2B11 Sani
| 2B11 Sani | |
|---|---|
 | |
| Typ | těžký minomet |
| Místo původu |  SSSR |
| Historie výroby | |
| Konstruktér | Ústřední výzkumný ústav Burevěstnik[1] |
| Navrženo | 1979 |
| Výrobce | Motovilichinské závody |
| Výroba | 1981 |
| Varianty | 2B11A, 2S12 Sani, Tundža-Sani, Ajbat |
| Základní údaje | |
| Hmotnost | 210 kg |
| Délka hlavně | 1740 mm |
| Obsluha | 5 osob |
| Ráže | 120 mm |
| Náměr | +45° až +80°[1] |
| Odměr | ±5°[1] |
| Kadence | 15 výstřelů / min.[1] |
| Úsťová rychlost | 325 m/s[1] |
| Maximální dostřel | 7,19 km[1] |
2B11 Sani (rusky 2Б11 «Сани» podle indexu GRAU; česky saně) je sovětský plukovní 120 mm minomet z roku 1979 vyvinutý Ústředním výzkumným ústavem Burevěstnik z Nižného Novgorodu. Byl vyvinut ze staršího 120 mm minometu 120-PM-43. Zbraň váží 210 kg a sestává ze tří částí: hlaveň, ložiště a dvojnožka. K minometu náleží i 115 kg vážící kolesna 2L81. 2B11 obsahuje standardní optický zaměřovač MPM-44M s kolimátorem K-1 a přístrojem pro osvit LUČ-PM2M.[1]
K obsluze je potřeba pět vojáků. Minimální dostřel je 480 metrů, maximální pak 7,19 km. Minomet bývá součástí kompletů 2S12 Sani a Tundža-Sani.[1]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d e f g h Lukáš Visingr: Současné ruské minomety[nedostupný zdroj], militarybox.cz, vyd. 15. 4. 2015, cit. 14. 5. 2023
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu 2B11 Sani na Wikimedia Commons
