Dějiny Vyškova: Porovnání verzí
m pravopis |
m WP:WCW: opravy nadpisů, opravy odrážek,… |
||
Řádek 2: | Řádek 2: | ||
Článek '''Dějiny Města [[Vyškov]]a''' detailněji zpracovává téma z článku [[Vyškov]]. |
Článek '''Dějiny Města [[Vyškov]]a''' detailněji zpracovává téma z článku [[Vyškov]]. |
||
[[Soubor:Vyskov 1720.jpg|thumb|466px|right|Dobová kresba Vyškova z roku [[1720]]]] |
[[Soubor:Vyskov 1720.jpg|thumb|466px|right|Dobová kresba Vyškova z roku [[1720]]]] |
||
==Středověk== |
== Středověk == |
||
⚫ | |||
⚫ | |||
[[Image:Kopie listiny olomouckého biskupa.jpg|thumb|120px|Kopie listiny olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka z roku 1141]] |
[[Image:Kopie listiny olomouckého biskupa.jpg|thumb|120px|Kopie listiny olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka z roku 1141]] |
||
O založení Vyškova vypráví pověst zachycená v 18. století písařem Dismasem rytířem Hofferem. Vypráví o předčasně zemřelé věštkyni Víšce, dceři velmože Radmila z Orlova a zároveň jedné ze 12 Sámových manželek, kterou pochovali na místě, kde údajně vytryskl zázračný pramen. Toto místo bylo v roce [[634]] osídleno a pojmenováno podle Víšky. |
O založení Vyškova vypráví pověst zachycená v 18. století písařem Dismasem rytířem Hofferem. Vypráví o předčasně zemřelé věštkyni Víšce, dceři velmože Radmila z Orlova a zároveň jedné ze 12 Sámových manželek, kterou pochovali na místě, kde údajně vytryskl zázračný pramen. Toto místo bylo v roce [[634]] osídleno a pojmenováno podle Víšky. |
||
Řádek 11: | Řádek 13: | ||
Název Vyškov pravděpodobně vznikl z mužského jména Výšek či Vyšek. V historických dokumentech se vyskytuje v různých přepisech : Wischau, Viscou, Wiscou, Wischov, Wiscow a ještě dalších. Jen to bylo v daleko pozdější době než je uvedeno v pověsti. |
Název Vyškov pravděpodobně vznikl z mužského jména Výšek či Vyšek. V historických dokumentech se vyskytuje v různých přepisech : Wischau, Viscou, Wiscou, Wischov, Wiscow a ještě dalších. Jen to bylo v daleko pozdější době než je uvedeno v pověsti. |
||
* '''''Stručný přehled událostí 12 století''''' |
* '''''Stručný přehled událostí 12 století''''' |
||
** '''[[1141]]''' - První zmínka v soupisu majetku Moravské církve, pořízená olomouckým biskupem '''[[Jindřich Zdík|Jindřichem Zdíkem]]''' |
** '''[[1141]]''' - První zmínka v soupisu majetku Moravské církve, pořízená olomouckým biskupem '''[[Jindřich Zdík|Jindřichem Zdíkem]]''' |
||
=== |
=== 13.]]a [[14. století === |
||
[[Image:Kopie listiny Krále Václava z r.1248.jpg|thumb|left|100px|Kopie listiny z roku [[1248]].]] |
[[Image:Kopie listiny Krále Václava z r.1248.jpg|thumb|left|100px|Kopie listiny z roku [[1248]].]] |
||
V průběhu 13. století, pravděpodobně za života olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburku se Vyškov stává majetkem olomouckých biskupů a zároveň i městem a významným centrem svého okolí. Dříve těmito centry byly [[Pustiměř]] (Pustimír) a [[Drnovice (okres Vyškov)|Drnovice]] (Drinovice či Drnholec). Biskup Bruno byl oblíbencem krále [[Přemysl Otakar II.|Přemysla Otakara II.]] a jeho otce [[Václav I.|Václava I.]] od nichž pravděpodobně Vyškov i s mýtem získal. |
V průběhu 13. století, pravděpodobně za života olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburku se Vyškov stává majetkem olomouckých biskupů a zároveň i městem a významným centrem svého okolí. Dříve těmito centry byly [[Pustiměř]] (Pustimír) a [[Drnovice (okres Vyškov)|Drnovice]] (Drinovice či Drnholec). Biskup Bruno byl oblíbencem krále [[Přemysl Otakar II.|Přemysla Otakara II.]] a jeho otce [[Václav I.|Václava I.]] od nichž pravděpodobně Vyškov i s mýtem získal. |
||
Řádek 22: | Řádek 24: | ||
*'''''Stručný přehled událostí 13. a 14. století''''' |
* '''''Stručný přehled událostí 13. a 14. století''''' |
||
**'''[[1248]]''' - K tomuto datu se vztahuje listina '''[[Václav I.|Krále Václava I.]]''', jenž postupuje mýto ve Vyškově olomouckému biskupovi Brunonovi za část města [[Olomouc]]e. (Originál listiny je v archivu pražského hradu.) |
** '''[[1248]]''' - K tomuto datu se vztahuje listina '''[[Václav I.|Krále Václava I.]]''', jenž postupuje mýto ve Vyškově olomouckému biskupovi Brunonovi za část města [[Olomouc]]e. (Originál listiny je v archivu pražského hradu.) |
||
**'''[[1271]]''' - Zemřel biskup '''[[Bruno ze Schauenburku]]''' za jehož života byl Vyškov pasován na město |
** '''[[1271]]''' - Zemřel biskup '''[[Bruno ze Schauenburku]]''' za jehož života byl Vyškov pasován na město |
||
**'''[[1294]]''' - Byl dědičným rychtářem Heřman |
** '''[[1294]]''' - Byl dědičným rychtářem Heřman |
||
**'''[[1322]]''' - Dovolil městu král Jan chovat ve Vyškově žida lichevného |
** '''[[1322]]''' - Dovolil městu král Jan chovat ve Vyškově žida lichevného |
||
**'''[[1328]]''' - Se poprvé připomíná farní kostel |
** '''[[1328]]''' - Se poprvé připomíná farní kostel |
||
**'''[[1341]]''' - Se poprvé připomíná děkanství vyškovské |
** '''[[1341]]''' - Se poprvé připomíná děkanství vyškovské |
||
**'''[[1367]]''' - Je poprvé písemná zmínka o Vyškově jako městě (civitas) jímž je od konce 13. století |
** '''[[1367]]''' - Je poprvé písemná zmínka o Vyškově jako městě (civitas) jímž je od konce 13. století |
||
**'''[[1384]]''' - Je farářem ve městě jistý Jan |
** '''[[1384]]''' - Je farářem ve městě jistý Jan |
||
**'''[[1388]]''' - Biskup '''[[Mikuláš z Riesenburka]]''' zastavil Vyškovské panství '''[[Jošt Moravský|markraběti Joštovi]]''' |
** '''[[1388]]''' - Biskup '''[[Mikuláš z Riesenburka]]''' zastavil Vyškovské panství '''[[Jošt Moravský|markraběti Joštovi]]''' |
||
**'''[[1394]]''' - Po 2 roky rychtářem jistý Mikuláš Broder |
** '''[[1394]]''' - Po 2 roky rychtářem jistý Mikuláš Broder |
||
=== |
=== 15. století === |
||
[[Soubor:Nejstarsi pečet (Vyškov- czech republic).jpg|thumb|120px|Nejstarší dochovalá pečeť Vyškova]] |
[[Soubor:Nejstarsi pečet (Vyškov- czech republic).jpg|thumb|120px|Nejstarší dochovalá pečeť Vyškova]] |
||
*'''''Stručný přehled událostí 15. století''''' |
* '''''Stručný přehled událostí 15. století''''' |
||
**'''[[1403]]''' - První zobrazení hradební zdi na městské pečeti |
** '''[[1403]]''' - První zobrazení hradební zdi na městské pečeti |
||
**'''[[1403]]''' - Rychtářem ve městě je jistý Dětřich |
** '''[[1403]]''' - Rychtářem ve městě je jistý Dětřich |
||
**'''[[1406]]''' - Je farářem ve městě jistý Petr |
** '''[[1406]]''' - Je farářem ve městě jistý Petr |
||
**'''[[1412]]''' - Koná se ve Vyškově kněžská synoda zaměřená proti šíření husitství na Moravě |
** '''[[1412]]''' - Koná se ve Vyškově kněžská synoda zaměřená proti šíření husitství na Moravě |
||
**'''[[1415]]''' - Podepsal stížný list proti kostnickému koncilu jistý Racek z Vyškova |
** '''[[1415]]''' - Podepsal stížný list proti kostnickému koncilu jistý Racek z Vyškova |
||
**'''[[1423]]''' - V dobách husitských válek je město zničeno |
** '''[[1423]]''' - V dobách husitských válek je město zničeno |
||
**'''[[1448]]''' - Podává žádost biskup '''[[Pavel z Miličína]]''' o povolení prodeje statků, aby mohl započít výstavbu opevnění města |
** '''[[1448]]''' - Podává žádost biskup '''[[Pavel z Miličína]]''' o povolení prodeje statků, aby mohl započít výstavbu opevnění města |
||
**'''[[1448]]''' - Je bohatá nadace melické hradní kaple přenesena k oltáři sv. kříže ve vyškovském kostele |
** '''[[1448]]''' - Je bohatá nadace melické hradní kaple přenesena k oltáři sv. kříže ve vyškovském kostele |
||
**'''[[1449]]''' - Poprvé se připomíná tvrz ve Vyškově (měla věž a byla na poschodí) |
** '''[[1449]]''' - Poprvé se připomíná tvrz ve Vyškově (měla věž a byla na poschodí) |
||
**'''[[1464]]''' - Za uherských válek město vypálil hejtman krále '''[[Jiří z Poděbrad|Jiřího z Poděbrad]]''' Mikuláš Střela |
** '''[[1464]]''' - Za uherských válek město vypálil hejtman krále '''[[Jiří z Poděbrad|Jiřího z Poděbrad]]''' Mikuláš Střela |
||
**'''[[1464]]''' - Zatčen Jan Chulava pro propagaci učení českých bratří |
** '''[[1464]]''' - Zatčen Jan Chulava pro propagaci učení českých bratří |
||
**'''[[1465]]''' - Byla započata stavba nového kostela na místě dvou bývalých židovských domků (původní kostel stával patrně na náměstí) |
** '''[[1465]]''' - Byla započata stavba nového kostela na místě dvou bývalých židovských domků (původní kostel stával patrně na náměstí) |
||
**'''[[1467]]''' - Je hotová stavba křídla [[Vyškov (zámek)|'''Vyškovského zámku''']] se zámeckou kaplí a byl vsazen do zámecké zdi erb biskupa '''[[Tas z Boskovic|Tase z Boskovic]]''' |
** '''[[1467]]''' - Je hotová stavba křídla [[Vyškov (zámek)|'''Vyškovského zámku''']] se zámeckou kaplí a byl vsazen do zámecké zdi erb biskupa '''[[Tas z Boskovic|Tase z Boskovic]]''' |
||
**'''[[1467]]''' - Jan Chulava je upálen jako zatvrzelý kacíř |
** '''[[1467]]''' - Jan Chulava je upálen jako zatvrzelý kacíř |
||
**'''[[1469]]''' - Byl Vyškov opět vydrancován a vypálen vojskem krále Jiřího z Poděbrad, pod velením vévody Jindřicha Münsterberského |
** '''[[1469]]''' - Byl Vyškov opět vydrancován a vypálen vojskem krále Jiřího z Poděbrad, pod velením vévody Jindřicha Münsterberského |
||
**'''[[1486]]''' - Udělen králem '''[[Matyáš Korvín|Matyášem Korvínem]]''' k dosavadním 2 jarmarkům třetí na den Všech svatých |
** '''[[1486]]''' - Udělen králem '''[[Matyáš Korvín|Matyášem Korvínem]]''' k dosavadním 2 jarmarkům třetí na den Všech svatých |
||
**'''[[1486]]''' - Město má právo pečetit zeleným voskem |
** '''[[1486]]''' - Město má právo pečetit zeleným voskem |
||
**'''[[1490]]''' - Biskup '''[[Stanislav I. Thurzo]]''' dal rozšířit zámek a obnovit zámeckou zahradu |
** '''[[1490]]''' - Biskup '''[[Stanislav I. Thurzo]]''' dal rozšířit zámek a obnovit zámeckou zahradu |
||
**'''[[1498]]''' - Biskup Stanislav I. Thurzo zakázal hospody před městem krom jedné zvané ''U dvou vozů'' (pro přenocování vozků) |
** '''[[1498]]''' - Biskup Stanislav I. Thurzo zakázal hospody před městem krom jedné zvané ''U dvou vozů'' (pro přenocování vozků) |
||
[[Soubor:Znak Vyškova.png|thumb|left|50px]]<br /><br /><br /> |
[[Soubor:Znak Vyškova.png|thumb|left|50px]]<br /><br /><br /> |
||
==Novověk== |
== Novověk == |
||
==='''[[16. století]]'''=== |
|||
*'''''Stručný přehled událostí 16. století''''' |
=== 16. století === |
||
* '''''Stručný přehled událostí 16. století''''' |
|||
**'''[[1515]]''' - Biskup Stanislav I. Thurzo daroval městu užitek z řeky Hané na udržování cest a mostů |
** '''[[1515]]''' - Biskup Stanislav I. Thurzo daroval městu užitek z řeky Hané na udržování cest a mostů |
||
**'''[[1515]]''' - Zastavil se ve městě polský král '''[[Zikmund I. Starý]]''' po sjednání vídeňských smluv |
** '''[[1515]]''' - Zastavil se ve městě polský král '''[[Zikmund I. Starý]]''' po sjednání vídeňských smluv |
||
**'''[[1561]]''' - Je datována první písemná zpráva že ve Vyškově stávala škola |
** '''[[1561]]''' - Je datována první písemná zpráva že ve Vyškově stávala škola |
||
**'''[[1566]]''' - Biskup Vilém Prusinovský z Víckova rozšiřuje vyškovský zámek |
** '''[[1566]]''' - Biskup Vilém Prusinovský z Víckova rozšiřuje vyškovský zámek |
||
**'''[[1567]]''' - Biskup '''[[Vilém Prusinovský z Víckova]]''' přidal městu čtvrtý trh výroční na pondělí po Třech králích |
** '''[[1567]]''' - Biskup '''[[Vilém Prusinovský z Víckova]]''' přidal městu čtvrtý trh výroční na pondělí po Třech králích |
||
**'''[[1570]]''' - Biskup '''[[Marek Khuen z Olomouce]]''' dává městu privilegium na pečetěním červeným voskem |
** '''[[1570]]''' - Biskup '''[[Marek Khuen z Olomouce]]''' dává městu privilegium na pečetěním červeným voskem |
||
**'''[[1588]]''' - Biskup '''[[Stanislav II. Pavlovský]]''' uděluje městu týdenní trh každou středu, rozšiřuje pravomoci městské rady |
** '''[[1588]]''' - Biskup '''[[Stanislav II. Pavlovský]]''' uděluje městu týdenní trh každou středu, rozšiřuje pravomoci městské rady |
||
**'''[[1591]]''' - Je ve městě nový farář Jan Štyrnský ze Štyrn |
** '''[[1591]]''' - Je ve městě nový farář Jan Štyrnský ze Štyrn |
||
**'''[[1599]]''' - Byl ve Vyškově farářem Mikuláš Sarkander bratr blahoslaveného [[Jan Sarkander|'''Jana Sarkandera''']]. |
** '''[[1599]]''' - Byl ve Vyškově farářem Mikuláš Sarkander bratr blahoslaveného [[Jan Sarkander|'''Jana Sarkandera''']]. |
||
=== |
=== 17. století === |
||
*'''''Stručný přehled událostí 17. století''''' |
* '''''Stručný přehled událostí 17. století''''' |
||
**'''[[1605]]''' - Se koná ve Vyškově sjezd moravské šlechty na kterém se jednalo o obraně země proti vpádu bočkajovců |
** '''[[1605]]''' - Se koná ve Vyškově sjezd moravské šlechty na kterém se jednalo o obraně země proti vpádu bočkajovců |
||
**'''[[1609]]''' - Z politických důvodů byl ve vyškovském vězení na zámku vězněn opavský děkan Mikuláš Sarkander |
** '''[[1609]]''' - Z politických důvodů byl ve vyškovském vězení na zámku vězněn opavský děkan Mikuláš Sarkander |
||
**'''[[1613]]''' - Kardinál '''[[František z Ditrichštejna]]''' přidává městu další privilegia , osvobodil město od šenkování 4 beček panského vína |
** '''[[1613]]''' - Kardinál '''[[František z Ditrichštejna]]''' přidává městu další privilegia , osvobodil město od šenkování 4 beček panského vína |
||
**'''[[1617]]''' - Kardinál František z Ditrichštejna založil kapucínský klášter s kostelem sv. Františka |
** '''[[1617]]''' - Kardinál František z Ditrichštejna založil kapucínský klášter s kostelem sv. Františka |
||
**'''[[1619]]''' - Během stavovského povstání se vzbouřili evangeličtí měšťané kteří prosadili kapitulaci města za vedení Jiřího Čermáka |
** '''[[1619]]''' - Během stavovského povstání se vzbouřili evangeličtí měšťané kteří prosadili kapitulaci města za vedení Jiřího Čermáka |
||
**'''[[1621]]''' - Po '''[[Bitva na Bílé hoře|Bitvě na Bílé hoře]]''' si město vydržuje španělskou posádku za účelem obrany města |
** '''[[1621]]''' - Po '''[[Bitva na Bílé hoře|Bitvě na Bílé hoře]]''' si město vydržuje španělskou posádku za účelem obrany města |
||
**'''[[1622]]''' - Kardinál František z Ditrichštejna si od města půjčuje postupně až 4500 mor. tolarů |
** '''[[1622]]''' - Kardinál František z Ditrichštejna si od města půjčuje postupně až 4500 mor. tolarů |
||
**'''[[1638]]''' - Mohutná vichřice způsobila městu mnoho škod a pobořila zámeckou kapli |
** '''[[1638]]''' - Mohutná vichřice způsobila městu mnoho škod a pobořila zámeckou kapli |
||
**'''[[1643]]''' - Přepadli město Švédové a uložili mu 4500 zl. výpalného |
** '''[[1643]]''' - Přepadli město Švédové a uložili mu 4500 zl. výpalného |
||
**'''[[1643]]''' - Město bylo Švédy dokonale vydrancováno |
** '''[[1643]]''' - Město bylo Švédy dokonale vydrancováno |
||
**'''[[1657]]''' - Biskup '''[[Leopold I. Vilém]]''' udělil městu pátý výroční trh a dovolil aby se před každým trhem konal trh na dobytek a koně |
** '''[[1657]]''' - Biskup '''[[Leopold I. Vilém]]''' udělil městu pátý výroční trh a dovolil aby se před každým trhem konal trh na dobytek a koně |
||
**'''[[1660]]''' - Byla v zámku biskupská mincovna která byla po pěti letech přeložena do [[Kroměříž]]e |
** '''[[1660]]''' - Byla v zámku biskupská mincovna která byla po pěti letech přeložena do [[Kroměříž]]e |
||
**'''[[1668]]''' - Biskup Karel II. z Lichtenštejna udělil městu šestý výroční trh na den sv. Cyrila a Metoděje |
** '''[[1668]]''' - Biskup Karel II. z Lichtenštejna udělil městu šestý výroční trh na den sv. Cyrila a Metoděje |
||
**'''[[1668]]''' - Biskup '''[[Karel II. z Lichtenštejna]]''' obnovil zámek a přistavěl přední křídlo, ozdobil jej loggií a zřídil tu obrazovou galerii |
** '''[[1668]]''' - Biskup '''[[Karel II. z Lichtenštejna]]''' obnovil zámek a přistavěl přední křídlo, ozdobil jej loggií a zřídil tu obrazovou galerii |
||
**'''[[1672]]''' - Je písemně doložena německá kaple, jelikož po 30leté válce ve městě značně přibylo Němců |
** '''[[1672]]''' - Je písemně doložena německá kaple, jelikož po 30leté válce ve městě značně přibylo Němců |
||
**'''[[1676]]''' - Domky na hrnčířském rynku byly zničeny požárem a na místě požářiště byl vystaven pivovar |
** '''[[1676]]''' - Domky na hrnčířském rynku byly zničeny požárem a na místě požářiště byl vystaven pivovar |
||
**'''[[1683]]''' - Byl ve Vyškově založen střelecký spolek |
** '''[[1683]]''' - Byl ve Vyškově založen střelecký spolek |
||
**'''[[1689]]''' - Byla při farním kostele vystavěna barokní kaple sv. Otýlie |
** '''[[1689]]''' - Byla při farním kostele vystavěna barokní kaple sv. Otýlie |
||
{{Pahýl - Česko}} |
{{Pahýl - Česko}} |
Verze z 28. 3. 2009, 09:06
Článek Dějiny Města Vyškova detailněji zpracovává téma z článku Vyškov.
Středověk
12. století
O založení Vyškova vypráví pověst zachycená v 18. století písařem Dismasem rytířem Hofferem. Vypráví o předčasně zemřelé věštkyni Víšce, dceři velmože Radmila z Orlova a zároveň jedné ze 12 Sámových manželek, kterou pochovali na místě, kde údajně vytryskl zázračný pramen. Toto místo bylo v roce 634 osídleno a pojmenováno podle Víšky.
Tato pověst nemá podklad v historické skutečnosti.
Název Vyškov pravděpodobně vznikl z mužského jména Výšek či Vyšek. V historických dokumentech se vyskytuje v různých přepisech : Wischau, Viscou, Wiscou, Wischov, Wiscow a ještě dalších. Jen to bylo v daleko pozdější době než je uvedeno v pověsti.
- Stručný přehled událostí 12 století
- 1141 - První zmínka v soupisu majetku Moravské církve, pořízená olomouckým biskupem Jindřichem Zdíkem
13.]]a [[14. století
V průběhu 13. století, pravděpodobně za života olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburku se Vyškov stává majetkem olomouckých biskupů a zároveň i městem a významným centrem svého okolí. Dříve těmito centry byly Pustiměř (Pustimír) a Drnovice (Drinovice či Drnholec). Biskup Bruno byl oblíbencem krále Přemysla Otakara II. a jeho otce Václava I. od nichž pravděpodobně Vyškov i s mýtem získal. Od 13. století až do poloviny 14. století probíhá na Vyškovsku takzvaná vnější kolonizace okresu. Zde je pravděpodobně vznik tzv. Německého jazykového ostrůvku s několika německými osadami (Komořany, Lysovice, Terešov, Kučerov, Hlubočany, Zvonovice).
Biskupové olomoučtí považovali po celý středověk Vyškov, jako rezidenční město, které jim sloužilo hlavně pro chvíle oddechu a zábavě. K tomu si ve 14. století vybudovali hrad, později přestavěný v renesanční a posléze barokní zámek, zámeckou zahradu a v okolí lovecké zámečky Troyerstein, Ferdinandsko a Juliusberg.
- Stručný přehled událostí 13. a 14. století
- 1248 - K tomuto datu se vztahuje listina Krále Václava I., jenž postupuje mýto ve Vyškově olomouckému biskupovi Brunonovi za část města Olomouce. (Originál listiny je v archivu pražského hradu.)
- 1271 - Zemřel biskup Bruno ze Schauenburku za jehož života byl Vyškov pasován na město
- 1294 - Byl dědičným rychtářem Heřman
- 1322 - Dovolil městu král Jan chovat ve Vyškově žida lichevného
- 1328 - Se poprvé připomíná farní kostel
- 1341 - Se poprvé připomíná děkanství vyškovské
- 1367 - Je poprvé písemná zmínka o Vyškově jako městě (civitas) jímž je od konce 13. století
- 1384 - Je farářem ve městě jistý Jan
- 1388 - Biskup Mikuláš z Riesenburka zastavil Vyškovské panství markraběti Joštovi
- 1394 - Po 2 roky rychtářem jistý Mikuláš Broder
15. století
- Stručný přehled událostí 15. století
- 1403 - První zobrazení hradební zdi na městské pečeti
- 1403 - Rychtářem ve městě je jistý Dětřich
- 1406 - Je farářem ve městě jistý Petr
- 1412 - Koná se ve Vyškově kněžská synoda zaměřená proti šíření husitství na Moravě
- 1415 - Podepsal stížný list proti kostnickému koncilu jistý Racek z Vyškova
- 1423 - V dobách husitských válek je město zničeno
- 1448 - Podává žádost biskup Pavel z Miličína o povolení prodeje statků, aby mohl započít výstavbu opevnění města
- 1448 - Je bohatá nadace melické hradní kaple přenesena k oltáři sv. kříže ve vyškovském kostele
- 1449 - Poprvé se připomíná tvrz ve Vyškově (měla věž a byla na poschodí)
- 1464 - Za uherských válek město vypálil hejtman krále Jiřího z Poděbrad Mikuláš Střela
- 1464 - Zatčen Jan Chulava pro propagaci učení českých bratří
- 1465 - Byla započata stavba nového kostela na místě dvou bývalých židovských domků (původní kostel stával patrně na náměstí)
- 1467 - Je hotová stavba křídla Vyškovského zámku se zámeckou kaplí a byl vsazen do zámecké zdi erb biskupa Tase z Boskovic
- 1467 - Jan Chulava je upálen jako zatvrzelý kacíř
- 1469 - Byl Vyškov opět vydrancován a vypálen vojskem krále Jiřího z Poděbrad, pod velením vévody Jindřicha Münsterberského
- 1486 - Udělen králem Matyášem Korvínem k dosavadním 2 jarmarkům třetí na den Všech svatých
- 1486 - Město má právo pečetit zeleným voskem
- 1490 - Biskup Stanislav I. Thurzo dal rozšířit zámek a obnovit zámeckou zahradu
- 1498 - Biskup Stanislav I. Thurzo zakázal hospody před městem krom jedné zvané U dvou vozů (pro přenocování vozků)
Novověk
16. století
- Stručný přehled událostí 16. století
- 1515 - Biskup Stanislav I. Thurzo daroval městu užitek z řeky Hané na udržování cest a mostů
- 1515 - Zastavil se ve městě polský král Zikmund I. Starý po sjednání vídeňských smluv
- 1561 - Je datována první písemná zpráva že ve Vyškově stávala škola
- 1566 - Biskup Vilém Prusinovský z Víckova rozšiřuje vyškovský zámek
- 1567 - Biskup Vilém Prusinovský z Víckova přidal městu čtvrtý trh výroční na pondělí po Třech králích
- 1570 - Biskup Marek Khuen z Olomouce dává městu privilegium na pečetěním červeným voskem
- 1588 - Biskup Stanislav II. Pavlovský uděluje městu týdenní trh každou středu, rozšiřuje pravomoci městské rady
- 1591 - Je ve městě nový farář Jan Štyrnský ze Štyrn
- 1599 - Byl ve Vyškově farářem Mikuláš Sarkander bratr blahoslaveného Jana Sarkandera.
17. století
- Stručný přehled událostí 17. století
- 1605 - Se koná ve Vyškově sjezd moravské šlechty na kterém se jednalo o obraně země proti vpádu bočkajovců
- 1609 - Z politických důvodů byl ve vyškovském vězení na zámku vězněn opavský děkan Mikuláš Sarkander
- 1613 - Kardinál František z Ditrichštejna přidává městu další privilegia , osvobodil město od šenkování 4 beček panského vína
- 1617 - Kardinál František z Ditrichštejna založil kapucínský klášter s kostelem sv. Františka
- 1619 - Během stavovského povstání se vzbouřili evangeličtí měšťané kteří prosadili kapitulaci města za vedení Jiřího Čermáka
- 1621 - Po Bitvě na Bílé hoře si město vydržuje španělskou posádku za účelem obrany města
- 1622 - Kardinál František z Ditrichštejna si od města půjčuje postupně až 4500 mor. tolarů
- 1638 - Mohutná vichřice způsobila městu mnoho škod a pobořila zámeckou kapli
- 1643 - Přepadli město Švédové a uložili mu 4500 zl. výpalného
- 1643 - Město bylo Švédy dokonale vydrancováno
- 1657 - Biskup Leopold I. Vilém udělil městu pátý výroční trh a dovolil aby se před každým trhem konal trh na dobytek a koně
- 1660 - Byla v zámku biskupská mincovna která byla po pěti letech přeložena do Kroměříže
- 1668 - Biskup Karel II. z Lichtenštejna udělil městu šestý výroční trh na den sv. Cyrila a Metoděje
- 1668 - Biskup Karel II. z Lichtenštejna obnovil zámek a přistavěl přední křídlo, ozdobil jej loggií a zřídil tu obrazovou galerii
- 1672 - Je písemně doložena německá kaple, jelikož po 30leté válce ve městě značně přibylo Němců
- 1676 - Domky na hrnčířském rynku byly zničeny požárem a na místě požářiště byl vystaven pivovar
- 1683 - Byl ve Vyškově založen střelecký spolek
- 1689 - Byla při farním kostele vystavěna barokní kaple sv. Otýlie