Přeskočit na obsah

Jessica Pegulaová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jessica Pegulaová
Jessica Pegulaová na French Open 2019
Jessica Pegulaová na French Open 2019
StátSpojené státy americkéSpojené státy americké Spojené státy americké
Datum narození24. února 1994 (30 let)
Místo narozeníBuffalo, New York
Spojené státy americké
BydlištěBoca Raton, Florida
Spojené státy americké
Výška170 cm
Profesionálka od2009
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek16 295 051 USD
Tenisová raketaYonex
Dvouhra
Poměr zápasů433–247
Tituly6 WTA
Nejvyšší umístění3. místo (24. října 2022)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Openčtvrtfinále (2021, 2022, 2023)
French Openčtvrtfinále (2022)
Wimbledončtvrtfinále (2023)
US Openfinále (2024)
Velké turnaje ve dvouhře
Turnaj mistryňfinále (2023)
Olympijské hry2. kolo (2024)
Čtyřhra
Poměr zápasů231–139
Tituly7 WTA, 1 WTA 125, 7 ITF
Nejvyšší umístění1. místo (11. září 2023)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Opensemifinále (2023)
French Openfinále (2022)
Wimbledončtvrtfinále (2024)
US Openčtvrtfinále (2023)
Velké turnaje ve čtyřhře
Turnaj mistryňzákladní skupina (2022, 2023)
Olympijské hry2. kolo (2020, 2024)
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open1. kolo (2022, 2023)
French Open1. kolo (2022)
Wimbledon1. kolo (2021)
US Openfinále (2023)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20241015a15. října 2024
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jessica Pegulaová (nepřechýleně Pegula, * 24. února 1994 Buffalo) je americká profesionální tenistka. V roce 2023 byla se spoluhráčkou Coco Gauffovou tři týdny světovou jedničkou ve čtyřhře, a to ve dvou obdobích.[1] Na grandslamu si zahrála finále dvouhry US Open 2024, čtyřhry French Open 2022 s Gauffovou a smíšené čtyřhry US Open 2023 po boku Krajicka. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour vyhrála šest turnajů ve dvouhře a sedm ve čtyřhře. Jednu deblovou trofej přidala v sérii WTA 125. V rámci okruhu ITF získala sedm titulů ve čtyřhře.[2]

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v říjnu 2022 na 3. místě a ve čtyřhře v září 2023 na 1. místě.[3]

V americkém týmu Billie Jean King Cupu debutovala v roce 2019 sanantonijskou baráží Světové skupiny proti Švýcarsku, v níž za rozhodnutého stavu prohrála čtyřhru v páru s Jennifer Bradyovou. Američanky zvítězily 3:2 na zápasy. Do dubna 2024 v soutěži nastoupila ke třem mezistátním utkáním s bilancí 3–1 ve dvouhře a 1–1 ve čtyřhře.[4]

Spojené státy americké reprezentovala na odložených Letních olympijských hrách 2020 v Tokiu. Ve dvouhře na úvod podlehla pozdější olympijské šampionce Belindě Bencicové ze Švýcarska. Ve čtyřhře vytvořila čtvrtou nasazenou dvojici s Bethanií Mattekovou-Sandsovou. Ve čtvrtfinále však nestačily na pozdější bronzové medailistky Pigossiovou a Stefaniovou z Brazílie. Zúčastnila se také pařížské olympiády 2024. Ve druhém kole singlové soutěže podlehla Svitolinové. S Coco Gauffovou zasáhla do debla, kde je ve druhé fázi vyřadily Češky Muchová s Noskovou.

V úvodním ročníku smíšené týmové soutěže United Cup 2023 byla ženskou jedničkou amerického týmu, který turnaj vyhrál po finálovém vítězství nad Itálii.[5]

Soukromý život

[editovat | editovat zdroj]

Narodila se roku 1994 v Buffalu do rodiny amerického miliardáře Terrence Peguly a jeho druhé manželky, korejsko-americké podnikatelky Kim Pegulaové. Rodiče spoluvlastní kluby Buffalo Bills (NFL) a Buffalo Sabres (NHL).[6] Otcovo jmění pochází z podnikání v oblasti těžby zemního plynu pomocí frakování. Jeho podnik byl v roce 2010 prodán společnosti Royal Dutch Shell za 4,7 miliardy dolarů. Časopis Forbes majetek otce k říjnu 2024 odhadoval na 7,7 miliardy dolarů.[7]

Z otcovy strany má čtyři sourozence, z toho dva vlastní. Matka se narodila v Soulu v Jižní Koreji,[8] ale rodiče ji odložili před policejní stanicí. V pěti letech byla adoptována americkou rodinou Kerrových.[9]

Tenisová kariéra

[editovat | editovat zdroj]

2011–2021: První tituly WTA a čtvrtfinalistka Australian Open 2021

[editovat | editovat zdroj]

Na US Open 2011 obdržela s Taylor Townsendovou divokou kartu do ženské čtyřhry, v níž vypadly ve třetím kole s třetím nasazeným párem Vania Kingová a Jaroslava Švedovová. Do dvouhry okruhu WTA Tour poprvé zasáhla na BNP Paribas Open 2012 v Indian Wells. Na úvod podlehla Slovence Magdaléně Rybárikové.[10]

Příjem na Bad Homburg Open 2021

Mezi sezónami 2013–2015 rok a půl absentovala pro poranění kolena.[10] Premiéru v grandslamové dvouhře prožila na US Open 2015, kde ji ve druhé fázi vyřadila další slovenská hráčka Dominika Cibulková.[10] Na washingtonském Citi Open 2016 zaznamenala první kariérní výhru nad členkou elitní světové dvacítky, když ve čtvrtfinále zdolala čtrnáctou v pořadí Samanthu Stosurovou. Další herní výpadek následoval mezi lednem a srpnem 2017 kvůli operaci kyčle.[10] V první stovce žebříčku WTA debutovala 4. února 2019. V dané sezóně se poprvé zúčastnila hlavní soutěže tří ze čtyř grandslamů. Na Roland-Garros v úvodu nenašla recept na pozdější šampionku Ashleigh Bartyovou. Ve Wimbledonu jí časnou porážku přivodila Rumunka Mihaela Buzărnescuová a na US Open skončila na raketě Francouzky Alizé Cornetové.[10] První titul na túře WTA vybojovala ve 25 letech na Citi Open 2019. Ve finále dovolila Italce Camile Giorgiové uhrát jen čtyři gamy.[11]

Přes Dánku Caroline Wozniackou prošla do souboje o titul na lednovém ASB Classic 2020 v Aucklandu. V něm však podlehla nejvýše nasazené, 38leté Američance Sereně Williamsové, která odehrála poslední finále v kariéře.[12] Do osmifinále i čtvrtfinále dvouhry grandslamu poprvé postoupila na Australian Open 2021, po výhrách nad úřadující finalistkou US Open Viktorií Azarenkovou, bývalou šampionkou newyorského grandslamu Samanthou Stosurovou, Kristinou Mladenovicovou a ukrajinskou světovou pětkou Elinou Svitolinovou. Poté však nenašla recept na krajanku Shelby Bradyovou, přestože získala úvodní set.

Do první dvacítky klasifikace se poprvé posunula 1. listopadu 2021.[10] S Coco Gauffovou se probojovaly do finále čtyřhry grandslamového French Open 2022, v němž podlehly Francouzkám Caroline Garciaové a Kristině Mladenovicové ve dvou setech.[13]

2022–2023: Světová jednička ve čtyřhře, dvě trofeje WTA 1000 a průnik do Top 10

[editovat | editovat zdroj]

Přes vyřazení ve svém prvním pařížském čtvrtfinále, na French Open 2022 s první ženou klasifikace Igou Świątekovou, po skončení debutovala 6. června 2022 v elitní světové desítce, posunem z jedenáctého na osmé místo.[14][15] Druhou singlovou trofej a první v kategorii WTA 1000 vybojovala na mexickém Guadalajara Open Akron 2022, kam přijela jako pátá hráčka žebříčku. Cestou soutěží vyřadila čtyři grandslamové šampionky v řadě, Jelenu Rybakinovou, Biancu Andreescuovou, Sloane Stephensovou a Viktorii Azarenkovou. Ve druhém kole proti Rybakinové přitom odvrátila tři mečboly. Trofej si odvezla po závěrečné výhře nad šestou ženou klasifikace Marií Sakkariovou z Řecka, znamenající desáté vítězství nad členkou první světové desítky. V kategorii WTA 1000 vylepšila finálovou účast z květnového Mutua Madrid Open 2022 a premiérově se stala světovou trojkou ve dvouhře. V témže říjnovém vydání žebříčku se posunula i na třetí místo ve čtyřhře.[16] Výsledky z celého roku znamenaly, že se 13. října 2022 jako třetí v pořadí kvalifikovala na Turnaj mistryň, poprvé konaném v texaském Fort Worth.[17] O den později si pak zajistila účast v deblu v páru s Gauffovou.[18] Staly se tak prvními účastnicemi Turnaje mistryň od sester Williamsových v roce 2009, které nastoupily do dvouhry a vytvořily i společný pár ve čtyřhře.[19][20] V ženské dvouhře odešla poražena, když proti Sakkariové, Džabúrové a Sabalenkové uhrála celkově jeden set. Bez výhry pro ni skončila i delové části soutěže.

Na US Open 2022 se Pegualová, Cornetová a Świąteková staly jedinými hráčkami sezóny, které zkompletovaly účasti ve třetích kolech na všech čtyřech grandslamech[21]

Sezónu 2023 otevřela na premiérovém ročníku týmové soutěže United Cupu. Americký tým soutěž jednoznačně ovládl, když ve finále zdolal Itálii. Na celém turnaji Američané z dvaceti dvouher prohrály pouze dvě – z toho Pegulaová hned na úvod s Češkou Kvitovou. V rámci semifinálového utkání proti Polsku porazila poprvé v kariéře světovou jedničku, když na šestý pokus přehrála Igu Świątekovou.[5][22][23] Sbírku čtvrtfinálových účastí na grandslamech zkompletovala ve Wimbledonu 2023, do něhož prošla v pozici nasazení čtyřky se ztrátou jediného setu v prvním kole od Davisová. Ani ze šestého souboje v této fázi grandslamu neodešla vítězně, když ji zastavila čtyřicátá druhá hráčka žebříčku Markéta Vondroušová, přestože nad Češkou v rozhodující sadě vedla již 4–1 na gamy a měla brejkbol na vedení 5–1, aby ztratila následující pět her v řadě.[24][25]

Třetí kariérní titul a druhý z kategorie WTA 1000 získala na montréalském National Bank Open 2023. Ve čtvrtfinále porazila deblovou spoluhráčku Gauffovou, v semifinále pak podruhé v kariéře zdolala úřadující světovou jedničku Świątekovou a v boji o titul pak deklasovala vyčerpanou osmnáctou hráčku žebříčku Ljudmilu Samsonovovou za pouhých 49 minut, během nichž ztratila jedinou hru.[26][27] Čtvrtfinálová účast, a souběžné vyřazení Sieové v semifinále čtyřhry US Open 2023 znamenaly, že se v nádledném vydání žebříčku z 11. září 2023 poprvé posunula do čela deblové kladifikace WTA, a to se spoluhráčkou Gauffovou.[28] Do konce roku 2023 na vrcholu setrvaly tři týdny ve dvou obdobích. V osmifinále dvouhry newyorského grandslamu hladce podlehla Madison Keysové.

Čtvrtou singlovou trofej na túře WTA si odvezla ze soulského Korea Open 2023, kde byla z pozice světové čyřky nejvýše nasazenou. Do finále prošla přes Belgičanku Yaninu Wickmayerovou a v něm pak porazila 124. hráčku žebříčku Jüan Jüe z Číny. Poprvé v kariéře tak vyhrála více než jednu singlovou trofej v sezóně. Závěrečné vítězství znamenalo 53. sezónní výhru, čímž se ve statistice výher 2023 vyrovnala druhé Sabalenkové. Při závěrečném ceremoniálu uvedla, že vítězství pro ni jako dceru Jihokorejky ze Soulu, mělo zvláštní náboj.[29][30]

Na French Open 2023 dohrála ve třetím kole dvouhry a semifinále čtyřhry

Podruhé v řadě se kvalifikovala na Turnaj mistryň, WTA Finals 2023 hrané v Cancúnu. Základní skupinu vyhrála bez ztráty setu, když porazila světovou čtyřku Jelenu Rybakinovou, devítku Marii Sakkariovou i jedničku Arynu Sabalenkovou. Dosáhla tak třetí sezónní výhry nad první hráčkou klasifikace, čímž navázala na předchozí semifinálová vítězství nad první Świątekovou z United Cupu a Canadian Open 2023. Jako první Američanka od Sereny Williamsové v roce 2012 porazila třikrát v sezóně světovou jedničku.[31] V semifinále přehrála světovou trojku a deblovou spoluhráčku Coco Gauffovou.[32] V utkání o titul ji však deklasovala Świąteková, proti níž uhrála jediný game.[33] Stala se tak první tenistkou od zavedení žebříčku WTA v roce 1975, která se na jediném turnaji utkala s prvními čtyřmi ženami světové klasifikace.[34] Již skupinovou výhrou nad Rybakinovou dosáhla jako jediná hráčka sezóny 40. vítězný zápas na tvrdém povrchu, znamenající čtvrtou výhru v řadě nad členkou ze světové desítky.[35]

2024: První titul na trávě, finalistka US Open a obhájená trofej na Canadian Open

[editovat | editovat zdroj]

Po vyřazení ve druhém kole Australian Open s Francouzku Clarou Burelovou ukončila pětiletou spolupráci s trenérem Davidem Wittem.[36] V únorové arabské části absentovala pro potíže s krkem. Následně vynechala jarní antukovou sezónou kvůli zranění žeber.[37] Pátou trofej na túře WTA vybojovala na červnovém ecotrans Ladies Open, travnaté události v Berlíně, druhém turnaji po návratu na okruh. Ve třetí, rozhodující sadě finále otočila s Annou Kalinskou průběh ze stavu her 1–4. Čtyři mečboly odvrátila při poměru gamů 4–5 a pátý při vedení soupeřky 6–5. Získala tak první titul v kategorii WTA 500. Již v semifinále dosáhla první sezónní výhry nad členkou Top 10, druhou v pořadí a deblovou spoluhráčkou Gauffovou.[38][39] Ve druhém kole Wimbledonu podlehla jako světová pětka Číňance Wang Sin-jü, která poprvé v kariéře přehrála členku Top 10.[40]

Třetí titul v úrovni WTA 1000 získala na torontském National Bank Open po závěrečné výhře nad krajankou Amandu Anisimovovou ve třech setech. Jako první od Hingisové v roce 2000 obhájila na Canadian Open trofej. Desetizápasové neporazitelnosti na kanadském turnaji naposledy před ní dosáhla Serena Williamsová, která v ročnících 2011–2014 vyhrála 14 zápasů v řadě. V Torontu se rovněž stala první americkou šampionkou právě od výhry Williamsové v roce 2013. Na cestě do finále na její raketě postupně dohrály Karolína Plíšková, kvalifikantka Ashlyn Kruegerová, Peyton Stearnsová a čtrnáctá nasazená Diana Šnajderová.[41][42] Formu potvrdila i na navazujícím Cincinnati Open. Po třísetových bitvách s Leylah Fernandezovou a Paulou Badosovou prošla do finále. V něm její devítizápasovou neporazitelnost ukončila světová trojka Aryna Sabalenková. Nestala se tak první šampionkou od Evonne Goolagongové z roku 1973, která triumfovala na Canadian Open i Cincinnati Open v jedné sezóně. Přesto se po Rosie Casalsové (1970) a Sereně Williamsové (2013) stala teprve třetí Američankou otevřené éry, která si zahrála během jednoho ročníku finále na obou těchto turnajích.[43][44]

Do prvního grandslamového finále dvouhry postoupila na US Open. Až do semifinále neztratila žádný set, když postupně vyřadila Shelby Rogersovou v jejím posledním zápase kariéry,[45] Sofii Keninovou, Španělku Jéssicu Bouzasovou Maneirovou[46] i světovou osmnáctku Dianu Šnajderovou.[47] Ani ve čtvrtfinále ji nezastavila první hráčka žebříčku Iga Świąteková. Poprvé tak na grandslamu prošla do semifinále, když všech šest čtvrtfinálových duelů v předchozí kariéře na majorech prohrála.[48] Mezi poslední čtveřicí otočila nepříznivý průběh s Karolínou Muchovou, vracející se na okruh po zranění a obhajující semifinálovou účast. Za stavu 1–6 a 0–2 odvrátila brejkbol, jehož využití by ve druhé sadě znamenalo ztrátu dvou servisů. Ziskem gamu však snížila na 1–2 a nastartovala obrat. V dalším průběhu výrazně omezila počet nevynucených chyb a návrat do zápasu stvrdila ziskem druhého i třetího setu. Češku tak zdolala stejně jako tři týdny nazpět v Cincinnati.[49][50] V souboji o titul podlehla světové dvojce Aryně Sabalenkové po nezvládnutých koncovkách obou setů.[51] Jako čtvrtá tenistka otevřené éry si v jediné sezóně zahrála finále Canadian Open, Cincinnati Open a US Open, čímž zopakovala výkon Casalsové (1970), Goolagongové (1973) a Sereny Williamsové (2013).[52]

Na podzimní asijské túře se objevila v osmifinále pekingského China Open i navazujícího Wuhan Open, na nichž plnila roli druhé nasazené. V Pekingu však nestačila na světovou devatenáctku Paulu Badosovou[53] a ve Wu-chanu ji vyřadila Wang Sin-jü z šesté desítky.[54]

Finále na Grand Slamu

[editovat | editovat zdroj]

Ženská dvouhra: 1 (0–1)

[editovat | editovat zdroj]
Stav rok turnaj povrch soupeřka výsledek
Finalistka 2024 US Open tvrdý   Aryna Sabalenková 5–7, 5–7

Ženská čtyřhra: 1 (0–1)

[editovat | editovat zdroj]
Stav rok turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Finalistka 2022 French Open antuka USA Coco Gauffová Francie Caroline Garciaová
Francie Kristina Mladenovicová 		6–2, 3–6, 2–6

Smíšená čtyřhra: 1 (0–1)

[editovat | editovat zdroj]
Stav rok turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Finalistka 2023 US Open tvrdý USA Austin Krajicek Kazachstán Anna Danilinová
Finsko Harri Heliövaara		 3–6, 4–6

Finále Turnaje mistryň

[editovat | editovat zdroj]

Dvouhra: 1 (0–1)

[editovat | editovat zdroj]
Stav rok turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Finalistka 2023 Cancún, Mexiko tvrdý Polsko Iga Świąteková 1–6, 0–6

Finále na okruhu WTA Tour

[editovat | editovat zdroj]
Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0–1 D; 0–1 Č)
Turnaj mistryň (0–1 D)
Premier Mandatory & Premier 5 / WTA 1000 (3–2 D; 3–3 Č)
Premier / WTA 500 (1–2 D; 2–1 Č)
International / WTA 250 (2–2 D; 2–0 Č)

Dvouhra: 14 (6–8)

[editovat | editovat zdroj]
Stav č. datum turnaj kategorie povrch soupeřka ve finále výsledek
Finalistka 1. 16. září 2018 Québec, Kanada International koberec (h) Francie Pauline Parmentierová 5–7, 2–6
Vítězka 1. 4. srpna 2019 Washington, D.C., Spojené státy International tvrdý Itálie Camila Giorgiová 6–2, 6–2
Finalistka 2. 12. ledna 2020 Auckland, Nový Zéland International tvrdý USA Serena Williamsová 3–6, 4–6
Finalistka 3. 7. května 2022 Madrid, Španělsko WTA 1000 antuka Tunisko Ons Džabúrová 5–7, 6–0, 2–6
Vítězka 2. 23. října 2022 Guadalajara, Mexiko WTA 1000 tvrdý Řecko Maria Sakkariová 6–2, 6–3
Finalistka 4. 18. února 2023 Dauhá, Katar WTA 500 tvrdý Polsko Iga Świąteková 3–6, 0–6
Vítězka 3. 13. srpna 2023 Montréal, Kanada WTA 1000 tvrdý   Ljudmila Samsonovová 6–1, 6–0
Finalistka 5. 1. října 2023 Tokio, Japonsko WTA 500 tvrdý   Veronika Kuděrmetovová 5–7, 1–6
Vítězka 4. 15. října 2023 Soul, Jižní Korea WTA 250 tvrdý Čína Jüan Jüe 6–2, 6–3
Finalistka 6. 6. listopadu 2023 Turnaj mistryň, Cancún, Mexiko Turnaj mistryň tvrdý Polsko Iga Świąteková 1–6, 0–6
Vítězka 5. 23. června 2024 Berlín, Německo WTA 500 tráva   Anna Kalinská 6–7(0–7), 6–4, 7–6(7–3)
Vítězka 6. 12. srpna 2024 Montréal, Kanada (2) WTA 1000 tvrdý USA Amanda Anisimovová 6–3, 2–6, 6–1
Finalistka 7. 19. srpna 2024 Cincinnati, Spojené státy WTA 1000 tvrdý   Aryna Sabalenková 3–6, 5–7
Finalistka 8. 7. září 2024 US Open, New York, Spojené státy Grand Slam tvrdý   Aryna Sabalenková 5–7, 5–7

Čtyřhra: 12 (7–5)

[editovat | editovat zdroj]
Stav č. datum turnaj kategorie povrch spoluhráčka soupeřka ve finále výsledek
Vítězka 1. 9. ledna 2022 Melbourne, Austrálie WTA 250 tvrdý USA Asia Muhammadová Itálie Sara Erraniová
Itálie Jasmine Paoliniová 		6–3, 6–1
Vítězka 2. 25. února 2022 Dauhá, Katar WTA 1000 tvrdý USA Cori Gauffová Rusko Veronika Kuděrmetovová
Belgie Elise Mertensová 		6–3, 5–7, [10–5]
Finalistka 1. 5. června 2022 French Open, Paříž, Francie Grand Slam antuka USA Coco Gauffová Francie Caroline Garciaová
Francie Kristina Mladenovicová 		6–2, 3–6, 2–6
Vítězka 3. 6. srpna 2022 Washington, D.C., Spojené státy WTA 250 tvrdý Nový Zéland Erin Routliffeová   Anna Kalinská
USA Caty McNallyová 		6–3, 5–7, [12–10]
Vítězka 4. 14. srpna 2022 Toronto, Kanada WTA 1000 tvrdý USA Coco Gauffová USA Nicole Melichar-Martinezová
Austrálie Ellen Perezová 		6–4, 6–7(5–7), [10–5]
Vítězka 5. 16. října 2022 San Diego, Spojené státy WTA 500 tvrdý USA Coco Gauffová Kanada Gabriela Dabrowská
Mexiko Giuliana Olmosová 		1–6, 7–5, [10–4]
Vítězka 6. 17. února 2023 Dauhá, Katar (2) WTA 500 tvrdý USA Coco Gauffová Ukrajina Ljudmyla Kičenoková
Lotyšsko Jeļena Ostapenková 		6–4, 2–6, [10–7]
Vítězka 7. 2. dubna 2023 Miami, Spojené státy WTA 1000 tvrdý USA Coco Gauffová Kanada Leylah Fernandezová
USA Taylor Townsendová 		7–6(8–6), 6–2
Finalistka 2. 7. května 2023 Madrid, Španělsko WTA 1000 antuka USA Coco Gauffová   Viktoria Azarenková
Brazílie Beatriz Haddad Maiová 		1–6, 4–6
Finalistka 3. 20. května 2023 Řím, Itálie WTA 1000 antuka USA Coco Gauffová Austrálie Storm Hunterová
Belgie Elise Mertensová 		4–6, 4–6
Finalistka 4. 3. března 2024 San Diego, Spojené státy WTA 500 tvrdý USA Desirae Krawczyková USA Nicole Melichar-Martinezová
Austrálie Ellen Perezová 		1–6, 2–6
Finalistka 5. 13. října 2024 Wu-chan, Čína WTA 1000 tvrdý USA Asia Muhammadová   Irina Chromačovová
Kazachstán Anna Danilinová 		3–6, 6–7(6–8)

Finále série WTA 125

[editovat | editovat zdroj]
Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
WTA 125 (0–1 D; 1–1 Č)

Dvouhra: 1 (2–1)

[editovat | editovat zdroj]
Stav č. datum turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Finalistka 1. 27. ledna 2019 Newport Beach, Spojené státy tvrdý Kanada Bianca Andreescuová 6–0, 4–6, 2–6

Čtyřhra: 2 (1–1)

[editovat | editovat zdroj]
Stav č. datum turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Vítězka 1. 18. listopadu 2018 Houston, Spojené státy tvrdý USA Maegan Manasseová USA Desirae Krawczyková
Mexiko Giuliana Olmosová 		1–6, 6–4, [10–8]
Finalistka 2. březen 2020 Indian Wells, Spojené státy tvrdý USA Caty McNallyová USA Asia Muhammadová
USA Taylor Townsendová 		4–6, 4–6

Chronologie výsledků na Grand Slamu

[editovat | editovat zdroj]

Dvouhra

[editovat | editovat zdroj]
Turnaj 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024 SR V–P
Australian Open A A 1Q A A 2Q A A A 1. kolo ČF ČF ČF 2. kolo 0 / 5 13–5
French Open A A 2Q A 3Q 1Q A A 1. kolo 1. kolo 3. kolo ČF 3. kolo A 0 / 5 8–5
Wimbledon A A 1Q A 3Q 2Q A A 1. kolo NH 2. kolo 3. kolo ČF 2. kolo 0 / 5 8–5
US Open 2Q 2Q A A 2. kolo 1. kolo 1Q 3Q 1. kolo 3. kolo 3. kolo ČF 4. kolo F 0 / 8 18–8
výhry–prohry 0–0 0–0 0–0 0–0 1–1 0–1 0–0 0–0 0–3 2–3 9–4 14–4 13–4 8–3 0 / 23 47–23

Čtyřhra

[editovat | editovat zdroj]
Turnaj 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024 SR V–P
Australian Open A A A A A A A A A 2. kolo 1. kolo 2. kolo SF A 0 / 4 6–4
French Open A A A A A A A A 3. kolo ČF 2. kolo F SF A 0 / 5 15–5
Wimbledon A A A A A A A A 1. kolo NH 3. kolo A 3. kolo ČF 0 / 4 7–4
US Open 3. kolo 2. kolo A A 1. kolo 1. kolo A A 1. kolo 2. kolo 1. kolo 1. kolo ČF A 0 / 9 7–9
výhry–prohry 2–1 1–1 0–0 0–0 0–1 0–1 0–0 0–0 2–3 5–3 3–4 6–3 13–4 3–1 0 / 22 35–22
Legenda
SR poměr vyhraných turnajů
ku všem odehraným 		W–L
V–P 		výhry–prohry
NH daný rok se turnaj nekonal A turnaje se hráč nezúčastnil
1Q / LQ prohra v (kole) kvalifikace 1k / 1R prohra v daném kole turnaje
QF / ČF prohra ve čtvrtfinále SF prohra v semifinále
F prohra ve finále Vítěz vítězství v turnaji

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jessica Pegula na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Gauff and Pegula capture World No.1 doubles ranking. Women's Tennis Association [online]. 2023-09-08 [cit. 2024-03-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ Jessica Pegulaová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20241015a15. října 2024
  3. ↑ Jessica Pegulaová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 20241015a15. října 2024
  4. ↑ Jessica Pegulaová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky), přístup: 20241015a15. října 2024
  5. ↑ a b U.S. clinches United Cup title with win vs. Italy. Women's Tennis Association [online]. 2023-01-08 [cit. 2023-01-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ AP. Jessica Pegula, daughter of Bills' owners, wins Citi Open. USA Today [online]. WASHINGTON: 2019-08-04 [cit. 2019-09-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ Terrence Pegula. Real Time Net Worth. [online]. Forbes, 2024-10-15 [cit. 2024-10-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ YONHAP. After early tournament exit, half Korean tennis player turns eyes to business. The Korea Herald [online]. 2019-09-16 [cit. 2019-09-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ MAIORANA, Sal: Kim Pegula: From orphan to NFL owner. (Kim Pegulaová: Od sirotka k majitelce klubu NFL.) Democrat and Chronicle, Dostupné online. 1. května 2018 (anglicky).
  10. ↑ a b c d e f Jessica Pegula Bio | Bio & Career [online]. WTA Tennis [cit. 2024-08-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. ↑ DEMEYER, Tess. American Jessica Pegula captures first career women’s singles title at Citi Open. eu.usatoday.com [online]. USA Today, 2019-08-04 [cit. 2019-11-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. ↑ Ondřej Jirásek, Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Serena zlomila sérii finálových porážek a v Aucklandu získala první titul po mateřské pauze [online]. TenisPortal.cz, 2020-01-12 [cit. 2020-02-19]. Dostupné online. 
  13. ↑ Garcia, Mladenovic top Gauff, Pegula to win French Open doubles title. Women's Tennis Association [online]. 2022-06-05 [cit. 2022-06-05]. Dostupné online. 
  14. ↑ WTA Rankings Report – As of June 6, 2022. Open Court [online]. 2024-06-05 [cit. 2024-08-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. ↑ Pegula says she's back training at a 'snail's pace'. Women's Tennis Association [online]. 2024-05-10 [cit. 2024-08-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. ↑ Pegula wins Guadalajara for first WTA 1000 title of career. Women's Tennis Association [online]. 2022-10-24 [cit. 2022-10-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  17. ↑ Pegula qualifies for WTA Finals; two doubles teams secure their places. Women's Tennis Association [online]. 2022-10-13 [cit. 2023-09-02]. Dostupné online. 
  18. ↑ Coco Gauff and Jessica Pegula qualify for 2022 WTA Finals. Women's Tennis Association [online]. [cit. 2023-09-02]. Dostupné online. 
  19. ↑ Road to the WTA Finals: Coco Gauff. Women's Tennis Association [online]. [cit. 2022-10-29]. Dostupné online. 
  20. ↑ Gauff, Pegula successfully defend Doha doubles title. Women's Tennis Association [online]. 2023-02-17 [cit. 2023-02-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  21. ↑ MACPHERSON, Alex. US Open Day 4 by the numbers: A Chinese record, Sabalenka's escapes and more. Women's Tennis Association [online]. 2022-09-02 [cit. 2022-09-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  22. ↑ Taylor Fritz Clinches Inaugural United Cup For United States. ATP Tour, Inc. [online]. 2023-01-08 [cit. 2023-01-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  23. ↑ United States win United Cup. Tennis Majors [online]. 2023-01-08 [cit. 2023-01-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  24. ↑ Vondrousova holds off Pegula to reach Wimbledon semifinals. Women's Tennis Association [online]. 2023-07-11 [cit. 2023-07-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  25. ↑ JIRÁSEK, Ondřej. Obrat z říše snů. Vondroušová vyhrála bitvu s Pegulaovou a je v semifinále Wimbledonu!. TenisPortal.cz [online]. 2023-07-11 [cit. 2023-07-11]. Dostupné online. 
  26. ↑ No.3 Pegula wins Montreal to capture second WTA 1000 title. Women's Tennis Association [online]. 2023-08-14 [cit. 2023-08-14]. Dostupné online. 
  27. ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Samsonovová odehrála životní turnaj. Po výhře nad Rybakinovou prohrála až v největším finále. TenisPortal.cz [online]. 2023-08-14 [cit. 2023-08-14]. Dostupné online. 
  28. ↑ Gauff and Pegula capture World No.1 doubles ranking. Women's Tennis Association [online]. 2023-09-08 [cit. 2023-09-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  29. ↑ Pegula wins Seoul to capture second title of the season. Women's Tennis Association [online]. 2023-10-15 [cit. 2023-10-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  30. ↑ HILSUM, James. Jessica Pegula cruises past Yuan Yue to win Korea Open to claim third title of the year - 'It's really special'. www.eurosport.com [online]. Eurosport.com, 2023-10-15 [cit. 2023-10-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  31. ↑ Pegula handles top-ranked Sabalenka; advances to semifinals in Cancun. Women's Tennis Association [online]. 2023-10-30 [cit. 2024-08-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  32. ↑ Pegula tops Gauff to reach WTA Finals title match. ESPN.com [online]. 2023-11-05 [cit. 2023-11-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  33. ↑ Swiatek tops Pegula for WTA Finals title, regains No.1 ranking. Women's Tennis Association [online]. 2023-11-06 [cit. 2023-11-07]. Dostupné online. 
  34. ↑ NGUYEN, Courtney. Swiatek vs. Pegula: Everything you need to know about the Cancun final. Women's Tennis Association [online]. 2023-11-06 [cit. 2023-11-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  35. ↑ Pegula tops Rybakina to secure opening win at WTA Finals. Women's Tennis Association [online]. 2023-10-29 [cit. 2024-08-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  36. ↑ Jessica Pegula ends coaching relationship with David Witt. Tennis.com [online]. 2024-02-05 [cit. 2024-08-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  37. ↑ PREVIEW NOTES | ECOTRANS LADIES OPEN | QUICK FACTS [PDF]. Women's Tennis Association, 2024-06-16 [cit. 2024-08-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  38. ↑ Pegula saves five match points in Berlin to capture first grass-court title. Women's Tennis Association [online]. 2024-06-23 [cit. 2024-06-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  39. ↑ Jessica Pegula saves five championship points, edges Anna Kalinskaya for Berlin title. Tennis.com [online]. 2024-06-23 [cit. 2024-06-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  40. ↑ Wang Xinyu stuns Pegula at Wimbledon to notch first Top 10 win. Women's Tennis Association [online]. 2024-07-04 [cit. 2024-07-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  41. ↑ Title defended! Jessica Pegula stops Amanda Anisimova to retain National Bank Open crown. Tennis.com [online]. 2024-08-12 [cit. 2024-08-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  42. ↑ Pegula holds off Anisimova to win second straight National Bank Open title. Women's Tennis Association [online]. 2024-08-12 [cit. 2024-08-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  43. ↑ Sabalenka beats Pegula in Cincinnati to capture sixth WTA 1000 title. Women's Tennis Association [online]. 2024-08-19 [cit. 2024-08-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  44. ↑ GREZ, Matias. Cincinnati Open: Aryna Sabalenka defeats Jessica Pegula to win her last tournament before the US Open. CNN [online]. 2024-08-20 [cit. 2024-08-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  45. ↑ Life after tennis: American star Shelby Rogers adjusts to early days of retirement. www.espn.com [online]. ESPN, 2024-09-09 [cit. 2024-10-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  46. ↑ American hopes Pegula, Paul move on to U.S. Open fourth round. Reuters [online]. 2024-09-01 [cit. 2024-10-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  47. ↑ US Open: Jessica Pegula's 7th Grand Slam quarterfinal will be against No. 1 Iga Swiatek. AP News [online]. 2024-09-02 [cit. 2024-10-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  48. ↑ Pegula topples No.1 Swiatek at US Open to make first Slam semifinal. Women's Tennis Association [online]. 2024-09-05 [cit. 2024-10-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  49. ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Muchová dveře do finále US Open opět neotevřela, proti Pegulaové neudržela vedení 6:1 a 2:0. TenisPortal.cz [online]. 2024-09-06 [cit. 2024-10-15]. Dostupné online. 
  50. ↑ Pegula’s breakthrough continues, edges Muchova to reach US Open final. Women's Tennis Association [online]. 2024-09-05 [cit. 2024-10-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  51. ↑ Sabalenka overcomes Pegula in US Open final, wins third Grand Slam title. Women's Tennis Association [online]. 2024-09-08 [cit. 2024-10-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  52. ↑ NGUYEN, Courtney. Sabalenka vs. Pegula: Everything you need to know about the US Open final. Women's Tennis Association [online]. 2024-09-06 [cit. 2024-10-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  53. ↑ Takeaways: Badosa routs Pegula to reach Beijing quarterfinals. Women's Tennis Association [online]. 2024-10-01 [cit. 2024-10-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  54. ↑ Wang Xinyu, Zheng Qinwen advance to quarterfinals at Wuhan Open. news.cgtn.com [online]. CGTN, 2024-10-11 [cit. 2024-10-15]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Předchůdce Jessica Pegulaová Nástupce

Kateřina Siniaková
Elise Mertensová 		Světová jednička ve čtyřhře
11. 9. 2023 – 17. 9. 2023
23. 10. 2023 – 5. 11. 2023
Kateřina Siniaková
Storm Hunterová
Žebříček ATP Žebříček WTA
Mužská dvouhra – 20241209a9. prosince 2024
Poř. tenista body posun
1. Itálie Jannik Sinner (ITA) 11 830 ▬
2. Německo Alexander Zverev (GER) 7 915 ▬
3. Španělsko Carlos Alcaraz (ESP) 7 010 ▬
4. USA Taylor Fritz (USA) 5 100 ▬
5.   Daniil Medveděv 5 030 ▬
6. Norsko Casper Ruud (NOR) 4 255 ▬
7. Srbsko Novak Djoković (SRB) 3 910 ▬
8.   Andrej Rubljov 3 760 ▬
9. Austrálie Alex de Minaur (AUS) 3 745 ▬
10. Bulharsko Grigor Dimitrov (BUL) 3 350 ▬
Ženská dvouhra – 20241209a9. prosince 2024
Poř. tenistka body posun
1.   Aryna Sabalenková 9 416 ▬
2. Polsko Iga Świąteková (POL) 8 370 ▬
3. USA Coco Gauffová (USA) 6 530 ▬
4. Itálie Jasmine Paoliniová (ITA) 5 344 ▬
5 Čína Čeng Čchin-wen (CHN) 5 340 ▬
6. Kazachstán Jelena Rybakinová (KAZ) 5 171 ▬
7. USA Jessica Pegulaová (USA) 4 705 ▬
8. USA Emma Navarrová (USA) 3 589 ▬
9.   Darja Kasatkinová 3 368 ▬
10. Česko Barbora Krejčíková (CZE) 3 214 ▬
Mužská čtyřhra – 20241209a9. prosince 2024
Poř. tenista body posun
1. Salvador Marcelo Arévalo (ESA) 7 510 ▬
Chorvatsko Mate Pavić (CRO) 7 510 ▬
3. Austrálie Jordan Thompson (AUS) 6 655 ▬
4. Španělsko Marcel Granollers (ESP) 6 500 ▬
Argentina Horacio Zeballos (ARG) 6 500 ▬
6. Chorvatsko Nikola Mektić (CRO) 5 930 ▬
7 Německo Kevin Krawietz (GER) 5 880 ▬
8. Nizozemsko Wesley Koolhof (NED) 5 840 ▬
9. Německo Tim Pütz (GER) 5 790 ▬
10. Itálie Andrea Vavassori (ITA) 5 785 ▬
Ženská čtyřhra – 20241209a9. prosince 2024
Poř. tenistka body posun
1. Česko Kateřina Siniaková (CZE) 9 530 ▬
2. Nový Zéland Erin Routliffeová (NZL) 8 165 ▬
3. Kanada Gabriela Dabrowská (CAN) 6 805 ▬
4. Ukrajina Ljudmyla Kičenoková (UKR) 6 165 ▬
5. USA Taylor Townsendová (USA) 6 108 ▬
6. Lotyšsko Jeļena Ostapenková (LAT) 5 948 ▬
7. Čínská Tchaj-pej Sie Šu-wej (TPE) 5 506 ▬
8. Itálie Sara Erraniová (ITA) 5 456 ▬
9. Belgie Elise Mertensová (BEL) 5 430 ▬
10. Itálie Jasmine Paoliniová (ITA) 5 235 ▬
Světové jedničky ve čtyřhře žebříčku WTA
Martina Navrátilová (1984/1990 – 237 t.) • Pam Shriverová (1985/1986 – 48 t.) • Helena Suková (1990/1993 – 68 t.) • Jana Novotná (1990/1999 – 67 t.) • Gigi Fernándezová (1991/1995 – 80 t.) • Nataša Zverevová (1991/1999 – 124 t.) • Larisa Neilandová (1992 – 4 t.) • Arantxa Sánchezová Vicariová (1992/1997 – 111 t.) • Lindsay Davenportová (1997/2000 – 32 t.) • Martina Hingisová (1998/2018 – 90 t.) • Anna Kurnikovová (1999/2000 – 10 t.) • Corina Morariuová (2000 – 7 t.) • Lisa Raymondová (2000/2012 – 138 t.) • Rennae Stubbsová (2000 – 3 t.) • Julie Halardová-Decugisová (2000 – 14 t.) • Ai Sugijamová (2000/2003 – 45 t.) • Paola Suárezová (2002/2004 – 87 t.) • Kim Clijstersová (2003 – 4 t.) • Virginia Ruanová Pascualová (2003/2005 – 65 t.) • Cara Blacková 2005/2010 – 163 t.) • Samantha Stosurová (2006/2007 – 61 t.) • Liezel Huberová (2007/2012 – 200 t.) • Serena Williamsová (2010 – 8 t.) • Venus Williamsová (2010 – 8 t.) • Gisela Dulková (2010/2011 – 24 t.) • Flavia Pennettaová (2011 – 18 t.) • Květa Peschkeová (2011 – 10 t.) • Katarina Srebotniková (2011 – 10 t.) • Sara Erraniová (2012/2015 – 87 t.) • Roberta Vinciová (2012/2015 – 110 t.) • Pcheng Šuaj (2014 – 20 t.) • Sie Šu-wej (2014/2024 – 59 t.) • Sania Mirzaová (2015/2017 – 91 t.) • Bethanie Matteková-Sandsová (2017 – 32 t.) • Lucie Šafářová (2017 – 6 t.) • Latisha Chan (2017/2018 – 34 t.)  • Jekatěrina Makarovová (2018 – 5 t.) • Jelena Vesninová (2018 – 5 t.) • Tímea Babosová (2018 – 13 t.) • Barbora Krejčíková (2018/2021 – 19 t.) • Kateřina Siniaková (2018/2024 – 130 t.) • Kristina Mladenovicová (2019/2021 – 12 t.) • Barbora Strýcová (2019/2020 – 28 t.) • Aryna Sabalenková (2021 – 6 t.) • Elise Mertensová (2021/2024 – 39 t.) • Coco Gauffová (2022/2023 – 7 t.) • Jessica Pegulaová (2023 – 3 t.) • Storm Hunterová (2023/2024 – 12 t.) • Erin Routliffeová (2024 – 8 t.)
Žebříček WTA byl zaveden 4. září 1984 • (rok prvně/naposledy jedničkou – počet týdnů (t.)) • současná světová jednička tučně, aktualizováno 16. prosince 2024
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Jessica_Pegulaová&oldid=24320029“