Joseph Muscat
| Joseph Muscat | |
|---|---|
 Joseph Muscat, 2018 | |
| 13. předseda vlády Malty | |
| Ve funkci: 11. března 2013 – 13. ledna 2020 | |
| Prezident | George Abela Marie Louise Coleiro Preca George Vella |
| Předchůdce | Lawrence Gonzi |
| Nástupce | Robert Abela |
| Vůdce opozice | |
| Ve funkci: 1. října 2008 – 10. března 2013 | |
| Předseda vlády | Lawrence Gonzi |
| Předchůdce | Alfred Sant |
| Nástupce | Lawrence Gonzi |
| Předseda Labouristické strany | |
| Ve funkci: 6. června 2008 – 12. ledna 2020 | |
| Předchůdce | Alfred Sant |
| Nástupce | Robert Abela |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Labouristická strana |
| Narození | 22. ledna 1974 (50 let) Pietà,  Malta |
| Choť | Michelle Muscatová |
| Děti | Etoile Ella Soleil Sophie |
| Alma mater | Maltská univerzita University of Bristol |
| Zaměstnání | politik |
| Náboženství | římský katolík |
| Ocenění | velkokříž Záslužného řádu Spolkové republiky Německo (2015) Corrupt Person of the Year (2019) Maltézský záslužný řád Řád cti Řád sv. Michala a sv. Jiří … více na Wikidatech |
| Webová stránka | www.josephmuscat.com |
| Commons | Joseph Muscat |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Joseph Muscat (* 22. ledna 1974 Pietà) je maltský politik a v letech 2013–2020 předseda vlády Malty. Mezi roky 2008–2020 stál v čele Labouristické strany. V obou funkcích jej nahradil Robert Abela. V období 2004–2008 byl členem Evropského parlamentu. Na křeslo v něm rezignoval po zvolení za maltského vůdce opozice a následné kooptaci do národního jednokomorového parlamentu.
Po parlamentních volbách konaných v březnu 2013, v nichž se poprvé ucházel o důvěru voličů při volbě do nejvyššího zastupitelského orgánu Malty,[1] sestavil jako lídr vítězné strany novou vládu a 11. března téhož roku jej prezident republiky George Abela jmenoval předsedou vlády.
V rámci politické orientace byl charkaterizován jako progresivní a liberální politik s příklonem k tržní ekonomice,[2] stejně jako spojován s ekonomickým a sociálním liberalismem.[3]
Muscat stál v čele labouristů během růstu strany a dosažení její dominance v maltské politice, při současném umenšení role Nacionalistické strany. Kladně hodnocen byl za snižování národního schodku,[4] pokles nezaměstnanosti na historické minimum[5] a vedení země během nevídaného období ekonomického růstu.[6] Naopak kritika z levé i pravé části politického spektra směřovala na jeho politický oportunismus,[7] nesplněné sliby týkající se životního prostředí[8] a rozchodu s meritokracií.[9] Rovněž tak byl obviňován z korupce.[10] Pouliční protesty, které začaly v závěru listopadu 2019, požadovaly jeho rezignaci v souvislosti s vraždou novinářky Daphne Caruany Galiziové.[11] V polovině ledna 2020 odstoupil z úřadů premiéra i předsedy strany.[12]
Z manželství s Michelle Muscatovou (rozenou Tanti) má dvě dcery Etoile Ellu a Soleilu Sophii.
Vzdělání
[editovat | editovat zdroj]
Středoškolský stupeň studia absolvoval na maltské St Aloysius College. Následně pokračoval na Maltské univerzitě a jihoanglické Bristolské univerzitě. Bakalářský titul obdržel v oborech Obchodní management (1995) a Veřejná politika (Maltská univerzita, 1996). Titul Master of Arts pak získal v oboru Evropská studia (Maltská univerzita, 1997).
Postgraduální studium ukončil roku 2007 v oboru Výzkum řízení (Bristolská univerzita, Ph.D.) disertační prací na téma Fordismus, nadnárodní, malé a střední obchody na Maltě (Fordism, multinationals and SMEs in Malta).[13]
Žurnalistika
[editovat | editovat zdroj]Jako novinář pracoval na stranické radiové stanici Super One Radio. Později přešel do televize Super One TV, kde se v roce 1996 stal zástupcem vedoucího redakce zpráv. V letech 2001–2004 působil jako editor stranických novin publikovaných na webu maltastar.com. Pravidelnými sloupky přispíval do maltských novin l-Orizzont a psal také do nezávislého deníku The Times of Malta, vydávaného v angličtině.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Joseph Muscat na anglické Wikipedii.
- ↑ Archivovaná kopie. gov.mt [online]. [cit. 2013-05-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-03-15.
- ↑ 'Being pro-business means being pro-worker', Prime Minister Joseph Muscat. The Malta Independent. 9-01-2017. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 29-01-2017.
- ↑ DIACONO, Tim. ‘Time for clampdown on poverty’ – Muscat. MaltaToday. 30-03-2017. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 1-04-2017.
- ↑ First surplus since 1981 registered in government consolidated fund. Times of Malta. 30-03-2017. Dostupné online [cit. 11-06-2017].
- ↑ BARRY, Duncan. Malta unemployment levels at a 'historic low' – Employment Minister Evarist Bartolo. The Malta Independent. 1-07-2015. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 13-10-2015.
- ↑ BORG, Jacob. PM Muscat speaks of Malta’s ‘economic miracle’. Times of Malta. 29-01-2017. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 29-01-2017.
- ↑ Opposition has set a new benchmark in political opportunism – Gonzi. Times of Malta. 4-06-2012. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 7-06-2012.
- ↑ SCHEMBRI ORLAND, Kevin. Labour's environmental credentials: ‘the facts speak for themselves’ – FAA. The Malta Independent. 8-05-2017. Dostupné online [cit. 12-06-2017].
- ↑ A farewell to meritocracy. MaltaToday. 24-03-2015. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 12-05-2016.
- ↑ COOPER, Harry. Corruption allegations threaten to wreck Muscat’s premiership. politico.eu. 26 April 2017. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 6-06-2017.
- ↑ MARTIN, Ivan. Thousands fill Castille Place to demand political resignations. Times of Malta. 20-11-2019. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 23-11-2019.
- ↑ 'I've paid highest political price for a dark episode,' says Malta PM. euronews. 11-01-2020. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ http://www.scribd.com/doc/127035781/Joseph-Muscat-PhD-Thesis
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Joseph Muscat na Wikimedia Commons - Joseph Muscat – osobní stránky
