Výstava ze sbírek Městské galerie
- Václav Brožík, kresby
- Výstava československé armády (30. září až 17. října)
- Filatelistická výstava (20. až 28. října), s Klubem filatelistů
- Výstava sovětské knihy (12. až 18. listopadu)
- Bedřich Havránek, kresby
- Čína včera a dnes
- Josef Navrátil, kresby a obrazy
1952
- Max Švabinský, obrazy
- Vojenská výstava
- Honoré Daumier
- Výstava prvotisků
- Vývoj knihy
- To jsou oni (SNB)
- Výstava sovětské knihy
- Výstava kancelářských strojů
- Mikoláš Aleš, dílo
1953
- Zdeněk Nejedlý, život a dílo (od 9. února)
- Cestou Hanzelky a Zikmunda (24. ledna až 22. února)
- Husitství na Hradecku (květen až listopad)
- Antonín Mánes, obrazy (9. května až 7. června)
- Státní péče a ochrana přírody (28. srpna až 30. září)
1954
- Výtvarníci a kniha (7. května až 13. června)
- Česká krajina 19. a 20. století, ze sbírek krajské galerie (srpen až říjen)
- Ignát Hermann (září až říjen)
- 3 agitační výstavky k volbám
- Kulturní obraz Hradeckého kraje (19. listopadu až 20. prosince), knihy, staré tisky
- Klement Gottwald, dílo
- J. V. Stalin, život a dílo
1955
- Grafika, kresby a akvarely krajské galerie (13. února až 6. března)
- 10 let kulturního rozvoje Hradeckého kraje (15. května až 15. července)
- 100 let Babičky Boženy Němcové (18. září až 30. října)
- Členská výstava krajského výtvarného střediska (27. listopadu až 31. prosince)
- S. K Neumann
- Zdeněk Nejedlý
1956
- Včela medonosná (3. června až 15. září)
- Škůdci polního hospodářství (3. června až 15. září)
- Výtvarné práce z jiráskovské soutěže (8. až 30. dubna)
- Výstava KVS (18. listopadu až 31. prosince)
- Výstava starých tisků
- Výstava k 30. výročí KSČ
- Michal Silorád Patrčka
1957
- Temno na Hradecku (9. června až 31. srpna)
- Vývoj řemesel v 18. století
- Létající květy (výstava motýlů) (1. až 30. června)
- Výstava kronik (17. února až 10. března)
- Rjepin a jeho současníci (21. dubna až 12. května)
- Antonín Hudeček (1. až 18. září)
- Josef Heřman, posmrtná výstava (22. září až 20. října)
- Zkamenělý život pravěku (1. až 31. října)
- Nové archeologické nálezy u Lochenic (15. až 28. března)
- Slavný Říjen, výstava k 40. výročí VŘSR (3. až 30. listopadu)
- Členská výstava ČFVU (od 8. prosince)
1958
- Soutěžní návrhy na náměstí 28. října, Sukovy sady a U soutoku (6. až 20. dubna)
- 500 let české knihy (březen)
- Militarismus bez masky (1. až 31. května)
- Zkamenělý život
- Nerostné bohatství Hradeckého kraje (15. června až 19. září)
- Jak čs. buržoazie připravovala Mnichov (1. až 31. října)
- Profil 57 (od 19. října)
- Jaroslav Pacovský, fotografie (19. října až 10. listopadu)
- Šabacký: Po stopách J. A. Komenského na Hradecku, obrazy, kresby (13. listopadu až 7. prosince)
- Zeměměřič přispívá k budování socialismu ve své vlasti (15. až 30. listopadu)
- Keramika ze sbírky Emanuela Hloupého
- Perníkové formy
- Umělecké památky antického Řecka
1959
- Výstava novoročenek
- Po stopách Jiráskova kraje
- Zahraniční výměna "Prací krajského muzea v HK"
- Domácí nářadí od pravěku k dnešku
- Severní ptačí hosté v ČSR (1. až 30. března)
- Chraňte užitečné ptactvo
- České umění 18. a 19. století
- Výstava soutěžních návrhů na pomník Jana Žižky (1. až 14. května)
- Hradec Králové v obrazech tří století
- Neznámý Tibet (24. května až 30. června)
- Josef Krapka Náchodský
- Sýrie ve fotografii a umělecké výrobě
- Dokumenty a historie Hradeckého kraje (1. září až 15. října)
- Vojtěch Sedláček, obrazy a kresby
- Napiš to, Kischi! (1. až 30. listopadu)
- Vincent Hložník, grafika (1. až 6. prosince)
- 20 000 km po Sovětském svazu (10. až 31. prosince)
- 1 100 let české architektury (10. prosince 1959 až 10. ledna 1960)
60. léta 20. století
Rok | Název výstavy | Termín | Pořadatel | Umístění | Návštěvnost | Poznámky |
---|---|---|---|---|---|---|
1960 | František Bidlo, karikatury | 15. ledna až 28. února | ||||
1960 | Ze sbírek Národní galerie | 17. ledna až 14. února | ||||
1960 | Obrazy zámků Hradeckého kraje | 21. února až 27. března | ||||
1960 | Nejde jen o Berlín | 1. až 10. března | ||||
1960 | Výstavka květin | 1. března až 3. května | ||||
1960 | Jindřich Prucha, obrazy | 19. března až 10. dubna | malý sál | |||
1960 | Německá selská válka | 3. dubna až 29. května | ||||
1960 | Emila Medková, fotografie | 1. května až 7. června | ||||
1960 | Archivní dokumenty Hradeckého kraje | 14. května až 15. října | výstava pokračovala v sálech městské galerie na náchodském zámku | |||
1960 | Holý – Benda, obrazy, plastiky | 1. července až 18. září | ||||
1960 | Mrva – Zemánek, obrazy, plastiky | 18. září až 26. října | ||||
1960 | Osvobození Východočeského kraje Rudou armádou | 5. listopadu až 31. prosince | ||||
1960 | Výstava ČFVU v Hradci Králové | 6. listopadu až 31. prosince | ||||
1961 | 40 let bojů KSČ za socialismus a komunismus | 14. května až 30. června | ||||
1961 | Krajiny, zátiší, motiv práce v současné malířské tvorbě | 14. května až 30. června | ||||
1961 | Polský politický plakát | 30. června až 31. července | ||||
1961 | Umělecká řemesla | 3. srpna až 30. září | ||||
1961 | Jindřich Wielgus, sochy | 7. září až 8. října | ||||
1961 | Adolf Hoffmeister, kresby | 12. října až 12. listopadu | ||||
1961 | Výroční výstava ČSFVU | 19. listopadu až 23. prosince | ||||
1962 | Vlastimil Beneš, obrazy | 1. dubna až 9. května | ||||
1962 | Emil Filla, obrazy, plastiky ze soukromých sbírek | 20. května až 1. července | ||||
1962 | Archeologický výzkum | 1. dubna až 31. srpna | 1. patro | autor výstavy: Vít Vokolek | ||
1962 | Staré lidové stavby, fotografie | 1. dubna až 10. listopadu | ||||
1962 | Josef Wagner, kresby a plastiky | 15. července až 10. září | ||||
1962 | Armádní soutěž technické tvořivosti (letců), přehlídka prací | 3. až 12. září | ||||
1962 | Výstavka minerálů | 5. září až 31. prosince | 1. poschodí | |||
1962 | Výstava peněz (SBČS, STSP) | 23. října až 4. listopadu | ||||
1963 | Armádní soutěž technické tvořivosti (letců), přehlídka prací | 30. srpna až 8. září | ||||
1964 | Starý Hradec ve fotografii | 22. března až 24. května | ||||
1964 | Staré lidové stavby, fotografie | 22. března až 16. srpna | pokračování výstavy z roku 1962 | |||
1964 | Perníkářské formy | 22. března až 12. července | autor: E. Hloupý | |||
1964 | Mezinárodní výstava fotoamatérů-zdravotníků z Polska, Maďarska, SSSR, ČSSR | 31. května až 28. června | ||||
1964 | Výstavka ptactva | 14. července až 18. října | ||||
1964 | Bohdanečská rezervace ve fotografii Františka Janalíka a Ing. Jiřího Svobody | 2. srpna až 13. září | ||||
1964 | Výstavba Hradce Králové od boření pevnosti do současnosti | 14. června až 18. října | v letech 1965 a 1966 jako stálá expozice | |||
1964 | 20 let Slovenského národního povstání | 18. srpna až 18. října | autor: J. Stárková | |||
1964 | Armádní soutěž technické tvořivosti (letců), přehlídka prací | 17. až 30. září | ||||
1964 | Bojovné dílo Josefa Čapka | 25. října 1964 až 2. ledna 1965 | spolupráce: Ústav pro teorii a dějiny umění ČSAV | výstava k 20. výročí smrti J. Čapka; autoři: M. Halík, J. Slavík, J. Kábrt | ||
1965 | Adolf Mikeš, 100 let od narození klavírního pedagoga | 6. ledna až 28. března | autor: Aleš Doubrava | |||
1965 | Ex libris | 28. ledna až 3. dubna | autor: E. Hloupý | |||
1965 | Z cesty po SSSR, kresby Milana Albicha | 21. dubna až 28. července | autor: E. Hloupý | |||
1965 | 20 let úspěchů Východočeského kraje (Výstava úspěchů socialistické výstavby Východočeského kraje) | 30. dubna až 30. června | ||||
1965 | Příchod Rudé armády | 30. dubna až 31. července | autor: Aleš Doubrava | |||
1965 | Josef Wagner, kresby a skici | 29. července až 10. listopadu | autor: E. Hloupý | |||
1965 | Cínové předměty od renesance po současnost | 1. srpna až 21. října | autor: E. Hloupý | |||
1965 | Krkonoše, fotografie Jiřího Havla | 5. až 30. září | ||||
1965 | 20 let lékařské fakulty Karlovy univerzity v Hradci Králové | 8. až 31. října | ||||
1965 | Umění mistrů modrotisku | 22. října 1965 až 14. ledna 1966 | autor: J. Šulcová | |||
1965 | Stavba musea ve fotografiích a dokumentech | 11. listopadu 1965 až 14. ledna 1966 | autor: Aleš Doubrava | |||
1965 | Jaroslav Kábrt, obrazy – Stanislav Hanzík, plastiky | 5. prosince 1965 až 15. března 1966 | ||||
1966 | Agricolův odkaz, z činnosti geologického kroužku | 18. ledna až 2. dubna | autor: Z. Doubek | |||
1966 | Máchovské variace, grafika a kresby Jaroslava Chebena | 6. února až 6. března | ||||
1966 | 200 let hradecké pevnosti | 8. února až 31. srpna | autor: Aleš Doubrava | |||
1966 | Válečný rok 1866 v Hradci Králové | 6. dubna až 10. září | ||||
1966 | Člověk a mapa | 9. dubna až 22. května | ||||
1966 | Antonín Pelc, obrazy, ilustrace, karikatury | 29. května až 3. července | ||||
1966 | Válka 1866 (Válečný rok 1866 v Hradci Králové v literatuře) | 19. června až 16. října | autoři: Dolínek, Mudra | |||
1966 | Pět let archeologických výzkumů v Plotištích nad Labem | 21. srpna až 30. října | autor: Vít Vokolek | |||
1966 | Papírová platidla na území Československa | od 1. září | autor: J. Šůla | |||
1966 | Z cesty po Francii, kresby Břetislava Jünglinga | 3. září až 9. října | ||||
1966 | Sklo pěti staletí | od 15. září | autor: J. Stárková | |||
1966 | Armádní výtvarné studio Praha, obrazy, sochy, grafika | 8. listopadu až 4. prosince | ||||
1967 | Třebechovický betlém ve fotografii Miroslava Fojka | 3. ledna až 14. října | ||||
1967 | Vladislav Vančura, život a dílo | 19. února až 15. dubna | spolupráce: Památník národního písemnictví | |||
1967 | Kovy a jejich rudy | od 2. května | autor: I. Štafl | |||
1967 | Příroda Sardinie, fotografie a nálezy | od 2. května | autor: I. Štalf | |||
1967 | Klenoty starých pergamenů | léto | hudební rukopisy východních Čech z 15. až 18. století | |||
1967 | Arménská architektura | 12. listopadu až 31. prosince | ||||
1967 | 1400 km Tunisem | 5. listopadu 1967 až 7. ledna 1968 | ||||
1967 | Klasicistní štíty | 18. prosince 1967 až 29. února 1968 | ||||
1968 | Historické roky republiky – k 50. výročí vzniku ČSR | 3. ledna až 15. srpna | spolupráce: SOA Zámrsk | k 50. výročí vzniku ČSR; výstava dokumentů z archivů východních Čech | ||
1968 | Moje Rusko, výtvarná díla | 14. až 28. ledna | spolupráce s KG a OV SČSP | výtvarní umělci RSFR K 50. výročí VŘSR | ||
1968 | Národní obrození v Hradci Králové | 1. března až 11. srpna | výstava k 100. výročí úmrtí nakladatele Jana Hostivíta Pospíšila | |||
1968 | Hradecká pevnost | 16. dubna až 11. srpna | autor: Aleš Doubrava | |||
1968 | Mnohotvárný křemen – mineralogická výstava | 17. září | ||||
1968 | Adolf Karlovský, heraldická kresba | 15. srpna až 3. prosince | ||||
1968 | Výstavba Hradce Králové po roce 1948 | |||||
1968 | Zmizelý Hradec – archeologická výstava | |||||
1968 | 25 let práce v Pravdě – fotografie Ustinova | 22. února až 15. března | ||||
1968 | Poštovní známka 1918 – 1938 – 1948 – 1968 | |||||
1968 | Amatérská fotografie | 6. prosince 1968 až 28. března 1969 | ||||
1969 | Karel Čapek | 15. srpna až 24. prosince | ||||
1969 | František Ulrich, život a dílo | 2. dubna až 5. srpna | výstava ke 110. výročí narození a 30. výročí úmrtí | |||
1969 | Chraňte pravěké památky – archeologická výstava | |||||
1969 | Chráněné rostliny Východočeského kraje | 5. srpna až 21. října | ||||
1969 | Hradec ve fotografii |
1960
- František Bidlo, karikatury (15. ledna až 28. února)
- Ze sbírek Národní galerie (17. ledna až 14. února)
- Obrazy zámků Hradeckého kraje (21. února až 27. března)
- Nejde jen o Berlín (1. až 10. března)
- Jindřich Prucha, obrazy (19. března až 10. dubna)
- Německá selská válka (3. dubna až 29. května)
- Výstavka květin (1. března až 3. května)
- Emila Medková, fotografie (1. května až 7. června)
- Archívní dokumenty Hradeckého kraje (14. května až 15. října)
- Holý – Benda, obrazy, plastiky (1. července až 18. září)
- Mrva – Zemánek, obrazy, plastiky (18. září až 26. října)
- Osvobození Východočeského kraje Rudou armádou (5. listopadu až 31. prosince)
- Výstava ČFVU v Hradci Králové (6. listopadu až 31. prosince)
1961
- 40 let bojů KSČ za socialismus a komunismus (14. května až 30. června)
- Krajiny, zátiší, motiv práce v současné malířské tvorbě (14. května až 30. června)
- Polský politický plakát (30. června až 31. července)
- Umělecká řemesla (3. srpna až 30. září)
- Jindřich Wielgus, sochy (7. září až 8. října)
- Adolf Hoffmeister, kresby (12. října až 12. listopadu)
- Výroční výstava ČSFVU (19. listopadu až 23. prosince)
1962
- Vlastimil Beneš, obrazy (1. dubna až 9. května)
- Emil Filla, obrazy, plastiky ze soukromých sbírek (20. května až 1. července)
- Archeologický výzkum (1. dubna až 31. srpna)
- Staré lidové stavby, fotografie (1. dubna až 10. listopadu)
- Josef Wagner, kresby a plastiky (15. července až 10. září)
- Armádní soutěž technické tvořivosti (letců), přehlídka prací (3. až 12. září)
- Výstavka minerálů (5. září až 31. prosince), I. poschodí
- Výstava peněz (SBČS, STSP), 23. října až 4. listopadu
1963
- Armádní soutěž technické tvořivosti (letců), přehlídka prací (30. srpna až 8. září)
1964
- Starý Hradec ve fotografii (22. března až 24. května)
- Staré lidové stavby, fotografie (22. března až 16. srpna)
- Perníkářské formy (22. března až 12. července)
- Mezinárodní výstava fotoamatérů-zdravotníků z Polska, Maďarska, SSSR, ČSSR (31. května až 28. června)
- Výstavka ptactva (14. července až 18. října)
- Bohdanečská rezervace ve fotografii (2. srpna až 13. září)
- Výstavba Hradce Králové od boření pevnosti do současnosti (14. června až 18. října), v letech 1965 a 1966 jako stálá expozice
- 20 let Slovenského národního povstání (18. srpna až 18. října)
- Armádní soutěž technické tvořivosti (letců), přehlídka prací (17. až 30. září)
- Bojovné dílo Josefa Čapka (25. října 1964 až 2. ledna 1965)
1965
- Adolf Mikeš, 100 let od narození klavírního pedagoga (6. ledna až 28. března)
- Ex libris (28. ledna až 3. dubna)
- Z cesty po SSSR, kresby Milana Albicha (21. dubna až 28. července)
- 20 let úspěchů Východočeského kraje (30. dubna až 30. června)
- Příchod Rudé armády (30. dubna až 31. července)
- Josef Wagner, kresby a skici (29. července až 10. listopadu)
- Cínové předměty od renesance po současnost (1. srpna až 21. října)
- Krkonoše, fotografie Jiřího Havla (5. až 30. září)
- 20 let lékařské fakulty Karlovy univerzity v Hradci Králové (8. až 31. října)
- Umění mistrů modrotisku (22. října 1965 až 14. ledna 1966)
- Stavba musea ve fotografiích a dokumentech (11. listopadu 1965 až 14. ledna 1966)
- Jaroslav Kábrt, obrazy – Stanislav Hanzík, plastiky (5. prosince 1965 až 15. března 1966)
1966
- Agricolův odkaz, z činnosti geologického kroužku (18. ledna až 2. dubna)
- Máchovské variace, grafika a kresby Jaroslava Chebena (6. února až 6. března)
- 200 let hradecké pevnosti (8. února až 31. srpna)
- Válečný rok 1866 v Hradci Králové (6. dubna až 10. září)
- Člověk a mapa (9. dubna až 22. května)
- Antonín Pelc, obrazy, ilustrace, karikatury (29. května až 3. července)
- Válka 1866 (19. června až 16. října)
- Pět let archeologických výzkumů v Plotištích nad Labem (21. srpna až 30. října), autor: V. Kokolek
- Papírová platidla na území Československa (od 1. září)
- Z cesty po Francii, kresby Břetislava Jünglinga (3. září až 9. října)
- Sklo pěti staletí (od 15. září)
- Armádní výtvarné studio Praha, obrazy, sochy, grafika (8. listopadu až 4. prosince)
1967
- Třebechovický betlém ve fotografii Miroslava Fojka (od 3. ledna)
- Vladislav Vančura, život a dílo (od 19. února)
- Kovy a jejich rudy (od 2. května)
- Příroda Sardinie, fotografie a nálezy (od 2. května)
- Klenoty starých pergamenů (léto)
- Arménská architektura (12. listopadu až 31. prosince)
- 1400 km Tunisem (5. listopadu 1967 až 7. ledna 1968)
- Klasicistní štíty (18. prosince 1967 až 29. února 1968)
1968
- Historické roky republiky – k 50. výročí vzniku ČSR (3. ledna až 15. srpna)
- Moje Rusko, výtvarná díla (14. až 28. ledna), ve spolupráci s KG a OV SČSP
- Národní obrození v Hradci Králové (1. března až 11. srpna)
- Hradecká pevnost (16. dubna až 11. srpna)
- Mnohotvárný křemen – mineralogická výstava (17. září)
- Adolf Karlovský, heraldická kresba (15. srpna až 3. prosince)
- Výstavba Hradce Králové po roce 1948
- Zmizelý Hradec – archeologická výstava
- 25 let práce v Pravdě – fotografie Ustinova (22. února až 15. března)
- Poštovní známka 1918 – 1938 – 1948 – 1968
- Amatérská fotografie (6. prosince 1968 až 28. března 1969)
1969
- Karel Čapek (15. srpna až 24. prosince)
- František Ulrich, život a dílo – výstava ke 110. výročí narození a 30. výročí úmrtí (2. dubna až 5. srpna)
- Chraňte pravěké památky – archeologická výstava
- Chráněné rostliny Východočeského kraje (5. srpna až 21. října)
- Hradec ve fotografii
70. léta 20. století
Rok | Název výstavy | Termín | Pořadatel | Umístění | Návštěvnost | Poznámky |
---|---|---|---|---|---|---|
1970 | Výstava kolekce paličkovaných krajek | MPM | 138 osob | pro výstavu ve Vídni; vystaveny vzory paličkovaných krajek, slunečníky, čepce, vějíře atp., podle návrhu dr. Otakara Klumpara | ||
1970 | Pedagogická fakulta – výstava areálů škol | únor až březen | ||||
1970 | Národní fotografie | 4. až 22. dubna | ||||
1970 | Amatérská fotografie | 4. dubna až 13. srpna | ||||
1970 | Proměny 1945–1970, k 25. výročí osvobození | 2. května až 12. října | autor výstavy: J. Stárková | |||
1970 | Staré pohledy Hradce | |||||
1970 | Chraňte archeologické památky | |||||
1970 | Z dějin královéhradecké žurnalistiky | 20. září až 30. listopadu | ||||
1970 | Ruské a sovětské bankovky | 20. listopadu 1970 až 25. února 1971 | ||||
1971 | Sondy do minulosti | 15. ledna 1971 až 13. února 1972 | ||||
1971 | Výsledky archeologického výzkumu Hradce Králové | 15. ledna až 12. února | ||||
1971 | Lidé – práce – doba | únor až březen | ||||
1971 | Vítězná cesta | 7. května až 16. srpna | k 50. výročí založení KSČ | |||
1971 | Slovenské národní povstání | 20. srpna až 31. října | ||||
1971 | 400 let Jana Kepplera | 22. října 1971 až 24. ledna 1972 | spolupráce: Hvězdárna a planetárium v Hradci Králové | |||
1971 | Kroniky východních Čech | 28. října až 10. prosince | ||||
1971 | Život a dílo Klementa Gottwalda | 1. listopadu až 9. prosince | ||||
1971 | Výtvarní umělci k 50. výročí VŘSR | 12. listopadu 1971 až 23. ledna 1972 | ||||
1971 | Čechy a Rusko v 19. století | 12. listopadu 1971 až 26. dubna 1972 | výstava z dějin vzájemných vztahů | |||
1971 | Lidová obřadnost | 9. prosince 1971 až 8. února 1972 | ||||
1972 | K volbám do národních výborů | putovní výstava | ||||
1972 | Krajina básníkova | 14. ledna až 26. dubna | ||||
1972 | Únor 1948 | 8. února až 4. dubna | ||||
1972 | Krajina ve fotografii | 1. března až 24. dubna | ||||
1972 | Cesty sovětskou střední Asií | 28. března až 31. května | autor výstavy: J. Stárková | |||
1972 | V. I. Lenin | 4. dubna až 6. května | ||||
1972 | V našem JZD (Děti ke sjezdu JZD) | 5. dubna až 19. června | ||||
1972 | Slovenské užité umění (výstava současného slovenského užitého umění a průmyslového výtvarnictví) | 12. května až 3. července | ||||
1972 | 100 let černé bižuterie | 29. června až 15. listopadu | spolupráce: Muzeum skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou | |||
1972 | Konfrontace 72 | 7. až 29. října | vybrané práce amatérských výtvarníků Východočeského kraje a Vratislavského vojvodství | |||
1972 | Polská literatura | 8. až 29. října | ||||
1972 | Leninskou cestou k vítězství komunismu | 6. listopadu 1972 až 25. ledna 1973 | spolupráce: Dům sovětské vědy a kultury v Praze | |||
1972 | Sklo Z. Horboweho | 8. prosince 1972 až 25. února 1973 | spolupráce: Rada východočeského KNV, Krajské kulturní středisko | V rámci Dnů dolnoslezské kultury | ||
1972 | Lidice – Ležáky | 6. května až 7. července | ||||
1972 | Rekreační oblasti Východočeského kraje | 8. července až 5. října | ||||
1972 | Krása tropických motýlů | |||||
1972 | Přírůstky přírodovědeckého oddělení | 13. října | ||||
1972 | Řehoř Mendl | do 30. září | ||||
1972 | Přírůstky historického oddělení | 18. ledna až 12. února 1973 | ||||
1972 | Lidé – život – doba | 12. února až 1. března | ||||
1972 | Móda 19. století | 19. června až 12. února 1973 | autor výstavy: Židlická | |||
1973 | Výstava sklářských výtvarníků Sklo 73 – Jaroslav Svoboda, František Vízner | autoři výstavy: Stárková, Židlická | ||||
1973 | Dětské výtvarné práce | |||||
1973 | Stavby deváté pětiletky SSSR | |||||
1973 | Sovětská odborná literatura | autor výstavy: Stárková | ||||
1973 | Od Února k dnešku | 21. února | výstava k 25. výročí Vítězného února | |||
1973 | Park pro 7 milionů | k 10. výročí vyhlášení KRNAP | ||||
1973 | Terezín svědčí a varuje | spolupráce: OV českého svazu protifašistických bojovníků | zapůjčeno Památníkem Terezín | |||
1973 | Léky z říše nerostů | 16. dubna až 12. května | spolupráce: Mineralogický kroužek farmaceutické fakulty, Krajská vysokoškolská rada KV SSM v Hradci Králové | výstava minerálů | ||
1973 | Africké kontrasty | 20. června až 30. srpna | spolupráce: Vysokoškolská rada KV SSM v Hradci Králové, Komise pro komplexní výzkum vývojových zemí ČSAV (lékařská sekce), Československý výbor solidarity s národy Afriky a Asie | |||
1973 | Řády a vyznamenání PLR | |||||
1973 | Kapitoly z východočeského pravěku | |||||
1974 | Cesta svobody | 20. srpna až 30. prosince | k 30. výročí SNP | |||
1974 | 25 let PO SSM | |||||
1974 | Fosilní ryby | |||||
1974 | Pohledy na starý Hradec | |||||
1974 | Brouci ČSSR | 12. července až 1. září | ||||
1974 | Země velehor | 15. září až 10. října | v rámci oslav měsíce československo-sovětského přátelství | |||
1974 | Chile – krvácející země | 11. dubna až 31. prosince | putovní výstava, autoři výstavy: Jaroslav Brykner, Milan Koubek | |||
1974 | Sergio Núňez Henriques | 21. května až 7. června | autoři: Zdeněk Bláha, Jiří Malina, výstava obrazů a plakátů chilského výtvarníka, doplnění k výstavě Chile - krvácející země | |||
1974 | 50 let Československých aerolinií | |||||
1974 | Fotografie členů Fomaklubu | |||||
1974 | Karel Bárta, fotografie | 1. listopadu až 1. prosince | ||||
1974 | Horák, Pajskr, fotografie | 1. až 31. října | ||||
1974 | Jiří Jahoda, fotografie | 3. prosince 1974 až 19. ledna 1975 | ||||
1974 | Urbanistika Hradce Králové | |||||
1975 | Zaniklý svět – kroniky | únor až březen | ||||
1975 | Edice kronikářských pramenů | |||||
1975 | Svědectví kronik | 11. února až 6. března | kroniky Východočeského kraje | |||
1975 | Rozvoj dopravy v Československu | 26. února až 25. března | spolupráce: ministerstvo dopravy | |||
1975 | Výstava banskobystrických výtvarníků amatérů | 11. března až 11. dubna | J. Kavec, F. Kuska, J. Ryboš, I. Fraňo, ing. M. Mikloš | |||
1975 | Povstání nevolníků 1775 | |||||
1975 | Zvířata a zvířátka ve výtvarném projevu maďarského akademického malíře Mihály Sciby | 3. dubna až 17. května | autoři výstavy: Zdeněk Bláha, Jiří Malina | |||
1975 | Krajská výstava Československého svazu filatelistů | 20. až 26. dubna | ||||
1975 | V boji za svobodu | 24. dubna až 30. června | spolupráce: Památník - muzeum SNP v Banské Bystrici | nejdříve umístěno v Banské Bystrici, následně v Hradci Králové | ||
1975 | Výstava historických kování | autor výstavy: J. Stárková | ||||
1975 | Země velehor | |||||
1975 | Sovětská válečná fotografie | 8. až 31. května | autoři výstavy: Jiří Malina, Zdeněk Bláha | |||
1975 | Dřeviny severovýchodních Čech | |||||
1975 | První den Bulharska | 10. června až 31. července | spolupráce: Bulharské kulturní středisko v Praze | soubor fotografií Nikoly Stojčkova z prvních dní osvobození Bulharska | ||
1975 | Kresby Jany Štěpánkové | únor, březen | ||||
1975 | Hradec Králové na počátku dějin | podzim | autoři: M. Richter, Vít Vokolek | |||
1975 | Revoluční tradice a současnost Východočeského kraje | 20. října až 8. listopadu | ukázkový výběr z výstavy pro zahraniční družební kraje | |||
1975 | Zapsáno v kronice socialistické doby | |||||
1976 | Sovětská architektura | únor až duben | ||||
1976 | 70 let Pochodně | 14. května až 1. října | autoři výstavy: Jiří Malina, A. Doubrava | |||
1976 | Hospodářské úspěchy v 5. pětiletce na Hradecku | květen až září | spolupráce: Okresní oddělení českého statistického úřadu v Hradci Králové | autor výstavy: Jiří Zikmund | ||
1976 | Volební program NF v pracích Stavoprojektu | říjen až listopad | ||||
1976 | Hradec na počátku dějin | květen až září | ||||
1976 | Cesty jižní Indií expedice Orchidea | leden až květen | vestibul 2. patra | |||
1976 | České polodrahokamy | červen až červenec | ||||
1976 | ZENIT, VII. okresní veletrh | 18. až 28. října | spolupráce: OV SSM, Okresní odborová rada Hradec Králové | |||
1976 | Výstavka k výročí FDTJ - FPT | autor výstavy: Jiří Zikmund | ||||
1977 | Hradecký program 30 let | 1. dubna až 31. května | autoři výstavy: Ing. J. Klimeš, J. Zikmund, PhDr. A. Židlická | |||
1977 | Brněnští výtvarníci Axman, Chmelař, Dobiáš (obrazy a plastiky) | 25. února až 7. března | ||||
1977 | Aktivně čelit ideologické diverzi antikomunismu | 13. až 27. května | spolupráce: Politické oddělení Krajského odboru ochrany státních hranic v Hradci Králové | |||
1977 | Léky z šera pralesů | 20. června až 31. prosince | vestibul 2. patra | |||
1977 | Velká vlastenecká válka | srpen | ||||
1977 | Okresní veletrh Zenitu | 10. až 17. října | ||||
1977 | Sovětský tisk – tisk pokroku a míru | 2. listopadu až 2. prosince | spolupráce: Poštovní novinová služba, Meždunarodnaja kniga Moskva, Lidové nakladatelství | |||
1977 | Kosmos začíná na zemi | 2. listopadu až 28. prosince | k 60. výročí VŘSR, výstava fotografií A. Š. Moklecova | |||
1977 | Černigov a Černigovsko | 2. listopadu až 2. prosince | k 60. výročí VŘSR; autor: Jaroslav Ludvík | |||
1977 | Říjnové dny | 2. až 28. listopadu | ||||
1978 | 30 let úspěchů (hospodářského rozvoje) Východočeského kraje | 20. února až 31. května | autor: Jaroslav Šůla; výstava zároveň ve výstavním pavilonu Kulturního domu ROH | |||
1978 | Život a dílo Zdenka Nejedlého | od února | dům U Švagerků | |||
1978 | Secese – životní styl na přelomu století | autoři výstavy: Jana Stárková, Alice Židlická | ||||
1978 | 25 let socialistické dopravy (25 let práce pro socialistickou dopravu) | 26. října až 19. listopadu | ||||
1978 | Poklady muzea | |||||
1978 | Práce cizelérských kurzů Průmyslového muzea v Hradci Králové | |||||
1978 | Z uměleckoprůmyslových sbírek muzea | 2. až 7. prosince | dřevo, textil, keramika, malba, grafika | |||
1978 | Tajemství ptačího stěhování | |||||
1978 | Walbřich – foto, porcelán, filumenie | |||||
1978 | Soutěžní návrhy na urbanistické řešení Roudničky a Vysoké n. Labem | 17. až 29. července | ||||
1978 | Obrazy Jaroslava Šmídry | od 29. srpna | ||||
1978 | 25 let Sborů pro občanské záležitosti | od 2. října | Výstava k výročí SPOZ | |||
1979 | Magdeburg se představuje | od 31. května | ||||
1979 | Vietnam známý a neznámý | 11. září až 15. prosince | autoři výstavy: Dr. F. Šita a M. Sainerová; exponáty zapůjčené od Kulturního a informačního střediska VSR v Praze a předměty od pracovníků, kteří působili ve Vietnamu | |||
1979 | 35. výročí SNP | |||||
1979 | Slohový nábytek | |||||
1979 | Stopy nejstarší lidské práce ve východních Čechách | |||||
1979 | Rok dítěte (KPPM): Děti, mír a umění | 6. až 13. června | ||||
1979 | Vlasta Matoušová: Hmyz v kresbě a grafice | 19. srpna až 29. září | uspořádáno v rámci VIII. Mezinárodního sympozia o faunistice hmyzu střední Evropy | |||
1979 | Expedice Himalaja NUN 1735 m | první východočeská himálajská expedice 1976; fotografie, horolezecká výzbroj, přírodopisné a národopisné sběry | ||||
1979 | Výstava kronik a StoA Zámrsk | |||||
1979 | Výstava pro muzeum v Jachnovce | od 17. dubna | v rámci družby s Černigovskou oblastí; pro budované muzeum v Jachnovce (mapující události z 12. října 1943) |
1970
- Proměny 1945–1970, k 25. výročí osvobození (2. května až 12. října)
- Národní fotografie (4. až 22. dubna)
- Staré pohledy Hradce
- Chraňte archeologické památky
- Amatérská fotografie (4. dubna až 13. srpna)
- Ruské a sovětské bankovky (20. listopadu 1970 až 25. února 1971)
- Pedagogická fakulta – výstava areálů škol (únor až březen)
1971
- Sondy do minulosti (15. ledna 1971 až 13. února 1972)
- Výsledky archeologického výzkumu Hradce Králové (15. ledna až 12. února)
- Lidé – práce – doba (únor až březen)
- Vítězná cesta (7. května až 16. srpna)
- Slovenské národní povstání (20. srpna až 31. října)
- 400 let Jana Kepplera (22. října 1971 až 24. ledna 1972)
- Kroniky východních Čech (28. října až 10. prosince)
- Život a dílo Klementa Gottwalda (1. listopadu až 9. prosince)
- Výtvarní umělci k 50. výročí VŘSR (12. listopadu 1971 až 23. ledna 1972)
- Čechy a Rusko v 19. století (12. listopadu 1971 až 26. dubna 1972)
- Lidová obřadnost (9. prosince 1971 až 8. února 1972)
1972
- K volbám do národních výborů – putovní výstava
- Leninskou cestou k vítězství komunismu (6. listopadu až 25. ledna 1973)
- Únor 1948 (8. února až 4. dubna)
- V. I. Lenin (4. dubna až 6. května)
- Děti ke sjezdu JZD (5. dubna až 19. června)
- Slovenské užité umění (12. května až 3. července)
- Cesty sovětskou střední Asií (28. března až 31. května)
- 100 let černé bižuterie (29. června až 15. listopadu)
- Krajina básníkova (14. ledna až 26. dubna)
- Krajina ve fotografii (1. března až 24. dubna)
- Konfrontace (7. až 29. října)
- Sklo Z. Horboweho (8. prosince 1972 až 25. února 1973)
- Polská literatura (8. až 29. října)
- Lidice – Ležáky (6. května až 7. července)
- Rekreační oblasti Východočeského kraje (8. července až 5. října)
- Krása tropických motýlů
- Přírůstky PO (13. října)
- Řehoř Mendl (do 30. září)
- Přírůstky (18. ledna až 12. února 1973)
- Lidé – život – doba (12. února až 1. března)
- Móda 19. století (19. června až 12. února 1973)
1973
- Výstava sklářských výtvarníků Sklo 73 – Svoboda, Vízner
- Dětské výtvarné práce
- Stavby deváté pětiletky SSSR
- Sovětská odborná literatura
- Od Února k dnešku (21. února)
- Park pro 7 milionů
- Terezín svědčí a varuje
- Léky z říše nerostů
- Africké kontrasty (20. června až 30. srpna)
- Řády a vyznamenání PLR
- Kapitoly z východočeského pravěku
1974
- Cesta svobody (20. srpna až 30. prosince)
- 25 let PO SSM
- Fosilní ryby
- Brouci ČSSR (12. července až 1. září)
- Země velehor (15. září až 10. října)
- Chile – krvácející země (11. dubna až 31. prosince)
- 50 let Československých aerolinií
- Pohledy na starý Hradec
- Fotografie členů Fomaklubu
- Karel Bárta, fotografie
- Jiří Jahoda, fotografie
- Urbanistika Hradce Králové
1975
- Zaniklý svět – kroniky (únor až březen)
- Edice kronikářských pramenů
- Svědectví kronik (11. února až 6. března)
- Rozvoj dopravy v Československu (26. února až 25. března)
- Výstava banskobystrických výtvarníků amatérů (11. března až 11. dubna)
- Povstání nevolníků 1775
- Zvířata a zvířátka M. Sciby (3. dubna až 17. května)
- Krajská výstava Československého svazu filatelistů (20. až 26. dubna)
- V boji za svobodu (24. dubna až 30. června)
- Výstava historických kování
- Země velehor
- Sovětská válečná fotografie (8. až 31. května)
- Dřeviny severovýchodních Čech
- První den Bulharska
- Kresby Jany Štěpánkové (únor)
- Hradec Králové na počátku dějin (podzim)
- Historie a současnost Východočeského kraje
- Zapsáno v kronice socialistické doby
1976
- Sovětská architektura (únor až duben)
- 70 let Pochodně (květen až září)
- Hospodářské úspěchy v 5. pětiletce na Hradecku (květen až září)
- Volební program NF v pracích Stavoprojektu (říjen až listopad)
- Hradec na počátku dějin (květen až září)
- Cesty jižní Indií expedice Orchidea (leden až květen)
- České polodrahokamy (červen až červenec)
- ZENIT (říjen)
1977
- Hradecký program 30 let (1. dubna až 31. května)
- Brněnští výtvarníci Axman, Chmelař, Dobiáš (25. února až 7. března)
- Ideologická diverze antikomunismu (květen)
- Léky z šera pralesů (20. června až 31. prosince)
- Velká vlastenecká válka (srpen)
- Okresní veletrh Zenitu (10. až 17. října)
- Sovětský tisk – tisk pokroku a míru (2. listopadu až 2. prosince)
- Kosmos začíná na zemi (2. prosince až 28. prosince)
- Černigov a Černigovsko (2. listopadu až 2. prosince)
- Říjnové dny (2. až 28. listopadu)
1978
- 30 let úspěchů Východočeského kraje
- Život a dílo Zdenka Nejedlého
- Secese – životní styl na přelomu století
- 25 let socialistické dopravy
- Poklady muzea
- Práce cizelérských kurzů Průmyslového muzea v Hradci Králové
- Z uměleckoprůmyslových sbírek muzea
- Tajemství ptačího stěhování
- Walbřich – foto, porcelán, filumenie
- Obrazy Jaroslava Šmídry
- Výstava k výročí SPOZ
1979
- Magdeburg se představuje
- Vietnam známý a neznámý
- 35. výročí SNP
- Slohový nábytek
- Stopy nejstarší lidské práce ve východních Čechách
- Rok dítěte (KPPM)
- Hmyz v kresbě a grafice (Matoušová)
- Expedice Himalaja NUN 1735 m
- Výstava kronik a StoA Zámrsk
1980
- Věra Kočová – paličkované obrázky
- Z archeologického výzkumu hradeckého muzea
- Svazarmovci v duchu revolučních tradic (7. května až 29. června)
- Josef Haken – komunista – učitel – politik (24. dubna až 30. června), s KV KSČ U Švagerků
- 100 let hradeckého muzea (září až prosinec)
- Příroda ve sbírkách hradeckého muzea (červen až říjen)
1981
- Hračky Víta Grusse
- Luděk Havelka, výstava medailí; umístění: přízemí vestibul
- Amatérská fotografie (Amfo 81)
- Z historie slovanského osídlení východních Čech (1. dubna 1981 až 31. ledna 1982), výstava nahrazující chybějící stálou expozici pravěku východních Čech, první výstava, která se souborně zabývala slovanským osídlením ve východních Čechách; autoři: Jiří Sigl, Vít Vokolek; návštěvnost: 18 456 osob; doprovodný program: 3 přednášky
- KSČ v boji proti fašismu, k 60. výročí založení KSČ; činnost KSČ v regionu Hradecka v období 1933–1945
- Černigovská oblast – oblast revolučních, bojových a pracovních tradic (Černigov – kraj přátel) (20. září až 10. listopadu), návštěvnost: 4 697 osob
1982
- Šperk – historie a současnost (2. až 26. září); výstava k 50. výročí založení Výrobního družstva Znak Hradec Králové
- Kosmické dálky (1. listopadu až 31. prosince)
- Věčně živá příroda (1. dubna až 15. srpna); návštěvnost 6 790 osob
- Kouzlo apatyky (15. února 1982 až 7. ledna 1983), materiálová výstava ze studijních sbírek Farmaceutické fakulty v Hradci Králové; autoři: Václav Rusek a J. Zikmund; návštěvnost: 17 515 osob
- 60. výročí SSSR
- Zbraně lovecké zbraně; umístění: vestibul
- Betlémy a perníkářské formy; umístění: vestibul
- Nejstarší zemědělci východních Čech
- Ex libris; umístění: chodba v přízemí
1983
- Výtvarné dílo v architektuře (15. února až 11. dubna)
- Československé pamětní mince a medaile 1948–1983 (1. března až 31. července)
- V zrcadle staletí (18. května až 18. listopadu)
- SČSP ve sbírkách Muzea Klementa Gottwalda v Praze a KMVČ v Hradci Králové (1. června až 31. října)
- Krása tropů (1. srpna až 1. října), výstava exotických motýlů, ulit a lastur měkkýšů tropických moří
- Motorismus včera a dnes (20. října až 4. prosince)
- AMFO "83, amatérské fotografie
- Pokrokové tradice amatérského divadla ve východních Čechách (29. října až 27. listopadu)
- Michal Vitanovský – medaile, plakety, drobná plastika
- Hodiny ve sbírkách muzea
- Počátky východočeských měst
1984
- 60. výročí úmrtí V. I. Lenina
- 35. výročí zákona o JZD
- Město a čas (21. září až 30. prosince), k 100. výročí bourání hradeb; stavební historie města od nejstarších dob do r. 1884 (2. část 1884 až 1984 v Městské výstavní síni); originály map, plánů, veduty, dobové fotografie, modely, výtvarná díla, stavební a archeologické relikty; autor: Aleš Doubrava; návštěvnost: 11 533 osob
- Výstava hudebních nástrojů (16. listopadu až 16. prosince), u příležitosti 120. výročí značky Petrof, autor: Petrof
- Léčivé rostliny (1. září až 31. prosince); ve spolupráci s Farmaceutickou fakultou UK v Hradci Králové, autorka Jiřina Belicová; návštěvnost: 9 119 osob
- Ohrožené a introdukované ryby východních Čech (15. března až 19. srpna); autor: Karel Lohniský; návštěvnost: 9 425 osob
- SÚRPMO – 30 LET (8. až 28. března), výstava Státního ústavu pro rekonstrukce památkových měst a objektů v Praze
- Křídla vlasti (17. května až 2. září), prezentace počátků české aviatiky, vývoj českého leteckého průmyslu, vznik a vývoj sportovního létání, parašutismu s důrazem na východní Čechy; ve spolupráci se Svazarmem; autor: Jaroslav Ludvík; návštěvnost: 5 478 osob; koncert vojenské dechové hudby
- 25 let archeologických výzkumů Východočeského kraje (16. února až 14. října); autoři: J. Kalferst, J. Sigl a V. Vokolek; návštěvnost: 10 982 návštěvníků
- Výstava kraslic ze soutěže "O nejlépe provedenou kraslici" (12. dubna až 6. května), 420 soutěžních kraslic v ošatkách, doplněno výšivkami ze sbírek KMVČ a výrobky z Ústřední lidové umělecké výroby Praha; autoři: PhDr. Zastávková (z Ústřední lidové umělecké výroby Praha) a Zdena Lenderová (za KMVČ); návštěvnost: 2 181 osob
1985
- 200 let J. H. Pospíšila
- Současný výzkum východočeských hradišť
- Z činnosti přírodovědeckého oddělení, umístění: vestibul přízemí
- Muzejní plakát Zdenka Bláhy
- AMFO ´85
- Loutkářství východních Čech (1. listopadu až 31. prosince), přehled vývoje loutkového divadla ve východních Čechách od 19. století; ve spolupráci s Muzeem loutkářských kultur v Chrudimi, Východočeské loutkové divadlo Drak v Hradci Králové, autoři: Jarmil Chládek (Muzeum loutkářských kultur) a Zdeněk Zahradník (KMVČ HK)
- Kroniky ve světle doby (10. října až 17. listopadu); u příležitosti III. celonárodní soutěže kronikářů; kroniky od 12. století do současnosti; ve spolupráci se SOA Zámrsk
- Skleněná krása Orlických hor a Orlické hory ve fotografii Jiřího Holubáře (1. srpna až 15. září); dějiny sklářství v Orlických horách, sklářské výrobky z 16. až počátku 20. století; návštěvnost: 3 418 osob
- Boj a vítězství (27. února až 1. července); k 40. výročí osvobození ČSR, zachycení událostí ve východočeském regionu
- Střelectví a Svazarm; autor: Jaroslav Ludvík; ve spolupráci se Svazarmem
- Šance pro 99 vynálezců – psací technika v zrcadle času (16. července 1985 až 22. září); ve spolupráci s Národním technickým muzeem v Praze, jejich putovní výstava; autor: M. Frauenterka z NTM; návštěvnost: 4 315 osob
1986
- Výtvarní umělci straně, k 65. Výročí vzniku KSČ; připravila Krajská pobočka SČVU Hradec Králové
- Život a práce invalidů (21. října až 2. listopadu)
- Zelená kniha vysočiny (6. února až 31. května); fotografie Jana Lebedy, územní plán CHKO Žďárské vrchy
- Radioamatérství a elektronika ve Svazarmu (1. října až 31. prosince), IV. výstava z cyklu "Branná výchova a mládež"
- Zkameněliny východních Čech a prehistorická zvířata v obrazech Lubomíra Dědka (10. června až 7. září)
- Počátky srdeční chirurgie v Hradci Králové (8. až 30. dubna), výstava věnovaná 35. výročí založení kardiochirurgického střediska v Hradci Králové a 30. výročí úmrtí akademika Jana Bedrny; ve spolupráci KÚNZ – fakultní nemocnicí a Lékařskou fakultou UK v Hradci Králové
- 80 let Pochodně (20. března až 30. dubna); autor: Vladimír Škaloud; z cyklu výstav na počest XVII. sjezdu KSČ
- Výstavba města Hradec Králové v letech 1981–1985 (20. až 25. května), zejména fotografie s doprovodnými texty; z cyklu výstav na počest XVII. sjezdu KSČ
- Sedmnáct mezníků (20. března až 25. května 1986), 65 let revoluční cesty KS; z cyklu výstav na počest XVII. sjezdu KSČ
- Tradice pokrokové dělnické tělovýchovy k dnešku (5. května až 7. června); výstava k 65. výročí vzniku FDTJ a 60. výročí FPT; autor Jiří Zikmund; z cyklu výstav na počest XVII. sjezdu KSČ
- "U Švagerků" – řešení vstupního prostoru, 7 panelů na téma: historie domu; orgány KSČ; odbory, ženské organizace, mládežnické organizace; dělnické divadlo; redakce Pochodně, tělovýchova; současné využití objektu
- Medaile – mince – plakety; akademický sochař Ladislav Kozák (1. prosince 1986 až 25. ledna 1987), autorka: Věra Němečková
- Evropské malířství 17. a 18. století ze zámeckých obrazáren východních Čech (11. prosince 1986 až 1. února 1987); obrazy ze zámků v Rychnově nad Kněžnou, Opočně, Častolovicích, Náchodě, Hrádku u Nechanic, Hrubém Rohozci
- Expozice československo-sovětské družby Jachnovka; připraveno pro muzeum v Jachnovce
1987
80. léta 20. století
Rok | Název výstavy | Termín | Pořadatel | Umístění | Návštěvnost | Poznámky |
---|---|---|---|---|---|---|
1980 | Věra Kočová – paličkované obrázky | |||||
1980 | Z archeologického výzkumu hradeckého muzea | |||||
1980 | Svazarmovci v duchu revolučních tradic | 7. května až 29. června | ||||
1980 | Josef Haken – komunista – učitel – politik | (24. dubna až 30. června | spolupráce: KV KSČ | U Švagerků | ||
1980 | 100 let hradeckého muzea | |||||
1980 | Příroda ve sbírkách hradeckého muzea | červen až říjen | ||||
1981 | Hračky Víta Grusse | |||||
1981 | Luděk Havelka, výstava medailí | přízemí vestibul | ||||
1981 | Amatérská fotografie (Amfo 81) | |||||
1981 | Z historie slovanského osídlení východních Čech | 1. dubna 1981 až 31. ledna 1982 | 18 456 osob | výstava nahrazující chybějící stálou expozici pravěku východních Čech, první výstava, která se souborně zabývala slovanským osídlením ve východních Čechách; autoři: Jiří Sigl, Vít Vokolek | ||
1981 | KSČ v boji proti fašismu | k 60. výročí založení KSČ; činnost KSČ v regionu Hradecka v období 1933–1945 | ||||
1981 | Černigovská oblast – oblast revolučních, bojových a pracovních tradic (Černigov – kraj přátel) | 20. září až 10. listopadu | 4 697 osob | |||
1982 | Šperk – historie a současnost | 2. až 26. září | výstava k 50. výročí založení Výrobního družstva Znak Hradec Králové | |||
1982 | Kosmické dálky | 1. listopadu až 31. prosince | ||||
1982 | Věčně živá příroda | 1. dubna až 15. srpna | 6 790 osob | |||
1982 | Kouzlo apatyky | 15. února 1982 až 7. ledna 1983 | 17 515 osob | materiálová výstava ze studijních sbírek Farmaceutické fakulty v Hradci Králové; autoři: Václav Rusek a J. Zikmund | ||
1982 | 60. výročí SSSR | |||||
1982 | Zbraně lovecké zbraně | vestibul | ||||
1982 | Betlémy a perníkářské formy | vestibul | ||||
1982 | Nejstarší zemědělci východních Čech | |||||
1982 | Ex libris | chodba v přízemí | ||||
1983 | Výtvarné dílo v architektuře | 15. února až 11. dubna | ||||
1983 | Československé pamětní mince a medaile 1948–1983 | 1. března až 31. července | ||||
1983 | V zrcadle staletí | 18. května až 18. listopadu | ||||
1983 | SČSP ve sbírkách Muzea Klementa Gottwalda v Praze a KMVČ v Hradci Králové | 1. června až 31. října | ||||
1983 | Krása tropů | 1. srpna až 1. října | výstava exotických motýlů, ulit a lastur měkkýšů tropických moří | |||
1983 | Motorismus včera a dnes | 20. října až 4. prosince | ||||
1983 | AMFO "83, amatérské fotografie | |||||
1983 | Pokrokové tradice amatérského divadla ve východních Čechách | 29. října až 27. listopadu | ||||
1983 | Michal Vitanovský – medaile, plakety, drobná plastika | |||||
1983 | Hodiny ve sbírkách muzea | |||||
1983 | Počátky východočeských měst | |||||
1984 | 60. výročí úmrtí V. I. Lenina | |||||
1984 | 35. výročí zákona o JZD | |||||
1984 | 25 let archeologických výzkumů Východočeského kraje | 16. února až 14. října | 10 982 osob | autoři: J. Kalferst, J. Sigl a V. Vokolek | ||
1984 | SÚRPMO – 30 let | 8. až 28. března | výstava Státního ústavu pro rekonstrukce památkových měst a objektů v Praze | |||
1984 | Ohrožené a introdukované ryby východních Čech | 15. března až 19. srpna | 9 425 osob | autor: Karel Lohniský | ||
1984 | Výstava kraslic ze soutěže "O nejlépe provedenou kraslici" | 12. dubna až 6. května | 2 181 osob | 420 soutěžních kraslic v ošatkách, doplněno výšivkami ze sbírek KMVČ a výrobky z Ústřední lidové umělecké výroby Praha; autoři: PhDr. Zastávková (z Ústřední lidové umělecké výroby Praha) a Zdena Lenderová (za KMVČ) | ||
1984 | Křídla vlasti | 17. května až 2. září | spolupráce: Svazarm | 5 478 osob | prezentace počátků české aviatiky, vývoj českého leteckého průmyslu, vznik a vývoj sportovního létání, parašutismu s důrazem na východní Čechy; autor: Jaroslav Ludvík | |
1984 | Léčivé rostliny | 1. září až 31. prosince | spolupráce: Farmaceutická fakulta UK v Hradci Králové | 9 119 osob | autorka Jiřina Belicová | |
1984 | Město a čas | 21. září až 30. prosince | 11 533 osob | k 100. výročí bourání hradeb; stavební historie města od nejstarších dob do r. 1884 (2. část 1884 až 1984 v Městské výstavní síni); originály map, plánů, veduty, dobové fotografie, modely, výtvarná díla, stavební a archeologické relikty; autor: Aleš Doubrava | ||
1984 | Výstava hudebních nástrojů | 16. listopadu až 16. prosince | u příležitosti 120. výročí značky Petrof, autor: Petrof | |||
1985 | 200 let J. H. Pospíšila | |||||
1985 | Současný výzkum východočeských hradišť | |||||
1985 | Z činnosti přírodovědeckého oddělení | vestibul přízemí | ||||
1985 | Muzejní plakát Zdenka Bláhy | |||||
1985 | AMFO ´85 | |||||
1985 | Loutkářství východních Čech | 1. listopadu až 31. prosince | spolupráce: Muzeum loutkářských kultur v Chrudimi, Východočeské loutkové divadlo Drak v Hradci Králové | přehled vývoje loutkového divadla ve východních Čechách od 19. století;
autoři: Jarmil Chládek (Muzeum loutkářských kultur) a Zdeněk Zahradník (KMVČ HK) | ||
1985 | Kroniky ve světle doby | 10. října až 17. listopadu | spolupráce: SOA Zámrsk | u příležitosti III. celonárodní soutěže kronikářů; kroniky od 12. století do současnosti; | ||
1985 | Skleněná krása Orlických hor a Orlické hory ve fotografii Jiřího Holubáře | 1. srpna až 15. září | 3 418 osob | dějiny sklářství v Orlických horách, sklářské výrobky z 16. až počátku 20. století | ||
1985 | Boj a vítězství | 27. února až 1. července | k 40. výročí osvobození ČSR, zachycení událostí ve východočeském regionu | |||
1985 | Střelectví a Svazarm | spolupráce: Svazarm | autor: Jaroslav Ludvík | |||
1985 | Šance pro 99 vynálezců – psací technika v zrcadle času | 16. července 1985 až 22. září | spolupráce: Národní technické muzeum | 4 315 osob | putovní výstava Národní technické muzeum; autor: M. Frauenterka z NTM | |
1986 | Výtvarní umělci straně | Krajská pobočka SČVU Hradec Králové | k 65. Výročí vzniku KSČ | |||
1986 | Život a práce invalidů | 21. října až 2. listopadu | ||||
1986 | Zelená kniha vysočiny | 6. února až 31. května | fotografie Jana Lebedy, územní plán CHKO Žďárské vrchy | |||
1986 | Radioamatérství a elektronika ve Svazarmu | 1. října až 31. prosince | IV. výstava z cyklu "Branná výchova a mládež" | |||
1986 | Zkameněliny východních Čech a prehistorická zvířata v obrazech Lubomíra Dědka | 10. června až 7. září | ||||
1986 | Počátky srdeční chirurgie v Hradci Králové | 8. až 30. dubna | spolupráce: KÚNZ – fakultní nemocnice a Lékařská fakulta UK v Hradci Králové | výstava věnovaná 35. výročí založení kardiochirurgického střediska v Hradci Králové a 30. výročí úmrtí akademika Jana Bedrny | ||
1986 | 80 let Pochodně | 20. března až 30. dubna | autor: Vladimír Škaloud; z cyklu výstav na počest XVII. sjezdu KSČ | |||
1986 | Sedmnáct mezníků | 20. března až 25. května | 65 let revoluční cesty KS; z cyklu výstav na počest XVII. sjezdu KSČ | |||
1986 | Tradice pokrokové dělnické tělovýchovy k dnešku | 5. května až 7. června | výstava k 65. výročí vzniku FDTJ a 60. výročí FPT; autor Jiří Zikmund; z cyklu výstav na počest XVII. sjezdu KSČ | |||
1986 | Výstavba města Hradec Králové v letech 1981–1985 | 20. až 25. května | zejména fotografie s doprovodnými texty; z cyklu výstav na počest XVII. sjezdu KSČ | |||
1986 | Medaile – mince – plakety; akademický sochař Ladislav Kozák | 1. prosince 1986 až 25. ledna 1987 | autorka výstavy: Věra Němečková | |||
1986 | Evropské malířství 17. a 18. století ze zámeckých obrazáren východních Čech | 11. prosince 1986 až 1. února 1987 | obrazy ze zámků v Rychnově nad Kněžnou, Opočně, Častolovicích, Náchodě, Hrádku u Nechanic, Hrubém Rohozci | |||
1987 | Plachta – významná přírodovědecká lokalita Hradecka | malý sál, chodba | ||||
1987 | Vodní sporty ve Svazarmu | 1. října až 22. listopadu | z cyklu branná výchova a mládež | |||
1987 | Hradecký perník (perníkářské formy ve sbírkách muzea) | 28. dubna až 21. června | ||||
1987 | Člověk a kámen | 2. února až 30. dubna | 2740 osob | vývoj a možnosti zpracování kamene s důrazem na starší období (pravěk, středověk), autoři: Kalferst, Jakl, Štamberg | ||
1987 | Bály našich babiček | 26. listopadu až 31. prosince | vestibul přízemí | |||
1987 | Střelecké terče | 5. května až 11. října | spolupráce východočeských muzeí (díla z jejích sbírek) | 8 190 osob | více než 100 terčů převážně z 19. století, doplněno ukázkami palných zbraní a střeleckých vyznamenání, autor Jiří Zikmund | |
1987 | Výtvarní umělci k 70. výročí VŘSR | od 5. listopadu | spolupráce: Krajská organizace ČSVU | |||
1987 | Historické osobnosti na současné medaili | 1. července až 22. září | autorky: Věra Němečková a Helena Štroblová | |||
1987 | Staré pohlednice Hradce Králové | 3. února až 17. května | ze sbírek muzea a od sběratele Bedřicha Bláhy | |||
1987 | Od Hradeckého programu k socialistické zemědělské velkovýrobě | 2. až 18. dubna | spolupráce: Krajská zemědělská správa | výstava ke 40. výročí vyhlášení Hradeckého programu | ||
1987 | Výstava rukodělné knižní vazby | 30. května až 6. září | seznámení s řemeslem vazače knih, ukázání současného stavu knihařského řemesla; autoři: Otakar Krumm a František Kusý | |||
1988 | Východočeská města na historických pohlednicích | 19. dubna až 12. června | soutěžní výstava | |||
1988 | Pestrá příroda | od 25. března | výstava ze studijních přírodovědeckých sbírek KMVČ (nerosty, polodrahokamy, zkameněliny, kosti vymřelých čtvrtohorních zvířat, herbářové sbírky, ulity a mušle exotických mořských měkkýšů, ulity našich plžů, vycpaniny ptáků a savců, preparáty ryb, tropičtí brouci a motýli, další hmyz) | |||
1988 | Život v jezerech mladších provohor | 30. června až 28. srpna | výstava zkamenělin a vyhynulých zvířat a rostlin v rámci mezinárodního sympozia k permokarbonu | |||
1988 | Pavel Mušatka: Osobnosti (kresby, grafika | 14. června až 28. srpna | soubor karikatur známých osobností kulturního a politického života minulosti i současnosti | |||
1988 | Olympionici z východních Čech | 12. dubna až 26. června | autor: Pavel Hladík | |||
1988 | Československé bankovky po roce 1918 | od 13. září | 70 let republiky v dílech bankovkové tvorby; autor: Bohumil Skalický | |||
1988 | Památky z Bílé věže | 9. září až 30. října | historické dokumenty a předměty, které byly vyjmuty z makovice věže 29. srpna 1988 (po 53 letech) | |||
1988 | Člověk a pes | 6. října až 18. prosince | spolupráce: SVAZARM | z cyklu Branná výchova a mládež | ||
1988 | Hradec pohostinný | 7. září až 30. října | královéhradecké restaurace a hotely 19. - 20. století; autorka: Libuše Plášilová | |||
1988 | Doba bronzová ve východních Čechách | 31. května až 4. září | ||||
1988 | Jiří Harcuba: mince a mediale | 5. listopadu až 31. prosince | spolupráce: Česká numismatická společnost | autorka: Věra Němečková ve spolupráci s Jiřím Harcubou | ||
1988 | 1948–1988 (cyklus výstav ke 40. výročí vítězného února) | 24. února až 1. května | výstavy
| |||
1989 | Hradecké motivy Otakara Řípy | |||||
1989 | Tradice uměleckých řemesel | od 26. října | ke 105. výročí založení SUPŠ Turnov | |||
1989 | Z historie kovářství | 9. února až 14. května | autoři: Sigl, Stárková | |||
1989 | 130 let pardubicko-liberecké dráhy 1859–1989 | od 28. dubna, v Hradci Králové ve dnech 30. dubna až 2. května | vlak na nádraží | putovní výstava, v železničním voze v prostorách nádraží; velký doprovodný program, jízdy vlaků s parními lokomotivami | ||
1989 | Modelářství ve Svazarmu | od 5. prosince | autor: Ludvík | |||
1989 | Počátky fotografie ve východních Čechách | 8. června až 11. září | autor: Jiří Zikmund, k 150 letům fotografie | |||
1989 | Medaile z ateliéru zasloužilého umělce Jiřího Prádlera | od 7. října | spolupráce: Československá numismatická společnosti, Památník národního písemnictví a Svaz českých výtvarných umělců | autor: Věra Němečková | ||
1989 | Pivovarnictví ve východních Čechách | 9. února až 16. dubna | historie pivovarnictví, soubor originálních pivních láhví východočeských pivovarů a nápojového skla, návrh výstavy: Erblach, sběratel pivních lahví |
1988
1989
90. léta 20. století
Rok | Název výstavy | Termín | Pořadatel | Umístění | Návštěvnost | Poznámky |
---|---|---|---|---|---|---|
1990 | Východní Čechy v době prvních historických kmenů | 8. února až 20. května | námět dr. Jiří Sigl; období lidu popelnicových polí, Keltů, doba římská a stěhování národů | |||
1990 | Josef Gočár, architekt Hradce Králové | 8. února až 6. května | ||||
1990 | T. G. M a Hradec Králové | 20. února až 1. dubna | ||||
1990 | Sametová revoluce v Hradci Králové | 6. až 25. listopadu | chodba | fotografie, písemné dokumenty, 21 panelů; období 17. listopadu až 29. prosince 1989; autorka: J. Pospíšilová | ||
1990 | Lidové obrázky na skle | 15. května až 21. října | vestibul | |||
1990 | Biskupové královéhradečtí | 15. května až 4. listopadu | přízemí, chodba | |||
1990 | Prezident Václav Havel v Hradci Králové 27. ledna 1990 | 8. až 18. února | fotoreportáž Evžena Pajskra z návštěvy prezidenta a slavnostního uvedení nového královéhradeckého biskupa Karla Otčenáška do úřadu | |||
1990 | František Ulrich, královéhradecký starosta | 4. dubna až 13. května | ||||
1990–1991 | Památky církevních obřadů | 13. června 1990 až 13. ledna 1991 | spolupráce: biskupství královéhradecké | |||
1990–1991 | Českoslovenští letci v bitvě o Británii | 7. prosince 1990 až 13. ledna 1991 | ||||
1990–1991 | Jindra Vlček, malíř a legionář | do 13. ledna 1991 | přízemí, chodba | |||
1990–1991 | Válečná vyznamenání a medaile | 1. listopadu 1990 až 13. ledna 1991 | ||||
1991–
1992 |
Umění bankovek - nerealizované návrhy československých papírových platidel (1918–1988) | 5. října 1991 až 5. ledna 1992 | spolupráce: Státní banka československá v Praze a Česká numismatická společnost, pobočka v Hradci Králové | autorka: V. Němečková | ||
1991 | Bitva u Hradce Králové 1866 | 6. června až 3. listopadu | autor: Jan Jakl; mezinárodní konference k 125. výročí bitvy; ukázky výzbroje a výstroje armád prusko-rakouské války | |||
1991 | Jan Tomáš – výstava ateliérových fotografií z let 1867–1904 | 1. února až 14. dubna | ke 150. výročí narození J. Tomáše; autor: Jiří Zikmund | |||
1991 | Počátky průmyslového muzea pro severovýchodní část království českého v Hradci Králové | 1. února až 31. března | autor: J. Stárková (Švancarová) | |||
1991 | Architekt Oldřich Liska a Hradec Králové | 16. dubna až 19. května | autor: Aleš Doubrava; u příležitosti 110. výročí narození O. Lisky | |||
1991–1992 | Vánoční jesličky | 27. listopadu 1991 až 5. ledna 1992 | spolupráce: Muzeum betlémů v Třebechovicích pod Orebem | autor: Z. Lenderová; tvorba betlémářů Čech a Moravy 19. a 20. století | ||
1991 | 350 milionů let lesa | 31. ledna až 5. května | spolupráce: Státní muzeum mineralogie a geologie v Drážďanech a Přírodovědné muzeum ve Vídni | autor: dr. Štamberg; historie vývoje suchozemských rostlin, fosilizace, využití lesa člověkem; v němčině | ||
1991 | Ludvík Vašina, medaile a plakety | 4. dubna až 19. května | autor: V. Němečková | |||
1991–1992 | Vánoční a novoroční grafika | 27. listopadu 1991 až 5. ledna 1992 | soubor grafických vánočních a novoročních blahopřání | |||
1992 | 150 let V. F. Červený a synové, Hradec Králové, hudební nástrojář a vynálezce světového významu | 19. června až 13. září | spolupráce: Muzeum české hudby Praha, Musikinstrumenten Museum München, Okresní archiv Hradec Králové, Amati Kraslice | |||
1992–1993 | Švédské moderní umění | 23. říjen 1992 až 10. ledna 1993 | zároveň výstava východočeských umělců ve Švédsku | |||
1992 | Příroda ve městě: Pavel Rödl – fotografie zvířat | 14. února až 31. května | chodba | 40 fotografií fauny a flóry z městských ulic, skládek, domácností, půd a sklepů | ||
1992 | Autogramy a fotografie známých osobností televizní obrazovky ze sbírky Stanislava Hlobila | 7. září až 22. listopadu | chodba (přízemí) | |||
1992–1993 | Falšovaná archeologie | 25. září 1992 až 10. ledna 1993 | ||||
1992–1993 | Obrázky ze staré školy | 19. května 1992 až 10. května 1993 | autor: Libuše Plášilová; školní obrazy, učebnice a učební pomůcky od konce 18. století do 50. let 20. století; u příležitosti 400. výročí narození J. A. Komenského | |||
1992 | Královéhradecký poklad | 14. až 15. února | nový nález stříbrných mincí (1609 pražských grošů z lucemburské doby) z 19. prosince 1991 | |||
1992 | Ex libris členů SČUG Hollar | 14. května až 6. září | ||||
1992 | Indiáni ve fotografii D. Augera | 21. až 26. května | ||||
1992 | Nejstarší městská kronika Hradce Králové a památky V. K. Klicpery v muzejních sbírkách | 5. až 8. listopadu | ||||
1992 | J. Havel, krajinářské fotografie | |||||
1992 | Absolventská výstava fotografií Hradecké fotografické školy | |||||
1993 | Michal Klahr st. a jeho theatrum sacrum | 5. března až 30. května | spolupráce: Muzeum Ziemi Klodzkej w Klodzku, Centrum Badań Ślaskoznawczych i Bohemistycznych, Univerzita Wroclawskego we Wroclawiu | |||
1993 | Umělecké vazby a náboženské tisky | 4. února až 4. dubna | ukázky bibliografických vydání tiskárny Steinbrener ve Vimperku | |||
1993 | Divadlo v Hradci Králové – tradice a současnost | 19. června až 26. září | spolupráce: Klicperovo divadlo, divadlo Drak | historie divadla od nejstarších známých počátků v 17. století | ||
1993– 1995 | Počátky osídlení východních Čech | 18. května 1993 až 8. ledna 1995 | autor: Vít Vokolek; pravěk a raný středověk východočeské oblasti | |||
1993 | Naši dravci | 6. dubna až 15. srpna | vycpaniny chráněných druhů dravců | |||
1993 | Plachta – živé bohatství Hradec Králové | 19. června až 8. srpna | ||||
1993 | Naše houby | 19. srpna až 26. září | spolupráce: MZM v Brně, Mykologický kroužek při Muzeu východních Čech v Hradci Králové | |||
1993–1994 | Zvonařství a kampanologie | 1. září 1993 až 10. dubna 1994 | po výstavě vytvořena nová expozice (1995–1999) | |||
1993 | Hrady a zámky po 100 letech | 12. srpna až 26. září | dobové rytiny bratrů Liebscherů Hradů, zámků a tvrzí království Českého Augusta Sedláčka + aktuální fotografie Ladislava Svobody; ke 150. výročí narození A. Sedláčka | |||
1993–1994 | České dějiny na medaili a plaketě | 18. listopadu 1993 až 9. ledna 1994 | spolupráce: Národní muzeum v Praze, asociace umělců medailérů v Praze, Česká numismatická společnost, pobočka v Hradci Králové | |||
1993–1994 | Lidové Vánoce | 16. listopadu až 9. ledna | betlémy a staročeská vánoční výzdoba | |||
1993–1994 | Sv. Jan Nepomucký ve výtvarném umění | 16. listopadu až 9. ledna | spolupráce: biskupství královéhradecké | |||
1993–1994 | Josef Istler, fokalk; Alexandr Skalický senior, fotografie | 16. listopadu až 9. ledna | ||||
1993 | Fotografie absolventů hradecké fotografické konzervatoře | 2. až 28. února | ||||
1993 | Vojenské pevnosti tří staletí (pevnostní systémy) | 9. až 11. června | v rámci mezinárodní konference Fortifikace a obrana státu | |||
1994 | Česká ex libris z let 1989–1992 | 3. února až 4. dubna | spolupráce: Památník národního písemnictví, Kabinet ex libris Chrudim | |||
1994 | Život v porcelánu | 3. února až 4. dubna | evropský figurativní porcelán 18. a 19. století | |||
1994–1995 | Zlaté a stříbrné čepce | 1. února 1994 až 8. ledna 1995 | krumplované čepce 19. století; ke 100. výročí Hospodářské, průmyslové a národopisné výstavy v Hradci Králové v roce 1894 | |||
1994 | 130 let výroby klavírů a pianin značky Petrof v Hradci Králové | 14. dubna až 29. května | historie a současnost firmy Petrof | |||
1994 | Dinosauři nebyli jediní... | 20. dubna až 30. října | autor: Stanislav Štamberg | |||
1994 | Sto let hospodářské, průmyslové a národopisné výstavy v Hradci Králové v roce 1894 | 6. května až 4. září | ||||
1994 | Český kubismus – architektura a užité umění | 15. června až 16. října | ze sbírek Uměleckoprůmyslového muzea v Praze, Národního muzea v Praze, Moravské galerie v Brně a Muzea východních Čech v Hradci Králové | |||
1994 | Každému dítěti domov a mámu | 6. září až 16. října | o SOS dětských vesničkách | |||
1994 | 100 let veřejné královéhradecké knihovny | 20. září až 30. října | historie a současnost Okresní knihovny v Hradci Králové | |||
1994–1995 | Za svobodu! | 28. září 1994 až 8. ledna 1995 | spolupráce: Jednota Československé obce legionářské v Hradci Králové, Historický ústav Armády ČR v Praze | autor: J. Pospíšilová | ||
1994–1995 | Nýtovaný sendvič | 1. listopadu 1994 až 8. ledna 1995 | fotografie M. Podhrázského | |||
1994–1995 | Vánoční jesličky | výstava betlému ze sbírek muzea | ||||
1994–1995 | Žena na staré pohlednici | 2. listopadu 1994 až 8. ledna 1995 | výstava starých aktů z unikátní sbírky pohlednic semilského sběratele Jaroslava Bartáka | |||
1994 | Výstava hub | 29. září až 3. října | budova školy v ulici Dlouhá 190 | práce žáků SOU polytechnického | ||
1994 | Česká ex libris z let 1989–1992 | 24. září až 9. října | Walbrzych, Polsko, v rámci Festivalu křesťanské kultury | |||
1994–1995 | Seceja w zbiorach Muzeum wschodnich Czech-Secese | 27. října 1994 až 31. prosince 1995 | Muzeum Ziemi Klodskej v Klodsku | |||
1995 | Vincenc Morstadt (1802–1875), portrétista českých měst | 9. února až 16. dubna | obrazy a kresby českých měst 19. století | |||
1995 | Secese | 18. května až 27. srpna | ze sbírek uměleckého průmyslu, etnografie a fotoarchivu muzea | |||
1995–1997 | Příroda východních Čech | 12. dubna 1995 až 31. prosince 1997 | z přírodovědeckých sbírek muzea | |||
1995 | Ocelová bižuterie | 18. května až 8. října | soubor leštěné a nýtované bižuterie z přelomu 18. a 19. století | |||
1995 | Rostliny a homeopatie | 7. února až 23. dubna | spolupráce: Okresní muzeum a galerie v Jičíně, Severočeské muzeum v Liberci | |||
1995 | Nejstarší listiny a pečeti města Hradce Králové | 18. až 28. května | spolupráce: SOA Hradce Králové | k 770. výročí nejstarší písemné zprávy o Hradci Králové jako městě | ||
1995 | Květen '45 | 25. dubna až 14. května | autor: J. Pospíšilová | |||
1995–1996 | Slavníkovci a Přemyslovci | 22. září 1995 až 7. ledna 1996 | výstava k 1000. výročí vyvraždění Slavníkovců | |||
1995–1996 | Vánoční jesličky a papírové betlémy | 17. listopadu 1995 až 7. ledna 1996 | vestibul přízemí a chodba | |||
1995 | Nové archeologické výzkumy v Hradci Králové a Chrudimi | 12. října až 12. listopadu | ||||
1995 | Houby | 27. září až 1. října | SOU polytechnické | |||
1995 | Chrudimsko v raném středověku | 22. září až 22. listopadu | vývoj osídlení a jeho proměny | |||
1995 | Památky z tiary věže sv. Klimenta | 12. až 17. září | ||||
1996 | Brána do Japonska | 16. května až 31. prosince | tradice a současnost Japonska | |||
1996 | Otakar Řípa – Starý Hradec Králové | 8. února až 12. května | kresby hradeckých zákoutí | |||
1996 | Lidové obrázky na skle | 13. února až 14. dubna | malý sál | |||
1996 | Medaile a plakety města Hradce Králové | 4. až 12. května | výstavka ke 40. výročí založení pobočky České numismatické společnosti v Hradci Králové | |||
1996 | Současná česká grafika | 16. května až 31. prosince | ||||
1996 | Jarmil Stodola, perokresby | 16. dubna až 12. května | ||||
1996 | Trans Europe | 2. až 7. července | společný projekt "Za kulturou nejen do Prahy", fotografie evropských vlakových nádraží od předních fotografů | |||
1996 | Světová grafika XX. století | 11. července až 4. srpna | S. Dalí, P. Picasso, J. Miró, A. Warhol | |||
1996 | Humorest 1996 | 14. srpna až 8. září | bienále mezinárodní soutěže v kresleném humoru | |||
1996–1997 | Sportování našich dědečků a babiček | 3. října 1996 až 5. ledna 1997 | sportovní náčiní a oblečení z 19. století až 1. pol. 20. století | |||
1996 | Krásné časy | 16. září až 10. listopadu | spolupráce: NTM Praha fotografie Rudolfa Brunnera - Dvořáka, dvorního fotografa Ferdinanda d´Este | |||
1996–1997 | Knížecí mohyla v Běstovicích | 15. října až 5. ledna 1997 | archeologické nálezy z doby bronzové | |||
1996 | Houby | |||||
1996–1997 | Ctibor Košťál | 12. listopadu 1996 až 5. ledna 1997 | autorská retrospektivní výstava krajinářského fotografa, v rámci cyklu Východočeská fotografie | |||
1996 | Československé státní symboly a prapory | 16. až 19. května | výstavka v rámci 1.českého národního vexilologického kongresu | |||
1996–1997 | Betlémy jiným pohledem | 29. listopadu 1996 až 5. ledna 1997 | ||||
1997 | Houpy hou aneb kočárky a vozítka, pro panenky, pro dítka | 14. května až 31. prosince | výstava kočárků od konce 19. stol. do 60. let 20. století | |||
1997 | Jiří Šindler, grafika | 14. května až 31. srpna | ||||
1997 | Izrael ve fotografii | 14. května až 15. června | ||||
1997 | Blbé, ale naše ...koláže a bublináže Pavla Taussiga | 26. června až 31. srpna | ||||
1997 | Grand prix '96 | 5. až 21. září | výstava k soutěži Obce architektů | |||
1997–1998 | Příroda očima ornitologa a cestovatele | 11. září 1997 až 4. ledna 1998 | fotografie Bohuslava Peška a Ivana Tláskala | |||
1997 | Houby | 25. až 28. září | ||||
1997-1998 | Karel Janoušek, pocta písmu | 25. září 1997 až 4. ledna 1998 | ||||
1997–1998 | Bohdan Holomíček, fotografie | 11. listopadu 1997 až 4. ledna 1998 | 4. výstava cyklu "Východočeská fotografie" | |||
1997 | Lidové betlémy, vánoční momentky | 11. listopadu 1997 až 4. ledna 1998 | ||||
1997 | Interiér roku 1996 – Česká židle | 19. až 27. listopadu | spolupráce: Design centrum Praha | |||
1997 | Fotografie - prof. Antonín Fingerland a jeho současníci | 6. února až 31. prosince 1997 | z cyklu výstav "Hradecká fotografie"; tvorba královéhradeckých fotografů z přelomu 20. a 30. let 20. Století (prof. MUDr. Finderland, Franz, Havlů, Chmelař, Nekola, Šimek, Šindelář, Rajzlík, Urban) | |||
1997 | Jiří Netík, sochař a řezbář | 6. února až 27. března | ||||
1997 | Archeologie z ptačí perspektivy | 4. února až 4. května | výsledky archeologických výzkumů prováděných leteckou fotografií | |||
1997 | Orlická niva ve fotografii | 27. března až 4. května | ||||
1997 | Jiří Vavřina, obrazy; Jaroslav Doležal, řezby | 2. až 27. dubna | ||||
1997 | Papež městu, město papežovi | 14. až 25. května | výstava medailí, dar městu od papeže Jana Pavla II. A dar města papeži | |||
1998 | Jiří Šindler, obrazy a kresby 1963–1998 | 15.ledna až 15. února | výstava k životnímu jubileu | |||
1998 | Salon architektů Hradce Králové | 17. února až 22. března | přehlídka architektonických prací z let 1990–1997 | |||
1998 | Od masopustu do Velikonoc | 4. března až 14. června | autor: Z. Lenderová | |||
1998 | Milan Michl, fotografie | 23. dubna až 14. června | 5. výstava cyklu východočeská fotografie, retrospektivní výstava u příležitosti šedesátin autora | |||
1998 | Lidová fajans Ferdyše Kostky | 30. dubna až 23. srpna | užitkové předměty a drobné plastiky | |||
1998 | Dudy v Čechách, na Moravě a ve Slezsku | 13. května až 13. srpna | putovní výstava, převzata jako celek z Masarykova muzea v Hodoníně | |||
1998 | Vladislav Krédl, Ze sklepa až na půdu | 13. května až 31. srpna | přehled současné tvorby fotografa z Mladé Boleslavi | |||
1998 | Scénografie Petra Matáska – 40 let divadla Drak | 26. června až 17. ledna | autorská výstava královéhradeckého scénografa (návrhy scén, dekorací a loutek) | |||
1998 | Kary H Lasch, svět objektivu | 8. července až 12. srpna | výstava portrétních fotografií švédského fotografa | |||
1998 | Jedovaté organismy | 27. srpna až 1. listopadu | ||||
1998 | Jana Bittnerová, obrazy | 20. srpna až 27. září | ||||
1998 | Grand prix '98 obce architektů | 18. srpna až 3. září | oceněná díla 5. ročníku architektonické soutěžě pořádané Obcí architektů | |||
1998–1999 | Pavel Hubáček –Míček, obrazy, plastiky, loutky, betlémy | 17. září 1998 až 17. ledna 1999 | malý sál | |||
1998 | Houby | 24. až 27. září | ||||
1998 | Humorfest '98 | 24. září až 25. října | II. ročník bienále mezinárodní soutěže v kresleném humoru | |||
1998 | Daguerrotypie ve východních Čechách | 8. října až 15. listopadu | autor: Jiří Zikmund, 6. výstava z cyklu "Východočeská fotografie" | |||
1998–1999 | Peníze v době císaře Františka Josefa I. | 5. listopadu 1998 až 17. ledna 1999 | ||||
1998–1999 | Betlémářské umění 20. století | 13.prosince 1998 až 17. ledna 1999 | výstava nejcennějších českých betlémů (cca 150 exponátů) | |||
1998 | Východní Čechy na historických pohlednicích | 19. dubna až 5. června | ||||
1999 | Stavební kámen v Hradci Králové | 17. února až 18. května | ukázky použití kamenů ve výstavbě Hradce Králové od 10. století po současnost | |||
1999 | Česká kamenina | 11. února až 9. května | ukázky bohaté produkce nejvýznamnějších českých výrobců v letech 1790–1870 | |||
1999 | Vladimír Preclík, antipomníky | 18. března až 18. května | retrospektivní výstava tvorby z let 1949–1999 |
2000–2009
Rok | Název výstavy | Termín | Pořadatel | Umístění | Návštěvnost | Poznámky |
---|---|---|---|---|---|---|
2000 | Humorest 2000 | 20. října až 19. listopadu | z důvodů rekonstrukce muzea v Novém Adalbertinu na Velkém náměstí | |||
2002–2004 | Jan Kotěra (1871–1923), zakladatel moderní české architektury (Jan Kotěra v Hradci Králové) | 21. května 2002 až 30. června 2004 | dílo v širokých souvislostech | |||
2002 | Grafické veduty Hradce Králové z let 1600–1900 | 27. srpna až 29. září | radnice, Velké náměstí | |||
2002 | Humorfest 2002 | 27. září až 27. října | ||||
2002–2003 | Šperk – kámen – kov | 17. října 2002 až 23. února 2003 | ||||
2002 | Výstava prací architektonické soutěže na knihovnicko-informační centrum v Hradci Králové | 8. až 24. listopadu | spolupráce: SVK | |||
2002 | Nejstarší listiny a pečeti města Hradec Králové | 14. až 24. listopadu | ||||
2003–2004 | Historismus | 23. září 2003 až 29. února 2004 | umělecké řemeslo druhé poloviny 19. století ve sbírkách MVČ | |||
2003 | Vídeňské dvorní a stolní stříbro | 26. března až 19. října | spolupráce: Národní muzeum v Praze | |||
2003 | Petr Balíček, fotografie | 18. března až 18. května | ||||
2003–2004 | Design československých elektrospotřebičů 1950–1980 | 26. března 2003 až 4. ledna 2004 | designéři Kovotechny n.p. a tvorba Stanislava Lachmana | |||
2003 | Život ve starých stromech. Památné stromy Královéhradecka | 23. dubna až 7. září | fotografická výstava památných a chráněných stromů | |||
2003 | 4. salón '03 Asociace umělců medailérů ČR | 17. května až 14. září | přehlídka současné tvorby předních českých výtvarníků | |||
2003 | Hradec Králové na fotografiích Josefa Sudka | 13. června až 31. prosince | spolupráce: Ústav dějin umění Akademie věd ČR v Praze | 8. výstava z cyklu Východočeská fotografie | ||
2003–2004 | Střepy a střípky z dějin Hradce Králové | 17. října 2003 až 29. února 2004 | archeologické výzkumy města z let 1990–2003; doprovodná přednáška | |||
2003 | Houby | 2. až 5. října 2003 | ||||
2003 | Fotografie | 24. října až 30. listopadu | Jana Bauerová, fotomozaiky; Václava Siglová, mikofotografie; 9. výstava cyklu Východočeská fotografie | |||
2003–2004 | Česká divadelní architektura 90. let 20. století | 3. prosince 2003 až 4. ledna 2004 | novostavby, přestavby a rekonstrukce divadelních budov v České republice v letech 1991– 2002 | |||
2003–2004 | Jindřich Halabala a spojené uměleckoprůmyslové závody v Brně | 11. prosince 2003 až 16. dubna 2004 | dřevěný a trubkový nábytek ze 30. let 20. století vycházející z funkcionalismu | |||
2004 | Erotický šperk – Eros | 25. března až 4. července | organizátor a kurátor: Pavel Opočenský a Kateřina Nováková | |||
2004 | Barium – Velký Josef | 2. dubna až 4. července | výstava k 60. výročí seskoku československého výsadku Barium a jeho působení v severovýchodních Čechách; autor: Jaroslava Pospíšilová | |||
2004–2005 | Svět minerálů | 9. dubna 2004 až 9. ledna 2005 | ukázky ze sbírky muzea; autor: Stanislav Štamberg | |||
2004–2005 | Máte na hlavě? | 20. května 2004 až 30. května 2005 | klobouky, čepice a další pokrývky hlavy od druhé poloviny 19. století do konce 60. let 20. století; autor: Zdena Lenderová | |||
2004 | Josef Macholán, židle | 1. května až 15. srpna | kurátor: Dagmar Koudelková | |||
2004 | Evropské nábytkové umění 1912–1938 | 15. června až 1. srpna | výstava zadaných maturitních prací žáků SOŠ a SOU hudebních nástrojů a nábytku Hradec Králové | |||
2004 | Cesta středem Evropy | 29. července až 26. září | 50 obrazů z cesty falckhraběte Ottheinricha z Neuburgu (Ota Jindřich) na Dunaji přes Prahu do Krakova a zpět přes Wroclav, Berlín, Wittenberg a Lipsko v letech 1536 a 1537 | |||
2004–2005 | Gloria et pax | 19. září 2004 až 9. ledna 2005 | historické betlémy z českých zemí; u příležitosti XVII. kongresu Světového sdružení betlémářů | |||
2004 | Betlémy z tvorby a sbírek členů českého sdružení přátel betlémů | 19. září až 24. října | historická radnice, Velké náměstí | k výstavě Gloria et pax | ||
2004 | Houby | 30. září až 3. října | ||||
2004 | Listina Karla IV. z roku 1372 a další památky z období vlády Lucemburků | 3. až 5. září | spolupráce: SOkA v Hradci Králové | u příležitosti historické slavnosti Hradec Králové v zrcadle staletí aneb Otec vlasti | ||
2004 | Humorest 2004 | 14. října až 28. listopadu | 5. ročník mezinárodní soutěže kresleného humoru | |||
2005 | Život v pravěkých mořích, jezerech a močálech | 1. ledna až 14. srpna | spolupráce: paleontologické oddělení Národního muzea v Praze | obrazové paleontologické rekonstrukce malíře Jana Sováka, rostlinné a živočišné fosilie z českých sbírek, | ||
2005 | Salón východočeské fotografie | 13. února až 17. dubna | u příležitosti 10. výročí založení Volného sdužení východočeských fotografů v Hradci Králové | |||
2005 | Franta Anýž 1876–1934 | 24. února až 25. září | první retrospektivní výstava věnovaná vynikajícímu šperkaři, cizelérovi a medailérovi, který se na podnět Jana Kotěry podílel i na vnitřním vybavení hradecké muzejní budovy | |||
2005 | Doteky konců světa | 27. dubna až 30. října | soubor fotografií Oldřicha Bubáka z expedic do polárních a subpolárních oblastí Arktidy a Antarktidy | |||
2005 | Truhla – komoda –skříň | 14. června až 30. října | repliky skříňového a ukládacího nábytku od středověku po 20. století; výstava maturitních prací SOŠ a SOU hudebních nástrojů a nábytku v Hradci Králové | |||
2005–2007 | Krása železa | leden 2005 až 1. dubna 2007 | sbírka kovářských a zámečnických prací od pozdního středověku do počátku 20.století | |||
2005 | Houby | 6. až 9. října 2005 | ||||
2005–2006 | Na cestě k městu | 15. září 2005 až 26. března 2006 | výsledky dlouholetého archeologického výzkumu Muzea východních Čech a Archeologického ústavu AVČR v Praze na lokalitě Starého Mýta | |||
2005–2006 | Jan Koula 1855–1919 | 2005 až 26. března 2006 | nábytek, keramiku a sklo, kresby a akvarely, část jeho sbírky výšivek | |||
2005–2006 | Od Vltavy k Piavě | 10. listopadu 2005 až 19. února 2006 | doplněná převzatá výstava | |||
2006 | Totálně nasazeni | 12. dubna až 28. května | Českoněmecký fond | putovní výstava | ||
2006 | Památky z historie sokolské župy orlické | 30. března až 4. června | spolupráce: ČSOS | autor: J. Zikmund | ||
2006–2007 | Prusko-rakouská válka 1866 | 19. května 2006 až 7. ledna 2007 | ke 140. výročí | |||
2006–2007 | Krása tropů | 16. června 2006 až 18. března 2007 | tropické druhy motýlů, ulity a lastury měkkýšů tropických moří, hmyz, obratlovci, zajímavé plody exotických rostlin ze sbírek MVČ | |||
2006 | Nábytkářství, tradiční řemeslo a současný design | 6. června až 17. září | empír, secese, art deco a design 21. století; výstava maturitních prací královéhradeckých nábytkářů ze Střední uměleckoprůmyslové školy hudebních nástrojů a nábytku | |||
2006 | Houby | 5. až 8. října | ||||
2006–2007 | Chladná krása plátové zbroje | 17. listopadu 2006 až 18. března 2007 | výstava rytířského zbroje z období 15.-17. století; autor: Stanislav Hrbatý | |||
2006 | Humorest '06 | 13. října až 3. prosince | 6. ročník bienále mezinárodní soutěže kresleného humoru | |||
2007 | Černožický nález mincí a slitkového stříbra | 18. ledna až 4. února | část významného nálezu z konce 13. a počátku 14. století (nález z 10. května 1979) | |||
2007 | Stanislav Sucharda (1866–1916) | 9. února až 29. dubna | ||||
2007 | Národní výstava poštovních známek | 19. až 22. dubna | spolupráce: Svaz českých filatelistů, filatelistické kluby ČR | výstava uspořádaná u příležitosti 85. výročí první české výstavy poštovních známek a 120. výročí české organizované filatelie | ||
2007 | Ignác Preissler (1674–1741), malíř skla a porcelánu | 18. května až 11. listopadu | autor: Helena Brožková;
barokní malované sklo a porcelán | |||
2007 | Kriminalita východních Čech v 16.–18. století | 18. května až 28. října | autor: Jindřich Francek (ředitel SOkA Jičín); vývoj kriminality východních Čech v období raného novověku; výstava k 230. výročí zrušení tortury | |||
2007 | Zdobné techniky v uměleckém truhlářství | 12. června až 30. září | práce žáků Střední uměleckoprůmyslové školy hudebních nástrojů a nábytku z Hradce Králové | |||
2007 | papírové léto III | 18. května až 7. října | papírové modely | |||
2007–2008 | Výzkum k nezaplacení, archeologický výzkum v Dlouhé ulici, čp. 101–103 | 3. října 2007 až 6. ledna 2008 | výzkum v prostoru bývalé šatlavy | |||
2007–2008 | Zpátky do školy! | 27. září 2007 až 16. března 2008 | autor: Pavla Korirentská; atmosféra školy 20. a 30. let 20.století | |||
2007 | Houby | 11. až 14. října | ||||
2007–2008 | Biedermeier | 23. listopadu 2007 až 31. prosince 2008 | autor: J. Stárková; výstava ze sbírek muzea | |||
2007–2008 | Když si náš dědeček babičku bral... | 26. října 2007 až 2. března 2008 | autor: L. Lenderová | |||
2008–2009 | Čtyři dekády Zdenka Bláhy v zajetí múz | 12. prosince 2008 až 22. února 2009 | Výběr z užité grafické tvorby výtvarníka Zdenka Bláhy po dobu 40 let jeho působení v Muzeu východních Čech | |||
2008 | Ohrožená příroda. Člověk a přírody - stezky k soužití | 29. února až 5. října | chráněné a ohrožené druhy rostlin a živočichů na Královéhradecku | |||
2008 | Slavné vily Královéhradeckého kraje | 28. března až 29. června | spolupráce: agentura FOIBOS Praha | |||
2008 | Od chrámu ke katedrále | 16. května až 31. prosince | 700 let katedrály Svatého Ducha v Hradci Králové | |||
2008 | První po Praze | 16. května až 31. prosince | autoři: J. Sigl. R. Bláha, J. Jakl | |||
2008 | Křemen a jeho rodina | 1. září 2008 až 8. listopadu 2009 | Spojení užitku i krásy, technického umu člověka i neohraničené fantazie přírody | |||
2009 | ...a země se otevřela | 2. dubna až 10. června | Výsledky pěti rozsáhlejších archeologických záchranných výzkumů z roku 2007 a 2008 | |||
2009–2010 | Secese | 18. května 2009-24. října 2010 | Sklo, porcelán a keramika, šperky, práce z kovů i ukázky módy a nábytku | |||
2009 | Z historie královéhradeckých pěších pluků (1914–1938) | 29. května až 1. listopadu | ||||
2009 | Stolový nábytek v rokokovém a barokním stylu | 15. června až 13. září | Výstava maturitních prací studentů Střední uměleckoprůmyslové školy hudebních nástrojů a nábytku v Hradci Králové | |||
2009 | Vladimír Gottwald | 25. června až 31. srpna | Výstava kreseb a grafik | |||
2009 | 70 let přírodovědeckého muzea v Hradci Králové | 22. září až 8. listopadu | ||||
2009 | Houby | 8. až 11. října | ||||
2009–2010 | Třpyt vánočních ozdob | 12. listopadu 2009 až 10. ledna 2010 | ||||
2009–2011 | Zvonařství | 12. listopadu 2009 až 1. května 2011 | ||||
2009 | Listopad 1989 v Hradci Králové | 16. až 29. listopadu | vstupní vestibul RegioCentra Nový pivovar, Pivovarské náměstí 1245 | Historické fotografie, dokumenty, letáky a dobový tisk připomínající události tzv. sametové revoluce | ||
2009–2010 | Do Antarktidy cestou i necestou | 4. prosince 2009 až 17. ledna 2010 | Výstava fotografií Václava Pavla, vědeckého pracovníka Ornitologické laboratoře Univerzity Palackého v Olomouci a ředitele Městského muzea v Novém Městě nad Metují. | |||
2009–2010 | Chvála české bibliofilie | 11. prosince 2009 až 28. února 2010 | u příležitosti 101. výročí vzniku Spolku českých bibliofilů |
2010–2019
Rok | Název výstavy | Termín | Pořadatel | Umístění | Návštěvnost | Poznámky |
---|---|---|---|---|---|---|
2010 | Nové objevy fauny a flóry v jezerních pánvích mladších prvohor | 26. ledna až 25. dubna | nejnovější nálezy fauny a flóry z podkrkonošské pánve a boskovické brázdy | |||
2010 | Ikony | 30. dubna až 10. října | ze sbírek muzea | |||
2010 | Vážky České republiky ve fotografii | 18. května až 12. září | ||||
2010 | Sny a vize | 18. května až 31. října | Neuskutečněné projekty Josefa Gočára pro Hradec Králové | |||
2010 | Projekt můj Gočár | 1. června až 31. října | Výstava fotografií studentů Střední uměleckoprůmyslové školy hudebních nástrojů a nábytku v Hradci Králové | |||
2010 | Komoda, od baroka po secesi | 15. června až 17. října | Výstava maturitních prací Střední uměleckoprůmyslové školy hudebních nástrojů a nábytku v Hradci Králové | |||
2010–2011 | Japonské ex libris | 18. září 2010 až 16. ledna 2011 | 340 drobných grafik více než osmdesáti umělců od 30. let 20. století po současnost | |||
2010–2011 | Ex libris Emila Orlika | 18. září 2010 až 16. ledna 2011 | Výstava významné kosmopolitní osobnosti evropského výtvarného života přelomu 19. a 20. století | |||
2010 | Houby | 7. až 10. října | ||||
2010–2011 | Od hradeb na náměstí středověkého Hradce | 14. října 2010 až 20. března 2011 | Výsledky archeologických výzkumů historického jádra Hradce Králové z let 2009 a 2010 | |||
2010–2011 | Soumrak zemské hotovosti | 12. listopadu 2010 až 20. března 2011 | Výzbroj a výstroj žoldnéřských vojsk 16. až 17. století | |||
2011 | Zlatý kolovrat | 9. března až 24. dubna | Přehled držitelů ocenění Královéhradeckého kraje za lidovou kulturu Zlatý kolovrat | |||
2011 | Ludvík Domečka, příběh prvorepublikového muzejníka | 1. dubna až 16. října | Ke 150. výročí narození | |||
2011 | Predátoři ptačí říše – dravci a sovy | 7. dubna až 13. listopadu | ||||
2011 | Jak se dělá muzeum ze starých školních pomůcek | 7. dubna až 8. května | Součást projektu Jak se dělá muzeum | |||
2011 | 3. salon východočeské fotografie | 13. května až 18. září | Reprezentativní přehlídka poskytující souhrnný přehled tvorby východočeských fotografů za poslední období | |||
2011 | Hodiny v čase, čas v hodinách | 14. června až 30. října | Maturitní práce Střední uměleckoprůmyslové školy hudebních nástrojů a nábytku v Hradci Králové a exponáty z depozitáře uměleckého průmyslu Muzea východních Čech v Hradci Králové | |||
2011 | Důvěrné Izrael – Československá pomoc pro Izrael 1948–1949 | 5. září až 2. října | zapůjčeno Vojenským historickým ústavem v Praze | |||
2011 | Pohádka ve škole | 23. září až 20. listopadu | Výstava školních obrazů s pohádkovými motivy ze sbírek Národního pedagogického muzea a knihovny J. A. Komenského v Praze | |||
2011 | Hradní fotoarchiv 1918–1933 | 30. září až 27. listopadu | spolupráce: Národní muzeum | Výstava zapůjčená z Národního muzea v Praze dokumentuje 15 let výkonu prezidentského mandátu Tomáše G. Masaryka | ||
2011 | Houby živé, jedlé i jedovaté | 6. až 10. října | ||||
2011–2012 | Cizinci a vetřelci v naší přírodě | 21. října 2011 až 12. února 2012 | Nepůvodní a invazní druhy rostlin a živočichů | |||
2011–2012 | Měšťanské Vánoce | 9. prosince 2011 až 29. ledna 2012 | Oslava Vánoc v měšťanské domácnosti z přelomu 19. a 20. století, ze sbírkových fondů historické sbírky Muzea východních Čech v Hradci Králové | |||
2011–2012 | Jan Kotěra v salónu republiky | 21. prosince 2011 až 5. února 2012 | Výstava ke 140. výročí narození architekta Jana Kotěry | |||
2012 | Korunovaná měna na našem území | 20. ledna až 27. května | 20 let od zavedení korunové měny v Rakousku-Uhersku | |||
2012 | Slavné vily Čech, Moravy a Slezska | 10. února až 4. března | 120 nejvýznamnějších staveb rodinného bydlení od 2. poloviny 19. století | |||
2012 | Labe – jedna řeka, dva příběhy | 24. února až 19. srpna | ||||
2012 | Mistři české malby | 8. března až 3. června | Výstava výtvarných děl klasické malby, současných malířů a grafiků z fondu České spořitelny a. s. | |||
2012 | Střeva měst | 5. dubna až 6. května | Kanály v kulturních a civilizačních souvislostech | |||
2012–2013 | Pravěk je kůůl! | 18. května 2012 až 23. června 2013 | ||||
2012–2013 | Život v jezerech a močálech mladších prvohor | 8. června 2012 až 6. ledna 2013 | paleontologická výstava | |||
2012 | Maturitní práce hradecké "umprumky" | 11. až 30. června | Výstava maturitních prací SUPŠ hudebních nástrojů a nábytku | |||
2012 | Unikáty z nálezů amatérských archeologů | 15. června až 12. září | Nová část výstavy PRAVĚK JE KŮŮL | |||
2012 | Vzduchoplavec Kráčmera | 22. června až 2. září | roční práce žáků ZŠ Habrmanova Hradec Králové | |||
2012 | Jak se žilo v pravěku | 28. června až 2. září | Výstava panenek vytvořených během kreativní dílny PRAVĚKÁ NEDĚLE pro charitativní projekt UNICEF „Adoptuj panenku a zachráníš dítě“ a výstava dětských výtvarných prací soutěže JAK SE ŽILO V PRAVĚKU | |||
2012 | Hlava nehlava | 10. až 29. července | Putovní výstava linorytů Petra T. Palmy | |||
2012 | Labe a Orlice – dvě řeky, jeden příběh | 31. srpna až 18. listopadu | proměny Labe a Orlice v Hradci Králové od konce 19. století do 50. let 20. století | |||
2012 | Architekt Vladimír Fultner | 6. září až 28. října | ||||
2012 | Zlaté a stříbrné poklady | 14. září až 31. října | ||||
2012 | Houby živé, jedlé i jedovaté | 4. až 7. října | ||||
2012–2013 | Křehká krása pravěkého skla | 2. listopadu 2012 až 16. ledna 2013 | pokladnice výstavy Pravěk je kůůl! | |||
2012–2013 | Jan Kotěra. Ohlasy lidového umění. Po stopách moderny. | 7. prosince 2012 až 7. dubna 2013 | ||||
2012–2013 | Kouzlo betlémů | 8. prosince 2012 až 3. února 2013 | Betlémy ze sbírek muzeí Královehradeckého kraje | |||
2013 | Keramické unikáty | 18. ledna až 6. března | Evropské keramické unikáty z dílen pravěkých hrnčířů | |||
2013 | Přijďte před sto lety | 1. února až 2. června | Výstava mapující historii budovy a instituce muzea od jeho založení (1880) až do 50. let 20. století | |||
2013 | Divadlo českých potulných loutkářích | 1. března až 1. září | ||||
2013 | Předměty z dalekých končin | 8. března až 23. června | Klenotnice výstavy Pravěk je kůůl! | |||
2013 | Rižská secesní architektura | 19. dubna až 30. června | ||||
2013 | Cesta dívek za vzděláním | 21. června až 24. listopadu | Historie dívčího školství od konce šedesátých let 19. století do první poloviny 20. století v Hradci Králové a okolí | |||
2013 | Československé legie 1914–1920 a legionáři Královéhradecka | 19. července až 14. září | ||||
2013 | Marcela Raková: Praha jinak | 1. září 2013 až 31. ledna 2014 | kavárna | Poetické fotografie tajemných pražských zákoutí očima Marcely Rakové, restaurátorky muzea | ||
2013–2014 | Kotěra. Po stopách moderny... | 6. září 2013 až 2. února 2014 | Ke 100. otevření královéhradeckého muzea | |||
2013 | Houby živé, jedlé i jedovaté | 3. až 6. října | ||||
2013–2014 | Život pod stožáry – příroda písčin u obce Čeperka | 11. října 2013 až 2. února 2014 | ||||
2013 | Via benedictina | 15. října až 24. listopadu | ||||
2013 | Listopad 1989 v Hradci Králové | 9. až 17. listopadu | výstavka předmětů dokumentujících listopadové dny roku 1989 a události roku 1990 | |||
2013 | Historické stojánky na vánoční stromky | 3. prosince 2013 až 26. ledna 2014 | ||||
2013–2014 | Podoby víry | 12. prosince 2013 až 26. ledna 2014 | Fotografická výstava etnografa Pavla Popelky z cest po Balkánu, východním Slovensku a Moravě zaměřená na jednotlivé podoby víry a její ztvárnění | |||
2013–2014 | Barvy v přírodě | 20. prosince 2013 až 20. dubna 2014 | ||||
2013–2014 | Krása motýlích křídel | 20. prosince 2013 až 20. dubna 2014 | mikrofotografie Petra Jana Juračky (Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy) a Jána Macka (Národní muzeum) | |||
2014 | Jiří Vavřina: obrazy – pandány | 6. února až 30. března | muzejní kavárna | |||
2014 | 4. salon východočeské fotografie | 15. února až 6. dubna | ||||
2014 | Pražské předměstí 1924–2014 | 18. března až 16. října | k 90. výročí povýšení obce Pražské Předměstí na město | |||
2014 | Dagmar Jirousková – krajina | 3. dubna až 28. června | muzejní kavárna | |||
2014 | Tajemství makovice Bílé věže | 24. dubna až 4. května | ||||
2014 | Zámečnická škola. Řemeslo je umění. | 8. května až 17. prosince | uměleckořemeslné práce z dílen Odborné školy pro umělecké zámečnictví, která působila v Hradci Králové v letech 1880 až 1954 | |||
2014 | Středoškolská odborná činnost | 18: května až 2. června | 36. ročník soutěže Středoškolská odborná činnost | |||
2014 | Mým národům! | 20. června až 16. listopadu | výstava u 100. výročí počátku 1. světové války | |||
2014 | Svět očima Michala Potůčka | 1. července až 28. září | Muzejní kavárna | |||
2014 | Alois Wachsman, obraz, 1931 | 1. července až 3. srpna | ||||
2014 | Stříbrný poklad | 15. července až 3. srpna | ||||
2014 | Houby živé, jedlé i jedovaté | 2. až 5. října | ||||
2014 | Lidé Hradce Králové. Portrét jako brána do duše | 3. října až 6. prosince | muzejní kavárna | 14 portrétů zachycující mezigenerační rozdíly v názorech na aktuální sociální témata | ||
2014 | František Hudeček, vzpomínka na Samarkand 1967 | 7. října až 2. listopadu | ||||
2014 | Kunětická hora – sopečný ostrov v Polabí | 24. dubna 2014 až 15. března 2015 | ||||
2014 | Projekt 45'25' Sametová revoluce | 21. listopad 2014 až 1. února 2015 | součást „Projektu 45´25´, 1969–1989 u vás…“, studenti reflektující výročí úmrtí Jana Palacha a události roku 1989 | |||
2014 | Josef Lada, dětské radovánky | 2. prosince 2014 až 4. ledna 2015 | ||||
2014 | Andělské zvonění | 12. prosince 2014 až 1. února 2015 | historie vánočních ozdob ze skla, vaty, papíru, vosku a kovu | |||
2015 | Pavel Nešleha, Okno 1978 | 6. ledna až 1. února | ||||
2015 | Josef Vyleťal, mlčící myslitel z konce 19. století | 3. února až 1. března | ||||
2015 | Jan Friede, nejvzácnější orchideje české přírody | 6. února až 29. března | Výstava fotografií nejvíce ohrožených druhů čeledi vstavačovitých (Orchidaceae) rostoucích v Česku | |||
2015 | Královéhradecký poklad | 20. února až 21. června | Poklad převážně českých denárů nalezený v roce 1970 v Hradci Králové doplní depoty z Čistěvsi, Hřibska, Radíkovic a Černožic | |||
2015 | Hradec Králové očima dětí | 27. února až 31. března | výtvarné práce žáků třetí třídy školní družiny královéhradecké Základní školy Pouchov, na téma Hradec Králové očima dětí během uplynulého pololetí | |||
2015 | Eva Kmentová, reliéf a ruce, 1972 a 1977 | 3. března až 5. dubna | ||||
2015–2016 | Staré mapy a mořská monstra | 2. dubna 2015 až 31. ledna 2016 | výstava kolorovaných perokreseb muzejní restaurátorky Marcely Rakové | |||
2015–2016 | Na vlnách pod plachtami | 3. dubna 2015 až 31. ledna 2016 | Výstava přibližující stavbu a konstrukci plachetních lodí, koloniální obchod, válečné námořnictvo a osudy krajanů, kteří plavby | |||
2015 | Vlastimil Rada, Večerní hodina 1931 | 7. dubna až 3. května | ||||
2015 | Nástroje neandrtálských lovců | 17. dubna až 31. května | ||||
2015 | Ochechule, ďasové a další bájní tvorové moří | 24. dubna až 15. listopadu | spolupráce: Národní muzeum | |||
2015 | Václav Tikal, květen 1945 | 5. až 31. května | ||||
2015 | Svoboda přišla v máji | 7. května až 6. září | Události května 1945, 300 fotografií přímých účastníků + dobová periodika, filmový dokument, plakáty, letáky, výzbroj a modely bojové techniky; u příležitosti 70. výročí konce 2. světové války a osvobození Československa | |||
2015 | Výstava prací středoškolské odborné činnosti 2015 | 16. května až 14. června | Práce studentů | |||
2015 | Stanislav Podhrázský, dvě dívky 1956 | 2. června až 5. července | ||||
2015 | Otakar Kubín, pohled na město – hrad Porquerolles | 7. června až 2. srpna | ||||
2015 | Pod hladinou moře | 3. července až 15. listopadu | Práce studentů Střední uměleckoprůmyslové školy a Vyšší odborné školy v Turnově | |||
2015 | Antonín Procházka, Jezdec napadený lvicí | 4. srpna až 6. září | ||||
2015 | Karel Černý, Milenci | 9. září až 4. října | ||||
2015–2016 | Hurá do školy! | 18. září 2015 až 31. ledna 2016 | ||||
2015 | Houba živé, jedlé i jedovaté | 1. až 4. října 2015 | ||||
2015 | Karel Malich, Modrý koridor, 1967–1968 | 6. října až 1. listopadu | ||||
2015–2017 | Pevnost královéhradecká | 9. října 2015 až 1. října 2017 | u příležitosti 250 let od zahájení výjimečné stavby královéhradecké bastionové pevnosti | |||
2015 | Zdeněk Seydl, Dvě vdovy 1965 | 3. až 29. listopadu | ||||
2015–2016 | Jiří Anderle, Prostor a čas, 1983 | 1. prosince 2015 až 3. ledna 2016 | ||||
2016 | Jitka Svobodová, Dvě hadice, 1984 | 12. ledna až 7. února | Profesorka ateliéru kresby AVU Jitka Svobodová, velkoformátové uhlové kresby | |||
2016 | Josef Váchal, portrét Jindřicha Imlaufa | 9. února až 6. března | ||||
2016 | Putovní výstava fotografií, Land Art | 10. února až 6. března | muzejní kavárna | putovní výstava fotografií z 9. sympozia LAND ART a z Nábřeží umělců | ||
2016 | Život v pevnosti | 26. února až 13. listopadu | každodenní všední život obyvatel královéhradecké bastionové pevnosti v 19. století | |||
2016 | Česká krajinomalba ze sbírky kooperativy | 4. března až 15. května | krajinomalby ze sbírky pojišťovny Kooperativa | |||
2016 | Jan Kubíček, liniové elementy | 8. března až 3. dubna | ||||
2016 | Štěpán Málek, Carton/Age | muzejní kavárna | ||||
2016 | Připomenutí starých časů | 26. března až 21. srpna | Muzeum války 1866 na Chlumu | repliky vojenských uniforem doplněné ukázkou dobových dámských šatů | ||
2016 | Mikuláš Medek, portrét Jiřiny Haukové, 1967 | 5. dubna až 1. května | ||||
2016 | Karel Novotný | 6. dubna až 1. května | ||||
2016 | Vzpomínky na sočskou frontu | 15. dubna až 8. května | spolupráce: Velvyslanectví Slovinské republiky, Vojenský historický ústav Praha | putovní výstava; průběh bitev v první světové válce se zvláštním důrazem na působení českých vojáků | ||
2016 | Petr Samek, proč/warum | 29. dubna až 19. června | ||||
2016 | Deafsign vol. 3 | 4. až 27. května | ||||
2016 | Výstava prací středoškolské odborné činnosti 2016 | 13. května až 12. června | ||||
2016 | Nábřeží umělců 2016, dřevo | 27. května až 20. června | ||||
2016 | Michaela Martincová, Cesty | 21. června až 31. července | ||||
2016–2017 | Ve stínu války | 1. července 2016 až 29. ledna 2017 | průběh války 1866, ukázky výzbroje a výstroje | |||
2016 | Válečné museum 1866 | 1. července až 31. prosince | výstava na fotografiích připomínající vývoj budovy muzea a expozice | |||
2016 | Jiří Cvrkal, výstava fotografií | 2. srpna až 12. září | ||||
2016 | Konkrétní podzim 2016, Čtverec | 20. září až 23. října | ||||
2016 | Ohlasy prusko-rakouské války | 23. září 2016 až 29. ledna 2017 | Raritní historické fotografie památkové zóny bojiště bitvy u Hradce Králové | |||
2016 | Houby živé, jedlé i jedovaté | 6. až 9. října | 21. ročník výstavy | |||
2016 | Tomáš Herynek, Čtverec | 25. října až 4. prosince | výstava fotografií | |||
2016–2017 | Pour féliciter | 6. prosinec 2016 až 8. ledna 2017 | ||||
2016–2017 | Králické betlémy minulosti i dneška | 9. prosince 2016 až 12. února 2017 | lapidárium | |||
2017 | Dominika Cyprová: Fashion | 7. až 22. ledna | chodba v přízemí | ilustrace strudentky Grafické tvorby a multimédií na UHK; prodejní výstava | ||
2017 | Mirka Křivánková: People | 10. ledna až 5. února | kavárna Muzeum | Výstava fotografky z Městce Králové | ||
2017 | Fosilie Michala Potůčka | 27. ledna až 23. dubna | chodba v přízemí | Výběr nejlépe zachovaných fosilií z více než 20 geologických lokalit ve východních a středních Čechách | ||
2017 | Michal Čepelka: Recyklus | 8. února až 3. března | kavárna Muzeum | cyklus digitálních grafik | ||
2017 | Jiří Anders: The red flower | 4. března až 2. dubna | kavárna Muzeum | |||
2017 | České loutkové divadlo třikrát jinak | 10. března až 2. dubna | lapidárium | tři magické boxy | ||
2017 | Velká vizita! | 24. března až 5. listopadu | spolupráce: např. Regionální muzeum Mělník, Národní pedagogické muzeum, Zdravotnické muzeum Národní lékařské knihovny | výstavní sál | historie zdravotnictví a sociálně zdravotní péče v Hradci Králové (zejména období první republiky) | |
2017 | Na papíře | 4. dubna až 7. května | kavárna Muzeum | výběr prací studentů tří výtvarných oborů Střední průmyslové školy kamenické a sochařské v Hořicích | ||
2017 | Martin Zemanský: Paintings | 27. dubna až 30. června | ||||
2017 | Echoes – 100 let finského designu a architektury | 10. května až 18. června | plakátová výstava | |||
2017 | Petr Scháněl: Posters | 10. května až 2. června | kavárna Muzeum | výběr prací grafika z Hradce Králové | ||
2017 | O motýlech a lidech | 19. května až 24. září | tropičtí motýli a kresby z archivu Vladimíra Balthasara | |||
2017 | Královéhradecké regulační plány | 30. června až 5. listopadu | chodba a výstavní sál v přízemí | většina místních regulačních plánů, zpravidla vystaveny poprvé | ||
2017 | Nábřeží umělců 2017 | 4. července až 3. září | pořadatel: KK3 Klub konkretistů | kavárna Muzeum | fotografie dokumentující týdenní sympozium studentů uměleckých škol s tématem RECYKLart | |
2017 | Petr Mutina, obrazy | 6. září až 1. října | kavárna Muzeum | obrazy mladého ostravského malíře | ||
2017 | Petr Čapek: Moje krajina | 3. října až 5. listopadu | kavárna Muzeum | výstava fotografií krajina Krkonoš, Broumovska a Trutnovska | ||
2017 | Houby živé, jedlé i jedovaté | 5. až 8. října | ||||
2018 | Houby | 5. až 6. října | zámek Pardubice | |||
2018 | Muzejní nostalgie. 110 let budovy ve fotografii | 19. ledna až 4. března | vyklizená budova muzea | |||
2018 | Pod mořskou hladinou | 29. června až 23. září | Galerie moderního umění v Hradci Králové | |||
2018 | Lide československý! Tvůj odvěký sen stal se skutkem. | 18. října až 2. prosince | Galerie moderního umění v Hradci Králové | průběh událostí kolem vyhlášení Československé republiky ve městě a jeho okolí | ||
2018–2019 | Čest práci, paní učitelko! | 14. prosince 2018 až 27. ledna 2019 | Galerie moderního umění v Hradci Králové | milníky československého školství 20. století | ||
2019 | Velká cena Hradce Králové | 16. až 29. září | Ulrichovo náměstí | historie tradičního cyklistického závodu Velká cena Hradce Králové | ||
2019 | Houby | 4. až 5. října | Krajský úřad Pardubického kraje, budova C, Pardubice | |||
2019 | KOD, když ne my, KDY, když ne teď | 1. listopadu až 29. prosince | fotovýstava významných okamžiků listopadu a prosince 1989 v Hradci Králové | |||
2019–2020 | Okolo Hradce aneb Hradečáci na kole | 1. listopadu 2019 až 31. května 2020 | spolupráce: Areál Žireč | historická budova muzea (po rekonstrukci) | ||
2019–2020 | Operace Barium – 2. světová válka a Královéhradecko | 1. listopadu 2019 až 5. ledna 2020 | spolupráce: Československá obec legionářská, Ministerstvo obrany České republiky | dějiny odboje v Hradci Králové | ||
2019 | Tajemství ptačí sekery | 1. listopadu 2019 až 12. ledna 2020 | vystavení unikátní stříbrem tausované miniaturní sekery (moravské bradatice) z 9. století | |||
2019 | Příroda z depozitářů | 1. listopadu 2019 až 5. ledna 2020 | u příležitosti 80 let přírodovědeckého muzea v Hradci Králové |
Od roku 2020
Rok | Název výstavy | Termín | Pořadatel | Umístění | Návštěvnost | Poznámky |
---|---|---|---|---|---|---|
2020 | Uprostřed Koruny české: Gotické a raně renesanční umění východních Čech 1250-1550 | 7. února až 28. června / do 26. července (pouze dva sály) | většina interiérů opravené historické budovy muzea | hlavní výstup projektu NAKI II | ||
2020 | Není obraz jako obraz | 15. května až 25. října | připomenutí zapomenuté učební pomůcky | |||
2020 | SKLOLETÍ 100 let sklářské školy v Železném Brodě | 3. července až 25. října | spolupráce: sklářská škola | |||
2020–2021 | Záchrankou kolem světa | 31. července 2020 až 3. ledna 2021 | součást oslav 40 let záchranné služby a 30 let letecké záchranné služby v Hradci Králové; vystavena soukromá sbírka modelů zachranářských vozidel | |||
2020 | 1920–2020: století čsl. ústavnosti a demokratické armády | 1. srpna až 1. listopadu | spolupráce: Československá obec legionářská, soukromí sběratelé | |||
2020 | Konkrétní podzim 2020, Fenomén Gočár | 4. září až 4. října | autor: Jana Vincecnová, koordinátor Klubu konkretistů | |||
2020–2021 | Pražský groš – příběh nejslavnější české mince | 10. října 2020 až 29. srpna (prodlouženo) | lapidárium | |||
2020–2021 | Století Karla Otčenáška | 4. prosince 2020 až 6. června 2021 (prodlouženo) | 100. výročí narození a 10. výročí úmrtí | |||
2021 | Poklady spolupráce: Když archeologie spojí síly s veřejností | 5. března až 5. září | archeologické nálezy od spolupracovníků muzea zaevidované do roku 2019 | |||
2021 | Rudolf II. Umění pro císaře | 28. května až 7. listopadu | výstava sezony | |||
2021 | Císař umění | 10. června až 6. listopadu | ||||
2021 | KOMenský v KOMiksu: Kreslený život "Učitele národů" | 16. července až 31. prosince | zápůjčka z Národního pedagogického muzea | |||
2021 | Tomáš Roček: Příběh | 27. srpna až 22. září | kavárna Muzeum | |||
2021 | Houby živé, jedlé i jedovaté | 7. až 9. října | ||||
2021 | Hvězdy země – cesta šperku z hlubin Země ke světlu hvězd | 10. září až 24. října | výstava šperků Sylvie Majerové | |||
2021–2022 | Vánoční variace. Historické a současné vánoční ozdoby | 5. listopadu 2021 až 6. února 2022 | ||||
2021–2022 | Salon východočeské fotografie 2021– 6. ročník | 20. listopadu 2021 až 16. ledna 2022 | Centrum uměleckých aktivit a Volné sdružení východočeských fotografů Hradec Králové z. s. | |||
2022 | Plechová abstrakce | 16. února až 3. dubna | výstavní sál | |||
2022 | Spoušť plná života | 18. března až 18. září | chodba a sál v přízemí | |||
2022 | Ke kořenům: Ukrajina krojů a tradic | 24. března až 29. května | ||||
2022 | Mistři svého řemesla | 25. března až 28. srpna | podkroví | |||
2022 | Marek Zákostelecký L+ | 1. dubna až 28. srpna | lapidárium | |||
2022–2023 | Měnící se svět | 17. června 2022 až 12. listopadu 2023 | výstavní sál | výstava sezony, poslední lovci a první zemědělci (nejen) ve východních Čechách | ||
2022 | Život je teď 2022 | 24. června až 28. srpna | výstava fotografií | |||
2022 | Houby živé, jedlé i jedovaté | 6. až 8. října | ||||
2022–2023 | Četnické humoresky v Salonu republiky | 15. října 2022 až 26. března 2023 | lapidárium | |||
2022–2023 | Já, UPÍR, přistání povoluji! | 2. prosince 2022 až 23. dubna 2023 | chodba a sál v přízemí | Československé vojenské letectvo v Hradci Králové a Pardubicích 1945–1992 | ||
2023 | Doteky Afriky | 28. dubna až 3. září | lapidárium | Fotografická výstava tlapek a srstí afrických zvířat od fotoreportéra Martina Veselého a jeho dcery Anežky | ||
2023 | Detaily moderní architektury na fotografiích Jiří Zikmunda | 12. května až 25. června | ||||
2023 | Sto let je jen začátek, Český rozhlas 1923–2023 | 19. května až 25. června, prodlouženo do 3. září | ke 100. výročí Českého rozhlasu | |||
2023–2024 | Jan Žižka –husité ve východních Čechách | 23. června 2023 až 21. dubna 2024 | ||||
2023 | Památky prusko-rakouské války 1866 | 30. června až 24. září | sbírkové předměty muzea (militaria) umístěné v kotěrovských vitrínách | |||
2023 | Merch, brandové předměty | 30. června až 3. září | spolupráce: Střední škola vizuální tvorby Hradec Králové | návrhy nové propagace muzea vytvořené studenty Střední školy vizuální tvorby |
Stálé expozice muzea
První expozice byly ryze sbírkotvorné, snažily se představit co největší množství předmětů a artefaktů. Prvním pokusem o moderní pojetí s jinými výrazovými prostředky byla tehdy nová historická expozice od Michla z roku 1950.
Od září 1938 do roku 1942 byla ve výstavních sálech muzea umístěna expozice městské galerie.
V roce 1986 připravilo muzeum expozici československo-sovětské družby Jachnovka pro muzeum v Jachnovce.
Rok otevření (v provozu) | Název (příp. popis) expozice | Autor | Umístění / Poznámky |
---|---|---|---|
1884 | Staré památky města chované na radnici, kancionály | Ladislav Jan Pospíšil | Dům čp. 33, Velké náměstí |
1899 | expozice památek z války 1866 (tzv. Waddeckova sbírka) | Dům čp. 33, Velké náměstí | |
1913 1925/1926 | lapidárium | Ludvík Domečka | suterén muzejní budovy;
1913 vznik expozice, 1925–1926 úpravy, včetně instalace sádrových odlitků |
1922 | Síň památek na válku r. 1866 a bitvu u Hradce Králové – sbírka památek z války 1866 | Ludvík Domečka | tehdy nová muzejní budova (dnes historická budova muzea), současná ředitelna (2. patro)
V provozu 1922 až 1952[184] |
1923 | expozice pravěku | Ludvík Domečka, František Žaloudek | Domečkova síň, tehdy nová muzejní budova (dnes historická budova muzea), II. patro, 2. sál (zadní) |
1929/1930 | uměleckoprůmyslové sbírky | Ludvík Domečka, František Tichý | I. patro, historická budova muzea |
1929/1930 | národopisné sbírky | I. patro, historická budova muzea | |
1930/1931 | historické sbírky | Ludvík Domečka | Instalace v letech 1930 a 1931[185] |
1931 | památky na první světovou válku (památky národního osvobození, první světová válka, odboj)[185] | František Tichý | od 28. října 1931[185] |
1939 | přírodovědecké sbírky měst. přírodovědeckého muzea | Vítězslav František Hlaváč, František Ulrich | Malé náměstí čp. 125 |
1943–1946 | expozice pravěku | J. Filip (Státní archeologický ústav) | 2. patro, 2. (zadní) sál, historická budova muzea (Domečkova síň) |
1950 | nová instalace historických sbírek | Karel Michl | |
1961–08/1968 | expozice kapitalismu 1781–1945 | V. Květenský, Jaroslav Šůla | |
1962–cca 1968 | expozice feudalismu (do 1781) | Jaroslav Šůla, Kábrt | Malý sál |
1964, 1965–1966 | Výstavba Hradce Králové od boření pevnosti do současnosti | 1964 jako výstava, 1965 a 1966 jako stálá expozice | |
1965 | Pravěk severovýchodních a východních Čech | Vít Vokolek | lapidárium, od 1. 9. |
1969 | Hradecká pevnost a reinstalace Česká společnost v době národního obrození | Aleš Doubrava | |
1971–1986 | Přírodovědecká expozice | kolektiv přírodovědeckého oddělení | |
1974–1989 | Století proměn | kolektiv muzea (Stárková, Židlická, Zikmund, Doubrava) | expozice historického a kulturního vývoje severovýchodních Čech od roku 1860 po současnost |
1979–1989[186] | Příroda severovýchodních Čech | Karel Lohniský | geologická, botanická a zoologická část |
1989 (1. srpna) –1999 (18. května) | Věci lidí | reinstalace leden 1991;
proměny životního stylu od poloviny 19. století do 30. let 20. století | |
1990 – 18. května 1999 | Královéhradecká vojenská pevnost: model města Františka Žaloudka | vestibul 1. patra (nikoliv součást expozic) | |
1991–1994, 7. 2. 1995 – 18. 5. 1999 | Expozice kampanologie
/Zvonařství východních Čech |
vývoj zvonařství
/ autor: Jiří Zikmund | |
2. 1. 1995 – 31. 12. 1999 | Historie města Hradec Králové | 4 vitríny o historii města Hradec Králové | |
18. 5. 2008 – 1. 10. 2017 | Od pevnosti k salonu republiky | historická expozice: dějiny architektury města Hradce Králové od poloviny 18. století do počátku 2. světové války | |
18. května 2009 – 1. 10. 2017 | Královské město nad soutokem |
-
Památky na válku 1866, 20.–30. léta 20. století
-
archeologická expozice (expozice pravěku) Městského historického muzea v Hradci Králové: Domečkova síň, 1923–1946
-
Památky národního osvobození, od 1931
-
Uměleckoprůmyslové sbírky, 30.–40. léta 20. století
-
Cesty města: K salonu republiky, od 2021
Muzeum války 1866
31. 3. 2012 až 31. 12. 2019
Expozice U Švagerků
V roce 1959 v domě U Švagerků vzniklo muzeum dělnického hnutí ve městě, které se v roce 1975 stalo součástí krajského muzea východních Čech.
1986: "U Švagerků" – řešení vstupního prostoru, 7 panelů na téma: historie domu; orgány KSČ; odbory, ženské organizace, mládežnické organizace; dělnické divadlo; redakce Pochodně, tělovýchova; současné využití objektu.
Otevření | Název expozice | Autor |
---|---|---|
1959 | Dějiny dělnického hnutí do fašistické okupace | kolektiv muzea |
1970 | Revoluční tradice Hradecka od počátků dělnického hnutí do 30. let | kolektiv muzea |
21. 5. 1976–1989 | Vznik a počátky KSČ na Hradecku | Věra Němečková |
Hrad Hradec Králové
Počátky Hradce Králové jako východočeského střediska lze podle výzkumů umístit do mladšího úseku střední doby hradištní. V závěru 9. či na začátku 10. století byl zřejmě využíván a upraven v době pravěku vybudovaný val na hraně pahorku.
Regulovaný magistrát v Hradci Králové
Regulovaný magistrát vznikl reformou Josefa II. jako výsledek dlouhodobých snah sjednotit městskou správu. Jednalo se o radikální zásah, který zásadním způsobem změnil způsob spravování měst. Všechna města (královská i poddanská) byla začleněna do byrokratického systému, a to podle velikosti, počtu obyvatel a hospodářské situace, čímž skončila původní správa, která byla založená na městských radách konšelů volených z měšťanů.
Do vedení města byli dosazováni státní úředníci, kteří museli složit zkoušku způsobilosti před zkušební komisí gubernia a apelačního soudu. Členové regulovaného magistrátu tedy byli sice voleni, ale regulace spočívala v tom, že tato místa mohly zastávat jen osoby, které gubernium s apelačním soudem předem uznalo za volitelné. Hlavní podmínkou volitelnosti bylo absolvování zkoušky z právních znalostí u apelačního soudu a potvrzení o morální bezúhonnosti od krajského úřadu. Členové rady byli placeni městem, ale odpovědnost měli vůči státu.[187] První regulovaný magistrát v českých zemích vznikl v Praze 2. 2. 1784.[188]
Regulovaný magistrát v Hradci Králové byl ustanoven v roce 1788 (Posledním purkmistrem předchozí městské rady byl František Kayfáš). V Hradci Králové jako v jednom z největším měst byl zaveden tzv. plný magistrát, který se skládal ze tří senátů (politický, civilní, trestní). V nich pracovalo minimálně šest zkoušených radních a zkoušený purkmistr. Na dva roky byli voleni nezkoušení radní, kteří zastupovali měšťany, ale měli jen poradní hlas zejména pro hospodářské otázky. Také se z nich vybíral městský policejní komisař a hospodář.
Magistrát obstarával mj. hrdelní právo. Až do roku 1848, kdy bylo zrušeno poddanství, tak magistrát v Hradci Králové měl absolutní vládu nad Hradcem Králové i jeho předměstími (Cihelna, Svobodné Dvory, Farářství, Náhon, Pražské Předměstí, Slezské Předměstí, Nový Hradec Králové, Kukleny, Zámostí, Pouchov, Správčice a část Plotišť, Plácek a Malšovic).
Seznam purkmistrů regulovaného magistrátu
- Jan Kříž (v úřadu 1788–1796), čtyřleté funkční období, znovuzvolen v roce 1792, v roce 1796 abdikoval kvůli věku a dále pokračoval již jen jako městský radní
- František Xaver Tröger z Königsberku (v úřadu 1796–1800), zvolen 14. září 1796, v úřadu od 24. října 1796, zemřel ve věku 53 let před vypršením mandátu 13. února 1800
- František Reith z Baumgarten (v úřadu 1800–1805), rodák z Dobrušky, dosavadní purkmistr v Trutnově
- Valentin Jindřich Haun (v úřadu 1805–1813)
- Augustin Reichenbach (v úřadu 1813–1824)
- Alois Kemlink (v úřadu 1824–1848), nejdéle sloužící purkmistr regulovaného magistrátu
- Vojtěch Svoboda (v úřadu 1848–1850) jako prozatímní purkmistr; předtím c.k. zemský rada a purkmistr v Mělníku[189]
Vlach Burian
Burian Kameník
Burian Zedník
Burian Gozzi
Pražská brána - hrubou práci prováděl Burian Zedník a dodělával Burian Kameník. Kámen byl lámán v lomu pánů z Hustiřan ve vesnici Skála, součásti Boháňky. Kámen lámal lamač Jičík a platil ho Burian Kameník. Jednalo se o stejný pískovec, z něhož byly postavěny Bílá věž a věž Kropáčka.[190]
V roce 1583 Burian Kameník předložil městu účet za kamenické práce. Požadoval 1385 kop grošů. Městu se nicméně stála požadovaná částka příliš vysoká, a tak došlo na smlouvání, které vyústilo ve výsledných 1200 kop grošů a vepře z mlýna k tomu.[190]
1584 postavil jakýsi Vlach Burianec před radnicí kamenný pranýř.
Práce na věži skončily 1596. 1585 pozlacená hvězda - Jiří Vzteklý.[191]
Mýtské Předměstí
Původní Slezské Předměstí se nazývalo Mýtské Předměstí, resp. původně Mýtské Podměstí. Rozkládalo se na jih a jihovýchod od dnešního historického jádra Hradce Králové, mezi soutokem Labe s Orlicí a někdejším vrchem Rožberk. Největšího rozkvětu zažilo Mýtské Předměstí za Karla IV. Výrazně strádalo v době husitských válek a za třicetileté války.[192]
Předměstí mělo několik částí s místními názvy[192]:
- Střezina – území kolem kostela sv. Václava (zanikl v husitské epoše) a později kolem kostela sv. Pavla, blízko sochy sv. Marka (nachází se u kaple na Rožberku). Na místní název odkazuje ulice Na Střezině mezi ulicemi Pospíšilova, Okružní, Buzulucká a Pouchovská
- U sv. Antonína – u špitálu a farního kostela sv. Antonína, v místech tzv. staré nemocnice
- V Rybářích
- Zámostí – s kostelem sv. Martina (zanikl v době husitské), kde je Moravské Předměstí
- Soukenice – s farním kostelem sv. Vavřince (zanikl v době husitské 1419) u soutoku
- Malšovice
Kašna se sousoším sv. Jana Nepomuckého (Hradec Králové)
Kašna se sousoším sv. Jana Nepomuckého v Hradci Králové se nachází na Malém náměstí v historickém centru města.
Seznam hřbitovů v Hradci Králové
Toto je seznam hřbitovů v Hradci Králové.
Existující hřbitovy
Na území Hradce Králové se nachází celkem 9 klasických funkčních hřbitovů. Poblíž Lesního hřbitova se nachází i Naturální pohřebiště domácích zvířat.[193] Dále je ve městě také pohřebiště s kolumbáriem u sboru kněze Ambrože.[194]
Hřbitov | Umístění | Poloha | Zprovozněn | Rozloha[195] | Vlastník[195] |
---|---|---|---|---|---|
Kluky (Nový Hradec Králové) | hl. vchod z ul. Husova, další z ul. K Hvězdárně | 50°10′39″ s. š., 15°50′53″ v. d. | 1880, rozšířen 1912[196][197] | 7 356 m2 | Římskokatolická církev |
Kolumbárium Hradec Králové, sbor kněze Ambrože | vchod z ul. V Lipkách a Nerudova | 50°12′33″ s. š., 15°49′22″ v. d. | 1929 | Československá církev husitská | |
Kukleny | Pražská třída | 50°12′15″ s. š., 15°47′2″ v. d. | 1784 | 35 344 m2 | Římskokatolická církev |
Malšova Lhota | Lhotecká ul. | 50°12′21″ s. š., 15°53′19″ v. d. | 985 m2 | město Hradec Králové | |
Lesní hřbitov (Nový Hradec Králové) | Hradečnice | 50°11′8″ s. š., 15°52′38″ v. d. | 1939 | 129 913 m2 | město Hradec Králové |
Plotiště nad Labem | Říčařova ul. | 50°14′26″ s. š., 15°48′15″ v. d. | 7 536 m2 | město Hradec Králové | |
Pouchov | ul. Za Kostelem | 50°13′48″ s. š., 15°50′45″ v. d. | 1778, vysvěcení 1780, rozšířen 1894[198] | 16 411 m2 | Římskokatolická církev |
Pouchov – vojenský hřbitov | Velká ul. | 50°13′44″ s. š., 15°50′42″ v. d. | 1810 | město Hradec Králové | |
Pouchov – židovský hřbitov | ul. Za Kostelem | 50°13′46″ s. š., 15°50′39″ v. d. | 1877 | Židovská obec | |
Svinary – evangelický[199] | ul. K Borku | 50°12′24″ s. š., 15°54′44″ v. d. | 1862 | 611 m2 | Českobratrská církev evangelická |
Svinary – katolický | ul. Stříbrná | 50°12′46″ s. š., 15°54′30″ v. d. | 667 m2 | město Hradec Králové | |
Zámeček (Třebeš) | Zámeček | 50°10′42″ s. š., 15°49′56″ v. d. | 1579[197] | 2 334 m2 | Římskokatolická církev |
Zaniklé hřbitovy
Na území města lze identifikovat také několik zaniklých hřbitovů. Nejdříve se pohřbívalo kolem kostelů. Nejstarším hřbitovem byl ten kolem hlavního městského kostela sv. Ducha. V 16. století přestal stačit, a tak se začalo pohřbívat i za město ke kostelu sv. Jana – hřbitov na Zámečku v Třebši. Nejstarší zmínka o něm je z roku 1579.[197] Hřbitov v centru města byl na konci 18. století zrušen a vznikly nové hřbitovy v Novém Hradci Králové a Pouchově.[200]
Hřbitov byl také u zaniklého kostela sv. Antonína na Mýtském Předměstí a po jeho zrušení vznikl nový u kostela sv. Antonína v Novém Hradci Králové.[201] Na počátku 16. století byl postaven jako hřbitovní kostel sv. Pavla, kde se pohřbívalo z Malšovic, Zámostí, Svinar a Malšovy Lhoty. V roce 1776[198] však došlo ke zrušení tohoto kostela i hřbitova a k pohřbívání lidí z těchto vesnic se začal používat hřbitov Zámeček. Jeho kapacita přestala časem postačovat, a tak byl v roce 1880 zprovozněn nový zádušní hřbitov v Klukách. Lidé z Nového Hradce Králové se na základě toho rozhodli, že hřbitov kolem u kostela sv. Antonína v Novém Hradci Králové je neestetický a zbytečný[197], a tak byl v roce 1898[201] zrušen a v roce 1901 byla zbourána i celá hřbitovní zeď. Nový hřbitov v Klukách byl rozšířen v roce 1912.[197]
U někdejšího kostela sv. Jakuba byl v provozu hřbitov od 16. století do roku 1766, kdy došlo k demolici kostela i hřbitova. Ve středověku byl hřbitov na Pražském Předměstí u farního kostela sv. Mikuláše. Další pozdně středověký a raně novověký hřbitov existoval u kostela sv. Petra. Byl rozšířen v roce 1600 v souvislosti s morovou epidemií.[202]
Pod bývalým vrchem Rožberk byl umístěn od roku 1787 vojenský hřbitov, který byl roku 1810 přesunut do Pouchova.[203] V době prusko-rakouské války byli padlí prozatímně pohřbíváni v pozdějších Vonešových sadech. V roce 1885 byly ostatky přeneseny na vojenský hřbitov v Pouchově.[198]
Externí odkazy
František Jaroslav Černý
František Jaroslav Černý byl český architekt a stavitel.
Architektonické dílo
- Vila Jana Schimanna, Orlické nábřeží 532
- Činžovní domy Josefa Hlavatého, Ulrichovo náměstí 737 a 738
- Činžovní domy, Čelakovského 504[204]
Stavitelské dílo
- Obecní dům, Eliščino nábřeží 626
- Činžovní dům F. J. Černého I, Bratří Čapků 349
- Činžovní dům F. J. Černého II, Bratří Čapků 407
- Činžovní dům Anny Fultnerové, Československé armády 238
- Vila Jana Schimanna, Orlické nábřeží 532
- Činžovní domy, Čelakovského 504[205]
Zaniklé stavby v Hradci Králové
Tento článek pojednává o významných stavbách v Hradci Králové, které v průběhu dějin zanikly.
https://www.kralovskavennamesta.cz/vysledky.html
kostely sv. Mikuláše, sv. Štěpána, sv. Petra, sv. Kříže, sv. Vavřince, sv. Martina, sv. Václava, klášter dominikánek s kostelem sv. Jiří, klášter dominikánů s kostelem Panny Marie, komenda řádu německých rytířů s kostelem sv. Jakuba, špitál s kostelem sv. Anny a špitál s kostelem sv. Antonína.
Zaniklé kostely - speciální web: https://storymaps.arcgis.com/stories/86662682d5714275bda7819ea5559956
Podrobný popis hradecký kostelů
Masné krámy
V druhé polovině 19. století zanikly původní masné krámy, které byly umístěny v současné Tomkově ulici. Jejich model potom v roce 1935 vyrobil z popudu místního muzea Jan Kačírek.[206]
Královéhradecký hrad
vytvořit samostatnou stránku Hradec Králové (hrad)
Zámeček na kopci sv. Jana
http://kopecsvjana.unas.cz/zamek.htm
Brány
Vstup do města strážily dvě brány – Pražská a Mýtská (Slezská) brána.[207] V rámci výstavby opevnění vznikly také dvě fortny, branky pro pěší: Rybářská a Soukenická .[208]
Rybářská fortna
Rybářská nebo také Biřicova[209] branka či fortna stála v místech, kde v 19. století vzniklo schodiště Bono publico.
Soukenická fortna
Soukenická neboli Kozí branka (fortna) stávala v opevnění mezi děkanstvím a někdejším pivovarem, dnes krajským úřadem. Dodnes na tyto názvy a dřívější aktivity odkazuje název ulice Soukenická a také terasy Kozinka v místech, kde se historicky na prudkých svazích pásly kozy.[210]
Mýtská (Slezská) brána
Mýtská neboli Slezská brána byla cihlová brána v dnešní Mýtské ulici na východním okraji historického centra Hradce Králové. Jednalo se o součást horní hradební zdi ze 14. století. Na konci 14. století byla označována také jako Nová brána, jelikož se jednalo o druhou bránu po starší bráně, které se později začalo říkat "Pražská". V bráně se platilo clo, a tak se někdy také nazývala dle pramenů "Celná".[211]
Brána vznikla ve 14. století. Po přestavbě městských bran v závěru 15. století získala brána podobu dvojice věží čtvercového půdorysu, které byly propojeny stěnou s padací mříží (deskou). Jižní věž byla výrazně nižší a i s menší zastavěnou plochou a sloužila jako schodišťová. Ve vyšší pětipatrové severní věži se pravděpodobně nacházely místnosti pro posádku a také zbrojnice. Věž byla zakončena strmým dlátkovým krovem s ochozem a cimbuřím. Průčelí nižší věže, dostavěné v roce 1476[212], bylo osazeno iniciálami "W" a "G", odkazující na panujícího krále Vladislava Jagellonského a město samotné (G jako Gradec), příp. dle určitých pramenů krále Jiřího z Poděbrad[212]. Od 15. století byly věže využívány příležitostně jako vězení.[213]
Při stavbě dalších hradebních linií vznikl v prostoru brány rozsáhlejší systém tří bran. Kromě již zmiňované vnitřní dvojvěžové brány se jednalo o střední bránu a směrem z města soustavu doplňovala vnější brána. Brány zavírala vysoká vrata se spouštěcí mříží.
V parkánové hradbě předsazené před horní hradební zeď ve 2. polovině 15. století se nacházela kulisová brána, která byla zbořena mezi lety 1756–1763. V dolní hradební zdi vystavené na počátku 16. století vystupovalo před Slezskou bránu velké předbraní s průjezdnou patrovou věží. V jejím průčelí byly v roce 1520 osazeny nápisové desky. Při demolici dolní hradební zdi včetně vnější části Slezské brány byly v roce 1786 přeneseny do radnice. Do současnosti jsou umístěny v jejím nádvoří. První z desek nese nápis „Gedna wira geden krzest a laska mezi nami Czinmez bohu chwalu cest at raczy byti s nami. Veritas vincit“, druhá „Neb w wierze gednota czinyj mnoho dobreho warug se wiery pikharta y kazdiho z bludneho. Veritas liberalit“. Na třetí desce je letopočet 1520, štít s dvouocasým českým lvem a štít s gotickou majuskulou "G". Mezi nimi býval kalich, který byl roku 1626 otesán.
Částečný zánik komplexu lze datovat již do třicetileté války.[211] Dne 19. února 1640 prorazilo císařské vojsko první věž a druhou (prostřední) zapálilo. Zůstalo z ní jen torzo, klenutý oblouk, a po válce již ani nebyla opravována.[213] Při stavbě barokní pevnosti v roce 1778 byla zbořena mohutná severní věž při vnitřní bráně a o 8 let později vnější brána s věží. Vnitřní brána s jižní věží byla zbourána v roce 1873[211] z důvodu rozšíření komunikace. V březnu 1903 se začalo s bouráním dalšího zbytku, kde byla do doby výstavby nové vězeňské budovy umístěna vojenská věznice, a následně zde byli ubytováni někteří chudí obyvatelé města.
Z pozdně gotické podoby stavebního celku brány se dochovaly dvě části:
- jižní menší hranolová věž jako součást domu čp. 2. Věž byla na přelomu 60. a 70. let 20. století znovu vystavěna v podobě rekonstruující přibližný pozdně středověký vzhled.[211]
- severní stěna velké věže vnitřní brány v domě čp. 126 (součást budovy divadla Beseda). V roce 1975 členové vlastivědného spolku rozhodli, že na nově vystavěnou část bývalé Mýtské brány připevní písmena G a W, která budou připomínat jejich původní umístění.[213]
Zajímavosti
V květnu roku 1846 byl kvůli povodni zatopen prostor u brány, kterou musela tamní vojenská hlídka rychle opustit.[213]
Vizualizace dřívější podoby brány
Pražská brána
Pražská brána je jednou ze zaniklých městských bran v Hradci Králové. Jednalo se o cihlovou stavbu, kterou bylo možné vejít do města ze západní strany, tedy ve směru od Prahy, v dnešní ulici V Kopečku. Vznikla jako první z městských bran, a proto byla v době vzniku druhé brány (Slezské) nazývána Starou branou.
K bráně a jejímu přebraní přiléhal důstojnický dům, který dodnes stojí, díky čemuž je zřejmá přesná poloha brány.
Kostely
V Hradci Králové na počátku 15. století fungovalo hned 15 kostelů (případně včetně klášterů), čímž se toto město řadilo k největším v Čechách. Většina těchto církevních staveb však zanikla během husitských válek a následujícího období (1419–1436) či během přestavby města na barokní bastionovou pevnost (1766–1778). Tehdy musela být z příkazu Josefa II. zbořena všechna hradecká předměstí a nuceně vznikaly nové osady dál od města.
O zániku církevních staveb v husitské době se zmiňuje již v roce 1904 Antonín Cachner v Soupisu památek historických a uměleckých v království Českém od pravěku do počátku XIX. století, svazku XIX. Politický okres Královéhradecký: "Při opanování Hradce r. 1420 pobořeny byly husitským lidem klášter Minoritský s kostelem sv. Jana Křt., připomínaný již r. 1241, a Dominikánský klášter s kostelem sv. Jana Křt. Za válek husitských rozbořeny byly dále farní kostel sv. Petra a sv. Mikuláše a zanikly též klášter panenský řádu Dominikánského s kostelem sv. Jiří a farní kostely sv. Martina, sv. Vavřince a sv. Václava."[212]
Kostely, které dnes již neexistují, byly na území města stavěny v průběhu 11. až 16. století a tvořily důležitou součást Hradce Králové.[214] Většina kostelů i další zástavby byla na návrších, kde je nemohla zatopit voda z tehdy neregulovaných toků řek. Kostely se špitály však byly právě kvůli dostupnosti vody umisťovány do blízkosti řek (sv. Anna, sv. Antonín a sv. Jakub).
Kostel | Lokalita | Vznik | První zmínka | Zánik | Poznámky |
---|---|---|---|---|---|
kostel sv. Anny | Pražské předměstí | 1344 | 1344 | stavba pevnosti (1776) | také špitál; nový kostel sv. Anny vybudován v tehdy nově založené osadě Kukleny (1777–1784) |
kostel sv. Mikuláše | Pražské předměstí | 13. století | 1346 | husitská revoluce (1436) | |
kostel sv. Jiří | Pražské předměstí | 12. století | 1277 | husitská revoluce | také klášter dominikánek |
kostel sv. Kříže | Pražské předměstí | 12. století | 15. století | husitská revoluce (1436) | |
kostel sv. Antonína | Slezské předměstí | do 1379 | 1379 | stavba pevnosti (1766) | také špitál; nový kostel sv. Antonína vybudován v tehdy nově založené osadě Nový Hradec Králové |
kostel sv. Jakuba | u třídy Čs. armády | 12. století | ? | stavba pevnosti (1766) | také špitál |
kostel sv. Jana Křtitele | u třídy Čs. armády | 11. století | ? | husitská revoluce (1419) | nejstarší známý kostel na území Hradce Králové, na hradě |
kostel P. Marie | u třídy Čs. armády | 12. století | 1225 | husitská revoluce (1419) | u hradu, také dominikánský klášter (v muzea) |
kostel sv. Martina | Mýtské předměstí | 12. století | 1352 | husitská revoluce (po 1420) | |
kostel sv. Václava | Mýtské předměstí | raný středověk | poč. 15. stol. | husitská revoluce | přesná poloha není známa |
kostel sv. Pavla | Mýtské předměstí | poč. 16. stol. | 1514 | stavba pevnosti (1776) | nový kostel sv. Pavla vybudován v tehdy nově založené osadě Pouchov |
kostel sv. Petra | Pražské předměstí | raný středověk | 1352 | stavba pevnosti (1778) | nový kostel sv. Petra vybudován v Plotištích nad Labem, již dříve existující vsi |
kostel sv. Štěpána | u Kydlinovské ulice | raný středověk | 1384 | husitská revoluce | nejvzdálenější od centra |
kostel sv. Vavřince | u soutoku | raný středověk | 1342 | husitská revoluce (příp. třicetiletá válka) |
Kostel sv. Anny se špitálem a klášterem (Pražské předměstí)
Kostel sv. Anny se špitálem byl založen v roce 1344 rychtářem Janem, jeho manželkou Markétou, vdovou Kristýnou a kramářem Folklinem. Po husitské epoše kostel nezanikl, naopak byl zvětšen a stal se farním kostelem Pražského Předměstí. Roku 1512 je při kostele doloženo literátské bratrstvo. V roce 1621 zde byl zřízen minoritský klášter. Kostel i klášter zanikly kvůli výstavbě hradecké pevnosti v roce 1776.[215] Boření kvůli stavbě pevnosti museli obstarávat sami majitelé, za což jim bylo ponecháno stavivo k novým stavbám. Stavební materiál byl přesunut do Kuklen, kde posloužil k vybudování nového kostela sv. Anny s klášterem (1777–1784).[215]
Roku 1776 byl původní klášter sv. Anny se špitálem a zahradou odhadnut na 25 344 zlatých a 46 krejcarů. Obsahoval 4 150 čtverečných sáhů[208]. Ještě téhož roku minorité obdrželi zmíněné peníze. Dne 3. července 1776 začali minorité bořit[210], a to nejprve svůj klášter. Později museli opustit i kostel. 11. srpna 1776 konali v kostele sv. Anny poslední bohoslužbu[209] a po ní odnesli velebnou svátost a křtitelnici v procesí do filiálního kostela sv. Petra, kde nadále konali své bohoslužby. S bouráním kostela sv. Anny se začalo dne 16. srpna 1776[216].
Pozůstatky původního kostela byly objeveny v roce 1911 při bagrování v řečišti Labe. Kostel se nacházel na někdejším ostrově v prostoru poblíž dnešního Tyršova mostu.[215]
Kostel svatého Mikuláše (Pražské předměstí)
Kostel sv. Mikuláše vznikl pravděpodobně v průběhu 13. století. První zmínka se datuje k roku 1346. Zanikl po husitských válkách v roce 1436. Jednalo se o farní kostel pro západní část Pražského Předměstí. Vznikl na místě staršího pohřebiště, jehož kostrové hroby byly objeveny při rekonstrukci náměstí 28. října v letech 2012–2013.
Kostel sv. Jiří s klášterem (Pražské předměstí)
Kostel sv. Jiří na dnešním Pražském Předměstí (poblíž dnešní třídy Karla IV.) vznikl patrně již ve 12. století. V druhé polovině 13. století u kostela vybudovaly svůj kláštery sestry dominikánky (klášter doložen k roku 1277). Klášter zanikl v husitském období, patrně na počátku 30. let 15. století. V následujících staletích na historii místa upozorňoval používaný pomístní název Klášteřiště.[215]
Kostel sv. Kříže (Pražské předměstí)
Kostel sv. Kříže byl jednou z mnoha kostelních staveb na území dnešního Pražského Předměstí. Vznikl snad již ve 12. století, prameny jej ovšem uvádějí až na počátku 15. století. Zanikl roku 1436. V závěru 18. století v místech kostela vznikla tzv. Pražská flošna, při jejímž rozebírání a při stavbě obytných domů byly nalezeny hroby.[215]
Kostel sv. Antonína se špitálem (Slezské Předměstí)
Kostel sv. Antonína vznikl za východním okrajem centra Hradce Králové, v oblasti Slezského Předměstí. Vznikl nejpozději v roce 1379. Stavba vznikla z iniciativy městského rychtáře a konšelů. Po husitské epoše se stal farním. Téměř zničen byl za třicetileté války v 17. století. Na počátku 18. století byl obnoven, ale definitivně zbořen byl v roce 1766 v souvislosti s výstavbou královéhradecké pevnosti. Vzhled kostela před zničením za třicetileté války jen zachycen na malbě na dřevěné desce varhan v chrámu sv. Ducha z roku 1638. Stejně jako v případě dalších kostelů zaniklých při stavbě pevnosti, i v tomto případě byl použit stavební materiál ke stavbě nového svatostánku stejného zasvěcení na novém místě. Nový kostel sv. Antonína Poustevníka vznikl v nově budované osadě Nový Hradec Králové.
Kostel sv. Jakuba s komendou
Kostel sv. Jakuba pravděpodobně vznikl již ve 12. století. V polovině 13. století jej získal řád německých rytířů a vybudoval si u něj malou komendu. V okolí návazně vznikla osada, která měla v průběhu 14. století vlastní samosprávu. Součástí komendy byl i špitál a kaple sv. Alžběty. V husitském období komenda zanikla. Kostel byl následně jako hřbitovní obnoven v 16. století (za Martina Cejpa z Peclinovce). Znovuzřízen byl špital a zařízení pro malomocné. Zánik kostela i hřbitova je datován do roku 1766 v souvislosti s výstavbou královéhradecké pevnosti. Na zdivo staveb i pozůstatky hřbitova se narazilo při výstavbě na konci 19. a v první polovině 20. století, když se stavěla současná zástavba mezi ulicemi Šimkova a 'Ludovíta Štúra. Část z nálezů je uložena ve sbírkách Muzea východních Čech.[215]
Kostel sv. Jana Křtitele
Kostel sv. Jana Křtitele byl nejstarším známým kostelem na území Hradce Králové. Vystavěn byl v prostorách slovanského hradeckého hradu patrně již v 11. století, tedy ještě před vznikem samotného města. Po vzniku města jej v závěru první čtvrtiny 13. století získali do správy minorité. U kostela si zřídili výstavní klášter, který padl za oběť husitským bojům již v roce 1419. Zbytky klášterních staveb zanikly při výstavbě vojenské nemocnice v roce 1787. Za doklad kostela je považována mj. románská dlaždice s motivem lva, dnes uložená ve sbírkách Muzea východních Čech v Hradci Králové.[215]
Kostel Panny Marie
Kostel Panny Marie vznikl v podhradí slovanského hradu, a to patrně ve 12. století. V době kolem vzniku města (kolem 1225) se u kostela usadili dominikáni, a vznikl klášter. V druhé půli 13. století byl kostel s klášterem raně goticky přestavěny. Z této přestavby se dochovalo několik architektonických fragmentů, které byly následně použity při výstavbě hradební zdi. Z roku 1406 pochází písemné doložení kaple sv. Kateřiny a oltáře sv. Ludmily. Při klášteře fungovala také škola. K zániku areálu došlo na počátku husitské revoluce roku 1419. Místo bylo poničeno při stavbě pevnosti po roce 1766. Na zbytky původních staveb se narazilo při stavbě obytných domů v Kotěrově ulici na počátku 20. století.[215]
Kostel sv. Martina
Poblíž řeky Orlice stával kostel sv. Martina, který byl farním kostelem pro někdejší Mýtské Předměstí. Jeho založení je odhadováno do 12. století, první zmínka o něm pak pochází z roku 1352. Zanikl v husitském období po roce 1420. Přesná poloha kostela není známá.[215]
Kostel sv. Václava
Kostel sv. Václava vznikl pravděpodobně již v raném středověku. Dochované písemné zmínky pocházejí však až z počátku 15. století. Zanikl během husitského období. Jeho lokalizace není přesně známa. Odborníci uvažují o dvou možnostech. První z nich je dnešní zahrada Rudolfina (někdejšího ústavu hluchoněmých), kde byly v roce 1907 nalezeny kostrové hroby a zbytky zdí z cihel gotického formátu. Druhá uvažovaná poloha kostela je v místě pozdějšího kostela sv. Pavla.[215]
Kostel sv. Pavla (Mýtské Předměstí)
Kostel sv. Pavla vznikl pravděpodobně na počátku 16. století. Jednalo se o hřbitovní kostel, v jehož blízkosti stával špitál malomocných, o němž existuje zmínka z roku 1514. V předhusitské době možná na stejném místě stával kostel. sv. Václava. V období středověku a raného novověku se v blízkosti kostela sv. Pavla vyráběly cihly, a tak bývá označován s přízviskem "na cihelnách" či "na cihelně". Podle umístění se ovšem někdy uvádí také jako "na Střezině", což byla část zaniklého Mýtského Předměstí. Kostel zanikl v roce 1776 kvůli budování barokní pevnosti. Stavební materiál byl použit pro výstavbu kostel sv. Pavla v Pouchově, kam byla po dostavbě nového svatostánku přenesena i část původního vybavení.[215]
Kostel sv. Petra
Doba vzniku kostela sv. Petra není přesně známa, první zmínka je až z roku 1352, ale podle zasvěcení, se odhaduje vznik na období raného středověku. Tzv. patronátní právo měl k tomuto kostelu během husitských válek zaniklý klášter benediktinů v Opatovicích nad Labem. Kostel sv. Petra byl také za husitských válek rozbořen (společně s kostely sv. Mikuláše a sv. Kříže), a to z rozkazu kněze Ambrože. K obnově došlo v roce 1480, pořízen byl i nový zvon. U kostela vznikl jeden z městských hřbitovů pozdního středověku a raného novověku. Dokládají to i písemné zmínky o zřízení kostnice v roce 1517 či pozdější koupě zahrady za účelem rozšíření hřbitova v návaznosti na morovou epidemii v roce 1600.[215]
Tento kostel zůstal při stavbě hradecké pevnosti stát jako poslední kostel na hradeckých předměstích. Zbourán byl až roku 1778. Podobně jako v ostatních případech tehdy zbořených kostelů, i tento měl svého následovníka, který byl budovaný částečně ze stavebního materiálu původního svatostánku. Nový kostel sv. Petra vznikl v Plotištích nad Labem. Do nového kostela byl přenesen i zmíněný zvon z roku 1480 (dnes je jedním ze dvou tamních zvonů, další středověké zvony byly zrekvírovány za druhé světové války[217]). Část inventáře však byla přesunuta do kostela sv. Anny v Kuklenách. Na počátku 20. století při výstavbě domů čp. 222 a 467 na třídě Karla IV. byly nalezeny hroby původního hřbitova, které dokládají lokalizaci kostela se hřbitovem.[215]
Kostel sv. Štěpána
Kostel sv. Štěpána byl patrně založen již v raném středověku. První dochovaná písemná zmínka o něm pochází ale až z roku 1384. Ze všech zaniklých kostelů na hradeckých předměstích se nacházel nejvíce daleko od centra. Nacházel se pravděpodobně v místech kapličky na rozcestí dnešní Kydlinovské ulice a ulice U fotochemy. Zanikl asi během husitské doby.[215]
Kostel sv. Vavřince
Kostel sv. Vavřince byl patrně založen již v raném středověku. První zmínka o něm pochází z roku 1342. Byl určen pro obyvatele středověké Soukenické ulice poblíž soutoku Labe s Orlicí. Kostel patrně zanikl za husitské revoluce, ale zcela není vyloučeno ani to, že zanikl až za třicetileté války. V roce 1897 byly při stavbě sladovny pivovaru nalezeny kostnice a kostrové hroby, které snad s kostelem sv. Vavřince souvisely. Nálezy však není možné blíže datovat. Dalším dokladem o umístění kostela může být část gotického opukového náhrobku se zbytkem nápisu, která se našla při kladení kanalizace v roce 2014.[215]
Archeologické lokality Královéhradeckého kraje
Tento článek představuje významné archeologické lokality nacházející se na území Královéhradeckého kraje. Lokality jsou rozděleny podle historických období, z nichž pochází jednotlivé nálezy.
Mezolit
- Hřibojedy
- Vlčkov
- Český ráj
https://storymaps.arcgis.com/stories/bc4ab2b9f80f415587ee3b850b53cf37
Neolit
Archeologie východních Čech
časopis
https://www.muzeumhk.cz/archeologie-vychodnich-cech.html
--
Církevní památnosti, budovy a ústavy v Hradci Králové (publikace), Čeněk Maria Tomíško, Hugo Doskočil, Tiskové družstvo v Hradci Králové, Adalbertinum, 1937.
Pralesnička brazilská
Pralesnička brazilská (Adelphobates galactonotus) je druh žáby žijící v Jižní Americe, konkrétně v Brazílii.
Kašna na Velkém náměstí
Hradec školy
speciální školy, mj. v Pospíšilově, dnes GBN, tzv. Drtinovy školy http://www.specialnihk.cz/?page_id=186
František Hellmann
Dílo
- Adalbertinum, Hradec Králové
Ulice v Hradci Králové
Ulice U Soudu, dříve Marxova, původně Červeného třída[218]
Bratří Štefanů, dříve Rudé armády, za první republiky Palackého třída
dnešní Palackého byla Palackého i na počátku 20. století, za první republiky také Palackého třída - tzn. zároveň existovaly dvě Palackého třídy[219]
Náměstí svobody v místech hotelu Alessandria (za první republiky)[219]
Osobnosti města
přehled
Cesty města (expozice)
Expozice Cesty města | |
---|---|
Údaje o muzeu | |
Stát | Česko |
Město | Hradec Králové |
Adresa | Eliščino nábřeží 465/7 |
Zakladatel | Muzeum východních Čech |
Založeno | 3. 12. 2021 |
Zaměření | historická expozice |
Webové stránky | |
Cesty města je název stálé historické expozice umístěné v Muzeu východních Čech v Hradci Králové, konkrétně v historické budově tohoto muzea. Expozice se zaměřuje na dějiny Hradce Králové.
Výstavba expozice probíhala od ledna 2021. K otevření došlo v pátek 3. 12. 2021 v 10 hodin.[220][221]
Ideové přípravy a projektování trvalo čtyři roky.[222]
Investorem expozice bylo město Hradec Králové. Investice stála přibližně 24,3 mil. Kč. Bezmála 14 milionů Kč činila dotace z Integrovaného operačního programu (IROP) v rámci Hradecko-pardubické aglomerace (ITI).[222]
Členění
Expozice je rozdělena do tří částí ve čtyřech výstavních sálech:
- K městu českých královen – 1 sál – 2. podlaží, kurátor Josef Bláha
- K pevnosti – 1 sál – 2. podlaží, kurátor Josef Šrámek
- K Salonu republiky – 2 sály – 3. podlaží[223], kurátorka Pavla Koritenská
K městu českých královen
Jakýsi stručný prolog cesty města Hradce Králové vytváří úvodní chodba věnovaná pravěké historii osídlení v prostoru návrší s dnešním historickým centrem města a přilehlého okolí, a to od paleolitu až po mladší dobu železnou. Úvodní prostoru dotváří část kartograficky shrnující rozvoj města.
První hlavní část expozice se věnuje výstavbě a urbanismu města ve 13. až 16. století. Zachyceno a částečně i interaktivně je představeno gotické a renesanční umění ve městě. Největším exponátem je model středověkého Hradce Králové přibližně v roce 1420[224], který zachycuje řadu pozoruhodných staveb té doby, které následně zanikly. Jednotlivé stavby si návštěvník může prohlédnout v rámci interaktivního promítání dle vlastního výběru, během nějž se daná stavba rozsvěcuje také na modelu.
Model s měřítkem 1:600 vznikl v roce 2008. Má rozměry tři krát čtyři metry a zachycuje území o ploše dva krát dva a půl kilometru.[224][225] Zajímavým exponátem je také zvonová stolice se zvonem z 16. století.[226]
V expozici jsou rovněž zachycena řemesla a každodenní život ve středověkém městě.[227] Návštěvník si může vyzkoušet náročnost tehdejšího psaní. Duchovní stránku zastupuje část odkazující na církev a katedrálu sv. Ducha, nejvýznamnější církevní stavbu města.
K pevnosti
Druhá část expozice se snaží představit život města jako bastionové barokní vojenské pevnosti od 17. století do roku 1866, kdy proběhla prusko-rakouská válka, která znamenala tečku za tímto specifickým obdobím. Dobu třicetileté války připomíná imitace švédské fortifikace, nechybí ani replika pevnostní brány a části pevnostní zdi.
Vyvrcholením této části expozice je model Hradce Králové od Františka Žaloudka, který zachytil, jak pevnostní město vypadalo krátce před prusko-rakouskou válkou v roce 1865. Model vznikl v letech 1908 až 1916.[224]
Důležitým tématem je samotná prusko-rakouská válka, jejíž význam podrobněji zpracovává Muzeum východních Čech v podobě Muzea války 1866 u Chlumu. Důraz je kladen to, jaký byl tento vojenský konflikt z pohledu z pohledu obyvatel města a jak fungovalo soužití civilních obyvatel s vojenskou posádkou. Atmosféru dotvářejí dobové uniformy. Nechybí ani projekce.[228]
K Salonu republiky
Závěrečná část expozice se věnuje období od bourání vojenské pevnosti po prusko-rakouské válce do poloviny 40. let 20. století. Právě v té době totiž získalo město Hradec Králové základní strukturu, na níž je postaveno i na počátku 21. století. První část expozice tedy zachycuje bourání pevnosti. Za stylizovanou imitací části Pražského mostu a Kotěrova kiosku se návštěvník dostává do části věnované dynamického rozkvětu města na počátku 21. století.
Tato část expozice nejvíce využívá interaktivních prvků díky množství dochovaných fotografií a filmových materiálů. Stěžejním prvkem je projekce zachycující stavební a také správní vývoj Hradce Králové do roku 1945.
Závěrečná část expozice má podobu náměstí či pasáže z období první republiky. Výlohy obchodů reflektují vždy tematické předměty z obchodů té doby. Čelo prostranství mezi výlohami tvoří vstup do repliky kina Bio Central, v němž si může návštěvník pustit dobová videa. Prvorepublikové prostředí doplňuje automobil Start, který byl vyroben právě v Hradci Králové v roce 1929.[229]
Textové panely (prezentovaná témata)
K městu českých královen
- Královéhradecké návrší
- Počátky města
- Opevnění města
- Zaniklý hrad a klášter
- Katastrofy města
- Domy, domácnosti a volný čas
- Řemesla a obchod
- Městská veřejná zařízení
- Renesanční každodennost
- Katedrála sv. Ducha
- Městská kancelář
- Purkrabství
- Duchovní život města
K pevnosti
- Pohřbívání v barokním Hradci
- Hradec Králové v éře baroka
- Život v královéhradecké pevnosti
- Město Hradec Králové vojenskou pevností
- Bitva u Hradce Králové
- Život přerušen válkou
K Salonu republiky
V této části expozice se nachází nejvíce informačních panelů, nejsou však číslované. Část informací je k dispozici pouze v rámce audioprůvodce. Naopak část infopanelů není součástí audioprohlídky.
- Bourání pevnosti
- Regulace řek
- Hradecensia
- Správní vývoj
- Od pevnosti k „salonu republiky“
- Město a voda – mosty
- Jan Kotěra
- Josef Gočár (bez audioprůvodce)
- Ignát Hermann
- Josef Václav Bohuslav Pilnáček (bez audioprůvodce)
- František Ulrich (bez audioprůvodce)
- Užité umění
- Gočárovo schodiště
- Regulační plán města Hradce Králové (jen v rámci audioprůvodce, bez textového panelu)
- Architektura HK (jen v rámci audioprůvodce, bez textového panelu)
- Sochařství HK
- Ulrichovo náměstí
- Automobil Start
- Obchod, živnosti
- Lékárny
- Knihkupectví
- Sportovní potřeby
- Modistky – klouboučníci
- Kavárna? (jen v rámci audioprůvodce, bez textového panelu)
- Koloniál? (jen v rámci audioprůvodce, bez textového panelu)
Odtud už nevím, jak to jde po sobě - počet odrážek by měl sedět - názvy
si taky nejsem jistá
- Kina??
- ??
- ??
- ??
- ??
- ??
Zborovská kasárna
V roce 1952 došlo k přejmenování vojenských objektů v Československu. Zborovská kasárna v Hradci Králové dostala nově označení Kasárna Eduarda Urxe.[230]
Muzeum
Právě v roce 1908 bylo přízemí po bývalé tržnici řemeslných výrobků upraveno pro sbírky městského průmyslového muzea, předtím tu byla krátce jeho čítárna.[231]
Další zdroje
Historická fotografie, sborník pro prezentaci historické fotografie ve fondech a sbírkách České republiky, ISSN 1213-399X
Doubrava, Aleš - Malina, Jiří: Model hradecké pevnosti. Hradec Králové: Krajské muzeum východních Čech, 1980, 32 s. (viz skeny)[232]
Svědkové zaniklých staveb, katalog gotických architektonických prvků ze sbírek Muzea východních Čech v Hradci Králové, ISBN 978-80-85031-79-9
Další stavby v Hradci Králové
obchodní dům Don (architekt Jan Doležal , počátek 70. let, ickáická výzdoba fasády)
František Steiner (architekt)
František Steiner (30. 5. 1922) byl český architekt působící v Hradci Králové v tamním Stavoprojektu, kam nastoupil v roce 1949 (rok po jeho založení).
Společně s Jaroslavem Škaloudem stál u zrodu experimentů celomontovaných konstrukcí z panelu na výstavbu sídlišť v Hradci Králové. Právě z těchto experimentů později vznikly krajské soustavy HK 60 a HK 65, z něhož částečně vycházel celostátní typ T 08 B, na kterém se Steiner v další vlně experimentů také podílel.[233]
Dílo
- Dětský pavilon ve Fakultní nemocnici Hradec Králové; společně s Janem Rejchlem a Václavem Rohlíčkem[234][235] (1949–1954)
- Všesportovní stadion; spolu s Františkem Čížkem (1959–1966)
- Fontána pro Všesportovní stadion (1967)
- Sídliště Malšovice-jih (1965–1974)
- Poliklinika Slezské Předměstí
- Experimentální obytný dům v Gagarinově ulici, sídliště Slezské Předměstí; společně s Jaroslavem Škaloudem (1968)[236]
- Sídliště Slezské Předměstí, spoluautor v rámci autorského kolektivu
- budovy Povodí Labe
- Fakulta vojenského zdravotnictví, Třebešská 1575[237]
Muzeum, bojiště, poznámky
V roce 1954 vznikl Vlastivědný klub při muzeu Zdeňka Nejedlého
v Hradci Králové, který posléze podal žádost o prohlášení bojiště na Chlumu za
chráněné území. Počátkem 60. let 20. století zřídily úřady pro bojiště na Chlumu
při odboru kultury místního Okresního národního výboru funkci vojenského
konzervátora, kterou zastal Otakar Jaroš, člen zrušeného Spolku pro udržování památek na bojišti
Vojenské útvary v Hradci Králové v roce 1938
Přehled vojenských útvarů v Hradci Králové v roce 1938 (seřazeno podle termínu, od kdy ve městě útvary působily)[238]:
- brigádní soud Hradec Králové (od ledna 1919)
- doplňovací okresní velitelství Hradec Králové (od listopadu 1919)
- úřad funkcionáře vojenského prokurátora Hradec Králové (od května 1920)
- pěší pluk 4 (od října 1920)
- velitelství evidence koňstva 4 (od 1922)
- dělostřelecký pluk 104 (od ledna 1923)
- letecká povětrnostní stanice (od ledna 1923)
- divisní soud Hradec Králové (od května 1926)
- úřad vojenského prokurátora Hr. Kr. (od května 1926)
- II. peruť leteckého pluku 6 (od září 1934)
- velitelství 2. sboru (od října 1935)
- I. oddíl dělostřeleckého pluku 154 (od října 1935)
- náhradní prapor pěšího pluku 48 (od srpna 1936)
- stavební ředitelství 2. sboru (od ledna 1937)
- velitelství evidence motorových vozidel 2 (od ledna 1937)
- velitelství 4. pěší divise (od ledna 1938)
- letecký pluk 1 (od ledna 1938)
6. prapor Vládního vojska
6. prapor Vládního vojska byl jedním z 12 praporů (vojenských jednotek) ozbrojené složky Protektorátu Čechy a Morava zvané Vládní vojsko. Sídlil v Hradci Králové, konkrétně v Gayerových kasárnách.
Byl organizován do čtyř rot – pěší, cyklistické, jezdecké a technické o ženijní, spojovací, pomocné a hudební četě.
II. inspektorát Vládního vojska
6. prapor podléhal II. inspektorátu a ten generálnímu inspektorovi, brigádnímu generálovi Jaroslavu Emingerovi. II. inspektorát Vládního vojska sídlil rovněž v Hradci Králové. Byl obsazen generálem, 13 důstojníky a 44 příslušníky mužstva. Inspektorát řešil organizační, osobní, doplňovací, výchovnou, materiální a výcvikovou problematiku. Výcvik však byl omezen na úroveň čety, kladl důraz na strážní službu a přehlídkové úkoly. Existovaly též kurzy jízdy na koni, střelecké soutěže, soutěže v jízdě na koni, atletice a bylo zřízeno automobilní učiliště ve Vysokém Mýtě. Od srpna 1943 bylo Vládní vojsko povoláno k strážení železnic, což další komplexnější výcvik znemožnilo.
Historie
Česko-německé konflikty
Stejně jako v celém Vládním vojsku, bylo u 6. praporu dbáno na čistě český ráz této ozbrojené složky, uniformy „vladařů“ vycházely z české symboliky, služební řečí byla čeština a skutečný postoj k okupantům se značně lišil od oficiálně deklarovaného. Např. v Hradci Králové si německé orgány stěžovaly na zesměšňování německých vojenských tiskovin důstojníky Vládního vojska, na provokace mužstva 6. praporu při promítání filmových týdeníků v kinech, apod. Do prosince 1940 bylo odsouzeno 33 příslušníků Vládního vojska za zločiny proti Velkoněmecké říši a dalších 39 bylo zatčeno.
Tyto projevy nespolehlivosti vedly jednak k pokusům okupační moci Vládní vojsko zbavit atributů české svébytnosti – byl vyvíjen nátlak na zavedení pozdravu vztyčenou pravicí, nahrazení češtiny němčinou coby služební řečí – a zdiskreditovat jej v očích protektorátní veřejností formou nasazení proti československým paraskupinám vysílaným do protektorátu z Velké Británie a SSSR. Neustálé projevy nespolehlivosti a stížnosti K.H. Franka byly impulzem k tomu, aby OKW nařídilo 4. 5. 1944 posílení Wehrmachtu v Itálii o jednotky Vládního vojska. Šlo také o Frankův kalkul, že na frontě bude možné „vladaře“ lépe kontrolovat a zbavit je možnosti kontaktu s odbojem, potažmo protiněmecky vystupovat v protektorátu, jako např. při koncertu hudby Vládního vojska v Praze, kde roku 1941 začali lidé spontánně skandovat „Ať žije československá armáda!“.
Přesun na frontu a dezerce
6. prapor byl přesunut z Hradce Králové do italské Arony 10. 6. 1944. Společně s prapory 2 a 3 byl umístěn v Cremoně.[239] Již během transportu byl dne 29. 5. navázán kontakt s italskými partyzány. 6. prapor byl dislokován ke strážní službě na 46 stanovištích na trati Arona-Baveno-Domodossola v oblasti mezi jezerem Lago Maggiore a švýcarskými hranicemi. Celkem bylo nasazeno 19 důstojníků, 394 6. praporu. Jejich výzbroj odpovídala standardní výzbroji Vládního vojska, která byla okupanty značně omezena – jednalo se o pušky Mannlicher vz. 95, revolvery Rast-Gasset a pistole Steyr a též 107 jízdních kol, 4 motocykly s dvěma sajdkárami, 1 osobní a 1 nákladní automobil. Pro úkol strážní služby obdrželi 8 těžkých kulometů, 20 lehkých kulometů, 112 samopalů Beretta a 1000 ručních granátů.
Nacisté se však snažili vynutit si loajalitu vládních vojáků drakonickým nařízením generála pancéřových vojsk Schaala, přidělence Wehrmachtu u vrchního inspektorátu Vládního vojska v Praze. Každý voják vládního vojska, který by svévolně opustil svoji jednotku, měl být potrestán smrtí, rodinní příslušníci těchto mužů měli být deportováni do koncentračního tábora. I přes to se rozeběhly v kooperaci s italskými partyzány hromadné dezerce, které byly maskovány fingovanými přestřelkami. „Vladaři“ 6. praporu dokázali předat partyzánům praporní pokladnu s 250 000 lirami, motocykl, 22 koní, zásoby potravin pro 120 osob, 4 těžké a 9 lehkých kulometů, 15 samopalů, 60 pušek, 48 pistolí, 100 ručních granátů a 57 000 nábojů. Do 10. 7. 1944 zběhlo k partyzánům 7 důstojníků a 274 mužů 6. praporu, kteří byli umístěni v horské oblasti Ossola poblíž švýcarských hranic. Jednalo se přibližně o polovinu všech dezertérů (celkově 15 důstojníků a 538 mužů). To činí z této jednotky útvar Vládního vojska v Itálii s vůbec největším počtem dezertérů z Vládního vojska.[240]
159 „vladařů“ pak utvořilo tři partyzánské formace, které kladly nacistům a fašistům odpor v horách do prosince 1944 a posléze až do konce 2. světové války. Většina „vladařů“ se ale rozhodla po poradách důstojníků o upotřebitelnosti jejich potenciálu pro přechod Alp do Švýcarska, odkud by zamířila do Velké Británie do řad československé exilové armády. Např. rota poručíka Panuše prováděla od 11. do 16. 7. různé bojové akce spolu s partyzány, mezi které patřil přepad vlaku Mussoliniho milicionářů nebo osvobození 2. čety 4. roty 6. praporu ze zajetí fašistů. Po rozhodnutí přejít do Švýcarska provedla několik sabotážních akcí na hydroelektrárnách a železnici a 25. 7. přešla hranice do Švýcarska. V tu dobu již její příslušníci byli pět dní bez potravin a dva dny bez vody. Část 6. praporu, která nezběhla či se jí to z důvodu přísunu německých posil nepodařilo, byla doplněna z ostatních praporů a velení nad ní převzal podplukovník Josef Maňák. Původní velitel, plukovník Emanuel Bouše, bývalý c.k. důstojník, který mezi příslušníky 6. praporu proslul svými hanlivými výroky na adresu prezidenta Beneše, horlivou snahou plnit služební úkoly a též snahou plnit germanizační nařízení okupantů, byl velení zproštěn. Jednotka se přesunula k Pescantině u Verony, kde se 25. 4. 1945 zapojil do bojové činnosti proti jednotkám Wehrmachtu ve spolupráci s partyzány a postupujícími útvary US Army. Dne 18. 5. 1945 se přes Rozvadov vrátila do vlasti majorita „vladařů“, kteří přešli do Švýcarska v řadách Československé samostatné obrněné brigády, která do 8. 5. 1945 obléhala německou posádku v Dunkerque. V červenci 1945 se pak vrátil i zbytek 6. praporu z Itálie a v srpnu téhož roku ti z příslušníků 6. praporu, kteří vstoupili do československých perutí v RAF.
Zdroj: Marek Jindřich: Háchovi Melody Boys – Kronika českého vládního vojska v Itálii 1944-1945, Svět Křídel, 2003
Bohumil Jan Šrámek
Se 4. střeleckým plukem je spjata osobnost plukovníka Šrámka, po němž je pojmenován most ve Svinarech. Bohumil Jan Šrámek se narodil 23. 2. 1896 v rodině chalupníka. Absolvoval hradeckou obchodní akademii a ihned po maturitě v červenci 1914 odešel za prací do ciziny. Během pobytu u svého strýce v Moskvě se hlásil do České družiny, do které vstoupil v pouhých 18 letech dne 21. 8. 1914 a účastnil se řady rozvědek. Účastnil se bitvy u Zborova, následně byl praporečníkem 4. střeleckého pluku "Prokopa Velikého", od března 1920 velel jeho I. praporu v hodnosti kapitána a byl dekorován Řádem Milana Rastislava Štefánika s meči. Do vlasti se vrátil coby major ruských legií v červnu 1920. Zůstal v řadách armády, sloužil v Užhorodě, Jičíně a v Hradci Králové na postu velitele pěšího praporu tamějších posádkových pěších pluků, v dubnu 1928 byl povýšen na podplukovníka. Po okupaci ČSR se zapojil do odboje v rámci organizace Obrana národa. Dne 15. 8. 1944 byl zatčen Gestapem, brutálně mučen a do konce války vězněn v Malé pevnosti v Terezíně. Po osvobození vlasti se sice dočkal i návštěvy rodných Svinar, avšak na následky mučení – trpěl otevřenou tuberkulózou – zemřel již 8. 5. 1946.
Bohumil Jan Šrámek
Bohumil Jan Šrámek (23. února 1896 Svinary – 8. května 1946 Praha[241]) byl československý voják a legionář. Je spjat se 4. střeleckým plukem.
V rodných Svinarech byl po něm pojmenován most přes řeku Orlici (most plukovníka Šrámka).[242] Původní most z roku 1907 byl rozřezán v roce 2018 a nahrazen novou konstrukcí.[243]
Narodil se v rodině chalupníka Jana a jeho ženy Anny Bohumily, rozené Rýdlové[244]. Absolvoval obchodní akademii v Hradci Králové a ihned po maturitě v červenci 1914 odešel za prací do ciziny. Během pobytu u svého strýce v Moskvě se hlásil do České družiny, do které vstoupil v pouhých 18 letech dne 21. srpna 1914 a účastnil se řady rozvědek. Byl vyznamenán a povýšen na mladšího poddůstojníka.[244] V červenci roku 1917 se zúčastnil bitvy u Zborova a stal se důstojníkem 3. střeleckého pluku Jana Žižky z Trocnova. Následně v srpnu 1917 se stal praporečníkem 4. střeleckého pluku "Prokopa Velikého". V prosinci 1917 byl jmenován velitelem 2. kulometného oddílu „Kolta“, vybaveného francouzskými kulomety Chauchat ráže 8 mm. Na podzim 1918 se stal kapitánem a v srpnu 1919 velitelem kulometného praporu.[244] Od března 1920 velel I. praporu 4. střeleckého pluku v hodnosti kapitána. Dne 17. srpna 1919 byl dekorován Řádem Milana Rastislava Štefánika Sokol s meči.[244]
Po několikaměsíční cestě parníkem Amerika z Vladivostoku se v červnu 1920 vrátil do vlasti coby major ruských legií.[244] Zůstal v řadách armády, sloužil v Užhorodě, Jičíně a v Hradci Králové na postu velitele pěšího praporu tamějších posádkových pěších pluků. V dubnu 1928 byl povýšen na podplukovníka. Po okupaci Československa se zapojil do odboje v rámci organizace Obrana národa. Dne 15. 8. 1944 byl zatčen Gestapem, brutálně mučen a do konce války vězněn v Malé pevnosti v Terezíně. Po osvobození vlasti se sice dočkal i návštěvy rodných Svinar, avšak na následky mučení – trpěl otevřenou tuberkulózou – zemřel již 8. května 1946 v pražské nemocnici Na Bulovce.[244]
In memoriam se mu dostalo pocty, že byl povýšen do hodnosti plukovníka. Ve Svinarech byla na jeho rodném domě v květnu 1947 odhalena pamětní deska.[244]
Muzeum východních Čech v Hradci Králové
Zdroje
Barus, Martin – Grof, Vlastimil – Holas, Matouš – Jánský, Zdeněk – Kessler, Vojtěch – Matoušek, Josef – Náhlovský, Jiří – Synek, Jiří – Šrámek, Josef – Vondryska, Tomáš: 130 let Komitétu pro udržování památek z války roku 1866 (1888–2018). Hradec Králové 2018.
Blažek, Viktor: Krajinná památková zóna území bojiště u Hradce Králové. In: Monumenta vivent. Sborník Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště v Josefově. Jaroměř 2017
Brůha, Jan – Dvořák, Jaroslav – Poláček, Bohumil – Vycpálek, Miroslav: Průvodce po bojišti u Hradce Králové z roku 1866. Hradec Králové 1996.
Dvořák, Jaroslav – Synek, Jiří: Před 25 lety byl obnoven Komitét 1866. Bellum 1866, roč. 2015, č. 2
Dvořák, Jaroslav: Jan Nepomuk Steinský. Otec válečných hrobů z roku 1866. Hradec Králové 2011.
Jánský, Zdeněk – Grof, Vlastimil – Synek, Jiří: Baterie mrtvých u Chlumu v roce 1866. Hradec Králové 2013.
Kessler, Vojtěch – Šrámek, Josef: „Kdybychom na ty padlé zapomněli, je to, jako by zemřeli podruhé.“ Sepulkrální památky na královéhradeckém bojišti z roku 1866. In: Epigraphica et Sepulcralia 8. Fórum epigrafických a sepulkrálních studií. Praha 2019
Kessler, Vojtěch – Šrámek, Josef: Krajina jako fixátor lidské paměti - příklad královéhradeckého bojiště z roku 1866. In: Krajina a lidé. Eds. Jarošová, Lenka – Tyranová, Jindřiška. Opava 2020
Kessler, Vojtěch: Baterie mrtvých – inventura jednoho fenoménu. Bellum 1866, roč. 2013, č. 2
Kessler, Vojtěch: Hromadné hroby a pomníky na královéhradeckém bojišti. In: Monumenta vivent. Sborník Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště v Josefově. Jaroměř 2017
Kessler, Vojtěch: Paměť v kameni. Druhý život válečných pomníků. Praha 2017.
Pacáková-Hošťálková, Božena: Asociativní a organicky vyvinutá krajina bojiště bitvy u Hradce Králové. Zprávy památkové péče, roč. 2014, č. 6
Simon, Josef: Padesát let trvání Spolku pro udržování válečných památek na bojišti královéhradeckém z r. 1866. Hradec Králové 1939.
Simon: Josef: Průvodce po bojišti královéhradeckém z roku 1866. Hradec Králové 1936.
Šrámek, Josef: Bojiště z roku 1866 u Hradce Králové jako místo historické paměti sui generis. Příspěvek ke genezi památkové zóny z prusko-rakouské války v letech 1866–1996. Časopis Společnosti přátel starožitností, roč. 2018, č.4
Šrámek, Josef: Inventář historické sbírky Válečného musea 1866 na Chlumu z let 1936–1954. Bellum 1866, roč. 2016, č. 2
Šrámek, Josef: Proměna královéhradeckého bojiště z prusko-rakouské války v pietní památkové území v letech 1866–1936. In: Monumenta vivent. Sborník Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště v Josefově. Jaroměř 2017
Šrámek, Josef: Prusko-rakouská válka roku 1866 a Muzeum východních Čech v Hradci Králové. Vlastivědný věstník moravský, roč. 2016, č. 4
Šrámek, Josef: Vznik Válečného musea 1866 na Chlumu ve světle soudobých polemik (1910–1936). Bellum 1866, roč. 2017, č. 2
Šrámek, Josef: Vzpomínky Josefa Volfa na válku roku 1866 v kontextu vývoje moderního vojenského dějepisectví aneb Jak sedlák z Máslojed předběhl historiky. Bellum 1866, roč. 2015, č. 2
Volf, Josef: Vzpomínky na válku roku 1866 (Zároveň průvodce po bojišti královéhradeckém). Hradec Králové 1934.
Kontext
Dne 3. července 1866 se v širokém okolí obce Chlum odehrávala rozhodující bitva prusko-rakouské války, která brzy vešla do dějin jako bitva u Sadové anebo u Hradce Králové. Tato bitva získala smutný status 2. největší bitvy 19. století, hned po tzv. Bitvě národů u Lipska z roku 1813, a zároveň největší bitvy, která se odehrála na českém území. Výsledkem konfliktu, v němž Rakousko skončilo poraženo, bylo nastoupení cesty ke sjednocení Německa pod vlivem Pruska, k čemuž došlo po vítězství ve válce s Francií v letech 1870–1871. Zároveň tak ale byly položeny základy mocenských bloků (pozdější Trojspolek a Dohoda), které se posléze v letech 1914–1918 střetly v první světové válce. Válka z roku 1866 tedy stojí bezprostředně u kořenů první světové války a představuje tak jeden z významných milníků moderních evropských dějin.
Jako připomínka válečných obětí zprvu fungovaly na bojišti spontánně zřizované prosté kříže, až posléze nahrazované pomníky ve vlastním slova smyslu. Iniciativu v této fázi vyvíjeli především rodinní příslušníci padlých či zástupci široké veřejnosti, případně menším dílem vojenské útvary, které se války v roce 1866 účastnily. Už na přelomu let 1866–1867 založil baron Johann A. Liebieg mauzoleum s malou kaplí u tzv. Gabrielina dvora u obce Lípa, podobně věnovali manželé Max Egon a Leontina zu Fürstenberg památce padlých vojáků honosný kříž v centru rakouského postavení na Chlumu. Nezanedbatelná role připadla také pruskému rytířskému řádu johanitů, jehož pověřenci v září 1866 zakoupili pozemek na Chlumu, v místě, kde se nacházely šachtové hroby pruských vojáků, za účelem založení pruského vojenského hřbitova.
Jak však ubíhal čas, válečné hroby i pomníky na někdejším bojišti začaly chátrat. V polovině listopadu 1888 došlo k zásadní události, kterou bylo chátrání bojiště u Hradce Králové zastaveno. Tehdy totiž bývalé bojiště navštívil v rámci honu, pořádaném v lese Svíb, penzionovaný setník c. k. zeměbrany Jan Nepomuk Steinský, veterán prusko-rakouské války. Stav hrobů padlých spolubojovníků ho nenechal chladným a tak inicioval zřízení spolku, který by o stav válečných hrobů na bojišti pečoval. Steinského idea padla na úrodnou půdu, a tak byl 2. prosince 1888 ustaven Komitét pro udržování pomníků na bojišti Královéhradeckém, jehož se stal Jan Steinský předsedou. Mezi lety 1888–1914 se jeho členům podařilo nejen zastavit chátrání válečných hrobů z roku 1866, ale také budovat a iniciovat vznik památek nových. Růst zájmu o historii prusko-rakouské války tak živil turismus a naopak rozvoj turismu napomáhal zvelebování areálu bojiště i udržování vzpomínky na dění z roku 1866. Roku 1894 nechal statkář z Dobřenic Karel Weinrich zřídit na Chlumu dodnes stojící domek pro strážce bojiště (dnešní infocentrum), k němuž roku 1899 přibyla rozhledna a výletní restaurace, taktéž sloužící dodnes. V roce 1891, kdy se již královéhradecké bojiště mohlo pyšnit 227 pomníky, vyšel první průvodce po bojišti, pravděpodobně od člena Komitétu Josefa Tausika. V roce 1904 pak bylo vytvořeno první turistické značení. V centru pozornosti se Královéhradecké bojiště ocitlo v roce 1906, kdy se připomínalo 40. výročí prusko-rakouské války. Na bojiště tehdy přicestovaly stovky pamětníků nejen z Rakouska, ale i Saska a Pruska, a odhalena byla na bojišti také nová památka, pomník rakouského 30. praporu polních myslivců v lese Svíbu. Jeho odhalení se účastnila řada předních osobností své doby, např. bojiště navštívil během své návštěvy Hradce Králové v roce 1906 také francouzský slavista Louis Léger. Čestného hosta po bojišti provedl sám starosta JUDr. František Ulrich spolu s dalšími čelními představiteli města, výkladu se zhostil místopředseda Komitétu František Waldek. Další rozvoj památkové péče na Královéhradeckém bojišti z roku 1866 zastavilo v roce 1914 vypuknutí první světové války. Komitét tak např. nestačil realizovat záměr vybudování pomníku ve Střezeticích, naplněný až při příležitosti 150. výročí prusko-rakouské války v roce 2016. Poměry se valně nezlepšily ani po skončení první světové války. Společenská pozice spolku se po vzniku Československé republiky na sklonku roku 1918 přirozeně změnila, nadto mladý stát musel čelit řadě dalších existenčních potíží. Spolek pro udržování pomníků na bojišti královéhradeckém sice nelehké časy přežil, i tak ale rozvoj památkové zóny co do budování nových pomníků ustal. Památkové ochraně královéhradeckého bojiště orgány první republiky nebránily, přesto byl spolek znárodněním části svého majetku omezen v možnostech. V roce 1925 vstoupil do řad královéhradeckého spolku sedlák z Máslojed Josef Volf, sám pamětník války z roku 1866. Ten pak v roce 1927 publikoval tiskem své paměti na události prusko-rakouského konfliktu, kde rovněž zúročil své zkušenosti průvodce po bojišti. Kniha vyšla r. 1934 v druhém vydání a německém překladu.
Činnost Spolku pro udržování pomníků na bojišti královéhradeckém však nebyla ve 30. letech jen udržovací. Jeho příslušníci se tehdy upnuli na myšlenku zřízení samostatného muzea prusko-rakouské války, a to v samotném srdci někdejšího bojiště z roku 1866. Tato idea byla přitom staršího data. Už v roce 1910 ji v tisku prezentoval Pokrokový klub v Hradci Králové, byť tehdy se ještě neuvažovalo přímo o Chlumu, ale o využití zbytků bývalé pevnosti v Hradci Králové. Na znovuobnovení tohoto záměru pak došlo v souvislosti s blížícím se 70. výročím prusko-rakouské války. Dne 3. července 1936 bylo slavnostně otevřeno nové muzeum, věnované výhradně tematice prusko-rakouské války. Autorem projektu muzejní budovy se stal Ing. František Fridrich, jehož záměr realizoval stavitel Antonín Šandera. Náklady na stavbu dosáhly 45 000 Kč. Expozice Válečného musea byla vybavena ze sbírek členů spolku a darů jeho příznivců. Na přelomu let 1936–1937 čítala sbírka Válečného musea na Chlumu celkem 321 předmětů. Rok 1936, kdy bylo provedeno nové turistické značení královéhradeckého bojiště, byl vydán průvodce po bojišti a především došlo ke zřízení Válečného musea, tak představuje zásadní milník v historii proměny bývalého bojiště u Hradce Králové v pevně zakořeněnou památkovou zónu
Začátkem 50. let 20. století ovšem došlo k rozpuštění Spolku pro udržování pomníků na bojišti královéhradeckém a zestátnění jeho majetku, tedy i Válečného musea 1866 na Chlumu a jeho sbírek. Ty skončily nuceným předáním do sbírek dnešního Vojenského historického ústavu v Praze, a jen zlomek se podařilo v 70. letech 20. století získat zpět. Již připravené oslavy stého výročí bitvy u Hradce Králové byly v roce 1966 na poslední chvíli zakázány. Atmosféra byla napjatá zvláště poté, co rakouská televize odvysílala reportáž o vzpomínkovém setkání v červenci 1982 – další shromáždění následujícího roku už policie rozehnala a okolí Chlumu bylo uzavřeno příslušníky Sboru národní bezpečnosti. Budovu muzea do roku 1993 spravoval Okresní úřad v Hradci Králové, následně se objekt stal součástí Muzea východních Čech v Hradci Králové, jehož je součástí dodnes. Při příležitosti 130. výročí bitvy u Hradce Králové bylo k 1. červenci 1996 centrální bojiště u Hradce Králové prohlášeno památkovou zónou. Mezi lety 2008–2010 prošlo muzeum rozsáhlou přestavbou do dnešní podoby, stavba z roku 1936 však přitom byla zachována.
Památníky
Kromě výstavní činnosti muzeum pečuje o válečné hroby a pomníky války 1866, které jsou ve správě Muzea východních Čech v Hradci Králové. Celkově se na širším území bojiště nachází na 480 pomníků, což dohromady vytváří největší soubor funerální architektury na území Česka. Od roku 1904 procházejí areálem turistické značky.[245]
V roce 1997 byl "Areál bojiště bitvy 1866 u Hradce Králové" vyhlášen krajinnou památkovou zónou.[246][247]
Vývoj Zoo Praha
Rok | Nově otevřené expozice | Nová infrastruktura | Významné odchovy | Poznámky |
---|---|---|---|---|
2001 | pavilon goril, Africký dům a Africké panorama, výběh lemurů vari, výběh vlků eurasijských, upravená expozice paovcí a nově makaků magotů, expozice velkých papoušků (ara, kakadu), výběh severoamerického severského lesa (wapiti manitobští) | hlavní východ ze zoo | ||
2002 | expozice nosálů | rekonstruovaný hlavní vchod, nový severní vchod, pavilon plyšáků (suvenýry u východu) | Povodeň | |
2003 | ||||
2004 | ||||
2005 | ||||
2006 | ||||
2007 | ||||
2008 | ||||
2009 | expozice lachtanů jihoafrických | |||
2010 | Gočárovy domky (restaurace a výstavní prostor Galerie Gočár) | |||
2011 | ||||
2012 | ||||
2013 | ||||
2014 | Velemlokárium – pavilon velemloků čínských | |||
2015 | ||||
2016 | papírna na sloní trus | |||
2017 | ||||
2018 | ||||
2019 | Titicaca – expozice vodnic posvátných, expozice psounů prériových, výstava koprolitů | velkokapacitní toalety u expozice lachtanů |
Stavby v Zoo Praha
Zoo Praha pokrývá plochu přibližně 60 ha a na jejím území se nacházelo a nachází mnoho staveb, ať už určených pro chov zvířat, návštěvnické potřeby i další budovy. Některé z nic jsou kulturními památkami, jiné jsou v evropském i světovém měřítku unikátní.
Již neexistující stavby
Pavilony
- Štěpničkův pavilon exotického ptactva (pavilon exotických ptáků prof. Štěpničky) – tento pavilon vznikl v roce 1932 a byl vůbec prvním návštěvnicky přístupným vytápěným pavilonem v Zoo Praha. Přestože se původně mělo jednat pouze o provizorní stavbu, sloužila 65 let (zbourán 1997) Za tuto dobu se však změnilo její využití. Původně sloužil pro lvici Šárku a primátům. Teprve později se stal domovem pro papoušky.[248]
- Pavilon kočkovitých šelem – výstavba 1932, dokončení 1936, stavba stále přes 2 mil. tehdejších Kčs. Budova byla přistavěna k zajištěné skalní stěně. Demolice v 90. letech 20. století byla vynucena výstavbou kmenové stoky pro Severní Město. Na stejném místě později vznikla průchozí expozice lemurů a následně průchozí voliéra Africké skály.[248]
Významné venkovní expozice
- Expozice velkých papoušků – na místě Štěpničkova pavilonu byla pna přelomu tisíciletí postavena expozice velkých papoušků (arů a kakadu). Kromě ubikace a voliéry obsahovala i volný venkovní prostor s papoušky rodu ara, kteří měli zastřižená křídla. Expozice musela ustoupit výstavbě nového pavilonu exotických ptáků, který byl pro veřejnost otevřen v září 2019.
- Lineárka – řada expozičních voliér pro ptáky realizace podle projektu firmy Hagenbeck. Využívaly se až do roku. Za dobu existence se zde podařila řada významných odchovů (např. lori mnohobarvý horský, ara žlutokrký /ara zlatokrký/, aratinga sluneční).[248]
- Jandova velká voliéra – vznik 1931. Ve své době jedna z největších voliér na světě o rozměrech 25 krát 16 krát 14 metrů. Na této stavbě se podílel K. Mužík, který stál za architektonickou podobou administrativní budovy. Voliéra se propadla pod tíhou sněhu 26. listopadu 1969. Následně byla nahrazena ještě větší voliérou, která slouží dodnes.[248]
- Volný výběh lemurů pod skalou – expozice vznikla v roce 2001 na místě někdejšího pavilonu šelem pod skalou. Původně ji obývali lemuři vari. V roce 2002 byli nahrazeni lemury kata, kteří byli evakuováni v srpnu 2002 z důvodu povodně.[249]
Infrastruktura
Existující stavby
Pavilony
V Zoo Praha se v létě 2019 nacházelo 13 veřejnosti přístupných pavilonů[31].
V dolní části zoo se jedná o:
- Pavilon tučňáků (otevřen 1986, otevření po velké rekonstrukci 2004)
- Čambal – pavilon gaviálů (otevřen 2008)
- Terárium (bývalý pavilon velkých savců s teráriem) – dnes součást areálu Rezervace Bororo (otevřeno 1973), v červenci 2019 otevřena nová expozice Titicaca s vzácnými žábami vodnicemi posvátnými
- Pavilon Sečuán – pavilon prezentující ptačí faunu podhůří Himálaje (otevřen 2004, rekonstrukce 2018)
- Pavilon velkých želv – želvy sloní, želvy obrovské, mladí varani komodští, doplňkově další druhy želv (otevřen 1998)
- Pavilon goril (otevřen 2001)
- Velemlokárium – pavilon velemloků čínských (otevřen 2014)
- Pavilon šelem a plazů (otevřen 1991, otevření po 1. velké rekonstrukci 2004, otevření po 2. velké rekonstrukci 2012)
V horní části zoo se jedná o:
- Indonéská džungle (otevřen 2004)
- Pavilon Afrika zblízka (otevřen 2004)
- Africký dům (otevřen 2001)
- Pavilon hrochů (otevřen 2013)
- Údolí slonů (otevřen 2013)
Venkovní expozice
Následující přehled expozic v zoo je členěn dle expozičních celků
- Současná expozice pand červených – první expozice pro zvířata za hlavním vchodem. Vybudována dle projektu firmy Hagenbeck. Má podobu "medvědího příkopu", návštěvníci se dívali nejen pro sobě, ale také dolů pod sebe. Původně určeno vlkům eurasijským, později medvědům ušatým, následně baribalům a od roku 1992 pandám červeným.[248]
- Současná expozice urzonů – původně sloužila jako bazén lachtanů
- Výběhy medvědů – dvě expozice, které vznikly již krátce po otevření v zoo. Postupně se zde vystřídalo několik druhů medvědů. V současné době (2019) obývané medvědy ledními. Do budoucna je plánováno zbourání a výstavba nových větších expozic pro lední medvědy na příhodnějším místě.
Napříč kontinenty
- Výběh nosálů – expozice vznikla v roce 2002, původně určena pro chov nosálů červených, ty později nahradili nosáli bělohubí
- Expozice hyen čabrakových – v horní části zoo, naproti výběhu slonů. Současná podoba výběhu vznikla v roce 2008, kdy byly dosavadní dva nepropojitelné výběhy zvětšeny o území, kde dříve žili gepardi. Navíc vysoké ploty byly nahrazeny suchými příkopy a vznikla i druhá vnitřní ubikace zapuštěná do svahu.[14] Celková rozloha dosahuje 3 340 m2.[15]
Pláně
- Výběhy kopytníků bizonů, zubrů, takinů indických, přímorožců, jelenů lyrorohých barmských, anoa nížinných, sambarů, pekari Wágnerových
- Expozice psounů prériových – expozice vznikla v roce 2019, otevřena 15. 8. 2019, nachází se u občerstvení Obra v horní části zoo. Plocha cca 150 m2, cena výstavby 1,5 mil. Kč.
Severský les
- Výběh vlků eurasijských – expozice vznikla v roce 2001 spojením výběhů vlků a dingů a vybudováním nové ubikace, plocha necelé 2000 m2.
- Expozice tygrů ussurijských
- Voliéra levhartů mandžuských
- Výběhy severských kopytníků – losů, sobů
Infrastruktura
Administrativní budova – funkcionalistická budova byla postavena krátce po otevření zoo, dokončena v roce 1932, arch. K. Mužík. Kromě kanceláří se již od počátku v dolní části budovy nachází restaurace a na budovu navazuje také pokladny. Před budovou původně nebyla točna autobusů, ale parkoviště pro návštěvníky zoo.[248]
Památkově chráněné stavby
Chov žiraf v Zoo Praha
Historie chovu
První žirafa byla do Zoo Praha dovezena v roce 1954. Jednalo se o žirafu masajskou, která dostala jméno Lenka. Od té doby nebyla přítomnost žiraf v pražské zoo přerušena. Lenka uhynula v roce 1956. Dalšími žirafami byly dvě žirafy kordofanské a dvě samice bez určení konkrétního poddruhu. V roce 1970 byla přivezena první žirafa Rothschildova, tento poddruh je chován do současnosti (2019).[250]
První mládě se narodilo v roce 1974, tato samička dostala jméno Praga. Jejími rodiči byl samec Žako a samice Denisa. Základy chovu jsou velmi cenné, protože právě tento samec se samicí, stejně jako samice Aida, Líza a Viola pocházeli z volné přírody, z níž je odchytil Josef Vágner, dlouholetý významný ředitel Zoo Dvůr Králové. Do konce roku 2000 se v Praze narodilo 43 mláďat. Ještě ve starém pavilonu se pak narodil sameček Vilém.[250]
Expozice
První expozice žiraf vznikla v horní části zoo v roce. V roce 1983 ji nahradila nová expoziční stáj s větším výběhem. Do původního pavilonu se nastěhovaly antilopy. V létě 2001 pak proběhlo stěhování do nového Afrického domu, který žirafy obývají až dosud (2019).[250] V září 2001 byl tedy otevřen třetí pavilon žiraf (Africký dům) v historii Zoo Praha. V tu dobu v něm žilo 10 žiraf ve dvou stádech. Jednalo se o tyto jedince[251]:
Jméno | Pohlaví | Rok narození | Místo narození |
---|---|---|---|
Šimon | samec | 1986 | Zoo Praha |
Valda | samec | 2000 | Zoo Praha |
Tibor | samec | 2000 | Zoo Praha |
Vilém | samec | 2001 | Zoo Praha |
Berta | samice | 1988 | Zoo Kolín nad Rýnem |
Kleopatra | samice | 1993 | Zoo Dvůr Králové |
Gita | samice | 1995 | Zoo Praha |
Eliška | samice | 1995 | Zoo Praha |
Nikola | samice | 1997 | Zoo Praha |
Nora | samice | 1999 | Zoo Praha |
12. prosince 2001 se pak narodilo první žirafí mládě v historii Afrického domu – samice Berta porodila samečka Simona.[250][252]
Expozice
Území zoo a jeho příroda
Zoo Praha patří mezi plošně největší metropolitní zoo v Evropě. Navíc díky jejímu umístění nabízí pestrou mozaiku biotopů a stanovišť, která je mezi evropskými zoo unikátní. Nabízí tak nejen podmínky pro chov zvířat horských kopytníků či vodních ptáků, ale také značné množství druhů místní flory a fauny.[253]
Biotopy v zoo
- Kulturní step: část zoo severně od silnice do Podhoří. Luční porost, kavyly, trávnička. Zajímavé druhy volně žijících živočichů: páskovka, běžník kopretinový, saranče měnlivá, pestrokrovečník včelový, přástevník starčkový, zlatěnka, ještěrka obecná, bažant obecný, poštolka obecná, pěnice hnědokřídlá, sysel obecný, lasice kolčava.
- Listnatý les: severozápadní část zoo s expozicemi Severský les. Větší lesní porosty se rozprostírají v nejsevernější části zoo, nad Africkým panoramatem, v území, které není pro návštěvníky přístupné. Dub, buk, habr, javor. Severoamerický trnovník akát vysazovaný od konce 19. století je postupně nahrazován původními druhy dřevin. Mezi živočichy, kteří zde žijí patří: křižák, nosálka dubová, listopas hedvábitý, zdobenec skvrnitý, krutihlav obecný, strakapoud velký, žluna zelená, brhlík lesní, červenka obecná, budníček menší, šoupálek krátkoprstý, norník rudý.
- Skály a skalní step: svahy kolem stezky Zakázanka. V letech 2011 až 2013 proběhla revitalizace. Od 2014 přírodní památka Skály v zoologické zahradě. Druhy zvířat žijících v tomto biotopu v Zoo Praha: vřetenovka, skákavka pruhovaná, mnohonožka dvoupásá, otakárek ovocný, lišaj pupalkový, nesytka pryšcová, přástevník kostivalový, drvodělka, ještěrka zelená, užovka hladká, rorýs obecný, myšice křovinná.
- Břehy a mokřady: tůně, rybníky, nádrže se nacházejí v dolní části zoo. Bylo zde identifikováno 24 druhů vážek (třetina druhů vyskytujících se v Česku). Někdejší mlýnský náhod pod skalou prošel revitalizací v letech 2008 až 2009. Zajímavé druhy živočichů: šídlo královské, potápník vroubený, skokan skřehotavý, ropucha zelená, užovka podplamatá, užovka obojková, polák chocholačka, kvakoš noční, slípka zelenonohá, racek chechtavý, ledňáček říční, slavík obecný.
- Vlhké louky: louky v dolní části zoo poblíž bývalého náhonu, dnes expoziční celek Ptačí mokřady. Zajímavé druhy živočichů: srpice obecná, tesařík pižmový, batolec červený, čmelák rolní, ropucha obecná, kachna divoká, volavka popelavá, krtek obecný.
- Údolní niva: zbytky údolní nivy v oblasti kolem Dětské zoo, poblíž řeky Vltavy. Typickou dřevinou je topol černý. Zajímavé druhy živočichů: lovčík hajní, cvrčík mravenčí, tesařík, střevlík kožitý, slunéčko sedmitečné, stužkonoska olšová, ostruháček jilmový, sršeň obecná, pěnice černohlavá, drozd zpěvný, kavka obecná, netopýr parkový.
- Jehličnatý les: nevelký jehličnatý les mezi vyhlídkou Obora a Gočárovými domy. Zajímavé druhy živočichů: výr velký, kalous ušatý, krahujec obecný, střízlík obecný, králíček obecný, sýkora parukářka, sojka obecná, veverka obecná.
- Zahrady a parky: většina území zoo, celkem 300 druhů dřevin. Zajímavé druhy živočichů: kněžice pásovaná, babočka paví oko, včela medonosná, mravenec čtyřskvrnný, holub hřivnáč, hrdlička zahradní, kos černý, rehek zahradní, pěnkava obecná, zvonek zelený, vrabec domácí, sýkora koňadra, straka obecná, bělozubka šedá, ježek západní, kuna skalní.[253]
- Vinice: obnovená vinice ve stráni mezi expozicí ledních medvědů a Rákosovým pavilonem. Vinice doložená již v minulosti, obnovena 2015.[254]
Dřeviny v zoo
Zajímavé druhy dřevin v areálu zoo jsou opatřeny naučnými tabulkami s názvem druhu a kresbou. V horní části zoo se jedná např. o . V dolní části zoo může návštěvník vidět například .
Umění v Zoo Praha
Sochy v Zoo Praha
Zajímavé druhy rostlin
- ↑ a b c Sokolovna | Objekty | Královéhradecký architektonický manuál. kam.hradcekralove.cz [online]. [cit. 2024-09-10]. Dostupné online.
- ↑ a b c Sokolovna - Hradec Králové - Architektonické památky - Městská architektura - Česká republika - Královéhradecký kraj. www.historickasidla.cz [online]. [cit. 2024-09-10]. Dostupné online.
- ↑ a b Filharmonie Hradec Králové - Architektonické památky - Městská architektura - Česká republika - Královéhradecký kraj. www.historickasidla.cz [online]. [cit. 2024-09-10]. Dostupné online.
- ↑ Filharmonie Hradec Králové. Kudy z nudy [online]. [cit. 2024-09-06]. Dostupné online.
- ↑ Filharmonie Hradec Králové. Kudy z nudy [online]. [cit. 2024-09-06]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h i j Hradecká Filharmonie po rekonstrukci. ASB Portal [online]. 2007-11-21 [cit. 2024-09-10]. Dostupné online.
- ↑ Informace o sálu | Filharmonie Hradec Králové. www.fhk.cz [online]. [cit. 2024-09-10]. Dostupné online.
- ↑ Technické údaje | Filharmonie Hradec Králové. www.fhk.cz [online]. [cit. 2024-09-10]. Dostupné online.
- ↑ Filharmonie Hradec Králové – rekonstrukce dřevěné podlahy jevištní plochy [online]. 2024-03-04 [cit. 2024-09-10]. Dostupné online.
- ↑ a b Varhany | Filharmonie Hradec Králové. www.fhk.cz [online]. [cit. 2024-09-10]. Dostupné online.
- ↑ Pomník padlých ve světových válkách na třídě SNP v Hradci Králové | Drobné památky. www.drobnepamatky.cz [online]. [cit. 2024-09-06]. Dostupné online.
- ↑ Pomník - Slezské Předměstí - Architektonické památky - Architektonické doplňky - plastiky, kašny, pomníky ... - Česká republika - Královéhradecký kraj. www.historickasidla.cz [online]. [cit. 2024-09-06]. Dostupné online.
- ↑ Pamětní deska Obětem 2. světové války | Spolek pro vojenská pietní místa. www.vets.cz [online]. [cit. 2024-09-06]. Dostupné online.
- ↑ Královéhradecký kraj ocenil 20 významných osobností regionu. www.khk.cz [online]. [cit. 2024-08-26]. Dostupné online.
- ↑ LAIML von Dedina Wolfgang 1767 – Personal. biography.hiu.cas.cz [online]. [cit. 2024-03-06]. Dostupné online.
- ↑ Ulicemi města Hradce. Zpravodaj Městského národního výboru v Hradci Králové [online]. 1972 [cit. 2024-03-06]. Dostupné online.
- ↑ a b c BLKÖ:Laiml, Ritter von Dedina, Wolfgang – Wikisource. de.wikisource.org [online]. [cit. 2024-03-06]. Dostupné online. (německy)
- ↑ SKŘIVANOVÁ, Veronika. Na královéhradeckém 'Slavíně' odpočívá starosta i sebevrazi. Hradecký deník. 2014-10-31. Dostupné online [cit. 2024-03-06].
- ↑ Hrob Wolfgang Laiml von Dedina | Spolek pro vojenská pietní místa. www.vets.cz [online]. [cit. 2024-03-06]. Dostupné online.
- ↑ a b c d Výroční ceny města Hradec Králové. www.hradeckralove.org [online]. [cit. 2024-03-06]. Dostupné online.
- ↑ Historie výročních cen města Hradec Králové. www.hradeckralove.org [online]. [cit. 2024-03-06]. Dostupné online.
- ↑ Laureáti výročních cen 2022. www.hradeckralove.org [online]. [cit. 2024-03-06]. Dostupné online.
- ↑ Rodáci: Vzpomínka na slavného královéhradeckého starostu Františka Ulricha. Hradec Králové [online]. 2019-10-20 [cit. 2024-02-09]. Dostupné online.
- ↑ Muž, díky kterému je Hradec Králové salonem republiky. Skromný, mírný, ale s tahem na branku. Hradec Králové [online]. 2019-02-15 [cit. 2024-02-09]. Dostupné online.
- ↑ České Pojizeří vzpomíná na Dr. Fr. Ulricha. Národní listy [online]. 1939-05-28 [cit. 2024-02-09]. Dostupné online.
- ↑ T. G. Masaryk. S. 98. Z Pelclova kraje: vlastivědný sborník [online]. 1937 [cit. 2024-04-12]. Roč. 3, čís. 1, s. 98. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g Ladislav Zemánek - abART person. cs.isabart.org [online]. [cit. 2024-09-03]. Dostupné online.
- ↑ a b c d MARTINA. 7cernychkominiku: LADISLAV ZEMÁNEK ŽENA S MÍSOU [online]. Pondělí 15. října 2012 [cit. 2024-08-21]. Dostupné online.
- ↑ a b Rodina | Pardubice.eu. pardubice.eu [online]. [cit. 2024-08-21]. Dostupné online.
- ↑ Rudoarmějec | Sochy a města. sochyamesta.cz [online]. [cit. 2024-08-21]. Dostupné online.
- ↑ Matka s dítětem | Sochy a města. sochyamesta.cz [online]. [cit. 2024-08-21]. Dostupné online.
- ↑ Památník spisovatele Karla Poláčka | Sochy a města. sochyamesta.cz [online]. [cit. 2024-08-21]. Dostupné online.
- ↑ Pamětní deska bratří Čapků | Sochy a města. sochyamesta.cz [online]. [cit. 2024-08-21]. Dostupné online.
- ↑ Pamětní deska Protidrahotní bouře na Rychnovsku | Sochy a města. sochyamesta.cz [online]. [cit. 2024-08-21]. Dostupné online.
- ↑ Žena s květinami | Sochy a města. sochyamesta.cz [online]. [cit. 2024-08-21]. Dostupné online.
- ↑ "Odpočívající žena" před nákupním střediskem | Sochy a města. sochyamesta.cz [online]. [cit. 2024-08-21]. Dostupné online.
- ↑ Socha dívky před základní školou | Sochy a města. sochyamesta.cz [online]. [cit. 2024-08-21]. Dostupné online.
- ↑ Skulptura před nemocnicí | Sochy a města. sochyamesta.cz [online]. [cit. 2024-08-21]. Dostupné online.
- ↑ Spirála | Sochy a města. sochyamesta.cz [online]. [cit. 2024-08-21]. Dostupné online.
- ↑ Matka | Sochy a města. sochyamesta.cz [online]. [cit. 2024-08-21]. Dostupné online.
- ↑ Sedící dívka | Sochy a města. sochyamesta.cz [online]. [cit. 2024-08-21]. Dostupné online.
- ↑ Dvojice | Sochy a města. sochyamesta.cz [online]. [cit. 2024-08-21]. Dostupné online.
- ↑ Plastika pro ZDŠ Labská II | Sochy a města. sochyamesta.cz [online]. [cit. 2024-08-21]. Dostupné online.
- ↑ Jaro | Sochy a města. sochyamesta.cz [online]. [cit. 2024-08-21]. Dostupné online.
- ↑ Socha u vstupu do cementárny | Sochy a města. sochyamesta.cz [online]. [cit. 2024-08-21]. Dostupné online.
- ↑ IMLAUF, Lubomír. Hronov a okolí [online]. Hronov: Město Hronov ve spolupráci s Reklamním studiem Kazi Hronov a GZH, 2009 [cit. 2024-07-30]. Dostupné online.
- ↑ ZŠ Hronov - O škole. www.zshronov.cz [online]. [cit. 2024-07-30]. Dostupné online.
- ↑ Město HRONOV: Měšťanská chlapecká škola. Hronov [online]. [cit. 2024-07-30]. Dostupné online.
- ↑ Město HRONOV: Husův sbor. Hronov [online]. [cit. 2024-07-30]. Dostupné online.
- ↑ a b c Husův sbor v Jaroměři - Kostel | Turistika.cz. www.turistika.cz [online]. [cit. 2024-07-30]. Dostupné online.
- ↑ a b c d Historický atlas měst České republiky, sv. 31, Jaroměř. Praha: Historicky ústav Akademie vĕd ČR, 2020. ISBN 978-80-7286-355-6.
- ↑ Sokolské památky | Sokolovna v Jaroměři. www.sokolskepamatky.eu [online]. [cit. 2024-07-30]. Dostupné online.
- ↑ a b MERTLÍK, Pavel. Stavební vývoj města Jaroměře. Jaroměřský zpravodaj [online]. 1985 [cit. 2024-07-30]. Dostupné online.
- ↑ sbor Husův Církve československé husitské - Památkový Katalog. www.pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2024-07-30]. Dostupné online.
- ↑ BERAN, Pavel. Zaniklé obce po roce 1945. www.zanikleobce.cz [online]. 2006-27-02 [cit. 2023-09-27]. Dostupné online.
- ↑ TĚMÍN, Jaroslav; LEDERER, Max; VOTLUČKA, Karel. Nejnovější průvodce Josefovem-Jaroměří a vycházky do kraje [online]. Josefov: vydal Fr. Večeřa, knihkupec a nakladatel,, 1936 [cit. 2024-07-30]. Dostupné online.
- ↑ Jaroměř - Masarykova ZŠ - Dům, budova | Turistika.cz. www.turistika.cz [online]. [cit. 2024-07-31]. Dostupné online.
- ↑ Seznam chovaných zvířat – Zoopark Česká Skalice [online]. [cit. 2024-07-11]. Dostupné online.
- ↑ Seznam chovaných zvířat – Zoopark Česká Skalice [online]. [cit. 2024-09-03]. Dostupné online.
- ↑ a b Mezi novými kulturními památkami Královéhradeckého kraje jsou i hrobky, škola, vodojem nebo věžní hodiny. www.npu.cz [online]. [cit. 2024-07-12]. Dostupné online.
- ↑ Výroční zpráva Obecného gymnasia ve Vys. Mýtě na školní rok 1905/1906 [online]. 1906 [cit. 2024-08-26]. Dostupné online.
- ↑ REŽNÝ, Karel. Padesát let Masarykova st. reálného gymnasia (dříve reálky) v Kostelci nad Orlicí 1897-1947 [online]. Kostelec nad Orlicí: 1947 [cit. 2024-08-26]. Dostupné online.
- ↑ Bohumil Sláma Otakar Novotný Milan Babuška Bohuslav Drahoš Osvald Polívka Arnošt Jenšovský v Hradci Králové [online]. Hradec Králové: Statutární město Hradec Králové, Odbor kultury, sportu a cestovního ruchu Magistrátu města Hradec Králové, 2022 [cit. 2024-07-09]. Dostupné online.
- ↑ Václav Capoušek | Stavitelé | Královéhradecký architektonický manuál. kam.hradcekralove.cz [online]. [cit. 2024-07-12]. Dostupné online.
- ↑ ProMejto. www.facebook.com [online]. [cit. 2024-07-12]. Dostupné online.
- ↑ Historický atlas měst: Vysoké Mýto [online]. [cit. 2024-07-12]. Dostupné online.
- ↑ Vodovod v Albrechticích. S. 98. Sborníček Čapkova újezdního muzea v Týništi nad Orlicí [online]. 1972 [cit. 2024-08-26]. S. 98. Dostupné online.
- ↑ Bohumil Sláma, Otakar Novotný, Milan Babuška, Bohuslav Drahoš, Oslvald Polívka, Arnošt Jenšovský v Hradci Králové. Hradec Králové: Statutární město Hradec Králové, Odbor kultury, sportu a cestovního ruchu Magistrátu města Hradec Králové, 2022.
- ↑ a b Sokolské památky | Bývalá Fügnerova sokolovna v Jaroměři. www.sokolskepamatky.eu [online]. [cit. 2024-06-27]. Dostupné online.
- ↑ a b Městské divadlo Jaroměř - Jaroměř - GoOut. goout.net [online]. [cit. 2024-06-26]. Dostupné online.
- ↑ a b c Městské divadlo Jaroměř - Divadla, filharmonie - Kladské pomezí - Jaroměř. Královéhradecký kraj - turistický portál [online]. [cit. 2024-06-27]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f Sokolské památky | Bývalá Fügnerova sokolovna v Jaroměři. www.sokolskepamatky.eu [online]. [cit. 2024-06-27]. Dostupné online.
- ↑ Čestný občan Jičína. Hradecké noviny [online]. 1993-11-30 [cit. 2024-04-08]. Dostupné online.
- ↑ Žili mezi námi: Antonín Fingerland, lékař, patolog. Jičínský deník. 2012-03-30. Dostupné online [cit. 2024-03-28].
- ↑ Čestný občan města Dobrušky Radoslav Brzobohatý. www.vychodni-cechy.info [online]. [cit. 2024-08-01]. Dostupné online.
- ↑ František Filip - klasik televizní tvorby a čestný občan Dobrušky. knihobot.cz [online]. [cit. 2024-08-01]. Dostupné online.
- ↑ a b VAŇKOVÁ, Kristýna. Lázně Běloves [online]. 2022 [cit. 2024-06-04]. Dostupné online.
- ↑ a b TŮMOVÁ, Štěpánka. Lázně v Náchodě dál pustnou, město majiteli vypovědělo spolupráci. iDNES.cz [online]. 2019-05-14 [cit. 2024-06-04]. Dostupné online.
- ↑ a b c TŮMOVÁ, Štěpánka. Nový vlastník už bourá ruiny lázní v Bělovsi, starou kolonádu zachová. iDNES.cz [online]. 2020-02-04 [cit. 2024-06-04]. Dostupné online.
- ↑ Za půl miliardy chce nový vlastník obnovit běloveské lázně v Náchodě a vrátit na trh IDU. Hradec Králové [online]. 2017-12-05 [cit. 2024-06-04]. Dostupné online.
- ↑ Náchod se opět stane lázeňským městem. O znovuobnovení léčebných procedur se postará radnice. Hradec Králové [online]. 2019-06-13 [cit. 2024-06-04]. Dostupné online.
- ↑ Kdysi věhlasné lázně Běloves mají nového majitele. Zpustlý areál by mohl dostat šanci na obnovu. Hradec Králové [online]. 2019-12-17 [cit. 2024-06-04]. Dostupné online.
- ↑ TŮMOVÁ, Štěpánka. Uzavřené lázně v Bělovsi konečně patří Náchodu, zaplatí za ně 40 milionů. iDNES.cz [online]. 2021-11-16 [cit. 2024-06-04]. Dostupné online.
- ↑ a b c d TŮMOVÁ, Štěpánka. Náchod kupuje ochranné známky minerálky Ida, lidé ji ochutnají zřejmě už letos. iDNES.cz [online]. 2023-01-11 [cit. 2024-06-05]. Dostupné online.
- ↑ a b c NOVÁ, Eliška. Náchod obnovuje lázně. Mohl by v nich stát i Platýz, projekt slavného architekta Jana Kaplického. CzechCrunch [online]. 2022-12-16 [cit. 2024-06-04]. Dostupné online.
- ↑ Náchod kupuje lázeňskou vilu Panzinka. ct24.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2024-06-04]. Dostupné online.
- ↑ a b TŮMOVÁ, Štěpánka. Náchod probouzí lázně. Začne čerpáním minerálky Ida, poté zvelebí park. iDNES.cz [online]. 2023-10-18 [cit. 2024-06-05]. Dostupné online.
- ↑ Stručná historie lázeňství a stáčení minerální vody v Bělovsi » Muzeum Náchodska. Muzeum Náchodska [online]. 2024-04-24 [cit. 2024-06-10]. Dostupné online.
- ↑ SCHWINGEROVÁ, Pavla. Pramen běloveské minerálky Idy "mlčí". Náchodský deník. 2016-03-07. Dostupné online [cit. 2024-06-04].
- ↑ a b c Průvodce po velkých minerálních lázních v Bělovsi a okolí českém i pruském, jakož i po bojišti z r. 1866 od rakouské celnice v Bělovsi přes Náchod, Václavice až po Českou Skalici s historií lázní a rozbory pramenů [online]. 19xx [cit. 2024-06-10]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e Stručná historie lázeňství a stáčení minerální vody v Bělovsi » Muzeum Náchodska. Muzeum Náchodska [online]. 2024-04-24 [cit. 2024-06-10]. Dostupné online.
- ↑ a b SCHWINGEROVÁ, Pavla. Město Náchod postaví nově tzv. Malé lázně. Náchodský deník. 2016-02-04. Dostupné online [cit. 2024-06-04].
- ↑ a b c Malé lázně Běloves – Vila Komenský. cs.wander-book.com [online]. [cit. 2024-06-04]. Dostupné online.
- ↑ Malé lázně Běloves. Mapy.cz [online]. [cit. 2024-06-04]. Dostupné online.
- ↑ a b c Správa přírodních zdrojů a lázní Běloves | spzl.cz. www.mestonachod.cz [online]. [cit. 2024-06-04]. Dostupné online.
- ↑ Fotogalerie: Vodě, která prýští z nově zprovozněného zimního pítka v náchodských Malých.... iDNES.cz [online]. [cit. 2024-06-04]. Dostupné online.
- ↑ Po 25 letech se do Náchoda vrací lázeňství. Stavba Malých lázní v Bělovsi začala. Hradec Králové [online]. 2018-03-26 [cit. 2024-06-04]. Dostupné online.
- ↑ TŮMOVÁ, Štěpánka. Tři stavby jedné firmy mají potíže, jezírka i lázně dostaví někdo jiný. iDNES.cz [online]. 2018-12-05 [cit. 2024-06-04]. Dostupné online.
- ↑ a b c Město Náchod - Zpravodajství. mestonachod.cz [online]. [cit. 2024-06-04]. Dostupné online.
- ↑ a b c d Malé lázně Běloves v Náchodě. Kudy z nudy [online]. [cit. 2024-06-04]. Dostupné online.
- ↑ Náchod obnoví areál Velkých lázní v místní části Běloves. Letos otevře prameník minerálky Idy. iROZHLAS [online]. 2023-01-23 [cit. 2024-06-04]. Dostupné online.
- ↑ Stručná historie lázeňství a stáčení minerální vody v Bělovsi » Muzeum Náchodska. Muzeum Náchodska [online]. 2024-04-24 [cit. 2024-06-10]. Dostupné online.
- ↑ a b Vila Panzinka - Běloves | Databáze domů s historií. prazdnedomy.cz [online]. [cit. 2024-06-10]. Dostupné online.
- ↑ Vila Panzinka v Lázních Běloves u Náchoda. Kudy z nudy [online]. [cit. 2024-06-10]. Dostupné online.
- ↑ a b Nad kronikou města Opočna. Opočenský zpravodaj [online]. 1990 [cit. 2024-05-29]. Dostupné online.
- ↑ Čestní občané: Opočno. www.opocno.cz [online]. [cit. 2024-05-29]. Dostupné online.
- ↑ HOUDEK, František. Zakladatel československé kardiochirurgie Před 120 lety se narodil Jan Bedrna | MT. www.tribune.cz [online]. [cit. 2024-01-29]. Dostupné online.
- ↑ a b c SAITZOVÁ, Hana. Peter Kerecman: Clementisova poprava zůstává mementem totalitní justice - Advokacie. Advokátní deník. 2022-11-29. Dostupné online [cit. 2024-08-09].
- ↑ Bedrna, Karel, 1901-1959. www.skcinema.sk [online]. [cit. 2024-03-07]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ a b c d e Bedrna, Karel, 1901-1959. ipac.svkkl.cz [online]. [cit. 2024-03-07]. Dostupné online.
- ↑ Karel Bedrna - Antikvariát Křenek. www.antikvariatkrenek.com [online]. [cit. 2024-08-09]. Dostupné online.
- ↑ BEDRNA, Karel : Satirické verše.. search.mlp.cz [online]. [cit. 2024-08-09]. Dostupné online.
- ↑ Osobnost: Karel Bedrna | Příjmení.cz. www.prijmeni.cz [online]. [cit. 2024-03-07]. Dostupné online.
- ↑ a b Muzeum Krkonoš. www.muzeumkrkonos.cz [online]. [cit. 2024-03-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c Nové Muzeum Krkonoš ve Vrchlabí se hned stalo oblíbenou zastávkou turistů. Návštěvnost láme rekordy. Hradec Králové [online]. 2024-02-18 [cit. 2024-03-08]. Dostupné online.
- ↑ Nové Muzeum Krkonoš ve Vrchlabí fantasticky a famózně na každém kroku propojuje člověka s přírodou. Hradec Králové [online]. 2023-11-01 [cit. 2024-03-08]. Dostupné online.
- ↑ Expozice. www.muzeumkrkonos.cz [online]. [cit. 2024-03-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Nové Muzeum Krkonoš ve Vrchlabí fantasticky a famózně na každém kroku propojuje člověka s přírodou. Hradec Králové [online]. 2023-11-01 [cit. 2024-03-08]. Dostupné online.
- ↑ a b Správa KRNAP otevírá v augustiniánském klášteře ve Vrchlabí Návštěvnické centrum za 340 milionů. Hradec Králové [online]. 2023-10-18 [cit. 2024-03-08]. Dostupné online.
- ↑ Dočasné výstavy. www.muzeumkrkonos.cz [online]. [cit. 2024-03-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Muzejní kavárna. www.muzeumkrkonos.cz [online]. [cit. 2024-03-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Osobnosti regionu: Libor Kristian Stefan. www.osobnostiregionu.cz [online]. [cit. 2024-03-18]. Dostupné online.
- ↑ Čestní občané města. www.hradeckralove.org [online]. [cit. 2023-12-14]. Dostupné online.
- ↑ ZIMMERMANN, P. Kniha se jmény slovutných mužů. Pochodeň [online]. 1990-11-03 [cit. 2024-01-03]. Dostupné online.
- ↑ a b FILIPP, Josef. Dominika Jos.Filippa Biskupský pacholecký seminář Borromaeum v Hradci Králové [online]. Hradec Králové: 1861 [cit. 2024-03-13]. Dostupné online.
- ↑ LANDSMANN, Martin; POKORNÝ, Radek. Personální obsazení samosprávných sborů města Hradce Králové od roku 1850 do roku 1942. Královéhradecko: historický sborník pro poučenou veřejnost [online]. 2004 [cit. 2024-03-13]. Dostupné online.
- ↑ a b c Leiner, Josef : L. Valka.cz [online]. 2011-01-14 [cit. 2024-03-13]. Dostupné online.
- ↑ a b Generál V. hodnostní třídy Josef Leiner. Spolek pro vojenská pietní místa [online]. [cit. 2024-03-13]. Dostupné online.
- ↑ ÖNB-ANNO - Neue Militärische Zeitschrift. anno.onb.ac.at [online]. [cit. 2024-03-13]. Dostupné online.
- ↑ a b c Hrob Georg von Isakovics | Spolek pro vojenská pietní místa. www.vets.cz [online]. [cit. 2024-03-13]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e Georg von Isakovics. geni_family_tree [online]. 2022-05-02 [cit. 2024-03-13]. Dostupné online.
- ↑ a b Přehled návštěvnosti. Zpravodaj [online]. 1977 [cit. 2023-11-20]. Dostupné online.
- ↑ Slatinné lázně Velichovky. Jičínské noviny [online]. 1904-08-04 [cit. 2023-11-02]. Dostupné online.
- ↑ Lázně slatinné. Jičínské noviny [online]. 1904-09-15 [cit. 2023-11-02]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h REDAKCE. Historie lázní a smutný osud Dětské léčebny Železnice. Jičínský deník. 2013-08-26. Dostupné online [cit. 2024-05-30].
- ↑ a b c d e f g h Historie lázní Železnice. www.charvat-ub.cz [online]. [cit. 2024-05-30]. Dostupné online.
- ↑ a b CHLÁDKOVÁ, Kateřina. Kolébka Vojtovy metody. Smutný příběh lázní v Železnici bude mít šťastný konec. Jičínský deník. 2023-08-23. Dostupné online [cit. 2024-05-31].
- ↑ BURACHOVIČ, Stanislav; WIESER, Stanislav. Encyklopedie lázní a léčivých pramenů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. 1. vyd. vyd. Praha: Libri 456 s. Dostupné online. ISBN 978-80-7277-048-9, ISBN 978-80-7277-049-6. OCLC ocm49864977 OCLC: ocm49864977.
- ↑ a b TŮMOVÁ, Michaela; RAMBOUSKOVÁ, Štěpánka. Deset let po zániku lázní v Železnici ožila naděje na jejich vzkříšení. iDNES.cz [online]. 2013-10-07 [cit. 2024-05-31]. Dostupné online.
- ↑ DUK. Po 12 letech chátrání čeká lázně v Železnici návrat pacientů. ct24.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2024-05-31]. Dostupné online.
- ↑ Mapy.cz. Mapy.cz [online]. [cit. 2023-09-25]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f Lázeňská místa a léčivé prameny. Zpráva o poměrech a zařízeních zdravotních v království Českém za léta 1899–1901 [online]. 1903 [cit. 2024-08-20]. Dostupné online.
- ↑ Návštěva míst lázeňských roku 1902–1905. Zpráva o poměrech zdravotních v království Českém roku 1902–1905 [online]. C.k. místodržitelství, 1907 [cit. 2024-08-19]. Dostupné online.
- ↑ Lázeňská místa. Zpráva o poměrech a zařízeních zdravotních v království Českém za léta 1906–1908 [online]. Dr. Hynek Pelc, 1910 [cit. 2024-08-20]. Dostupné online.
- ↑ Lázeňská místa. Zpráva o poměrech a zařízeních zdravotních v království Českém za léta 1909-1911 [online]. 1913 [cit. 2024-08-20]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h i Historie Mlázovic - Městys Mlázovice. www.mlazovice.cz [online]. [cit. 2024-08-19]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h i j BURACHOVIČ, Stanislav; WIESER, Stanislav. Encyklopedie lázní a léčivých pramenů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku [online]. Praha: Libri, 2001 [cit. 2024-08-19]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h i KUTNAR, František. Mlázovice v Podkrkonoší: vlastivědný a hospodářský obraz [online]. 1948 [cit. 2024-08-20]. Dostupné online.
- ↑ ŠTĚPÁN, Luděk; VAŘEKA, Josef. Klíč od domova: lidové stavby východních Čech. 1. vyd. vyd. V Hradci Králové: Kruh 357 s. (Edice Magma). ISBN 978-80-7031-660-3.
- ↑ České železité lázně v Mlazovicích. Národní politika [online]. 1886-06-23 [cit. 2024-08-21]. Dostupné online.
- ↑ Prodej léčivých lázní. Národní listy [online]. 1891-08-11 [cit. 2024-08-20]. Dostupné online.
- ↑ Studující se zastřelil. Jičínské noviny [online]. 1900-02-18 [cit. 2024-08-21]. Dostupné online.
- ↑ a b c TOMÍČKOVÁ, Oldřiška. Mariánský sloup v Mlázovicích. Pod Zvičinou: vlastivědná čítanka [online]. 2007 [cit. 2024-08-21]. Dostupné online.
- ↑ Slatinné lázně v Mlázovicích. Jičínský obzor [online]. 1897-07-17 [cit. 2024-08-21]. Dostupné online.
- ↑ a b KAFKA, Josef. Mlázovice. Almanach léčebných míst, lázní a letních sídel českých ročník 1898: S balneotherapeutickým úvodem od Dra Mladějovského [online]. E. Grégr, 1898 [cit. 2024-08-21]. Dostupné online.
- ↑ MUDr. Josef Urban. Národní listy [online]. 1897-05-28 [cit. 2024-08-21]. Dostupné online.
- ↑ Slatinné lázně v Mlazovicích. Lidové noviny [online]. 1908-04-22 [cit. 2024-08-21]. Dostupné online.
- ↑ Zprávy různé. Časopis českého lékárnictva [online]. 1898-07-20 [cit. 2024-08-21]. Dostupné online.
- ↑ a b c Slatinné lázně v Mlázovicích u Jičína. Krakonoš [online]. 1899-05-05 [cit. 2024-08-20]. Dostupné online.
- ↑ Slatinné lázně. Jičínské noviny [online]. 1902-06-20 [cit. 2024-08-21]. Dostupné online.
- ↑ Slatinné lázně Fr. Hrádka v Mlázovicích. Hlasy pojizerské [online]. 1901-07-21 [cit. 2024-08-21]. Dostupné online.
- ↑ Hrádkovy slatinné lázně. Národní listy [online]. 1902-05-08 [cit. 2024-08-21]. Dostupné online.
- ↑ a b Hrádkovy slatinné lázně v Mlázovicích. Krakonoš [online]. 1903-05-09 [cit. 2024-08-21]. Dostupné online.
- ↑ a b c d KUTNAR, Aleš. Významné osobnosti Mlázovic. Pod Zvičinou: vlastivědná čítanka [online]. 1999 [cit. 2024-08-21]. Dostupné online.
- ↑ Lázně české. Časopis lékařů českých [online]. 1913-05-24 [cit. 2024-08-21]. Dostupné online.
- ↑ Z našich lázní. Hlasy Pojizerské [online]. 1901-07-07 [cit. 2024-08-21]. Dostupné online.
- ↑ MRÁZEK, V. Almanach lázeňský republiky Československé [online]. Praha: Péčí Ministerstva veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy, 1922 [cit. 2024-08-19]. Dostupné online.
- ↑ a b Nově upravené lázně v Mlázovicích. Jičínský obzor [online]. 1901-06-15 [cit. 2024-08-20]. Dostupné online.
- ↑ DOSTÁL, Jaroslav. Českým rájem po Zlaté stezce [online]. Praha: Knihkupectví Klubu českých turistů, 1948 [cit. 2024-08-20]. Dostupné online.
- ↑ Lázně vyhořely.. Národní politika [online]. 1904-06-08 [cit. 2024-08-20]. Dostupné online.
- ↑ Mlázovice. Žatva: věstník Hospodářsko-průmyslové jednoty okresu hořického : zemědělsko-odborný měsíčník pro kraj podkrkonošský [online]. 1936-09-19 [cit. 2024-08-20]. Dostupné online.
- ↑ BERNDORF, Alexandr. Lázně Mlázovice. Krása našeho domova [online]. 1932 [cit. 2024-08-21]. Dostupné online.
- ↑ a b Mlázovice v kostce - Městys Mlázovice. www.mlazovice.cz [online]. [cit. 2024-08-19]. Dostupné online.
- ↑ LUŽICKÁ, Věnceslava. Salomena [online]. Mladá Boleslav: K. Vačlena, 1908 [cit. 2021-01-25]. Dostupné online.
- ↑ JILEMNICKÝ, Alois. Kraj slavný kamenem [online]. 1961 [cit. 2024-08-20]. Dostupné online.
- ↑ DOSTÁL, Jaroslav. Českým rájem po Zlaté stezce [online]. Praha: Knihkupectví Klubu českých turistů, 1948 [cit. 2024-08-20]. Dostupné online.
- ↑ Náměstí Jiřího z Poděbrad | Turistický portál města Hořice. infocentrum.horice.org [online]. [cit. 2024-08-21]. Dostupné online.
- ↑ Duchovní kultura VII. osvětového obvodu kulturní obraz soudních okresů: Hradec Králové, Česká Skalice, Dvůr Králové n. Lab., Chlumec n. Cidlinou, Jaroměř, Kostelec n. Orl., Náchod, Nechanice, Nové Město nad Metují, Opočno, Police n. Met., Rychnov n. Kněž., Úpice, Žamberk [online]. Hradec Králové: Krajské ústředí osvětových sborů, 1940 [cit. 2023-10-20]. Dostupné online.
- ↑ Osobnost: Jan Vavřina | Příjmení.cz. www.prijmeni.cz [online]. [cit. 2023-10-20]. Dostupné online.
- ↑ a b KADEČKA, Stanislav. Hradec Králové [online]. Hradec Králové: Místní národní výbor, 1948 [cit. 2024-02-27]. Dostupné online.
- ↑ a b Archiv výstav 1919 - 1910 - Muzeum východních Čech v Hradci Králové. www.muzeumhk.cz [online]. [cit. 2023-04-11]. Dostupné online.
- ↑ Archiv výstav 1949 - 1940 - Muzeum východních Čech v Hradci Králové. www.muzeumhk.cz [online]. [cit. 2023-05-25]. Dostupné online.
- ↑ a b c Archiv výstav 1959 - 1950 - Muzeum východních Čech v Hradci Králové. www.muzeumhk.cz [online]. [cit. 2023-05-26]. Dostupné online.
- ↑ Archiv výstav 1929 - 1920 - Muzeum východních Čech v Hradci Králové. www.muzeumhk.cz [online]. [cit. 2023-04-11]. Dostupné online.
- ↑ a b c Archiv výstav 1939 - 1930 - Muzeum východních Čech v Hradci Králové. www.muzeumhk.cz [online]. [cit. 2023-04-13]. Dostupné online.
- ↑ Archiv výstav 1970 - 1979 - Muzeum východních Čech v Hradci Králové. www.muzeumhk.cz [online]. [cit. 2023-06-30]. Dostupné online.
- ↑ Zřízení tzv. regulovaného magistrátu. encyklopedie.plzen.eu [online]. [cit. 2023-01-10]. Dostupné online.
- ↑ Regulovaný magistrát: Polná. www.mesto-polna.cz [online]. [cit. 2023-01-10]. Dostupné online.
- ↑ ZIMMERMANN, Petr. Radnice v Hradci Králové : její reprezentanti a jejich činnost v letech 1850-1998. Hradec Králové: Nadace Historica 119 pages s. Dostupné online. ISBN 80-901805-9-0, ISBN 978-80-901805-9-8. OCLC 47283373
- ↑ a b DOUBEK, Zdeněk. Co už v Hradci neuvidíme. Hradecké noviny [online]. 1992-11-30 [cit. 2022-11-21]. Dostupné online.
- ↑ KRÁTKÝ, Jiří. Základy Bílé věže v Hradci Králové jsou již neuvěřitelných 420 let staré. Hradecké noviny [online]. 1994-11-04 [cit. 2022-11-21]. Dostupné online.
- ↑ a b PITAŠ, František. Nový Hradec Králové 1930 [online]. Nový Hradec Králové: F. Pitaš, 1931 [cit. 2022-08-31]. Dostupné online.
- ↑ Mapy.cz. Mapy.cz [online]. [cit. 2024-02-28]. Dostupné online.
- ↑ Hradec Králové | Detail hřbitova | Databáze historických hřbitovů. cimiterium.cz [online]. [cit. 2024-02-29]. Dostupné online.
- ↑ a b Seznam historických hřbitovů | Databáze historických hřbitovů. cimiterium.cz [online]. [cit. 2024-02-29]. Dostupné online.
- ↑ Městský hřbitov Nový Hradec Králové - Hradec Králové. wikimapia.org [online]. [cit. 2024-02-29]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e PITAŠ, František. Nový Hradec Králové 1930 [online]. Nový Hradec Králové: F. Pitaš, 1931 [cit. 2024-03-01]. Dostupné online.
- ↑ a b c DOMEČKA, Ludvík; SÁL, František Ladislav. Královéhradecko 1. dílu 1.-3. část. Místopis soudního okresu královéhradeckého [online]. Hradec Králové: 1928-1935 [cit. 2024-03-01]. Dostupné online.
- ↑ Evangelický hřbitov Svinary | Místa reformace. mistareformace.cz [online]. [cit. 2024-02-28]. Dostupné online.
- ↑ PRAŽAN, Emil. Lesní hřbitov. Výstava Hradecký kraj ve stavbě a vývoji [online]. 1941 [cit. 2024-03-01]. Dostupné online.
- ↑ a b Doba, kdy byla zahájena výstavba Nového HK a speciálně rok zřízení hřbitova u fotbalového hříště. — PSK. www.ptejteseknihovny.cz [online]. [cit. 2024-02-29]. Dostupné online.
- ↑ Zaniklé středověké kostely v Hradci Králové. ArcGIS StoryMaps [online]. 2020-04-21 [cit. 2024-03-01]. Dostupné online.
- ↑ Když se řekne Rožberk. Královéhradecký zpravodaj: měsíčník MěstNV v Hradci Králové [online]. 1986 [cit. 2024-03-01]. Dostupné online.
- ↑ František Jaroslav Černý | Architekti | Královéhradecký architektonický manuál. kam.hradcekralove.cz [online]. [cit. 2022-08-23]. Dostupné online.
- ↑ František Jaroslav Černý | Stavitelé | Královéhradecký architektonický manuál. kam.hradcekralove.cz [online]. [cit. 2022-08-23]. Dostupné online.
- ↑ 750 let Hradce Králové. Zpravodaj Krajské muzeum východních Čech [online]. Krajské muzeum východních Čech, 1975 [cit. 2022-08-17]. Čís. 2. Dostupné online.
- ↑ Historický Hradec Králové IV - Pražská brána. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
- ↑ a b Archivovaná kopie. vychodoceskearchivy.cz [online]. [cit. 2021-03-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-24.
- ↑ a b Archivovaná kopie. vychodoceskearchivy.cz [online]. [cit. 2021-03-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-24.
- ↑ a b Václav Vladivoj Tomek, Místopisné paměti města Hradce Králové, Praha 1885, str. 50
- ↑ a b c d Výsledky projektu | Věnná města českých královen. www.kralovskavennamesta.cz [online]. [cit. 2022-08-17]. Dostupné online.
- ↑ a b c CECHNER, Antonín. Soupis památek historických a uměleckých v království Českém od pravěku do počátku XIX. století. Digitální knihovna Kramerius [online]. 1904 [cit. 2022-08-17]. Dostupné online.
- ↑ a b c d Zaniklá Slezská brána v Hradci Králové. www.turistika.cz [online]. [cit. 2022-08-15]. Dostupné online.
- ↑ Zaniklé středověké kostely v Hradci Králové - Muzeum východních Čech v Hradci Králové. www.muzeumhk.cz [online]. [cit. 2022-07-27]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h i j k l m n o Zaniklé středověké kostely v Hradci Králové. ArcGIS StoryMaps [online]. 2020-04-21 [cit. 2022-07-27]. Dostupné online.
- ↑ Ludvík Domečka a František Ladislav Sál, Královéhradecko, I. dílu 1. část. Místopis soudního okresu královéhradeckého, Hradec Králové 1928, str. 215
- ↑ Mapy.cz. Mapy.cz [online]. [cit. 2022-07-27]. Dostupné online.
- ↑ NAKI maps. chartae-antiquae.cz [online]. [cit. 2022-03-09]. Dostupné online.
- ↑ a b NAKI maps. chartae-antiquae.cz [online]. [cit. 2022-03-09]. Dostupné online.
- ↑ Cesty města - nová stálá expozice. Muzeum východních Čech v Hradci Králové [online]. [cit. 2021-12-03]. Dostupné online.
- ↑ Cesty města - Muzeum východních Čech v Hradci Králové. www.muzeumhk.cz [online]. [cit. 2021-12-03]. Dostupné online.
- ↑ a b Cesty města. Procházka po osudech Hradce Králové od raného středověku až do jeho moderní podoby. Hradec Králové [online]. 2021-12-02 [cit. 2022-02-11]. Dostupné online.
- ↑ HORYNOVÁ, Pavla. Muzeum chystá nové expozice o historii krajského města. Hradecký deník. 2021-07-22. Dostupné online [cit. 2021-08-05].
- ↑ a b c Archiweb - Model Hradce Králové zachytí podobu města k roku 1420. www.archiweb.cz [online]. [cit. 2022-01-25]. Dostupné online.
- ↑ Třetí model zachytil Hradec Králové v době před husitskými válkami. Hradec Králové [online]. 2008-05-15 [cit. 2022-01-25]. Dostupné online.
- ↑ Stálá expozice CESTY MĚSTA. [s.l.]: [s.n.], 2022. Dostupné online.
- ↑ K městu českých královen - Muzeum východních Čech v Hradci Králové. muzeumhk.cz [online]. [cit. 2022-01-24]. Dostupné online.
- ↑ K pevnosti - Muzeum východních Čech v Hradci Králové. muzeumhk.cz [online]. [cit. 2022-01-24]. Dostupné online.
- ↑ K Salonu republiky - Muzeum východních Čech v Hradci Králové. muzeumhk.cz [online]. [cit. 2022-01-24]. Dostupné online.
- ↑ TOMEK, Prokop. Tradice legií po únoru 1948. Časopis Historického ústavu Armády ČR. 03/2019, roč. 68, čís. 1.
- ↑ Cejpův palác v Hradci Králové. www.turistika.cz [online]. [cit. 2022-01-13]. Dostupné online.
- ↑ DOUBRAVA, Aleš; MALINA, Jiří. Model hradecké pevnosti. [s.l.]: Krajské muzeum východních Čech, 1980. S. 32.
- ↑ NOVOTNÁ, Eva. Panelák jako výsledek vědeckotechnického experimentu. AUC PHILOSOPHICA ET HISTORICA. 2021-08-02, roč. 2020, čís. 2, s. 167–194. Dostupné online [cit. 2022-04-19]. DOI 10.14712/24647055.2021.7. (anglicky)
- ↑ František Steiner | Architekti | Královéhradecký architektonický manuál. kam.hradcekralove.cz [online]. [cit. 2022-04-14]. Dostupné online.
- ↑ Sgrafitová výzdoba na průčelí Dětské kliniky Fakultní nemocnice | Sochy a města. sochyamesta.cz [online]. [cit. 2022-04-14]. Dostupné online.
- ↑ Slezské Předměstí. www.panelaci.cz [online]. [cit. 2022-04-14]. Dostupné online.
- ↑ Encyklopedie města Hradce Králové.. 1. vyd. vyd. Hradec Králové: Garamon 2 sv. s. Dostupné online. ISBN 978-80-86472-52-2, ISBN 80-86472-52-3. OCLC 761168827
- ↑ Vojenské útvary v Pardubicích a Hradci Králové 1938 | Fronta.cz. www.fronta.cz [online]. [cit. 2021-05-14]. Dostupné online.
- ↑ VHU PRAHA [online]. [cit. 2021-04-12]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Vládní vojsko Protektorátu Čechy a Morava – Druhá světová válka – druhasvetova.com. www.druhasvetova.com [online]. [cit. 2021-04-12]. Dostupné online.
- ↑ Osobnost: Bohumil Jan Šrámek | Příjmení.cz. www.prijmeni.cz [online]. [cit. 2022-10-21]. Dostupné online.
- ↑ Most plukovníka Šrámka. Časopis Stavebnictví [online]. [cit. 2022-10-21]. Dostupné online.
- ↑ V Hradci rozřezali 111 let starý nýtovaný most plukovníka Šrámka. Podívat se přišel i jeho vnuk - Seznam Zprávy. www.seznamzpravy.cz [online]. [cit. 2022-10-21]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g Legionáři byli psanci. Později se však stali hrdiny. Hradecký deník. 2009-01-31. Dostupné online [cit. 2022-10-21].
- ↑ Muzeum války 1866 - Muzeum východních Čech v Hradci Králové. www.muzeumhk.cz [online]. [cit. 2021-02-25]. Dostupné online.
- ↑ Historie Muzea války 1866 | Muzeum války 1866. www.chlum1866.cz [online]. [cit. 2021-03-01]. Dostupné online.
- ↑ Území bojiště u Hradce Králové - Památkový Katalog. www.pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2021-03-01]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f MOTYČKA, Vladimír. První stavby. Trojský koník. 1999, roč. 1, čís. 2, s. 8–9.
- ↑ Zdatní útěkáři. Trojský koník. 2002, roč. 4, čís. 2, s. 2.
- ↑ a b c d Život z nadhledu. Trojský koník. 2001, roč. 3, čís. 1, s. 24-25.
- ↑ Obyvatelé Panoramatu a Afrického domu. Trojský koník. 2002, roč. 4, čís. 1, s. 10.
- ↑ Simon byl první. Trojský koník. 2002, roč. 4, čís. 1, s. 3.
- ↑ a b Příroda v zoo, zvířata nejsou jen ve výbězích. [s.l.]: Zoo Praha, 2015. 76 s. ISBN 978-80-85126-41-9.
- ↑ Návrat vinné révy do areálu Zoo Praha. Zoo Praha [online]. [cit. 2019-05-10]. Dostupné online.