Přeskočit na obsah

Peter Fendi

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(rozdíl) ← Starší revize | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější revize → (rozdíl)
Peter Fendi
Narození4. září 1796
Vídeň
Úmrtí28. srpna 1842 (ve věku 45 let)
Vídeň
Místo pohřbeníVídeňský ústřední hřbitov
Alma materAkademie výtvarných umění ve Vídni
Povolánímalíř, sběratel umění, karikaturista, litograf, ilustrátor a grafik
Funkcedvorní malíř
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Peter Fendi (4. září 1796, Vídeň28. srpna 1842, Vídeň)[1] byl rakouský dvorní malíř,[2] portrétista, žánrový malíř, rytec a litograf.[3] Byl jedním z předních umělců období biedermeier.[4]

Peter Fendi pochází z rodiny ředitele školy Josepha Fendi a jeho ženy Elisabeth. Byl mimořádně nadaný už jako dítě a ve 13 letech začal studovat na Císařsko-královské akademii u sv. Anny u profesorů Johanna Martina Fischera a Huberta Maurera. Jeho učitelem byl i vynikající portrétista Johann Baptist von Lampi starší. Po smrti Fendiho otce rodina zchudla a Peter nemohl pokračovat ve studiu. Živil se jaku nižší úředník v advokátní kanceláři, když ho objevil sběratel a znalec umění a osobní oční lékař císaře Josefa II. Joseph Barth. Nabídl Fendimu místo kreslíře a kopisty nejprve pro své sbírky a později ho seznámil s ředitelem Akademie, hrabětem Lamberg-Sprinzenstein, který ho pověřil kopírováním sbírky starých váz. Od roku 1816 pak pracoval ve Dvorním kabinetu antik a mincí jako kreslíř. Navštěvoval salon spisovatelky Caroline Pichler, kde se kolem něj vytvořil okruh malířů.

Roku 1821 obdržel zlatou medaili za svůj obraz Vilenice. Roku 1836 byl zvolen jako člen vídeňské Akademie umění.

Fendi v rámci svých pracovních povinností navštívil Slezsko (1818), Benátky (1821), Moravu a Slovensko (1824-1825). Pracoval jako malíř pro šlechtický rod Dietrichsteinů, kteří mu zprostředkovali portrétování dětí z císařské rodiny. Jako učitele kreslení ho zaměstnali Liechtensteinové a Püttlingenové.[5] Stal se vyhledávaným portrétistou. Ke konci života vedl prestižní malířskou školu a věnoval se výuce svých oblíbených žáků.[6]

Peter Fendi, Večerní modlitba, 1839 - Google Art Project
Peter Fendi, Děti při cestě k práci na poli, 1840 - Google Art Project

Peter Fendi byl mimořádně produktivním kreslířem a zanechal soubor více než 2000 kopií nejrůznějších antických památek z veřejných i soukromých sbírek. Jeho kresby slovenských hradů převedl rytec Josef Axmann.

Peter Fendi byl spolu Ferdinandem Georgem Waldmüllerem a Josefem Danhauserem významným zakladatelem žánrové malby Biedermeieru. Jeho práce jsou nesmírně lyrické a okouzlující a odrážejí životní styl Biedermeieru. Zanechal kolem 400 akvarelů, které se staly velmi populární a patří k nejlepším a nejdůležitějším z jejich žánru v rakouském devatenáctém století. Náměty jeho obrazů byly sociálně kritické scény z městského i venkovského života a poněkud sentimentální malby dětí.[5] Později se stal velmi žádaným portrétistou dětí ve šlechtických rodinách. Proslul jako průkopník a experimentátor v technice vícebarevné litografie.

Na objednávku arcikněžny Sophie v letech 1831-1835 vytvořil akvarelové ilustrace k básním Friedricha Schillera. Navrhl a vyryl také bankovky v hodnotě 5, 10 a 100 zlatých, které roku 1841 vydal Rakouský stát.

Kolem roku 1910 vznikl ve Vídni soubor erotických litografií, jejichž autor zůstal anonymní, ale byly mylně připsány Peteru Fendi.[7]

Díla (výběr)

[editovat | editovat zdroj]
  • Podobizna dítěte, olej na dřevě, 20. léta, Národní galerie v Praze, odkaz Josefa Hlávky
  • Císařovna Marie Terezie, mědiryt, 1824, Muzeum města Brna
  • Svačící rodina, akvarel, 1836, Oblastní galerie v Liberci
  1. Painters: 200th Birthday of Peter Fendi. www.aeiou.at [online]. [cit. 2024-09-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  2. BULLOUGH, Vern L.; BULLOUGH, Bonnie. Human Sexuality: An Encyclopedia. [s.l.]: Taylor & Francis, 1994. ISBN 978-0-8240-7972-7. S. 48. 
  3. ULAN Full Record Display (Getty Research). www.getty.edu [online]. [cit. 2024-09-14]. Dostupné online. 
  4. PARSONS, Nicholas. Vienna: A Cultural History. [s.l.]: Oxford University Press US, 2008. ISBN 978-0-19-537607-4. S. 197. (anglicky) 
  5. a b Moravcová J, in: Blažíčková-Horová Naděžda, Sekyrka Tomáš (eds.), 2008, s. 70
  6. Bietoletti S, 2005, s. 145
  7. Fendi, Peter; Merker, Karl (Mitarb.): Vierzig erotische Aquarelle in Faksimilereproduktion , mit einem Portr. Peter Fendis von Josef Danhauser und einer Einf. von Karl Merker. Mit einem Vorw. zur Neuausg. von Johann Lindhausen, Ausgabe: Reprint der Ausg. Leipzig, 1910, Verlag Schleinbach : W-H, Ed. Winkler-Hermaden Erscheinungsdatum: 2014, ISBN 978-3-9503611-7-9

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Blažíčková-Horová Naděžda, Sekyrka Tomáš (eds.), Odkaz Josefa Hlávky Národní galerii v Praze, Národní galerie v Praze 2008, ISBN 978-80-7035-391-2
  • Peter Fendi und sein Kreis. Ausstellungskatalog. Albertina, Wien 2007
  • Silvestra Bietoletti, Neoclassicism and Romanticism, Sterling Publishing Company, Inc., 2005
  • Walter Koschatzky, Peter Fendi (1796–1842). Künstler, Lehrer und Leitbild. Residenz-Verlag, Salzburg 1995
  • Walter Koschatzky, Viennese Watercolors of the Nineteenth Century, Harry N. Abrams, Inc. 1988, ISBN 978-0-8109-1375-2
  • Kleehoven, Hans Ankwicz von, "Fendi, Peter" in: Neue Deutsche Biographie 5 (1961), S. 76 f. Online

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]