Přeskočit na obsah

Louky u Dlouhé Lomnice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Zdroje k infoboxu
Zdroje k infoboxu
Přírodní památka
Louky u Dlouhé Lomnice
IUCN kategorie IV (Oblast výskytu druhu)
Pohled od západu
Pohled od západu
Základní informace
Vyhlášení9. prosince 2019
VyhlásilKrajský úřad Karlovarského kraje
Nadm. výška630–678 m n. m.
Rozloha9,17 ha[1][2]
Poloha
StátČeskoČesko Česko
OkresKarlovy Vary
UmístěníBochov
Souřadnice
Louky u Dlouhé Lomnice
Louky u Dlouhé Lomnice
Další informace
Kód6206
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přírodní památky v Česku

Louky u Dlouhé Lomnice jsou přírodní památka ve Slavkovském leseKarlovarském kraji. Nachází se západně od Bochova na rozhraní katastrálních území Bochov a Dlouhá Lomniceokrese Karlovy Vary. Předmětem ochrany jsou společenstva mokřadních luk s výskytem hnědáska chrastavcového.

Krajina v chráněném území byla a je využívána k zemědělství, konkrétně k pastvě dobytka. Západní část pastvin sloužila jako orná půda a v minulosti byla odvodněna.[3] Přírodní památku vyhlásil Krajský úřad Karlovarského kraje s účinností od 9. prosince 2019.[4]

Přírodní poměry

[editovat | editovat zdroj]

Chráněné území s rozlohou 9,17 hektaru se nachází ve Slavkovském lese v nadmořské výšce 630–678 metrů. Leží v katastrálních územích Bochov a Dlouhá Lomnice a překrývá se se stejnojmennou evropsky významnou lokalitou.[4]

Abiotické faktory

[editovat | editovat zdroj]

Podle geomorfologického členění Česka chráněné území patří k celku Slavkovský les, podcelku Bečovská vrchovina a okrsku Javorenská vrchovina,[5] pro který je charakteristický málo členitý povrch s pozůstatky holoroviny, pediplénu, třetihorních jezerních sedimentů a neovulkanitů. V geologickém podloží převažují variské biotitické žulygranodiority.[6]půdních typů se vyvinula kambizem dystrická.[7] Území se sklání směrem k severu a vodu z něj odvádí Lomnický potok – patří tedy k povodí Ohře.[8]

V rámci Quittovy klasifikace podnebí se chráněné území nachází v mírně teplé oblasti MT3,[4][7] pro kterou jsou typické průměrné teploty −3 až −4 °C v lednu a 16–17 °C v červenci. Roční úhrn srážek dosahuje 600–750 milimetrů, počet letních dnů je 20–30, počet mrazových dnů se pohybuje od 130 do 160 a sněhová pokrývka zde leží 60–100 dnů v roce.[9]

V chráněném území převládají trvalé travní porosty (7,2 hektaru) a okrajově jsou zastoupeny lesní pozemky (0,9 hektaru).[10] V enklávách náletových lesních porostů dominují osiky a břízy.[7]

Předmětem ochrany v přírodní památce je populace hnědáska chrastavcového (Euphydryas aurinia),[10] který v Česku patří mezi kriticky ohrožené druhy.[11] V letech 2011–2012 byli zaznamenáni také motýli bělásek ovocný (Aporia crataegi), modrásek lesní (Cyaniris semiargus) a hnědásek rozrazilový (Melitaea diamina).[7]

V polovině osmdesátých let dvacátého století byli v okolí Bochova nalezeni také motýli okáč stříbrooký (Coenonympha tullia), pestrobarvec petrklíčový (Hamearis lucina) a ohniváček modrolesklý (Lycaena alciphron). Při pozdějších inventarizačních průzkumech zjištěni nebyli, ale je možné, že v chráněném území stále přežívají. Z dalších druhů lze předpokládat výskyt bělopáska topolového (Limenitis populi), otakárka fenyklového (Papilio machaon) a různé druhy z rodu batolec (Apartura).[7]

Do chráněného území nevedou žádné turisticky značené trasy. Přístup k němu umožňuje lesní cesta, která začíná na východním konci Dlouhé Lomnice a vede k silnice II/208 mezi Německým Chloumkem a Bochovem.[8]

  1. Digitální registr Ústředního seznamu ochrany přírody. Dostupné online. [cit. 2021-05-30].
  2. Nationally designated areas (CDDA). Dostupné online. [cit. 2021-06-26].
  3. Plán péče o zvláště chráněné území – přírodní památku Louky u Dlouhé Lomnice 2019–2028 [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny, 2020-05-28 [cit. 2021-05-30]. S. 10. Dále jen Plán péče (2019–2028). Dostupné online. 
  4. a b c Louky u Dlouhé Lomnice [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2021-05-30]. Dostupné online. 
  5. Přírodní poměry. Geomorfologie, klimatické oblasti [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2021-05-30]. Dostupné online. 
  6. Zeměpisný lexikon ČR. Hory a nížiny. Příprava vydání Jaromír Demek, Peter Mackovčin. 2. vyd. Brno: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9. Heslo Javorenská vrchovina, s. 185. 
  7. a b c d e Plán péče (2019–2028), s. 8.
  8. a b Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2021-05-30]. Dostupné online. 
  9. VONDRÁKOVÁ, Alena; VÁVRA, Aleš; VOŽENÍLEK, Vít. Climatic regions of the Czech Republic. Quitt's classification during years 1961–2000. S. 425–430. Journal of Maps [online]. 2013-05-13 [cit. 2019-05-16]. Čís. 9, s. 425–430. Dostupné online. DOI 10.1080/17445647.2013.800827. 
  10. a b Plán péče (2019–2028), s. 6.
  11. Plán péče (2019–2028), s. 9.

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]