Přeskočit na obsah

Álvaro Morata

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Álvaro Morata
Álvaro Morata (14. listopadu 2017)
Álvaro Morata (14. listopadu 2017)
Osobní informace
Celé jménoÁlvaro Borja Morata Martín[1]
Datum narození23. října 1992 (32 let)[2]
Místo narozeníMadrid, Španělsko
Výška187 cm
Hmotnost85 kg
Klubové informace
Současný klub Milán
Číslo dresu7
PoziceFotbalový útočník
Mládežnické kluby*
2005–2007
2007–2008
2008–2010 		Atlético Madrid
Getafe
Real Madrid
Profesionální kluby*
Roky Klub Záp. (góly)
2010–2013
2010–2014
2014–2016
2016–2017
2017–2019
2019–2020
2020–2022
2022–2024
2024–		 Real Madrid Castilla
Real Madrid
Juventus
Real Madrid
Chelsea
Atlético Madrid
→ Juventus
Atlético Madrid
Milán		 770(41)
370(10)
630(15)
260(15)
470(16)
490(18)
670(20)
680(28)
0000(0)
Reprezentace**
Roky Reprezentace Záp. (góly)
2016–2017
2018
2018–2019
2019–
2019–		 Španělsko U17
Španělsko U18
Španělsko U19
Španělsko U21
Španělsko		 0600(2)
0200(3)
130(11)
130(13)
800(36)
Úspěchy
Mistrovství Evropy
Bronzová medaile 2020 Španělsko
Zlatá medaile 2024 Španělsko
Liga národů UEFA
Zlatá medaile 2022/23 Španělsko
Mistrovství Evropy U21
Zlatá medaile 2013 Španělsko U21
Mistrovství Evropy U19
Zlatá medaile 2011 Španělsko U19
Mistrovství světa U17
Bronzová medaile 2009 Španělsko U17
Liga mistrů UEFA
Zlatá medaile 2013/14 Real Madrid
Stříbrná medaile 2014/15 Juventus
Zlatá medaile 2016/17 Real Madrid
Superpohár UEFA
Zlatá medaile 2016 Real Madrid
Mistrovství světa klubů
Zlatá medaile 2016 Real Madrid
Španělská fotbalová liga
Zlatá medaile 2011/12 Real Madrid
Zlatá medaile 2016/17 Real Madrid
Italská fotbalová liga
Zlatá medaile 2014/15 Juventus
Zlatá medaile 2015/16 Juventus
Španělský fotbalový pohár
Zlatá medaile 2010/11 Real Madrid
Zlatá medaile 2013/14 Real Madrid
Italský fotbalový pohár
Zlatá medaile 2014/15 Juventus
Zlatá medaile 2015/16 Juventus
Zlatá medaile 2020/21 Juventus
Anglický fotbalový pohár
Zlatá medaile 2017/18 Chelsea
→ Šipka znamená hostování hráče v daném klubu.
* Starty a góly v domácí lize za klub aktuální k 17. 8. 2024
** Starty a góly za reprezentaci aktuální k 17. 8. 2024
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Álvaro Borja Morata Martín (* 23. října 1992 Madrid, Španělsko) je španělský fotbalový útočník, který od léta 2024 hraje za za italský Milán. Také hraje za španělskou fotbalovou reprezentaci, se kterou vyhrál ME 2024.

Svoji kariéru začal v Realu Madrid, kde debutoval na konci roku 2010. Po vítězství v Lize mistrů UEFA 2013/14, přestoupil za 20 miliónů eur v roce 2014 do italského Juventusu, kde vyhrál dvakrát italský double, za výhru v Serii A a Coppa Italia, v obou jeho sezónách strávených v Turíně. Poté se vrátil zpátky do Realu Madrid, který za něj zaplatil 30 miliónů eur. V sezóně 2016/17 získali trofej jak v domácí La Lize, tak v Lize mistrů. V roce 2017 přestoupil do londýnské Chelsea za 60 miliónů eur (rekordní částka klubu). V lednu 2019 odešel na hostování do Atlética Madrid, do kterého přestoupil na trvalo 1. července 2020. Ihned po přestupu však odešel na hostování zpátky do turínského Juventusu.

Morata nastoupil do 34 zápasů v mládežnických týmech Španělska, přispěl k vítězství na Mistrovství Evropy do 19 let v roce 2011 a na Mistrovství Evropy do 21 let v roce 2013. V seniorské reprezentaci debutoval v 2014, byl součástí týmu na Euru 2016.

Přestupy

[editovat | editovat zdroj]

[3]

Kariéra

[editovat | editovat zdroj]

Klubová

[editovat | editovat zdroj]

Real Madrid

[editovat | editovat zdroj]

Morata začínal v mládežnických týmech Atlética Madrid a Getafe. V roce 2008 však podepsal smlouvu s Realem Madrid,[4][5] a jako junior působil v Realu Madrid C.[6] V červenci 2010, po úspěšné sezóně v týmu do 19 let, kde získal dva tituly v mládežnické lize a vstřelil 34 gólů,[7] byl povýšen do Castilly, rezervního týmu Realu. Později téhož měsíce vzal trenér A-týmu José Mourinho Moratu a čtyři jeho spoluhráče na předsezónní turnaje do Spojených států.[8]

Morata trénující s Realem Madrid (2010)

Dne 15. srpna 2010, debutoval v Castille v přátelském utkání s Alcorcónem, vstřelil jediný gól zápasu.[9] Jeho debut v Segunda División B přišel 29. srpna při vítězství 3:2 nad Coruxo FC,[10] a svůj první soutěžní gól vstřelil v zápase proti Alcalé dne 31. října.[11]

12. prosince 2010 Morata debutoval v prvním týmu, když nahradil Ángela Di Maríu v 88. minutě zápasu La Ligy proti Realu Zaragoza.[12] O deset dní později se poprvé objevil v Copa del Rey a v posledních několika minutách opět nastoupil z lavičky. V lednu 2011, po zranění Gonzala Higuaína, španělská média očekávala, že jej právě Morata nahradí v hlavním týmu. Mourinho to však odmítl s tím, že „Morata ještě není připraven na základní sestavu. Trénuje s námi, ale musí se dál učit s Castillou.“[13] V tomto období vstřelil Morata pět branek ve čtyřech zápasech za B-tým,[14] zatímco jako náhrada za Higuaína přišel Emmanuel Adebayor.[15]

13. února 2011, vstřelil svůj první hattrick ve své kariéře, při vítězství 7:1 nad Deportivem Fabril.[16] Svou první sezónu mezi muži ukončil se 14 ligovými góly – byl nejlepším střelcem v týmu spolu s Joseluem – ale Castilla i přesto neodkázala postupit do play-off.[17]

Morata oslavující výhru v Puskás Cupu s Castillou (2013)

Morata vstřelil svůj první soutěžní gól v prvním tymu 11. listopadu 2012, když nastoupil v 83. minutě a vstřelil vítězný gól již po 60 sekundách na hřišti při výhře 2:1 nad Levante.[18] V základní sestavě se poprvé objevil proti Rayu Vallecano 17. února následujícího roku, už ve třetí minutě otevřel skóre, ale kvůli vyloučení Sergia Ramose po necelé půlhodině byl vystřídán Raúlem Albiolem, zápas skončil vítězstvím 2:0.[19]

2. března 2013, odehrál celých 90 minut El Clásica proti Barceloně, asistoval Karimu Benzemovi u první branky utkání, které Real vyhrál 2:1.[20] V následující sezóně se stal řádným členem týmu pod novým trenérem Carlem Ancelottim, ale během lednového přestupového období vyjádřil touhu hrát více.[21]

18. března 2014, vstřelil svůj první gól v Lize mistrů UEFA, a to při vítězství 3:1 nad Schalke 04 na Santiago Bernabéu v osmifinále soutěže.[22] 17. května, v posledním ligovém zápase sezóny, vstřelil dva góly proti Espanyolu, které pomohly Realu k domácímu vítězství 3:1; sezónu ukončil s osmi góly v soutěži.[23] Nastoupil i při vítězství klubu ve finále Ligy mistrů UEFA proti Atléticu Madrid, odehrál posledních deset minut základní hrací doby a celé prodloužení po vystřídání Benzemy.[24]

Juventus

[editovat | editovat zdroj]
Morata v dresu Juventusu (2014)

19. července 2014 Juventus oznámil příchod Moraty, za poplatek okolo 20 milionů eur, který podepsal pětiletou smlouvu,[25][26] součástí byla i zpětná klausule pro Real Madrid, s možností budoucího odkupu.[27] V Serii A debutoval 13. září, když vystřídal Fernanda Llorenteho na poslední minutu domácího vítězství 2:0 proti Udinese;[28] o dva týdny později znovu nastoupil na místo svého krajana a vstřelil svůj první gól ve svém novém klubu, když vyhráli 3:0 v Atalantě.[29]

5. října 2014 při domácím vítězství 3:2 proti AS Řím nastoupil Morata jako náhradník a po půlhodině pobytu na hřišti byl vyloučen za faul na Kostase Manolase.[30] 9. listopadu skóroval dvakrát při domácí demolici Parmy 7:0, přičemž další dva přidal Llorente – kterého Morata v 71. minutě nahradil.[31] Morata nastoupil na posledních deset minut Supercoppa Italiana proti Neapoli v katarském Dauhá 22. prosince a skóroval v penaltovém rozstřelu, který však Juventus prohrál 5:6.[32]

28. ledna 2015, odehrál posledních 13 minut čtvrtfinále Coppa Italia proti Parmě a vstřelil jediný gól zápasu na Stadio Ennio Tardini.[33] Následující měsíc, v domácím utkání proti Borussii Dortmund v osmifinále Ligy mistrů, vstřelil v 43. minutě vítězný gól prvního zápasu;[34] v odvetném zápase se taky střelecky prosadil a pomohl Juventusu k vítězství 3:0 na Westfalenstadion.[35]

7. dubna 2015, byl Morata vyloučen za faul na Alessandro Diamanti v zápsae proti Fiorentině v semifinále Coppa Italia, díky čemuž později chyběl ve finále.[36] O týden později zařídil penaltu v prvním čtvrtfinálovém zápase Ligy mistrů proti Monaku, kterou přeměnil Arturo Vidal při domácím vítězství 1:0.[37] V prvním zápase semifinále proti Realu Madrid otevřel v osmé minutě skóre, a pomohl tak k vítězství 2:1,[38] a zopakoval tento čin v odvetném zápase; při obou příležitostech neslavil skórování proti svému bývalému klubu.[39] 6. června, ve finále proti Barceloně v Berlíně, vyrovnal skóre na 1:1 na začátku druhé poloviny utkání, zápas však skončil 1:3 v neprospěch italského celku.[40]

30. září skóroval v zápase skupinové fáze Ligy mistrů proti Seville, což byl jeho pátý gól v 5 zápasech v soutěži, čímž vyrovnal rekord Alessandra Del Piera.[41] 24. listopadu byl nominován do Tým roku UEFA.[42]

Dne 10. prosince 2015 podepsal Morata prodloužení smlouvy do roku 2020.[43] 20. března 2016 v Derby della Mole proti rivalům z Turín FC dvakrát skóroval při vítězství 4:1.[44] 21. května ve 20. minutě prodloužení vstřelil vítězný gól ve finále Coppa Italia 1:0 proti AC Milán na římském stadionu Olimpico.[45]

Návrat do Realu Madrid

[editovat | editovat zdroj]

21. června 2016 využil Real Madrid klauzuli o zpětném odkupu Moraty z Juventusu za 30 milionů eur.[46] Jeho první soutěžní zápas proběhl 9. srpna, když začal vítězstvím 3:2 nad Sevillou v Superpoháru UEFA. Po 62 minutách ho nahradil Benzema.[47] Jeho první gól vstřelil 27. srpna při domácí výhře 2:1 nad Celtou.[48]

Dne 5. dubna 2017 Morata profitoval z rotací v základní sestavě trenéra Zinedina Zidana a třikrát skóroval při výhře 4:2 proti Leganés, čímž udržel náskok svého tým v boji o titul dva body před Barcelonou se zápasem k dobru.[49] I když drtivou většinu sezóny strávil jako náhradník za Benzemou, vstřelil 15 ligových branek[50] a pomohl tak klubu stát se ligovým šampionem poprvé za pět let.[51][52] Přidal ještě další tři góly v devíti zápasech Ligy mistrů UEFA,[53][54][55] kterou Real Madrid vyhrál druhý rok po sobě.[56]

Chelsea

[editovat | editovat zdroj]
Sezóna 2017/18
[editovat | editovat zdroj]
Morata hrající za Chelsea (2017)

19. července 2017 londýnská Chelsea oznámila, že se dohodla s Realem Madrid na přestupu Moraty, za údajný klubový rekordní poplatek ve výši přibližně 60 milionů liber.[57] 21. července úspěšně prošel lékařskou prohlídkou a oficiálně se stal hráčem Chelsea.[58][59]

Morata debutoval v utkání Community Shieldu 2017 proti Arsenalu, kde nastoupil jako náhradník v 74. minutě; jeho tým prohrál na penalty po remíze 1:1 v základní hrací době, přičemž Morata v rozstřelu penaltu neproměnil.[60] 12. srpna 2017 skóroval a poskytl asistenci Davidu Luizovi při jeho prvním vystoupení v Premier League, porážce 2:3 doma s Burnley však nezabránil.[61] 23. září vstřelil svůj první hattrick za Chelsea při výhře 4:0 proti Stoke City;[62] díky tomu se stal 17. hráčem Chelsea, který zaznamenal hattrick v Premier League.[63]

5. listopadu 2017 vstřelil jediný gól zápasu proti Manchesteru United, který trénoval jeho bývalý kouč Mourinho.[64] 26. prosince dal svoji desátou ligovou branku v sezóně a pomohl tak Chelsea k vítězství 2:0 nad Brightonem na Stamford Bridge.[65]

17. ledna 2018, byl Morata vyloučen pro simulování a následný nesouhlas s rozhodčím, ve třetím kole odvetného zápasu FA Cupu proti Norwichi.[66] Svůj první ročník zakončil s 15 góly ve všech soutěžích a Blues skončili na pátém místě v ligové tabulce.[67]

Sezóna 2018/19
[editovat | editovat zdroj]

Morata svůj první gól v druhé sezóně vstřelil 18. srpna 2018 při domácím vítězství 3:2 proti Arsenalu.[68] 4. října si připsal vítězný gól při výhře 1:0 nad MOL Vidi ve skupinové fázi Evropské ligy UEFA.[69] O měsíc později dvakrát skóroval v zápase proti Crystal Palace.[70]

Atlético Madrid

[editovat | editovat zdroj]
Sezóna 2018/19
[editovat | editovat zdroj]
Morata hrající za Atlético Madrid (2019)

27. ledna 2019 se Morata po 12 letech vrátil do Atlética Madrid, do klubu přišel na 18měsíční hostování.[71] V lize debutoval 3. února, při prohře 0:1 proti Realu Betis.[72] První gól vstřelil 24. února při domácím vítězství 2:0 nad Villarrealem.[73]

6. července 2019 potvrdilo Atlético Madrid trvalý přestup Moraty z Chelsea; do klubu se měl oficiálně připojit 1. července 2020,[74] a to za poplatek kolem 58 milionů liber.[75]

Sezóna 2019/20
[editovat | editovat zdroj]

18. srpna 2019 vstřelil Morata jediný gól výhry v La Lize proti Getafe.[76] 1. října 2019 Morata odehrál své 300. profesionální utkání, asistencí při úvodním gólu zápasu proti Lokomotivu Moskva pomohl k výhře 2:0 .[77] 22. října vstřelil svůj první gól v Lize mistrů za Atlético, když proměnil centr Renana Lodiho na jediný gól zápasu proti německému Bayeru Leverkusen. Díky tomu se stal prvním hráčem, který v Lize mistrů skóroval za Real Madrid i Atlético.[78] 11. března 2020, v osmifinále Lize mistrů proti obhájcům titulu, Liverpoolu, nastoupil jako náhradník v prodloužení a vstřelil poslední gól zápasu při výhře 3:2, čímž zajistil postup svého týmu do čtvrtfinále soutěže.[79]

Návrat do Juventusu

[editovat | editovat zdroj]
Sezóna 2020/21
[editovat | editovat zdroj]

Morata se vrátil do Juventusu 22. září 2020 na roční hostování v hodnotě 10 milionů eur s opcí na nákup za 45 milionů eur.[80] Juventus si rovněž vyhrazuje právo prodloužení hostování o další rok za dalších 10 milionů eur; v tomto případě se opce na nákup sníží na hodnotu 35 milionů eur.[80] Poprvé nastoupil v klubu od svého návratu 27. září při remíze 2:2 proti AS Řím v Serii A.[81][82] Svůj první gól za klub od svého návratu vstřelil 17. října, při remíze 1:1 proti Crotone.[83] Dne 20. října 2020 Morata dvakrát skóroval, čímž zajistil Juventusu výhru 2:0 v zápase skupinové fáze Ligy mistrů UEFA proti Dynamu Kyjev.[84] V následujícím zápase této milionářské soutěže zažil bizarní situaci, kdy proti Barceloně dal 3 góly, ale ani jeden mu nebyl uznán kvůli offsidu.[85]

Reprezentační

[editovat | editovat zdroj]

Mládežnické

[editovat | editovat zdroj]

Morata byl nominován do španělského týmu U17 na Mistrovství světa hráčů do 17 let 2009 v Nigérii, kde odehrál 4 zápasy a vstřelil 2 góly.[86] Španělsko skončilo na šampionátu na třetím místě, když v zápase o bronz porazilo Kolumbii 1:0.

Objevil se i v reprezentačním výběru do 19 let na Mistrovství Evropy hráčů do 19 let 2011 v Rumunsku, kde se se 6 vstřelenými góly stal nejlepším střelcem turnaje a pomohl Španělsku ke zlaté medaili (Španělé ve finále zdolali výběr České republiky 3:2 po prodloužení).[87]

V červnu 2013 se poprvé objevil ve španělské reprezentační „jedenadvacítce“. Byl nominován na Mistrovství Evropy hráčů do 21 let. Svými dvěma góly ke konci zápasů (navíc vždy jako střídající hráč) zařídil shodná vítězství 1:0 nad Ruskem (6. června)[88] a Německem (9. června).[89] Díky tomu Španělsko postoupilo do semifinále již po dvou kolech (vliv měl i výsledek ze druhého zápasu). Morata se tak skvěle uvedl v týmu. Jeho gólová potence tímto neskončila, ve třetím zápase proti Nizozemsku (šlo o první místo ve skupině) vstřelil úvodní gól a Španělsko vyhrálo 3:0[90], stejný výsledek se zrodil i v semifinálovém střetnutí proti Norsku, ke kterému také přispěl jednou brankou.[91] Držel si tak vynikající průměr jednoho gólu na zápas, ze čtyř zápasů si připsal 4 góly. S tímto počtem nastřílených branek se stal nejlepším střelcem šampionátu.[92][93] Po finále 18. června proti Itálii mohl s týmem slavit zisk titulu, Španělsko vyhrálo 4:2 a obhajilo titul z roku 2011.[94]

A-mužstvo

[editovat | editovat zdroj]

V A-mužstvu Španělska přezdívaném La Furia Roja debutoval 15. 11. 2014 v Huelvě v kvalifikačním zápase proti reprezentaci Běloruska (výhra 3:0).[95]

Trenér Vicente del Bosque jej nominoval na EURO 2016 ve Francii[96], kde byli Španělé vyřazeni v osmifinále Itálií po porážce 0:2.[97] Morata nastoupil ve všech 4 zápasech svého týmu na šampionátu.

Během jubilejního 50. zápasu v národním mužstvu vstřelil jediný gól domácího střetnutí se Švédskem dne 14. listopadu 2021 a definitivně rozhodl o kvalifikaci Španělska na Mistrovství světa 2022 v Kataru.[98]

Statistika

[editovat | editovat zdroj]

Klubová

[editovat | editovat zdroj]
Sezóna Klub Liga Domácí poháry Kontinentální poháry Celkem
Soutěž Zápasy Góly Soutěž Zápasy Góly Soutěž Zápasy Góly Zápasy Góly
2010/11 Real Madrid Castilla 3. liga 26+2[99] 14+1 - 0 0 - 0 0 28 15
2011/12 3. liga 33+4[99] 15+3 - 0 0 - 0 0 37 18
2012/13 Segunda División 18 12 - 0 0 - 0 0 18 12
Celkem za Real Madrid Castilla 83 45 - 0 0 - 0 0 83 45
2010/11 Real Madrid Primera División 1 0 ŠP 1 0 LM 0 0 2 0
2011/12 Primera División 1 0 ŠP+ŠS 0+0 0 LM 0 0 1 0
2012/13 Primera División 12 2 ŠP+ŠS 2+0 0 LM 1 0 15 2
2013/14 Primera División 23 8 ŠP 6 0 LM 5 1 34 9
2014/15 Juventus Serie A 29 8 IP+IS 4+1 2+0 LM 12 5 46 15
2015/16 Serie A 34 7 IP+IS 5+0 3 LM 8 2 47 12
2016/17 Real Madrid Primera División 26 16 ŠP 5 2 LM+ES+MSk 9+1+2 3+0+0 43 20
Celkem za Real Madrid 63 25 - 14 2 - 18 4 95 31
2017/18 Chelsea Premier League 31 11 AP+ALP+AS 6+3+1 2+1+0 LM 7 1 48 15
2018/19 Premier League 16 5 AP+ALP+AS 1+2+1 2+0+0 EL 4 2 24 9
Celkem za Chelsea 47 16 - 17 5 - 11 3 72 24
2019 Atlético Madrid Primera División 15 6 - 0 0 LM 2 0 17 6
2019/20 Primera División 34 12 ŠP+ŠS 0+2 1 LM 8 3 44 16
2020/21 Juventus Serie A 32 11 IP+IS 3+1 2+1 LM 8 6 44 20
2021/22 Serie A 35 9 IP+IS 5+1 1+0 LM 7 2 48 12
Celkem za Juventus 130 35 - 20 9 - 35 15 185 59
2022/23 Atlético Madrid Primera División 36 13 ŠP 4 2 LM 6 0 46 15
2023/24 Primera División 32 15 ŠP+ŠS 5+1 1+0 LM 10 5 48 21
Celkem za Atlético 117 46 - 12 4 - 26 8 155 58
2024/25 Milán Serie A ? ? IP+IS ?+? ? LM ? ? ? ?
Celkově 440 167 - 61 20 - 90 30 591 218

Reprezentační

[editovat | editovat zdroj]

Statistika na velkých turnajích

[editovat | editovat zdroj]
Reprezentace Rok Zápasy
Fáze turnaje Datum Soupeř Odehraných minut Vstřelené branky Výsledek
Španělsko Španělsko ME 2016 1 zápas ve skupině D 13. 6. Česko Česko 62 0 1:0[100]
2 zápas ve skupině D 17. 6. Turecko Turecko 90 2 3:0[101]
3 zápas ve skupině D 21. 6. Chorvatsko Chorvatsko 67 1 1:2[102]
Osmifinále 27. 6. Itálie Itálie 70 0 0:2[103]
ME 2020 Bronzová medaile 1 zápas ve skupině E 14. 6. Švédsko Švédsko 66 0 0:0[104]
2 zápas ve skupině E 19. 6. Polsko Polsko 87 1 1:1[105]
3 zápas ve skupině E 23. 6. Slovensko Slovensko 66 0 5:0[106]
Osmifinále 28. 6. Chorvatsko Chorvatsko 120 1 5:3 v prodl.[107]
Čtvrtfinále 2. 7. Švýcarsko Švýcarsko 54 0 1:1 (3:1 na pen.)[108]
Semifinále 6. 7. Itálie Itálie 58 1 1:1 (2:4 na pen.)[109]
MS 2022 1 zápas ve skupině E 23. 11. Kostarika Kostarika 33 1 7:0[110]
2 zápas ve skupině E 27. 11. Německo Německo 36 1 1:1[111]
3 zápas ve skupině E 1. 12. Japonsko Japonsko 57 1 1:2[112]
Osmifinále 7. 12. Maroko Maroko 57 0 0:0 (0:3 na pen.)[113]
ME 2024 Zlatá medaile 1 zápas ve skupině B 15. 6. Chorvatsko Chorvatsko 67 1 3:0[114]
2 zápas ve skupině B 20. 6. Itálie Itálie 78 0 1:0[115]
3 zápas ve skupině B 24. 6. Albánie Albánie 18 0 1:0[116]
Osmifinále 30. 6. Gruzie Gruzie 66 0 4:1[117]
Čtvrtfinále 5. 7. Německo Německo 80 0 2:1 v prodl.)[118]
Semifinále 9. 7. Francie Francie 76 0 2:1[119]
Finále 14. 7. Anglie Anglie 68 0 2:1[120]

Reprezentační branky

[editovat | editovat zdroj]

Úspěchy

[editovat | editovat zdroj]

Klubové

[editovat | editovat zdroj]

Národní

[editovat | editovat zdroj]

Real Madrid: 2011/12, 2016/17

Juventus: 2014/15, 2015/16

Real Madrid: 2010/11, 2013/14

Juventus: 2014/15, 2015/16, 2020/21

Chelsea: 2017/18

Real Madrid: 2012

Juventus: 2015, 2020

Kontinentální

[editovat | editovat zdroj]

Real Madrid: 2013/14, 2016/17

Real Madrid: 2016

Real Madrid: 2016

Reprezentační

[editovat | editovat zdroj]

Individuální

[editovat | editovat zdroj]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Acta del Partido celebrado el 12 de mayo de 2019, en Madrid [online]. Royal Spanish Football Federation [cit. 2019-06-17]. Dostupné online. (Spanish) 
  2. ↑ Álvaro Morata: Overview [online]. ESPN [cit. 2020-07-30]. Dostupné online. 
  3. ↑ https://www.transfermarkt.it/alvaro-morata/profil/spieler/128223
  4. ↑ El traspaso de Morata deja dinero al Atlético y al Getafe. Diario AS. Madrid: 20 July 2017. Dostupné online [cit. 10 October 2017]. (španělsky) 
  5. ↑ El esfuerzo del Atlético y Morata por demostrar su pedigrí rojiblanco. El Confidencial. 29 January 2019. Dostupné online [cit. 2 February 2019]. (španělsky) 
  6. ↑ Un año inolvidable para Morata [online]. Real Madrid CF, 7 December 2009 [cit. 2010-08-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 12 December 2013. (španělsky) 
  7. ↑ CEREZO, Hugo. Una generación para la historia. Marca. Madrid: 26 June 2010. Dostupné online [cit. 11 August 2010]. (španělsky) 
  8. ↑ At the gates of the first team [online]. Real Madrid CF, 30 July 2010 [cit. 2010-08-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 12 December 2013. 
  9. ↑ El Alcorcón cae ante un buen Real Madrid Castilla. Marca. Madrid: 15 August 2010. Dostupné online [cit. 25 September 2017]. (španělsky) 
  10. ↑ 3–2 Primeros tres puntos para el Castilla [online]. Real Madrid CF, 29 August 2010 [cit. 2010-08-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 10 January 2014. (španělsky) 
  11. ↑ Morata salvó un punto para el filial blanco en el último suspiro del choque. Mundo Deportivo. Barcelona: 1 November 2010. Dostupné online [cit. 10 October 2017]. (španělsky) 
  12. ↑ Madrid claim Zaragoza triumph [online]. 12 December 2010 [cit. 2011-07-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 26 October 2012. 
  13. ↑ SAINZ, Manu. No tengo esperanzas de que se fiche un delantero. Diario AS. Madrid: 15 January 2011. Dostupné online [cit. 25 September 2017]. (španělsky) 
  14. ↑ PIÑERO, Alberto; BELLWOOD, Tom. Especial Real Madrid: Estas son las joyas de La Fábrica que persigue la Premier [online]. 5 February 2011 [cit. 2017-09-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-10-02. (španělsky) 
  15. ↑ ARROYO, Esther. Para esto quería Mourinho a Adebayor: la plaga de lesiones de la delantera le da la razón. El Confidencial. 1 April 2011. Dostupné online [cit. 10 October 2017]. (španělsky) 
  16. ↑ Morata hace un 'hat trick' en el 7–1 del Castilla. Marca. Madrid: 13 February 2011. Dostupné online [cit. 25 September 2017]. (španělsky) 
  17. ↑ Morata, Sarabia y Joselu, el tridente de oro del Castilla [online]. Defensa Central, 5 May 2011 [cit. 2017-10-10]. Dostupné online. (španělsky) 
  18. ↑ Morata earns Madrid the win [online]. 11 November 2012 [cit. 2012-11-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 27 October 2013. 
  19. ↑ Real claim derby spoils [online]. 17 February 2013 [cit. 2013-02-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 25 February 2014. 
  20. ↑ Real win Clasico ahead of United decider [online]. 2 March 2013 [cit. 2017-10-10]. Dostupné online. 
  21. ↑ Ancelotti cierras las puertas a la salida de Morata en enero. 20 minutos. Madrid: 11 January 2014. Dostupné online [cit. 10 October 2017]. (španělsky) 
  22. ↑ Cristiano Ronaldo double completes Real Madrid's thrashing of Schalke. The Guardian. London: 18 March 2014. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 7 April 2014. 
  23. ↑ Real Madrid 3–1 Espanyol [online]. 17 May 2014 [cit. 2017-09-25]. Dostupné online. 
  24. ↑ MCNULTY, Phil. Real Madrid 4–1 Atlético Madrid. BBC Sport. 25 May 2014. Dostupné online [cit. 10 February 2020]. 
  25. ↑ Morata signs for Juventus [online]. Juventus F.C., 19 July 2014 [cit. 2014-07-19]. Dostupné online. 
  26. ↑ Agreement with Real Madrid for the definitive acquisition of the player Alvaro Morata [online]. Juventus F.C., 19 July 2014 [cit. 2014-07-19]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  27. ↑ Official announcement: Morata [online]. Real Madrid CF, 19 July 2014 [cit. 2014-07-19]. Dostupné online. 
  28. ↑ Juventus 2–0 Udinese: Tevez and Marchisio seal comfortable win [online]. 13 September 2014 [cit. 2014-10-02]. Dostupné online. 
  29. ↑ Atalanta 0–3 Juventus [online]. 27 September 2014 [cit. 2017-09-25]. Dostupné online. 
  30. ↑ SHERINGHAM, Sam. Juventus 3–2 Roma [online]. 5 October 2014 [cit. 2017-09-25]. Dostupné online. 
  31. ↑ Juventus put seven past Parma as Llorente, Tevez, Morata net braces [online]. 9 November 2014 [cit. 2014-11-09]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 4 March 2016. 
  32. ↑ Juventus 2–2 Napoli (5–6 on pens) [online]. 22 December 2014 [cit. 2017-09-25]. Dostupné online. 
  33. ↑ A la salud de Morata. Marca. Madrid: 28 January 2015. Dostupné online [cit. 29 January 2015]. (španělsky) 
  34. ↑ First-half goals give Juve victory over Dortmund [online]. UEFA, 24 February 2015 [cit. 2015-02-25]. Dostupné online. 
  35. ↑ Tévez leads Juventus to Dortmund stroll [online]. UEFA, 18 March 2015 [cit. 2015-03-18]. Dostupné online. 
  36. ↑ Fiorentina 0–3 Juventus (agg. 2–4): Bianconeri brush Viola aside to reach Coppa Italia final [online]. 7 April 2015 [cit. 2015-04-07]. Dostupné online. 
  37. ↑ GERNA, Jacopo. Juventus-Monaco 1–0: Vidal su rigore fa godere Allegri e lo Stadium. La Gazzetta dello Sport. Milan: 14 April 2015. Dostupné online [cit. 14 April 2015]. (italsky) 
  38. ↑ Tévez gives Juventus the edge against Real Madrid [online]. UEFA, 5 May 2015 [cit. 2015-05-05]. Dostupné online. 
  39. ↑ JOHNSTON, Neil. Juventus beat Real to reach final [online]. 13 May 2015 [cit. 2017-09-25]. Dostupné online. 
  40. ↑ Barcelona see off Juventus to claim fifth title [online]. UEFA, 6 June 2015 [cit. 2015-06-06]. Dostupné online. 
  41. ↑ Morata on equalling Del Piero's Juventus record [online]. UEFA, 1 October 2015 [cit. 2015-10-01]. Dostupné online. 
  42. ↑ SUMEET, Paul. Six Juventus stars nominated for UEFA Team of the Year. La Gazzetta dello Sport. Milan: 24 November 2015. Dostupné v archivu pořízeném dne 19 February 2016. 
  43. ↑ Official: Morata extends Juve deal [online]. 10 December 2015 [cit. 2015-12-10]. Dostupné online. 
  44. ↑ Torino 1-4 Juventus. BBC Sport. 20 March 2016. Dostupné online [cit. 25 August 2020]. 
  45. ↑ Coppa Italia: Morata in extra time [online]. 21 May 2016 [cit. 2016-05-21]. Dostupné online. 
  46. ↑ Official announcement: Morata [online]. Real Madrid CF, 21 June 2016 [cit. 2016-06-21]. Dostupné online. 
  47. ↑ Dani Carvajal's late goal in ET helps Real Madrid win UEFA Super Cup [online]. 9 August 2016 [cit. 2016-08-09]. Dostupné online. 
  48. ↑ Real Madrid 2–1 Celta Vigo [online]. 27 August 2016 [cit. 2016-08-27]. Dostupné online. 
  49. ↑ JIMÉNEZ, Rubén. Asensio es un pepino. Marca. Spain: 5 April 2017. Dostupné online [cit. 25 September 2017]. (španělsky) 
  50. ↑ Morata; un goleador letal siendo suplente [online]. Ovación, 6 May 2017 [cit. 2017-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-08-28. (španělsky) 
  51. ↑ El Real Madrid, campeón de LaLiga Santander 2016/17 [online]. La Liga, 21 May 2017 [cit. 2017-05-22]. Dostupné online. (španělsky) 
  52. ↑ Malaga 0–2 Real Madrid [online]. 21 May 2017 [cit. 2017-09-25]. Dostupné online. 
  53. ↑ Real Madrid 2–1 Sporting [online]. Rádio e Televisão de Portugal, 14 September 2016 [cit. 2017-06-06]. Dostupné online. (portugalsky) 
  54. ↑ REDDY, Luke. Real Madrid 5–1 Legia Warsaw [online]. 18 October 2016 [cit. 2017-09-25]. Dostupné online. 
  55. ↑ GWILLIAM, Louise. Napoli 1–3 Real Madrid [online]. 7 March 2017 [cit. 2017-09-25]. Dostupné online. 
  56. ↑ Majestic Real Madrid win Champions League in Cardiff [online]. UEFA, 3 June 2017 [cit. 2017-06-04]. Dostupné online. 
  57. ↑ Alvaro Morata: Chelsea agree £60m deal to sign Real Madrid striker [online]. 19 July 2017 [cit. 2018-03-30]. Dostupné online. 
  58. ↑ Alvaro Morata: Chelsea complete £60m deal for Real Madrid striker [online]. 21 July 2017 [cit. 2017-09-25]. Dostupné online. 
  59. ↑ Morata is a Blue [online]. Chelsea F.C., 21 July 2017 [cit. 2017-07-21]. Dostupné online. 
  60. ↑ ROSTANCE, Tom. Arsenal 1–1 Chelsea (Arsenal win 4–1 on penalties) [online]. 6 August 2017 [cit. 2017-09-25]. Dostupné online. 
  61. ↑ DAWKES, Phil. Chelsea 2–3 Burnley [online]. 12 August 2017 [cit. 2017-09-25]. Dostupné online. 
  62. ↑ SAJAD, Kal. Stoke City 0–4 Chelsea [online]. 23 September 2017 [cit. 2017-09-25]. Dostupné online. 
  63. ↑ BRUS, Mark. Alvaro Morata scores Chelsea's 17th Premier League hat-trick, closing in on Arsenal's record of 19. Metro. 23 September 2017. Dostupné online [cit. 25 September 2017]. 
  64. ↑ Chelsea 1–0 Manchester United [online]. 5 November 2017 [cit. 2017-11-05]. Dostupné online. 
  65. ↑ PITT-BROOKE, Jack. Chelsea 2 Brighton 0: Blues close on Manchester United after stylish win over sloppy Albion. The Independent. 27 December 2017. Dostupné online [cit. 27 December 2017]. 
  66. ↑ SEALEY, Louis. Antonio Conte admits he is ‘not happy’ with Alvaro Morata’s reaction which led to FA Cup red card. Metro. 18 January 2018. Dostupné online [cit. 18 January 2018]. 
  67. ↑ HAWKINS, Billy. BVB BLOW Chelsea transfer news: Borussia Dortmund rule out Alvaro Morata move as misfiring forward is ‘too expensive’ [online]. Talksport, 25 June 2018 [cit. 2018-08-19]. Dostupné online. 
  68. ↑ Morata makes his mark but Sarri's hopes of success hinge on Hazard [online]. 18 August 2018 [cit. 2018-08-19]. Dostupné online. 
  69. ↑ Chelsea 1 Vidi 0: Morata ends drought to earn Group L win [online]. 4 October 2018 [cit. 2018-10-05]. Dostupné online. 
  70. ↑ Chelsea 3 Crystal Palace 1: Morata double maintains momentum [online]. 5 November 2018 [cit. 2018-11-05]. Dostupné online. 
  71. ↑ Alvaro Morata joins Atletico Madrid from Chelsea on loan [online]. 28 January 2019 [cit. 2019-01-29]. Dostupné online. 
  72. ↑ Real Betis 1–0 Atlético Madrid [online]. 3 February 2019 [cit. 2019-02-04]. Dostupné online. 
  73. ↑ Atlético Madrid 2–0 Villarreal [online]. 24 February 2019 [cit. 2019-02-24]. Dostupné online. 
  74. ↑ Agreement with Chelsea FC over the transfer of Morata [online]. 6 July 2019 [cit. 2019-07-06]. Dostupné online. 
  75. ↑ Chelsea confirm Morata sale to Atletico [online]. ESPN, 6 July 2019 [cit. 2019-07-06]. Dostupné online. 
  76. ↑ Atletico Madrid start the season in typical fashion [online]. 19 August 2019. Dostupné online. 
  77. ↑ Morata reaches 300 matches [online]. 3 October 2019 [cit. 2019-10-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  78. ↑ Alvaro Morata makes his point by scoring winner for Atletico Madrid [online]. [cit. 2019-10-23]. Dostupné online. 
  79. ↑ https://metro.co.uk/2020/03/11/rio-ferdinand-trolls-alvaro-morata-liverpool-champions-league-defeat-atletico-madrid-chelsea-12384917/
  80. ↑ a b JUVENTUS.COM. Welcome home, Alvaro! - Juventus [online]. [cit. 2020-09-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  81. ↑ AS Roma vs. Juventus - Football Match Report [online]. ESPN.com, 27 September 2020 [cit. 2020-09-27]. Dostupné online. 
  82. ↑ Roma-Juve 2-2: doppiette di Veretout e Ronaldo. Il Corriere dello Sport. 27 September 2020. Dostupné online [cit. 27 September 2020]. (Italian) 
  83. ↑ Crotone 1-1 Juventus: Chiesa hero and villain [online]. Football Italia, 17 October 2020. Dostupné online. 
  84. ↑ Morata double as Juve beat Dynamo Kyiv. BBC Sport. Dostupné online [cit. 2020-10-20]. (anglicky) 
  85. ↑ Nešťastný ÁlVARo. Morata dal proti Barceloně tři góly, všechny mu však sebralo video. cnn.iprima.cz [online]. [cit. 2021-01-16]. Dostupné online. 
  86. ↑ Alvaro MORATA Archivováno 12. 11. 2012 na Wayback Machine., FIFA U-17 World Cup Final, FIFA.com, cit. 28. 6. 2013 (anglicky)
  87. ↑ Spain's Morata takes U19 scoring plaudits, UEFA.com, cit. 28. 6. 2013 (anglicky)
  88. ↑ Morata late show gives Spain winning start, UEFA.com, cit. 9. 6. 2013 (anglicky)
  89. ↑ Morata sends Spain through as Germany crash out, UEFA.com, cit. 9. 6. 2013 (anglicky)
  90. ↑ Spain beat Netherlands to top Group B, UEFA.com, cit. 16. 6. 2013 (anglicky)
  91. ↑ Spain see off Norway to book final berth, UEFA.com, cit. 16. 6. 2013 (anglicky)
  92. ↑ http://www.uefa.com/under21/news/newsid=2262324.html#kliment+wins+golden+boot
  93. ↑ NEJ střelec ME Kliment: Takovou botku jsem nikdy nedostal, smál se, iSport.cz, cit. 1. 7. 2015
  94. ↑ Mladí fotbalisté Španělska obhájili titul na Euru „jedenadvacítek“, iDNES.cz, cit. 18. 6. 2013
  95. ↑ Profil hráče, eu-football.info (anglicky)
  96. ↑ EURO 2016, SME.sk, cit. 11. 6. 2016 (slovensky)
  97. ↑ Obhajca zo Španielska z hry von, Taliani vyzvú majstrov sveta! Archivováno 30. 6. 2016 na Wayback Machine., Profutbal.sk, cit. 27. 6. 2016 (slovensky)
  98. ↑ Morata oslavil jubilejní start vítězným gólem a udobřil si fanoušky. Eurofotbal.cz [online]. 2021-11-14 [cit. 2021-11-15]. Dostupné online. 
  99. ↑ a b play off
  100. ↑ https://www.transfermarkt.it/spielbericht/index/spielbericht/2645670
  101. ↑ https://www.transfermarkt.it/spielbericht/index/spielbericht/2645652
  102. ↑ https://www.transfermarkt.it/spielbericht/index/spielbericht/2645664
  103. ↑ https://www.transfermarkt.it/spielbericht/index/spielbericht/2701332
  104. ↑ https://www.transfermarkt.it/spielbericht/index/spielbericht/3287205
  105. ↑ https://www.transfermarkt.it/spielbericht/index/spielbericht/3287213
  106. ↑ https://www.transfermarkt.it/spielbericht/index/spielbericht/3486437
  107. ↑ https://www.transfermarkt.it/spielbericht/index/spielbericht/3587341
  108. ↑ https://www.transfermarkt.it/spielbericht/index/spielbericht/3590598
  109. ↑ https://www.transfermarkt.it/spielbericht/index/spielbericht/3598434
  110. ↑ https://www.transfermarkt.it/spielbericht/index/spielbericht/3788842
  111. ↑ https://www.transfermarkt.it/spielbericht/index/spielbericht/3788867
  112. ↑ https://www.transfermarkt.it/spielbericht/index/spielbericht/3788893
  113. ↑ https://www.transfermarkt.it/spielbericht/index/spielbericht/3970791
  114. ↑ https://www.transfermarkt.it/spielbericht/index/spielbericht/4235809
  115. ↑ https://www.transfermarkt.it/spielbericht/index/spielbericht/4235822
  116. ↑ https://www.transfermarkt.it/spielbericht/index/spielbericht/4235834
  117. ↑ https://www.transfermarkt.it/spielbericht/index/spielbericht/4359330
  118. ↑ https://www.transfermarkt.it/spielbericht/index/spielbericht/4359336
  119. ↑ https://www.transfermarkt.it/spielbericht/index/spielbericht/4359340
  120. ↑ https://www.transfermarkt.it/spielbericht/index/spielbericht/4359342

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Álvaro Morata – klubová kariéra
Zlatá medaile Liga mistrů UEFA 2013/2014 – Real Madrid Zlatá medaile
Brankář
Hráči
Hlavní trenér
Zlatá medaile Liga mistrů UEFA 2016/2017 – Real Madrid Zlatá medaile
Brankář
Hráči
Hlavní trenér
Zlatá medaile Mistrovství světa ve fotbale klubů 2016 – Španělsko Real Madrid
Brankář
Hráči
Hlavní trenér
Zlatá medaile Superpohár UEFA 2016 – Real Madrid Zlatá medaile
Brankář
Hráči
Hlavní trenér
Zlatá medaile Serie A 2014/2015 – Juventus FC
Brankář
Hráči
Hlavní trenér
Zlatá medaile Serie A 2015/2016 – Juventus FC
Brankář
Hráči
Hlavní trenér
Zlatá medaile Coppa Italia 2014/2015 – Juventus FC
Brankář
Hráči
Hlavní trenér
Zlatá medaile Coppa Italia 2015/2016 – Juventus FC
Brankář
Hráči
Hlavní trenér
Zlatá medaile Supercoppa italiana 2015 – Juventus FC
Brankář
Hráči
Hlavní trenér
Zlatá medaile Supercoppa italiana 2020 – Juventus FC
Brankář
Hráči
Hlavní trenér
Zlatá medaile Primera División 2011/2012 – Real Madrid
Brankář
Hráči
Hlavní trenér
Zlatá medaile Primera División 2016/2017 – Real Madrid
Brankář
Hráči
Hlavní trenér
Álvaro Morata – reprezentační kariéra
Medailisté – Mistrovství Evropy ve fotbale 2020
Itálie Zlatá medaile
Anglie Stříbrná medaile
Španělsko Bronzová medaile
Dánsko Bronzová medaile
Zlatá medaile Španělsko na Mistrovství Evropy do 21 let 2013 (4. titul) Zlatá medaile
1 David de Gea • 2 Martín Montoya • 3 Asier Illarramendi • 4 Nacho Fernández • 5 Marc Bartra • 6 Iñigo Martínez • 7 Sergio Canales • 8 Koke • 9 Rodrigo Moreno Machado • 10 Thiago Alcântara (C) • 11 Cristian Tello • 12 Álvaro Morata • 13 Diego Mariño • 14 Ignacio Camacho • 15 Marc Muniesa • 16 Álvaro González • 17 Pablo Sarabia • 18 Alberto Moreno •19 Iker Muniain • 20 Dani Carvajal • 21 Álvaro Vázquez • 22 Isco • 23 Joel Robles • Trenér: Julen Lopetegui
Španělská fotbalová reprezentace na Mistrovství Evropy 2016
1 Iker Casillas • 2 César Azpilicueta • 3 Gerard Piqué • 4 Marc Bartra • 5 Sergio Busquets • 6 Andrés Iniesta • 7 Álvaro Morata • 8 Koke • 9 Lucas Vázquez • 10 Cesc Fàbregas • 11 Pedro • 12 Héctor Bellerín • 13 David de Gea • 14 Thiago Alcântara • 15 Sergio Ramos (C) • 16 Juanfran • 17 Mikel San José • 18 Jordi Alba • 19 Bruno Soriano • 20 Aritz Aduriz • 21 David Silva • 22 Nolito • 23 Sergio Rico • Trenér Vicente del Bosque
 Španělsko
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Álvaro_Morata&oldid=24300860“