Přeskočit na obsah

Kan-su

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kan-su
甘肃省
Geografie
Provincie Kan-su (červeně) v Čínské lidové republice
Provincie Kan-su (červeně) v Čínské lidové republice
Hlavní městoLan-čou
Statusprovincie
Souřadnice
Rozloha454 000 km²
Geodata (OSM)OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel25 575 254 (2010)
Hustota zalidnění56,3 obyv./km²
HDP/obyv.2 380
Jazykčínština
Národnostní složeníChanové, Chuejové, Tungsiangové, Tibeťané
Správa regionu
StátČínaČína Čína
Nadřazený celekČínská lidová republika
Podřízené celky12 městských prefektur, 2 autonomní prefektury
Vznik1929; 1963 do dnešní podoby hranic
MěnaRMB
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-2CN-SN
Telefonní předvolba(+86)
Označení vozidel甘 gān/ 陇 lǒng
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kan-su (čínsky: 甘肃; pinyin: Gānsù) je provincie na severozápadě Čínské lidové republiky. Jméno provincie získala ze spojení názvu pro oblast Kan-čou (甘州; dnes Čang-jie) a oblast Su-čou (肃州; dnes Ťiou-čchüan).

Průměrná nadmořská výška Kan-su je 1000 metrů. Na jihu hraničí s Tibetskou náhorní plošinou a na severovýchodě se sprašovou plošinou středního toku Žluté řeky. Řeka protéká i hlavním městem Lan-čou. Do provincie zasahuje i část pouště Gobi. Jih Kan-su náležel původně k historické tibetské provincii Amdo.

Kan-su v rámci ČLR hraničí s autonomními oblastmi Sin-ťiang na západě, Vnitřním Mongolskem na severu a Ning-sia na severovýchodě. S provinciemi Čching-chaj na jihozápadě, S’-čchuan na jihu a Šen-si na východě. Na severozápadě hraničí s Gobialtajským ajmagem Mongolska.

Provincií vede Hedvábná stezka, která spojovala dřív Čínu a arabské země. Díky horám na jihu a pouštím na severu vedla stezka koridorem Che-si, kudy dnes vedou dálnice a železnice spojující hlavní město Lan-čou a provincii Sin-ťiang.

Sever a střed Kan-su je suchý. Po celé hranici s provincií Čching-chaj se táhne pohoří Čchi-lien, které dosahuje výšky až 5000 metrů. V horách pramení mnoho řek a nachází se zde i nerostné bohatství. Jižně od Lan-čou se rozprostírají travnaté pastviny, na kterých žijí tibetští nomádi. Na hranicích s provincií S’-čchuan se zvedají vysoké hory.

Hlavní zdrojem vody pro jih provincie je Žlutá řeka na svém vrchním a středním toku, přítoky v Kan-su jsou Wej-che a Tchao-che. V okrese Lü-čchü při hranicích s provincii S’-čchuan pramení řeka Paj-lung, přítok řeky Ťia-ling-ťiang. Paj-lung v roce 2010 způsobil silný déšť v okrese Čou-čchü velké sesuvy půdy, při kterých přišlo o život přes 1000 obyvatel. Ve střední části Kan-su pramení řeka Žošuj tekoucí do Vnitřního Mongolska.

Oblast provincie Kan-su má z historického hlediska důležitou roli při kontaktu Číny s arabskými zeměmi a západním světem. Na Hedvábné stezce probíhaly po staletí důležité obchody, ale i stěhování obyvatel z Číny i z centrální Asie. Ve střední části provincie v blízkosti města Ťia-jü-kuan leží poslední kámen Dlouhé čínské zdi. Na severozápadě provincie se v blízkosti města Tun-chuang nachází historické buddhistické centrum a skalní jeskyně v Mo-kao pocházející z prvního tisíciletí n. l., které jsou zapsány na Seznamu světového dědictví UNESCO. Během dynastie Čching v oblasti vypuklo Muslimské povstání (1862–1877), které se rozšířilo do celé Číny a vyžádalo si několik milionů zabitých muslimů. Na přelomu 20. století, kdy v Číně skončila čchingská dynastie a nastalo období vlády militaristů kontrolovali oblast generálové z rodiny Ma.

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]

V provincii Kan-su žije podle údajů ze sčítání lidu v roce 2000 kolem 25 milionů obyvatel, což znamená jednu z nejřídčeji osídlených čínských provincií (kolem 70 obyvatel na km²). Podle tohoto sčítání patřilo 8,7 % obyvatel k některé z národnostních menšin; mezi nimi nejvýznamnější jsou Chuejové, kteří žijí na území celé provincie v početných komunitách. Dalšími místními národnosti jsou Tibeťané, Mongolové, Kazachové, Mandžuové a Salarové. Jen kolem 24 % obyvatel žije ve městech. V největším městě Lan-čou žije kolem 1,6 milionu obyvatel, všechna ostatní města mají méně než půl milionu obyvatel.

Příprava "Lančou la-mien" nudlí v chuejské restauraci v Kuang-tung

Díky početné populaci čínských muslimů - Chuejů - se v celém Kan-su nachází muslimské restaurace známé po celé Číně. Tradičně nejběžnější jídlo v oblasti jsou "La-mien" (拉面) častěji jako Lan-čou la-mien (兰州拉面).

Kan-su je vyhledávanou oblastí především díky Hedvábné stezce a konci Velké čínské zdi u města Ťia-jü-kuan, kde se nachází i známá pevnost. Další historicky významnou památkou jsou jeskyně Mo-kao. 80 km od města Lan-čou jsou další jeskynní chrámy Ping-ling. Na jihu provincie v tibetské prefektuře Kanlho leží jeden z nejznámějších a nejvýznamnějších tibetských klášterů Labrang.

Lan-čou bylo vždy důležitým dopravním uzlem. Dnes tudy vedou dálnice do Tibetu i Sin-ťiangu. V roce 1962 byla otevřena železniční trať z Lan-čou do Urumči. Skrz Lan-čou taktéž vede železnice do Lhasy.

Administrativní členění

[editovat | editovat zdroj]
Členění provincie Kan-su
Mapa provincie # Název (čínsky) Sídelní městský obvod Počet obyvatel (2010)
český přepis znaky pchin-jin
Městské prefektury
1 Ťiou-čchüan 酒泉市 Jiǔquán Shì Su-čou 1 095 947
2 Ťia-jü-kuan 嘉峪关市 Jiāyùguān Shì 231 853
3 Čang-jie 张掖市 Zhāngyè Shì Kan-čou 1 199 515
4 Ťin-čchang 金昌市 Jīnchāng Shì Ťin-čchuan 464 050
5 Wu-wej 武威市 Wǔwēi Shì Liang-čou 1 815 054
6 Paj-jin 白银市 Báiyín Shì Paj-jin 1 708 751
7 Lan-čou 兰州市 Lánzhōu Shì Čcheng-kuan 3 616 163
10 Ting-si 定西市 Dìngxī Shì An-ting 2 698 622
11 Lung-nan 陇南市 Lǒngnán Shì Wu-tu 2 567 718
12 Tchien-šuej 天水市 Tiānshuǐ Shì Čchin-čou 3 262 548
13 Pching-liang 平凉市 Píngliàng Shì Kchung-tchung 2 068 033
14 Čching-jang 庆阳市 Qìngyáng Shì Si-feng 2 211 191
Autonomní kraje
8 Lin-sia (chuejský) 临夏回族自治州 Línxià Huízú Zìzhìzhōu městský okres Lin-sia 1 946 677
9 Kanlho (tibetský) 甘南藏族自治州 Gānnán Zāngzú Zìzhìzhōu městský okres Che-cuo 689 132

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gansu na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]