Přeskočit na obsah

Luiz Felipe Scolari

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Luiz Felipe Scolari
Osobní informace
Celé jménoLuiz Felipe Scolari
Datum narození9. listopadu 1948, 76 let
Místo narozeníPasso Fundo, Brazílie
Výška1,82
Klubové informace
Konec hráčské kariéry
PoziceObránce
Mládežnické kluby
1966–1973 CE Aimoré
Profesionální kluby
Roky Klub
1973–1979
1980
1980–1981
1981
SER Caxias
EC Juventude
EC Novo Hamburgo
CS Alagoano
Trenérská kariéra***
Roky Klub
1982
1982–1983
1983
1984–1985
1986
1986–1987
1987
1988
1988–1990
1991
1991
1992
1993–1996
1996–1997
1997–2000
2000–2001
2008–2009
2009–2010
2010–2012
2014–2015
2015–2017
2018–2019
2020–2021
2021
CS Alagoano
EC Juventude
Grêmio Esportivo Brasil
Al Shabab
Grêmio Esportivo Brasil
EC Juventude
Grêmio Porto Alegre
Goiás EC
Qadsia SC
Criciúma EC
Al Ahli
Qadsia SC
Grêmio Porto Alegre
Júbilo Iwata
SE Palmeiras
Cruzeiro EC
Chelsea FC
PFK Bunjodkor
SE Palmeiras
Grêmio
Kuang-čou Evergrande FC
SE Palmeiras
Cruzeiro EC
Grêmio
Národní týmy jako trenér
Roky Reprezentace
1990
2001–2002
2003–2008
2012–2014
Kuvajt
Brazílie
Portugalsko
Brazílie
Úspěchy
Mistrovství světa ve fotbale
Zlatá medaile MS 2002 Brazílie - trenér
Mistrovství Evropy ve fotbale
Stříbrná medaile ME 2004 Portugalsko - trenér
Konfederační pohár FIFA
Zlatá medaile 2013 Brazílie - trenér
Další informace
Povolánífotbalista a fotbalový trenér
→ Šipka znamená hostování hráče v daném klubu.
*** Trenérské působení aktuální k 11. říjnu 2021
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Luiz Felipe Scolari (* 9. listopadu 1948, Passo Fundo, Brazílie) je brazilský fotbalový trenér.

Hráčská kariéra

[editovat | editovat zdroj]

Jako hráč byl znám spíše jako nekompromisní obránce, než jako typický brazilský technik. Proto měl také přezdívku perna-de-pau (dřevák). Celou kariéru prožil doma v Brazílii, kde hrál v klubech Caxias, Juventude, Novo Hamburgo a Centro Sportivo Alagoano, se kterým získal svůj jediný titul jako hráč.

Trenérská kariéra

[editovat | editovat zdroj]

S trenérskou kariérou začínal tak, jak končil tu hráčskou – vítězstvím v mistrovství státu Alagoano. Po krátkých působeních u týmů Juventude, Grêmio Esportivo Brasil a v saúdskoarabském Al-Shabab přišlo první angažmá ve velkoklubu, když se v roce ujal mužstva Grêmio Porto Alegre, se kterým vyhrál Campeonato Gaúcho. Poté se na několik let přesunul opět na Arabský poloostrov, kde vedl kuvajtský klub Qadisiya SC, kuvajtskou reprezentaci a saúdskoarabské al-Ahli.

Poté se vrátil do Grêmia Porto Alegre, se kterým během tří let získal šest trofejí včetně Poháru osvoboditelů v roce 1995 a brazilský titul o rok později. Na konci roku 1997 přijal angažmá u japonského klubu Júbilo Iwata, kde však skončil po pouhých jedenácti zápasech a vrátil se opět do Brazílie, konkrétně do SE Palmeiras, se kterým vyhrál brazilský pohár a přidal i svůj druhý triumf v Copa Libertadores. Během působení u týmu Palmeiras byl vyhlášen nejlepším trenérem Jižní Ameriky.

Po jedné sezóně, po kterou trénoval Cruzeiro EC byl v červnu 2001, na posledních pět kvalifikačních zápasů na MS 2002 jmenován hlavním trenérem brazilské reprezentace. Navzdory porážce v prvním utkání proti Uruguayi se Scolarimu podařilo dovést tým na závěrečný turnaj. V základní skupině porazili Brazilci postupně Turecko (2:1), Čínu (4:0) a Kostariku (5:2) a postoupili z prvního místa do osmifinále proti Belgii, kterou porazili brankami Rivalda a Ronalda 2:0. Ve čtvrtfinále proti Anglii pomohla kanárkům chyba brankáře Seamana, který pustil za svá záda Ronaldinhův přímý kop ze 40 metrů, díky němuž se Brazilci dostali do vedení 2:1, které už nepustili a mohli si zopakovat zápas s Tureckem, které v semifinále porazili Ronaldovým bodlem 1:0. Ve finále proti Německu úřadoval opět Ronaldo, který svým sedmým a osmým gólem na turnaji vystřílel nejen korunu pro krále střelců, ale pro Brazílii také pátý titul mistrů světa. Na konci roku 2002 Scolari rezignoval na funkci trenéra národního týmu.

V roce 2012 opět převzal brazilský národní tým. Vyhrál s ním Konfederační pohár FIFA 2013, který předchází světovému šampionátu. Mužstvo vedl i na domácím Mistrovství světa 2014 v Brazílii.[1] V semifinále proti Německu byl u historického brazilského debaklu 1:7.[2] Ani v zápase o bronz proti Nizozemsku nenastal obrat k lepšímu (tým prohrál 0:3) a Brazilci tak obsadili konečné čtvrté místo a zůstali bez medaile.[3] I přes vysoké porážky v posledních dvou zápasech na šampionátu si chtěl udržet trenérskou funkci u Selecaa (brazilského národního týmu), ale nakonec rezignoval.[4]

Portugalsko

[editovat | editovat zdroj]

V roce 2003 převzal reprezentaci Portugalska, které se chystalo na pořádání EURA 2004. Na úvod základní skupiny sice Scolariho svěřenci podlehli Řecku (1:2), poté však porazili Rusko (2:0) a Španělsko (1:0) a postoupili z prvního místa do vyřazovací části, v ní porazili Anglii 2:2 (6:5 pen) a Nizozemsko 2:1. Ve finále podlehli Portugalci překvapení turnaje z Řecka a získali stříbrné medaile. Scolari vedl tým i na MS 2006, kde Portugalci došli až do semifinále, ve kterém podlehli Francii Zidanovým gólem 1:0. V zápase o bronz prohráli s domácím Německem a Felipao tak na třetí cenný kov v řadě nedosáhl. Na následujícím EURU 2008 vypadli se stejným soupeřem ve čtvrtfinále, což byl poslední Scolariho zápas na lavičce Portugalska.

1. července 2008 převzal londýnskou Chelsea FC.[5] Stal se tak prvním trenérem mistrů světa, který usedl na lavičku klubu působícího v Premier league. 9. února byl Scolari odvolán[6] a na lavičce klubu majitele Romana Abramoviče tak nepůsobil ani jednu celou sezonu.

Další štace

[editovat | editovat zdroj]

Po angažmá v Chelsea přijal nabídku trénovat uzbecký PFK Bunjodkor, kde se setkal se svým bývalým svěřencem z reprezentace Rivaldem. V Uzbekistánu skončil v květnu 2010[7] a o dva týdny později převzal mužstvo SE Palmeiras.

Hráčské

[editovat | editovat zdroj]
  • 1× vítěz Campeonato Alagoano (1981)

Trenérské

[editovat | editovat zdroj]
  • CS Alagoano
    • 1× vítěz Campeonato Alagoano (1982)
  • Qadisiya SC
    • 1× Emir Cup (1989)
  • Kuvajt
  • Criciúma EC
    • 1× Copa do Brasil (1991)
  • Grêmio
  • SE Palmeiras
  • Brazílie
  • Portugalsko
  1. 2014 FIFA World Cup Brazil ™ - List of Players Archivováno 15. 1. 2017 na Wayback Machine., FIFA.com, citováno 28. 6. 2014 (anglicky)
  2. Šokující ostuda! Brazilci propadli a prohráli 1:7, Němci jsou ve finále, iSport.cz, citováno 8. 7. 2014
  3. Brazílie - Nizozemsko 0:3, bronz patří vítězům za dva údery v úvodu, iDNES.cz, citováno 13. 7. 2014
  4. http://sport.sme.sk/c/7284781/scolari-priznal-neuspech-na-ms-a-odstupil.html
  5. ČTK. Kouč Portugalců Scolari bude trénovat Chelsea. www.sport.cz [online]. 11. června 2008 22:24 [cit. 2019-12-10]. Dostupné online. 
  6. JDA. Čech je bez trenéra, Chelsea odvolala Scolariho. www.sport.cz [online]. 9. února 2009 17:30 [cit. 2019-12-10]. Dostupné online. 
  7. ČTK. Scolari skončil v Bunjodkoru, aby pomohl synovi se studiem. www.sport.cz [online]. 29. května 2010 10:51 [cit. 2019-12-10]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]