Magenta (stanice RER v Paříži)
Gare de Magenta | |
---|---|
Nástupiště linky RER E | |
Stát | Francie |
Město | Paříž |
Souřadnice | 48°52′48″ s. š., 2°21′29″ v. d. |
Provozovatel dráhy | SNCF |
Trať | |
V provozu od | 1999 |
Dopravní koleje | 4 |
Nástupiště | 2 |
Počet cestujících | 43 000 |
Návazná doprava | |
Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Magenta je podzemní nádraží příměstské železnice RER v Paříži, které se nachází v 10. obvodu východně od Severního nádraží. Slouží pro linku RER E. Podzemním tunelem je propojeno s tímto nádražím, kde je možné přestoupit na linky RER B a RER D a na stejnojmenné stanici na linky 4 a 5 pařížského metra. Ze Severního nádraží je možný další přestup na stanici La Chapelle, kde je možné přestoupit ještě na linku 2. V roce 2007 činil počet denních pasažárů 43 000.[1]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Čtyřkolejnou stanici se dvěma ostrovními nástupišti slavnostně otevřel premiér Lionel Jospin 12. července 1999. První vlaky linky RER E a cestujícími do stanice přijely 14. července 1999.
Původní název stanice v projektu byl Nord-Est (Sever-Východ), neboť stanice má propojit a umožnit přímý přestup mezi Severním a Východním nádražím. Jeho název je odvozen od blízkého Boulevardu de Magenta, který byl pojmenován podle vítězné bitvy u Magenty v Itálii, ve které 4. června 1859 Sardinské království spolu s Francií porazily Rakousko.
Architektura
[editovat | editovat zdroj]Autory stavby jsou architekti Jean-Marie Duthilleul a Étienne Tricaud. Nádraží bylo postaveno v hloubce 30 m. Jeho délka je 228 m, šířka 55 m a výška 15 m.[2] Přístupové chodby jsou vybaveny syrovým betonem a exotickým dřevem.
Budoucí rozvoj
[editovat | editovat zdroj]Na rok 2026 je plánováno prodloužení linky RER E ze současné konečné Nanterre-La Folie do města Mantes-la-Jolie. Magenta se poté stane konečnou stanicí pro spoje přijíždějící z Mantes-la-Jolie, zatímco spoje z východu (Chelles - Gournay/Tournan) budou nadále končit v Nanterre-La Folie.
V plánu je vystavění přestupního tunelu do stanice Château-Landon (linka 7) a k vzájemnému propojení Severního a Východního nádraží.[3].
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Vstup do stanice z Rue La Fayette
-
Elektrická jednotka MI 2N Eole (Z 22500)
-
Elektrická jednotka RER NG (Z 58000)
-
Vědro zachycující odkapávající vodu (2018)
← směr E1 | RER E | směr E2 E4 → |
Haussmann – Saint-Lazare | Magenta | Rosa Parks |
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gare de Magenta na francouzské Wikipedii.
- ↑ (francouzsky) Projekt rozvoje dopravy, s. 4[nedostupný zdroj]
- ↑ (francouzsky) Technické údaje
- ↑ (francouzsky) Commission Extra Municipale des Déplacements du 10e arrondissement de Paris Archivováno 18. 4. 2012 na Wayback Machine.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Magenta na Wikimedia Commons
- (francouzsky) Kolejové schéma na webu cartometro.com
- (francouzsky) Oficiální stránky dopravce SNCF
- (francouzsky) Informace o stanici na Transilien.com
- (francouzsky) Nádraží na Structurae