Akseli Gallen-Kallela
Akseli Gallen-Kallela | |
---|---|
Rodné jméno | Axel Waldemar Gallén |
Narození | 26. dubna 1865 Pori |
Úmrtí | 7. března 1931 (ve věku 65 let) Stockholm |
Příčina úmrtí | zápal plic |
Místo pohřbení | hřbitov Hietaniemi |
Alma mater | Gymnasiet Svenska normallyceum (1876–1881) Helsinská akademie krásných umění (1878–1884) Julianova akademie (1884–1889) |
Povolání | malíř, tiskař, ilustrátor, architekt a designér |
Manžel(ka) | Mary Gallen-Kallela |
Děti | Kirsti Gallen-Kallela Jorma Gallen-Kallela |
Příbuzní | Uno Gallén (sourozenec) Kaari Raivio (vnučka) |
Významná díla | Umělcova matka Lemminkäinenkova matka Obrana Sampa |
Ocenění | Ducat Prize (1888) rytíř Řádu čestné legie (1902) Cross of Liberty, 3rd Class (1918) komandér Řádu bílé růže (1919) komandér s hvězdou Řádu svatého Olafa (1923) komandér 1. třídy Řádu bílé růže (1928) |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Akseli Gallen-Kallela, narozený jako Axél Waldemar Gallén (26. dubna 1865 Pori – 7. března 1931 Stockholm), byl finský malíř a designér, vedoucí představitel tzv. zlatého věku finského umění v období 1880–1910. Jeho nejznámějším dílem je cyklus ilustrací k finskému národnímu eposu Kalevala.
Život
[editovat | editovat zdroj]Pocházel ze švédskojazyčné rodiny, otec byl právník. Dětství prožil v Tyrvää na jihozápadě Finska. Základní malířské vzdělání získal v Helsinkách. Od roku 1884 studoval na pařížské Julianově akademii. Ve svých raných dílech vycházel z realismu, který přesně zobrazoval finskou přírodu a prostý život, např. Chlapec a vrána (1884), Stará žena s kočkou (1885), První hodina (1889) nebo Kočka a pes (1890).
V roce 1890 se oženil s Mary Slöövou a usadil se v Helsinkách. Jejich malá dcerka Impi Marjatta zemřela na záškrt v roce 1894. O rok později se narodila druhá dcera Kirsti a v roce 1898 syn Jorma. [1] Jeho obrazy z tohoto období vyjadřují určitou agresivitu (Obrana Sampo, Kullervovo prokletí, Joukahainenova pomsta).
Účast na světové výstavě v Paříži v roce 1900 mu přinesla postavení vedoucího umělce ve Finsku. Pořídil si dům s ateliérem v Ruovesi, v oblasti národního parku Helvetinjärvi.[1] V roce 1904 se zotavoval u jezera Keitele po malárii, kterou se nakazil ve Španělsku. Vytvořil zde několik obrazů s námětem jezera, na nichž jsou patrné vlivy symbolismu a secese. [2]
V roce 1906 se přestěhoval do Leppävaary, kde si upravil starý dům a zřídil si v něm i ateliér.
V období finského národního obrození ke svému švédskému příjmení připojil podle finského způsobu přídomek Kallela. Od roku 1907 jeho oficiální jméno znělo Akseli Gallen-Kallela. Jako velký vlastenec svým dílem podporoval národní uvědomění a snahu o nezávislost Finska.
Celý život hodně cestoval po světě, kromě Evropy navštívil i USA a Afriku. S rodinou pobýval v roce 1909 určitý čas ve východní Africe (dnešní Keňa). Kromě 150 obrazů ovlivněných expresionismem přivezl z Afriky sbírku etnografických předmětů a zoologických exponátů. [1] V Itálii studoval freskovou malbu.
V roce 1911–1913 si postavil ateliér v Tarvaspää poblíž Helsinek. Během první světové války byl pověřen funkcí vedoucího kartografického úřadu a tiskového střediska. Jako blízký spolupracovník generála Mannerheima se podílel na finské občanské válce. Navrhoval vlajky, uniformy a státní symboly nezávislého Finska.
Při pobytu v USA v letech 1923 a 1924 se seznámil s domorodým uměním obyvatel Nového Mexika. Po návratu do Finska přistavěl podle svého návrhu k ateliéru v Tarvaspää obytný dům. [1]
V roce 1928 pracoval na velkých freskách ve Finském národním muzeu , Kalevala mozeum. Svou práci na úpravě původního vydání eposu Kalevala, započatou v roce 1925, už nestačil dokončit. Zemřel na zápal plic 7. března 1931 ve Stockholmu, během zpáteční cesty z přednášky v Kodani. Jeho hrob se nachází na hřbitově Hietaniemi v Helsinkách.
Dílo
[editovat | editovat zdroj]Gallenova tvorba byla velmi různorodá: kromě obrazů maloval také fresky, navrhoval nábytek, šperky i textilie. Jako architekt navrhl mimo jiné stavby i vlastní dům s ateliérem v Tarvaspää. Roku 1961 v něm bylo zřízeno muzeum věnované jeho životu a dílu. [3][2]
Častým námětem jeho obrazů byly výjevy z finského venkova, krajiny a portréty. Do počátečního realismu záhy začal pronikat symbolismus a následně i secese. Tyto vlivy jsou patrné např. ve freskové výzdobě Juseliova mauzolea v Pori (1901–1903) nebo finského pavilonu na světové výstavě v Paříži (1900). V této fresce se nejvíce projevují jeho politické názory a touha po nezávislosti Finska.
Ve svém díle se zejména zaměřoval na finskou mytologii, kam spadá i cyklus monumentálních ilustrací k finském národnímu eposu Kalevala, který také přispěl k finskému národnímu uvědomění.
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Autoportrét z roku 1897
-
Chlapec s vránou, 1884, Ateneumin taidemuseo, Helsinky
-
Výjev z Kalevaly Joukahainenova pomsta, 1897, Turun taidemuse, Turku
-
Portrét Maxima Gorkého, 1906, Turun taidemuse
-
Kalevala: poem 1, verše 1–16
-
Jezero Keitele 1905, Národní galerie Londýn
-
Sampova obrana, 1928 – freska v národním muzeu
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Akseli Gallen-Kallela na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d Akseli Gallen-Kallela’s Lifespan and Timeline. www.gallen-kallela.fi [online]. [cit. 2020-04-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-02-04.
- ↑ a b HOSACK-JAMESOVÁ, Karen. Slavné obrazy. Praha: EuromediaGroup ISBN 978-80-7617-785-7. Kapitola Jezero Keitele, s. 192–193.
- ↑ Archivovaná kopie. www.gallen-kallela.fi [online]. [cit. 2020-04-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-12-06.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Galerie Akseli Gallen-Kallela na Wikimedia Commons
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Akseli Gallen-Kallela na Wikimedia Commons
- oficiální web muzea Gallen-Kallela Archivováno 6. 12. 2017 na Wayback Machine.