Přeskočit na obsah

Edmund z Langley

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(rozdíl) ← Starší revize | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější revize → (rozdíl)
Edmund z Langley
vévoda z Yorku, hrabě z Cambridge
Portrét
Edmund z Langley
Narození5. června 1341
Kings Langley, Hertfordshire
Úmrtí1. srpna 1402 (ve věku 61 let)
Kings Langley, Hertfordshire
PohřbenKings Langley, Hertfordshire
ManželkyI. Isabela Kastilská
II. Jana Hollandová
PotomciEduard z Norwich
Konstancie z Yorku
Richard z Konisburgu
RodYorkové
DynastiePlantageneti
OtecEduard III. Anglický
MatkaFilipa z Hainaultu
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Edmund z Langley, 1. vévoda z Yorku, 1. hrabě z Cambridge (5. června 13411. srpna 1402) byl syn anglického krále Eduarda III. a jeho ženy Filipy z Hainaultu, čtvrtý z pěti synů, kteří se dožili dospělosti. Byl zakladatelem rodu Yorků, vedlejší větve dynastie Plantagenetů, která později nastoupila na anglický trůn. Svůj přídomek z Langley získal podle místa svého narození, paláce Langley v Hertfordshiru.

Po smrti svého kmotra, hraběte ze Surrey, získal Edmund jeho země na sever od Trentu, hlavně v Yorkshiru. V roce 1359 doprovázel svého otce krále Eduarda III. na neúspěšné vojenské výpravě do Francie. Roku 1361 se stal rytířem Podvazkového řádu a o rok později (13. listopadu) získal titul hraběte z Cambridge.[1] V roce 1369 se připojil se svými 400 pěšáky a 400 lučištníky k Johnu Hastingsovi při jeho kampani v Bretani a Angoulême. Následujícího roku, znovu s Hastingsem, podstoupil výpravu na osvobození pevnosti Belle Perche a poté doprovázel prince Eduarda (tzv. Černého prince) na tažení, které vyvrcholilo obležením a následným vypleněním města Limoges. Roku 1375 se spolu s Edmundem Mortimerem, vypravil osvobodit Brest, ale po úvodních úspěších bylo podepsáno příměří. Dne 12. června 1376 se stal konstáblem hradu Dover a správcem pěti přístavů, kteréžto posty držel až do roku 1381. Roku 1381 vedl neúspěšnou expedici, která se připojila k Portugalcům v útoku na Kastilii. Po měsících nerozhodnosti byl vyhlášen mír mezi Španělskem a Portugalskem a Edmund musel odvést své nespokojené oddíly domů. Dne 6. srpna 1385 obdržel titul vévody z Yorku.

Na přelomu let 1394 a 1395, když král Richard II. vytáhl do Irska, působil jako správce království a roku 1395 předsedal parlamentu. V roce 1396 opět spravoval království během královy krátké návštěvy Francie, kde vyzvedával svou nastávající manželku Izabelu z Valois. Třetí období jako zástupce krále nastalo roku 1399, kdy se král Richard opět vydal válčit do Irska. Na konci června 1399 se v Bridlingtonu v Yorkshire vylodil exulant Henry Bolingbroke. Edmund shromáždil armádu, aby se mu postavil, ale poté se k němu připojil, za což byl bohatě odměněn. Bolingbroke svrhl Richarda II. a stal se Jindřichem IV. Vévoda z Yorku poté zůstal věrný novému lancasterskému režimu. V roce 1399 byl krátce jmenován správcem Západní marky na hranicích se Skotskem. Edmund z Langley zemřel 1. srpna 1402 v paláci Langley a byl pohřben v místním kostele. Jeho vévodský titul přešel na jeho nejstaršího syna Eduarda z Norwiche.

Manželství a potomci

[editovat | editovat zdroj]

Edmundova první žena Isabela byla dcerou kastilského krále Petra I. a Marie z Padilly. Měli spolu dva syny a dceru:

Po Isabelině smrti roku 1392 se Edmund oženil se svou příbuznou Janou Hollandovou. Jejich manželství zůstalo bezdětné.

Vývod z předků

[editovat | editovat zdroj]
 
 
 
 
 
Jindřich III. Plantagenet
 
 
Eduard I.
 
 
 
 
 
 
Eleonora Provensálská
 
 
Eduard II.
 
 
 
 
 
 
Ferdinand III. Kastilský
 
 
Eleonora Kastilská
 
 
 
 
 
 
Johana z Ponthieu
 
 
Eduard III.
 
 
 
 
 
 
Filip III. Francouzský
 
 
Filip IV. Sličný
 
 
 
 
 
 
Isabela Aragonská
 
 
Izabela Francouzská
 
 
 
 
 
 
Jindřich I. Navarrský
 
 
Jana I. Navarrská
 
 
 
 
 
 
Blanka z Artois
 
Edmund z Langley
 
 
 
 
 
Jan I. z Avesnes
 
 
Jan II. Holandský
 
 
 
 
 
 
Adéla Holandská
 
 
Vilém III. Holandský
 
 
 
 
 
 
Jindřich V. Lucemburský
 
 
Filipa Lucemburská
 
 
 
 
 
 
Markéta z Baru
 
 
Filipa Henegavská
 
 
 
 
 
 
Filip III. Francouzský
 
 
Karel I. z Valois
 
 
 
 
 
 
Isabela Aragonská
 
 
Johana z Valois
 
 
 
 
 
 
Karel II. Neapolský
 
 
Markéta z Anjou
 
 
 
 
 
 
Marie Uherská
 

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Edmund of Langley, 1st Duke of York na anglické Wikipedii.

  1. COKAYNE, G. E., a kol. The Complete Peerage of England, Scotland, Ireland, Great Britain and the United Kingdom, Extant, Extinct or Dormant, new ed.. Svazek XII/2. [s.l.]: [s.n.] S. 896. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]