Přeskočit na obsah

Volžské soumostí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(rozdíl) ← Starší revize | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější revize → (rozdíl)
Volžské soumostí
Pohled na trojici Volžských mostů a na pontonový most
Pohled na trojici Volžských mostů a na pontonový most
Základní údaje
KontinentEvropa
StátRuskoRusko Rusko
KrajNižněnovgorodská oblast
MěstoNižnij Novgorod
KomunikaceTranssibiřská magistrála
Dopravaželezniční
PřesVolha
Souřadnice
Mapa
Map
Další data
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Volžské soumostí (rusky Волжские мосты, hovorově taky Borský most, rusky Бо́рский мост) je komplex tří mostů přes Volhu v Nižním Novgorodě. Jsou těsně vedle sebe a spojují severní část Nižněnovgorodské oblasti (tzv. Zavolží) s oblastním městem a jižní částí oblasti. Po mostech vede jedna z tras Transsibiřské magistrály.

Soumostí je složeno z následujících mostů (po proudu):

  1. Jednokolejný železniční most, postavený roku 1935, dlouhý 1608 m (včetně estakády přes záplavovou dolinu na levém břehu).
  2. Kombinovaný dvoupatrový most, postavený roku 1965, dlouhý 1608 m. Dolním patrem je provedena druhá kolej železnice, v horním patře se nachází vozovka silnice o dvou pruzích.
  3. Silniční most, postavený roku 2017, dlouhý 1451 m. Vozovka má dva pruhy.

Výška nad průměrnou hladinou vody všech tří mostů je 26,5 m. Druhý a třetí mosty mají technické chodníky, nepřístupné pro veřejnost.

Stavba 374 km dlouhé železniční tratě, spojující Nižnij Novgorod s Kotělničem (bodem na trati vedoucí z Jaroslavle na Severní Ural), byla poprvé zahájena v roce 1913. Původně se spočítalo s tím, že Volha bude překročena tunelem vzhledem k vysokému riziku poškození mostu za jarního pohybu ledů.

Kvůli 1. světové válce, revoluci a občanské válce se stavba však brzy zastavila. K obnovení stavby došlo už v roce 1920. Roku 1927 byl zahájen provoz od Kotělniče až do stanice Tolokoncevo a dál větví do přístavu Mochovyje Gory ve vesnici Borovskaja Sloboda na levém břehu Volhy naproti Nižnímu Novgorodu. K překročení řeky zatím sloužil železniční přívoz; v zimě se kladla na led dočasná trať.

Roku 1932 byla začata stavba, a roku 1935 byl zahájen provoz na jednokolejném železničním mostu, jimž se stanice Tolokoncevo byla spojena s Gorkovským nádražím.

V roce 1934 v Borovské Slobodě byla zprovozněna velká sklárna, rozvíjelo se loďařství, železářství, zpracování dřeva a rašeliny. Obec prudce rostla, a roku 1938 byla povýšena na město a dostala nový název Bor.

Tak postupně stoupal tok nákladů a cestujících mezi Gorkým (název Nižního Novgorodu od r. 1932) a novým satelitním městem, a zároveň i celým severem oblasti. Jednokolejný most brzy už nestačil pro rostoucí provoz, chybělo i spolehlivé silniční spojeni. Proto byl v roce 1965 postaven v 30 metrech od prvního nový dvoupatrový most. Jeho dolním patrem byla provedena druhá kolej železnice, zatímco v horním patře byla umístěna vozovka silnice o dvou pruzích, spojující silniční systémy severní a jižní částí oblasti. Bor a mnohé další obce dostaly přímé autobusové spojení s oblastním městem.

Provizorní pontonový most

V prvním desetiletí 21. století kvůli prudkému rozvoji osobní automobilizace propustnost silničního mostu přestala stačit, na obou březích se tvořily kolony, obzvlášť v chalupářské sezoně. V případech nehod na mostu docházelo k úplné blokaci provozu v přilehlých městských sídlištích. Situaci komplikovalo i to, že kvůli špatnému technickému stavu mostu rychlost vozidel na mostu byla omezena na 20 km/h.

Pro usnadnění provozu byl zaveden provizorní pontonový most, který se používal v letní době v ranních a večerních špičkových hodinách. Dvoupruhový pontonový most se používal na dopravu ve směru Zavolží, a stálým mostem se jezdilo ve směru města. Na konci léta a začátku podzimu roku 2007 stálý most procházel rozsáhlou rekonstrukcí, v jejíž průběhu se používal pouze jeden pruh. Za těchto okolností pontonový most fungoval celý den, takže Volha bývala průplavní pouze v noci.

Ukončení řády dopravních projektů v Nižním Novgorodu v roce 2012 dovolilo, aby oblast konečně věnovala pozornost tomuto problémovému bodu. V listopadu 2012 byl schválen projekt třetího mostu, a v září následujícího roku byla zahájena jeho stavba. Původně se plánovalo, že práce budou ukončeny ke konci roku 2016. V listopadu 2016 byl otevřen provoz stavební techniky, příjezdy však ještě nebyly hotové. Konečně 21. července 2017 došlo k otevření třetího mostu pro obecný provoz. Novým mostem se pravidelně jezdí do Zavolží, zatímco starý most slouží pro dopravu směrem do města.


Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]