Přeskočit na obsah

1,1,2,2-tetrachlorethan

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
1,1,2,2-tetrachlorethan
Grafický model 1,1,2,2-tetrachlorethanu
Grafický model 1,1,2,2-tetrachlorethanu
Obecné
Systematický název1,1,2,2-tetrachlorethan
Triviální názevs-tetrachlorethan
Ostatní názvyacetylentetrachlorid, R-130, TeCA
Anglický název1,1,2,2-Tetrachloroethane
Německý název1,1,2,2-Tetrachlorethan
Funkční vzorecCHCl2CHCl2
Sumární vzorecC2H2Cl4
Vzhledbezbarvá kapalina
Identifikace
Registrační číslo CAS79-34-5
EC-no (EINECS/ELINCS/NLP)201-197-8
Indexové číslo602-015-00-3
PubChem6591
SMILESC(C(Cl)Cl)(Cl)Cl
Vlastnosti
Molární hmotnost167,848 g/mol
Teplota tání−44 °C
Teplota varu146,5 °C
Rozpustnost ve vodě0,286 g/100 ml
Bezpečnost
GHS06 – toxické látky
GHS06
GHS09 – látky nebezpečné pro životní prostředí
GHS09
[1]
Nebezpečí[1]
H-větyH330 H310 H411
R-větyR26/27 R51/53
S-věty(S1/2) S38 S45 S61
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Některá data mohou pocházet z datové položky.

1,1,2,2-tetrachlorethan je chlorovaný derivát ethanu. Je nejsilnějším rozpouštědlem ze všech chlorovaných uhlovodíků.[2] Jako chladivo se používá pod názvem R-130.

Dříve se 1,1,2,2-tetrachlorethan šířeji používal jako rozpouštědlo a jako meziprodukt při průmyslové výrobě trichlorethylenu, tetrachlorethylenu a 1,2-dichlorethylenu.[3] Ve Spojených státech se však už dnes nepoužívá kvůli obavám z jeho toxicity.[4]

Chronická expozice vdechováním vede u člověka ke žloutence a zvětšeným játrům, k bolestem hlavy, tremoru, závratím, otupělosti a ospalosti. EPA ho klasifikuje jako možný lidský karcinogen skupiny C.[4]

Související články

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku 1,1,2,2-Tetrachloroethane na anglické Wikipedii.

  1. a b 1,1,2,2-Tetrachloroethane. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Merck Index, 11th Edition, 9125.
  3. Agency for Toxic Substances and Disease Registry (ATSDR). Toxicological Profile for 1,1,2,2-Tetrachloroethane (Update). U.S. Public Health Service, U.S. Department of Health and Human Services, Atlanta, GA. 1996.
  4. a b Tetrachloroethane at U.S. EPA

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]