Přeskočit na obsah

Kurděje

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Krvácející dásně. Jeden z příznaků pro onemocnění.

Kurděje (skorbut, Möllerova Barlowova choroba, avitaminóza C) je nemoc způsobená dlouhodobým nedostatkem vitamínu C ve stravě. Na rozdíl od většiny zvířat a rostlin totiž lidské tělo nedokáže syntetizovat tento vitamín, proto jej musí přijímat v potravě. Dnes už je tato choroba poměrně vzácná, vyskytuje se občas jen ve velmi chudých oblastech tzv. třetího světa. Dříve jí trpěli zejména chudí lidé, obzvláště v zimních měsících, nebo námořníci při dlouhých plavbách. Nemoc se projevuje především krvácením z dásní, pod kůži, do svalů, do nehtových lůžek, vnitřních orgánů, sníženou odolností proti nemocem a poruchou krvetvorby.

Kurděje začaly být akutní u evropských námořníků zejména v 15. století, kdy se začaly podnikat dlouhé výpravy Atlantikem směrem k Americe nebo okolo Afriky. Námořníci byli po měsíce odkázáni na dietu skládající se ze sušeného hovězího masa a sucharů a nemoc si vyžádala mnoho obětí. Snaha lékařů o zkrocení a likvidaci nemoci dlouho nepřinášela výsledky. Teprve skotský lékař James Lind publikoval v roce 1772 práci, v níž demonstroval, že denní příděl nápoje, který obsahoval ocet, mořskou vodu a šťávu ze dvou pomerančů a jednoho citronu, rychle vyléčil i těžký skorbut a umožnil návrat nemocných námořníků do služby již po 6 dnech léčby (objev byl učiněn již v roce 1747).

Další prevencí proti kurdějím jsou klíčící výhonky rostlin. Klíčící rostliny jako strava byly používány již dávno, a to již před 3000 př. n. l. v Číně. Později s sebou brali Féničané na dlouhé námořní cesty semena rostlin, aby konzumací jejich výhonků předešli chorobě z nedostatku vitaminu C, tedy kurdějím. Britský námořní lékař David Mac Bride roku 1767 jako první publikoval svá pozorování o tom, že vyklíčené obiloviny a luštěniny byly proti kurdějím stejně účinné jako čerstvé ovoce a zelenina. Námořníci při dlouhých plavbách na palubách lodí umísťovali na rozprostřené plachty semena řeřichy, která zvlhčovali dešťovou vodou a nakličovali.

Ještě v 19. století byla v českých zemích ve stravě běžná tzv. pučálka, čili naklíčený a opražený hrách. Podomácku se také nakličovalo obilné zrno (ječmen, pšenice, žito), které bylo výborným vitaminovým doplňkem v zimním období. Za fatálního nedostatku potravin během I. světové války byly výhonky z luštěnin považovány za nejúčinnější a nejlevnější prostředek proti kurdějím.

V roce 1928 objevil maďarský chemik Albert Szent-Györgyi vitamin C a zjistil, že se hojně vyskytuje v potravinách rostlinného původu.

Dobové zkušenosti s kurdějemi

[editovat | editovat zdroj]

V roce 1596 popsal námořní chirurg William Clowes symptomy kurdějí takto:

Dásně měli uhnilé až k samým kořenům zubů a tváře měli tvrdé a napuchlé, zuby byly uvolněné tak, že téměř vypadávaly… Dech ohavné chuti. Nohy měli nepevné a tak slabé, že byly sotva s to je unést. Navíc byli plni boláků a ran s mnoha modravými a narudlými skvrnami, některými širokými a některými drobnými jako bleší kousnutí.

Admirál Hawkins na základě svých zkušeností z expedic doporučil jíst kyselé pomeranče a citróny, protože to považoval za nejúčinnější lék proti této nemoci. I přesto se ale dál léčilo různými způsoby, například pouštěním žilou, projímadly, kyselinou sírovou a pastou z rtuti (na mokvající boláky), které byly stejně nebezpečné jako nemoc sama. V roce 1734 Johann Friedrich Backstrom – polský pastor žijící v Holandsku – napsal:

Za jejich příčiny byly obecně, byť nesprávně, považovány chlad v severském podnebí, mořský vzduch, požívání soleného masa, nedostatek pohybu ad., kdežto toto zlo je způsobeno výlučně naprostou nepřítomností čerstvé ovocné stravy, což je jediná příčina této nemoci.

Kurdějemi byly postiženy např. následující výpravy:

  • 1497–1498 – Vasco da Gama doplul k mysu Dobré naděje do Asie. Na kurděje zemřelo 100 mužů ze 160členné posádky.
  • 1519–1522 – První obeplutí světa pod vedením Ferdinanda Magalhãese trvalo tři roky. Proti kurdějím se snažili bojovat pojídáním krys a divokého celeru, ale plavbu přežilo jen 18 z 218 členů posádky.
  • 1593 – První zaznamenané použití citrónů k vyléčení kurdějí na tichomořské plavbě sira Richarda Hawkinse.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]