Přeskočit na obsah

Dějiny Vyškova: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m pravopis
DaBlerBot (diskuse | příspěvky)
m WP:WCW: opravy nadpisů, opravy odrážek,…
Řádek 2: Řádek 2:
Článek '''Dějiny Města [[Vyškov]]a''' detailněji zpracovává téma z článku [[Vyškov]].
Článek '''Dějiny Města [[Vyškov]]a''' detailněji zpracovává téma z článku [[Vyškov]].
[[Soubor:Vyskov 1720.jpg|thumb|466px|right|Dobová kresba Vyškova z roku [[1720]]]]
[[Soubor:Vyskov 1720.jpg|thumb|466px|right|Dobová kresba Vyškova z roku [[1720]]]]

==Středověk==
== Středověk ==
==='''[[12. století]]'''===

=== 12. století ===
[[Image:Kopie listiny olomouckého biskupa.jpg|thumb|120px|Kopie listiny olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka z roku 1141]]
[[Image:Kopie listiny olomouckého biskupa.jpg|thumb|120px|Kopie listiny olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka z roku 1141]]
O založení Vyškova vypráví pověst zachycená v 18. století písařem Dismasem rytířem Hofferem. Vypráví o předčasně zemřelé věštkyni Víšce, dceři velmože Radmila z Orlova a zároveň jedné ze 12 Sámových manželek, kterou pochovali na místě, kde údajně vytryskl zázračný pramen. Toto místo bylo v roce [[634]] osídleno a pojmenováno podle Víšky.
O založení Vyškova vypráví pověst zachycená v 18. století písařem Dismasem rytířem Hofferem. Vypráví o předčasně zemřelé věštkyni Víšce, dceři velmože Radmila z Orlova a zároveň jedné ze 12 Sámových manželek, kterou pochovali na místě, kde údajně vytryskl zázračný pramen. Toto místo bylo v roce [[634]] osídleno a pojmenováno podle Víšky.
Řádek 11: Řádek 13:
Název Vyškov pravděpodobně vznikl z mužského jména Výšek či Vyšek. V historických dokumentech se vyskytuje v různých přepisech : Wischau, Viscou, Wiscou, Wischov, Wiscow a ještě dalších. Jen to bylo v daleko pozdější době než je uvedeno v pověsti.
Název Vyškov pravděpodobně vznikl z mužského jména Výšek či Vyšek. V historických dokumentech se vyskytuje v různých přepisech : Wischau, Viscou, Wiscou, Wischov, Wiscow a ještě dalších. Jen to bylo v daleko pozdější době než je uvedeno v pověsti.
* '''''Stručný přehled událostí 12 století'''''
* '''''Stručný přehled událostí 12 století'''''
** '''[[1141]]''' - První zmínka v soupisu majetku Moravské církve, pořízená olomouckým biskupem '''[[Jindřich Zdík|Jindřichem Zdíkem]]'''
** '''[[1141]]''' - První zmínka v soupisu majetku Moravské církve, pořízená olomouckým biskupem '''[[Jindřich Zdík|Jindřichem Zdíkem]]'''


==='''[[13. století|13.]]a [[14. století]]'''===
=== 13.]]a [[14. století ===
[[Image:Kopie listiny Krále Václava z r.1248.jpg|thumb|left|100px|Kopie listiny z roku [[1248]].]]
[[Image:Kopie listiny Krále Václava z r.1248.jpg|thumb|left|100px|Kopie listiny z roku [[1248]].]]
V průběhu 13. století, pravděpodobně za života olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburku se Vyškov stává majetkem olomouckých biskupů a zároveň i městem a významným centrem svého okolí. Dříve těmito centry byly [[Pustiměř]] (Pustimír) a [[Drnovice (okres Vyškov)|Drnovice]] (Drinovice či Drnholec). Biskup Bruno byl oblíbencem krále [[Přemysl Otakar II.|Přemysla Otakara II.]] a jeho otce [[Václav I.|Václava I.]] od nichž pravděpodobně Vyškov i s mýtem získal.
V průběhu 13. století, pravděpodobně za života olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburku se Vyškov stává majetkem olomouckých biskupů a zároveň i městem a významným centrem svého okolí. Dříve těmito centry byly [[Pustiměř]] (Pustimír) a [[Drnovice (okres Vyškov)|Drnovice]] (Drinovice či Drnholec). Biskup Bruno byl oblíbencem krále [[Přemysl Otakar II.|Přemysla Otakara II.]] a jeho otce [[Václav I.|Václava I.]] od nichž pravděpodobně Vyškov i s mýtem získal.
Řádek 22: Řádek 24:




*'''''Stručný přehled událostí 13. a 14. století'''''
* '''''Stručný přehled událostí 13. a 14. století'''''
**'''[[1248]]''' - K tomuto datu se vztahuje listina '''[[Václav I.|Krále Václava I.]]''', jenž postupuje mýto ve Vyškově olomouckému biskupovi Brunonovi za část města [[Olomouc]]e. (Originál listiny je v archivu pražského hradu.)
** '''[[1248]]''' - K tomuto datu se vztahuje listina '''[[Václav I.|Krále Václava I.]]''', jenž postupuje mýto ve Vyškově olomouckému biskupovi Brunonovi za část města [[Olomouc]]e. (Originál listiny je v archivu pražského hradu.)
**'''[[1271]]''' - Zemřel biskup '''[[Bruno ze Schauenburku]]''' za jehož života byl Vyškov pasován na město
** '''[[1271]]''' - Zemřel biskup '''[[Bruno ze Schauenburku]]''' za jehož života byl Vyškov pasován na město
**'''[[1294]]''' - Byl dědičným rychtářem Heřman
** '''[[1294]]''' - Byl dědičným rychtářem Heřman
**'''[[1322]]''' - Dovolil městu král Jan chovat ve Vyškově žida lichevného
** '''[[1322]]''' - Dovolil městu král Jan chovat ve Vyškově žida lichevného
**'''[[1328]]''' - Se poprvé připomíná farní kostel
** '''[[1328]]''' - Se poprvé připomíná farní kostel
**'''[[1341]]''' - Se poprvé připomíná děkanství vyškovské
** '''[[1341]]''' - Se poprvé připomíná děkanství vyškovské
**'''[[1367]]''' - Je poprvé písemná zmínka o Vyškově jako městě (civitas) jímž je od konce 13. století
** '''[[1367]]''' - Je poprvé písemná zmínka o Vyškově jako městě (civitas) jímž je od konce 13. století
**'''[[1384]]''' - Je farářem ve městě jistý Jan
** '''[[1384]]''' - Je farářem ve městě jistý Jan
**'''[[1388]]''' - Biskup '''[[Mikuláš z Riesenburka]]''' zastavil Vyškovské panství '''[[Jošt Moravský|markraběti Joštovi]]'''
** '''[[1388]]''' - Biskup '''[[Mikuláš z Riesenburka]]''' zastavil Vyškovské panství '''[[Jošt Moravský|markraběti Joštovi]]'''
**'''[[1394]]''' - Po 2 roky rychtářem jistý Mikuláš Broder
** '''[[1394]]''' - Po 2 roky rychtářem jistý Mikuláš Broder


==='''[[15. století]]'''===
=== 15. století ===
[[Soubor:Nejstarsi pečet (Vyškov- czech republic).jpg|thumb|120px|Nejstarší dochovalá pečeť Vyškova]]
[[Soubor:Nejstarsi pečet (Vyškov- czech republic).jpg|thumb|120px|Nejstarší dochovalá pečeť Vyškova]]


*'''''Stručný přehled událostí 15. století'''''
* '''''Stručný přehled událostí 15. století'''''
**'''[[1403]]''' - První zobrazení hradební zdi na městské pečeti
** '''[[1403]]''' - První zobrazení hradební zdi na městské pečeti
**'''[[1403]]''' - Rychtářem ve městě je jistý Dětřich
** '''[[1403]]''' - Rychtářem ve městě je jistý Dětřich
**'''[[1406]]''' - Je farářem ve městě jistý Petr
** '''[[1406]]''' - Je farářem ve městě jistý Petr
**'''[[1412]]''' - Koná se ve Vyškově kněžská synoda zaměřená proti šíření husitství na Moravě
** '''[[1412]]''' - Koná se ve Vyškově kněžská synoda zaměřená proti šíření husitství na Moravě
**'''[[1415]]''' - Podepsal stížný list proti kostnickému koncilu jistý Racek z Vyškova
** '''[[1415]]''' - Podepsal stížný list proti kostnickému koncilu jistý Racek z Vyškova
**'''[[1423]]''' - V dobách husitských válek je město zničeno
** '''[[1423]]''' - V dobách husitských válek je město zničeno
**'''[[1448]]''' - Podává žádost biskup '''[[Pavel z Miličína]]''' o povolení prodeje statků, aby mohl započít výstavbu opevnění města
** '''[[1448]]''' - Podává žádost biskup '''[[Pavel z Miličína]]''' o povolení prodeje statků, aby mohl započít výstavbu opevnění města
**'''[[1448]]''' - Je bohatá nadace melické hradní kaple přenesena k oltáři sv. kříže ve vyškovském kostele
** '''[[1448]]''' - Je bohatá nadace melické hradní kaple přenesena k oltáři sv. kříže ve vyškovském kostele
**'''[[1449]]''' - Poprvé se připomíná tvrz ve Vyškově (měla věž a byla na poschodí)
** '''[[1449]]''' - Poprvé se připomíná tvrz ve Vyškově (měla věž a byla na poschodí)
**'''[[1464]]''' - Za uherských válek město vypálil hejtman krále '''[[Jiří z Poděbrad|Jiřího z Poděbrad]]''' Mikuláš Střela
** '''[[1464]]''' - Za uherských válek město vypálil hejtman krále '''[[Jiří z Poděbrad|Jiřího z Poděbrad]]''' Mikuláš Střela
**'''[[1464]]''' - Zatčen Jan Chulava pro propagaci učení českých bratří
** '''[[1464]]''' - Zatčen Jan Chulava pro propagaci učení českých bratří
**'''[[1465]]''' - Byla započata stavba nového kostela na místě dvou bývalých židovských domků (původní kostel stával patrně na náměstí)
** '''[[1465]]''' - Byla započata stavba nového kostela na místě dvou bývalých židovských domků (původní kostel stával patrně na náměstí)
**'''[[1467]]''' - Je hotová stavba křídla [[Vyškov (zámek)|'''Vyškovského zámku''']] se zámeckou kaplí a byl vsazen do zámecké zdi erb biskupa '''[[Tas z Boskovic|Tase z Boskovic]]'''
** '''[[1467]]''' - Je hotová stavba křídla [[Vyškov (zámek)|'''Vyškovského zámku''']] se zámeckou kaplí a byl vsazen do zámecké zdi erb biskupa '''[[Tas z Boskovic|Tase z Boskovic]]'''
**'''[[1467]]''' - Jan Chulava je upálen jako zatvrzelý kacíř
** '''[[1467]]''' - Jan Chulava je upálen jako zatvrzelý kacíř
**'''[[1469]]''' - Byl Vyškov opět vydrancován a vypálen vojskem krále Jiřího z Poděbrad, pod velením vévody Jindřicha Münsterberského
** '''[[1469]]''' - Byl Vyškov opět vydrancován a vypálen vojskem krále Jiřího z Poděbrad, pod velením vévody Jindřicha Münsterberského
**'''[[1486]]''' - Udělen králem '''[[Matyáš Korvín|Matyášem Korvínem]]''' k dosavadním 2 jarmarkům třetí na den Všech svatých
** '''[[1486]]''' - Udělen králem '''[[Matyáš Korvín|Matyášem Korvínem]]''' k dosavadním 2 jarmarkům třetí na den Všech svatých
**'''[[1486]]''' - Město má právo pečetit zeleným voskem
** '''[[1486]]''' - Město má právo pečetit zeleným voskem
**'''[[1490]]''' - Biskup '''[[Stanislav I. Thurzo]]''' dal rozšířit zámek a obnovit zámeckou zahradu
** '''[[1490]]''' - Biskup '''[[Stanislav I. Thurzo]]''' dal rozšířit zámek a obnovit zámeckou zahradu
**'''[[1498]]''' - Biskup Stanislav I. Thurzo zakázal hospody před městem krom jedné zvané ''U dvou vozů'' (pro přenocování vozků)
** '''[[1498]]''' - Biskup Stanislav I. Thurzo zakázal hospody před městem krom jedné zvané ''U dvou vozů'' (pro přenocování vozků)


[[Soubor:Znak Vyškova.png|thumb|left|50px]]<br /><br /><br />
[[Soubor:Znak Vyškova.png|thumb|left|50px]]<br /><br /><br />


==Novověk==
== Novověk ==

==='''[[16. století]]'''===
*'''''Stručný přehled událostí 16. století'''''
=== 16. století ===
* '''''Stručný přehled událostí 16. století'''''
**'''[[1515]]''' - Biskup Stanislav I. Thurzo daroval městu užitek z řeky Hané na udržování cest a mostů
** '''[[1515]]''' - Biskup Stanislav I. Thurzo daroval městu užitek z řeky Hané na udržování cest a mostů
**'''[[1515]]''' - Zastavil se ve městě polský král '''[[Zikmund I. Starý]]''' po sjednání vídeňských smluv
** '''[[1515]]''' - Zastavil se ve městě polský král '''[[Zikmund I. Starý]]''' po sjednání vídeňských smluv
**'''[[1561]]''' - Je datována první písemná zpráva že ve Vyškově stávala škola
** '''[[1561]]''' - Je datována první písemná zpráva že ve Vyškově stávala škola
**'''[[1566]]''' - Biskup Vilém Prusinovský z Víckova rozšiřuje vyškovský zámek
** '''[[1566]]''' - Biskup Vilém Prusinovský z Víckova rozšiřuje vyškovský zámek
**'''[[1567]]''' - Biskup '''[[Vilém Prusinovský z Víckova]]''' přidal městu čtvrtý trh výroční na pondělí po Třech králích
** '''[[1567]]''' - Biskup '''[[Vilém Prusinovský z Víckova]]''' přidal městu čtvrtý trh výroční na pondělí po Třech králích
**'''[[1570]]''' - Biskup '''[[Marek Khuen z Olomouce]]''' dává městu privilegium na pečetěním červeným voskem
** '''[[1570]]''' - Biskup '''[[Marek Khuen z Olomouce]]''' dává městu privilegium na pečetěním červeným voskem
**'''[[1588]]''' - Biskup '''[[Stanislav II. Pavlovský]]''' uděluje městu týdenní trh každou středu, rozšiřuje pravomoci městské rady
** '''[[1588]]''' - Biskup '''[[Stanislav II. Pavlovský]]''' uděluje městu týdenní trh každou středu, rozšiřuje pravomoci městské rady
**'''[[1591]]''' - Je ve městě nový farář Jan Štyrnský ze Štyrn
** '''[[1591]]''' - Je ve městě nový farář Jan Štyrnský ze Štyrn
**'''[[1599]]''' - Byl ve Vyškově farářem Mikuláš Sarkander bratr blahoslaveného [[Jan Sarkander|'''Jana Sarkandera''']].
** '''[[1599]]''' - Byl ve Vyškově farářem Mikuláš Sarkander bratr blahoslaveného [[Jan Sarkander|'''Jana Sarkandera''']].


==='''[[17. století]]'''===
=== 17. století ===
*'''''Stručný přehled událostí 17. století'''''
* '''''Stručný přehled událostí 17. století'''''
**'''[[1605]]''' - Se koná ve Vyškově sjezd moravské šlechty na kterém se jednalo o obraně země proti vpádu bočkajovců
** '''[[1605]]''' - Se koná ve Vyškově sjezd moravské šlechty na kterém se jednalo o obraně země proti vpádu bočkajovců
**'''[[1609]]''' - Z politických důvodů byl ve vyškovském vězení na zámku vězněn opavský děkan Mikuláš Sarkander
** '''[[1609]]''' - Z politických důvodů byl ve vyškovském vězení na zámku vězněn opavský děkan Mikuláš Sarkander
**'''[[1613]]''' - Kardinál '''[[František z Ditrichštejna]]''' přidává městu další privilegia , osvobodil město od šenkování 4 beček panského vína
** '''[[1613]]''' - Kardinál '''[[František z Ditrichštejna]]''' přidává městu další privilegia , osvobodil město od šenkování 4 beček panského vína
**'''[[1617]]''' - Kardinál František z Ditrichštejna založil kapucínský klášter s kostelem sv. Františka
** '''[[1617]]''' - Kardinál František z Ditrichštejna založil kapucínský klášter s kostelem sv. Františka
**'''[[1619]]''' - Během stavovského povstání se vzbouřili evangeličtí měšťané kteří prosadili kapitulaci města za vedení Jiřího Čermáka
** '''[[1619]]''' - Během stavovského povstání se vzbouřili evangeličtí měšťané kteří prosadili kapitulaci města za vedení Jiřího Čermáka
**'''[[1621]]''' - Po '''[[Bitva na Bílé hoře|Bitvě na Bílé hoře]]''' si město vydržuje španělskou posádku za účelem obrany města
** '''[[1621]]''' - Po '''[[Bitva na Bílé hoře|Bitvě na Bílé hoře]]''' si město vydržuje španělskou posádku za účelem obrany města
**'''[[1622]]''' - Kardinál František z Ditrichštejna si od města půjčuje postupně až 4500 mor. tolarů
** '''[[1622]]''' - Kardinál František z Ditrichštejna si od města půjčuje postupně až 4500 mor. tolarů
**'''[[1638]]''' - Mohutná vichřice způsobila městu mnoho škod a pobořila zámeckou kapli
** '''[[1638]]''' - Mohutná vichřice způsobila městu mnoho škod a pobořila zámeckou kapli
**'''[[1643]]''' - Přepadli město Švédové a uložili mu 4500 zl. výpalného
** '''[[1643]]''' - Přepadli město Švédové a uložili mu 4500 zl. výpalného
**'''[[1643]]''' - Město bylo Švédy dokonale vydrancováno
** '''[[1643]]''' - Město bylo Švédy dokonale vydrancováno
**'''[[1657]]''' - Biskup '''[[Leopold I. Vilém]]''' udělil městu pátý výroční trh a dovolil aby se před každým trhem konal trh na dobytek a koně
** '''[[1657]]''' - Biskup '''[[Leopold I. Vilém]]''' udělil městu pátý výroční trh a dovolil aby se před každým trhem konal trh na dobytek a koně
**'''[[1660]]''' - Byla v zámku biskupská mincovna která byla po pěti letech přeložena do [[Kroměříž]]e
** '''[[1660]]''' - Byla v zámku biskupská mincovna která byla po pěti letech přeložena do [[Kroměříž]]e
**'''[[1668]]''' - Biskup Karel II. z Lichtenštejna udělil městu šestý výroční trh na den sv. Cyrila a Metoděje
** '''[[1668]]''' - Biskup Karel II. z Lichtenštejna udělil městu šestý výroční trh na den sv. Cyrila a Metoděje
**'''[[1668]]''' - Biskup '''[[Karel II. z Lichtenštejna]]''' obnovil zámek a přistavěl přední křídlo, ozdobil jej loggií a zřídil tu obrazovou galerii
** '''[[1668]]''' - Biskup '''[[Karel II. z Lichtenštejna]]''' obnovil zámek a přistavěl přední křídlo, ozdobil jej loggií a zřídil tu obrazovou galerii
**'''[[1672]]''' - Je písemně doložena německá kaple, jelikož po 30leté válce ve městě značně přibylo Němců
** '''[[1672]]''' - Je písemně doložena německá kaple, jelikož po 30leté válce ve městě značně přibylo Němců
**'''[[1676]]''' - Domky na hrnčířském rynku byly zničeny požárem a na místě požářiště byl vystaven pivovar
** '''[[1676]]''' - Domky na hrnčířském rynku byly zničeny požárem a na místě požářiště byl vystaven pivovar
**'''[[1683]]''' - Byl ve Vyškově založen střelecký spolek
** '''[[1683]]''' - Byl ve Vyškově založen střelecký spolek
**'''[[1689]]''' - Byla při farním kostele vystavěna barokní kaple sv. Otýlie
** '''[[1689]]''' - Byla při farním kostele vystavěna barokní kaple sv. Otýlie


{{Pahýl - Česko}}
{{Pahýl - Česko}}

Verze z 28. 3. 2009, 09:06

Článek Dějiny Města Vyškova detailněji zpracovává téma z článku Vyškov.

Dobová kresba Vyškova z roku 1720

Středověk

12. století

Kopie listiny olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka z roku 1141

O založení Vyškova vypráví pověst zachycená v 18. století písařem Dismasem rytířem Hofferem. Vypráví o předčasně zemřelé věštkyni Víšce, dceři velmože Radmila z Orlova a zároveň jedné ze 12 Sámových manželek, kterou pochovali na místě, kde údajně vytryskl zázračný pramen. Toto místo bylo v roce 634 osídleno a pojmenováno podle Víšky.

Tato pověst nemá podklad v historické skutečnosti.

Název Vyškov pravděpodobně vznikl z mužského jména Výšek či Vyšek. V historických dokumentech se vyskytuje v různých přepisech : Wischau, Viscou, Wiscou, Wischov, Wiscow a ještě dalších. Jen to bylo v daleko pozdější době než je uvedeno v pověsti.

  • Stručný přehled událostí 12 století

13.]]a [[14. století

Kopie listiny z roku 1248.

V průběhu 13. století, pravděpodobně za života olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburku se Vyškov stává majetkem olomouckých biskupů a zároveň i městem a významným centrem svého okolí. Dříve těmito centry byly Pustiměř (Pustimír) a Drnovice (Drinovice či Drnholec). Biskup Bruno byl oblíbencem krále Přemysla Otakara II. a jeho otce Václava I. od nichž pravděpodobně Vyškov i s mýtem získal. Od 13. století až do poloviny 14. století probíhá na Vyškovsku takzvaná vnější kolonizace okresu. Zde je pravděpodobně vznik tzv. Německého jazykového ostrůvku s několika německými osadami (Komořany, Lysovice, Terešov, Kučerov, Hlubočany, Zvonovice).

Biskupové olomoučtí považovali po celý středověk Vyškov, jako rezidenční město, které jim sloužilo hlavně pro chvíle oddechu a zábavě. K tomu si ve 14. století vybudovali hrad, později přestavěný v renesanční a posléze barokní zámek, zámeckou zahradu a v okolí lovecké zámečky Troyerstein, Ferdinandsko a Juliusberg.


  • Stručný přehled událostí 13. a 14. století
    • 1248 - K tomuto datu se vztahuje listina Krále Václava I., jenž postupuje mýto ve Vyškově olomouckému biskupovi Brunonovi za část města Olomouce. (Originál listiny je v archivu pražského hradu.)
    • 1271 - Zemřel biskup Bruno ze Schauenburku za jehož života byl Vyškov pasován na město
    • 1294 - Byl dědičným rychtářem Heřman
    • 1322 - Dovolil městu král Jan chovat ve Vyškově žida lichevného
    • 1328 - Se poprvé připomíná farní kostel
    • 1341 - Se poprvé připomíná děkanství vyškovské
    • 1367 - Je poprvé písemná zmínka o Vyškově jako městě (civitas) jímž je od konce 13. století
    • 1384 - Je farářem ve městě jistý Jan
    • 1388 - Biskup Mikuláš z Riesenburka zastavil Vyškovské panství markraběti Joštovi
    • 1394 - Po 2 roky rychtářem jistý Mikuláš Broder

15. století

Nejstarší dochovalá pečeť Vyškova
  • Stručný přehled událostí 15. století
    • 1403 - První zobrazení hradební zdi na městské pečeti
    • 1403 - Rychtářem ve městě je jistý Dětřich
    • 1406 - Je farářem ve městě jistý Petr
    • 1412 - Koná se ve Vyškově kněžská synoda zaměřená proti šíření husitství na Moravě
    • 1415 - Podepsal stížný list proti kostnickému koncilu jistý Racek z Vyškova
    • 1423 - V dobách husitských válek je město zničeno
    • 1448 - Podává žádost biskup Pavel z Miličína o povolení prodeje statků, aby mohl započít výstavbu opevnění města
    • 1448 - Je bohatá nadace melické hradní kaple přenesena k oltáři sv. kříže ve vyškovském kostele
    • 1449 - Poprvé se připomíná tvrz ve Vyškově (měla věž a byla na poschodí)
    • 1464 - Za uherských válek město vypálil hejtman krále Jiřího z Poděbrad Mikuláš Střela
    • 1464 - Zatčen Jan Chulava pro propagaci učení českých bratří
    • 1465 - Byla započata stavba nového kostela na místě dvou bývalých židovských domků (původní kostel stával patrně na náměstí)
    • 1467 - Je hotová stavba křídla Vyškovského zámku se zámeckou kaplí a byl vsazen do zámecké zdi erb biskupa Tase z Boskovic
    • 1467 - Jan Chulava je upálen jako zatvrzelý kacíř
    • 1469 - Byl Vyškov opět vydrancován a vypálen vojskem krále Jiřího z Poděbrad, pod velením vévody Jindřicha Münsterberského
    • 1486 - Udělen králem Matyášem Korvínem k dosavadním 2 jarmarkům třetí na den Všech svatých
    • 1486 - Město má právo pečetit zeleným voskem
    • 1490 - Biskup Stanislav I. Thurzo dal rozšířit zámek a obnovit zámeckou zahradu
    • 1498 - Biskup Stanislav I. Thurzo zakázal hospody před městem krom jedné zvané U dvou vozů (pro přenocování vozků)




Novověk

16. století

  • Stručný přehled událostí 16. století
    • 1515 - Biskup Stanislav I. Thurzo daroval městu užitek z řeky Hané na udržování cest a mostů
    • 1515 - Zastavil se ve městě polský král Zikmund I. Starý po sjednání vídeňských smluv
    • 1561 - Je datována první písemná zpráva že ve Vyškově stávala škola
    • 1566 - Biskup Vilém Prusinovský z Víckova rozšiřuje vyškovský zámek
    • 1567 - Biskup Vilém Prusinovský z Víckova přidal městu čtvrtý trh výroční na pondělí po Třech králích
    • 1570 - Biskup Marek Khuen z Olomouce dává městu privilegium na pečetěním červeným voskem
    • 1588 - Biskup Stanislav II. Pavlovský uděluje městu týdenní trh každou středu, rozšiřuje pravomoci městské rady
    • 1591 - Je ve městě nový farář Jan Štyrnský ze Štyrn
    • 1599 - Byl ve Vyškově farářem Mikuláš Sarkander bratr blahoslaveného Jana Sarkandera.

17. století

  • Stručný přehled událostí 17. století
    • 1605 - Se koná ve Vyškově sjezd moravské šlechty na kterém se jednalo o obraně země proti vpádu bočkajovců
    • 1609 - Z politických důvodů byl ve vyškovském vězení na zámku vězněn opavský děkan Mikuláš Sarkander
    • 1613 - Kardinál František z Ditrichštejna přidává městu další privilegia , osvobodil město od šenkování 4 beček panského vína
    • 1617 - Kardinál František z Ditrichštejna založil kapucínský klášter s kostelem sv. Františka
    • 1619 - Během stavovského povstání se vzbouřili evangeličtí měšťané kteří prosadili kapitulaci města za vedení Jiřího Čermáka
    • 1621 - Po Bitvě na Bílé hoře si město vydržuje španělskou posádku za účelem obrany města
    • 1622 - Kardinál František z Ditrichštejna si od města půjčuje postupně až 4500 mor. tolarů
    • 1638 - Mohutná vichřice způsobila městu mnoho škod a pobořila zámeckou kapli
    • 1643 - Přepadli město Švédové a uložili mu 4500 zl. výpalného
    • 1643 - Město bylo Švédy dokonale vydrancováno
    • 1657 - Biskup Leopold I. Vilém udělil městu pátý výroční trh a dovolil aby se před každým trhem konal trh na dobytek a koně
    • 1660 - Byla v zámku biskupská mincovna která byla po pěti letech přeložena do Kroměříže
    • 1668 - Biskup Karel II. z Lichtenštejna udělil městu šestý výroční trh na den sv. Cyrila a Metoděje
    • 1668 - Biskup Karel II. z Lichtenštejna obnovil zámek a přistavěl přední křídlo, ozdobil jej loggií a zřídil tu obrazovou galerii
    • 1672 - Je písemně doložena německá kaple, jelikož po 30leté válce ve městě značně přibylo Němců
    • 1676 - Domky na hrnčířském rynku byly zničeny požárem a na místě požářiště byl vystaven pivovar
    • 1683 - Byl ve Vyškově založen střelecký spolek
    • 1689 - Byla při farním kostele vystavěna barokní kaple sv. Otýlie

Šablona:Pahýl - Česko Šablona:Portál Vyškov