Bahádur Šáh II.
| Bahádur Šáh II. | |
|---|---|
| mughalský císař | |
 Korunovaný Bahadúr Šáh II. na portrétu, kolem roku 1850 | |
| Doba vlády | 28. září 1837 – 29. březen 1858 |
| Úplné jméno | Abu Zafar Sirajuddin Muhammad Bahadur Shah Zafar |
| Narození | 24. říjen 1775 Dillí |
| Úmrtí | 7. listopad 1862 Rangún |
| Pohřben | Rangún, poblíž Šweitigoumské pagody |
| Předchůdce | Akbar Šáh II. |
| Nástupce | mughalské císařství zaniklo |
| Manželky | I. Ashraf Mahal II. Akhtar Mahal III. Akhtar Mahal IV. Taj Mahal |
| Otec | Akbar Šáh II. |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Bahádur Šáh II. (24. října 1775 Dillí — 7. listopadu 1862 Rangún) byl poslední mughalský císař.
Život
[editovat | editovat zdroj]
Narodil se jako druhý syn císaře Akbara Šáha II. a nastoupil na trůn hned po jeho smrti 28. září 1837. Jako císař vládl už jen malé oblasti v okolí opevněného města starého Dillí. Stále byl dědicem mughalského korunního pokladu (na Pavím trůnu se všemi klenoty, drahokamy a perlami byl třikrát portrétován). Roku 1857 byl aktérem velkého povstání Indů proti Britům, na jehož počátku byl ostatními lokálními panovníky zvolen za vůdce odporu. Po prohrané válce byl v Humajúnově hrobce se svou rodinou obklíčen a zajat. Jeho dva nejstarší synové Mírza Mughal a Mírza Chizr a vnuk Mírza Abú Bakr byli následně bez soudu zastřeleni majorem Williamem Hodsonem. Britové se zmocnili pokladu, který zčásti přivezli britskému králi a zčásti rozkradli a v následujících desetiletích rozprodali.
Bahádur Šáh II. byl následně ve zmanipulovaném politickém procesu odsouzen za vzpouru, zradu a vraždu a poslán do exilu v Barmě, kde o čtyři roky později zemřel; jeho mohyla byla nalezena teprve v roce 1991.[1] Jím definitivně zanikla mughalská vláda v Indii.
Vzhledem k tomu, že Velké indické povstání, v němž byl Bahádur Šáh II. alespoň formálně hlavním reprezentantem Indů, bylo na dlouhou dobu nejvýznamnějším projevem vlasteneckého odporu Indů proti nadvládě Britů, je Indy dodnes považován za jednoho z národních hrdinů. Jsou po něm pojmenovávány ulice, točí se o něm filmy atp. Muslimové si jeho státu také váží jako posledního pozůstatku muslimského státu na území Indie. Z toho důvodu je velmi populární také v Pákistánu.
Kulturní dědictví
[editovat | editovat zdroj]- Bahádúr Šáh II. je považován za významného urdského básníka, malíře kaligrafie a mecenáše umění.
Poklad
[editovat | editovat zdroj]- Zlatá královská koruna Bahadúra Šáha II. (přesně vyobrazená zde na portrétu v infoboxu) byla zhotovená v Dillí po roce 1837, je vykládaná diamanty, raritními smaragdy, rubíny, tyrkysy a perlami obrovské ceny. Její čepice je ze sametu a ozdoby z peří. Britové ji uloupili a předali do svého královského pokladu v Londýně, naposledy byla vystavena v roce 2013 a vyvolala v tisku diskusi o navrácení pokladu do Indie.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Archivovaná kopie. www.mmtimes.com [online]. [cit. 2020-12-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-11-28.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Encyclopaedia Indica: Bahadur Shah II, The last Mughal Emperor, Anmol Publications, New Delhi 1999, s. 213, 236, obr. s. 64
- Lord Roberts of Kandahár: Ein und vierzig Jahre in Indien. Berlin 1904, I. díl (dostupné online[1] německy), II. díl
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Bahádur Šáh II. na Wikimedia Commons
