Portál:Srbsko
| ||||||
|---|---|---|---|---|---|---|
|
Srbsko (srbsky Србија / Srbija) je stát ve středu Balkánského poloostrova. Hlavním městem je Bělehrad (srbsky Београд / Beograd), dalšími většími městy jsou pak Niš, Subotica, nebo Novi Sad. Jako samostatný stát vzniklo 5. června 2006 po rozpadu soustátí Srbsko a Černá Hora. Černohorci se rozhodli pro vystoupení ze společného státu v referendu konaném 21. května 2006.
Sousedy Srbska jsou (od severozápadu po směru hodinových ručiček): Bosna a Hercegovina, Chorvatsko, Maďarsko, Rumunsko, Bulharsko, Severní Makedonie, Kosovo a Černá Hora. |
| ||||
Administrativně se Srbsko se skládá z tzv. Centrálního Srbska (netvoří správní celek) a historického území Vojvodiny.
Sever země je nížinný, neboť sem zasahuje Panonská nížina, jih a střed pak hornatý (zasahují sem tzv. Dinárské hory). Téměř celou jižní část však zabírají pouze hory. Skrz Srbsko také protéká Dunaj, nejdelší řeka v zemi, v Bělehradě se do něj vlévá Sáva. Dalším významným vodním tokem je Morava.
V dobách SFRJ, do roku 1989, byla Vojvodina spolu s Kosovem srbskou autonomní oblastí (tzv. pokrajinou) s velice širokou autonomii, poté však následovalo omezení. Nyní je Vojvodina i nadále autonomní oblastí, Kosovo se ale 17. února 2008 jednostranně osamostatnilo. Srbsko a některé další země ale považují Kosovo stále za srbské území.
Srbská ekonomika je založena na různých odvětvích služeb, průmyslu a zemědělství.
Na přelomu 80. a 90. let 20. století, na začátku ekonomické transformace, byl stav příznivý, avšak na hospodářství měly velmi negativní dopad jak ekonomické sankce OSN z let 1992 – 1995, tak i válka a pozdější poničení infrastruktury a průmyslu během leteckých útoků NATO v roce 1999. Hlavní problémy ekonomiky jsou vysoká nezaměstnanost (20 % v roce 2005) a stále nedostačující ekonomické reformy.
Po svrhnutí bývalého jugoslávského federálního prezidenta Slobodana Miloševiće v říjnu 2000 zažila země zrychlení ekonomického růstu (k roku 2006 byl meziroční nárůst ekonomiky 6,3 %), a začala se připravovat na členství v Evropské unii, která je jejím nejdůležitějším obchodním partnerem. Srbsko trpí příliš vysokým exportním deficitem a nemalým státním dluhem.
Srbsku se také někdy říká „Balkánský tygr“ (odvozeno od asijských tygrů), díky jeho nedávnému rychlému růstu.
Mezi významné srbské firmy patří:
- Zastava – výrobce automobilů
- Ikarbus – výrobce autobusů
- Lola Utva – výrobce malých letadel
- Fabrika automobila Priboj – výrobce automobilů
Pokud založíte nový článek týkající se Srbska, odstraňte jej z tohoto seznamu.
Dušan Radović, fotbalový stadion Karađorđe, Svetozar Miletić, Vršačke planine, Mirjana Marković, Valjevská kotlina, Fall Schwarz, Student (jugoslávský časopis), Svaz komunistů Vojvodiny, Velika škola, Petar Ičko, Ičkův mír, Sretenská ústava, Sándor Ergesi, Đura Daničić, Cvetko Rajović, Boško Perošević, Crni Rzav, Bioče, Resnik, Naum Ičko, Vrdnik, Vladislav F. Ribnikar, Savski venac, Dragutin Milutinović, Vaso Ostojić, Petar Popović, Mihajlo Petrov, Veljko Petrović, Segedínský mír, Sandžak Vučitrn, Branko Milanović
Srbové (srbsky Срби) tvoří dominantní podíl obyvatel Srbska (cca 6,8 milionu, tj. 82,86 %). Jejich předkové začali přicházet na Balkán od 6. století, postupně si podmanili místní romanizované ilyrské a trácké kmeny, které byly před příchodem Slovanů ovlivněny i Vizigóty.
V Srbsku se také ale nacházejí i národnostní menšiny, z kterých je největší albánská, hlavně v Kosovu, kde zdejší obyvatelstvo tvoří asi až z 90 %. Sever země pak obývají také i menšiny Maďarů, Čechů, Slováků a Romů. V pohraničí s Bulharskem žijí Bulhaři a po celém Srbsku jsou roztroušené menšiny národů bývalé Jugoslávie.
Karadjordjevićovů (Карађорђевићи).
Bělehrad je jako hlavní město nejvýznamnější v Srbsku a má velké množství pamětihodností. Z náboženských se jedná se o stavby jednak křesťanské, kde dominují pravoslavné chrámy (například chrám Crkva svetog Marka), lze však nalézt i stavby jiného původu (islámského, například Mešita Bajrakli, či židovského).
Rozkvět Bělehradu, ale i dalších měst v zemi, nastal v 19. století, po získání nezávislosti na Osmanské říši. V této době vznikala po celé zemi mnohá výstavní muzea, divadla, galerie a v Bělehradě rovněž i budova parlamentu.
Zdobenost 19. století pak vystřídala funkcionalistická strohost ve století dvacátém. Jugoslávské časy přinesly nové velkolepé budovy, jako je například Věž Ušće nebo dvojčata budovy Genex. V 21. století pak přibyla budova moderní centrální banky a též byl i znovuobnoven Chrám svatého Sávy.
Pokud založíte nový článek týkající se Srbska, vložte prosím sem odkaz na článek.
- Vladislav Bogićević, 19. 11. 2024
- Dušan Nikolić, 17. 11. 2024
- Zvonko Ivezić, 14. 11. 2024
- Branko Rašović, 27. 10. 2024
- Nenad Bjeković, 20. 10. 2024
- Miodrag Kustudić, 19. 10. 2024
- Ljubomir Mihajlović, 5. 10. 2024
- Marko Valok, 4. 10. 2024
- Rajko Aleksić, 25. 9. 2024
- Ivica Brzić, 24. 9. 2024
Balkán · 
Bosna a Hercegovina · 
Černá Hora · 
Chorvatsko · 
Kosovo · 
Severní Makedonie · 
Slovinsko · 
Maďarsko · 
Albánie · 
Bulharsko
Wikimedia
Srbsko na Commons · 
Srbsko na Wikislovníku · 
Srbsko na Wikizprávách
