Brazil
Brazil | |
---|---|
Země původu | Spojené království |
Jazyk | angličtina |
Délka | 142 min. |
Žánry | sci-fi, černá komedie, antiutopický |
Scénář | Terry Gilliam Tom Stoppard Charles McKeown |
Režie | Terry Gilliam |
Obsazení a filmový štáb | |
Hlavní role | Jonathan Pryce Robert De Niro Kim Greist Michael Palin Katherine Helmond Bob Hoskins Ian Holm |
Hudba | Kate Bush Michael Kamen |
Kamera | Roger Pratt |
Kostýmy | James Acheson |
Střih | Julian Doyle |
Výroba a distribuce | |
Premiéra | 20. února 1985 17. ledna 2003 |
Produkční společnost | Regency Enterprises |
Distribuce | 20th Century Fox (Evropa) Universal Pictures (USA) |
Rozpočet | cca 15 000 000 |
Brazil na ČSFD, IMDb Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Brazil je film režiséra Terryho Gilliama z roku 1985. Film se promítá ve více verzích s odlišným závěrem (podobně jako film Blade Runner).
Děj
[editovat | editovat zdroj]Příběh se odehrává v blízké budoucnosti v zemi s přebujelým úřednickým aparátem a tajnými službami. Informační služba ví o každém hnutí, zásahová jednotka provede zatčení a odsouzence sváže do svěrací kazajky a odveze k výslechům. Tajná policie je pak mučí psychicky - formuláři, znevýhodněnými úrokovými sazbami, a také fyzicky. Hrdinou filmu je Sam, šikovný, i když trochu zbrklý úředníček, jehož matka, jak se později dozvídá, je milenkou šéfa informací, a je tudíž vybaven slušnou protekcí. Při vyřizování přeplatku jednoho chybného zásahu se zamiluje do Jill, přímočaré řidičky náklaďáku a dívky ze svých snů, která je svědkem pomýleného zatýkání, čímž se stává nepohodlnou. Absurdní scéna, při které Sam nabízí pozůstalé po justičním omylu přeplatek soudních výloh kvůli nevyplněnému formuláři navazuje na útěk Jill před Samem (co dobrého lze od úředníků čekat). Vše se ale komplikuje, protože Jill je neustále v pohybu a Sam, aby jí znovu našel, přijímá povýšení do oddělení informací. Při potrhlé scéně s honičkou Jill asistuje elitní policie a když ji Sam dohoní a vysvětlí se, že ji vlastně nezatýká, ale chce jí vyznat lásku, je svědkem toho, jak Jill přijímá balíček. Chvíli se domnívá, že Jill je teroristka a v balíčku je bomba, ale brzy se přesvědčí o opaku.
Společný vztah je poznamenán Samovým strachem ze systému, naopak přístup Jill je důvěřivý, přímý. Výsledkem Samovy snahy o utajení a ochránění Jill je, že se stále více zamotávají do problémů a nakonec jim při milování, které by mohlo být happy endem, do bytu vtrhne zásahová jednotka a oba zatkne. Jill při zatýkání umírá a Sam je mučen.
Celý film doprovází Samovy sny, které doplňují situace o rozměr představ a postojů, poslední sen (druhá dobrá příležitost, jak skončit happy endem) je o tom, jak se Samovi povede vyhodit do vzduchu nenáviděný úřad informací a se svou milou odjíždí ze šedivého města do krásné přírody. Leč je to pouze sen a poslední záběr je na dva mučitele (Samovy dřívější spolupracovníky), jak konstatují nad svázaným Samem jeho úplný únik do říše snů. A na tváři hlavního hrdiny spoutaného v chladicí věži přechází bezstarostný úsměv těch, kteří jsou mimo tento svět.
Problémy s distribucí
[editovat | editovat zdroj]Ve Spojených státech si vymínila distribuční společnost Universal zkrácení neradostného závěru filmu. Poté vznikla protestní dopisová kampaň proti Universalu. Po získání ceny filmových kritiků se situace uklidnila a ani zkrácení nebylo v celém plánovaném rozsahu.[1]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ ADAMOVIČ, Ivan. Encyklopedie fantastického filmu. Praha: CINEMA, 1994. ISBN 80-901675-3-5. Kapitola 300 hlavních filmů - Brazil, s. 30.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Brazil na Wikimedia Commons
- Brazil v Česko-Slovenské filmové databázi
- Brazil v Internet Movie Database (anglicky)
- Brazil v recenzním agregátoru Rotten Tomatoes (anglicky)
- Brazil – Geoff Muldaur
- Ray Conniff – BRAZIL (Aquarela do Brasil – Ary Barroso)