Přeskočit na obsah

Marodér

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jacques Callot: La maraude, 1633 (ze série Les misères de la guerre)

Marodér (též šnorchář) je označení pro vojáka, který je lehce zraněn nebo své onemocnění předstírá, proto nepostupuje se svou jednotkou. Jde pouze v jejích stopách a přitom rabuje a loupí.

Tento název je zkomoleninou francouzského slovesa marauder (plenit, loupit, krást na poli)[1] a odvozen od jména plukovníka Jeana de Merode, v jehož císařském pluku se během třicetileté války nacházelo mnoho nemocných a raněných, kteří se za svým vojskem opožďovali a toulali se krajem v malých tlupách a rabovali. Tlupy bez jakéhokoliv vedení se dál rozrůstaly o polodezertéry. Rabovali mnohem více než spížní oddíly.[2]

Marie Ebner von Eschenbach popisuje osobní setkání svého otce s marodéry:

"[Ke zraněnému otci se přiblížili marodéři.] Oloupili ho a byli by ho zabili dočista, kdyby jim neodpověděl jejich jazykem na několik slov, která na něho promluvili. Laisse le vivre, il parle francais" – Nech ho žít, mluví francouzsky – řekl jeden z nich. Pak ho zvedli na vůz a odvezli do země nepřátel."[3]

  1. ŠMILAUER, Vladimír. Výklady slov - Marod [online]. Naše řeč, 1938 [cit. 2013-12-30]. Dostupné online. 
  2. Kdo je to MARODÉR? [online]. Český šerm, 2008-08-27 [cit. 2013-12-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-12-30. 
  3. Ebner-Eschenbach, Marie von. Má dětská léta: životopisné črty. 1. vyd. Brno: Barrister & Principal, 2005. 191 s., [4] s. obr. příl., strana 30. Dostupné online

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]