Šrí Aurobindo
| Šrí Aurobindo | |
|---|---|
 | |
| Rodné jméno | অরবিন্দ ঘোষ |
| Narození | 15. srpna 1872 Sri Aurobindo Bhawan |
| Úmrtí | 5. prosince 1950 (ve věku 78 let) Puduččéri |
| Alma mater | St Paul's School (1884–1889) King's College Loreto Convent |
| Povolání | básník, překladatel, filozof, esejista, spisovatel, literární kritik, profesor, politik, státní úředník, revolucionář, jogín, principal, editor a Vice-principal |
| Zaměstnavatel | Barodská univerzita |
| Nábož. vyznání | hinduismus |
| Choť | Mrinalini Devi |
| Rodiče | Krishnadhan Ghosh a Swamalata Devi |
| Příbuzní | Barindra Kumar Ghosh, Manmohan Ghose, Sarojini Ghosh a Benoy Bhushan Ghosh (sourozenci) Rajnarayan Basu (děd) Bhupal Chandra Bose (tchán) Dr. Sisir Kumar Bose (švagr) |
| Podpis |  |
| Web | www |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Šrí Aurobindo, původním jménem Aurobindo Ghóš (*15. srpna 1872, Kalkata - 5. prosince 1950) byl indický hinduistický filozof, jogín, mystik, básník, guru a příslušník indického hnutí za nezávislost.
K jeho nejznámějším žákům patří Šrí Činmoj a Mirra Alfassa, která založila experimentální město postavené na jeho principech a nazvala ho Auroville.
Život
[editovat | editovat zdroj]Jeho otec byl členem významného reformního hinduistického hnutí Bráhmasamádž, jehož zakladatelem byl Rámmohan Ráj.[1] On sám již jako dítě chodil do křesťanské školy ve městě Dárdžiling.[2] Poté odjel do Anglie, kde vystudoval na King's College v Cambridge. Do Indie se vrátil v roce 1892 a pracoval pak ve státní správě. Po návratu se zapojil do nacionalistického hnutí v Bengálsku. Byl zatčen, obviněn z přípravy bombových útoků, avšak u soudu byl nakonec jen kvůli protibritské publicistice. Nakonec musel být stejně propuštěn, po vraždě klíčového svědka procesu. I krátký pobyt ve vězení měl ale zásadní dopad na jeho duchovní život, měl tam mystické vize a po propuštění se stáhl z politiky, odstěhoval se do města Puduččéri a věnoval se již jen duchovním vědám a literatuře. Vyvinul techniku, kterou nazýval integrální jóga. Její systém je popsán v jeho nejdůležitějším díle, spise Božský život. K dalším textům patří epická báseň Savitri a komentáře k Védám, Upanišadám a Bhagavadgítě. Založil též vlastní ášram.
Filozofie
[editovat | editovat zdroj]Podle Šrí Aurobinda se v průběhu dějin uskutečňuje přechod od podvědomí k vědomí a nadvědomí. Dosažení mystického nadvědomí je řešením záhady dějin a uskutečněním lidských tužeb. Někteří Evropané upozornili Aurobinda, že jeho myšlenky mají blízko ke koncepcím Teilharda de Chardina, což ho překvapilo, protože jeho dílo neznal. Naopak znal Nietzscheho a byl si vědom souvislostí s jeho tezí o nadčlověku. Badatel Steve Odin napsal, že Šrí Aurubindo rekonstruoval Védántu za pomoci hegelismu (postupné projevení se univerzálního ducha v dějinách). Sám Auribindo však tvrdil, že mu německý idealismus, včetně Hegela, nic neříká, protože není intuitivní.
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Sri Aurobindo na anglické Wikipedii.
- ↑ Probojoval se k duchovnímu životu a poznal Nadduši: před 150 lety se narodil Šrí Aurobindo : Dingir, 16. 8. 2022
- ↑ Shri Aurobindo | Indian philosopher and yogi. Encyclopedia Britannica. Dostupné online [cit. 2018-06-08]. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Šrí Aurobindo na Wikimedia Commons
