Karel Ludvík Rakousko-Uherský

Karel Ludvík Habsbursko-Lotrinský
Karel Ludvík Habsbursko-Lotrinský
	Karel Ludvík kolem roku 1870
Rodné jméno	Karel Ludvík Josef Maria Habsbursko-Lotrinský
Narození	30. července 1833; Schönbrunn, Vídeň; Rakouské císařství
Úmrtí	19. května 1896 (ve věku 62 let); Vídeň; Rakousko-Uhersko
Místo pohřbení	Císařská hrobka ve Vídni
Choť	I. Markéta Saská; II. Marie Annunziata Neapolsko-Sicilská; III. Marie Tereza Portugalská
Děti	František Ferdinand; Ota František Josef; Ferdinand Karel; Markéta Sofie; Marie Anunciáta; Alžběta Amálie
Rodiče	František Karel Habsbursko-Lotrinský; Žofie Frederika Bavorská
Rod	Habsbursko-Lotrinští
Funkce	člen Panské sněmovny (od 1861)
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karel Ludvík (Karl Ludwig Joseph Maria) (30. července 1833 zámek Schönbrunn – 19. května 1896 Vídeň) byl rakouský arcivévoda, mladší bratr rakouského císaře Františka Josefa I. a mexického císaře Maxmiliána I.

Původ

Narodil se ve Vídni, jako syn rakouského arcivévody Františka Karla (1802–1878) a jeho manželky Žofie Bavorské (1805–1872), dcery bavorského krále Maxmiliána I. Josefa.

Život

Karel Ludvík již od dětství žil ve stínu svých starších bratří Františka Josefa a Maxmiliána. Nijak zvlášť se nezajímal ani o politiku, ani o svou vojenskou kariéru, ve které to roku 1884, jak se slušelo na člena císařského domu, dotáhl na generála kavalerie. Stal se místodržícím v Tyrolsku a Vorarlbersku, kde se však stal sympatizantem konzervativních klerikálů, kteří nesouhlasili s protestantským patentem, zakotveným do nové ústavy. Z toho důvodu se rozhodl roku 1861 ze své funkce odstoupit a do budoucna se zřekl jakéhokoliv dalšího politického působení. Propříště vystupoval pouze jako reprezentant císařského domu při nejrůznějších slavnostních příležitostech a výstavách, čímž si vysloužil nepříliš lichotivou přezdívku „výstavní arcivévoda“. V roce 1889, po sebevraždě korunního prince Rudolfa, se stal prvním následníkem trůnu a zastupoval císaře i na zahraničních cestách. Oficiálně však následníkem trůnu nikdy jmenován nebyl a vzdal se svých práv ve prospěch svého nejstaršího syna Františka Ferdinanda.

Roku 1896 vykonal, jakožto velmi hluboce věřící člověk, pouť do Svaté země. Zde se napil vody z Jordánu a v důsledku toho nakazil tyfem, na jehož následky po návratu z cesty ve Vídni 19. května 1896 zemřel. Je pohřben v Císařské hrobce ve Vídni v kryptě kapucínského kláštera.

Rodina

Arcivévoda Karel Ludvík byl třikrát ženat a zplodil celkem šest dětí.

1) 4. listopadu 1856 si vzal v Drážďanech Markétu Saskou (1840–1858), dceru saského krále Jana I. Toto manželství bylo bez potomků.

2) 21. října 1862 si vzal v Benátkách Marii Annunciatu Neapolsko-Sicilskou (1843–1871), dceru krále Obojí Sicílie Ferdinanda II. Z tohoto manželství vzešly následující děti:

František Ferdinand (18. prosince 1863 – 28. června 1914), následník Rakousko-Uherského trůnu; ⚭ 1900 Žofie Chotková (morganatický sňatek); roku 1914 byl i se svou ženou v Sarajevu zavražděn při atentátu, jenž byl bezprostřední příčinou vypuknutí I. světové války
Ota František Josef (21. dubna 1865 – 1. listopadu 1906); ⚭ 1886 Marie Josefa Saská; vzhledem k tomu, že jeho starší bratr (a po smrti korunního prince Rudolfa následník trůnu) František Ferdinand se oženil morganaticky a jeho děti tudíž byly z následnictví vyloučeny, stal se Otův starší syn císařem
Ferdinand Karel (27. prosince 1868 – 12. března 1915), ⚭ 1909 Bertha Czuber (morganatický sňatek)
Markéta Sofie Rakouská (13. května 1870 – 24. srpna 1902), ⚭ 1893 vévoda Albrecht Württemberský (1865–1939). Zemřela, stejně jako její matka, na tuberkulózu.

3) 23. července 1873 si vzal v Kleinheubachu (Bavorsko) Marii Terezii Portugalskou (1855–1944), dceru portugalského prince a vzdorokrále Michala. Z tohoto manželství se narodily dvě dcery: