Přeskočit na obsah

Stonožkovci: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
→Podskupiny: Fylogenetické vztahy + ref
→Podskupiny: typo, ref
Řádek 27: Řádek 27:
Př.: [[svinule vroubená]], [[svinule lesní]], [[chlupule podkorní]], [[mnohonožka zemní]], [[mnohonožka lesní]].
Př.: [[svinule vroubená]], [[svinule lesní]], [[chlupule podkorní]], [[mnohonožka zemní]], [[mnohonožka lesní]].


'''[[Stonoženky]]''' (Symphyla) mají tělo dlouhé do cca 1 mm, počet párů nohou je 10 až 12 (u larv 6), mají nečlánkované přívěsky na konci těla se snovací žlázou, nemají oči. Známo cca 210 druhů.
'''[[Stonoženky]]''' (Symphyla) mají tělo dlouhé do cca 1 mm, počet párů nohou je 10 až 12 (u larv 6), mají nečlánkované přívěsky na konci těla se snovací žlázou, nemají oči. Známo cca 210 druhů.<ref name="MUNI">[https://is.muni.cz/el/1431/jaro2007/Bi2000c/6_Myriapoda_Crustacea_Entognatha.pdf ''Myriapoda, Crustacea, Entognatha'']. Učební pomůcka [[Masarykova univerzita|Masarykovy univerzity]]</ref><ref name="KZR">[http://kzr.agrobiologie.cz/natural/data/datazoo/2014/sestinozci%20a%20hmyz1_MB.pdf ''Šestinožci a hmyz'']. Učební pomůcka Katedry zoologie a rybářství; Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů, [[Česká zemědělská univerzita v Praze]]</ref>


Př..: [[drobnuška bledá]]
Př.: [[drobnuška bledá]]


'''[[Drobnušky]]''' (Pauropoda) mají tělo dlouhé do 2 mm, počet párů nohou je vyšší než počet hřbetních štítků (tergitů), tykadla jsou dvojnásobně větvená. Sají na houbových vláknech. Známo přes 800 druhů.
'''[[Drobnušky]]''' (Pauropoda) mají tělo dlouhé do 2 mm, počet párů nohou (9 až 10) je vyšší než počet hřbetních štítků (tergitů), tykadla jsou dvojnásobně větvená. Sají na houbových vláknech. Známo přes 800 druhů.<ref name="MUNI"/><ref name="KZR"/>


Př..: [[stonoženka bílá]]
Př.: [[stonoženka bílá]]


===Fylogenetické vztahy===
===Fylogenetické vztahy===

Verze z 11. 10. 2024, 12:44

Jak číst taxoboxStonožkovci
alternativní popis obrázku chybí
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenčlenovci (Arthropoda)
Podkmenstonožkovci (Myriapoda)
Třídy
Sesterská skupina
Pancrustacea
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Stonožkovci (Myriapoda) jsou jeden z podkmenů členovců. Mají dlouhé, převážně stejnoměrně článkované tělo, jsou kryti krunýřem. Vidí složenýma očima a dýchají vzdušnicemi. Dělí se na dvě hlavní skupiny, stonožky a mnohonožky.

Podskupiny

Stonožky (Chilopoda) mají zploštělé tělo, každý článek nese obvykle jeden pár končetin. Samečci mají vlečné nohy. První pár končetin se přeměnil na čelistní nožky (maxillipedy) s jedovou žlázou. Pohybují se rychle. Žijí ve vlhkém prostředí. Aktivní jsou převážně v noci. Jsou dravé, živí se hlísticemi,chvostoskoky, mšicemi, pavoukovci, žížalami, larvami a dospělci hmyzu a také jinými stonožkami.

Př.: stonožka škvorová, strašník dalmatský, zemivka žlutavá.

Svinule vroubená svinutá v kuličku

Mnohonožky (Diplopoda) mají válcovité tělo, na bocích někdy s pachovými žlázami k odstrašení nepřítele. Pohybují se pomalým vlnivým způsobem. Na každém článku jsou obvykle dva páry končetin, protože v průběhu vývoje srostly dva články v jeden. V sebeobraně se mohou svinout v kuličku. Jsou významnými saprofágy. Živí se tlejícími rostlinami, řasami, některé i živými rostlinnými pletivy (jsou býložravé), některé jsou dravé, živí se např. bakteriemi a drobnými členovci.

Př.: svinule vroubená, svinule lesní, chlupule podkorní, mnohonožka zemní, mnohonožka lesní.

Stonoženky (Symphyla) mají tělo dlouhé do cca 1 mm, počet párů nohou je 10 až 12 (u larv 6), mají nečlánkované přívěsky na konci těla se snovací žlázou, nemají oči. Známo cca 210 druhů.[1][2]

Př.: drobnuška bledá

Drobnušky (Pauropoda) mají tělo dlouhé do 2 mm, počet párů nohou (9 až 10) je vyšší než počet hřbetních štítků (tergitů), tykadla jsou dvojnásobně větvená. Sají na houbových vláknech. Známo přes 800 druhů.[1][2]

Př.: stonoženka bílá

Fylogenetické vztahy

Vzájemné příbuzenské vztahy jednotlivých skupin nejsou dosud (rok 2024) jednoznačně vyřešené. Podle studie z r. 2024 je lze zobrazit následujícím fylogenetickým stromem:[3]

Mandibulata
Myriapoda
Pectinopoda
Chilopoda

stonožky

 
 
Diplopoda

mnohonožky

 
† Arthropleuridea

† Arthropleura

 
 
 
Edafopoda
Pauropoda

drobnušky

 
Symphyla

stonoženky

 
 
stonožkovci
 

Pancrustacea (korýši a hmyz)

 
kusadlovci

Vedle hypotézy přirozených seskupení (kladů) Pectinopoda, zahrnujícího mnohonožky a stonožky, a Edafopoda, zahrnujícího drobnušky a stonoženky, jsou citovány i variantní hypotézy přirozených seskupení (kladů):[4]

  • Dignatha (též Collifera), zahrnujícího mnohonožky a drobnušky, a Trignatha (Atelopoda), zahrnující stonožky a stonoženky
  • Progoneata, zahrnující stonoženky, mnohonožky a drobnušky, a k němu sesterská linie stonožek.

Rekordní rozměry

Největší známý exemplář těchto živočichů, zachovaný jako série fosilních stop prvohorního rodu Arthropleura, patřil asi 2,63 metru dlouhému jedinci o hmotnosti kolem 50 kilogramů.[5][6]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Myriapoda, Crustacea, Entognatha. Učební pomůcka Masarykovy univerzity
  2. ↑ a b Šestinožci a hmyz. Učební pomůcka Katedry zoologie a rybářství; Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů, Česká zemědělská univerzita v Praze
  3. ↑ LHÉRITIER, Mickaël; EDGECOMBE, Gregory D.; GARWOOD, Russell J.; BUISSON, Adrien; GERBE, Alexis; KOCH, Nicolás Mongiardino; VANNIER, Jean. Head anatomy and phylogenomics show the Carboniferous giant Arthropleura belonged to a millipede-centipede group. Science Advances [online]. American Association for the Advancement of Science, 2024-10-11 [cit. 2024-10-11]. Roč. 10, čís. 41. Dostupné online. ISSN 2375-2548. DOI 10.1126/sciadv.adp6362. (anglicky) 
  4. ↑ MIYAZAWA, Hideyuki; UEDA, Chiaki; YAHATA, Kensuke; SU, Zhi-Hui. Molecular phylogeny of Myriapoda provides insights into evolutionary patterns of the mode in post-embryonic development. Scientific Reports [online]. Springer Nature Limited, 2014-02-18 [cit. 2024-10-11]. Roč. 4, čís. 1: 4127. Dostupné online. ISSN 2045-2322. DOI 10.1038/srep04127. PMID 24535281. (anglicky) 
  5. ↑ Neil S. Davies, Russell J. Garwood, William J. McMahon, Joerg W. Schneider and Anthony P. Shillito (2021). The largest arthropod in Earth history: insights from newly discovered Arthropleura remains (Serpukhovian Stainmore Formation, Northumberland, England). Journal of the Geological Society (advance online publication). doi: https://doi.org/10.1144/jgs2021-115
  6. ↑ SOCHA, Vladimír. Největší členovci všech dob. OSEL.cz [online]. 27. května 2022. Dostupné online.  (česky)

Literatura

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Stonožkovci&oldid=24309779“