Kategorie množin: Porovnání verzí
m Oprava překladu a odkazů |
Doplnění odkazů na české termíny - 1. část |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{dos}} |
{{dos}} |
||
'''Kategorie množin''' označovaná '''Set''' je v [[matematika|matematice]] v [[Teorie kategorií|teorii kategorií]] taková [[Kategorie (matematika)|kategorie]], jejíž [[Teorie kategorií|objekty]] jsou [[Množina|množiny]]. Šipky nebo [[Morfismus|morfismy]] mezi množinami ''A'' a ''B'' jsou (všude definovaná) [[zobrazení (matematika)]] množiny ''A'' do ''B'' a skládání morfismů je [[skládání funkcí]]. |
'''Kategorie množin''' označovaná '''Set''' je v [[matematika|matematice]] v [[Teorie kategorií|teorii kategorií]] taková [[Kategorie (matematika)|kategorie]], jejíž [[Teorie kategorií|objekty]] jsou [[Množina|množiny]].{{Sfn|Mac Lane|1973|s=91}} Šipky nebo [[Morfismus|morfismy]] mezi množinami ''A'' a ''B'' jsou (všude definovaná) [[zobrazení (matematika)]] množiny ''A'' do ''B'' a skládání morfismů je [[skládání funkcí]]. |
||
Mnoho jiných kategorií (například [[kategorie grup]], s [[grupový homomorfismus|grupovými homomorfismy]] jako šipkami) přidává strukturu k objektům kategorie množin a/nebo omezuje šipky na funkce určitého druhu. |
Mnoho jiných kategorií (například [[kategorie grup]], s [[grupový homomorfismus|grupovými homomorfismy]] jako šipkami{{Sfn|Mac Lane|1973|s=575}}) přidává strukturu k objektům kategorie množin a/nebo omezuje šipky na funkce určitého druhu. |
||
== Vlastnosti kategorie množin == |
== Vlastnosti kategorie množin == |
||
Řádek 9: | Řádek 9: | ||
[[Epimorfismus|Epimorfismy]] v '''Set''' jsou [[Surjekce|surjektivní]] zobrazení, [[Monomorfismus|monomorfismy]] jsou [[Injekce (matematika)|injektivní]] zobrazení a [[izomorfismus|izomorfismy]] jsou [[bijektivní]] zobrazení. |
[[Epimorfismus|Epimorfismy]] v '''Set''' jsou [[Surjekce|surjektivní]] zobrazení, [[Monomorfismus|monomorfismy]] jsou [[Injekce (matematika)|injektivní]] zobrazení a [[izomorfismus|izomorfismy]] jsou [[bijektivní]] zobrazení. |
||
[[Prázdná množina]] slouží jako [[počáteční objekt]] v kategorii '''Set''' s [[prázdná funkce|prázdnými funkcemi]] jako morfismy. Každá [[jednoprvková množina]] (singleton) je [[terminální objekt]], s morfismy tvořenými funkcemi zobrazení všech prvků zdrojové množiny na jediný cílový prvek. V '''Set''' tedy neexistují [[Nulový objekt|nulové objekty]]. |
[[Prázdná množina]] slouží jako [[počáteční objekt]] (iniciální objekt{{Sfn|Mac Lane|1973|s=576}}) v kategorii '''Set''' s [[prázdná funkce|prázdnými funkcemi]] jako morfismy. Každá [[jednoprvková množina]] (singleton) je [[terminální objekt]]{{Sfn|Mac Lane|1973|s=576}}, s morfismy tvořenými funkcemi zobrazení všech prvků zdrojové množiny na jediný cílový prvek. V '''Set''' tedy neexistují [[Nulový objekt|nulové objekty]]. |
||
Kategorie '''Set''' je [[úplná kategorie|úplná a co-úplná]]. [[Součin (teorie kategorií)|Součin]] v této kategorii je [[kartézský součin]] množin. [[Koprodukt (teorie kategorií)|Koprodukt]] je [[disjunktní sjednocení]]: pokud jsou dány množiny ''A''<sub>''i''</sub>, kde ''i'' běží přes nějakou indexovou množinu ''I'', zkonstruujeme koprodukt jako sjednocení množin ''A''<sub>''i''</sub>×{''i''} (kartézský součin s ''i'' slouží pro zajištění, aby všechny komponenty byly disjunktními). |
Kategorie '''Set''' je [[úplná kategorie|úplná a co-úplná]]. [[Součin (teorie kategorií)|Součin]]{{Sfn|Mac Lane|1973|s=580}} v této kategorii je [[kartézský součin]] množin.{{Sfn|Štěpánek|2011|s=16}} [[Koprodukt (teorie kategorií)|Koprodukt]] je [[disjunktní sjednocení]]: pokud jsou dány množiny ''A''<sub>''i''</sub>, kde ''i'' běží přes nějakou indexovou množinu ''I'', zkonstruujeme koprodukt jako sjednocení množin ''A''<sub>''i''</sub>×{''i''} (kartézský součin s ''i'' slouží pro zajištění, aby všechny komponenty byly disjunktními). |
||
'''Set''' je prototyp [[konkrétní kategorie]]; jiné kategorie jsou konkrétní, pokud jsou nějakým dobře definovaným způsobem „vystavěny“ z kategorie '''Set'''. |
'''Set''' je prototyp [[konkrétní kategorie]]; jiné kategorie jsou konkrétní, pokud jsou nějakým dobře definovaným způsobem „vystavěny“ z kategorie '''Set'''. |
||
Každá dvouprvková množina slouží jako [[klasifikátor podobjektu]] v '''Set'''. Potenční objekt množiny ''A'' je její [[potenční množina]] a [[exponenciální objekt]] množin ''A'' a ''B'' je množina všech funkcí z ''A'' do ''B''. '''Set''' je tedy [[topos]] (a konkrétně [[kartézsky uzavřená kategorie|kartézsky uzavřený]] a [[Regulární kategorie#Exaktní kategorie|exaktní v Barrově smyslu]]). |
Každá dvouprvková množina slouží jako [[klasifikátor podobjektu]] v '''Set'''. Potenční objekt množiny ''A'' je její [[potenční množina]] a [[exponenciální objekt]] množin ''A'' a ''B'' je množina všech funkcí z ''A'' do ''B''. '''Set''' je tedy [[topos]]{{Sfn|Glosář komutativní algebry - Grothendieckův}} (a konkrétně [[kartézsky uzavřená kategorie|kartézsky uzavřený]] a [[Regulární kategorie#Exaktní kategorie|exaktní v Barrově smyslu]]). |
||
'''Set''' není [[ |
'''Set''' není [[Abelova kategorie]], [[aditivní kategorie]] ani [[preaditivní kategorie]].{{Sfn|Glosář komutativní algebry - Abelova kategorie}} |
||
Každá neprázdná množina je [[injektivní objekt]] v '''Set'''. Každá množina je [[projektivní modul|projektivní objekt]] v '''Set''' (vyžaduje [[axiom výběru]]). |
Každá neprázdná množina je [[injektivní objekt]] v '''Set'''. Každá množina je [[projektivní modul|projektivní objekt]] v '''Set''' (vyžaduje [[axiom výběru]]). |
||
Řádek 23: | Řádek 23: | ||
[[Dostupná kategorie|Konečně prezentovatelné objekty]] v '''Set''' jsou konečné množiny. Protože každá množina je [[Přímá limita|přímou limitou]] svých konečných podmnožin, kategorie '''Set''' je [[Dostupná kategorie|konečně prezentovatelný objekt]]. |
[[Dostupná kategorie|Konečně prezentovatelné objekty]] v '''Set''' jsou konečné množiny. Protože každá množina je [[Přímá limita|přímou limitou]] svých konečných podmnožin, kategorie '''Set''' je [[Dostupná kategorie|konečně prezentovatelný objekt]]. |
||
Pokud ''C'' je libovolná kategorie, důležitými objekty studia jsou [[kontravariantní funktor]]y z ''C'' do '''Set'''. Pokud ''A'' je objektem z ''C'', pak příkladem takového funktoru je funktor z ''C'' do '''Set''' který převádí ''X'' na Hom<sub>''C''</sub>(''X'',''A'') (množinu morfismů v ''C'' z ''X'' do ''A''). Pokud ''C'' je [[Kategorie (matematika)#Velké a malé kategorie|malá kategorie]] (tj. kolekce jejích objektů tvoří množinu), pak kontravariantní funktory z ''C'' do '''Set''' spolu s přirozenými transformacemi jako jsou morfismy, tvoří novou kategorii, [[Kategorie funktorů|kategorii funktorů]] nazývanou kategorie [[Předsvazek|předsvazků]] do ''C''. |
Pokud ''C'' je libovolná kategorie, důležitými objekty studia jsou [[kontravariantní funktor]]y z ''C'' do '''Set'''. Pokud ''A'' je objektem z ''C'', pak příkladem takového funktoru je funktor z ''C'' do '''Set''' který převádí ''X'' na Hom<sub>''C''</sub>(''X'',''A'') (množinu morfismů v ''C'' z ''X'' do ''A''). Pokud ''C'' je [[Kategorie (matematika)#Velké a malé kategorie|malá kategorie]] (tj. kolekce jejích objektů tvoří množinu),{{Sfn|Mac Lane|1973|s=575}} pak kontravariantní funktory z ''C'' do '''Set''' spolu s přirozenými transformacemi jako jsou morfismy, tvoří novou kategorii, [[Kategorie funktorů|kategorii funktorů]] nazývanou kategorie [[Předsvazek|předsvazků]] do ''C''. |
||
== Základy kategorie množin == |
== Základy kategorie množin == |
||
Řádek 105: | Řádek 105: | ||
| edice = Pure and applied mathematics |
| edice = Pure and applied mathematics |
||
| ročník = 39 |
| ročník = 39 |
||
}} |
|||
* {{Citace monografie |
|||
| ref = harv |
|||
| příjmení = Mac Lane |
|||
| jméno = Saunders |
|||
| titul = Algebra |
|||
| vydavatel = Alfa, vydavateľstvo technickej a ekenomickej literatúry |
|||
| místo = Bratislava |
|||
| rok = 1973 |
|||
| jazyk = sk |
|||
| ref = harv |
|||
}} |
|||
* {{Citace kvalifikační práce |
|||
| url = https://is.muni.cz/th/ih29j/zaklady_teorie_kategorii.pdf |
|||
| titul = Základy teorie kategorií |
|||
| jméno = Matěj |
|||
| příjmení = Štěpánek |
|||
| rok = 2011 |
|||
| vedoucí = Jiří Rosický |
|||
| instituce = Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity |
|||
| jazyk = cs |
|||
| typ práce = Bakalářská práce |
|||
| ref = harv |
|||
}} |
|||
* {{Citace elektronické monografie |
|||
| titul = Glosář komutativní algebry |
|||
| url = https://zjistil.cz/id?number=1433729 |
|||
| ref = Glosář komutativní algebry - Grothendieckův |
|||
}} |
|||
* {{Citace elektronické monografie |
|||
| titul = Glosář komutativní algebry |
|||
| url = https://zjistil.cz/id?number=744843 |
|||
| ref = Glosář komutativní algebry - Abelova kategorie |
|||
}} |
}} |
||
Řádek 112: | Řádek 145: | ||
{{Autoritní data}} |
{{Autoritní data}} |
||
[[Kategorie:Základy matematiky]] |
|||
[[Kategorie:Teorie kategorií]] |
[[Kategorie:Teorie kategorií]] |
||
[[Kategorie:Teorie množin]] |
[[Kategorie:Teorie množin]] |
Verze z 18. 9. 2024, 14:34
Kategorie množin označovaná Set je v matematice v teorii kategorií taková kategorie, jejíž objekty jsou množiny.[1] Šipky nebo morfismy mezi množinami A a B jsou (všude definovaná) zobrazení (matematika) množiny A do B a skládání morfismů je skládání funkcí.
Mnoho jiných kategorií (například kategorie grup, s grupovými homomorfismy jako šipkami[2]) přidává strukturu k objektům kategorie množin a/nebo omezuje šipky na funkce určitého druhu.
Vlastnosti kategorie množin
Kategorie Set splňuje axiomy kategorie, protože skládání funkcí je asociativní, a protože každá množina X má funkci identity idX : X → X, která slouží jako prvek identity pro skládání funkcí.
Epimorfismy v Set jsou surjektivní zobrazení, monomorfismy jsou injektivní zobrazení a izomorfismy jsou bijektivní zobrazení.
Prázdná množina slouží jako počáteční objekt (iniciální objekt[3]) v kategorii Set s prázdnými funkcemi jako morfismy. Každá jednoprvková množina (singleton) je terminální objekt[3], s morfismy tvořenými funkcemi zobrazení všech prvků zdrojové množiny na jediný cílový prvek. V Set tedy neexistují nulové objekty.
Kategorie Set je úplná a co-úplná. Součin[4] v této kategorii je kartézský součin množin.[5] Koprodukt je disjunktní sjednocení: pokud jsou dány množiny Ai, kde i běží přes nějakou indexovou množinu I, zkonstruujeme koprodukt jako sjednocení množin Ai×{i} (kartézský součin s i slouží pro zajištění, aby všechny komponenty byly disjunktními).
Set je prototyp konkrétní kategorie; jiné kategorie jsou konkrétní, pokud jsou nějakým dobře definovaným způsobem „vystavěny“ z kategorie Set.
Každá dvouprvková množina slouží jako klasifikátor podobjektu v Set. Potenční objekt množiny A je její potenční množina a exponenciální objekt množin A a B je množina všech funkcí z A do B. Set je tedy topos[6] (a konkrétně kartézsky uzavřený a exaktní v Barrově smyslu).
Set není Abelova kategorie, aditivní kategorie ani preaditivní kategorie.[7]
Každá neprázdná množina je injektivní objekt v Set. Každá množina je projektivní objekt v Set (vyžaduje axiom výběru).
Konečně prezentovatelné objekty v Set jsou konečné množiny. Protože každá množina je přímou limitou svých konečných podmnožin, kategorie Set je konečně prezentovatelný objekt.
Pokud C je libovolná kategorie, důležitými objekty studia jsou kontravariantní funktory z C do Set. Pokud A je objektem z C, pak příkladem takového funktoru je funktor z C do Set který převádí X na HomC(X,A) (množinu morfismů v C z X do A). Pokud C je malá kategorie (tj. kolekce jejích objektů tvoří množinu),[2] pak kontravariantní funktory z C do Set spolu s přirozenými transformacemi jako jsou morfismy, tvoří novou kategorii, kategorii funktorů nazývanou kategorie předsvazků do C.
Základy kategorie množin
V Zermelově–Fraenkelově teorii množin (ZF) není kolekce (třída) všech množin množinou; vyplývá to z axiomu fundovanosti. Kolekcím, které nejsou množinami, říkáme vlastní třídy. S vlastními třídami nemůžeme pracovat jako s množinami; konkrétně, nemůžeme psát, že tyto vlastní třídy patří do nějaké kolekce (množiny nebo vlastní třídy). To je problém, protože to znamená, že kategorii množin v tomto případě nelze přímočaře formalizovat. Kategorie jako Set, jejíž kolekce objektů tvoří vlastní třídu se nazývají velké kategorie, pro jejich odlišení od malých kategorií, jejichž objekty tvoří množinu.
Jedním ze způsobů, jak vyřešit tento problém, je pracovat v systému, který dává vlastním třídám formální status, jako například Von Neumannova–Bernaysova–Gödelova teorie množin (NBG). V tomto případě se kategorie tvořené množinami nazývají malé, a kategorie (jako Set), které jsou tvořeny vlastními třídami se nazývají velké.
Dalším řešením je předpokládat existenci Grothendieckových univerz. Jednoduše řečeno, Grothendieckovo univerzum je taková množina která je samotná modelem ZFC (pokud například nějaká množina patří do univerza, její prvky a její potenční množina bude také patřit do univerza). Existence Grothendieckových univerz (jiných než prázdná množina a množina všech dědičně konečných množin) nevyplývá z obvyklých axiomů ZF; vyžaduje dodatečný, nezávislý axiom, zhruba ekvivalentní existenci silně nedosažitelných kardinálů. Pokud předpokládáme, že tento zvláštní axiom platí, můžeme omezit objekty kategorie Set na prvky určitého univerza. (V rámci modelu neexistuje „množina všech množin“, ale můžeme stále uvažovat třídu U všech vnitřních množin, tj. prvků univerza U.)
V jedné variantě tohoto schématu je třída množin sjednocením celé věže Grothendieckových univerz. (To je nutně vlastní třída, ale každé Grothendieckovo univerzum je množina, protože je prvkem nějakého většího Grothendieckova univerza.) Ale my nepracujeme přímo s „kategorií všech množin“. Místo toho jsou věty vyjádřené pomocí kategorie SetU, jejíž objekty jsou prvky dostatečně rozsáhlého Grothendieckovo univerza U, a pak lze dokázat, že nezávisí na konkrétní volbě U. Jako základ pro teorii kategorií je tento přístup srovnatelný se systémy jako Tarského–Grothendieckova teorie množin, ve které nemůžeme přímo pracovat s vlastními třídami; jeho základní nevýhodou je, že určitá věta může být pravdivá pro všechny SetU, ale ne pro Set.
Byla navržena různá jiná řešení a variace výše uvedeného[8][9][10].
Stejné problémy se objevují i u jiných konkrétních kategorií, například kategorie grup nebo kategorie topologických prostorů.
Odkazy
Poznámky
- ↑ Mac Lane 1973, s. 91.
- ↑ a b Mac Lane 1973, s. 575.
- ↑ a b Mac Lane 1973, s. 576.
- ↑ Mac Lane 1973, s. 580.
- ↑ Štěpánek 2011, s. 16.
- ↑ Glosář komutativní algebry - Grothendieckův.
- ↑ Glosář komutativní algebry - Abelova kategorie.
- ↑ Mac Lane 1969.
- ↑ Feferman 1969.
- ↑ Blass 1984.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Category of sets na anglické Wikipedii.
- BLASS, A., 1984. The interaction between category theory and set theory. Contemporary Mathematics. Roč. 30 (1984). Dostupné online. (anglicky)
- FEFERMAN, S., 1969. Set-theoretical foundations of category theory. Springer Lect. Notes Math. Roč. 106 (1969), s. 201–247. (anglicky)
- LAWVERE, F. W. An elementary theory of the category of sets (long version) with commentary [online]. Dostupné online. (anglicky)
- MAC LANE, Saunders, 1969. One universe as a foundation for category theory. Springer Lect. Notes Math. Roč. 106 (1969), s. 192–200. (anglicky)
- MAC LANE, Saunders, 1998. Categories for the Working Mathematician. [s.l.]: Springer. Dostupné online. ISBN 0-387-98403-8. (Svazek 5 v řadě Graduate Texts in Mathematics)
- PAREIGIS, Bodo. Categories and functors. [s.l.]: Academic Press, 1970. (Pure and applied mathematics). ISBN 978-0-12-545150-5.
- MAC LANE, Saunders, 1973. Algebra. Bratislava: Alfa, vydavateľstvo technickej a ekenomickej literatúry. (slovensky)
- ŠTĚPÁNEK, Matěj. Základy teorie kategorií. 2011. Bakalářská práce. Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity. Vedoucí práce Jiří Rosický. Dostupné online.
- Glosář komutativní algebry [online]. Dostupné online.
- Glosář komutativní algebry [online]. Dostupné online.