Přeskočit na obsah

Max Verstappen

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Max Verstappen
Max Verstappen v roce 2024
Max Verstappen v roce 2024
Narození30. září 1997 (27 let)
Hasselt
NárodnostNizozemskoNizozemsko Nizozemsko
Kariéra ve Formuli 1
Aktivní roky2015–dosud
TýmyToro Rosso (2015-2016)
Red Bull (2016–dosud)
Současný týmRed Bull–⁠Honda RBPT
Číslo vozu1
Závody206 (206 startů)
Mistr světa3 (2021, 2022, 2023)
Vyhrané závody62
Stupně vítězů111
Body celkem2 979,5
Pole positions40
Nejrychlejší kola33
První závodGrand Prix Austrálie 2015
První vítězstvíGrand Prix Španělska 2016
Poslední vítězstvíGrand Prix São Paula 2024
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Max Emilian Verstappen (* 30. září 1997 Hasselt)[1] je belgicko-nizozemský automobilový závodník a mistr světa ve Formuli 1 v sezónách 2021, 2022 a 2023, který pod nizozemskou vlajkou závodí ve formuli 1 za tým Oracle Red Bull Racing. Stal se nejmladším pilotem F1 v historii, když debutoval během Grand Prix Austrálie 2015 ve věku 17 let a 166 dnů. Je synem bývalého jezdce F1 Jose Verstappena. V sezóně 2021 se stal mistrem světa Formule 1. V tomto pokračoval i v roce 2022 a tak se stal v Japonsku podruhé mistrem světa Formule 1.

V dubnu 2022 získal během virtuálního ceremoniálu vysílaného ze Sevilly jako první nizozemský sportovec cenu Laureus, označovanou za sportovního Oscara, pro nejlepšího sportovce roku 2021.[2]

Rodina

[editovat | editovat zdroj]

Přestože se narodil v belgickém městě Hasselt belgické matce[3] a nizozemskému otci, Josi Verstappenovi, žil v Belgii a cestuje s belgickým pasem, se Max Verstappen rozhodl závodit s nizozemskou závodní licencí, neboť během kariéry v motokárách byl obklopen Nizozemci, když vyrůstal v belgickém městě Maaseik, které leží na hranici s Nizozemskem.[3] Nyní žije se svojí přítelkyní Kelly Piquet.

Juniorská kariéra

[editovat | editovat zdroj]

Motokáry

[editovat | editovat zdroj]

Začal závodit na motokárách ve věku 4 a půl let. Účastnil se šampionátu Mini Junior ve své domácí provincii Limburk.[4] V roce 2006 postoupil do třídy Rotax Max Minimax a vyhrál belgický šampionát.[5] O rok později zvítězil v nizozemském mistrovství v kategorii Minimax.[6] Poté vyhrál nizozemský a belgický šampionát kategorie Minimax a rovněž zvítězil v belgickém mistrovství kadetů.[7][8]

V roce 2009 s týmem Pex Racing vyhrál vlámské mistrovství kategorie minimax a belgický šampionát KF5.[9][10] O rok později vstoupil na mezinárodní scénu motokárových závodů. Jezdil za tovární tým CRG na mistrovství světa a Evropy. V kategorii KF3 dojel druhý za zkušeným Alexanderem Albonem.[11] Toho porazil v evropské sérii WSK. V téže kategorii vyhrál i ve světové sérii, kde porazil Rumuna Roberta Vișoiu.[12]

Roku 2011 zvítězil v seriálu WSK Euro Series.[13] O rok později byl vybrán do jezdeckého programu Intrepid, kde závodil v třídách KF2 a KZ2. Ve třídě KF2 vyhrál WSK Master Series[14] a South Garda Winter Cup.[15][16]

Na konci roku oznámil, že by rád opustil Intrepid, krátce pracoval s motokárami Alexe Zanardiho, poté se vrátil do továrního týmu CRG.[17] V závodech SKUSA SuperNationals ve třídě KZ2 skončil na 21. místě. V roce 2013 vyhrál evropské šampionáty tříd KF a KZ. V 15 letech vyhrál mistrovství světa třídy v nejvyšší motokárové kategorii KZ1.

Automobilové závody

[editovat | editovat zdroj]

Poprvé testoval závodní vůz 11. října 2013 na okruhu Pembrey Circuit. Ujel 160 kol ve formuli Renault Barazi-Epsilon FR2.0-10 u týmu Manor MP Motorsport.[18] V prosinci 2013 testoval formuli 3 značky Dallara u týmu Motopark Academy. Na Circuito de Jerez si později znovu vyzkoušel formuli Renault u týmu Josef Kaufmann Racing.[19] Debutoval v seriálu Florida Winter Series.[20]

Formule 3

[editovat | editovat zdroj]
Verstappen závodící ve formuli 3

V roce 2014 závodil v evropském šampionátu Formule 3 za tým Van Amersfoort Racing.[21] Ve své první sezoně skončil třetí za vítězem Estebanem Oconem a druhým Tomem Blomqvistem.

Formule 1

[editovat | editovat zdroj]

Scuderia Toro Rosso (2014–2016)

[editovat | editovat zdroj]

2014

[editovat | editovat zdroj]

V srpnu 2014 se stal členem Red Bull Junior Team, i když zvažoval i nabídku Mercedesu na účast v jejich rozvojovém programu.[22] O šest dní později byl potvrzen jako jezdec Scuderie Toro Rosso pro sezonu 2015.[23]

Zúčastnil se prvního volného tréninku Grand Prix Japonska 2014 a stal se tak nejmladším jezdcem v historii, který se během závodního víkendu objevil na trati. Připravoval se tak na následující rok u týmu Scuderia Toro Rosso.[24]

2015

[editovat | editovat zdroj]
Verstappen ve voze Toro Rosso při Grand Prix Malajsie 2015

V lednu 2015 oznámila FIA změnu systému vydání super licencí, kdy zvýšila věkový limit na 18 let od sezony 2016.[25] Verstappen se stal nejmladším pilotem, který kdy v F1 startoval, když debutoval v Grand Prix Austrálie 2015 ve věku 17 let a 166 dní, čímž překonal skoro o dva roky rekord Jaime Alguersuariho.[26] Ve svém prvním závodě držel bodovanou pozici, poté kvůli poruše motoru odstoupil.[27] V následujícím závodě v Malajsii se kvalifikoval šestý a závod dokončil na 7. pozici, čímž získal své první body ve formuli 1 ve věku 17 let a 180 dní a stanovil tak nový rekord.[28] V Číně vypadl v posledním kole pro poruchu motoru, v Bahrajnu nedokončil kvůli problémům s elektronikou, ve Španělsku obsadil 11. místo. Grand Prix Monaka nedokončil po kolizi s Romainem Grosjeanem. V Kanadě dojel patnáctý. V Rakousku bodoval 8. místem. Grand Prix Velké Británie nedokončil. Na Hungaroringu kolidoval s Valtteri Bottasem, přesto dojel čtvrtý. Ve zbývajících 9 závodech sezóny bodoval sedmkrát. V USA zopakoval svůj nejlepší výsledek sezóny, když dojel na 4. místě.

2016

[editovat | editovat zdroj]

Sezónu začal v Toro Rossu společně s Carlosem Sainzem. V prvním závodě sezóny v Austrálii se kvalifikoval na 5. místě a v závodě dojel 10.[29] V dalším závodě v Bahrajnu dojel na 6. místě.[30]

Red Bull Racing (2016–)

[editovat | editovat zdroj]

2016

[editovat | editovat zdroj]

Po Grand Prix Ruska vedení Red Bull Racing rozhodlo o výměně jezdců mezi hlavním a „juniorským“ týmem. Max Verstappen tak u hlavního týmu Red Bull Racing nahradil Danilla Kvjata, jenž přesedlal do týmu Toro Rosso.[31] Jeho první Grand Prix pro Red Bull Racing byla Grand Prix Španělska 2016. Do závodu odstartoval ze 4. místa. Po startu využil nehody vedoucích Mercedesů Lewise Hamiltona a Nico Rosberga a dostal se na druhé místo za svého týmového kolegu Daniela Ricciarda. Během závodu se díky své závodní strategii dostal na 1. místo. Po zbytek závodu odolával útokům Kimiho Räikkönena a nakonec dokázal Verstappen v tomto závodě vyhrát.[32] Tím se stal nejmladším vítězem Velké ceny, čímž překonal rekord Sebastiana Vettela. Stal se také nejmladším jezdcem na pódiu a nejmladším jezdcem, který vedl kolo závodu.

Verstappen slaví vítězství v Grand Prix Španělska 2016

Ve svých prvních 8 závodech za Red Bull dojel šestkrát mezi pěti nejlepšími, z toho čtyřikrát na pódiu.

Během Grand Prix Belgie byl součástí několika incidentů. V první zatáčce závodu kolidoval s Räikkönenem, poté se zapletl do menších incidentů s Vettelem a Sergio Pérezem. Na rovince Kemmel poté agresivně zablokoval Räikkönena, který se jej snažil předjet.[33] Kvůli tomuto incidentu zavedla FIA nové pravidlo o zákazu změny směru při brzdění, které mezi fanoušky vzešlo v známost jako „Verstappen rule“ (pravidlo bylo poté v roce 2017 opět zrušeno).[34]

Do Velké ceny Brazílie se kvalifikoval na 4. místě.[35] V deštivém závodě byl 15 kol před koncem kvůli výměně gum až na 16. místě, i tak ale po působivé jízdě dokázal dojet na 3. místě.[36] Týmový ředitel Red Bullu Christian Horner to nazval „jednou z nejlepších jízd, co kdy v F1 viděl“.[37]

2017

[editovat | editovat zdroj]

Sezónu 2017 nezačal Verstappen vůbec dobře. V prvních 14 závodech sedmkrát nedojel, když čtyřikrát odstoupil kvůli mechanickým problémům[38] a třikrát kvůli kolizím v prvním kole závodu (ve Španělsku, Rakousku a Singapuru).[39] V patnáctém závodě sezóny si však v Malajsii dojel pro své druhé vítězství v kariéře, na které navázal druhým místem v Japonsku.[40] V dalším závodě v USA dojel třetí, byl ale klasifikován jako 4., jelikož jeho předjetí Räikkönena v posledním kole závodu bylo nelegální.[41] V Mexiku předjel hned na startu Sebastiana Vettela a dostal se do vedení v závodě, které dokázal proměnit ve svou třetí výhru v kariéře.[42]

2018

[editovat | editovat zdroj]

Sezónu 2018 opět nezačal nejlépe, když byl v každém z prvních šesti závodů sezóny zapleten do minimálně jednoho incidentu. Do Grand Prix Austrálie se kvalifikoval na 4. místě, v závodě se však propadl za Kevina Magnussena, a když se jej snažil předjet, tak si poškodil auto. Následně se v zatáčce otočil a propadl se pořadím. Díky strategii a odstoupení aut před ním dojel na 6. místě.[43] V kvalifikaci na Grand Prix Bahrajnu měl nehodu a kvalifikoval se až na 15. místě.[44] V závodě hned v prvním kole získal několik pozic, ovšem když se snažil na začátku druhého kola předjet Lewise Hamiltona, kolidoval s ním a poškodil si zavěšení, což vedlo k odstoupení ze závodu.[45] V Číně odstartoval z 5. místa, ale již na konci prvního kola byl na třetím místě. Díky skvělé strategii Red Bullu, který Verstappena a jeho týmového kolegu Ricciarda povolal do boxu pro nové gumy, byly Red Bully ke konci závodu nejrychlejšími vozy na trati. Verstappen však během pokusu o předjetí Hamiltona vyjel z tratě a byl předjet Ricciardem. Hamiltona později předjel, ale následně kolidoval s lídrem šampionátu Sebastianem Vettelem, když se jej snažil předjet. Za tento incident byl potrestán desetisekundovou penalizací, která jej ze 4. místa v cíli posunula na 5. místo v klasifikaci. Jeho týmový kolega Ricciardo závod vyhrál.[46]

V Ázerbájdžánu po většinu závodu bojoval o 4. pozici s Ricciardem. Ricciardo z tohoto místa startoval, Verstappen se však díky vyjetí safety caru dostal před něj. Ricciardo jej následně po mnoha pokusech předjel, ale Verstappen se po pit stopu opět dostal dopředu. Ricciardo se jej opět snažil předjet, po agresivní obraně Verstappena však najel do zádě jeho vozu a oba piloti museli kvůli poškození odstoupit. Tým i stevardi z kolize vinili oba jezdce.[47] Ve Španělsku dojel na 3. místě, i přes menší incident s Lance Strollem.[48] Během třetího tréninku na Velkou cenu Monaka narazil do bariéry a kvůli poškození vozu nemohl nastoupit do kvalifikace – do závodu tedy odstartoval z poslední, dvacáté, pozice.[49] V závodě skončil na 9. místě, zatímco Ricciardo závod vyhrál.[50]

Do Grand Prix Kanady odstartoval ze třetího místa a v prvním kole bojoval s Valtteri Bottasem o druhé místo. Souboj však přerušil výjezd safety caru a Verstappen dojel do cíle na 3. místě. Na pódiu, konkrétně na 2. místě, dojel i v následujícím závodě ve Francii. V Rakousku, na trati Red Bull Ring, domácí trati týmu Red Bull, startoval ze čtvrtého místa. V závodě předjel třetího Räikkönena, druhý Bottas odstoupil kvůli poruše a lídr závodu Hamilton měl pomalý pit stop. Verstappen se tak dostal do vedení závodu, které udržel a získal své čtvrté kariérní vítězství.

V Británii kvůli poruše brzd odstoupil, v Německu dojel 4. a první část sezóny zakončil v Maďarsku odstoupením v pátém kole závodu kvůli poruše motoru Renault.

Druhou část sezóny měl velmi silnou – v devíti závodech skončil sedmkrát na pódiu, včetně výhry v Mexiku.[51] V USA dojel po startu z osmnáctého místa na 2. místě. V Brazílii si jel z 5. místa pro vítězství, když vedl po předjetí Räikkönena, Vettela, Bottase a Hamiltona. Narazil do něj ovšem Esteban Ocon, který jel o kolo zpět, a Verstappen se propadl na druhé místo ve prospěch Hamiltona. Ocon byl potrestán desetisekundovou stop and go penalizací, nejpřísnějším trestem před diskvalifikací. Po závodě Verstappen Ocona fyzicky konfrontoval, za což mu FIA udělila trest dvou dnů veřejně prospěšných prací.[52] Sezónu zakončil třetím místem v Abu Zabí.[53]

2019

[editovat | editovat zdroj]

Pro sezónu 2019 dostal Verstappen nového týmového kolegu Pierre Gaslyho, když jeho bývalý týmový kolega Ricciardo odešel do Renaultu. Vozy Red Bull v tomto ročníku poprvé používaly motory Honda, které mezi lety 2015–2017 bez větších úspěchů používaly vozy McLaren[54][55] a od roku 2018 juniorská stáj Red Bullu Toro Rosso. Do prvního závodu sezóny v Austrálii se Verstappen kvalifikoval na čtvrtém místě a v závodě dojel na třetím místě, čímž pro Hondu získal první pódiové umístění od Grand Prix Velké Británie v roce 2008.[56][57] V dalším závodě v Bahrajnu dojel na čtvrtém místě, když mu safety car zabránil předjet porouchané Ferrari Charlese Leclerca o třetí místo.[58] V dalších dvou závodech, v Číně[59] a v Ázerbájdžánu,[60] dojel taktéž na čtvrtém místě a v následujícím závodě ve Španělsku dojel na místě třetím.[61] Do Grand Prix Monaka se kvalifikoval na 3. místě a ke konci závodu bojoval o vítězství s Mercedesem Lewise Hamiltona – závod dojel na druhém místě, ovšem kvůli pětisekundové penalizaci za nebezpečný výjezd z pit stopu se propadl na čtvrté místo.[62]

Verstappen při Grand Prix Rakouska 2019, kterou vyhrál

V Kanadě se kvalifikoval až na jedenáctém místě, jelikož kvůli nehody Kevina Magnussena a následným červeným vlajkám nestihl zajet své ostré kvalifikační kolo.[63][64] V závodě dojel na pátém místě, i před svým trápícím se kolegou Gaslym.[65] Ve Francii se kvalifikoval a v závodě dojel 4.[66] Do Grand Prix Rakouska se kvalifikoval na druhém místě, nepovedl se mu ovšem start, po kterém se propadl až na osmé místo. V závodě měl však skvělé tempo, ztracené pozice získal zpět, tři kola před koncem závodu předjel vedoucího Leclerca a závod vyhrál.[67] Jednalo se o první vítězství pro vůz poháněný motorem Honda od Grand Prix Maďarska 2006. V dalším závodě ve Velké Británii jel na pódiovém 3. místě, ve finální části závodu do něj však narazil Sebastian Vettel a propadl se tak na místo páté.[68]

Do deštivé Grand Prix Německa odstartoval z druhého místa, start se mu ovšem opět nepovedl a propadl se pořadím. Stejně jako v Rakousku ale dokázal ztracené pozice získat zpět a poté, co lídr závodu Hamilton havaroval, závod vyhrál.[69] V kvalifikaci na Grand Prix Maďarska získal své první kariérní pole position[70] a většinu závodu vedl, ve finální fázi závodu jej však po povedené strategii předjel Hamilton a Verstappen tak dojel druhý.[71] Po Grand Prix Maďarska, která značí konec první půle sezóny, byl Verstappen v šampionátu těsně třetí za pilotem Mercedesu Valtteri Bottasem, a kvůli jeho konzistentnosti (nedojel hůře, než pátý) se o něm mluvilo jako o největším vyzyvateli Hamiltona o titul.[72][73][74][75]

Verstappen slaví vítězství v Grand Prix Brazílie 2019

Během letní pauzy před Grand Prix Belgie dostal Verstappen nového týmového kolegu Alexandra Albona, který z důvodu neuspokojivých výsledků nahradil v Red Bullu Gaslyho.[76] Závod v Belgii skončil pro Verstappena neúspěchem, jelikož po kolizi s Kimi Räikkönenem musel odstoupit ze závodu již v prvním kole.[77] V Itálii kvůli penalizaci za výměnu komponentů startoval z posledního místa a dojel osmý.[78] V následující Grand Prix Singapuru se vrátil na pódium, když dojel třetí.[79] V Rusku dojel 4.[80] a v dalším závodě v Japonsku musel po kolizi s Leclercem odstoupit v prvním kole.[81]

V kvalifikaci na Grand Prix Mexika zajel nejrychlejší čas, byl však penalizován za nerespektování žlutých vlajek a startoval z místa čtvrtého.[82] V závodě kolidoval s Bottasem a propadl se na poslední místo, dokázala však získat zpět ztracené pozice a závod dokončil na šestém místě.[83] V USA dojel na třetím místě,[84] na které navázal silným výsledkem v Brazílii, kde získal pole position, které poté proměnil v jeho třetí vítězství v sezóně.[85] Sezónu zakončil druhým místem v Abu Zabí.[86]

V sezóně 2019 skončil v šampionátu na třetím místě a získal 278 bodů – zatím nejvíce v kariéře. Třikrát zvítězil, devětkrát stanul na pódiu, dvakrát získal pole position a třikrát zajel nejrychlejší kolo.

2020

[editovat | editovat zdroj]
Verstappen během předsezónních testů v Barceloně

Sezóna 2020 nezačala pro Verstappena vůbec dobře, z důvodu pandemických opatření se začalo až v Rakousku a Verstappen nedojel, po zbytek sezóny se však nizozemský jezdec docela držel. Při VC Štýrska skončil na 3. místě, následně při VC Maďarska a Británie získal místo 2. Své první vítězství sezóny si odvezl ze 70. výročí F1 v Silverstonu. Neúspěch se mu však vrátil, když v Monze a Turínu nedojel a ztratil tím spoustu bodů. Následně při VC Ruska a Německa získal opět druhá místa a maličko tím dohnal ztrátu z Itálie. V Portugalsku dojel 3. a začal opět dohánět Bottase, který měl náskok pouhých 17 bodů. V Imole se mu nedařilo Bottasův náskok zmenšit, protože nedojel a Bottas skončil 2. V Turecku se mu povedlo dojet šestý, Bottas byl až na 14. místě takže měl Verstappen ještě světlo naděje, avšak Bottas měl stále 27 bodů navrch. V Bahrainu jeho naděje stále žila, když Verstappen dojel 2. a Bottas až 8. Bottas vedl o pouhých 12 bodů, ale Verstappen si byl vědom toho, že má pouze 2 závody na to, aby jeho náskok stáhl. Bohužel Vertappen při VC Sachíru nedojel a naděje na 2. místo v šampionátu se vypařily. Poslední závod sezóny v Abú Zabí se Verstappen kvalifikoval 1. a po závodě dlouhém 55 kol si svou pozici udržel a zakončil tak svou sezónu vítězstvím. Verstappen tak stejně jako v sezóně 2019 skončil na 3. místě s 214 body. Odnesl si 11 podií, z toho 2 vítězství a ze závodu musel odstoupit pětkrát. Na konci sezóny se Max Verstappen dozvěděl, že jeho novým týmovým kolegou pro sezónu 2021 bude 30letý Mexičan z Racing Pointu Sergio Perez.

2021

[editovat | editovat zdroj]
Verstappen v Grand Prix Velké Británie
Verstappen bojuje s Hamiltonem v Grand Prix USA

Rok 2021 začal pro Verstappena skvěle. Hned v druhém závodě zvítězil na okruhu v Imole, přičemž následovala dvě druhá místa z Portugalska a Španělska. První zlom sezóny přišel v Monaku. Tou dobou vedoucí muž šampionátu, Lewis Hamilton, nezvládl kvalifikaci a do závodu odstartoval až sedmý, přičemž na této pozici i závod dokončil. Verstappen naopak v kvalifikaci skončil druhý, díky selhání převodovky na voze Charlese Leclerca v přípravném kole ale nakonec startoval z první pozice a závod také vyhrál a poprvé v kariéře stanul ve vedení šampionátu. Hned v dalším závodě Verstappena postihl defekt a ve vysoké rychlosti havaroval. V čele šampionátu se nic neměnilo, druhý Hamilton pokazil opakovaný start dvě kola před koncem a nakonec dojel mimo bodované pozice. Následovaly další tři výhry pro Verstappena, a to ve Francii a v obou závodech na rakouském Red Bull Ringu. Verstappen tou dobou vedl šampionát o 32 bodů.

Druhý zlom přišel ve Velké ceně Velké Británie, ve které byl poprvé představen nový formát závodního víkendu obsahující sobotní F1 Sprint. Hamilton vyhrál páteční kvalifikaci, Verstappen skončil druhý. Ve sprintové kvalifikaci se pozice prohodily, do závodu tedy startoval z prvního místa Verstappen následovaný Hamiltonem. Závod pro Verstappena nicméně skončil poměrně záhy. Už v prvním kole došlo ke střetu mezi ním a Hamiltonem. Hamilton se pokusil Verstappena předjet do zatáčky Copse, ani jeden nicméně neprojeli zatáčku ideálně, Hamilton zezadu naboural do Verstappenova vozu, který v plné rychlosti narazil do ochranné bariéry. Verstappen byl po této nehodě převezen do nemocnice, ale vyvázl bez zranění. Hamilton nakonec i přes penalizaci závod vyhrál a stáhl Verstappenovo vedení na osm bodů. Šlo o první ze série kontroverzních závodů této sezóny.

Hned v dalším závodě, Velké ceně Maďarska, došlo k další kontroverzi a zlomu ve vývoji sezóny. Verstappen startoval druhý, pole position obsadil opět Hamilton. Na startu došlo k hromadné nehodě, při níž Verstappenův Red Bull výrazně poškodil Hamiltonův týmový kolega Bottas. Po bláznivém průběhu Verstappen dojel devátý. Jeho rival Hamilton po diskvalifikaci Vettela skončil druhý a vrátil se do vedení šampionátu.

O návrat do čela se Verstappen mohl pokusit již v dalším závodě ve Spa. Kvůli hustému dešti se nicméně závod nakonec neodjel. Byly uděleny poloviční body, které odpovídaly pořadí, v jakém se jezdci seřadili před začátkem závodu na startovní rošt. Verstappen, jako vítěz kvalifikace, tedy závod oficiálně vyhrál. Šlo o velmi kontroverzní moment, neboť dle některých komentátorů nebyly naplněny podmínky pro udělování bodů, neboť nebylo odjeto dostatečné množství kol v závodním režimu.

Následoval závod ve Verstappenově domovském Nizozemí, který nakonec vyhrál a vrátil se do čela šampionátu. Z dalšího závodu v Itálii si odvezl dva body za druhé místo v kvalifikačním sprintu. Ze závodu odstoupil spolu s Lewisem Hamiltonem po vzájemné kolizi.

Ve zbylých osmi závodech sezóny se Verstappen umístil vždy na prvním nebo druhém místě, polovinu z nich vyhrál. Strhující podívanou přinesl předposlední závod v Saúdské Arábii, ve kterém došlo k několika incidentům mezi Verstappenem a Hamiltonem. Po sérii střetů, vzájemné kolizi a řadě časových trestů pro Verstappena závod vyhrál Hamilton právě před Verstappenem.

Do posledního závodu vstoupil jako lídr šampionátu, nicméně jeho soupeř Lewis Hamilton, do závodu vstupoval se stejným počtem bodů a o lídrovi šampionátu rozhodoval vyšší počet vítězství ve prospěch Verstappena. Hamiltonovi se povedl start a Verstappenovi ujížděl. Ten po vyhlášení "virtuálního safety caru" přešel na alternativní dvouzastávkovou strategii a pokusil se Hamiltona dostihnout na novějších pneumatikách. Rozestup se nicméně zmenšoval pomalu a Verstappen by Hamiltona nejspíš před koncem závodu nedojel. Pět kol před koncem závodu došlo k dalšímu incidentu. Latifi boural a na trať vyjel safety car. Verstappen zajel do boxů pro nejměkčí pneumatiky, Hamilton zůstal na čele. V posledním kole došlo k restartu závodu a Verstappen Hamiltona díky obrovské výhodě na straně pneumatik a smazání rozestupů mezi jezdci předjel.

Max Verstappen se tak stal poprvé v kariéře mistrem světa vozů Formule 1.

Stáj Mercedes podala bezprostředně po závodě dva protesty. Jeden se má týkat porušení pravidel ze strany vedení závodu. V závodě totiž nebylo umožněno všem vozům mimo pořadí předjet safety car. Druhý protest je pak vznesen přímo proti chování Verstappena za safety carem, podle Mercedesu totiž při restartu závodu Verstappen předjel Hamiltona ještě před safety car čárou, což není povoleno. Oba protesty byly nakonec zamítnuty a tak Max Verstappen mistrem světa zůstává.

2022

[editovat | editovat zdroj]
Verstappen na pódiu, kde skončil 2. v Grand Prix Rakouska

V březnu 2022 podepsal Verstappen pětileté prodloužení smlouvy s Red Bull Racingem až do roku 2028 a tím se stal nejlépe placeným jezdcem v F1. Hovoří se o částce kolem 1.3 miliardy korun (cca 52 860 000 €)[87]

Verstappen zažil katastrofický start do sezony když v prvním závodě Velké ceně Bahrajnu musel ze závodu odstoupit kvůli problémům souvisejícími s palivovým systémem. Druhý závod Velkou cenu Saúdské Arábie vyhrál, ale následně ve třetím závodě Velké ceny Austrálie musel taky odstoupit kvůli stejným problémům jako v Bahrajnu. Díky tomu se jeho rival Charles Leclerc dostal do vedení Šampionátu o 46 bodů. Jeho comeback byl však neuvěřitelný, v pěti ze sedmi závodů zvítězil a dostal se tím do vedení šampionátu, s náskokem o 37 bodů před svým týmovým kolegou Sergiem Pérezem. Většinu sezóny ovládl, vyhrál 15 z 22 závodů a jeho druhý titul mistra světa si zajistil ve Velké ceně Japonska.

2023

[editovat | editovat zdroj]
Verstappen ve vedení Grand Prix Rakouska

Sezóna 2023 byla pro Verstappena tou nejúspěšnější. Začátek sezóny představoval boj mezi Verstappenem a Pérezem. 1. závod v Bahrajnu a 3. závod v Austrálii vyhrál Verstappen, 2. závod v Saúdské Arábii a 4. závod v Ázerbájdžánu vyhrál Sergio Pérez. Zvrat přišel v Grand Prix Miami, kde Pérez získal pole, ale Verstappen, který startoval z 9. místa, dokázal vyhrát celý závod. Po Miami Verstappen vyhrál vyjma Grand Prix Singapuru (kterou vyhrál Carlos Sainz) všechny závody, celkem tedy zvítězil v 19 z 22 závodů a získal třetí titul mistra světa.

Výsledky

[editovat | editovat zdroj]
Legenda k tabulce
Barva Výsledek
Zlatá Vítěz
Stříbrná 2. místo
Bronzová 3. místo
Zelená Bodované umístění
Modrá Nebodované umístění
Dokončil neklasifikován (NC)
Fialová Odstoupil (Ret)
Červená Nekvalifikoval se (DNQ)
Nepředkvalifikoval se (DNPQ)
Černá Diskvalifikován (DSQ)
Bílá Nestartoval (DNS)
Závod zrušen (C)
Světle
modrá 		Pouze trénoval (PO)
Páteční testovací jezdec (TD)
Bez
barvy 		Netrénoval (DNP)
Vyřazen (EX)
Nepřijel (DNA)
Odvolal účast (WD)
Nezúčastnil se (prázdné)
Označení Význam
Tučnost Pole position
Kurzíva Nejrychlejší kolo
† Jezdec nedojel do cíle, ale byl klasifikován, protože odjel více než 90 % délky závodu.
‡ Byl udělován poloviční počet bodů, protože bylo odjeto méně než 75 % délky závodu.
Horní index Umístění bodujících jezdců
ve sprintu
Sezona Série Tým Závody Výhry Pole position Nejrychlejší kolo Stupně vítězů Body Pořadí
2014 Florida Winter Series — 12 4 3 3 7 —
FIA European Formula 3 Championship Van Amersfoort Racing 33 10 7 7 16 411 3.
Grand Prix Macaa 1 0 0 1 0 N/A 7.
Zandvoort Masters Motopark 1 1 1 0 1 N/A 1.
Formule 1 Scuderia Toro Rosso Testovací jezdec
2015 Formule 1 Scuderia Toro Rosso 10 0 0 0 0 22* 11.*

* V průběhu sezony.

Formule 3

[editovat | editovat zdroj]
Rok Tým Motor 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 Pořadí Body
2014 Van Amersfoort Racing Volkswagen SIL
1
Ret 		SIL
2
5 		SIL
3
2 		HOC
1
Ret 		HOC
2
DNS 		HOC
3
1 		PAU
1
3 		PAU
2
Ret 		PAU
3
Ret 		HUN
1
Ret 		HUN
2
16 		HUN
3
4 		SPA
1
1 		SPA
2
1 		SPA
3
1 		NOR
1
1 		NOR
2
1 		NOR
3
1 		MSC
1
3 		MSC
2
Ret 		MSC
3
2 		RBR
1
5 		RBR
2
4 		RBR
3
12 		NÜR
1
1 		NÜR
2
Ret 		NÜR
3
3 		IMO
1
Ret 		IMO
2
2 		IMO
3
1 		HOC
1
1 		HOC
2
5 		HOC
3
6 		3. 411

Kompletní výsledky ve Formuli 1

[editovat | editovat zdroj]
Rok Tým Šasi Motor 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 Body Umístění
2014 Scuderia Toro Rosso Toro Rosso STR9 Renault Energy F1 2014 1,6 V6 t AUS MAL BHR CHN ESP MON CAN AUT GBR GER HUN BEL ITA SIN JPN
TD 		RUS USA
TD 		BRA
TD 		ABU – –
2015 Scuderia Toro Rosso Toro Rosso STR10 Renault Energy F1 2015 1,6 V6 t AUS
Ret 		MAL
7 		CHN
17† 		BHR
Ret 		ESP
11 		MON
Ret 		CAN
15 		AUT
8 		GBR
Ret 		HUN
4 		BEL
8 		ITA
12 		SIN
8 		JPN
9 		RUS
10 		USA
4 		MEX
9 		BRA
9 		ABU
16 		49 12. místo
2016 Scuderia Toro Rosso Toro Rosso STR11 Ferrari 060 1,6 V6 t AUS
10 		BHR
6 		CHN
8 		RUS
Ret 		204 5. místo
Red Bull Racing Red Bull RB12 Renault TAG Heuer 1,6 V6 t ESP
1 		MON
Ret 		CAN
4 		EUR
8 		AUT
2 		GBR
2 		HUN
5 		GER
3 		BEL
11 		ITA
7 		SIN
6 		MAL
2 		JPN
2 		USA
Ret 		MEX
4 		BRA
3 		ABU
4
2017 Red Bull Racing Red Bull RB13 Renault TAG Heuer 1,6 V6 t AUS
5 		CHN
3 		BHR
Ret 		RUS
5 		ESP
Ret 		MON
5 		CAN
Ret 		AZE
Ret 		AUT
Ret 		GBR
4 		HUN
5 		BEL
Ret 		ITA
10 		SIN
Ret 		MAL
1 		JPN
2 		USA
4 		MEX
1 		BRA
5 		ABU
5 		168 6. místo
2018 Red Bull Racing Red Bull Racing RB14 Renault TAG Heuer 1,6 V6 t AUS
6 		BHR
Ret 		CHN
5 		AZE
Ret 		ESP
3 		MON
9 		CAN
3 		FRA
2 		AUT
1 		GBR
15† 		GER
4 		HUN
Ret 		BEL
3 		ITA
5 		SIN
2 		RUS
5 		JPN
3 		USA
2 		MEX
1 		BRA
2 		ABU
3 		249 4. místo
2019 Aston Martin Red Bull Racing Red Bull Racing RB15 Honda RA619H 1,6 V6 t AUS
3 		BHR
4 		CHN
4 		AZE
4 		ESP
3 		MON
4 		CAN
5 		FRA
4 		AUT
1 		GBR
5 		GER
1 		HUN
2 		BEL
Ret 		ITA
8 		SIN
3 		RUS
4 		JPN
Ret 		MEX
6 		USA
3 		BRA
1 		ABU
2 		278 3. místo
2020 Aston Martin Red Bull Racing Red Bull Racing RB16 Honda RA620H 1,6 V6 t AUT
Ret 		STY
3 		HUN
2 		GBR
2 		70A
1 		ESP
2 		BEL
3 		ITA
Ret 		TUS
Ret 		RUS
2 		EIF
2 		POR
3 		EMI
Ret 		TUR
6 		BHR
2 		SKR
Ret 		ABU
1 		214 3. místo
2021 Red Bull Racing Red Bull Racing RB16B Honda RA621H 1,6 V6 t BHR
2 		EMI
1 		POR
2 		ESP
2 		MON
1 		AZE
18† 		FRA
1 		STY
1 		AUT
1 		GBR
Ret1 		HUN
9 		BEL
1‡ 		NED
1 		ITA
Ret2 		RUS
2 		TUR
2 		USA
1 		MXC
1 		SAP
22 		QAT
2 		SAU
2 		ABU
1 		395,5 1. místo
2022 Oracle Red Bull Racing Red Bull Racing RB18 Red Bull RBPTH001 1.6 V6 t BHR
19† 		SAU
1 		AUS
Ret 		EMI
11 		MIA
1 		ESP
1 		MON
3 		AZE
1 		CAN
1 		GBR
7 		AUT
21 		FRA
1 		HUN
1 		BEL
1 		NED
1 		ITA
1 		SIN
7 		JPN
1 		USA
1 		MXC
1 		SAP
64 		ABU
1 		454 1. místo
2023 Oracle Red Bull Racing Red Bull Racing RB19 Honda RBPTH001 1.6 V6 t BHR
1 		SAU
2 		AUS
1 		AZE
23 		MIA
1 		MON
1 		ESP
1 		CAN
1 		AUT
11 		GBR
1 		HUN
1 		BEL
11 		NED
1 		ITA
1 		SIN
5 		JPN
1 		QAT
12 		USA
11 		MXC
1 		SAP
11 		LVG
1 		ABU
1 		575 1. místo
2024* Oracle Red Bull Racing Red Bull Racing RB20 Honda RBPTH002 1.6 V6 t BHR
1 		SAU
1 		AUS
Ret 		JPN
1 		CHN
11 		MIA
21 		EMI
1 		MON
6 		CAN
1 		ESP
1 		AUT
51 		GBR
2 		HUN
5 		BEL
4 		NED
2 		ITA
6 		AZE
5 		SIN
2 		USA

31

MXC6
 SAP
14 		LVG
 QAT
 ABU
 393* 1. místo*

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Max Verstappen na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Drivers / Max Verstappen [online]. ESPN F1 [cit. 2014-08-20]. Dostupné online. 
  2. ↑ RAO, Rakesh. Laureus Awards 2022: Verstappen, Thompson-Herah win top honours. sportstar.thehindu.com [online]. 2022-04-24 [cit. 2022-08-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ a b CORNELISSEN, Marc. Geen rijbewijs, wel in de F1. Nieuwsblad.be. 17 August 2014. Dostupné online [cit. 12 December 2014]. (Dutch) 
  4. ↑ Limburgs Kart Championship – Mini-Junior 2005 [online]. [cit. 2014-01-27]. Dostupné online. 
  5. ↑ Rotax Max Challenge Belgium Minimax 2006 [online]. [cit. 2014-01-27]. Dostupné online. 
  6. ↑ Rotax Max Challenge Belgium Minimax 2007 [online]. [cit. 2014-01-27]. Dostupné online. 
  7. ↑ Belgian Championship – Cadet 2008 [online]. [cit. 2014-01-27]. Dostupné online. 
  8. ↑ Rotax Max Challenge Belgium Minimax 2008 [online]. [cit. 2014-01-27]. Dostupné online. 
  9. ↑ Belgian Championship – KF5 2009 [online]. [cit. 2014-01-27]. Dostupné online. 
  10. ↑ VAS Championship – Rotax Minimax 2009 [online]. [cit. 2014-01-27]. Dostupné online. 
  11. ↑ CIK-FIA World Cup – KF3 2010 [online]. [cit. 2014-01-27]. Dostupné online. 
  12. ↑ WSK World Series – KF3 2010 [online]. [cit. 2014-01-27]. Dostupné online. 
  13. ↑ WSK Euro Series – KF3 2011 [online]. [cit. 2014-01-27]. Dostupné online. 
  14. ↑ WSK Master Series – KF2 2012 [online]. [cit. 2014-01-27]. Dostupné online. 
  15. ↑ 17° Winter Cup – KF2 2012 [online]. [cit. 2014-01-27]. Dostupné online. 
  16. ↑ SKUSA SuperNationals XVI – KZ2 2012 [online]. [cit. 2014-01-27]. Dostupné online. 
  17. ↑ Max rijdt rest van seizoen op CRG kart met TM motor [online]. [cit. 2014-01-27]. Dostupné online. 
  18. ↑ Max Verstappen sensationeel in allereerste meters Formule Renault 2.0 [online]. [cit. 2014-01-27]. Dostupné online. 
  19. ↑ Max op haar na snelste bij laatste FR 2.0 test van 2013 [online]. [cit. 2014-01-27]. Dostupné online. 
  20. ↑ Max maakt autosportdebuut in Florida Winter Series [online]. [cit. 2014-01-27]. Dostupné online. 
  21. ↑ Max Verstappen new part of the Red Bull Junior Team [online]. FIA [cit. 2014-08-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-09-24. 
  22. ↑ Max Verstappen per direct opgenomen in opleiding Red Bull. verstappen.nl. Nu.nl, 12 August 2014. Dostupné online [cit. 18 August 2014]. 
  23. ↑ MEENS, Stefan. Max Verstappen will make Formula 1 debut in 2015 with Scuderia Toro Rosso. verstappen.nl. Verstappen Info Page, 18 August 2014. Dostupné online [cit. 18 August 2014]. 
  24. ↑ BENSON, Andrew. Max Verstappen: Teenager to drive in practice at Japanese Grand Prix [online]. BBC Sport, 29 September 2014 [cit. 2014-09-29]. Dostupné online. 
  25. ↑ F1 teenager unfazed by baptism of fire in Melbourne fast lane. The Standard. Sing Tao News Corporation, 13 March 2015. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  26. ↑ Max Verstappen to race with Toro Rosso F1 team in 2015. autosport.com. Haymarket Publications, 18 August 2014. Dostupné online [cit. 18 August 2014]. 
  27. ↑ BARRETTO, Lawrence. Lewis Hamilton beats Nico Rosberg to win. Autosport. Haymarket Publications, 15 March 2015. Dostupné online [cit. 29 March 2015]. 
  28. ↑ JOHNSON, Daniel. Sebastian Vettel picks up surprise win for Ferrari to blow world title wide open. The Daily Telegraph. Telegraph Media Group, 29 March 2015. Dostupné online [cit. 29 March 2015]. 
  29. ↑ Max Verstappen: Australian GP shows moody side of Toro Rosso teenager. www.bbc.co.uk. 2016-03-20. Dostupné online [cit. 2019-11-22]. (anglicky) 
  30. ↑ Autosport. www.autosport.com [online]. [cit. 2019-11-22]. Dostupné online. 
  31. ↑ Formula 1® - The Official F1® Website [online]. Formula 1® - The Official F1® Website [cit. 2016-05-05]. Dostupné online. 
  32. ↑ OSTLERE, Lawrence. F1: Max Verstappen wins Spanish GP after Lewis Hamilton and Nico Rosberg crash – as it happened. The Guardian. 2016-05-15. Dostupné online [cit. 2019-11-22]. ISSN 0261-3077. (anglicky) 
  33. ↑ Formula 1: Max Verstappen gets under the skin of top drivers. www.bbc.com. 2016-08-31. Dostupné online [cit. 2019-11-22]. (anglicky) 
  34. ↑ Formula 1 outlaws moving under braking after protests over Max Verstappen. www.bbc.com. 2016-10-22. Dostupné online [cit. 2019-11-22]. (anglicky) 
  35. ↑ FORMULA 1 GRANDE PRÊMIO DO BRASIL 2016 - QUALIFYING. web.archive.org [online]. 2016-11-17 [cit. 2019-11-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-11-17. 
  36. ↑ Max Verstappen stole the show in Brazil GP, says Mercedes' Toto Wolff | F1 News. web.archive.org [online]. 2016-11-17 [cit. 2019-11-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-11-17. 
  37. ↑ Max Verstappen's Brazilian GP drive hailed as 'one of the best ever in F1' | F1 News. web.archive.org [online]. 2016-11-17 [cit. 2019-11-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-11-17. 
  38. ↑ Max Verstappen: Red Bull's reliability unacceptable. www.bbc.com. 2017-08-27. Dostupné online [cit. 2019-11-22]. (anglicky) 
  39. ↑ Spanish GP: Valtteri Bottas triggers Max Verstappen-Kimi Raikkonen crash. Sky Sports [online]. [cit. 2019-11-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  40. ↑ Standings. Formula 1® - The Official F1® Website [online]. [cit. 2019-11-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  41. ↑ Standings. Formula 1® - The Official F1® Website [online]. [cit. 2019-11-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  42. ↑ Standings. Formula 1® - The Official F1® Website [online]. [cit. 2019-11-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  43. ↑ COZENS, Scott Mitchell and Jack. Early damage a factor in Max Verstappen's Australian GP spin. Autosport.com [online]. [cit. 2019-11-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  44. ↑ Verstappen's right foot caused Bahrain crash. Eurosport UK [online]. 2018-04-13 [cit. 2019-11-22]. Dostupné online. 
  45. ↑ Bahrain GP: Sebastian Vettel holds off Valtteri Bottas for victory. Sky Sports [online]. [cit. 2019-11-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  46. ↑ MITCHELL, Scott. Chinese Grand Prix: Ricciardo wins, Verstappen and Vettel collide. Autosport.com [online]. [cit. 2019-11-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  47. ↑ Max Verstappen, Daniel Ricciardo reprimanded for all-Red Bull Azerbaijan GP crash. Sky Sports [online]. [cit. 2019-11-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  48. ↑ WINNERS AND LOSERS - Spanish Grand Prix edition. www.formula1.com [online]. [cit. 2019-11-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  49. ↑ MITCHELL, Scott. Monaco GP F1 practice: Ricciardo fastest as Verstappen crashes in FP3. Autosport.com [online]. [cit. 2019-11-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  50. ↑ MITCHELL, Scott. Monaco Grand Prix: Daniel Ricciardo wins despite car problem. Autosport.com [online]. [cit. 2019-11-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  51. ↑ Standings. Formula 1® - The Official F1® Website [online]. [cit. 2019-11-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  52. ↑ FREEMAN, Glenn. FIA gives Max Verstappen 'public service' for Esteban Ocon shove. Autosport.com [online]. [cit. 2019-11-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  53. ↑ Standings. Formula 1® - The Official F1® Website [online]. [cit. 2019-11-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  54. ↑ McLaren Racing - McLaren and Honda agree to conclude Formula 1 partnership. www.mclaren.com [online]. [cit. 2020-03-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  55. ↑ McLaren-Honda said and done: How the relationship unfolded in quotes. Sky Sports [online]. [cit. 2020-03-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  56. ↑ After The Chequered Flag: Verstappen brings Honda their first podium in a decade. www.grandprix.com.au [online]. [cit. 2020-03-06]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-03-27. (anglicky) 
  57. ↑ Google. www.google.com [online]. [cit. 2020-03-06]. Dostupné online. 
  58. ↑ ANDREW LEWIN. F1i.com [online]. 2019-03-31 [cit. 2020-03-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  59. ↑ Christian Horner: ‘Max drove the wheels off the car’ to earn P4 in China - Chinese Grand Prix 2019 | Formula 1®. www.formula1.com [online]. [cit. 2020-03-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  60. ↑ MILES, Andrew. Max Verstappen continues 2019 consistency in Azerbaijan. Medium [online]. 2019-04-29 [cit. 2020-03-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  61. ↑ Here's what went down at the Spanish Grand Prix 2019. Red Bull [online]. [cit. 2020-03-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  62. ↑ Monaco Grand Prix 2019: ‘I gave it my all to get past Lewis’ says Driver of the Day Verstappen | Formula 1®. www.formula1.com [online]. [cit. 2020-03-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  63. ↑ ‘Unlucky’ Verstappen set for ‘tricky’ Canadian Grand Prix after Q2 exit | Formula 1®. www.formula1.com [online]. [cit. 2020-03-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  64. ↑ Canadian Grand Prix 2019 report and highlights: Vettel takes first pole of the year in Canada | Formula 1®. www.formula1.com [online]. [cit. 2020-03-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  65. ↑ ANDREW LEWIN. F1i.com [online]. 2019-06-09 [cit. 2020-03-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  66. ↑ ANDREW LEWIN. F1i.com [online]. 2019-06-22 [cit. 2020-03-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  67. ↑ Austrian Grand Prix: Max Verstappen wins thriller after late pass on Charles Leclerc. BBC Sport. 2019-06-30. Dostupné online [cit. 2020-03-06]. (anglicky) 
  68. ↑ Verstappen ‘doesn’t know how he got car to finish’, as Vettel admits blame for crash | Formula 1®. www.formula1.com [online]. [cit. 2020-03-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  69. ↑ CNN, Paul Gittings. Chaos in the wet as Verstappen wins German GP. CNN [online]. [cit. 2020-03-06]. Dostupné online. 
  70. ↑ Max Verstappen takes first career pole position in Hungary. BBC Sport. 2019-08-03. Dostupné online [cit. 2020-03-06]. (anglicky) 
  71. ↑ Lewis Hamilton overtakes Max Verstappen for late Hungary win. BBC Sport. 2019-08-04. Dostupné online [cit. 2020-03-06]. (anglicky) 
  72. ↑ Mercedes convinced Verstappen a title threat in 2019. www.motorsport.com [online]. [cit. 2020-03-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  73. ↑ APEX, The Daily. Can Max Verstappen win a championship in 2019?. Medium [online]. 2019-08-06 [cit. 2020-03-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  74. ↑ OSTEN, Phillip van. F1i.com [online]. 2019-08-04 [cit. 2020-03-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  75. ↑ Max Verstappen's form in Hungary gives hope of a 2019 F1 title duel with Lewis Hamilton. The National [online]. [cit. 2020-03-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  76. ↑ RICHARDS, Giles. Red Bull promote Alexander Albon to replace Pierre Gasly for rest of F1 season. The Guardian. 2019-08-12. Dostupné online [cit. 2020-03-06]. ISSN 0261-3077. (anglicky) 
  77. ↑ Verstappen and Raikkonen bemoan first-lap clash | Formula 1®. www.formula1.com [online]. [cit. 2020-03-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  78. ↑ MEDIA, P. A. Penalty shunts Max Verstappen to back of F1 grid for Italian Grand Prix. The Guardian. 2019-09-04. Dostupné online [cit. 2020-03-06]. ISSN 0261-3077. (anglicky) 
  79. ↑ Reaction from the 2019 Singapore Grand Prix. Red Bull [online]. [cit. 2020-03-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  80. ↑ Reaction from the 2019 Russian Grand Prix.. Red Bull [online]. [cit. 2020-03-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  81. ↑ Japanese Grand Prix 2019: Verstappen blasts ‘irresponsible’ Leclerc after Lap 1 contact | Formula 1®. www.formula1.com [online]. [cit. 2020-03-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  82. ↑ Mexican GP: Max Verstappen loses pole after grid penalty. BBC Sport. 2019-10-26. Dostupné online [cit. 2020-03-06]. (anglicky) 
  83. ↑ ANDREW LEWIN. F1i.com [online]. 2019-10-28 [cit. 2020-03-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  84. ↑ Reaction from the 2019 United States Grand Prix.. Red Bull [online]. [cit. 2020-03-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  85. ↑ Verstappen wins Brazil GP thriller as Ferraris collide. Reuters. 2019-11-18. Dostupné online [cit. 2020-03-06]. (anglicky) 
  86. ↑ Reaction from the 2019 Abu Dhabi Grand Prix. Red Bull [online]. [cit. 2020-03-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  87. ↑ Podívejte se, kolik si vydělají piloti formule 1 v nadcházející sezoně | TN.cz. tn.nova.cz [online]. [cit. 2022-10-15]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Nizozemsko Nizozemští jezdci Formule 1
Mistři světa Formule 1
1950–19701971–19911992–20122013–dosud
Austrálie Vítězové Grand Prix Austrálie Austrálie
Spojené arabské emiráty Vítězové Grand Prix Abú Zabí Spojené arabské emiráty
Bahrajn Vítězové Grand Prix Bahrajnu Bahrajn
Belgie Vítězové Grand Prix Belgie Belgie
Brazílie Vítězové Grand Prix Brazílie Brazílie
Francie Vítězové Grand Prix Francie Francie
Malajsie Vítězové Grand Prix Malajsie Malajsie
Mexiko Vítězové Grand Prix Mexika Mexiko
Monako Vítězové Grand Prix Monaka Monako
Německo Vítězové Grand Prix Německa Německo
Nizozemsko Vítězové Grand Prix Nizozemska Nizozemsko
Rakousko Vítězové Grand Prix Rakouska Rakousko
Španělsko Vítězové Grand Prix Španělska Španělsko
USA Vítězové Grand Prix USA USA
Ázerbájdžán Vítězové Grand Prix Ázerbájdžánu Ázerbájdžán
Kanada Vítězové Grand Prix Kanady Kanada
Maďarsko Vítězové Grand Prix Maďarska Maďarsko
Itálie Vítězové Grand Prix Itálie Itálie
Japonsko Vítězové Grand Prix Japonska Japonsko
Spojené království Vítězové Grand Prix Velké Británie Spojené království
Saúdská Arábie Vítězové Grand Prix Saúdské Arábie Saúdská Arábie
USA Vítězové Grand Prix Miami USA
Laureus – Sportovec roku
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Max_Verstappen&oldid=24368604“