Luck

Luck ; Луцьк
	Památky a panorama města Luck
	; znak ; vlajka
Poloha
Souřadnice	50°44′52″ s. š., 25°19′28″ v. d.
Nadmořská výška	181 m n. m.
Časové pásmo	UTC+02:00 (standardní čas)
Stát	Ukrajina
Oblast	Volyňská
Rajón	Lucký
	Luck
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	72 km²
Počet obyvatel	220 986 (2022)
Etnické složení	Ukrajinci
Náboženské složení	pravoslavné křesťanství, částečně též řecké a římské katolictví
Správa
Starosta	Ihor Ihorovyč Poliščuk
Oficiální web	www.lutskrada.gov.ua
Telefonní předvolba	+380 332
PSČ	43000-499
Označení vozidel	AC a КС / 03
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Luck (ukrajinsky Луцьк, Luc'k, polsky Łuck, rusky Луцк, latinsky Luceoria) je historické město ležící v západní části Ukrajiny na řece Styr, na historickém území Volyně. Je hlavním městem Volyňské oblasti a jedním z mála rostoucích ukrajinských měst; roku 2007 zde žilo 206 500 obyvatel, v roce 2022 zde žilo přibližně 221 tisíc obyvatel.

Historie

Středověk

První písemná zmínka o hradišti je z roku 1085, kdy se v Ipatěvském letopisu označuje jménem "Lučesk" (česky "Světlem zářící") a lokací ve Volyňském knížectví. Osada vyrostla kolem dřevěné pevnosti s dubovou palisádou, patřící zdejší větvi rodu Rurikovců. Od roku 1154 byl centrem vlastního knížectví. Během mongolské invaze v roce 1240 Luck dobyli Mongolové, pevnost však nezničili. Poté se Luck stal součástí Knížectví Haličsko-Vladimirského. Od roku 1288 bylo městem a sídlem volyňské eparchie pravoslavné církve. V roce 1349 napadlo město polské vojsko krále Kazimíra Velikého, nezískalo je však nadlouho. V letech 1303–1596 patřil Luck k haličskému (galicijskému) biskupství.

K Litevskému velkoknížectví patřil Luck od smrti knížete Švidrigaila v roce 1452. Pod vládou Jagellonců v Polsko-litevské unii město přijalo magdeburské právo, rozvíjelo se hospodářství, kultura i náboženství. Koncem 15. století měl Luck 19 pravoslavných a 2 římskokatolické kostely a nazýval se volyňským Římem.

1596–1795

Od roku 1596 přešel Luck pod Polské království jako sídlo volyňského velkovévodství. Zdejší kněží působili pod Brestlitevskou unií a po sporech s brestským biskupem v letech 1623 až 1721 vytvořili vlastní biskupství bez reálné moci v oblasti. Roku 1624 zde řeholnice z Lublinu založily ženský klášter sv. Brigity řádu Vykupitele. V polovině 17. století mělo město 50 tisíc obyvatel. Zdecimovali je kozáci při povstání Bohdana Chmelnyckého, roku 1648 pod vedením hejtmana Kolodka město vyplenili a vypálili.

1795–1939

V důsledku trojího dělení Polska byl roku 1795 Luck přičleněn k Ruskému impériu. Během první světové války dobyl město rakouský oddíl arcivévody Ferdinanda Josefa. Podle dohod Brest-litevského míru 7. února 1918 Luck obsadili Němci a 22. února 1918 jej předali armádě Ukrajinské lidové republiky pod velením Symona Petljury. Během polsko-sovětské války Luck 5. května 1919 dobyly polské jednotky pod velením generála Alexandra Karnického. Po Rižské mírové smlouvě v roce 1921 se Luck stal součástí Druhé polské republiky a opět hlavním městem volyňského vojvodství. Železniční spojení města Lucku z Kiverci, které existovalo od roku 1890, Poláci rozšířili o trať do Lvova. Rozvíjel se průmysl a budování infrastruktury města.

Podle sčítání obyvatel z 1. ledna 1939 měl Luck 39 000 obyvatel, z toho 17 500 Židů a 13 500 Poláků. Naopak okolí obývali převážně Ukrajinci: z 316 970 venkovských obyvatel bylo 59 % Ukrajinců, 19,5 % Poláků a 14 % Židů. Ve 42 vesnicích žilo asi 23 000 Čechů a volyňských Němců.

1939–1991

Při sovětské okupaci východního Polska na podzim 1939 byl Luck dobyt Rudou armádou a připojen k Ukrajinské SSR. Mnoho továren bylo rozebráno a převezeno do Sovětského svazu. Asi 10 000 obyvatel, většinou Poláků, bylo deportováno do pracovních táborů nebo uvězněno NKVD. Nacisté obsadili Luck krátce po vyhlášení války v červnu 1941 a ihned deportovali židovské obyvatele do koncentračních táborů. K Němcům se přidali ozbrojené oddíly ukrajinských nacionalistů UPA. Dne 2. července 1941 bylo ve zdech zdejšího hradu zavražděno 1 160 Židů.^[1]

V roce 1944 město osvobodila Rudá armáda a opět je připojila k SSSR. V roce 1991 se Volyň stala součástí nezávislé Ukrajiny.

Čeští krajané

Češi do Lucku přesídlili během 19. století a vytvořili vlastní komunitu s národními tradicemi. Dosud zde působí krajanský spolek Volyňských Čechů. Také je dodnes provozován pivovar Zeman, založený Čechem Václavem Zemanem, který přijel na Volyň v roce 1869.

Památky

Lucký hrad (Lubartův hrad) - cihlová stavba na kamenných základech, na půdorysu nepravidelného trojúhelníka se třemi hranolovými věžemi v nárožích, dal jej zbudovat kníže Lubart ve 14. století na místě hradiště z 11.-12. století s kostelem, jež byly zjištěny archeologickým výzkumem uvnitř dvora a jsou přístupné v zastřešeném pavilonu.
Římskokatolický kostel sv. Petra a Pavla – trojlodní barokní bazilika
Klášter sv. Brigity – založen roku 1624, přestavěn po požáru, dochovala se budova konventu s kaplí, od roku 1960 slouží jako muzeum, od roku 1990 v jedné části opět založen klášter.
Kostel Nejsv. Trojice ukrajinské pravoslavné církve, kyjevské eparchie
Luteránský kostel z 19. století
Velká synagoga – stavba z roku 1628, za druhé světové války pobořena (zničeny k ní přiléhající domy), v 70. letech opět dostavěna
Budova Volyňské národní univerzity
Budova pivovaru Zeman
Muzea: Historické muzeum, Muzeum lékárny

Rodáci

Peter Bondra – slovenský hokejista
Natalena Koroleva – ukrajinská spisovatelka a překladatelka
Boris Ignatovič – sovětský fotograf
Florian Siwicki – polský politik a generál
Anatolij Tymoščuk – ukrajinský fotbalista
Oksana Zabužko – ukrajinská spisovatelka a publicistka
Světlana Zacharovová – ruská baletka, současná první sólistka Velkého divadla v Moskvě

Galerie

Vstupní křídlo luckého hradu
Kostel Nejsv.Trojice
Klášter sv. Brigity
Luteránský kostel
Velká synagoga
Volyňská univerzita
Muzeum lékárny
Jedna ze starých budov pivovaru Zeman

Partnerská města

Odkazy

Reference

↑ The Shoah in Ukraine: history, testimony, memorialization. Příprava vydání Ray Brandon, Wendy Lower, United States Holocaust Memorial Museum. 1st paperback edition. vyd. Bloomington Indianapolis: Indiana University Press, 2008. 378 s. Dostupné online. ISBN 978-0-253-35084-8, ISBN 978-0-253-22268-8. S. 92.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Luck na Wikimedia Commons
Oficiální stránky (ukrajinsky)
VisitLutsk.com – Oficiální turistický průvodce (anglicky)

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[1] The Shoah in Ukraine: history, testimony, memorialization. Příprava vydání Ray Brandon, Wendy Lower, United States Holocaust Memorial Museum. 1st paperback edition. vyd. Bloomington Indianapolis: Indiana University Press, 2008. 378 s. Dostupné online. ISBN 978-0-253-35084-8, ISBN 978-0-253-22268-8. S. 92.

[1]

Volyňská oblast

Rajóny	Kašyrskokamiňský • Kovelský • Lucký • Volodymyrský

Města	Berestečko • Horochiv • Kamiň-Kašyrskyj • Kiverci • Kovel • Ljuboml • Luck • Novovolynsk • Rožyšče • Ustyluh • Volodymyr

Městyse	Blahodatne • Cumaň • Dubyšče • Holoby • Holovne • Ivanyči • Kolky • Ljubešiv • Ljublynec • Lokači • Lukiv • Manevyči • Marjanivka • Olyka • Ratne • Rokyni • Senkevyčivka • Šack • Stara Vyživka • Torčyn • Turijsk • Zabolotťa

Bývalé rajóny	Horochivský • Ivanyčský • Kiverecký • Lokačský • Ljubešivský • Ljubomlský • Manevyčský • Ratenský • Rožyščský • Starovyživský • Šacký • Turijský

Ukrajina – Україна – (UA)

Oblasti a jejich správní centra	Čerkaská oblast (Čerkasy) • Černihivská oblast (Černihiv) • Černovická oblast (Černovice) • Dněpropetrovská oblast (Dnipro) • Doněcká oblast (Doněck)¹ • Charkovská oblast (Charkov) • Chersonská oblast (Cherson) • Chmelnycká oblast (Chmelnyckyj) • Ivanofrankivská oblast (Ivano-Frankivsk) • Kirovohradská oblast (Kropyvnyckyj) • Kyjevská oblast (Kyjev) • Luhanská oblast (Luhansk)¹ • Lvovská oblast (Lvov) • Mykolajivská oblast (Mykolajiv) • Oděská oblast (Oděsa) • Poltavská oblast (Poltava) • Rovenská oblast (Rovno) • Sumská oblast (Sumy) • Ternopilská oblast (Ternopil) • Vinnycká oblast (Vinnycja) • Volyňská oblast (Luck) • Zakarpatská oblast (Užhorod) • Záporožská oblast (Záporoží) • Žytomyrská oblast (Žytomyr)

Autonomní republika a její správní centrum	Autonomní republika Krym (Simferopol)²

Města se zvláštním postavením	Kyjev • Sevastopol²

¹Na části území těchto oblastí platí zákon o zvláštním statusu jednotlivých území v Doněcké a Luhanské oblasti. ²Území anektovaná Ruskou federací jako Republika Krym a federální město Sevastopol.