Michel Sulajmán
| Michel Sulajmán | |
|---|---|
 Sulajmán v roce 2009 | |
| 12. prezident Libanonu | |
| Ve funkci: 25. května 2008 – 24. května 2014 | |
| Předseda vlády | Fuád Siniora Saad Harírí Nádžíb Míkátí |
| Předchůdce | Fouad Siniora (zastupující) Emil Lahúd (řádný) |
| Nástupce | Tammám Salám (zastupující) Michel Aoun (řádný; od 2016) |
| Narození | 21. listopadu 1948 (75 let) Amšit,  Libanon |
| Choť | Wafaa Sulajmánová |
| Alma mater | Libanonská univerzita |
| Zaměstnání | politik, voják |
| Náboženství | maronitský křesťan |
| Ocenění | rytíř Národního cedrového řádu (1993) velkostuha Národního cedrového řádu (1999) Řád knížete Jaroslava Moudrého 4. třídy (2002) Řád za občanské zásluhy (2005) Řád krále Abd al-Azíze (2008) … více na Wikidatech |
| Commons | Michel Sleiman |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Michel Sulajmán (arabsky ميشال سليمان; narozen 21. listopadu 1948) je libanonský politik a voják, který byl v letech 2008 až 2014 libanonským prezidentem. Předtím působil v generálské hodnosti jako náčelník Libanonských ozbrojených sil, kde v roce 1998 nahradil Emila Lahúda, jenž se stal v listopadu téhož roku prezidentem. O deset let později jej oficiálně vystřídal i v nejvyšší ústavní funkci hlavy státu.
Biografie
[editovat | editovat zdroj]Narodil se v severní části země ve městě Amšit. V říjnu 1967 narukoval do armády, kde v roce 1970 ukončil vojenskou akademii s hodností podporučíka.[1] Na libanonské univerzitě získal bakalářský diplom z politologie. Je ženatý s Wafaou Sulajmánovou, společně mají tři děti. Rodnou řečí je arabština, plynně hovoří také anglicky a francouzsky.[2]
Jeho kredit neutrální osobnosti stoupl v roce 2005, když po únorovém atentátu na předsedu vlády Rafíka Harírího odmítl vydat souhlas k armádnímu zásahu proti demonstrantům vinícím z politikovy smrti Sýrii. Ozbrojené síly Sýrie, které byly na libanonském území přítomné dvacet devět let, se po těchto nepokojích ze země stáhly. V roce 2007 armáda pod jeho velením zaznamenala úspěch u Nahr Báridu, kde porazila bojůvky teroristického islamistického hnutí Fatah al-Islám.
Prezidentskou přísahu složil 25. května 2008, kdy země procházela dlouhodobou vnitropolitickou krizí. Lahúdovi vypršel mandát již v listopadu 2007. Rozdělená politická scéna na novém prezidentovi shodla až v květnu 2008. Podle ústavy tak v mezidobí pravomoci přešly na předsedu vlády Fuáda Sinioru, jenž zastával funkci úřadujícího prezidenta.[2][3] Sulajmánův prezidentský mandát vypršel v květnu 2014 a od té doby by prozatímním prezidentem premiér Tammám Salám.[4] Po dvou letech politické krize, kdy zastupoval stále prázdný mandát prezidenta premiér Tammám Salám, byl v roce 2016 do funkce prezidenta jmenován generál Michel Aoun, zakladatel Volného vlasteneckého hnutí.
Vyznamenání
[editovat | editovat zdroj]Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Michel Suleiman na anglické Wikipedii.
- ↑ Lebanon elects president after months of feuding [online]. AFP, 2008-05-25 [cit. 2008-05-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-05-26.
- ↑ a b Lebanese Army. Michel Suleiman. www.lebarmy.gov.lb. Lebanese Army Official Website. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-05-13.
- ↑ Al Jazeera English. Suleiman becomes Lebanon president. english.aljazeera.net. Al Jazeera English. Dostupné online [cit. 2008-05-26].
- ↑ GABRIEL, Mark A. Islam and Terrorism (Revised and Updated Edition): The Truth about ISIS, the Middle East and Islamic Jihad. [s.l.]: Charisma Medi, 2015. 240 s. Dostupné online. ISBN 978-1-62998-687-6. S. 85. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Michel Sulajmán na Wikimedia Commons - Libanonský parlament zvolil prezidentem generála Sulajmána, Novinky.cz, 26.5.2008
