Svářeč
Svářeč je pracovník, který provádí svařování kovů.
V České republice smí svařovací práce vykonávat pouze osoba s oprávněním, které zahrnuje pouze ty metody svařování a materiály, pro které byl vyškolen a úspěšně vykonal zkoušky, jak je předepsáno v příslušné legislativě. Dosažená kvalifikace se potvrzuje v Průkazu odborné kvalifikace svářeče.
Další definice a termíny
[editovat | editovat zdroj]- Svářečský dozor – způsobilost a znalosti jsou prokázány výrobními zkušenostmi a vzděláním. Pracovník je odpovědný za výrobní svářečské operace a za činnost se svařováním související. Povinnosti jsou definovány v ČSN EN ISO 14731[1].
- Svářečský praktik – pracovník se svářečským oprávněním podle ČSN EN 287-1[2] a diplomem svářečského praktika, získaný na některém školícím pracovišti schváleném Českou svářečskou společností ANB.
- Svářečský specialista – pracovník musí mít středoškolské technické vzdělání a 3 roky praxe v oboru, příp. střední odborné učiliště s maturitou a 5 let praxe. V případě středního odborného učiliště bez maturity nutná dlouholetá praxe v oboru a vstupní test podle směrnic EWF a technických pravidel ANB. Po úspěšném absolvování závěrečných ústních a písemných zkoušek obdrží absolvent osvědčení o absolvování kurzu a diplom.
- Svářečský technolog – pracovník se středoškolským vzděláním a diplomem svářečského technologa, získaný na některém školícím pracovišti schváleném Českou svářečskou společností ANB.
- Svářečský instruktor – pracovník s pedagogickým minimem a s kvalifikací „Svářečský praktik“.
- Svářečský inženýr – pracovník s vysokoškolským vzděláním a diplomem svářečského inženýra, získaný na některém školícím pracovišti schváleném Českou svářečskou společností ANB.
- EWF – Evropská svářečská federace (European Federation for Welding, Cutting and Joining)
- IIW – Mezinárodní institut svařování (International Institut of Welding)
- ANB – Národní akreditační místo. Právnická osoba schválená EWF a IIW. Řídí certifikační a zkušební činnost v oblasti svařování a dohlíží na dodržování platných předpisů.
Průkaz odborné kvalifikace svářeče
[editovat | editovat zdroj]Je vydáván Českou svářečskou společností ANB a je evidován Hospodářskou komorou ČR. Průkaz je rozdělen do 6 částí, viz dále.
Část 1 – Potvrzení o dosaženém vzdělání
[editovat | editovat zdroj]Je zapisováno dosažené odborné vzdělání (vyučen, maturita apod.). Zapisuje příslušná škola, učiliště nebo zkušební orgán.
Část 2 – Dosažená kvalifikace svářeče
[editovat | editovat zdroj]Je zapisována dosažená kvalifikace svářeče. Zapisuje svářečská škola, ve které byla zkouška vykonána a potvrzuje ji pracovník pověřený zkušební organizací (Českou svářečskou společností ANB).
Kovy – metody svařování
[editovat | editovat zdroj]Označení podle ČSN EN ISO 4063[3].
- 111 – ruční obloukové svařování obalenou elektrodou (ROS)
- 114 – obloukové svařování plněnou elektrodou bez ochranné atmosféry (MOG)
- 12 – svařování pod tavidlem (APT)
- 131 – obloukové svařování tavící se elektrodou v inertním plynu (MIG)
- 135 – obloukové svařování tavící se elektrodou v aktivním plynu (MAG)
- 136 – obloukové svařování plněnou elektrodou v aktivním plynu
- 137 – obloukové svařování plněnou elektrodou v inertním plynu
- 141 – obloukové svařování netavící se elektrodou v inertním plynu (TIG nebo WIG)
- 15 – plazmové svařování a dělení materiálu
- 21 – odporové svařování bodové
- 22 – odporové svařování švové
- 311 – svařování kyslíko-acetylenovým plamenem
- 312 – svařování kyslíko-propanbutanovým plamenem
- 313 – svařování kyslíko-vodíkovým plamenem
- 71 – aluminotermické svařování
- 912 – pájení plamenem
Svařované materiály
[editovat | editovat zdroj]Pro účely svařování byly vybrané základní materiály používané pro svařování rozděleny do skupin podle TNI CEN ISO/TR 15608[4]
| skupina | kovy |
|---|---|
| 1 | uhlíkové nelegované a nízkolegované oceli s mezí kluzu do 460 MPa |
| 2 | termomechanicky zpracované nízkolegované oceli |
| 3 | zušlechtěné nízkolegované oceli a precipitačně vytvrzované |
| 4, 5 a 6 | chrom-niklové oceli legované molybdenem a případně vanadem |
| 7 a 8 | korozivzdorné feritické, martenzitické, austenitické nebo feriticko-austenitické oceli |
| 9 | oceli legované niklem |
| 10 | korozivzdorné feriticko-austenitické oceli |
| 21–26 | slitiny hliníku |
| 31–38 | slitiny mědi |
| 41–48 | slitiny niklu |
| 51–54 | slitiny titanu |
| 61–62 | slitiny zirkonu |
| 71–76 | litiny |
Označení zaškolení
[editovat | editovat zdroj]- 1 – stehování
- 2 – řezání a drážkování
- 3 – rovnání
- 4 – tepelné zpracování
- 5 – ohřev
- 6 – svařování nízkotavitelných kovů
- 7 – tavení kovů
- 8 – měkké pájení
- 9 – ostatní
Kvalifikace svářeče kovů - označení zkoušek
[editovat | editovat zdroj]Zaškolení pracovníka (ZP)
[editovat | editovat zdroj]Zaškolení pracovníka je označeno např.: ČSN 05 0705-ZP 135-1 1.1, kde
- ČSN 05 0705[6] – norma, podle které byla provedena zkouška
- ZP – zaškolení pracovníka
- 135 – metoda svařování
- 1 – označení zaškolení
- 1.1 – svařovaný základní materiál
Základní kurzy (ZK) svářeče kovů
[editovat | editovat zdroj]Například:
- ZK 311 1.1 – svařování kyslíko-acetylenovým plamenem - nelegovaných a nízkolegovaných ocelí nevyžadující předehřev
- ZK 111 1.1 – ruční obloukové svařování obalenou elektrodou - nelegovaných a nízkolegovaných ocelí nevyžadující předehřev
- ZK 135 1.1 – obloukové svařování tavící se elektrodou v aktivním plynu - nelegované a nízkolegované ocele nevyžadující předehřev
- ZK 141 8 – obloukové svařování netavící se elektrodou v inertním plynu - vysokolegované austenitické (nerezové ocele) ocele
- ZK 141 21 – obloukové svařování netavící se elektrodou v inertním plynu - hliník a jeho slitiny
Zkoušky svářeče
[editovat | editovat zdroj]Svářeč musí prokázat znalosti podle norem ČSN EN 287[2], ČSN EN ISO 9606[7], ČSN EN 1418[8], ČSN EN 13133[9] a absolvovat kurz se zkouškou. Zkoušku podle každé normy lze absolvovat jednotlivě.
Část 3 – Pověření organizací ke svařování
[editovat | editovat zdroj]Je zapisováno pověření ke svařování. Toto vyplňuje právnická či fyzická osoba zodpovědná za provádění svářečských prací ve vztahu k objednateli prací.
Část 4 – Záznamy o zaměstnání – podnikání
[editovat | editovat zdroj]Jsou zapisovány záznamy o zaměstnání svářeče.
Část 5 – Ostatní dosažené kvalifikace a jiné záznamy
[editovat | editovat zdroj]Jsou zaznamenávány ostatní kvalifikace a odborná školení.
Část 6 – Potvrzení o zdravotní způsobilosti svařovat
[editovat | editovat zdroj]Je zapisována zdravotní způsobilost k provádění svářečských prací. Lékařské prohlídky se provádějí jednou za 5 roků, u osob starších 50 let, jednou za 3 roky.
S účinností Vyhlášky 79/2013 Sb., dnes záleží do které rizikové kategorie je svářeč v podniku zařazen. Zařazování pracovníků do rizikových kategorií řeší Příloha č. 1 Vyhlášky 432/2003 Sb.Např. svářeči elektrickým obloukem, kteří jsou exponováni ultrafialovým zářením jehož hodnoty překračují nejvyšší přípustné hodnoty jsou zařazeni do třetí rizikové kategorie kde je lékařská prohlídka 1 x za 2 roky.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ ČSN EN ISO 14731. Svářečský dozor - Úkoly a odpovědnosti. Praha : ÚNMZ, 2007-05-01. detail.
- ↑ a b ČSN EN 287-1. Zkoušky svářečů - Tavné svařování - Část 1: Oceli. Praha : ÚNMZ, 2004-11-01. detail.
- ↑ ČSN EN ISO 4063. Svařování a příbuzné procesy - Přehled metod a číslování. Praha : ÚNMZ, 2010-03-01. detail.
- ↑ TNI CEN ISO/TR 15608. Svařování - Směrnice pro zařazování kovových materiálů do skupin. 2008-02-01. detail.
- ↑ HLAVATÝ, Ivo. Rozdělení ocelí dle TNI CEN ISO/TR 15608 [online]. vsb.cz, 2008-04-14 [cit. 2011-05-06]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ ČSN 05 0705. Zaškolení pracovníků a základní kurzy svářečů. Praha : ÚNMZ, 2002-10-01. detail.
- ↑ ČSN EN ISO 9606. Zkoušky svářečů - Tavné svařování. Praha : ÚNMZ, {{{datum vydání}}}.
- ↑ ČSN EN 1418. Svářečský personál - Zkoušky svářečských operátorů pro tavné svařování a seřizovačů odporového svařování pro plně mechanizované a automatické svařování kovových materiálů. Praha : ÚNMZ, 1999-06-01. detail.
- ↑ ČSN EN 13133. Tvrdé pájení - Zkouška páječe. Praha : ÚNMZ, 2001-12-01. detail.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu svářeč na Wikimedia Commons - (česky) Česká svářečská společnost ANB
- (anglicky) European Federation for Welding - EWF
- (anglicky) International Institute of Welding - IIW
- (česky) Průkaz pro svářeče plamenem a elektrickým obloukem (1973) p2
