Přeskočit na obsah

Joachim Gauck

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Joachim Gauck
Joachim Gauck, 2016
Joachim Gauck, 2016
11. prezident Spolkové republiky Německo
Ve funkci:
18. března 2012 – 18. března 2017
KancléřAngela Merkelová
PředchůdceChristian Wulff
NástupceFrank-Walter Steinmeier
Poslanec Německého spolkového sněmu
Ve funkci:
3. října 1990 – 4. října 1990
Ředitel Úřadu spolkového zmocněnce pro dokumenty Stasi
Ve funkci:
4. října 1990 – 10. října 2000

Narození24. ledna 1940 (84 let)
Rostock
Německá říše Německá říše
Národnostněmecká
ChoťGerhild Gaucková
(sňatek 1959; odloučení 1991)
Partner(ka)Daniela Schadtová (od 2000)
RodičeWilhelm Joachim Gauck
Olga Gaucková
DětiChristian
Martin
Gesine
Katharina
Profesepastor, politik
Náboženstvíluterán
Oceněnímedaile Theodora Heusse (1991)
Záslužný kříž 1. třídy Záslužného řádu Spolkové republiky Německo (1995)
Cena Hannah Arendtové (1997)
Cena Cicero Rednerpreis (2000)
Erich-Kästner-Preis (2001)
… více na Wikidatech
PodpisJoachim Gauck, podpis
CommonsJoachim Gauck
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Joachim Gauck (* 24. ledna 1940 Rostock) je německý politik, který v letech 2012–2017 zastával úřad prezidenta Spolkové republiky Německo. Tento bývalý luterský pastor a kazatel proslul především svým bojem za občanskázákladní lidská práva v dobách Německé demokratické republiky.

Život a kariéra

[editovat | editovat zdroj]

Do roku 2000

[editovat | editovat zdroj]

Jako pastor působil v evangelických sborech v městě Lüssow (od roku 1967) a následně v rodném Rostocku, kde byl od roku 1971. V roce 1990 odešel na vlastní žádost z úřadu pastora, a to v souvislosti s nástupem do funkce veřejného činitele (viz níže).

Po znovusjednocení Německa působil v letech 1990 až 2000 jako ředitel Úřadu spolkového zmocněnce pro dokumenty dřívější tajné policie (Stasi), již v době jeho působení na tomto úřadě širokou veřejností zvaného „Gauckův úřad“ (Gauck-Behörde).[pozn. 1]

Joachim Gauck s brazilskou prezidentkou Dilmou Rousseffovou, 2013

Politická kariéra

[editovat | editovat zdroj]

V roce 2010 kandidoval poprvé na úřad německého spolkového prezidenta, ale přes širokou podporu ze strany veřejnosti a politických stran (SPDSvazu 90/Zelených) jej nevelkým rozdílem porazil Christian Wulff, kandidát vládní koalice. Po Wulffově rezignaci na prezidentský úřad v únoru 2012 se německá vláda shodla s opozicí, že na jeho místo bude navržen právě Joachim Gauck.

Spolkový prezident

[editovat | editovat zdroj]

Do funkce spolkového prezidenta byl Gauck zvolen 18. března 2012 v prvním kole. Je prvním prezidentem Spolkové republiky, který pochází z bývalé NDR.

Jako první německý spolkový prezident navštívil v roce 2012 v rámci své oficiální návštěvy České republiky památník v Lidicích, což je pamětníky vyhlazení Lidic i českými politiky a veřejností vnímáno jako vstřícné gesto.[zdroj⁠?!] Ve dnech 5. až 7. května 2014 vykonal na pozvání prezidenta Miloše Zemana první státní návštěvu německého spolkového prezidenta v České republice od jejího vzniku.

V červnu 2016 oznámil Gauck ve svém úředním sídle, zámku Bellevue v Berlíně, že při volbách spolkového prezidenta v roce 2017 ve Spolkovém shromáždění (Bundesversammlung) nebude znova kandidovat.[1]

Soukromý život

[editovat | editovat zdroj]

V roce 1959 se oženil s Gerhildou Radtkeovou, s níž má čtyři děti. Od roku 1991 žijí manželé odděleně. Od roku 2000 je jeho partnerkou německá novinářka Daniela Schadtová (nar. 1960).

Vyznamenání

[editovat | editovat zdroj]
Stát Stuha Název Datum udělení
BelgieBelgie Belgie velkokříž Řádu Leopolda 2016
BulharskoBulharsko Bulharsko Řád Stará planina 2016
ČeskoČesko Česko Řád Bílého lva I. třídy s řetězem[2] 2014
EstonskoEstonsko Estonsko Řád kříže země Panny Marie IV. třídy[3] 2005, 2. února
Řád kříže země Panny Marie I. třídy s řetězem[4] 2013, 3. července
FrancieFrancie Francie velkokříž Řádu čestné legie 2013, 3. září
IslandIsland Island velkokříž s řetězem Řádu islandského sokola 2013, 25. června
ItálieItálie Itálie velkokříž s řetězem Řádu zásluh o Italskou republiku[5] 2013, 20. února
LitvaLitva Litva velkokříž Řádu Vitolda Velikého se zlatým řetězem[6] 2013, 2. července
LucemburskoLucembursko Lucembursko rytíř Nassavského domácího řádu zlatého lva 2012, 23. dubna
MaltaMalta Malta Národní řád za zásluhy 2015, 29. dubna
MonakoMonako Monako velkokříž Řádu svatého Karla[7] 2012, 9. července
NěmeckoNěmecko Německo záslužný kříž I. třídy Záslužného řádu Spolkové republiky Německo 1995
velký záslužný řád s hvězdou Záslužného řádu Spolkové republiky Německo[8] 2000
velkokříž speciální třídy Záslužného řádu Spolkové republiky Německo[9] 2012
NizozemskoNizozemsko Nizozemsko velkokříž Řádu nizozemského lva[10] 2017
NorskoNorsko Norsko velkokříž Řádu svatého Olafa[11] 2014, 11. června
RumunskoRumunsko Rumunsko velkokříž s řetězem Řádu rumunské hvězdy 2016, 22. června
SlovenskoSlovensko Slovensko Řád bílého dvojkříže I. třídy 2017, 27. března
SlovinskoSlovinsko Slovinsko Řád za mimořádné zásluhy 2015
Spojené královstvíSpojené království Spojené království čestný rytíř velkokříže Řádu lázně[12] 2015, 25. června
ŠvédskoŠvédsko Švédsko rytíř Řádu Serafínů 2016, 5. října
  1. Oficiálně se tento úřad jmenuje Bundesbeauftragter für die Unterlagen des Staatssicherheitsdienstes der ehemaligen Deutschen Demokratischen Republik.
  1. Bundespräsident: Gauck verzichtet auf zweite Amtszeit [online]. Der Spiegel, 2016-06-06 [cit. 2016-06-25]. Dostupné online. (německy) 
  2. WWW.FG.CZ, 2015, FG Forrest, a s. Seznam vyznamenaných. Pražský hrad [online]. [cit. 2019-09-25]. Dostupné online. 
  3. Vabariigi President. www.president.ee [online]. [cit. 2019-09-25]. Dostupné online. 
  4. Vabariigi President. www.president.ee [online]. [cit. 2019-09-25]. Dostupné online. 
  5. Le onorificenze della Repubblica Italiana. www.quirinale.it [online]. [cit. 2019-09-25]. Dostupné online. 
  6. Lietuvos Respublikos Prezidentė. grybauskaite1.lrp.lt [online]. [cit. 2019-09-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-08-08. 
  7. N° 8077 du VENDREDI 13 JUILLET 2012 * Ordonnance Souveraine n° 3.839 du 9 juillet 2012 portant élévation dans l’Ordre. www.legimonaco.mc [online]. [cit. 2019-09-25]. Dostupné online. 
  8. BStU - 2000. web.archive.org [online]. 2011-06-10 [cit. 2019-09-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-06-10. 
  9. www.bundespraesident.de: Der Bundespräsident / Reisen und Termine / Ankunft in Schloss Bellevue. www.bundespraesident.de [online]. [cit. 2019-09-25]. Dostupné online. 
  10. Nederland eert Duitse president Gauck met Grootkruis en eredoctoraat. nos.nl [online]. [cit. 2019-09-25]. Dostupné online. (nizozemsky) 
  11. Tildelinger av ordener og medaljer. www.kongehuset.no [online]. [cit. 2019-09-25]. Dostupné online. (norsky) 
  12. Archivovaná kopie. www.leighrayment.com [online]. [cit. 2019-09-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-12-01. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]