Čudsko-pskovské jezero
| Čudsko-pskovské jezero | |
|---|---|
 Čudsko-pskovské jezero na mapě | |
| Poloha | |
| Světadíl | Evropa |
| Státy |  Estonsko Rusko |
| Kraje: Oblast | Ida-Viru, Jõgeva, Tartu, Põlva Pskovská oblast |
  | |
| Zeměpisné souřadnice | 58°40′36″ s. š., 27°29′30″ v. d. |
| Rozměry | |
| Rozloha | 3555 km² |
| Délka | 143 km |
| Šířka | 50 km |
| Objem | 25 km³ |
| Povodí | 47 800 km² |
| Max. hloubka | 15,3 m |
| Prům. hloubka | 7,1 m |
| Ostatní | |
| Nadm. výška | 30 m n. m. |
| Pobřeží | 520 km |
| Přítok vody | Emajõgi, Võhandu, Velikaja |
| Odtok vody | Narva |
| Ostrovy | Piirissaar |
| Sídla | Pskov |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Čudsko-pskovské jezero, nazývané také jezero Peipus (estonsky Peipsi-Pihkva järv, rusky Чудско-Псковское озеро) je jezero na hranici Estonska (kraje Ida-Viru, Jõgeva, Tartu a Põlva) a Pskovské oblasti v Rusku. Je pozůstatkem velké ledovcové vodní plochy. Jezero se skládá se ze tří propojených jezer — Čudského jezera na severu, Pskovského jezera na jihu, a obě tato jezera spojujícího Teplého jezera.
Čudsko-pskovské jezero má celkovou rozlohu 3555 km². Z toho největší část připadá na Čudské jezero (2610 km²), na Pskovské jezero pak 710 km² a nejmenší je Teplé jezero 235 km². Všechny tři části tvoří jednu vodní plochu, která leží v nadmořské výšce 30 m. Estonská část má rozlohu 1570 km² a ruská část 1985 km². V severojižním směru je jezero 143 km dlouhé a jeho maximální šířka je 50 km. Průměrná hloubka jezera je 8 m, maximální hloubka 15 m v jižní části.
Pobřeží
[editovat | editovat zdroj]
Břehy jsou převážně nízké, pokryté rašeliništi. Podél severovýchodního břehu se táhne písečná pláž, místy porostlá borovicemi. Zde jsou nejoblíbenější místa pro koupání, zvláště v písečných dunách a lesích mezi lázněmi Kauksi a Vasknarva na severu. Kromě lehce přístupného severního břehu není zbytek jezera moc turisticky využívaný.
Dno
[editovat | editovat zdroj]Dno je ploché a pokryté silnou vrstvou šedého jílu.
Ostrovy
[editovat | editovat zdroj]Na jezeře je mnoho ostrovů. Největší je Piirissaar, který leží v Čudském jezeře a patří Estonsku.
Vodní režim
[editovat | editovat zdroj]Do jezera ústí řeky Emajõgi, Võhandu, Velikaja a asi 30 dalších řek. Z jezera odtéká Narva do Finského zálivu. Nejvyšší úrovně dosahuje hladina obvykle uprostřed dubna až na začátku května. Rozsah kolísání je 3 m. Na jezeře se vyskytují velké vlny způsobené větrem. Tání na jaře způsobuje vzestup hladiny až o 1 m tzn. zvětšení plochy o 780 km², což zatopí řídce obydlenou pobřežní zónu.
Vlastnosti vody
[editovat | editovat zdroj]Díky malé hloubce dosahuje teplota vody v létě až 22 °C. Jezero zamrzá na konci listopadu nebo na začátku prosince. Maximální tloušťky ledu dosahuje v březnu (50-60 cm). Pskovské jezero a Teplé jezero rozmrzají dříve na konci dubna, Čudské jezero pak na začátku května.
Fauna
[editovat | editovat zdroj]Jezero je plné ryb, průměrný roční výlov je 11 000 tun. Hlavní zastoupené druhy jsou cejni, okouni, plotice, candáti, sízy a snětci.
Využití
[editovat | editovat zdroj]Lodní doprava
[editovat | editovat zdroj]Na jezeře je rozvinutá místní lodní doprava. Na pobřeží Teplého jezera stojí bílý maják Mehikoorma.
Osídlení pobřeží
[editovat | editovat zdroj]Největším městem na břehu je na jižním konci Pskov.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- V tomto článku byly použity informace z Velké sovětské encyklopedie, heslo „Чудско-Псковское озеро“.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Čudsko-pskovské jezero na Wikimedia Commons
