Matvej Petrovič Bronštejn
Matvěj Petrovič Bronštejn | |
---|---|
Narození | 19. listopadujul. / 2. prosince 1906greg. nebo 2. prosince 1906 Vinnycja |
Úmrtí | 18. února 1938 (ve věku 31 let) Petrohrad |
Příčina úmrtí | střelná rána |
Místo pohřbení | Levashovo Memorial Cemetery |
Bydliště | Sovětský svaz |
Alma mater | Fakulta fyziky a matematiky Petrohradské státní univerzity |
Povolání | fyzik |
Zaměstnavatelé | Fyzicko-technický institut Ruské akademie věd A. F. Ioffeho Petrohradská státní univerzita |
Choť | Lydija Kornějevna Čukovská |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Matvej Petrovič Bronštejn (rusky Матвей Петрович Бронштейн; 19. listopadujul./ 2. prosince 1906greg. – 18. února 1938) byl sovětský teoretický fyzik. Byl průkopníkem kvantové gravitace, dále se zabýval astrofyzikou, fyzikou polovodičů, kvantovou elektrodynamikou a kosmologií. Napsal i několik knih popularizujících vědu pro děti.
Zavedl cGh schéma pro klasifikaci fyzikálních teorií. "Po vytvoření relativistické kvantové teorie bude naším úkolem rozvíjet další části našeho programu, které jsou sjednocení kvantové teorie (s konstantou h) a speciální teorie relativity (s konstantou c) a teorii gravitace (s konstantou G) do jedné teorie."[1]
Jeho manželkou byla Lidija Čukovskaja, spisovatelka, prominentní aktivistka za lidská práva a přítelkyně Andreje Sacharova.
V průběhu Velké čistky byl Bronštejn v srpnu 1937 zatčen, v únoru 1938 byl odsouzen a ještě téhož dne popraven v leningradské věznici. Jeho ženě bylo oznámeno, že byl odsouzen na 10 let do gulagu bez práva korespondence.
Bronštejnovy knihy pro děti „Sluneční hmota“ (Солнечное вещество), „Paprsky X“ (Лучи X) a „Vynálezci rádia“ (Изобретатели радио) byly publikovány poté, co byl v roce 1957 rehabilitován.
Po Matveji Bronštejnovi je pojmenována cena pro mladé vědce v oboru smyčkové kvantové gravitace.
Česká vydání
[editovat | editovat zdroj]- Příběh prvku helium: (Sluneční hmota). Praha: Volná myšlenka, 1938. 111 - [I] s.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Matvei Petrovich Bronstein na anglické Wikipedii.
- ↑ Bronštejn, M. P. "K voprosu o vozmožnoj teorii mira kak celogo", v Uspěchi astronomičeskich nauk.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Gorelik Gennadij, Frenkel, Victor, Матвей Петрович Бронштейн, Moskva, Nauka, 1990
- Gorelik Gennadij, Frenkel, Victor, Matvei Petrovich Bronstein and Soviet Theoretical Physics in the Thirties, Birkhäuser Verlag, 1994
- Gorelik Gennadij, „Meine antisowjetische Taetigkeit...“ Russische Physiker unter Stalin. Vieweg, 1995
- Gorelik Gennadij, Матвей Бронштейн и квантовая гравитация. К 70-летию нерешенной проблемы // Успехи физических наук 2005, №10
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Matvěj Petrovič Bronštejn na Wikimedia Commons
- Matvej Bronštejn a kvantová gravitace: 70. výročí nevyřešeného problému: rusky, anglicky Archivováno 3. 3. 2016 na Wayback Machine.